číslo jednací: 24453/2021/162/LKa
spisová značka: R0107/2021
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zvýšení kybernetické bezpečnosti ve FN Brno - Upgrade telefonních ústředen |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 8. 2021 |
| Související rozhodnutí | 20433/2021/500/AIv 24453/2021/162/LKa |
| Dokumenty |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0107/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-24453/2021/162/LKa
|
|
Brno 10.08.2021
|
V řízení o rozkladu ze dne 29. 6. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 30. 6. 2021 navrhovatelem –
- TELCONNECT s.r.o., IČO 28308719, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0202/2021/VZ, č. j. ÚOHS-20433/2021/500/AIv ze dne 18. 6. 2021, jímž bylo zastaveno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –
- Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zvýšení kybernetické bezpečnosti ve FN Brno - Upgrade telefonních ústředen“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 4. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2021 pod ev. č. Z2021-014300,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0202/2021/VZ, č. j. ÚOHS-20433/2021/500/AIv ze dne 18. 6. 2021
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, obdržel dne 3. 6. 2021 návrh navrhovatele – TELCONNECT s.r.o., IČO 28308719, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 2. 6. 2021 na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zvýšení kybernetické bezpečnosti ve FN Brno - Upgrade telefonních ústředen“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 4. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2021 pod ev. č. Z2021-014300 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti skutečnosti, že zadavatel zadal veřejnou zakázku jakožto „novou“ veřejnou zakázku, ačkoliv dosud neukončil zadávací řízení na původní veřejnou zakázku s názvem „Telefonní ústředny“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 12. 8. 2011 pod ev. č. 60064004 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 8. 2011 pod ev. č. 2011/S 155-258031 (dále jen „původní veřejná zakázka“), jež má obdobný předmět plnění jako předmětná veřejná zakázka. Zadavatel tak podle navrhovatele postupuje v rozporu s ust. § 51 odst. 4 zákona. Navrhovatel se domáhá zrušení veřejné zakázky a řádného dokončení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku.
II. Napadené usnesení
3. Dne 18. 6. 2021 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0202/2021/VZ, č. j. ÚOHS-20433/2021/500/AIv (dále jen „napadené usnesení“), kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. c) zákona zastavuje, neboť v souvislosti s podáním návrhu navrhovatele nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona.
4. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že součástí návrhu navrhovatele byl doklad o složení kauce, přičemž z něj a rovněž z bankovních výpisů Úřadu vyplývá, že došlo ke složení kauce ve výši 50 000 Kč (a to dne 2. 6. 2021). Jelikož však z dokumentace o zadávacím řízení a také z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že navrhovatel v rámci předmětného zadávacího řízení nepodal nabídku, měl navrhovatel povinnost složit kauci ve výši určené podle § 255 odst. 1 věty druhé zákona, jež uvádí, že pokud navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. Ke složení kauce na účet Úřadu v zákonné výši podle § 255 odst. 1 zákona a ve lhůtě podle § 255 odst. 1 zákona, tj. do 7. 6. 2021, tak nedošlo.
III. Rozklad navrhovatele
5. Dne 30. 6. 2021 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 29. 6. 2021. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 18. 6. 2021. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
6. Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že je účastníkem zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku, do kterého podal nabídku ve výši 4 259 999 Kč.
7. Navrhovatel je přesvědčen, že složil a mohl složit kauci ve výši 1% z nabídkové ceny, neboť zadavatel postupoval v rozporu s § 51 odst. 4 písm. a) a b) zákona, řádně neukončil zadávací řízení na původní veřejnou zakázku, v němž navrhovatel podal nabídku a zahájil další zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění.
