číslo jednací: 11956/2023/500
spisová značka: S0628/2022/VZ

• Instance: I.
• Věc: Pořízení technologie PCO 1Box® pro připojování ZDP
• Účastníci:
  1. RISPERO s.r.o.
  2. Česká republika – Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje
  3. NAM system, a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2022
• Datum nabytí právní moci: 21. 6. 2023
• Související rozhodnutí: 11956/2023/500; 23131/2023/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0628/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-11956/2023/500

Brno 24. 3. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 12. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – RISPERO s.r.o., IČO 01812424, se sídlem Křivá 2621/4, 130 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 12. 2022 Mgr. Jiřím Melkusem, advokátem, ev. č. ČAK 13563, IČO 73627631, MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o., IČO 04504330, se sídlem Washingtonova 1624/5, 110 00 Praha,
• strany smlouvy:

o   zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, IČO 70883378, se sídlem Kaplířova 2726/9, 301 00 Plzeň,

o   vybraný dodavatel – NAM system, a. s., IČO 25862731, se sídlem U Pošty 1163/13, 735 64 Havířov,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo „Pořízení technologie PCO 1Box® pro připojování ZDP“ č. objednatele CES-452/2022 uzavřené dne 9. 12. 2022 mezi jmenovaným zadavatelem a jmenovaným vybraným dodavatelem,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – RISPERO s.r.o., IČO 01812424, se sídlem Křivá 2621/4, 130 00 Praha – ze dne 23. 12. 2022 na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo „Pořízení technologie PCO 1Box® pro připojování ZDP“ č. objednatele CES-452/2022 uzavřené dne 9. 12. 2022 mezi zadavatelem – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, IČO 70883378, se sídlem Kaplířova 2726/9, 301 00 Plzeň – a vybraným dodavatelem – NAM system, a. s., IČO 25862731, se sídlem U Pošty 1163/13, 735 64 Havířov – se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE V SOUVISLOSTI S UZAVŘENÍM SMLOUVY

1.             Zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, IČO 70883378, se sídlem Kaplířova 2726/9, 301 00 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel dne 9. 12. 2022 s vybraným dodavatelem – NAM system, a. s., IČO 25862731, se sídlem U Pošty 1163/13, 735 64 Havířov (dále jen  „vybraný dodavatel“) – smlouvu o dílo „Pořízení technologie PCO[1] 1Box® pro připojování ZDP“ č. objednatele CES-452/2022 (dále jen „smlouva o dílo“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel – RISPERO s.r.o., IČO 01812424, se sídlem Křivá 2621/4, 130 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 12. 2022 Mgr. Jiřím Melkusem, advokátem, ev. č. ČAK 13563, IČO 73627631, MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o., IČO 04504330, se sídlem Washingtonova 1624/5, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – je přesvědčen, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo v rozporu se zákonem, podal dne 23. 12. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

3.             Navrhovatel v návrhu předně uvádí, že dne 12. 12. 2022 byla v registru smluv uveřejněna smlouva o dílo, o jejímž uzavření se dozvěděl dne 13. 12. 2022 nahlédnutím do registru smluv. Navrhovatel má za to, že zadavatel při uzavření smlouvy o dílo postupoval v rozporu se zákonem, neboť ji uzavřel v době, kdy probíhalo zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky komponent PCO - 2. část pro standard NAM“ (dále jen „rámcová dohoda“), jehož oznámení bylo uveřejněno v systému NEN na profilu zadavatele – Česká republika – Ministerstva vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „Ministerstvo vnitra“) – dne 7. 11. 2022[2]. Předmět plnění smlouvy o dílo a předmět plnění rámcové dohody je podle navrhovatele, zejména s ohledem na „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 k veřejné zakázce č. j. MV-185528-3/PO-PSM-2022“ ze dne 29. 11. 2022, totožný, proto má za to, že předmět smlouvy o dílo by měl být dodán dodavatelem, který bude vybrán v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody. Navrhovatel má současně za to, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo přes zákaz vyplývající z § 246 odst. 1 písm. a) zákona, neboť v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody neuběhla ani lhůta pro podání žádostí o účast, tudíž nemohlo dojít ani k uplynutí lhůty podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, a tedy došlo k naplnění důvodu uvedeného v § 254 odst. 1 písm. b) zákona. Zadavatel si tak podle navrhovatele vybral dodavatele pouze na základě vlastního uvážení, čímž narušil smysl zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody, neboť ostatním dodavatelům znemožnil se předmětného zadávacího řízení účastnit. O nezákonnosti a netransparentnosti postupu zadavatele podle navrhovatele svědčí i skutečnost, že zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody bylo dne 22. 12. 2022 zrušeno z důvodu nedostatečného vymezení předmětu plnění rámcové dohody[3].

4.             Navrhovatel dále namítá, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoliv tak byl z níže uvedených důvodů povinen učinit, a tedy došlo k naplnění důvodu uvedeného v § 254 odst. 1 písm. a) zákona.

5.             Jako první důvod navrhovatel uvádí, že zadavatel se za dodání předmětu plnění smlouvy o dílo zavázal uhradit částku v celkové výši 611 288,37 Kč s DPH, tj. 505 197 Kč bez DPH, skládající se z částky ve výši 423 466,12 Kč s DPH, tj. 349 972 Kč bez DPH, za PCO 1Box a částky ve výši 187 822,25 Kč s DPH, tj. 155 225 Kč bez DPH, za poskytnutí licencí SW NET-G na 60 měsíců. Navrhovatel nepopírá, že smlouva o dílo sama o sobě nedosahuje takové hodnoty, aby veřejná zakázka musela být zadávána v zadávacím řízení, nicméně poukazuje na „Smlouvu o poskytování servisních služeb PCO 1Box“, kterou zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dne 9. 12. 2022 (dále jen „smlouva o poskytování servisních služeb“), a to na dobu určitou, konkrétně na 12 měsíců ode dne předání technologie PCO 1Box zadavateli na základě smlouvy o dílo. Předmětem smlouvy o poskytování servisních služeb je zjednodušeně řečeno poskytování servisních služeb ve vztahu k technologii PCO 1Box, za které se zadavatel zavázal uhradit částku ve výši 131 648 Kč s DPH, tj. 104 001,92 Kč bez DPH, a dále částku za servisní zásahy skládající se z hodinové sazby ve výši 750 Kč bez DPH za každou započatou hodinu a náhrady cestovného v případě zásahu na místě či 600 Kč bez DPH za každou započatou hodinu v případě zásahu přes internet. Plnění poskytované na základě smlouvy o dílo a plnění poskytované na základě smlouvy o poskytování servisních služeb je na sebe podle navrhovatele navázané, přičemž spolu věcně, místně i časově souvisí, a proto má za to, že zadavatel záměrně rozděluje veřejnou zakázku na jednotlivé části tak, aby celková hodnota jednotlivých smluv nepřesáhla hranici stanovenou zákonem pro zakázky malého rozsahu, případně, aby se nejednalo o koncesi, a tato nemusela být zadávána v zadávacím řízení podle příslušných ustanovení zákona. Tomu podle navrhovatele nasvědčuje i skutečnost, že smlouva o poskytování servisních služeb je uzavřena pouze na dobu trvání 12 měsíců i přes to, že předmětné služby by měly být poskytovány po celou dobu, po kterou zadavatel pult centrální ochrany (dále též jako „PCO“) vlastní, případně si jej pronajímá od třetí strany. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že předmětem plnění smlouvy o dílo je pouze dodání vyhodnocovací části PCO, a proto bude zadavatel nucen uzavřít další smlouvy související zejména s přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO a rovněž smlouvy na dodávky zařízení dálkové přenosu (dále též jako „ZDP“), neboť stará zařízení nebudou kompatibilní s novým PCO. Vzhledem k tomu, že PCO slouží svému účelu pouze společně s těmito dalšími součástmi, je podle navrhovatele zřejmé, že zadavatel do veřejné zakázky nezahrnul další vázaná a související plnění proto, aby nepřesáhla hodnotu stanovenou pro zakázky malého rozsahu a nemusela tak být zadána v zadávacím řízení. Takový postup zadavatele je podle navrhovatele v rozporu s § 35 zákona i se zásadou transparentnosti a zásadou zákazu diskriminace, neboť potenciální dodavatelé, včetně navrhovatele, neměli šanci se o veřejnou zakázku ucházet.

6.             Jako druhý důvod, resp. pro doplnění kontextu navrhovatel uvádí, že dne 21. 12. 2022 byly v registru smluv uveřejněny další dvě smlouvy související s PCO u zadavatele, a to „KUPNÍ SMLOUVA č. CES-467/2022“ uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem – RADOM, s.r.o., IČO 48153451, se sídlem Jiřího Potůčka 259, 530 09 Pardubice (dále jen „dodavatel RADOM“) – dle registru smluv dne 16. 12. 2022 (dále jen „kupní smlouva RADOM“), jejíž předmětem je mj. dodání licencí pro software RADOMNET, a „SMLOUVA o stálé servisní činnosti“ uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem RADOM dle registru smluv dne 15. 12. 2022 (dále jen „servisní smlouva RADOM“), jejíž předmětem je provádění stálé servisní činnosti a pravidelné roční kontroly systému RADOM. Uzavření kupní smlouvy RADOM a servisní smlouvy RADOM podle navrhovatele podporuje jeho tvrzení o nezákonnosti postupu zadavatele, kterým dochází k záměrnému dělení veřejné zakázky na jednotlivé části i mezi jednotlivé vybrané dodavatele.

7.             Jako poslední důvod navrhovatel uvádí, že smlouvy na jednotlivé komponenty PCO a s nimi související služby jsou uzavírány i dalšími Hasičskými záchrannými sbory v České republice, přičemž pro příklad uvádí konkrétní případy. Navrhovatel má za to, že se jednotliví zadavatelé takovým jednáním snaží obcházet postup pro zadávání veřejných zakázek, když si veřejnou zakázku uměle rozdělili dle teritorií na části, a to přesto, že mohla být zadána centrálním zadavatelem.

8.             Nad rámec shora uvedeného navrhovatel poukazuje na rozsah smlouvy o dílo, který považuje za stručný (celkově dvě strany), neboť v jeho rámci nejsou blíže specifikována práva a povinnosti smluvních stran, přičemž v něm postrádá ustanovení pro ochranu zadavatele. S ohledem na skutečnost, že je smlouva o dílo uzavírána veřejným zadavatelem a hrazena z veřejných prostředků, považuje navrhovatel její stručný rozsah za porušení zásady transparentnosti.

9.             S ohledem na shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil zákaz plnění smlouvy o dílo z důvodu, že byla uzavřena přes zákaz jejího uzavření. Pakliže by Úřad dospěl k závěru, že předmět plnění smlouvy o dílo a předmět plnění rámcové dohody není totožný, navrhovatel z procesní opatrnosti navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil zákaz plnění smlouvy o dílo z důvodu, že byla uzavřena bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 23. 12. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 5. 1. 2023.

11.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o   navrhovatel,

o   strany smlouvy:

§  zadavatel,

§  vybraný dodavatel.

12.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-47113/2022/523 ze dne 30. 12. 2022. Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci související s postupem zadavatele Úřad obdržel dne 9. 1. 2023.

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-00754/2023/523 ze dne 5. 1. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k předložení dokladu, ze kterého bude vyplývat, kdy byl zadavateli doručen stejnopis návrhu. Dne 6. 1. 2023 Úřad obdržel od navrhovatele doručenku stejnopisu návrhu, z níž vyplývá, že stejnopis návrhu byl zadavateli doručen dne 5. 1. 2023.

Vyjádření zadavatele k návrhu

14.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 6. 1. 2023 k námitce navrhovatele týkající se uzavření smlouvy o dílo přes zákaz jejího uzavření předně uvádí, že v rámci organizační struktury Hasičského záchranného sboru České republiky je samostatnou organizační jednotkou, která je výhradním provozovatelem PCO v rámci své územní působnosti, přičemž pro provoz PCO používá dvě technologie vyhodnocovací části PCO, a to technologii ve standardu RADOM a od roku 2021 také technologii ve standardu NAM. Zadavatel uvádí, že veškerá technologie vyhodnocovací části PCO ve standardu RADOM je jeho majetkem, a tedy jako její majitel a výlučný provozovatel PCO zajišťuje nákup příslušných komponent a jejich servis a údržbu v rámci veřejných zakázek jako samostatný zadavatel. Ve vztahu k technologii vyhodnocovací části PCO ve standardu NAM zadavatel uvádí, že tuto má od roku 2021 v pronájmu na základě smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem. Vzhledem k tomu, že v závěru roku 2022 byly zadavateli přiděleny investiční a neinvestiční rozpočtové prostředky účelově určené na pořízení nezbytného SW a HW PCO do konce roku 2022, rozhodl se koupit dosud pronajímanou technologii vyhodnocovací části PCO ve standardu NAM v rámci veřejné zakázky v celkové předpokládané hodnotě ve výši 613 997,00 Kč bez DPH. S ohledem na skutečnost, že výhradním dodavatelem této technologie a výhradním držitelem autorských práv k monitorovacímu SW NET-G a technologii PCO 1Box je vybraný dodavatel, jak vyplývá z „Prohlášení výrobce“ ze dne 23. 11. 2022, oslovil zadavatel v rámci veřejné zakázky pouze jeho.

15.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že uzavřel smlouvu o dílo přes zákaz jejího uzavření vyplývající z § 246 odst. 1 písm. a) zákona. Zadavatel má za to, že v šetřeném případě nelze aplikovat žádnou z možností uvedenou v § 246 odst. 1 zákona, k čemuž sděluje následující. Zadavatel uvádí, že v § 246 odst. 1 písm. a) zákona je popsán zákaz uzavření smlouvy vztahující se k podání námitek vázajících se k oznamovacím dokumentům, které však v šetřeném případě nebyly vytvořeny a předmětné lhůty tak vůbec nezačaly běžet. Obdobně podle zadavatele nelze aplikovat ani § 246 odst. 1 písm. b) až d) zákona, neboť v šetřeném případě nedošlo k podání námitek a v době uzavření smlouvy o dílo neobdržel ani návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Na základě výše uvedených důvodů a současně z důvodu, že v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody zadavatel nefiguruje jako zadavatel veřejné zakázky, má zadavatel za prokázané, že nemohlo dojít k naplnění důvodu uvedeného v § 254 odst. 1 písm. b) zákona.

16.         V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se uzavření smlouvy o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel opakuje, že vybraný dodavatel je výhradním dodavatelem technologie vyhodnocovací části PCO ve standardu NAM, a proto byl v rámci veřejné zakázky osloven jako jediný dodavatel.

17.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele týkajícím se záměrného rozdělení veřejné zakázky na samostatné dodávky jednotlivých komponent a služeb, k čemuž uvádí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je součtem obou plnění, tj. jak plnění ze smlouvy o dílo, tak plnění ze smlouvy o poskytování servisních služeb, přičemž v součtu nepřesahuje částku 613 997,00 Kč bez DPH. Nadto zadavatel uvádí, že i v případě, kdy by smlouva o poskytování servisních služeb byla uzavřena na podstatně delší dobu, např. na 5 let, hodnota jejího plnění by nepřesáhla částku 2 000 000 Kč, tedy zákonný limit pro odlišení veřejné zakázky malého rozsahu od podlimitní veřejné zakázky. Uzavření smlouvy o dílo a smlouvy o poskytování servisních služeb v rámci jedné veřejné zakázky by tak nemělo na postup zadavatele žádný vliv.

18.         V návaznosti na shora uvedené zadavatel uvádí, že smlouva o poskytování servisních služeb nebyla s vybraným dodavatelem uzavřena na dobu 1 roku za účelem „drobení“ veřejné zakázky a uzavírání dalších smluv či dodatků, nýbrž z důvodu, že doba jednoho roku je dostačující na řádné zaškolení obsluhy z řad vlastních zaměstnanců, kteří by po uplynutí této doby měli být schopni vykonávat servis a obsluhu sami nebo jen s minimální podporou vybraného dodavatele, čímž by došlo k výrazné finanční úspoře. Současně zadavatel předpokládá, že na další období nebude obdobnou smlouvu uzavírat vůbec nebo jen v minimálním rozsahu hrazených služeb.

19.         Ve vztahu ke smlouvám uzavřeným s dodavatelem RADOM, tj. ve vztahu ke kupní smlouvě RADOM a servisní smlouvě RADOM, zadavatel uvádí, že tyto nijak nesouvisí s veřejnou zakázkou, neboť se v jejich případě jedná o nákup komponent technologie vyhodnocovací části PCO ve standardu RADOM, který realizoval v rámci samostatné veřejné zakázky.

20.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že bude nucen uzavřít další smlouvy související zejména s přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO z důvodu, že předmětem plnění smlouvy o dílo bylo pouze dodání vyhodnocovací části PCO. Zadavatel uvádí, že předmět plnění veřejné zakázky není předmětem koncesního řízení právě proto, že se žádným způsobem netýká přenosových cest, přičemž dodává, že smyslem veřejné zakázky je, aby vlastnil a provozoval vyhodnocovací část PCO, k níž se provozovatelé přenosových cest připojí dle vlastního uvážení.

21.         Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že se jednotliví zadavatelé, tj. jednotlivé Hasičské záchranné sbory krajů, snaží obcházet postup pro zadávání veřejných zakázek. Zadavatel uvádí, že jednotliví zadavatelé, tj. jednotlivé Hasičské záchranné sbory krajů, jsou samostatnou organizační jednotkou a že předmětná komodita není komoditou povinně spadající pod centrální zadávání, přičemž přistoupení k němu je zcela dobrovolné a v pravomocech Hasičských záchranných sborů krajů.

22.         S ohledem na shora uvedené má zadavatel za to, že nejsou naplněny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy o dílo.

Další průběh správního řízení

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-02555/2023/523 ze dne 18. 1. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k písemnému sdělení, co přesně má na mysli „přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO“ a „dodávkami zařízení dálkového přenosu“, které zmiňuje v návrhu, a jejich laickému popisu a současně k písemnému sdělení, jaká další vázaná a související plnění, resp. jaké smlouvy (ať už typové či konkrétní) zadavatel podle něj při uzavírání smlouvy o dílo nezohlednil, tj. je nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejíž měly být součástí, a doložení těchto skutečností relevantními doklady. Lhůtu stanovenou citovaným usnesením Úřad usnesením č. j. ÚOHS-03133/2023/523 ze dne 23. 1. 2023 na žádost navrhovatele prodloužil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 30. 1. 2023

24.         Navrhovatel se k usnesení č. j. ÚOHS-02555/2023/523 ze dne 18. 1. 2023 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 30. 1. 2023, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž uvádí následující.

25.         K dotazu Úřadu týkajícímu se přenosových cest pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO a dodávek zařízení dálkového přenosu navrhovatel uvádí, že bezpečnostní systém, který umožňuje Hasičským záchranným sborům střežit monitorované objekty a reagovat tak včas na případné poplachové a stavové signály, se skládá z řady částí, zejména z vysílače (ZDP) – zařízení dálkového přenosu, přijímače (PCO) – pult centralizované ochrany a přenosových cest mezi vysílačem (ZDP) a přijímačem (PCO), které jsou navzájem propojené a neoddělitelné a které řádně fungují pouze společně (viz schéma níže).

26.         Ve vztahu k vysílači navrhovatel uvádí, že se jedná o zařízení nainstalované v monitorovaném objektu, které vysílá stavové či poplachové signály prostřednictvím přenosových cest do přijímače, tj. zařízení nainstalovaného v Krajském operačním a informačním středisku Hasičského záchranného sboru daného kraje (KOPIS). V případě, že v monitorovaném objektu nastane skutečnost sledovaná bezpečnostním systémem, vyšle vysílač (ZDP) poplachový signál přes přenosové cesty do přijímače, který signál vyhodnotí, což umožní příslušnému Hasičskému záchrannému sboru v reálném čase na poplachový signál reagovat. Navrhovatel dále uvádí, že vysílač, přenosové cesty i přijímač jsou nedílnou součástí téhož bezpečnostního systému, kdy vysílač a přijímač jsou ve vlastnictví či správě třetích subjektů, které zajišťují jejich provoz a správu, stejně jako zajišťují provoz a správu přenosových cest mezi vysílačem a přijímačem. Přenosovými cestami pak má navrhovatel na mysli technické cesty, jejichž prostřednictvím dochází k přenosu stavového nebo poplachového signálu z monitorovaného objektu, konkrétně z vysílače, na přijímač umístěný v KOPIS Hasičského záchranného sboru kraje.

27.         Co se týče aktuálního stavu, navrhovatel uvádí, že vysílače bez problémů komunikují s přijímači prostřednictvím přenosových cest. Zadavatel se však rozhodl pro výměnu přijímačů, aniž by zvážil všechny její důsledky. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že takřka všechny vysílače nainstalované na monitorovaných objektech jsou ve vlastnictví či správě třetích subjektů, kterými jsou často dodavatelé přijímačů, a zadavatel tedy nad nimi nemá kontrolu. Nadto navrhovatel uvádí, že předmětné vysílače jsou nastaveny na stávající přijímače, přičemž je na nové přijímače nelze bez dalšího přepojit, a to ani v případě, že výrobce vysílače bude totožný s dodavatelem nového přijímače. Stávající vysílače by tak podle navrhovatele bylo ve většině případů nutno nahradit.

28.         V dalším navrhovatel uvádí, že dodávkami zařízení dálkového přenosu má na mysli dodání vysílače, který předává poplachové nebo stavové signály prostřednictvím přenosových cest do přijímače. Vzhledem k tomu, že stávající vysílače umístěné na monitorovaných objektech jsou vyrobeny přímo pro komunikaci s konkrétním přijímačem (např. prostřednictvím konkrétní radiové frekvence), je podle navrhovatele technicky nemožné, aby se tyto vysílače daly použít s novým přijímačem dodaným na základě smlouvy o dílo. V monitorovaných objektech tak podle něj bude nutné vyměnit staré vysílače za nové vysílače kompatibilní s novými přijímači, a to právě od dodavatelů nových přijímačů, což přímo zvýhodní napřímo vybrané dodavatele. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že celkový objem vysílačů v České republice činí cca 4 000 kusů, kdy náklady na výměnu jednoho vysílače činí 20 000 Kč až 80 000 Kč. Podle navrhovatele přitom nejde pouze o výměnu stávajících vysílačů, ale i o připojení nových vysílačů z nově monitorovaných objektů, v důsledku čehož dodavatel nového PCO navíc získá výhradní postavení pro připojení dalších monitorovaných objektů k takovému PCO řádově v objemu stovek objektů v České republice ročně. Tyto skutečnosti měly být podle navrhovatele zohledněny v zadávacím řízení, avšak ze smlouvy o dílo podle něj plyne opak.

29.         Shora popsaná situace je podle navrhovatele v rozporu se zákonem, neboť v důsledku postupu zadavatele dochází k „rozdrobování“ veřejné zakázky a k zakrývání její skutečné hodnoty, která nezohledňuje náklady na nové vysílače bez ohledu na to, zda půjde o nucenou výměnu stávajících vysílačů nebo o nákup vysílačů pro nově monitorované objekty, a další související služby, bez nichž nebude možno zakoupené přijímače použít. Navrhovatel má za to, že zadavatel zvýhodňuje dodavatele přijímačů, kteří následně bez jakékoliv soutěže dodají nové vysílače, které budou kompatibilní s jimi dodanými přijímači.

30.         K dotazu Úřadu týkajícímu se dalších vázaných a souvisejících plnění, resp. smluv, které zadavatel podle navrhovatele při uzavírání smlouvy o dílo nezohlednil, tj. je nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejíž měly být součástí, navrhovatel uvádí, že zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul zejména cenu služeb spočívajících v připojení vysílačů na přenosové cesty, dále cenu za zajištění provozu těchto přenosových cest spočívajícího v přenosu signálů na přijímače zadavatele, cenu za dodání (případně nájem) vysílačů ani cenu za služby spočívající v monitorování a vyhodnocování poplachových stavů. Ve všech shora uvedených případech se podle navrhovatele jedná o plnění, bez nichž předmět smlouvy o dílo, tj. PCO, nebude nikdy řádně fungovat. Shora uvedené podle navrhovatele dokazuje skutečnost, že v registru smluv jsou uveřejněny smlouvy, jejichž předmětem je právě stanovení podmínek pro připojení (resp. samotné připojení) elektrické požární signalizace (dále jen „EPS“) monitorovaných objektů prostřednictvím vysílače k přijímači. Navrhovatel má za to, že veřejná zakázka byla uměle rozdělena na samostatné dodávky jednotlivých komponent a služeb, ačkoliv daný systém může fungovat pouze jako celek, a tedy je nutné do předpokládané hodnoty veřejné zakázky započítat i tato další vázaná a související (nutná) plnění, kterými jsou například služby spočívající v zajištění přenosu signálů. Za účelem prokázání nutnosti pořízení specifického vysílače ke každému přijímači navrhovatel v příloze předkládá smlouvy na připojení monitorovaného objektu, tedy EPS třetího subjektu, prostřednictvím vysílače k přijímači umístěnému na KOPIS Hasičského záchranného sboru daného kraje.

31.         V dalším navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, v rámci které byly řešeny otázky související s PCO.

Další průběh správního řízení

32.         Usnesením č. j. ÚOHS-05039/2023/523 ze dne 3. 2. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k písemnému sdělení, kolik a jakých technologií pro propojení vysílače monitorovaného objektu a přijímače (PCO), tj. technologií zajišťujících přenos signálu do vyhodnocovací části PCO, tedy fungování přenosových cest, existuje na relevantním trhu, a uvedení dodavatelů, kteří předmětné technologie dodávají. Lhůtu stanovenou citovaným usnesením Úřad usnesením č. j. ÚOHS-05412/2023/523 ze dne 7. 2. 2023 na žádost navrhovatele prodloužil.

33.         Výrokem I. usnesení č. j. ÚOHS-05297/2023/523 ze dne 6. 2. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému sdělení, co přesně má na mysli „přenosovými cestami“, které zmiňuje ve svém vyjádření k návrhu ze dne 6. 1. 2023, a jejich laickému popisu. Výrokem II. citovaného usnesení určil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému sdělení, kolik a jakých technologií pro propojení vysílače monitorovaného objektu a přijímače (PCO), tj. technologií zajišťujících přenos signálu do vyhodnocovací části PCO, tedy fungování přenosových cest, existuje na relevantním trhu, a uvedení dodavatelů, kteří předmětné technologie dodávají. Výrokem III. citovaného usnesení určil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému sdělení, jaká je smluvní konstrukce u služby týkající se provozu pultu centrální ochrany, jak a kým je zajišťováno připojení monitorovaných objektů do systému pultu centrální ochrany, a tedy zapojení provozovatelů zařízení dálkového přenosu do systému u zadavatele, kdo je vlastníkem vysílačů a zda a jakým způsobem bude zadavatel zajišťovat nahrazení stávajících vysílačů (ZDP) za vysílače kompatibilní s novými přijímači (PCO), resp. jaký subjekt bude tyto nové vysílače pořizovat, tzn. zda zadavatel, vybraný dodavatel nebo jiný subjekt (včetně jeho konkretizace).

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 2. 2023

34.         Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-05297/2023/523 ze dne 6. 2. 2023 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 9. 2. 2023, které Úřad obdržel dne 13. 2. 2023, přičemž uvádí následující.

35.         K výroku I. citovaného usnesení zadavatel uvádí, že „přenosová cesta“ je součástí zařízení dálkového přenosu a může být tvořena vyhrazeným vedením, veřejnou telefonní sítí, rádiovým přenosem nebo datovými sítěmi (WAN, LAN, GSM, GPRS), kdy spojení mezi vysílací a přijímací částí musí být trvale kontrolováno, přičemž kromě základní přenosové cesty se vyžaduje nejméně jedna záložní přenosová cesta. Za účelem vysvětlení pojmu „přenosové cesty“ a objasnění vazeb mezi subjekty, tj. provozovatelem EPS, provozovatelem zařízení dálkového přenosu a provozovatelem PCO, zadavatel nejprve definuje základní pojmy (části) celého systému požární ochrany objektů prostřednictvím EPS podle platných technických norem, kterými jsou EPS, zařízení dálkového přenosu a PCO.

36.         Ve vztahu k EPS zadavatel uvádí, že se jedná o vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které pomocí hlásičů zajišťuje včasnou detekci a signalizaci požáru a které ovládá další požárně bezpečnostní zařízení. Signály z hlásičů požáru jsou přijímány ústřednou EPS, kdy zařízení EPS sestává z ústředny EPS, obslužného pole požární ochrany (OPPO) a v případě připojení na PCO rovněž klíčového trezoru požární ochrany (KTPO). Zařízení EPS je součástí střeženého objektu a jeho provozovatelem je zpravidla majitel nebo nájemce objektu.

37.         Ve vztahu k zařízení dálkového přenosu zadavatel uvádí, že se jedná o vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které samočinně zajišťuje přenos informací o poplachových a poruchových stavech z ústředny EPS na PCO. Zařízení dálkového přenosu se skládá z vysílací části zařízení dálkového přenosu, přenosové cesty (která je zpravidla zajišťována radiovým přenosem, datovými sítěmi WAN, LAN, GPRS) a přijímací části zařízení dálkového přenosu. Přenos informací mezi vysílací částí zařízení dálkového přenosu a přijímací částí zařízení dálkového přenosu musí být zajištěn dvěma nezávislými přenosovými cestami, přičemž zařízení dálkového přenosu se instaluje zejména tam, kde není provozovatelem EPS zajištěna trvalá obsluha ústředny EPS. Pro úplnost zadavatel uvádí, že není majitelem zařízení dálkového přenosu ani žádné jeho části, přičemž zařízení dálkového přenosu ani jeho část neprovozuje, neboť provoz zařízení dálkového přenosu jako celku, tj. včetně přenosových cest, zajišťují jednotliví dodavatelé služeb zařízení dálkového přenosu, tedy samostatné podnikatelské subjekty.

38.         Ve vztahu k PCO zadavatel uvádí, že se jedná o dispečerské zařízení, na kterém jsou sledovány a vyhodnocovány poplachové a poruchové stavy přenášené z EPS střeženého objektu prostřednictvím zařízení dálkového přenosu, kdy zařízení dálkového přenosu ani žádná jeho část není součástí PCO. Poplachové a poruchové stavy jsou přebírány z přijímacích částí zařízení dálkového přenosu na definovaném rozhraní PCO, který je umístěn na KOPIS zadavatele. V této souvislosti zadavatel uvádí, že je provozovatelem tohoto zařízení, tj. vyhodnocovací části celého systému. Dále zadavatel uvádí, že v současné době provozuje 2 PCO umístěné na jeho KOPIS, a to RADOM-NET, jehož výrobcem je dodavatel RADOM, a 1Box, jehož výrobcem je vybraný dodavatel, kdy PCO RADOM je v jeho majetku, zatímco PCO NAM je v současné době pronajat od jeho výrobce, tj. vybraného dodavatele, a zadavatel tak je jeho provozovatelem.

39.         Pro úplnost zadavatel uvádí, že k předmětným PCO jsou v současné době připojeny čtyři podnikající subjekty poskytující provozovatelům EPS přenos informací na PCO prostřednictvím zařízení dálkového přenosu, kdy připojení přijímací části zařízení dálkového přenosu v majetku provozovatele zařízení dálkového přenosu k PCO je zdarma. Pořízení a servis zařízení dálkového přenosu, tj. přenosové cesty a přijímací část zařízení dálkového přenosu, si pak zajišťují jednotliví provozovatelé přenosových cest na vlastní náklady.

40.         Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že provozovatel EPS si vybírá svého provozovatele zařízení dálkového přenosu k zajištění přenosu informací z vlastního zařízení EPS na PCO, a tedy i k podpisu smlouvy, na základě vlastního průzkumu trhu a vlastního výběru. Zadavatel tak není účastníkem smluvního vztahu mezi provozovatelem zařízení dálkového přenosu a provozovatelem EPS, z čehož mj. vyplývá, že mu není známa částka, kterou provozovatel zařízení dálkového přenosu provozovateli EPS za tyto služby účtuje, jakož ani cenové nabídky a obchodní modely (pronájem/prodej vysílací části zařízení dálkového přenosu) jednotlivých provozovatelů zařízení dálkového přenosu.

41.         Výše definované pojmy a vazby mezi provozovateli EPS, zařízením dálkového přenosu a PCO zadavatel demonstruje na schématu (viz níže), v rámci kterého jsou znázorněny vzájemné vazby částí celého systému. Schéma znázorňuje pult PCO 1 pro příjem v technologii RADOM a pult PCO 2 pro příjem v technologii NAM.

42.         Ve vztahu k výroku II. citovaného usnesení zadavatel uvádí, že na relevantním trhu, za který lze považovat trh v rámci Plzeňského kraje, existují v současné době čtyři provozovatelé zařízení dálkového přenosu, kteří dodávají a provozují konkrétní technologie zařízení dálkového přenosu, a to technologii zařízení dálkového přenosu RADOM a technologii zařízení dálkového přenosu NAM, přičemž oba výrobci technologie zařízení dálkového přenosu, tj. dodavatel RADOM a vybraný dodavatel, využívají k přenosu informací z vysílací části zařízení dálkového přenosu do přijímací části zařízení dálkového přenosu stejné přenosové prostředí, tj. přenosové trasy, a to radiovou síť v pásmu 400 MHz, internetovou komunikaci (LAN/WAN ethernet) a přenosy v GSM sítích (GPRS/UMTS/LTE/SMS). Zadavatel dále uvádí, že ačkoliv oba výrobci technologie zařízení dálkového přenosu používají stejné přenosové prostředí, komponenty zařízení dálkového přenosu nejsou navzájem kompatibilní, přičemž zadavatel nemá informaci o tom, že by na trhu existovaly navzájem kompatibilní systémy zařízení dálkového přenosu.

