číslo jednací: 32645/2022/162
spisová značka: R0108/2022/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Smlouvy o poskytování právních služeb |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 9. 2022 |
| Dokumenty |  2022_R0108.pdf 299 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0108/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-32645/2022/162
|
|
Brno 30. 9. 2022
|
V řízení o rozkladu ze dne 3. 8. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –
- městská část Praha 17, IČO 00231223, se sídlem Žalanského 291/12b, 163 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-24165/2022/500 ze dne 19. 7. 2022, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0225/2022/VZ ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 7 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s uzavřením
- Smlouvy o poskytování právních služeb dne 11. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – AK Jakub Šauer, IČO 01174592, se sídlem Plovární 1, 301 00 Plzeň – na realizaci veřejné zakázky „Poskytování právních služeb“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, a
- Smlouvy o poskytování právních služeb dne 2. 9. 2021 s vybraným dodavatelem – Advokátní kancelář Vlček & Partners s.r.o., IČO 03861244, se sídlem Na Roudné 443/18, 301 00 Plzeň – na realizaci veřejné zakázky „Poskytování právních služeb“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0225/2022/VZ, č. j. ÚOHS-24165/2022/500 ze dne 19. 7. 2022
r u š í m
a věc
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Obviněný městská část Praha 17, IČO 00231223, se sídlem Žalanského 291/12b, 163 00 Praha (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – jako veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) uzavřel dne 11. 5. 2021 Smlouvu o poskytování právních služeb s vybraným dodavatelem – AK Jakub Šauer, IČO 01174592, se sídlem Plovární 1, 301 00 Plzeň (dále jen „AK Jakub Šauer“), jejímž předmětem bylo poskytování komplexních právních služeb, udělování právních porad, zpracování právních rozborů, stanovisek a doporučení v souvislosti s činností a jednáním klienta, dále komplexní právní poradenství a poskytování právních služeb k veřejné zakázce na zhotovitele stavby „Dům s pečovatelskou službou v Praze Řepích“.
2. Dále obviněný uzavřel dne 2. 9. 2021 Smlouvu o poskytování právních služeb s vybraným dodavatelem – Advokátní kancelář Vlček & Partners s.r.o., IČO 03861244, se sídlem Na Roudné 443/18, 301 00 Plzeň (dále jen „Advokátní kancelář Vlček & Partners s.r.o.“), jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb, udělování právních porad, zpracování právních rozborů, stanovisek a doporučení v souvislosti s činností a jednáním objednatele v oblasti občanského práva – stavebnictví a developerské projekty, zejména problematiky víceprací, smluvních pokut, náhrad škod vzniklých z porušení smluv o dílo, vad díla apod.
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona, obdržel dne 29. 10. 2021 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uzavření výše uvedených smluv o poskytování právních služeb.
4. Úřad dne 27. 5. 2022 vydal příkaz č. j. ÚOHS-17952/2022/500 (dále jen „příkaz“), jehož výrokem I rozhodl o tom, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 7 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) a současně byla výrokem II citovaného příkazu obviněnému uložena pokuta ve výši 200 000 Kč. Příkaz byl obviněnému doručen dne 30. 5. 2022.
5. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.
6. Dne 3. 6. 2022 obviněný podal proti příkazu blíže neodůvodněný odpor, který následně dne 16. 6. 2022 odůvodnil.
II. Napadené rozhodnutí
7. Dne 19. 7. 2022 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0225/2022/VZ, č. j. ÚOHS-24165/2022/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I rozhodl, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 11. 5. 2021 do 2. 9. 2021 uzavřel 2 smlouvy na veřejné zakázky (uvedené v bodě 1 a 2 tohoto rozhodnutí), jejichž předmětem bylo poskytování právních služeb, a zadal tyto podlimitní veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
8. Výrokem II Úřad uložil obviněnému za spáchání daného přestupku pokutu ve výši 200 000 Kč, výrokem III mu pak stanovil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
9. V odůvodnění výroku I se Úřad nejprve zabýval tím, jak obviněný postupoval při stanovení předpokládané hodnoty u jednotlivých smluv na právní služby. Úřad z podkladů zaslaných obviněným zjistil, že obviněný pořizoval právní služby opakovaně, přičemž věděl, že je bude k výkonu své činnosti potřebovat, tudíž se nejednalo o nahodilé služby s proměnlivou cenou. Dle Úřadu bylo povinností obviněného předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na právní služby stanovit v souladu s § 19 odst. 1 zákona, a to tak, že tato předpokládaná hodnota měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené obviněným za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. V případě smlouvy s AK Jakub Šauer by se jednalo o částku 556 823,39 Kč bez DPH a v případě smlouvy s Advokátní kanceláří Vlček & Partners s.r.o. o částku 543 295,39 Kč bez DPH. Dále vzhledem k tomu, že shora specifikované smlouvy na právní služby byly uzavřeny na dobu neurčitou, by měla být dle Úřadu výsledná částka přepočtena na 48 měsíců. Na základě tohoto Úřadem uvedeného postupu by předpokládaná hodnota veřejné zakázky odpovídala v případě smlouvy o poskytování právních služeb s AK Jakub Šauer částce 2 227 293,56 Kč bez DPH, a v případě smlouvy o poskytování právních služeb s Advokátní kanceláří Vlček & Partners s.r.o. částce 2 173 181,56 Kč bez DPH. Dále Úřad ani z uzavřených smluv, ani z jiných podkladů, které měl k dispozici, nezjistil, že by se měl rozsah poskytovaných plnění či cena, kterou byl obviněný za tato plnění na základě smlouvy povinen uhradit, nějakým způsobem měnit.
10. Jelikož předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek přesáhla v obou případech částku 2 000 000 Kč bez DPH, nejednalo se podle Úřadu o veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 písm. a) zákona, a obviněný postupem mimo zadávací řízení naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku. Úřad shledal naplnění rovněž druhého znaku skutkové podstaty přestupku obviněného, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem, tj. zadával veřejné zakázky v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění. Závěrem napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že byl naplněn i třetí znak přestupku, neboť došlo k uzavření smluv na veřejné zakázky.
11. Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyjádřil také k postupu obviněného jako pokračování přestupku. Dle Úřadu je zřejmé, že se v šetřeném případě obviněný dopustil jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky, k nimž došlo 2x v průběhu 5 měsíců roku 2021, samy o sobě naplňují podstatu stejného přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný přitom s ohledem na dříve uzavřené smlouvy a objednávky věděl, že poskytování právních služeb pro svoji činnost potřebuje. Jeho jednotným záměrem tak bylo opakované a pravidelné pořizování právních služeb za účelem řešení právních otázek, které vyvstanou, a to bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona.
III. Rozklad obviněného
12. Dne 3. 8. 2022 byl Úřadu proti napadenému rozhodnutí doručen rozklad obviněného z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 19. 7. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
13. Obviněný nesouhlasí se závěry v napadeném rozhodnutí a považuje ho za nezákonné, neboť Úřad nedostatečně zjistil skutkový stav.
14. Obviněný je toho názoru, že Úřad vypočítal předpokládanou hodnotu nesprávně, neboť zahrnul do výpočtu i ty právní služby, které spadají pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona. Následně obviněný v rozkladu uvádí faktury a podrobně specifikuje některé právní služby poskytnuté na základě objednávek a smluv, přičemž vysvětluje podstatu a předmět těchto konkrétních právních služeb. Obviněný dále specifikuje, které z těchto právních služeb není podle jeho názoru s odkazem na § 29 písm. k) zákona možno zařadit do souhrnu pro určení předpokládané hodnoty veřejných zakázek, na základě čehož dospěl obviněný k předpokládané hodnotě ve výši 1 585 174 Kč u zakázky s AK Jakub Šauer, a k předpokládané hodnotě 1 571 773 Kč u zakázky s Advokátní kanceláří Vlček & Partners s. r. o.
15. Dále obviněný nesouhlasí se závěrem Úřadu, že se v daném případě jedná o služby pravidelné povahy. Obviněný uvádí, že došlo ke změnám v personálním obsazení právního oddělení, a proto důvodně předpokládal, že již právní služby poskytované externími advokátními kanceláři nebude využívat v takovém rozsahu jako v období 2020 a 2021, kdy konkrétní personální změny prováděl. Z uvedeného obviněný dovozuje, že v případě smlouvy o poskytování právních služeb AK Jakub Šauer a Advokátní kanceláří Vlček & Partners s. r. o. se mělo jednat o příležitostná právní stanoviska a zastoupení v soudních řízeních. Obviněný totiž předpokládal, že většinu své agendy si bude schopen zajistit prostřednictvím vlastních zaměstnanců, což se nestalo, neboť opět došlo ke změnám personálního obsazení v jeho právním oddělení. Obviněný však tuto skutečnost dle svých slov v době uzavření předmětných smluv nemohl předpokládat.
16. Konečně obviněný brojí proti výši uložené pokuty. Dle obviněného Úřad při určení druhu správního trestu a jeho výměry dostatečně nepřihlédl k povaze a závažnosti přestupku, přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Obviněný má za to, že uložená pokuta tak byla v hrubém nepoměru ke zjištěné důkazní situaci ve věci a její výše nepřiměřeně zasahuje do jeho majetkové sféry.
Závěr rozkladu
17. Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení o přestupku zastavil.
IV. Řízení o rozkladu
18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj během řízení o rozkladu
19. Zadavatel v rozkladu uvádí důkazní prostředky, tj. faktury, průvodky faktur a seznam provedených činností, ovšem takové listiny k rozkladu nepřiložil. Jelikož tyto listiny byly jako důkazy nezbytné pro podporu argumentace obviněného a zjištění skutkového stavu, předseda Úřadu dne 6. 9. 2022 vydal usnesení č. j. ÚOHS-30716/2022/162, kterým určil lhůtu tří kalendářních dnů ode dne doručení daného usnesení pro doložení těchto důkazů.
20. Dne 9. 9. 2022 obviněný zaslal předmětné dokumenty předsedovi Úřadu.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byla podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumána správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
22. V průběhu tohoto řízení o rozkladu obviněný zaslal listiny, které při zběžném posouzení podporují jeho argumentaci, že by některé právní služby mohly spadat pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona a obviněný by tak tyto právní služby nebyl teoreticky povinen zadat v zadávacím řízení. Jelikož byly v tomto řízení předloženy nové důkazy, předseda Úřadu musí napadené rozhodnutí vrátit Úřadu k novému projednání, aby Úřad k těmto důkazům při výpočtu předpokládaného hodnoty přihlédl a zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností. Především je potřeba ze strany Úřadu přezkoumat, zda by tyto služby měly či neměly být do provedeného výpočtu zahrnuty.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci
Dotčená právní úprava
23. Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.
24. Podle § 21 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby rozhodná u smlouvy na dobu určitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, u smlouvy na dobu neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.
25. Dle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.
26. Dle § 29 písm. k) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení jde-li o právní služby,
1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,
2. které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1 nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,
3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.
27. Podle § 32 odst. 1 zákona se pro účely tohoto zákona smíšenou zakázkou rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.
28. Podle § 32 odst. 3 zákona, pokud zadavatel smíšenou zakázku zadává jako jednu veřejnou zakázku a nejde o případ podle odstavce 4, musí ji zadat v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu smíšené zakázky zadavatel stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení.
K postupu Úřadu
29. Úřad správně z podkladů předložených obviněným (viz body 41 až 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí) zjistil, že v daném případě se jedná o pravidelné a opakující se právní služby, které obviněný pořizoval minimálně v průběhu roků 2020 a 2021. Úřad správně dospěl rovněž k závěru, že v šetřeném případě se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u nichž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců.
