číslo jednací: 35550/2021/162/DHa
spisová značka: R0151/2021/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | I/27 Gerlova Huť |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 23. 11. 2021 |
| Související rozhodnutí | 29555/2021/500/ISo 35550/2021/162/DHa |
| Dokumenty |  2021_R0151.pdf 307 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0151/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-35550/2021/162/DHa
|
|
Brno 23. 11. 2021
|
V řízení o rozkladu ze dne 15. 9. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 16. 9. 2021 navrhovatelem –
- EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha 4,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0250/2021/VZ, č. j. ÚOHS- 29555/2021/500/ISo ze dne 1. 9. 2021 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „I/27 Gerlova Huť“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 1. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 6. 1. 2021 na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00186658,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0250/2021/VZ, č. j. ÚOHS- 29555/2021/500/ISo ze dne 1. 9. 2021
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 6. 1. 2021 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „I/27 Gerlova Huť“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 1. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 6. 1. 2021 na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00186658 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle bodu 2.1 zadávací dokumentace předmětem veřejné zakázky „je provedení stavebních prací dle této zadávací dokumentace a jejích příloh“.
3. Dne 23. 2. 2021 zaslal zadavatel navrhovateli – EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) žádost o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) ze dne 23. 2. 2021 (dále jen „žádost o objasnění MNNC“) s lhůtou k objasnění nabídky a zdůvodnění MNNC do 5 pracovních dní ode dne doručení této žádosti.
4. Navrhovatel na základě žádosti o objasnění MNNC zaslal zadavateli objasnění MNNC ze dne 1. 3. 2021 (dále jen „objasnění MNNC“).
5. Zadavatel „Rozhodnutím a oznámením o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ ze dne 20. 5. 2021 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) podle § 48 odst. 4 zákona, jelikož nabídka navrhovatele obsahuje MNNC, která nebyla navrhovatelem řádně zdůvodněna.
6. Proti rozhodnutí o vyloučení obdržel zadavatel dne 4. 6. 2021 námitky navrhovatele ze dne 3. 6. 2021 (dále jen „námitky“). Námitky zadavatel rozhodnutím ze dne 16. 6. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje téhož dne, odmítl.
7. Navrhovatel následně dne 28. 6. 2021 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jakožto orgánu příslušnému dle § 248 zákona k přezkoumání úkonů zadavatele návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).
8. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 28. 6. 2021, kdy Úřad obdržel návrh.
9. Navrhovatelův návrh směřoval v první radě proti nesprávnému posouzení nabídky navrhovatele ohledně MNNC, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil cenu, kterou bude považovat za MNNC, ani způsob určení MNNC. Dále navrhovatel brojil proti nepřiměřenosti, nejasnosti a netransparentnosti žádosti o objasnění MNNC. Navrhovatel taktéž v návrhu namítal nepřezkoumatelnost a netransparentnost postupu zadavatele při rozhodování o jeho vyloučení a rovněž nezákonnost rozhodnutí o námitkách.
10. Předseda Úřadu dále v podrobnostech odkazuje na body 8. až 24. odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve kterých Úřad popsal obsah celého návrhu. Navrhovatel se návrhem domáhal, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení žádosti o objasnění MNNC a vedle toho rovněž ve zrušení rozhodnutí o vyloučení a ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
11. Dne 16. 8. 2021 Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-27816/2021/500/AIv z téhož dne nařídil předběžné opatření, kterým zakázal zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0250/2021/VZ.
II. Napadené rozhodnutí
12. Dne 1. 9. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0250/2021/VZ, č. j. ÚOHS-29555/2021/500/ISo (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad předmětné správní řízení v části návrhu týkající se navrhovatelem tvrzené nesprávně stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky a směrné ceny stavby podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.
13. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona, vyjma části definované výrokem I, zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
14. Výrok I napadeného rozhodnutí byl odůvodněn tím, že Úřad z obsahu námitek nezjistil, že by navrhovatel v námitkách vyjádřil nějakou pochybnost o tom, že předpokládaná hodnota a směrná cena byla stanovena nesprávně. Navrhovatel žádné další námitky v zákonem stanovené lhůtě pro podání nabídek již nepodal. Úřad tak dospěl k závěru, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by námitky týkající se nesprávného stanovení předpokládané ceny a směrné ceny veřejné zakázky byly součástí námitek.
15. K výroku II napadeného rozhodnutí Úřad v odůvodnění nejprve popsal skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení a z dalších dokumentů zejména z metodiky. Následně se obecně vyjádřil k problematice MNNC, přičemž konstatoval, že je na uvážení zadavatele, zda ponechá účastníka v zadávacím řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako MNNC. Dále Úřad poukázal na své hranice přezkumné činnosti, přičemž uvedl, že je pouze garantem rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Tím je nepochybně zadavatel. Úřad k samotnému postupu zadavatele při identifikaci MNNC v nabídce navrhovatele dle interní metodiky pro posouzení MNNC, vydané Státním fondem dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) a schválené Centrální komisí Ministerstva dopravy ČR dne 29. 5. 2018 (dále jen „metodika“) konstatoval, že tento postup zadavatele je v souladu se zákonem, i když tato metodika nebyla součástí zadávací dokumentace. Dále Úřad shledal, že v žádosti o objasnění MNNC zadavatel transparentně zachytil svůj postup, přičemž také uvedl, i jaké konkrétní části nabídkové ceny vykazují znaky MNNC a z jakých důvodů. Právě tím, že navrhovatel nepředložil k daným položkám detailní kalkulaci dle vzorce zadavatele, který uvedl v žádosti o objasnění MNNC, tak nepředložil zdůvodnění MNNC, které by bylo možné považovat pro zadavatele za dostatečné. Dle Úřadu tak zadavatel byl oprávněn navrhovatele vyloučit ze zadávacího řízení z důvodu dle § 48 odst. 4 zákona.
