číslo jednací: 07898/2023/510
spisová značka: S0126/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Kampaň ke zvýšení povědomí o Ekoznačce EŠV/EŠS a Ekoznačce EU |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 4. 3. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0126.pdf 277 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0126/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-07898/2023/510 |
|
Brno 23. 2. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným
- Česká informační agentura životního prostředí, IČO 45249130, se sídlem Moskevská 1523/63, 101 00 Praha 10
v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele k veřejné zakázce „Kampaň ke zvýšení povědomí o Ekoznačce EŠV/EŠS a Ekoznačce EU“ vedené v NEN pod systémovým číslem N006/21/V00004454, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021‑007415 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 043-107773,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká informační agentura životního prostředí, IČO 45249130, se sídlem Moskevská 1523/63, 101 00 Praha 10 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že písemnou zprávu k veřejné zakázce „Kampaň ke zvýšení povědomí o Ekoznačce EŠV/EŠS a Ekoznačce EU“ vedené v NEN pod systémovým číslem N006/21/V00004454, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021‑007415 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 043-107773, neuveřejnil na profilu zadavatele podle § 217 odst. 5 citovaného zákonave lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení citovaného zadávacího řízení, tj. nejpozději do dne 20. 7. 2021, jelikož citované zadávací řízení bylo ukončeno dne 4. 6. 2021uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19. 5. 2021,ale učinil tak až dne 3. 1. 2023.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká informační agentura životního prostředí, IČO 45249130, se sídlem Moskevská 1523/63, 101 00 Praha 10 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 6 000,- Kč (šest tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Česká informační agentura životního prostředí, IČO 45249130, se sídlem Moskevská 1523/63, 101 00 Praha 10 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 26. 2. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Kampaň ke zvýšení povědomí o Ekoznačce EŠV/EŠS a Ekoznačce EU“ vedené v NEN pod systémovým číslem N006/21/V00004454, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 1. 3. 2021 pod ev. č. Z2021‑007415 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 043-107773 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dle bodu 3.3 zadávací dokumentace bylo předmětem veřejné zakázky zejména zajištění návrhu a realizace kampaně v oblasti komunikační strategie, kreativní grafiky a copywritingu a produkce.
3. Dle bodu 4. zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena ve výši 6 917 355 Kč bez DPH.
4. Obviněný rozhodl dne 19. 5. 2021 o zrušení zadávacího řízení z důvodu účasti jediného účastníka v zadávacím řízení.
5. Obviněný uveřejnil dne 20. 5. 2021 na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/CENIA Oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 19. 5. 2021 (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) a současně odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení účastníku řízení.
6. Obviněný uveřejnil dne 3. 1. 2023 na profilu zadavatele nedatovanou Písemnou zprávu zadavatele (dále jen „písemná zpráva“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 1. 2023 podnět z téhož dne k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
8. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
10. Podle § 51 odst. 2 písm. b) zákona je zadávací řízení v případě zrušení zadávacího řízení ukončeno v okamžiku, kdy všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatele, pokud námitky nejsou podány.
11. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
12. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.
13. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
Zjištěné skutečnosti
14. Obviněný dne 11. 3. 2022 uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek adresu svého profilu, https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/CENIA.
15. Dne 4. 6. 2021 došlo k ukončení zadávacího řízení, a to uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19. 5. 2021.
16. Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva na něm byla uveřejněna dne 3. 1. 2023.
Právní posouzení
17. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité a mají tak své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.
18. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
19. Z výše uvedených důvodů tedy zákon ve svém ustanovení § 217 odst. 1 ukládá zadavatelům povinnost vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení, a to bez ohledu na druh a režim veřejné zakázky či výsledek zadávacího řízení. Ani zrušení zadávacího řízení nesnímá ze zadavatele tuto povinnost, jak ostatně vyplývá i z ustanovení § 217 odst. 2 písm. j) zákona, jež výslovně předpokládá jako jednu z povinných obsahových náležitostí písemné zprávy zadavatele odůvodnění zrušení zadávacího řízení, pokud k tomu došlo.
20. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona pak v souladu s výše uvedeným reflektuje úmysl zákonodárce, aby byla do zadávacích řízení vnesena větší míra transparentnosti zadávacího procesu, kdy i uvedená povinnost je důležitá a účelná z hlediska možnosti veřejné kontroly, neboť veřejnost se prostřednictvím písemné zprávy dozvídá jednotlivé skutečnosti rozhodné pro zadávací řízení, jež jsou takto shrnuty v jediném dokumentu.
21. Pro splnění požadavků podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.
22. Úřad na tomto místě primárně opakuje, že z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dle ustanovení § 51 odst. 2 písm. a) zákona dne 4. 6. 2021, tedy dnem, kdy všem účastníkům zadávacího řízení uplynula lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem a námitky nebyly podány. S ohledem na ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník) počala lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení v délce 15 dnů stanovená v ustanovení § 242 odst. 2 zákona běžet dne 21. 5. 2021 a uplynula dne 4. 6. 2021.
23. Z ustanovení § 217 odst. 5 zákona jednoznačně vyplývá povinnost obviněného uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Obviněný tak byl dle zákona povinen uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do dne 20. 7. 2021.
24. Úřad konstatuje, že dokument označený jako písemná zpráva byl na profilu zadavatele uveřejněn až dne 3. 1. 2023.
25. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele.
26. Úřad opětovně akcentuje, že zákon ukládá zadavateli povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, kterou je nutné zpracovat i v případě, kdy bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce má rovněž napomoci zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek a představuje významný nástroj pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Písemná zpráva zadavatele shrnuje nejdůležitější body průběhu zadávání veřejné zakázky, přičemž musí mj. obsahovat takové náležitosti jako zvolený druh zadávacího řízení, identifikaci všech uchazečů a uvedení jejich nabídkových cen, identifikaci vybraného dodavatele atd. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se průběhu dotyčné veřejné zakázky týkají.
27. Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil podle § 217 odst. 5 zákona na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 4. 6. 2021, kdy uplynula lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tj. nejpozději do dne 20. 7. 2021, ale učinil tak až dne 3. 1. 2023. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
28. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
29. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
30. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
31. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 21. 7. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
32. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.
33. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
34. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
35. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
36. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
37. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému omezení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
38. Úřad v pozitivním smyslu zohlednil, že zadavatel písemnou zprávu na svém profilu (byť se zpožděním) nakonec zveřejnil a na svou povinnost tak zcela nerezignoval.
39. Při stanovení konkrétní výše pokuty má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním zadavatele za jeho spáchání. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétním sankce dosaženo.“ Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek byl obviněným spáchán před více než 18 měsíci. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k oslabení smyslu a účelu trestu.
40. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
41. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
42. Úřad dále ověřil, zda v právě projednávaném případě nenastal souběh s dalšími přestupky obviněného. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky (správní delikty), za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona. Úřad konstatuje, že právě projednávaný přestupek obviněného uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem, o němž byl rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-10119/2022/500 ze dne 23. 3. 2022, který byl spáchán dne 15. 9. 2020 a za nějž byla obviněnému Úřadem uložena pokuta ve výši 8 000 Kč.
43. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
44. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející "výrok o trestu" (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jež je s projednávaným přestupkem v souběhu.
45. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z účetní závěrky (rozvahy) ke dni 30. 9. 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 disponoval aktivy v celkové výši 70 793 380 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
46. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
47. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
48. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká informační agentura životního prostředí, IČO 45249130, se sídlem Moskevská 1523/63, 101 00 Praha 10
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