30. Úřad k tomu konstatoval, že zadavatel, který je samosprávnou částí hlavního města Prahy, potřebuje tyto právní služby trvale k výkonu své činnosti, přičemž poskytování právních služeb představuje jediný komplexní druh plnění. Úřad při učinění tohoto závěru vycházel ze své rozhodovací praxe tj. např. z rozhodnutí Úřadu ze dne 24. 6. 2014, č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh, dle kterého „[…] není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu“. Lze dodat, že jde o služby, jež tento zadavatel může při své běžné činnosti předpokládat. Nevymykají se nijak jemu svěřené agendě, a to bez ohledu na to, zda si dané právní služby zajistí svými silami, či externě.
31. Předpoklad obviněného, že v budoucnu nebude potřebovat externí právní služby v takovém rozsahu jako dosud, přitom nemá žádnou relevanci pro posouzení, zda se jedná o služby pravidelné povahy. Pokud by hodlal obviněný tvrdit, že měla být předpokládaná hodnota veřejných zakázek Úřadem vypočtena s přihlédnutím k tomu, že bylo možno očekávat změny v množství poptávaných služeb (na základě poukazovaných personálních změn na právním oddělení), musel by k tomu předložit relevantní důkazy, což se ve zdejším správním řízení nestalo.
32. Závěry týkající se obdobnosti předmětu plnění byly potvrzeny i Krajským soudem v Brně v rozsudku ze dne 13. 1. 2011, č. j. 62 Ca 86/2008-161, ve kterém soud uvádí: „Jestliže by soud přisvědčil opačnému názoru, tedy že každá ze smluv tvoří zakázku samostatnou, umožnil by tak uzavírání smluv na právní služby mimo jakoukoli kontrolu. Téměř vždy by totiž bylo možné poptávané právní služby atomizovat na jednotlivé dílčí případy nebo dokonce na jednotlivé úkony či poradenské kroky ve vztahu k potřebám zadavatele, uměle tak konstruovat jednotlivé dílčí zakázky, jejichž podstatou by bylo poskytování věcně týchž (právních) služeb týmž dodavatelem ve prospěch téhož zadavatele – a tím tak snížit předpokládanou hodnotu zakázky a všechny smlouvy uzavírat mimo režim a kontrolu ZVZ.“ Tento rozsudek potvrdil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011-255 a taktéž z těchto závěrů vycházel Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 5. 2021, č. j. 7 As 278/2020-38.
33. Úřad tedy postupoval při výpočtu předpokládané hodnoty právních služeb správně, a to podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) zákona a odst. 2 téhož ustanovení. Správně postupoval také při výpočtu předpokládané hodnoty, když výslednou částku přepočetl na 48 měsíců, neboť předmětné smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou. Tento způsob výpočtu odpovídá znění § 21 zákona. Namístě je doplnit, že se v daném případě jedná o smíšenou zakázku ve smyslu § 32 a násl. zákona, což ostatně uvedl v napadeném rozhodnutí sám Úřad. Právní služby, o kterých zadavatel tvrdí, že spadají pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, nezadával zadavatel samostatně, ačkoliv lze v obecnosti říci, že jsou objektivně oddělitelné (pokud je dodavatel vyúčtuje zvlášť). Zadavatel u smíšené zakázky může buď tu část zakázky, kterou není povinen zadávat v zadávacím řízení, zadat samostatně nebo ji zadat společně, avšak předpokládanou hodnotu smíšené zakázky pak stanoví dle hodnoty části, na kterou se předmětná výjimka nevztahuje, a kterou je tudíž povinen zadat v zadávacím řízení.