16. Závěrem odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad shrnul, že v šetřeném případě neshledal u postupu zadavatele důvody pro uložení nápravného opatření, a proto návrh navrhovatele vyjma části definované výrokem I. napadeného rozhodnutí, zamítl.
III. Rozklad navrhovatele
17. Dne 16. 9. 2021 podal navrhovatel Úřadu rozklad ze dne 15. 9.2021 proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 1. 9. 2021. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
18. Navrhovatel úvodem svého rozkladu tvrdí, že zákonnost postupu zadavatele při vyhodnocení MNNC nebyla Úřadem řádné přezkoumána. Následně tuto argumentaci rozvíjí v článku VI. rozkladu, který nese název „Netransparentnost posouzení MNNC a nesprávná aplikace § 257 písm. h) zákona“. V této části rozkladu navrhovatel uvádí, že stanovením směrné ceny stavby resp. (ne) transparentnosti tohoto postupu se Úřad vůbec nezabýval s poukazem na to, že v této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Navrhovatel považuje tento postup Úřadu za formalistický, byť se dle jeho názoru jedná o okolnost mimořádné důležitosti s přesahem do dalších zadávacích řízení. Navrhovatel má za to, že se Úřad měl netransparentností identifikace MNNC zabývat, neboť tato argumentace byla výslovně uvedena v námitkách. Netransparentnost stanovené směrné ceny stavby způsobuje netransparentnost celé identifikace MNNC, a tím i nezákonnost zadávacího řízení.
19. Navrhovatel dále uvádí, že směrná cena byla zadavatelem určena, aniž by z jakéhokoliv podkladu bylo možno ověřit, že jde o podložený výpočet, a nikoliv zadavatelem svévolně stanovenou částku. Dle názoru navrhovatele směrná cena nebyla stanovena právě proto, aby mohly projít předem vybrané nabídky. Zadavatel tak mohl libovolně vylučovat účastníky ze zadávacího řízení, aniž by byl tento postup účastníkům transparentně vysvětlen. Navrhovatel v tomto postupu zadavatele vidí narušení férovosti hospodářské soutěže, a z toho důvodu se navrhovatel dožaduje přezkumu postupu zadavatele, alespoň z úřední povinnosti Úřadu.
20. Navrhovatel brojí proti nepřiměřenosti požadavku na objasnění MNNC, protože dle něho je objektivně nemožné, případně administrativně velmi náročné získat některé položky do kalkulačního vzorce. Dále je navrhovatel toho názoru, že znalost těchto přesných údajů není pro zadavatele nezbytná. Navrhovatel tvrdí, že u položek plněných subdodavateli není možné získat údaje, neboť žádný subdodavatel nesdělí, z jakých složek se kalkulovaná cena skládá, protože se jedná o obchodní tajemství. Navrhovatel považuje tvrzení Úřadu v bodě 127 odůvodnění napadaného rozhodnutí ohledně nepřiměřenosti požadavku za nepřezkoumatelné, když zde není ani uvedeno, z čeho tak Úřad usuzuje. Sporný požadavek byl totiž schopen splnit ze čtyřech dotázaných účastníků pouze jeden.
21. Nadále není navrhovateli zřejmé, které doklady a údaje požadované zadavatelem v žádosti o objasnění MNNC byly nezbytné. Navrhovatel v souladu s rozhodovací praxí Úřadu trvá na tom, že MNNC lze objasnit jakýmkoliv doklady, které nesou informace o tom, že účastník za nabídnutou cenu je schopen splnit předmět veřejné zakázky. Podle názoru navrhovatele je nezákonné lpět na detailním doložení rozpadu cen přesně tak, jak stanovil zadavatel v žádosti o objasnění MNNC.
22. Navrhovatel považuje argumentaci Úřadu v bodě 129 odůvodnění napadeného rozhodnutí za absurdní, neboť takto by byla zpochybněna jakákoliv nabídková cena, jakkoliv by splňovala test směrnou hodnotou stavby. Dle navrhovatele u každé položky může hypoteticky dojít k situaci, že účastník kalkuluje 90 % ceny jako svůj zisk a zbylých 10 % plánuje pokrýt všechny náklady, čehož dosáhne jen díky snížení kvality prací. Zároveň téměř při jakékoliv kalkulované režii a zisku (aniž by se jednalo o MNNC) existuje možnost, aby dodavatel delegoval své prostředky na lukrativnější zakázku. Podle názoru navrhovatele je tak závěr Úřadu, že navrhovatel nepředložil doklady, kterými by byla objasněna MNNC u daných položek, postaven na zmatečných předpokladech.
23. Závěrem navrhovatel rozporuje nesprávné posouzení Úřadu, který aproboval postup zadavatele dle metodiky. Dle navrhovatele metodika není právně závazná, a proto její použití nelze považovat za samozřejmé. Tím, že zadavatel postupoval v posuzované veřejné zakázce dle metodiky, aniž by ji učinil součástí zadávací dokumentace, byla porušena zásada transparentnosti.
Závěr rozkladu
24. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
25. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
V. Stanovisko předsedy Úřadu
26. Po projednání věci rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy, jakož i jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
27. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a podaný rozklad zamítnut.
