číslo jednací: 42908/2022/500
spisová značka: S0555/2022
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Projektová dokumentace k zajištění revitalizace a přestavby objektu č.p. 327 Hovorčovice |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 13. 12. 2022 |
| Dokumenty |  2022_S0555.pdf 307 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0555/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-42908/2022/500 |
|
Brno 1. 12. 2022 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Hovorčovice, IČO 00240214, se sídlem Revoluční 33, 250 64 Hovorčovice,
v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného dne 20. 11. 2020 a Dodatku č. 2 uzavřeného dne 24. 5. 2021 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 17. 7. 2020 s vybraným dodavatelem – Hlaváček - architekti, s.r.o., IČO 25926497, se sídlem Vítězné náměstí 2/577, 160 00 Praha 6 – na realizaci veřejné zakázky „Projektová dokumentace k zajištění revitalizace a přestavby objektu č.p. 327 Hovorčovice“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Hovorčovice, IČO 00240214, se sídlem Revoluční 33, 250 64 Hovorčovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 17. 7. 2020 na realizaci veřejné zakázky „Projektová dokumentace k zajištění revitalizace a přestavby objektu č.p. 327 Hovorčovice“, který uzavřel dne 20. 11. 2020 s vybraným dodavatelem – Hlaváček - architekti, s.r.o., IČO 25926497, se sídlem Vítězné náměstí 2/577, 160 00 Praha 6, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 7. 12. 2020, ale učinil tak až dne 16. 8. 2021.
II.
Obviněný – obec Hovorčovice, IČO 00240214, se sídlem Revoluční 33, 250 64 Hovorčovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 2 ke Smlouvě o dílo ze dne 17. 7. 2020 na realizaci veřejné zakázky „Projektová dokumentace k zajištění revitalizace a přestavby objektu č.p. 327 Hovorčovice“, který uzavřel dne 24. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – Hlaváček - architekti, s.r.o., IČO 25926497, se sídlem Vítězné náměstí 2/577, 160 00 Praha 6, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 8. 6. 2021, ale učinil tak až dne 16. 8. 2021.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Hovorčovice, IČO 00240214, se sídlem Revoluční 33, 250 64 Hovorčovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Hovorčovice, IČO 00240214, se sídlem Revoluční 33, 250 64 Hovorčovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 17. 7. 2020 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Hlaváček - architekti, s.r.o., IČO 25926497, se sídlem Vítězné náměstí 2/577, 160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Projektová dokumentace k zajištění revitalizace a přestavby objektu č.p. 327 Hovorčovice“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy na plnění veřejné zakázky je dle oddílu II. smlouvy zpracování projektové dokumentace na podkladu Ověřovací studie nového využití objektu.
2. Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“) zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dne 20. 11. 2020. Dodatkem č. 1 došlo ke změně času plnění smlouvy, přičemž nedošlo k navýšení ceny díla.
3. Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“) zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dne 24. 5. 2021. Dodatkem č. 2 došlo k posunutí termínu předání části díla, přičemž nedošlo k navýšení ceny díla.
4. Obviněný smlouvu uveřejnil dne 27. 7. 2020 na profilu zadavatele dostupném z https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000310/zakazka/ 356112, tedy v zákonné lhůtě. Dodatek č. 1 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dne 16. 8. 2021 a dodatek č. 2 rovněž dne 16. 8. 2021.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 10. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.
K výrokům I. a II. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
7. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
8. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
9. Obviněný uzavřel dne 17. 7. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 20. 11. 2020 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1 a dne 24. 5. 2021 dodatek č. 2.
10. Podle oddílu VI. smlouvy činí cena díla částku 675 000 Kč bez DPH.
11. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 27. 7. 2020, dodatky č. 1 a č. 2 na něm byly uveřejněny současně, a to dne 16. 8. 2021.
12. Dále Úřad ověřil, že obviněný smlouvu na veřejnou zakázku, dodatek č. 1 ani dodatek č. 2 neuveřejnil v registru smluv.
Právní posouzení
13. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
14. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
15. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 20. 11. 2020, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 7. 12. 2020 (jelikož konec zákonné 15denní lhůty připadl na sobotu 5. 12. 2020, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pondělí 7. 12. 2020). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 16. 8. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
16. Z výše uvedeného v dalším vyplývá, že dodatek č. 2, kterým došlo ke změně termínu předání části díla, byl uzavřen dne 24. 5. 2021. Obviněný byl tedy povinen uveřejnit dodatek č. 2 nejpozději dne 8. 6. 2021. Obviněný nesplnil povinnost uveřejnit dodatek č. 2 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, když předmětný dodatek uveřejnil až dne 16. 8. 2021, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
17. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
18. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
19. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
20. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. došlo dne 8. 12. 2020 a dne 9. 6. 2021, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatků na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
21. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
22. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
23. Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 20. 11. 2020 a dodatku č. 2 ze dne 24. 5. 2021 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 a dodatek č. 2 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 7. 12. 2020 a dne 8. 6. 2021, přičemž předmětný dodatek č. 1 a dodatek č. 2 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele shodně až dne 16. 8. 2021. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
24. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil dodatek č. 1 a dodatek č. 2 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření (viz výroky I. a II. tohoto příkazu), přičemž oběma dodatky byla upravena doba předání (části) díla. Úřad přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť v důsledku delší prodlevy, která vznikla mezi dnem uzavření dodatku č. 1 a dnem jeho uveřejnění, jej považuje za závažnější
25. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
26. Úřad tedy posoudil, zda přestupky, za které je obviněnému ukládána pokuta, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
27. Úřad uvádí, že přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu, k jejichž spáchání došlo dne 8. 12. 2020 a dne 9. 6. 2021, jsou v souběhu s přestupky, které obviněný spáchal dne 1. 6. 2019 a dne 25. 3. 2021, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS – S0546/2022/VZ ve výrocích I. a II. příkazu Úřadu č. j. ÚOHS-42365/2022/500 ze dne 28. 11. 2022 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 8 000 Kč. Uvedenou skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku III. tohoto příkazu.
28. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
29. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
30. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
31. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
32. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
33. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí 675 000 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
34. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dodatky na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 16. 8. 2021, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že dodatky na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
35. Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
36. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
37. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu na rok 2022[1] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodaří s plánovanými příjmy ve výši 43 100 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
38. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
39. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
40. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Hovorčovice, Revoluční 33, 250 64 Hovorčovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy