číslo jednací: 12454/2022/500
spisová značka: S0168/2022/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zateplení střechy, schodišťových věží a části přízemní budovy BRI v Praze - Komořanec |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 4. 2022 |
| Dokumenty |  2022_S0168.pdf 302 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0168/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-12454/2022/500 |
|
Brno 11. 4. 2022 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným
- Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha 12,
v souvislosti s uzavřením Dodatku č. 1 ze dne 3. 6. 2019 ke Smlouvě o dílo č. 6150/22/2018 uzavřené dne 1. 10. 2018 mezi citovaným obviněným a vybraným dodavatelem – NEO BUILDER a.s., IČO 05553750, se sídlem Přátelství 986/19, 104 00 Praha 10 – na veřejnou zakázku „Zateplení střechy, schodišťových věží a části přízemní budovy BRI v Praze - Komořanech“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/profil/CHMU dne 16. 7. 2018 pod systémovým číslem N006/18/V00012810,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha 12 – se v souvislosti s uzavřením Dodatku č. 1 ze dne 3. 6. 2019 ke Smlouvě o dílo č. 6150/22/2018 uzavřené dne 1. 10. 2018 mezi citovaným obviněným a vybraným dodavatelem – NEO BUILDER a.s., IČO 05553750, se sídlem Přátelství 986/19, 104 00 Praha 10 – na veřejnou zakázku „Zateplení střechy, schodišťových věží a části přízemní budovy BRI v Praze - Komořanech“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/profil/CHMU dne 16. 7. 2018 pod systémovým číslem N006/18/V00012810, dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o změně závazku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě 30 dnů od změny závazku, tj. nejpozději do dne 3. 7. 2019, ale učinil tak až dne 20. 4. 2021.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha 12 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha 12 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 16. 7. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 13. 7. 2018 na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/profil/CHMU pod systémovým číslem N006/18/V00012810 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zateplení střechy, schodišťových věží a části přízemní budovy BRI v Praze – Komořanech“ (dále jen „veřejná zakázka“ a „zadávací řízení“).
2. Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, např. ze zadávací dokumentace veřejné zakázky, předmětná veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na stavební práce, kterou obviněný zadával v podlimitním režimu ve zjednodušeném podlimitním řízení.
3. Z čl. 2. zadávací dokumentace veřejné zakázky plyne, že předmětem veřejné zakázky bylo provedení tepelné izolace a krytiny na střechách, fasádního zateplovacího systému na schodišťových věžích a přízemí a výměny vstupních dveří.
4. Dle čl. 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena ve výši 10 895 000 Kč bez DPH.
5. Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z Protokolu o otevírání obálek s nabídkami, posouzení a kontroly úplnosti nabídky ze dne 3. 8. 2018, vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem čtyři nabídky, přičemž z Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 6. 9. 2018 plyne, že obviněný rozhodl o výběru dodavatele NEO BUILDER a.s., IČO 05553750, se sídlem Přátelství 986/19, 104 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel”).
6. Dne 1. 10. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Smlouvu o dílo č. 6150/22/2018 na plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva o dílo“). Oznámení o zadání veřejné zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2020.
7. Dne 3. 6. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“).
8. Dne 31. 7. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
9. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky, resp. ve věci možného porušení zákona a spáchání přestupku při uveřejňování ve smyslu § 269 odst. 1 písm. c) zákona obviněným v souvislost s uzavíráním dodatku č. 1.
10. V rámci šetření dotčeného podnětu si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-20148/2021/542/VHu ze dne 16. 6. 2021 vyžádal od obviněného písemné vyjádření k obsahu podnětu a zároveň jej vyzval k zaslání dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou. Vyjádření obviněného k podnětu ze dne 24. 6. 2021 (dále jen „vyjádření ze dne 24. 6. 2021“) obdržel Úřad dne 25. 6. 2021. Téhož dne prostřednictvím datové schránky a v listinné podobě a taktéž dne 13. 8. 2021 v listinné podobě obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázkou.
11. Ve vyjádření ze dne 24. 6. 2021 obviněný mimo jiné uvedl, že nerozporuje, že řádně nesplnil uveřejňovací povinnost, když neuveřejnil oznámení o změně závazku do 30 dnů od jejího provedení způsobem dle § 212 zákona, nicméně na svou obhajobu uvedl, že toto opomenutí úkonu ve smyslu § 222 odst. 8 zákona nebylo způsobené neznalostí zákona ani úmyslně, nýbrž okolnostmi časových sledů po sobě jdoucích nepředvídatelných změn, které byly zjišťovány až téměř ve finální fázi realizace veřejné zakázky v takovém rozsahu, že měly zásadní vliv na její realizaci a včasné dokončení. Obviněný tak splnil svou povinnost až dodatečně dne 20. 4. 2021.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
12. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.
13. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
14. Úřad konstatuje, že je k vydání tohoto příkazu příslušný podle § 248 zákona, podle kterého Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona.