Závěr rozkladu
8. Navrhovatel navrhuje, aby bylo napadené usnesení přehodnoceno, a Úřad dále pokračoval v předmětném správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
IV. Řízení o rozkladu
9. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
10. Dne 14. 7. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, v němž zadavatel uvádí, že navrhovatel podal své námitky proti úkonům zadavatele učiněným při zadávání „aktuální“ veřejné zakázky, nikoli proti úkonům zadavatele při zadávání jakékoli dřívější veřejné zakázky. Zahájení zadávacího řízení na „aktuální“ veřejnou zakázku je úkonem, vůči kterému navrhovatel svými námitkami brojil. Proto je jednoznačné, že veřejnou zakázkou, podle které měla být určena výše kauce, je „aktuální“ veřejná zakázka, a to bez ohledu na to, k jaké další veřejné zakázce stěžovatel své námitky vztahuje. Na základě výše uvedeného zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
11. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
12. Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, že zastavil správní řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo přistoupeno k potvrzení napadeného usnesení a k zamítnutí rozkladu.
V. K námitkám rozkladu
13. Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit
na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou,
nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
14. Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.
15. V případě, že nastane některý z důvodů uvedených v ustanovení § 257 zákona, Úřad nemá jinou možnost, než správní řízení usnesením zastavit. Z hlediska toho, o jaký nedostatek se ale jedná, může Úřad postupovat dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, Úřad musí v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu vyzvat navrhovatele k odstranění vad návrhu, poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučit jej o následcích jejich neodstranění. V případě, že se však jedná o neodstranitelný nedostatek, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele. Při rozlišení, zda se jedná o nedostatek odstranitelný nebo neodstranitelný, je třeba vycházet ze znění příslušných ustanovení zákona.
16. Za odstranitelné nedostatky, resp. vady podání lze považovat takové vady, u nichž zákon předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k odstranění nedostatků návrhu a navrhovatel je ani přes výzvu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní (srov. § 257 písm. a) zákona). U důvodu dle § 257 písm. c) zákona však zákon předpokládá zastavení správního řízení, aniž by Úřad navrhovatele k odstranění tohoto nedostatku vyzýval.
17. Nedostatek podmínky řízení podle § 257 písm. c) zákona je třeba považovat za neodstranitelný, pro který Úřad správní řízení zastaví bez dalšího. To je patrno z rozdílů formulace § 257 písm. a) a c). To tedy znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, přičemž ve lhůtě k tomu určené nebyla na účet Úřadu připsána kauce v požadované výši podle § 255 odst. 1 zákona, je povinen zahájené správní řízení bez dalšího zastavit (tj. bez předchozí výzvy k odstranění tohoto nedostatku).
18. Ve výčtu vad uvedených v § 257 písm. a) zákona (tedy v rámci vad, jež mohou být odstraněny ve lhůtě stanovené ve výzvě k odstranění vad návrhu) je uvedena vada, kdy, k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona. Zde je však důležité poznamenat, že je nutné odlišovat povinnost přiložit k návrhu doklad o složení kauce (viz § 257 písm. a) zákona) a povinnost složit samotnou kauci (viz § 257 písm. c) zákona). U dokladu jde čistě o formální požadavek za situace, kdy kauce složena byla. Zde je vhodné umožnit doplnění. Samotné složení kauce je však podmínkou řízení, která musí být v zákonem předepsané lhůtě splněna bez dalšího a nelze tedy její opomenutí prominout. Touto problematikou se ostatně zabýval již Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 81/2015-63 ze dne 23. 10. 2017, a byť tento rozsudek dopadá na ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů lze mít za to, že je s ohledem na totožnost této právní úpravy s právní úpravou obsaženou v zákoně aplikovatelný i na nyní projednávaný případ.
19. V posuzovaném případě bylo otázkou, jakou výši kauce byl navrhovatel povinen složit na účet Úřadu. Jak již bylo řečeno výše, podstatnou skutečností při stanovení výše kauce je, zda navrhovatel byl schopen určit celkovou nabídkovou cenu v zadávacím řízení na veřejnou zakázky, či nikoliv.