K důvodům zrušení výroku I napadeného rozhodnutí
34. Obviněný v rozkladu poukazuje na skutečnost, že řada služeb externí právní pomoci poskytnutá v Úřadem přezkoumávaném období mohla spadat do výjimky dle § 29 písm. k) zákona, přičemž obviněný až v řízení o rozkladu uvádí faktury, průvodky faktur a seznamy provedených činností, jakožto nové důkazy, které toto tvrzení podporují.
35. Podle § 97 zákona o přestupcích přitom obviněný může v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
36. Toto ustanovení vzešlo z početné judikatury soudů, dle kterých se v řízení o přestupku koncentrační zásada neuplatňuje. Lze k tomu uvést např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 96/2008 ze dne 22. 1. 2009, kde soud uvedl, že „v řízení o přestupku se neuplatní § 82 odst. 4 správního řádu, který neumožňuje účastníkům uplatňovat v odvolání nové skutečnosti a nové důkazy. Správní orgán tedy nemůže odmítnout tento důkazní návrh s poukazem na to, že nebyl vznesen již v řízení v I. stupni.“
37. Jelikož Úřad neměl při posuzovaní dané věci tyto listiny jako důkazní prostředky k dispozici, jeho závěr o výpočtu předpokládané hodnoty předmětných zakázek nemusí být správný, přičemž z předložených faktur se skutečně podává, že u některých služeb šlo o poskytování právního poradenství v rámci zastupování klienta v soudním řízení před soudem dle výjimky uvedené v § 29 písm. k) zákona. Tyto skutečnosti však přísluší přezkoumat primárně Úřadu jako prvostupňovému orgánu. Dosud Úřadem zjištěný skutkový stav tak nemůže obstát, a proto musí být věc znovu projednána, přičemž takovéto rozsáhlé posouzení nelze provést v řízení o rozkladu jakožto v řízení ve druhém stupni, neboť by mohlo dojít k odnětí možnosti se proti novým závěrům Úřadu odvolat, byť není zřejmé, proč tyto důkazy obviněný neuplatnil právě již v řízení před Úřadem. Ze správního spisu plyne, že prostor pro realizaci tohoto práva mu byl v intencích správního řádu poskytnut. Bez ohledu na to je však nutné napadené rozhodnutí vrátit Úřadu k novému projednání.
38. V novém posouzení věci musí Úřad zohlednit nové důkazy předložené obviněným, posoudit obsah těchto listin a na základě skutečností v nich uvedených znovu vypočítat předpokládanou hodnotu právních služeb. Jinak řečeno, Úřad nově posoudí, zda obviněným zaslané faktury prokazují výjimku dle § 29 písm. k) zákona, a pokud zjistí, že některé služby pod tuto výjimku spadají, nebude příslušné částky do výpočtu přepokládané hodnoty zahrnovat.
K důvodům zrušení výroku II a III napadeného rozhodnutí
39. K výroku II napadeného rozhodnutí je třeba říci, že výrok o pokutě (trestu) je existenčně závislý na výroku o spáchání přestupku (tedy výroku o vině), neboť určení druhu a výměry trestu je dle § 93 odst. 1 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky podmíněno existencí odsuzujícího výroku. Jelikož z důvodů uvedených výše je třeba zrušit výrok I napadeného rozhodnutí, tedy výrok o vině, není dán důvod pro uložení pokuty. Z tohoto důvodu je nutno zrušit rovněž výrok II napadeného rozhodnutí a věc vrátit Úřadu k novému projednání. Ze stejných důvodů je nutno zrušit i výrok III napadeného rozhodnutí.
VI. Závěr
40. Ve smyslu § 98 odst. 1 zákona o přestupcích byla přezkoumána zákonnost a věcná správnost napadeného rozhodnutí ve všech jeho výrocích a v plném rozsahu, současně předseda Úřadu přezkoumal i zákonnost procesního postupu Úřadu. Po zvážení všech aspektů dané věci bylo nutno uzavřít, že jsou dány důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
městská část Praha 17, Žalanského 291/12b, 163 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zadání veřejné zakázky.