číslo jednací: 01695/2023/510
spisová značka: S0058/2023/VZ

Instance I.
Věc Pěčice – vodovod
Účastníci
  1. obec Pěčice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 21. 1. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0058.pdf 323 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0058/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-01695/2023/510

 

Brno 12. 1. 2023

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Pěčice, IČO 00509370, se sídlem Pěčice 1, 294 46 Pěčice

v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 29. 1. 2020 a jejího dodatku č. 1 uzavřeného dne 30. 7. 2021 a dodatku č. 2 uzavřeného dne 25. 2. 2022 s vybraným dodavatelem PITTNER Česká Lípa s.r.o., IČO 28687329, se sídlem Chelčického 1505/5, 470 01 Česká Lípa, na realizaci veřejné zakázky „Pěčice – vodovod“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-005693,      

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Pěčice, IČO 00509370, se sídlem Pěčice 1, 294 46 Pěčice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo, kterou uzavřel dne 29. 1. 2020 s vybraným dodavatelem – PITTNER Česká Lípa s.r.o., IČO 28687329, se sídlem Chelčického 1505/5, 470 01 Česká Lípa – na realizaci veřejné zakázky „Pěčice – vodovod“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-005693, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření,tj. nejpozději do dne 13. 2. 2020, ale řádně tak učinil až dne 29. 11. 2022.

II.

Obviněný – obec Pěčice, IČO 00509370, se sídlem Pěčice 1, 294 46 Pěčice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 29. 1. 2020, který uzavřel dne 30. 7. 2021 s vybraným dodavatelem – PITTNER Česká Lípa s.r.o., IČO 28687329, se sídlem Chelčického 1505/5, 470 01 Česká Lípa – na realizaci veřejné zakázky „Pěčice – vodovod“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-005693, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření,tj. nejpozději do dne 16. 8. 2021, ale učinil tak až dne 20. 12. 2021.

III.

Obviněný – obec Pěčice, IČO 00509370, se sídlem Pěčice 1, 294 46 Pěčice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 29. 1. 2020, který uzavřel dne 25. 2. 2022 s vybraným dodavatelem – PITTNER Česká Lípa s.r.o., IČO 28687329, se sídlem Chelčického 1505/5, 470 01 Česká Lípa – na realizaci veřejné zakázky „Pěčice – vodovod“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-005693, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření,tj. nejpozději do dne 14. 3. 2022, ale učinil tak až dne 18. 3. 2022.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – obec Pěčice, IČO 00509370, se sídlem Pěčice 1, 294 46 Pěčice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Pěčice, IČO 00509370, se sídlem Pěčice 1, 294 46 Pěčice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 29. 1. 2020 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – PITTNER Česká Lípa s.r.o., IČO 286 87 329, se sídlem Chelčického 1505/5, 470 01 Česká Lípa (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Pěčice – vodovod“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-005693 (dále jen „veřejná zakázka“). Podle bodu 2.2 smlouvy o dílo je předmětem díla vybudování systému vodovodních řádů v obci Pěčice pro zásobování obyvatel pitnou vodou a část kanalizačního výtlaku.

2.             Dne 30. 7. 2021 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“), kterým došlo k posunutí termínu dokončení díla.

3.             Dne 25. 2. 2022 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“), kterým byla upravena cena díla.

4.             Z profilu zadavatele dostupného z https://www.vhodne‑uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=order&a=detaildocumentsandimages&rwr=pecice-vodovod-1 vyplývá, že obviněný uveřejnil na svém profilu smlouvu o dílo dne 10. 2. 2020, a to bez přílohy „položkový rozpočet stavby“. Tuto přílohu smlouvy zadavatel uveřejnil na svém profilu dne 29. 11. 2022. Z profilu zadavatele dále vyplývá, že dodatek č. 1 na něm zadavatel uveřejnil dne 20. 12. 2021 a dodatek č. 2 dne 18. 3. 2022.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 10. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

6.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na výše uvedenou veřejnou zakázku včetně všech případných dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Současně Úřad obviněného vyzval k podání vysvětlení, z jakého důvodu nebyla na profilu zadavatele uveřejněna příloha smlouvy o dílo „položkový rozpočet stavby“.

7.             Ve svém vyjádření ze dne 29. 11. 2022 obviněný popsal, že k neuveřejnění příslušných smluvních vztahů na profilu zadavatele ve lhůtě došlo z důvodu administrativního pochybení a uvedl, že již ze strany zadavatele došlo v mezidobí k přijetí takových opatření, aby se daná pochybení již neopakovala.

III.             ZÁVĚRY ÚŘADU

8.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výrokům I., II. a III. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

9.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

10.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

11.         Obviněný uzavřel dne 29. 1. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na provedení veřejné zakázky.

12.         Podle čl. 3 smlouvy o dílo celková cena za provedení díla činí 18 237 009,03 Kč bez DPH.

13.         Dle bodu 18.9 smlouvy o dílo je její součástí příloha „položkový rozpočet stavby“ (dále jen „příloha smlouvy“).

14.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva o dílo na něm byla uveřejněna dne 10. 2. 2020, a to bez přílohy. Přílohu smlouvy obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dne 29. 11. 2022.

15.         Dne 30. 7. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1, kterým byl posunut termín dokončení díla. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 na něm byl zveřejněn dne 20. 12. 2021.

16.         Dne 25. 2. 2022 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 2, kterým došlo v důsledku započtení méněprací a víceprací ke změně ceny na částku 18 403 393,15 Kč bez DPH. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 2 na něm byl zveřejněn dne 18. 3. 2022.

17.         Platný profil zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-pecice byl pod ev. č. Z2019-035931 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 10. 2019.

Právní posouzení

18.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

19.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst.  1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

20.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva o dílo uzavřena dne 29. 1. 2020 obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele v plném znění (tj. včetně přílohy) uveřejnit do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 13. 2. 2020. Z profilu zadavatele bylo zjištěno, že smlouva o dílo sice byla na profilu zadavatele zveřejněna již dne 10. 2. 2020 (tj. v zákonné lhůtě), ale součástí uveřejněné smlouvy o dílo nebyla její příloha. Tu zadavatel na svém profilu zveřejnil až dne 29. 11. 2022.

21.         K povaze výše uvedené přílohy smlouvy Úřad dodává, že dle bodu 18.9 smlouvy o dílo je tato příloha její součástí. Jelikož příloha smlouvy byla v rámci textu smlouvy o dílo výslovně označena jako její součást, byl obviněný povinen tuto přílohu zveřejnit společně se smlouvou o dílo v zákonné lhůtě 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o dílo. Obviněný však dne 10. 2. 2020 na svém profilu zveřejnil pouze smlouvu o dílo (samotný text smlouvy bez přílohy). Příloha smlouvy, která tvoří součást smlouvy o dílo, byla na profilu zadavatele uveřejněna až dne 29. 11. 2022.

22.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že obviněný svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu o dílo na profilu zadavatele uveřejnil v plném znění (tj. včetně přílohy smlouvy) až dne 29. 11. 2022, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

23.         K uveřejnění dodatku č. 1 Úřad uvádí, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 30. 7. 2021, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit do 15 dnů od jeho uzavření. Jak vyplývá z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 15. den od uzavření dodatku č. 1 připadl na sobotu 14. 8. 2021, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele nejbližší pracovní den, tj. pondělí 16. 8. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 15 dnů od jeho uzavření nesplnil, když předmětný dodatek č. 1 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 20. 12. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

24.         K uveřejnění dodatku č. 2 Úřad uvádí, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen 25. 2. 2022, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit do 15 dnů od jeho uzavření. S odkazem na výše uvedené pravidlo počítání času dle § 607 občanského zákoníku a vzhledem k tomu, že 15. den od uzavření dodatku č. 2 připadl na sobotu 12. 3 2022, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění dodatku č. 2 na profilu zadavatele nejbližší pracovní den, tj. pondělí 14. 3. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 2 do 15 dnů od jeho uzavření nesplnil, když předmětný dodatek č. 2 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 18. 3. 2022 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. příkazu – uložení pokuty

25.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu.