20. Tuto skutečnost nezmění ani argument navrhovatele, že složil a mohl složit kauci ve výši 1% z nabídkové ceny, když v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku podal nabídku ve výši 4 259 999 Kč, přičemž toto zadávací řízení nebylo ukončeno a předmět plnění je obdobný šetřené veřejné zakázce. Navrhovatel v námitkách i návrhu jednoznačně brojí proti předmětnému zadávacímu řízení na veřejnou zakázku, do něhož nepodal nabídku, tudíž mělo dojít ke složení kauce ve výši 100 000 Kč. Nabídka navrhovatele do jiného, byť souvisejícího zadávacího řízení, nemá na povinnost dle § 255 zákona vliv. Ostatně pokud by poměr částek byl opačný (v původní veřejné zakázce by bylo 1% z nabídkové ceny vyšší než 100 000 Kč), nebylo by to vůči dodavatelům nijak spravedlivé a dodavatelé by jistě tento postup rozporovali. Kauce se vždy vypočítává ve vztahu k té veřejné zakázce, jejíž přezkum má proběhnout. Navrhovatel nepožaduje přezkum zadávacího řízení na veřejnou zakázku, do kterého podal nabídku, ale toho které je dle něj zahájeno v rozporu se zákonem.
21. S nesložením kauce v souladu s § 255 zákona je podle § 257 písm. c) zákona spojen jediný následek, kterým je zastavení řízení bez dalšího. Jelikož tedy navrhovatel prokazatelně složil kauci ve výši 50 000 Kč (což žádný z účastníků správního řízení nečiní sporným), ačkoli mělo na základě výše uvedeného dojít ke složení kauce ve výši 100 000 Kč, nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona a Úřad tedy rozhodl správně a v souladu se zákonem, když předmětné správní řízení zastavil.
22. Navrhovatel namítá, že zadavatel v rozporu se zákonem zadal veřejnou zakázku, aniž by řádně ukončil zadávací řízení na původní veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění.
23. Předně je třeba si uvědomit, že výše uvedená námitka nesměřuje proti závěrům napadeného usnesení, a tudíž z hlediska posouzení souladu napadeného usnesení s právními předpisy není relevantní.
24. Podmínkou pro prošetření postupu zadavatele však je, aby návrh navrhovatele neobsahoval takové vady, jež by vyžadovaly zastavení správního řízení bez dalšího. Jelikož v daném případě nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona, a Úřad zastavil správní řízení, nemohlo ani dojít k následnému projednání navrhovatelem tvrzeného pochybení zadavatele.
25. Jedinou možností pro projednání postupu zadavatele v rámci správního řízení vedeného Úřadem tak zůstává možnost zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední. K tomuto kroku však Úřad přistupuje až v případě, že pojme důvodné podezření o porušení zákona v průběhu zadávání veřejné zakázky, což ostatně obecně vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 108/2015-96 ze dne 29. 1. 2016, v němž se uvádí, že „je pouze v dispozici správního orgánu I. stupně, zda zahájí správní řízení z moci úřední či nikoliv. Pokud v dané věci správnímu orgánu I. stupně nevzniklo důvodné podezření, že došlo k porušení zákona, pak neměl povinnost správní řízení z moci úřední zahájit“.
26. Závěrem lze tedy shrnout, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 257 písm. c) zákona, neboť nedošlo k připsání správné výše kauce podle § 255 odst. 1 zákona na účet Úřadu, tj. když byly splněny zákonem předpokládané podmínky pro zastavení správního řízení.
27. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána i zákonnost napadeného usnesení, jeho věcná správnost v rozsahu vznesených námitek a současně byla přezkoumána i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené usnesení bylo shledáno zákonným a věcně správným. Předseda Úřadu přitom dospěl k závěru, že Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.
VI. Závěr
28. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Fakultní nemocnice Brno, Jihlavská 340/20, 625 00 Brno
2. TELCONNECT s.r.o., Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 56 zákona.