15. Úřad dále konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
16. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dostupné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona, k čemuž uvádí následující skutečnosti.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
17. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
18. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
19. Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona platí, že formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.
20. Podle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele
a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,
b) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a
c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.
21. Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna,
a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,
b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a
c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.
22. Podle § 222 odst. 8 zákona je v případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 citovaného ustanovení zákona zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.
23. Podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku
24. Dne 1. 10. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo. Dle čl. III. odst. 3.1. smlouvy o dílo činila sjednaná cena díla 10 476 232 Kč bez DPH.
25. Dne 3. 6. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1, jímž došlo v souvislosti s vícepracemi a méněpracemi ke změně celkové ceny plnění. Dle čl. II. odst. 2. dodatku č. 1 je zdůvodnění změny díla (víceprací a méněprací) uvedeno ve změnovém listu č. 1., jenž je nedílnou součástí dodatku č. 1. Ze změnového listu č. 1 je pak patrné, že provedené změny spočívají ve:
- vybudování nového základu pod výplňovou stěnou přízemí objektu, neboť po vybourání chodníku u předmětné stěny bylo zjištěno, že tento základ chybí (bod 1),
- zesílení základu pod výplňovou stěnou přízemí objektu, neboť po vybourání chodníku bylo zjištěno, že oproti předpokladu je stěna tvořena jinými konstrukcemi a její vyložení přes okraj základu je příliš velké (bod 2),
- provedení nového požadavku spočívajícího v osazení nezámrzného kohoutu místo stávajícího zahradního kohoutu (bod 3),
- provedení nové výztužné vrstvy a probarvení omítky na fasádách, neboť po kontrole fasády z lešení byly zjištěny četné trhliny v povrhu omítky, které je nezbytné před nátěrem uzavřít (bod 4),
- méněpracích spojených s nátěrem fasád, který nebude s ohledem na výše uvedené (tj. na stěrkování fasád) třeba (bod 5),
- méněpracích spojených s přemostěním technického kanálu pro zajištění přejezdu jeřábu, neboť bylo dohodnuto, že budou potřebné práce provedeny jeřábem z jiného místa (bod 6) a
- méněpracích spojených s uměleckou malbou na fasádách, neboť bylo ustoupeno od požadavku malby synoptických map a loga ústavu na fasádách věží a bylo přistoupeno k provedení grafiky teploměrů podél sloupových oken věží (bod 7).
Uzavřením dodatku č. 1 došlo k navýšení smluvní ceny o 740 591,89 Kč bez DPH na celkových 11 216 823,89 Kč bez DPH, přičemž součet hodnot všech změn dle dodatku č. 1 (součet víceprací v celkové hodnotě 1 594 871,50 Kč bez DPH a méněprací v hodnotě 854 279,61 Kč bez DPH) činil 2 449 151,11 Kč bez DPH, tj. 23,4 % původní hodnoty závazku ze smlouvy o dílo.
26. Dne 31. 7. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 2, jímž došlo v souvislosti s dalšími vícepracemi a méněpracemi ke navýšení celkové ceny plnění o 90 562 Kč bez DPH na celkových 11 307 385,89 Kč bez DPH.
27. Oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na předmětnou veřejnou zakázkou, jež byla provedena dodatkem č. 1 i dodatkem č. 2, bylo odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2021 a uveřejněno dne 21. 4. 2021 (formulář Oznámení o změně ev. č. F2021-013805).
Právní posouzení
28. Úřad nejprve obecně k uveřejňovacím povinnostem zadavatele uvádí následující. Účelem zákona i zadávacích řízení samotných je zajištění podmínek pro vytvoření řádné hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jimiž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i jeho následná kontrola, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení), což je zajištěno zákonem předepsanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly na poli zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Uveřejňování je tak jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacích řízení, a to zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly.
29. Z výše uvedených důvodů tedy zákon ve svém ustanovení § 222 odst. 8 ukládá zadavateli povinnost, aby v případě, že provede změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle odst. 5 nebo 6 tohoto ustanovení zákona (tedy „nepodstatnou“ změnu závazku nevyžadující provedení nového zadávacího řízení), odeslal oznámení o provedené změně závazku k uveřejnění podle § 212 zákona, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne takové změny závazku.
30. Pro řádné splnění požadavků podle ustanovení § 222 odst. 8 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění, dále podmínky provést odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění v zákonem stanovené lhůtě, tj. do 30 dnů od změny závazku, a v neposlední řadě podmínky učinit tak způsobem předepsaným v ustanovení § 212 zákona, z něhož vyplývá povinnost uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kdy konkrétně pro tento druh oznámení se použije standardní formulář F20 „Oznámení o změně“. Pokud zadavatel nesplní kumulativně všechny uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 222 odst. 8 zákona.
31. K podmínce odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění v zákonné lhůtě do 30 dnů od změny závazku Úřad doplňuje, že změnou je třeba rozumět den provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (tedy den podpisu dodatku apod.), nikoliv fyzické provedení změny.
32. V daném případě byla smlouva o dílo uzavřena na veřejnou zakázkou na stavební práce, přičemž s ohledem na ustanovení § 26 odst. 1 zákona se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku.
33. Obviněný uzavřel dne 3. 6. 2019 s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo. Uzavřením dodatku č. 1 došlo v souvislosti s vícepracemi a méněpracemi zaznamenanými ve změnovém listu č. 1, jež tvoří přílohu tohoto dodatku, ke změně ceny plnění oproti ceně sjednané ve smlouvě o dílo na veřejnou zakázku (blíže viz bod 25. odůvodnění tohoto příkazu). Z informací plynoucích ze změnového listu č. 1 a z následného formuláře Oznámení o změně ev. č. F2021-013805, oznamujícího mj. změnu závazku ze smlouvy o dílo provedenou dodatkem č. 1 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 4. 2021, a ze samotného charakteru změn provedených dodatkem č. 1 vyplývá, že tímto dodatkem byly realizovány změny dle § 222 odst. 5, resp. odst. 6 zákona (viz změna zaznamenaná pod bodem 1, bodem 2, bodem 4 či bodem 5 změnového listu č. 1, popsané v rámci bodu 25. odůvodnění tohoto příkazu).
34. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 8 zákona v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 3. 6. 2019 bezesporu povinen odeslat oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na dotčenou veřejnou zakázku k uveřejnění způsobem podle ustanovení § 212 odst. 3 písm. a) zákona, tedy do Věstníku veřejných zakázek, a to do 30 dnů od příslušné změny závazku, tj. nejpozději do 3. 7. 2019. Obviněný však tuto svou povinnost řádně nesplnil, když oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na dotčenou veřejnou zakázku provedené dodatkem č. 1 odeslal k uveřejnění až dne 20. 4. 2021. K tomu Úřad akcentuje, že obviněný ve svém vyjádření ze dne 24. 6. 2021 povinnost uveřejnění dle § 222 odst. 8 zákona související s dodatkem č. 1 nikterak nerozporuje a naopak uznává, že ji řádně nesplnil, když příslušné oznámení o změně odeslal k uveřejnění opožděně (blíže viz bod 12. odůvodnění tohoto příkazu).
35. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona tím, že v rozporu s § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na veřejnou zakázku provedené dodatkem č. 1 do 30 dnů od uzavření uvedeného dodatku, tedy nejpozději do dne 3. 7. 2019, ale učinil tak až dne 20. 4. 2021.
36. Úřad s ohledem na uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – k uložení pokuty
37. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
38. Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 přestupkového zákona, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.
39. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.
40. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
41. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta pro odeslání oznámení o změně závazku učiněné dodatkem č. 1 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, tj. dne 4. 7. 2019. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
42. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. c) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona.
43. Úřad v návaznosti na výše uvedené akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 přestupkového zákona upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy a závažnosti přestupku přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.
44. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
45. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení státem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, jež přispívá k transparentnímu vynakládání veřejných prostředků. Z ustanovení § 222 odst. 8 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona vyplývá povinnost odeslat oznámení o změně závazku do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění do 30 dnů od změny závazku. Obviněný tuto svou povinnost nesplnil, když příslušné oznámení odeslal k uveřejnění až 20. 4. 2021, tj. téměř dva roky po marném uplynutí lhůty ke splnění dotčené uveřejňovací povinnosti, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.
46. Pokud jde o následky spáchaného přestupku, Úřad uvádí, že postupem obviněného byla veřejnosti ztížena možnost seznámit se s následným postupem obviněného po uzavření smlouvy o dílo na veřejnou zakázku, tj. byla ztížena účinná zpětná kontrola změn smlouvy na veřejnou zakázku, které byly dodatkem č. 1 učiněny. Neuveřejnění oznámení o změně závazku tak mohlo např. způsobit pochybnosti, zda uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo proběhlo transparentně a v souladu se zákonem.
47. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný svůj nezákonný postup spočívající v neodeslání oznámení o změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku učiněné dodatkem č. 1 dle § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona dodatečně napravil, když předmětné oznámení zaslal do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění dne 20. 4. 2021, z čehož je zřejmá snaha obviněného dodatečně dostát zákonným povinnostem. V daném případě tak obviněný dodatečným odesláním příslušného oznámení do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly jeho postupu ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
48. Při posouzení okolností, za nichž byl přestupek spáchán, neshledal Úřad žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
49. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad rovněž povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že „hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
50. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku ve výroku I. tohoto příkazu dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta pro odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, tj. dne 4. 7. 2019. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané sankce uváděné časové kritérium, tj. časové rozmezí více než 2,5 roku, neboť vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním dochází k oslabení smyslu a účelu sankce.
51. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z přehledu hospodaření obviněného[1] vyplývá, že v roce 2021 hospodařil s výnosy 1 028 719 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný běžně disponuje, považovat za likvidační či nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
52. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty přesto preferoval právě preventivní charakter uložení sankce.
53. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.
54. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha 12
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] dostupného z https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/00020699/prehled?rad=t&obdobi=2112