26.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

27.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

28.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 14. 2. 2020, ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. dne 17. 8. 2021 a ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. dne 15. 3. 2022, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo, resp. jednotlivých dodatků ke smlouvě o dílo na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

29.         K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

30.         Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

31.         V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutou).

32.         V daném případě se obviněný dopustil celkem tří přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

33.         Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu o dílo v plném znění (včetně přílohy) ani dodatky č. 1 a 3 ke smlouvě o dílo na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 2 zákona a k dalším spáchaným přestupkům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad při rozhodování o tom, za který přestupek uloží obviněnému pokutu, vzal v úvahu především délku prodlevy, ke které u jednotlivých dokumentů při jejich uveřejnění došlo. Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v případě dodatku č. 1 došlo ze strany obviněného k prodlevě při jeho uveřejnění v délce 126 dní, přičemž po celou tuto dobu veřejnost neměla možnost se na základě principu publicity zakotveného v § 219 odst. 1 zákona seznámit s obsahem výše uvedeného dodatku smlouvy. Pro úplnost Úřad dodává, že ačkoli smlouva o dílo byla na profilu zadavatele řádně (tj. včetně přílohy) zveřejněna až dne 29. 11. 2022, tedy 1020 dní po zákonem stanovené lhůtě, stěžejní část smlouvy o dílo (tj. předmět smlouvy, cena díla, termín plnění atd.) byla zveřejněna v zákonem stanovené lhůtě a veřejnost tedy měla možnost se v rámci zákonem stanovené lhůty seznámit alespoň s hlavními atributy smlouvy. Z tohoto důvodu tak považuje Úřad za závažnější přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, přestože u něj došlo z časového pohledu ke kratší prodlevě. Úřad doplňuje, že dodatek č. 2 obviněný uveřejnil pouze 4 dny po zákonem stanovené lhůtě.

34.         Spáchání přestupků podle výroku I. a III. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnosti při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu.

35.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

36.         Podle § 40 písm. b) přestupkového zákona se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

37.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

38.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

39.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

40.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

41.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad v neprospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jejíž celková cena činí 18 403 393,15 Kč bez DPH (jedná se o celkovou cenu díla po uzavření dodatku č. 2). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

42.         Jako polehčující okolnost zohlednil Úřad tu skutečnost, že obviněný své pochybení sám napravil, když předmětnou uveřejňovací povinnost splnil dodatečně. Je tedy evidentní, že obviněný nechtěl na plnění svých povinností zcela rezignovat.

43.         Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupků při uveřejňování smlouvy o dílo a dodatku č. 2, jak je uvedeno ve výrocích I. a III. tohoto příkazu.

44.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti.

45.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

46.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 dostupného z https://780ed0cca3.clvaw-cdnwnd.com/c1fbbb5c6de19f43273fb7fe3f70795d/2000094036df756df78/Rozpocet_2023_schvaleny.pdf Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří se schválenými rozpočtovými příjmy ve výši 16 845 574 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

47.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“«. Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

48.         Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

49.         Úřad předně uvádí, že přestupky uvedené ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu jsou v souběhu s přestupky, které obviněný spáchal dne 22. 9. 2021, 20. 10. 2021 a 16. 11. 2021, a o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0038/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-01269/2023/500 ze dne 10. 1. 2023 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 7 000 Kč. Tuto skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku IV. tohoto příkazu.

50.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

51.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

52.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Pěčice, Pěčice 1, 294 46 Pěčice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en