VI. K námitkám rozkladu
K výroku I napadeného rozhodnutí
28. Navrhovatel v čl. II a VI rozkladu brojí proti výroku I napadeného rozhodnutí. V rozkladu uvádí, že Úřad byl povinen se vypořádat s argumentací týkající se nesprávného stanovení předpokládané hodnoty a směrné ceny, neboť postup při identifikaci MNNC je postaven právě na stanovení směrné ceny, proti které navrhovatel brojí.
29. Předseda Úřadu přezkoumal obsah námitek, zejména obsah čl. III námitek, přičemž zjistil, že navrhovatel namítal nesprávné užití mechanizmu pro určení MNNC. V námitkách popsal jednotlivé kroky zadavatele v souladu s metodikou, přičemž v bodě 3 čl. III námitek navrhovatel schvaluje postup zadavatele, kterým posuzuje MNNC dle metodiky. Navrhovatel až v dalším kroku zadavatele při posuzování MNNC dle metodiky, konkrétně ohledně postupu dle bodu 4.1.2.6 metodiky, shledal, že zadavatel postupoval v rozporu s metodikou. Dále navrhovatel v námitkách popsal, jakými způsoby mohl zadavatel posuzovat MNNC (relativní a absolutní metodou) a vyzdvihl jejich silné či slabé stránky. V posledním bodě čl. III námitek navrhovatel namítal, že zadavatel posoudil zdůvodnění MNNC pouze obecně, nikoli konkrétně ve vztahu k veřejné zakázce. V další části námitek, resp. čl. IV a V, navrhovatel brojil proti nesprávnému postupu zadavatele při posuzování zdůvodnění MNNC navrhovatele.
30. Z výše popsaného jednoznačně plyne, že navrhovatel nerozporoval nesprávnost stanovené předpokládané hodnoty a směrné ceny, jak navrhovatel předesílá v návrhu (doslovná citace tvrzení v návrhu je uvedena v bodě 61. odůvodnění napadeného rozhodnutí a tímto na tento bod odůvodnění předseda Úřadu odkazuje).
31. Tvrzení navrhovatele, že v čl. III námitek vyjádřil nesprávnost stanovení směrné ceny, když uvedl, že „rizikem této metody je nepřesnost předpokládané hodnoty zakázky daná možnými chybami, neaktuálními informacemi, zohledněním pouze malého počtu výstavbových postupů a technologií apod.“ je vytržené z kontextu. Z celé citace daného tvrzení lze opět dovodit toliko možná rizika aplikace absolutní metody při posuzování MNNC zadavatelem (viz bod 70 odůvodnění napadeného rozhodnutí), nikoli to, že by navrhovatel brojil proti nesprávně vypočítané předpokládané hodnotě nebo směrné ceně. Ze skutečnosti, že navrhovatel brojil proti netransparentnosti postupu zadavatele při objasňování možné MNNC, nelze v žádném případě dovozovat zcela konkrétní námitky netransparentnosti, které vysloveny nebyly. Zadavatel tak oprávněně mohl považovat svůj postup při stanovení předpokládané hodnoty a směrné ceny za správný, jelikož proti tomuto nebyly navrhovatelem vneseny námitky.
32. Lze podotknout, že pokud navrhovatel staví svoji argumentaci na rizicích použití absolutní metody, pak se vznesení námitky nesprávně vypočítané předpokládané hodnoty, případně směrné ceny logicky nabízelo. Navrhovatel k tomu nicméně nepřistoupil a zadavatele s touto problematikou nekonfrontoval. Zadavatel proto na základě takto formulovaných námitek ani nebyl povinen vysvětlit navrhovateli, z jakých podkladů při stanovení směrné ceny vycházel, a jakými postupy dospěl ke konkrétní ceně stavby, když to po zadavateli nepožadoval.
33. Úřad nepostupoval formalisticky, když předmětnou část návrhu věcně neprojednal, ale postupoval v souladu se zákonem, neboť se jedná o nesplnění podmínky pro vedení správního řízení. Pokud by Úřad věcně přezkoumal postup zadavatele v tomto ohledu, došlo by tím k popření smyslu a účelu právní úpravy řízení o ochraně proti nesprávnému postupu zadavatele a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh. Tato právní úprava stojí na zásadě dispoziční (stěžovatel, resp. navrhovatel odpovídá za vymezení sporných otázek podrobených přezkumu) a je k navrhovateli v řízení před Úřadem dokonce natolik přísná, že vyžaduje, aby veškeré body návrhu měly oporu již v podaných námitkách. Účelem toho nepochybně je, aby zadavatel byl vždy upozorněn již před podáním návrhu na všechna pochybení, která mu stěžovatel, resp. navrhovatel hodlá vytknout, a aby dostal prostor k tomu je napravit. Právě k tomu ve zdejším případě ohledně správnosti výpočtu předpokládané hodnoty a směrné ceny nedošlo, neboť tato námitka nebyla součástí podaných námitek, ani ji z nich nelze jakkoli dovozovat.
34. Stejně jako Úřad, ani předseda Úřadu není oprávněn se zabývat argumentací navrhovatele, která nebyla obsažena v námitkách. Z toho důvodu okruh rozkladových námitek ohledně nesprávně stanovené předpokládané hodnoty a směrné ceny, a s tím související tvrzení o porušení transparentnosti, lze označit pro nyní posuzovaný případ za opožděné. Tyto namítané skutečnosti může Úřad projednat toliko v jiném správním řízení zahájeném z moci úřední na podnět navrhovatele, který byl navrhovatelem vnesen v rozkladu. V takovém řízení nicméně navrhovatel nebude mít postavení účastníka řízení, a tedy ani možnost podat proti jeho výsledku opravný prostředek. Zahájení takového správního řízení je však plně na zvážení Úřadu.