43.         V dalším zadavatel jmenuje konkrétní provozovatele zařízení dálkového přenosu na území Plzeňského kraje, kteří technologie zařízení dálkového přenosu dodávají, provozují a kteří jsou připojeni na PCO, a to dodavatele RYSPOL a RYSPOL spol. s r.o., IČO 45355592, se sídlem Úslavská 184/4, 326 00 Plzeň (PCO RADOM), dále dodavatele INVEST TEL, s.r.o., IČO 49193503, se sídlem Průmyslová 824, 339 01 Klatovy (PCO RADOM), dodavatele RADOM (PCO RADOM) a dodavatele TUEBOR General Service, s.r.o., IČO 00884367, se sídlem Černická 771/5, 301 00 Plzeň (PCO NAM). Zadavatel doplňuje, že mimo výše uvedených provozovatelů zařízení dálkového přenosu existují podle vyjádření výrobců technologie zařízení dálkového přenosu další výrobcem autorizovaní dodavatelé, kteří mohou zařízení dálkového přenosu dodávat, montovat a provozovat. V této souvislosti zadavatel uvádí, že při splnění technických podmínek umožní připojení k PCO i dalším provozovatelům zařízení dálkového přenosu, kteří poskytují nebo mají zájem poskytovat službu zařízení dálkového přenosu a kteří nejsou uvedeni ve výše uvedeném seznamu dodavatelů těchto služeb. Pro úplnost zadavatel uvádí, že za připojení technologie přijímací části zařízení dálkového přenosu k definovanému rozhraní PCO neúčtuje provozovateli zařízení dálkového přenosu žádné poplatky, a že pořízení a údržbu technologie zařízení dálkového přenosu a přenosových cest žádným způsobem nezajišťuje.

44.         K výroku III. citovaného usnesení zadavatel uvádí, že právní rámec systému ochrany tak, jak je nastaven v rámci Plzeňského kraje, je následující. Zadavatel je provozovatelem pouze PCO a uzavírá smluvní vztah pouze s provozovateli EPS. Provozovatelé EPS, kterými jsou zpravidla majitelé, popř. nájemci střežených objektů, uzavírají se zadavatelem smlouvu o připojení EPS na PCO, v rámci které jsou vymezena mj. vzájemná práva a povinnosti smluvních stran týkající se činností zajišťovaných zadavatelem výhradně prostřednictvím PCO, přičemž zajištění provozu zařízení dálkového přenosu není předmětem této smlouvy uzavřené mezi provozovatelem EPS a provozovatelem PCO. Provozovatel EPS monitorovaného objektu uzavírá vlastní smluvní vztah s provozovatelem zařízení dálkového přenosu pro přenos informací z jeho zařízení EPS na PCO zadavatele, provozovatel zařízení dálkového přenosu tedy na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem EPS zajišťuje přenos informací o poplachových a poruchových stavech z ústředny EPS na PCO, a to v současné době buď prostřednictvím technologie RADOM nebo prostřednictvím technologie NAM. Z uvedeného tak podle zadavatele vyplývá, že sám neprovádí výběr provozovatele zařízení dálkového přenosu, neboť toho si samostatně zajišťuje provozovatel EPS, který následně zadavateli, tedy provozovateli PCO, pouze oznamuje, kterého provozovatele zařízení dálkového přenosu si vybral a uzavřel s ním smlouvu. Pro úplnost zadavatel uvádí, že z jeho strany jsou jedinými podmínkami pro připojení provozovatele EPS na PCO funkčnost technologie EPS, zařízení dálkového přenosu a PCO, která se ověřuje funkční zkouškou přenosu, a soulad s platnými technickými normami a platnou legislativou. Současně zadavatel uvádí, že nemá informace o tom, kdo je vlastníkem vysílací části zařízení dálkového přenosu a zda jej provozovatel EPS od provozovatele zařízení dálkového přenosu koupil či si jej pronajal, neboť se jedná o smluvní ujednání mezi účastníky dané smlouvy.

45.         V dalším zadavatel uvádí, že v důsledku uzavření smlouvy o dílo nedojde u provozovatele EPS a provozovatele zařízení dálkového přenosu, kteří jsou aktuálně připojeni k PCO NAM, k výměně žádných stávajících částí zařízení dálkového přenosu ani ke změně přenosových cest za jiné, či změně smluvního vztahu mezi provozovatelem EPS a provozovatelem zařízení dálkového přenosu. Současně zadavatel uvádí, že v důsledku uzavření smlouvy o dílo nedojde ani ke změně smluv uzavřených mezi zadavatelem a provozovatelem EPS. S ohledem na shora uvedené tak podle zadavatele nelze predikovat uzavírání jakýchkoli dalších navazujících smluv. Stejně tak podle zadavatele nedojde v důsledku uzavření smlouvy o dílo ani k jakýmkoli změnám u stávajících provozovatelů EPS připojených k PCO RADOM, neboť u provozovatelů EPS ani provozovatelů zařízení dálkového přenosu, kteří jsou aktuálně připojeni k PCO RADOM, nedojde k nutnosti výměny jakýchkoliv stávajících částí zařízení dálkového přenosu ani ke změně přenosových cest za jiné, či změně smluvního vztahu mezi nimi.

46.         Nadto zadavatel uvádí, že provozovatelé EPS, kteří dosud nejsou prostřednictvím zařízení dálkového přenosu připojeni na PCO a kteří chtějí realizovat připojení na PCO u zadavatele, se mohou rozhodnout, jakou technologii zařízení dálkového přenosu, tj. zda technologii RADOM či technologii NAM, chtějí využívat, přičemž si sami vyberou poskytovatele zařízení dálkového přenosu, který jim nabídne výhodnější podmínky.

47.         Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že PCO provozuje více než 20 let, přičemž po celou dobu poskytování této služby bylo zajištěno konkurenční prostředí pro poskytovatele zařízení dálkového přenosu, resp. byla zajištěna možnost výběru poskytovatele zařízení dálkového přenosu provozovatelem EPS. Zadavatel dále uvádí, že od jeho vzniku, tj. od roku 2001, byl PCO vždy v jeho majetku, a že po celou tuto dobu zajišťovaly zařízení dálkového přenosu minimálně 3 soukromé subjekty, jejichž počet nikdy neomezoval, přičemž každý subjekt, který projevil zájem o provozování zařízení dálkového přenosu RADOM byl k PCO v jeho majetku připojen zcela zdarma. Závěrem zadavatel uvádí, že pořízením technologie PCO NAM přímo od výrobce této technologie se zvýší kapacita PCO a současně se rozšíří počet poskytovatelů zařízení dálkového přenosu, kteří poskytují nebo mají zájem poskytovat službu zařízení dálkového přenosu NAM v rámci Plzeňského kraje, kdy v současné době působí v rámci České republiky minimálně 8 dodavatelů autorizovaných výrobcem této technologie, kteří poskytují službu ZDP NAM a kteří jsou schopni se k PCO NAM u zadavatele připojit.

Vyjádření navrhovatele ze dne 17. 2. 2023

48.         Navrhovatel se k usnesení č. j. ÚOHS-05039/2023/523 ze dne 3. 2. 2023 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 17. 2. 2023, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž uvádí následující.

49.         Navrhovatel předně uvádí, že bezpečnostní systém, který Hasičské záchranné sbory využívají pro střežení monitorovaných objektů, se skládá z několika částí, a to zejména z vysílače, tj. zařízení dálkového přenosu, přijímače, tj. PCO, a přenosových cest mezi vysílačem a přijímačem, tedy PCO. Dále navrhovatel uvádí, že vysílač, tedy zařízení nainstalované v monitorovaném objektu, vysílá stavové či poplachové signály prostřednictvím přenosových cest do přijímače (PCO), tedy do zařízení nainstalovaného v KOPIS Hasičského záchranného sboru daného kraje, a to prostřednictvím přenosových cest, které lze zjednodušeně označit jako technické cesty, jejichž prostřednictvím dochází pouze k přenosu stavového nebo poplachového signálu z monitorovaného objektu, konkrétně z vysílače, na přijímač (PCO) umístěný v KOPIS Hasičského záchranného sboru kraje.

50.         V souvislosti s pojem „přenosová cesta“ navrhovatel uvádí, že tento zahrnuje různé technologie provozované třetími subjekty, prostřednictvím kterých dochází k přenosu signálu z vysílače na přijímač. Jedná se např. o přenos signálů pomocí technologie GPRS, kterou zajišťují mobilní operátoři (např. společnost T-Mobile Czech Republic a.s.), dále o přenos signálů prostřednictvím rádiových signálů např. prostřednictvím vlastní frekvence Českého telekomunikačního úřadu či o přenos signálů prostřednictvím kabelových okruhů vlastněných např. společností CETIN a.s. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že všechny druhy přenosových cest fungují na obdobném principu, a to tak, že přijmou signál vyslaný z vysílače, který, ať už v podobě rádiových signálů, mobilních dat či v podobě signálů vedených přes kabely, přenesou do přijímače, který jej vyhodnotí.

51.         Dále navrhovatel uvádí, že stěžejními částmi celého bezpečnostního systému jsou vysílače a přijímače (PCO), kdy obě tyto části jsou vyráběny stejným výrobcem, neboť pro správné fungování bezpečnostního systému je nezbytné, aby tyto části spolu bez problémů komunikovaly. Každý vysílač je totiž nastaven na konkrétní frekvenci konkrétního přijímače, tudíž jej nelze připojit na jiný přijímač. Je tedy nezbytné, aby byla dána kompatibilita mezi vysílačem a přijímačem, a to bez ohledu na to, jaká přenosová cesta byla k přenosu signálu využita. Kompatibilita mezi přijímačem a vysílačem má být zajištěna tím, že obě tyto části jsou vyráběny v několika standardech, kdy v České republice působí na trhu několik výrobců uvedených částí. Jedná se zejména o vybraného dodavatele, který vyrábí předmětné části pro standard NAM, a dodavatele RADOM, který vyrábí předmětné části pro standard RADOM, přičemž v Evropské unii působí několik desítek různých výrobců těchto systémů.

52.         V návaznosti na shora uvedené navrhovatel uvádí, že postupem zadavatele dochází k porušování zákona a k narušení hospodářské soutěže, a to zejména proto, že dochází k vytvoření faktického monopolu na trhu, obcházení pravidel stanovených zákonem pro zadávací řízení a poškození zájmu monitorovaných objektů, k čemuž uvádí následující.

53.         V souvislosti s vytvořením faktického monopolu na trhu navrhovatel opakuje, že dne 7. 11. 2022 bylo v systému NEN na profilu Ministerstva vnitra uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody na průběžné dodávky komponent přijímačů mezi Ministerstvem vnitra jako centrálním zadavatelem a dodavatelem, na základě které mělo dojít k postupnému uzavírání jednotlivých smluv na dodávky komponent přijímačů jednotlivými veřejnými zadavateli, kdy jedním z nich je i zadavatel. Dne 22. 12. 2022 však došlo ke zrušení zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody, v důsledku čehož začali jednotliví zadavatelé uzavírat smlouvy na dodání komponent přijímačů přímo s dodavateli, aniž by došlo k jejich výběru v rámci výběrového řízení. Navrhovatel má za to, že shora popsaným postupem byla jemu i ostatním dodavatelům odebrána možnost účastnit se předmětného zadávacího řízení, jakož i možnost bránit se proti přímému uzavírání smluv.

54.         Podle navrhovatele došlo v důsledku postupu zadavatele k vyloučení hospodářské soutěže mezi dodavateli a k vytvoření monopolního postavení výrobců vysílačů a přijímačů pro standard NAM a standard RADOM. Zadavatel záměrně uzavírá smlouvy na dodávky přijímačů výhradně pro tyto dva standardy. Výrobcům vysílačů a přijímačů pro standard NAM a standard RADOM tak podle navrhovatele vzniká nejen výhradní postavení na trhu, ale i možnost tento trh plně ovládat, a tedy na něj pustit pouze konkrétní dodavatele svých výrobků.

55.         V souvislosti s obcházením pravidel stanovených zákonem pro zadávací řízení navrhovatel uvádí, že z výše uvedeného vyplývá, že vysílač i přijímač jsou vyráběny stejným výrobcem pro konkrétní frekvenci tak, aby byla zajištěna jejich kompatibilita a funkčnost celého bezpečnostního systému. S ohledem na nutnost zajištění kompatibility a současně s ohledem na předmět smlouvy o dílo, kterým je dodání nového přijímače na KOPIS zadavatele, tak výrobce, v jehož standardu má být přijímač na základě smlouvy o dílo dodán, získá i výhradní postavení pro dodání vysílačů do nově monitorovaných objektů, které budou k novému přijímači napojovány. Počet vysílačů nově připojovaných objektů se přitom podle navrhovatele v České republice pohybuje ročně v řádu stovek objektů. Dodávka nového přijímače na KOPIS zadavatele bude mít podle navrhovatele za následek rovněž to, že veškeré vysílače monitorovaných objektů napojené na původní přijímač budou muset být nahrazeny novými kompatibilními vysílači. Celková hodnota těchto souvisejících plnění pak podle navrhovatele přesáhne částku stanovenou zákonem pro veřejné zakázky, resp. koncese malého rozsahu. Jelikož spolu jednotlivá plnění, tj. dodání nového přijímače a navazující dodání nových kompatibilních vysílačů, zcela jasně souvisí, má navrhovatel za to, že z jednání zadavatele je patrný jeho záměr rozdrobit veřejnou zakázku na menší související části nepřesahující hodnoty pro zakázky, resp. koncese malého rozsahu, přičemž toto jednání zadavatele považuje za rozporné se zákonem. S ohledem na shora uvedené má navrhovatel za to, že veřejná zakázka je koncesí, a nikoliv koncesí malého rozsahu, z důvodu čehož měla být zadána v zadávacím řízení. Nad rámec shora uvedeného navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0091/2019/VZ, v rámci kterého Úřad dospěl k závěru, že jednotlivá plnění týkající se bezpečnostních systémů jsou koncesí, jelikož jsou navzájem propojená a související.

56.         V souvislosti s poškozením zájmů monitorovaných objektů navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že jednání zadavatele není účelné ani hospodárné, když se dotýká i zájmů třetích osob, zejména monitorovaných objektů, které jsou fakticky nuceny na protiprávní jednání zadavatele přistoupit, neboť je nezbytné vyměnit jejich staré vysílače za nové, které budou kompatibilní s novým přijímačem. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že celkový objem vysílačů činí v České republice cca 4 000 ks, kdy náklady na výměnu jednoho vysílače činí cca 20 000 Kč až 80 000 Kč.

Další průběh správního řízení

57.         Usnesením č. j. ÚOHS-08441/2023/523 ze dne 28. 2. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k zaslání vzorové smlouvy o připojení elektrické požární signalizace (EPS) na pult centrální ochrany (PCO) uzavřené mezi zadavatelem a některým z provozovatelů elektrické požární signalizace připojených na pult centrální ochrany prostřednictvím technologie NAM Úřadu. Předmětnou vzorovou smlouvu Úřad obdržel od zadavatele dne 3. 3. 2023.

58.         Usnesením č. j. ÚOHS-09414/2023/523 ze dne 7. 3. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Lhůtu stanovenou citovaným usnesením Úřad usnesením č. j. ÚOHS-09757/2023/523 ze dne 9. 3. 2023 na žádost navrhovatele prodloužil. Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

59.         Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 21. 3. 2023, které Úřad obdržel téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“), přičemž uvádí následující.

60.         Navrhovatel úvodem opakuje svá tvrzení obsažená v návrhu, přičemž doplňuje k argumentaci zadavatele, podle níž zadávací řízení s cílem uzavřít rámcovou dohodu bylo zahájeno centrálním zadavatelem a nikoliv zadavatelem, že na základě rámcové dohody mělo dojít k postupnému uzavírání smluv mezi dodavatelem a jednotlivými Hasičskými záchrannými sbory, mezi nimiž figuroval i zadavatel, a proto se jedná i s ohledem na znění ust. § 2 odst. 3 zákona o argumentaci bezpředmětnou. Pokud jde o jednání o uzavření smlouvy s jediným dodavatelem, a to vybraným dodavatelem, navrhovatel namítá, že z prohlášení výrobce plyne pouze skutečnost, že vybraný dodavatel je výrobcem a výhradním držitelem autorských práv k předmětné technologii. Tato skutečnost však ale nebrání tomu, aby vybraný dodavatel udělil licenci k autorským právům i jiným osobám, které se tak na základě licence rovněž stanou dodavateli komponent PCO v tomto standardu, k čemuž má v současné době již běžně docházet.

61.         Navrhovatel dále doplňuje svou argumentaci v tom smyslu, že zadavatel nezapočítal do hodnoty plnění ze smlouvy o poskytování servisních služeb konkrétní další možná plnění (servisní zásahy, cestovné). Současně navrhovatel sděluje, že tvrzení o dostatečnosti uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb na 1 rok považuje za nepravdivé s ohledem na praxi u jiných Hasičských záchranných sborů, jeho cílem má být umělé rozdrobení veřejné zakázky a snížení její hodnoty. Navrhovatel opakuje, že se v posuzovaném případě může jednat o koncesi a poukazuje na situaci v ostatních územních celcích. Navrhovatel setrvává na svém stanovisku, že se smlouvou o dílo řeší pouze dodávky komponent PCO, ale následně bude nutné uzavřít i další smlouvy na zajištění provozu přenosových cest, což má vyplývat mj. ze smlouvy o připojení EPS uzavřené Hasičským záchranným sborem kraje Vysočina, jelikož se ve většině případů jedná o vztah trojstranný mezi Hasičským záchranným sborem příslušného kraje, provozovatelem EPS a provozovatelem ZDP a za připojení je účtován poplatek. Navrhovatel opakuje svou již předestřenou argumentaci týkající se kompatibility PCO a přenosových cest, resp. zadavatelem zvolené technologie a zařízení dálkového přenosu a své tvrzení ohledně zvýhodnění vybraného dodavatele, který získá výhradní postavení pro připojení dalších monitorovaných objektů k PCO v řádu stovek případů. Navrhovatel považuje za nepravdivé sdělení zadavatele, že uzavřením smlouvy o dílo nedojde k jakýmkoliv změnám u stávajících provozovatelů, jelikož, pokud existují dva standardy, jsou zařízení dálkového přenosu kompatibilní vždy jen s jedním z nich. Navrhovateli není jasné tvrzení zadavatele, že pořízením technologie NAM dochází ke zvýšení počtu poskytovatelů ZDP, podle jeho názoru nastává opačná situace. Navrhovatel je přesvědčen, že postupem zadavatele je narušena hospodářská soutěž, má docházet k nepřípustnému zvýhodňování vybraných výrobců PCO, kterým má vznikat výhradní postavení na trhu.

62.         Závěrem navrhovatel podotýká, že změny, ke kterým dochází na základě smlouvy o dílo, jsou v rozporu se zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, a to s odkazem na interní akt požární bezpečnosti, a to Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 17. 8. 2018, který stanoví technické podmínky pro připojení EPS prostřednictvím ZDP. Navrhovatel je přesvědčen, že zásadní strukturální změny spočívající v kompletní výměně bezpečnostních systémů Hasičských záchranných sborů by se však měly provádět pouze na základě právních předpisů, aby došlo ke sjednocení základních parametrů.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

63.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

64.         Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

65.         Podle § 174 odst. 3 zákona se za zadání koncese na služby považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel

a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c) zákona, dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a

b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.

66.         Podle 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, o výběru dodavatele nebo proti úkonu dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány,

c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud podané námitky odmítl,

d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

67.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace související s veřejnou zakázkou

68.         Z „RODNÉHO LISTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ ze dne 2. 12. 2022 (dále jen „rodný list veřejné zakázky“), konkrétně z části „B – ZÁKLADNÍ INFORMACE“, mj. vyplývá, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky a že bude osloven pouze jediný dodavatel, a to vybraný dodavatel.

69.         Ze „ZPRÁVY O POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK“ ze dne 7. 12. 2022 (dále jen „zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“), konkrétně z čl. 1. „Seznam oslovených dodavatelů k předložení nabídek“, vyplývá, že byl osloven pouze jediný dodavatel, a to vybraný dodavatel, přičemž v čl. 2. „Uveřejnění výzvy“ je mj. uvedeno, že „[v]ýzva k podání nabídek byla rozeslána výše oslovenému dodavateli dne 2. prosince 2022 prostřednictvím el. nástroje NEN. Byl osloven pouze jeden možný dodavatel (…).“.

70.         Z čl. I. „Předmět smlouvy“ odst. 1) a 2) smlouvy o dílo mj. vyplývá, že „[p]ředmětem Smlouvy o dílo je nákup technologie PCO 1Box pro připojování zařízení dálkového přenosu, která se skládá z hlavního PCO 1Box umístěného na KOPIS a záložního PCO 1Box, který slouží jako záloha pro případ poruchy (…). Předmětem smlouvy je poskytnutí licencí na dobu 60 měsíců k software NET-G pro hlavní a záložní PCO 1Box (…).“.

71.         Z čl. II. „Cena a platební podmínky“ odst. 1) smlouvy o dílo mj. vyplývá, že „[c]ena za PCO 1Box je sjednána dohodou smluvních stran podle zákona č. 526/1990, Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, kdy za dodanou technologii je sjednána platba ve výši 349 972,00 Kč bez DPH, (…).“.

72.         Z čl. II. „Cena a platební podmínky“ odst. 2) smlouvy o dílo mj. vyplývá, že „[c]ena za poskytnutí licencí SW NET-G na 60 měsíců je sjednána dohodou smluvních stran podle zákona č. 526/1990, Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů ve výši 155 225,00 Kč bez DPH, (…).“.

73.         Z čl. VIII. „Ceny Servisních služeb, platební podmínky, sankce“ odst. 1) smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že „[c]eny Servisních služeb s výjimkou cen Oprav jsou hrazeny objednatelem platbou ročního poplatku po podpisu této smlouvy (…). Výše Poplatku je uvedena v příloze č. 1 této smlouvy.“.

74.         Z čl. VIII. „Ceny Servisních služeb, platební podmínky, sankce“ odst. 2) smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že „[v]ýše ceny za Opravu je tvořena součtem cen za Servisní zásah, cestovného a cen náhradních dílů. (…). Cestovné bude účtováno za každý kilometr cesty ze sídla poskytovatele na místo Opravy a zpět. Sazby cen za Servisní zásah a cestovného jsou uvedeny v Příloze č. 3, této smlouvy.“.

75.         Z čl. XII. „Trvání smlouvy“ odst. 1) smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že „[t]ato smlouva se uzavírá na dobu určitou 12 měsíců ode dne předání technologie PCO 1 BOX Objednateli na základě uzavřené Smlouvy o dílo (…).“.

76.         Z přílohy č. 1 smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že roční výše poplatku za servisní služby související s hlavním PCO 1Box, tj. za služby Dohledu 24/7/365, Revizi systému a Upgrade HW, činí 99 704 Kč s DPH, a roční výše poplatku za servisní služby související se záložním PCO 1Box, tj. za služby Dohledu 24/7/365, Revizi systému a Upgrade HW, činí 31 944 Kč s DPH.

77.         Z přílohy č. 3 smlouvy o poskytování servisních služeb mj. vyplývá, že hodinová sazba za každou započatou hodinu za servisní zásah na místě činí 750 Kč bez DPH, dále že cestovné činí 9 Kč bez DPH, a že hodinová sazba za každou započatou hodinu za servisní zásah přes internet činí 600 Kč bez DPH.

78.         Z čl. II. „Předmět smlouvy“ odst. 1. kupní smlouvy RADOM vyplývá, že „[p]ředmětem této smlouvy je dodání: Zboží a služby viz. Příloha č.1 předmět plnění.“.

79.         Z přílohy č. 1 kupní smlouvy RADOM vyplývá, že jejím předmětem je „SW licence RADOMNET SERVER - záložní PCO“, dále „Celkový UPGRADE na aktuální verzi XII_2022“ a „Instalace záložního PCO a UPGRADE XII_2022“.

80.         Z čl. III. „Kupní cena“ odst. 1 kupní smlouvy RADOM vyplývá, že cena za předmět smlouvy činí 22 000 Kč bez DPH.

81.         Z čl. III. „Předmět smlouvy“ odst. 1. servisní smlouvy RADOM mj. vyplývá, že „[z]hotovitel se touto smlouvou zavazuje provádět pro objednatele:

- stálou servisní činnost za účelem zabezpečení provozuschopnosti SW pultu centralizované ochrany RADOM SECURITY FIRE (…),

- pravidelné roční odborná kontrola uvedeného systému.

Rozsah a způsob provádění servisní a kontrolní činnosti jsou dále stanoveny touto smlouvou.“.

82.         Z metadat dostupných v registru smluv vyplývá, že hodnota servisní smlouvy RADOM činí 82 592,68 Kč bez DPH.

K výroku tohoto rozhodnutí

83.         Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy o dílo. Navrhovatel v návrhu mj. namítá, že zadavatel při uzavření smlouvy o dílo postupoval v rozporu se zákonem, neboť ji uzavřel v době, kdy probíhalo zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody se stejným předmětem plnění, a tedy předmětnou smlouvu uzavřel přes zákaz jejího uzavření ve smyslu § 254 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „první část návrhu“), a dále je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení ve smyslu § 254 odst. 1 písm. a) zákona, jelikož poptávané plnění v souhrnu se souvisejícím plnění mělo přesáhnout 2 mil. Kč (dále jen „druhá část návrhu“).