35. Úřad správně učinil závěr, že námitky týkající se nesprávně stanovené předpokládané hodnoty a směrné ceny navrhovatel přednesl až v návrhu (viz body 62 až 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Úřad tak rozhodl v souladu s § 257 písm. h) zákona, když správní řízení v této části návrhu zastavil.
36. Argumentaci navrhovatele ohledně toho, že u účastníka STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5 (dále jen „STRABAG a.s.“) nejsou v protokolu uvedeny žádné podrobnosti o skutečnostech, kterými byla jeho MNNC objasněna, Úřad správně vyhodnotil jako novou námitku, která nebyla součástí podaných námitek (viz bod 136 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Jak již bylo výše zmíněno, účelem podání námitek je to, aby zadavatel byl vždy upozorněn ještě před podáním návrhu na všechna pochybení, která mu navrhovatel hodlá vytknout, a aby dostal prostor k tomu je napravit. Je pravdou, že k tomu, co bylo již v námitkách řečeno, lze v návrhu doplnit další související argumentaci (např. jako reakci na argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí o námitkách). Věcné jádro každého bodu návrhu však již musí být obsaženo v podaných námitkách, jinak by institut námitek ztratil smysl. Tomu neodpovídá situace, že navrhovatel v námitkách vznese obecnou výtku porušení některé ze zásad, a až následně v návrhu konkretizuje prvky jednání zadavatele, které porušení této zásady dle jeho soudu představují. Lze tedy dát Úřadu zapravdu v tom, že navrhovatel měl podat nové námitky ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona.
37. Na tomto místě je nutno se vyjádřit k okruhu námitek v čl. VII rozkladu s nadpisem „Nesprávné posouzení interní metodiky a netransparentní postup“. Zaprvé, navrhovatel sám v námitkách aproboval postup zadavatele dle metodiky ohledně toho, že zadavatel v souladu s jejími body 4.1.2.1 až 4.1.2.5 dospěl k závěru, že celková nabídková cena navrhovatele není nabídkou s MNNC. Navrhovatel v námitkách (potažmo v návrhu) sice vyjádřil nesouhlas s dalším krokem zadavatele v postupu při posuzování MNNC dle metodiky, konkrétně 4.1.2.6 metodiky (podrobně bod 122 odůvodnění napadeného rozhodnutí), avšak v námitkách a ani v návrhu neodmítá použití metodiky zadavatelem jako celku, jenom brojí proti dílčímu kroku zadavatele.
38. Navrhovatel v rozkladu otáčí svou argumentaci ohledně použití metodiky, když uvádí, že zadavatel neměl postupovat při posouzení MNNC podle metodiky vůbec, neboť za prvé ji neučinil součástí zadávací dokumentace a za druhé metodika nebyla interním dokumentem zadavatele. Takto vznesenou argumentaci navrhovatele lze považovat za lichou a současně ji lze označit za novou námitku, kterou navrhovatel předestřel až v rozkladu. Řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podléhá velmi striktní koncentraci, na rozdíl od řízení vedeného z moci úřední. S ohledem na zásadu koncentrace předseda Úřadu se argumentací navrhovatele ohledně nepoužití metodiky nemůže zabývat.
39. Nad rámec toho lze podotknout, že právo zadavatele v zadávací dokumentaci zakotvit způsob určení MNNC [§ 113 odst. písm. b) zákona] je skutečně toliko právem nikoliv povinností (podrobněji k tomu viz níže). Takovou povinnost nelze dovozovat ani ze zásad dle ust. § 6 zákona. Zásadě transparentnosti zadavatel dostojí, pokud v žádosti o objasnění MNNC uvede, na základě jakých úvah dospěl k tomu, že se v daném případě o MNNC jedná. Následně zadavatel musí dát uchazeči možnost MNNC objasnit. Zadavatel dále na základě poskytnutého objasnění musí odůvodnit, proč rozhodl o zdůvodnění MNNC tak, jak rozhodl. To zdejší zadavatel velmi podrobně učinil. Jeho postup by tak bylo jen stěží možno označit za netransparentní.
K výroku II napadeného rozhodnutí
40. Předseda Úřadu při posuzování správnosti napadeného rozhodnutí vychází při svých úvahách ze skutečností obsažených v dokumentaci o zadávacím řízení a z dalších dokumentů ze spisu, které Úřad popsal v bodech 84 až 106 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Předseda Úřadu na tyto body v podrobnostech odkazuje. Současně odkazuje i na body 108 až 114 odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve kterých Úřad správně poukazuje na obecná právní východiska pro posuzování MNNC v zadávacím řízení a pro ohraničené možnosti přezkumné činnosti Úřadu.
41. Ve světle těchto úvah Úřad správně učinil závěr, že je jen na zadavateli zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou MNNC. Úloha zadavatele ve vztahu k MNNC tedy spočívá především v její identifikaci a vyjasnění, zda případná MNNC představuje riziko. Zadavatel při identifikaci MNNC postupoval dle metodiky. Jak již Úřad v bodě 121 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně konstatoval, není porušením zákona, pokud zadavatel výslovně neuvedl postup dle metodiky v zadávací dokumentaci.
42. V obecné rovině možno uvést, že zadavatel nemá dle § 113 odst. 2 zákona povinnost si stanovit způsob určení MNNC, avšak zadavatel má vždy povinnost posoudit nabídky z pohledu případné existence MNNC. K předmětnému ustanovení se vyjádřili i autoři komentáře Podešva, V.; Sommer, L.; Votrubec, J.; Flaškár, M.; Harnach, J.; Měkota, J. a Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Praha: Nakladatelství Wolters Kluwer, 2016 [online]. In: ASPI.: „Pokud zadavatel této možnosti nevyužije a nestanoví tak v zadávací dokumentaci, co přesně považuje za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, případně neurčí metodu výpočtu mimořádně nízké nabídkové ceny, je i přesto vždy povinen posoudit, zda nabídka účastníků zadávacího řízení mimořádně nízkou nabídkovou cenu neobsahuje.“ V nyní šetřeném případě však zadavatel nebyl povinen provést ani posouzení MNNC, neboť zadavatel zadával v zjednodušeném podlimitní řízení a v ZD si nevyhradil použití § 113 zákona. Zadavateli však zůstalo oprávnění postupovat dle obecných ustanovení § 46 odst. 1 zákona a § 48 odst. 4 zákona, která postup při identifikaci MNNC a jejím vyjasňovaní nikterak neupravují.
43. Právě tím, že zadavatel postupoval dle metodiky, se snažil o transparentnější proces identifikace MNNC, neboť i navrhovatel mohl kontrolovat jednotlivé kroky zadavatele při posuzování MNNC dle jednotlivých bodů metodiky, což se také projevilo v námitkách navrhovatele, ve kterých uvedl, se kterými kroky zadavatele při posuzování MNNC souhlasí, a se kterými nikoli.
44. Jak již bylo výše zmíněno, zadavatel postupoval dle jednotlivých bodů 4.1.2.1 až 4.1.2.5 metodiky, přičemž dospěl k dílčímu závěru, že celková nabídková cena navrhovatele není nabídkou s MNNC, neboť cena navrhovatele není nižší než nezbytné minimální náklady stavby. Dále zadavatel zjistil, že celková nabídková cena navrhovatele přesahuje hranici nezbytných nákladů pouze minimálně, proto přistoupil k posouzení dle bodu 4.1.2.6 metodiky, a posoudil jednotlivé položky nabídky.
45. Současně je zde třeba konstatovat, že zadavatel při posuzování MNNC postupuje při pečlivém uvážení všech okolností případu, přičemž je oprávněn MNNC identifikovat i pouze v části nabídkové ceny (v jednotlivých položkách nabídky), neboť rovněž MNNC dílčích plnění se může následně negativně promítnout do kvality plnění veřejné zakázky jako celku a vést k rizikům na straně zadavatele.
46. Zde předseda Úřadu odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 104/2018 - 167 ze dne 12. 3. 2020, v němž soud konstatoval: „Pokud jde o právní otázku, zda závěr zadavatele ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny může být opřen o údaje obsažené v dílčích položkách nabídky (v položkovém rozpočtu), pak zdejší soud je toho názoru, že právě údaje obsažené v položkovém rozpočtu mohou pro dovození mimořádně nízké nabídkové ceny jako celku dobře sloužit, jednak ve vztahu k nabídkové ceně pro samotné hodnocení nabídek a nadto ve vztahu ke korektnímu nacenění dílčích plnění pro případné budoucí víceplnění (vícepráce), a to zejména u plnění stavebního (u veřejných zakázek na stavební práce), u něhož z předpokladu víceplnění (víceprací) musí rozumně uvažující zadavatel reálně vycházet.“
47. Lze tak s ohledem na výše citovaný rozsudek doplnit, že i kdyby zadavatel nepostupoval dle metodiky, nebrání mu nic v tom, aby posuzoval MNNC i v jednotlivých položkách nabídek uchazečů, pokud má podezření, že u některých položek v nabídce je MNNC přítomna. Zadavatel postupoval při identifikaci MNNC velmi logicky a srozumitelně. Posouzení příslušné právní otázky Úřadem v bodech 120 – 127 odůvodnění napadeného rozhodnutí lze považovat za správné a zákonné.
48. Zadavatel identifikoval MNNC v jednotlivých položkách nabídky navrhovatele (u všech uchazečů – viz bod 85 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a na základě tohoto zjištění, požadoval po navrhovateli objasnění MNNC položek uvedených v příloze č. 1 (viz body 89 a 90 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Zadavatel v žádosti o objasnění MNNC nejprve popsal svůj postup při posuzování MNNC, a dále konkrétně žádal zejména o předložení detailní kalkulace daných položek ve vzorci: hmoty, mzdy, stroje, ostatní, subdodávky, režie výrobní a správní, zisk. Současně měl navrhovatel dle žádosti o objasnění MNNC uvést konkrétní důvody, na jejichž základě je navrhovatel schopen provést dotčené položky za nabídnutou cenu, přičemž tyto důvody měl podpořit relevantními dokumenty, doložením cen použitých materiálů, technologií a cenových nabídek poddodavatelů. Zadavatel taktéž žádal o to, aby z objasnění navrhovatele bylo zjevné, jaká technologie provádění (způsob plnění veřejné zakázky), jaké technické parametry či jaké ekonomické nebo personální aspekty navrhovateli umožňují dosáhnout uvedených nabídkových cen (přesná citace žádosti je uvedena v bodě 89 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Předseda Úřadu tak souhlasí s názorem Úřadu, že žádost o objasnění MNNC byla přiměřená, přehledná a transparentní, a tedy v souladu se zákonem.
49. Ze žádosti o objasnění MNNC vyplývá, že zadavatel požádal navrhovatele o objasnění konkrétních skutečností konkrétními podklady (např. předložení kalkulačního vzorce s přesně definovanými částmi), přičemž tento výčet zadavatel s ohledem na § 113 odst. 5 zákona uvedl jako demonstrativní. Lze tedy říci, že se jednalo o příkladný výčet podkladů, dle kterého měl navrhovatel objasnit konkrétní skutečnosti, přičemž mohl objasnit a zdůvodnit MNNC i prostřednictvím jiných skutečností a důvodů. Argumentace navrhovatele předestřená v čl. IV rozkladu týkající se povinnosti navrhovatele objasnit MNNC podle přesných instrukcí zadavatele, tedy přesně tak, jak stanovil v žádosti o objasnění, je nedůvodná. Právě díky instrukci zadavatele si navrhovatel mohl učinit představu o tom, jaké podklady má zadavateli předložit, aby dostatečně zdůvodnil MNNC. Těmito instrukcemi přitom nebyl pevně svázán v tom smyslu, že by musel striktně pouze v jejich rozsahu, neboť instrukce zadavatele jsou formulovány dostatečně široce tak, aby navrhovateli efektivně umožňovaly vytýkanou MNNC objasnit širokou škálou prostředků. Zadavatel je povinen posoudit odůvodnění MNNC i v případě, že neodpovídá přesně jím vyjmenovaným způsobům možného zdůvodnění MNNC, neboť je možné, že dodavatelovy důvody pro MNNC jsou specifické. Vždy však musí jít o odůvodnění v potřebném rozsahu, jak to požadoval zadavatel.
50. Je logické, že obsah objasnění MNNC daného účastníka musí odpovídat obsahu objasnění skutečností dle žádosti zadavatele. Zadavatel v žádosti o objasnění MNNC požadoval relevantní podklady a dokumenty, ze kterých navrhovatel vycházel při sestavení jednotkových cen položek, přičemž v předmětné žádosti uvedl, které dokumenty by měl nejlépe předložit (jako např. cenové nabídky subdodavatelů, doložení cen materiálů), avšak dle instrukcí zadavatele mohl navrhovatel předložit i další dokumenty, kterými by prokazatelně odůvodnil MNNC. Žádost o objasnění MNNC tak umožňovala účastníkům řízení předložit širokou škálu údajů a dokladů, kterými by zdůvodnili MNNC. To bylo ostatně cílem zadavatele – odstranit podezření na MNNC co nejlépe.
51. V této souvislosti je nutno říci, že důvodem vyloučení navrhovatele nebylo pouze formální nenaplnění požadavku zadavatele (neuvedení všech složek kalkulačního vzorce), ale nezdůvodnění MNNC po materiální stránce.
K námitce ohledně nepřiměřenosti požadavku na objasnění MNNC
52. Navrhovatel v rozkladu namítá nepřiměřenost požadavku na objasnění MNNC, když zadavatel požaduje rozpad cen jednotlivých položek do „kalkulačního vzorce“, který se sestává z následujících složek: hmoty, mzdy, stroje, ostatní, subdodávky, režie výrobní a správní, zisk. Úřad se v bodě 127. odůvodnění napadeného rozhodnutí dostatečně vyjádřil k přiměřenosti požadavku na předložení detailní kalkulace. Zadavatel z těchto složek potřeboval zjistit skutečné náklady na jednotlivé položky. Pro zadavatele bylo pro objasnění MNNC v jednotlivých složkách důležité zjistit podrobné údaje jako například, za kolik bude účastník nakupovat materiál a u které obalovny, v jaké vzdálenosti od místa plnění, kolik lidí a za jakou mzdu bude na některé z položek pracovat, jaké stroje budu využívány a v jakém vytížení apod. Na základě předložení těchto jednotlivých údajů si totiž zadavatel může učinit reálnou představu o tom, jaké skutečné náklady bude mít účastník při realizaci veřejné zakázky a rozptýlit své obavy ohledně MNNC. Proto neobstojí ani tvrzení navrhovatele, že by znalost těchto údajů stanovených v kalkulačním vzorci nebyla pro zadavatele nezbytná.
53. Stejnou úvahu musí učinit nepochybně i každý dodavatel při sestavování a naceňování nabídky. Zatímco zadavatel vychází při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky toliko z odhadovaných cen předmětu veřejné zakázky dle jemu dostupných informací, účastník zadávacího řízení, který podal nabídku a deklaruje svou připravenost veřejnou zakázku řádně plnit, musí již vycházet z konkrétních údajů a kalkulací. Navrhovatel tedy musí mít k reálnosti svých cen podrobné informace, načež musí být též schopen konkrétní způsob stanovení nabídkové ceny k žádosti zadavatele objektivně písemně zdůvodnit.
54. Na tomto místě vyvstává potřeba se vyjádřit k názoru Úřadu prezentovanému v bodě 127. odůvodnění napadeného rozhodnutí v předposlední větě tohoto odstavce. Úřad v tomto bodě uvedl, že požadavek na detailní kalkulaci nebyl pro účastníky zadávacího řízení nijak obtížný. K tomuto závěru je nutno doplnit, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že požadavek na předložení detailní kalkulace splnili všichni uchazeči kromě navrhovatele (viz bod 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí). V tomto ohledu by bylo možné tvrdit, že tento požadavek nebyl obtížně splnitelný. Avšak další požadavky zadavatele, jakožto doložení cenových nabídek subdodavatelů, dokumenty dokládající ceny materiálů, již někteří účastníci řádně nedoložili, a byli proto zadavatelem vyloučeni. Nabízí se tak otázka, zda snad účastníci zadavatelem vyloučení nepřistupovali k těmto požadavkům zadavatele s veškerou pečlivostí, anebo zda bylo skutečně obtížné tyto požadavky splnit. Proto nelze jednoznačně dovodit závěr o jednoduchosti splnění požadavků zadavatele v souvislosti s kalkulací. Tento nepřesný závěr Úřadu však nemá vliv na správnost posouzení Úřadu, neboť navrhovatel skutečně nedostatečně zdůvodnil MNNC v jednotlivých položkách. Např. u položek č. 11372.a, 11372.b, 572214, 919112, 931326 vůbec nepředložil kalkulaci, která by zdůvodňovala výslednou cenu (viz bod 118 odůvodnění napadeného rozhodnutí).
55. Navrhovatel dále v rozkladu tvrdí, že u všech položek, které mají být plněny subdodavateli, je nemožné získat údaje z důvodu možného obchodního tajemství. Toto tvrzení navrhovatele je možno považovat za účelové, neboť navrhovatel k položkám jednak doložil nabídku subdodavatele a jednak mohl doložit i jiné podklady, které by byly schopny zdůvodnit nižší cenu. Navíc všichni účastníci byly schopni předložit detailní kalkulaci, které součástí byl u některých z uchazečů i podklad v podobě cenové nabídky subdodavatelů. Z toho lze usoudit, že informace od subdodavatelů důležité pro sestavení jednotlivých položek nabídkové ceny pro veřejnou zakázku mohou mít účastníci zadávacího řízení k dispozici. Pokud snad měl navrhovatel na mysli, že z důvodu obchodního tajemství (externího) subdodavatele nelze získat cenový rozpad dle vzorce požadovaného zadavatelem, pak dle názoru předsedy Úřadu nelze výzvu k objasnění MNNC chápat tak, že by i u externích subdodavatelů vyžadovala doložení cenového rozpadu. U subdodávek je obvyklé požadovat toliko cenovou nabídku, která o nákladech na poskytnutí plnění v rozsahu sporné položky vypovídá dostatečně. To by zadavateli jistě i ve zdejším případě postačilo.
56. Ke způsobu zdůvodnění MNNC v případě položek plněných subdodavateli obsahujících obchodní tajemství se vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 104/2018-167 ze dne 12. 3. 2020. „Jestliže zadavatel u vytipovaných položek rozpočtu (…) jak je v (doplnění) žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl, požádal o zdůvodnění a jestliže žalobce mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil (mimo jiné) proto, že součástí kalkulačního vzorce byly údaje označené poddodavatelem žalobce jako obchodní tajemství, pak podle zdejšího soudu byly splněny podmínky pro fakultativní vyloučení žalobce podle § 48 odst. 4 ZZVZ – a bylo na zadavateli, zda žalobce vyloučí čí nikoli. Při vyloučení žalobce z právě uvedeného důvodu (žalobce údaje nerozkryl, neboť rozkrytí mělo zůstat utajeno) rozhodně nebylo povinností zadavatele zkoumat ekonomické možnosti žalobce veřejnou zakázku realizovat; bez takového rozkrytí údajů toho zadavatel ani nemohl být reálně schopen. Pro aplikaci § 48 odst. 4 ZZVZ je rozhodná absence zdůvodnění (či nedostatečné zdůvodnění) mimořádně nízké nabídkové ceny a nikoli ‘hospodářská kondice‘ uchazeče.
Obchodní tajemství je nepochybně významným institutem, který má v tuzemském právním systému zejména soukromého práva své místo, a je tedy pochopitelně institutem využitelným i při kontraktaci smluv na veřejné zakázky. Je věcí dodavatele (eventuálně jeho poddodavatelů), zda (a vůči komu) se určité citlivé údaje rozhodne tajit, pokud se je však rozhodne tajit před zadavatelem i při zdůvodňování mimořádně nízké nabídkové ceny, vystavuje se tím riziku nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. (…)“ (viz body 25 a 26 odůvodnění rozsudku).
57. K námitce navrhovatele, že požadavek na předložení detailní kalkulace bylo objektivně nemožné splnit, lze dále doplnit, že tento požadavek, jak již bylo výše vysvětleno, splnili všichni účastníci kromě navrhovatele, čímž se popírá objektivní nemožnost splnění tohoto požadavku. Účastníci zadávacího řízení byli vyloučeni pro nedoložení relevantních dokumentů za účelem prokázání údajů předložených v kalkulaci.
58. Ke zdůvodnění položky poplatky za skládku navrhovatel v rozkladu tvrdí, že mu nedávalo smysl rozpočítávat cenu do kalkulačního rámce, a nadále mu není zřejmé, jak měl u této položky dostát požadavku zadavatele. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách k této otázce vyjádřil, když uvedl, že u této položky „měl strukturovat náklady na zaměstnance či další složky kalkulačního vzorce.“ V případě položky poplatky za skládku se nemusí nezbytně jednat pouze o samotný poplatek, ale v jednotkové ceně mohou být zahrnuty i ostatní náklady spojené s uložením odpadu, jako např. ceny za rozbory odpadů a zeminy, nebo ostatní složky kalkulačního vzorce, jako např. výrobní režie, správní režie, zisk či náklady na mzdy. U položky poplatky za skládku navrhovatel sice doložil jiný relevantní doklad v podobě souhlasu k provozování skládky, kterým dle zadavatele dostatečně odůvodnil nižší jednotlivou položku, to však neznamená, že se navrhovateli podařilo dostatečně zdůvodnit MNNC celé položky „Poplatky za skládku“, neboť nedoložil kompletní rozpad cen, ze kterých by zadavatel mohl např. zjistit ohodnocení při jiných složkách z kalkulačního vzorce, např. „mzdy“. Nicméně, vedle toho stále platí, že navrhovatel nepředložil detailní kalkulaci několika dalších položek, jichž se už tyto pochybnosti o smysluplnosti cenového rozpadu týkat nemohou (viz výše, jakož i bod 118 odůvodnění napadeného rozhodnutí).
59. Úřad dále správně v bodě 140 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že i když zadavatel v rozhodnutí o námitkách uznal dílčí jednotlivosti námitky navrhovatele, nemá to vliv na tu skutečnost, že navrhovatel nedoložil jiné podstatné dokumenty (např. ceník obalovny).
K oprávněnosti důvodu pro vyloučení navrhovatele
60. Zde je opět nutno zdůraznit, že zadavatel vyloučil navrhovatele z důvodu nedostatečného objasnění MNNC, nikoli z důvodu, že nebyly doloženy veškeré jím požadované doklady. Úřad v bodě 128. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že jedním z důvodů vyloučení bylo, že navrhovatel nepředložil kalkulaci u položek č. 11372.a, 11372.b, 572214, 919112, 931326 vůbec, a dalším důvodem bylo, že u položek č. 574D68, 574J54, 57791E nebyla kalkulace dostatečně detailně rozpracována.
61. Navrhovatel u položek č. 574D68, 574J54, 57791E v přiložené tabulce sice předložil určitý částečný rozpad cen, avšak dle zadavatele je i tento nedostatečný. Z předložené tabulky navrhovatele totiž nelze zjistit, jak přesně navrhovatel dospěl k jednotlivým výsledným cenám u složek „mzdy“ a „strojů“, když u strojů a pracovníků je stejný denní výkon. Navrhovatel tak řádně nezdůvodnil složku „mzdy“, tj. rozpis uvažovaných prací, množství jednotlivých normohodin, a taktéž složku „stroje“, tj. rozpis uvažovaných strojů, včetně množství jednotlivých strojohodin. Požadavek na normohodiny a strojohodiny byl přitom explicitně v žádosti o objasnění MNNC specifikován. Jelikož u všech strojů, nářadí, lidí i automobilů vykázal navrhovatel stejné vytížení, což dle zadavatele je technicky neproveditelné, a tudíž nesprávné, měl zadavatel za to, že nebyla splněna podmínka pro jednoznačnost a průkaznost. Navrhovatel tak nesrozumitelně zdůvodnil MNNC v jednotlivých položkách, a zadavatel proto mohl mít z takto nepřesně doložené kalkulace i nadále pochybnost o tom, že rozsah práce strojů a veškerých pracovníků podílejících se na realizaci veřejné zakázky neodpovídá skutečnosti, tudíž MNNC nebyla objasněna. Nemá-li zadavatel dostatek relevantních informací, nemůže také kvalifikovaně posoudit, zda je MNNC zdůvodněna.
62. Tím, že navrhovatel neuvedl konkrétní režie a zisk u všech položek, zadavatel v takovém případě nebyl schopen posoudit reálnost plnění veřejné zakázky ze strany navrhovatele, neboť míra zisku a režie může být důležitý ekonomický ukazatel.
63. Předseda Úřadu nepovažuje argumentaci Úřadu v bodě 128 a 129 odůvodnění napadeného rozhodnutí za absurdní, jak se snaží dovodit navrhovatel v čl. V rozkladu. Nosnou myšlenkou v tomto bodě totiž je, že Úřad nepovažuje samotné nerozlišení režijních nákladů a zisku za oprávněný důvod vyloučení navrhovatele, ale skutečnost, že v důsledku tohoto nerozlišení nebyla MNNC dostatečně odůvodněna. V podrobnostech předseda Úřadu odkazuje na tyto body.
64. Lze shrnout, že požadoval-li zadavatel po navrhovateli předložení podrobného postupu kalkulace jednotkových cen a doložení podrobné kalkulace nákladů vynaložených na provedení daných položek, přičemž se mu dostala od navrhovatele zdůvodnění, ze kterých není požadovaný rozpad cen na jednotlivé kalkulované položky dostatečně patrný, neboť navrhovatel dostatečně neuvedl rozpad cen na jednotlivé náklady, kdy nad to z některých položek není zřejmé, co vlastně indikují, pak nelze než shledat, že navrhovatel podezření na MNNC nerozptýlil.
65. Na závěr je nutno dodat, že v nynější ekonomické situaci, kdy se ceny materiálů a pracovních sil rapidně zvyšují, lze očekávat vyšší obezřetnost zadavatelů při posuzování MNNC v jednotlivých položkách nabídkových cen. Proto nelze mít zadavatelům za zlé, když kladou na dodavatele větší nároky při zdůvodňování MNNC. Dodavatelé by pak k objasňování MNNC měli přistupovat s veškerou pečlivostí.
Shrnutí
66. S ohledem na dosud řečené je patrné, že navrhovatel ani námitkami v rozkladu neprokázal, že by se zadavatel dopustil porušení zákona. Úřad tak správně dospěl k závěru, že ve zdejším případě nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
VII. Závěr
67. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v posuzovaném případě v souladu se zákonem a správním řádem, předseda Úřadu dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí, a to z důvodů výše uvedených.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha
2. EUROVIA CS, a.s., U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, v daném případě ve smyslu ustanovení § 53 zákona.