84.         Úřad nejdříve v obecné rovině k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, jež je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností existujícího závazku smluvních stran. Jak vyplývá z ustanovení § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona. Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze. Úřad proto v rámci správního řízení přezkoumá napadený postup zadavatele související s uzavřením smlouvy o dílo, a pokud zjistí, že je naplněn zákonný důvod, uloží zákaz plnění předmětné smlouvy.

K namítanému postupu dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona

85.         V první části návrhu je navrhovatelem namítána skutečnost, že předmět plnění, jež má být zadáno na základě rámcové dohody, je podle navrhovatele totožný jako předmět plnění smlouvy o dílo, a proto má být podle něj předmět plnění smlouvy o dílo dodán dodavatelem, který bude vybrán v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody. Současně pak má navrhovatel za to, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo i přes zákaz vyplývající z § 246 odst. 1 písm. a) zákona, neboť v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody neuběhla ani lhůta pro podání žádostí o účast, tudíž nemohlo dojít ani k uplynutí lhůty podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona. Podle navrhovatele tak došlo k naplnění důvodu uvedeného v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, proto je na místě uložit zákaz plnění smlouvy o dílo.

86.         Ve vztahu k první části námitky navrhovatele, tj. k uzavření smlouvy o dílo v době, kdy probíhalo zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody, Úřad předně uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z profilu Ministerstva vnitra v systému NEN, z Věstníku veřejných zakázek a z Úředního věstníku Evropské unie, vyplývá, že zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody bylo zahájeno Ministerstvem vnitra (Úřad nepřehlédl, že se jedná o centrálního zadavatele, jak rovněž upozorňuje navrhovatel ve vyjádření k podkladům), nikoliv zadavatelem. V případě veřejné zakázky a zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody se tak jedná o dva různé postupy dvou různých zadavatelů, kdy ani případná totožnost či obdobnost jejich předmětů plnění nikterak nezakládá právo či povinnost dodavatele, který byl v daném zadávacím řízení daného zadavatele vybrán jako vybraný dodavatel, dodat i předmět plnění poptávaný jiným zadavatelem v jiném zadávacím řízení. Pakliže navrhovatel směřuje svými námitkami na možné porušení § 51 odst. 4 zákona, Úřad uvádí následující.

87.         Podle § 51 odst. 4 zákona platí, že před ukončením zadávacího řízení zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Úřad uvádí, že smlouva o dílo byla uzavřena na základě výjimky dle § 31 zákona, tj. nebyla uzavřena v zadávacím řízení, neboť předmět jejího plnění byl poptáván jako veřejná zakázka malého rozsahu. S ohledem na shora uvedené nelze dospět k závěru, že zadavatel za účelem uzavření smlouvy o dílo zahájil nové zadávací řízení. Pro úplnost Úřad uvádí, že skutečnost, že Ministerstvo vnitra zrušilo zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody, jak vyplývá z veřejně dostupných zdrojů, resp. z „OZNÁMENÍ o zrušení zadávacích řízení“ ze dne 22. 12. 2022[4], není nikterak relevantní ve vztahu k posouzení zákonnosti postupu zadavatele při uzavření smlouvy o dílo.

88.         S ohledem na shora uvedené, zejména s ohledem na skutečnost, že zadavatel za účelem uzavření smlouvy o dílo nezahájil nové zadávací řízení, neboť její předmět byl na rozdíl od předmětu rámcové dohody poptáván jako veřejná zakázka malého rozsahu, Úřad uvádí, že nelze směšovat dva různé postupy, kdy jeden z nich (zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody) je zadávacím postupem, zatímco druhý (uzavření smlouvy o dílo) jím není, a kdy procesní úkony učiněné v rámci jednoho postupu nedopadají na postup druhý. S ohledem na nemožnost aplikace § 51 odst. 4 zákona na nyní posuzovaný případ se tak nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že zadavatel při uzavření smlouvy o dílo postupoval v rozporu se zákonem v tom smyslu, že smlouvu o dílo uzavřel v době, kdy probíhalo jiné zadávací řízení s totožným či obdobným předmětem plnění.

89.         V souvislosti s druhou částí námitky navrhovatele, tj. že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo přes zákaz vyplývající z § 246 odst. 1 písm. a) zákona, neboť v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody neuběhla ani lhůta pro podání žádostí o účast, tudíž nemohlo dojít ani k uplynutí lhůty podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, Úřad odkazuje na výše uvedený závěr, tj. že se v případě uzavření smlouvy o dílo a zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody jedná o dva různé postupy, které nelze směšovat, přičemž procesní úkony učiněné v jednom z postupů nedopadají na postup druhý. Z logiky věci je přitom jasné, že pakliže nelze směšovat dva různé postupy a procesní úkony učiněné v jednom postupu nedopadají na postup druhý, pak nelze směšovat ani zákonné lhůty navázané na tyto úkony. V této souvislosti Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, konkrétně z rodného listu veřejné zakázky a ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, vyplývá, že za účelem uzavření smlouvy o dílo byl osloven pouze jeden dodavatel, a to vybraný dodavatel, a tedy nebyly (jelikož se neúčastnil žádný další dodavatel) podány námitky proti úkonům zadavatele učiněným v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo. Pro úplnost Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nevyplývá, že by zadavatel v době před podpisem smlouvy o dílo obdržel námitky a následně návrh na přezkoumání jeho úkonů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je zřejmé, že lhůta podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, ani další ze lhůt uvedených v citovaném ustanovení zákona, tj. lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b) až d) zákona, nemohla, a tedy ani nezačala, běžet. S ohledem na shora uvedené tak nelze než konstatovat, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo přes zákaz vyplývající z § 246 odst. 1 písm. a) zákona, ani z písm. b) až d) citovaného ustanovení zákona, a tedy nebyly naplněny důvody uvedené v 254 odst. 1 písm. b) zákona.

K namítanému postupu dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona

90.         Navrhovatel v návrhu dále mj. namítá, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoliv tak byl povinen učinit, a to z důvodu, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul plnění poskytované na základě smlouvy o poskytování servisních služeb, dále plnění poskytované na základě kupní smlouvy RADOM, plnění poskytované na základě servisní smlouvy RADOM ani další vázaná a související plnění, jako například smlouvy související zejména s přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO a rovněž smlouvy na dodávky zařízení dálkového přenosu, neboť stará zařízení nebudou kompatibilní s novým PCO. S ohledem na shora uvedené má navrhovatel za to, že zadavatel záměrně rozděluje veřejnou zakázku na jednotlivé části tak, aby celková hodnota jednotlivých smluv nepřesáhla hranici stanovenou zákonem pro zakázky malého rozsahu, případně, aby se nejednalo o koncesi, a tato nemusela být zadávána v zadávacím řízení podle příslušných ustanovení zákona. Podle navrhovatele tak došlo k naplnění důvodu uvedeného v § 254 odst. 1 písm. a) zákona, a tedy k možnosti podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, zde smlouvy o dílo.

91.         Co se týče institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, Úřad odkazuje na výše uvedená obecná východiska. Ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky Úřad v obecné rovině uvádí, že podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na dodávky nebo na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku pak zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky nebo na služby je rovna nebo přesáhne limit stanovený nařízením vlády, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté (s určitými výjimkami).

92.         V nyní posuzovaném případě zadavatel ve svém vyjádření k návrhu mj. uvedl, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrnul jak hodnotu plnění poskytovaného na základě smlouvy o dílo, tak hodnotu plnění poskytovaného na základě smlouvy o poskytování servisních služeb. Úřad ověřil, že hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o dílo činí 505 197 Kč bez DPH, konkrétně 349 972 Kč bez DPH za dodanou technologii, tj. technologii PCO 1Box, a 155 225 Kč bez DPH za poskytnutí licencí SW NET-G na dobu 60 měsíců. Dále Úřad ověřil, že hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o poskytování servisních služeb pak činí 104 001,92 Kč bez DPH, konkrétně 99 704 Kč s DPH, tj. 78 766,16 Kč bez DPH, za servisní služby související s hlavním PCO 1Box, a 31 944 Kč s DPH, tj. 25 235,76 Kč bez DPH, za servisní služby související se záložním PCO 1Box. Hodnota veřejné zakázky, tj. hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o dílo a hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o poskytování servisních služeb, tak činí celkem 609 198,92 Kč bez DPH (505 197 + 104 001,92). Podle § 27 písm. a) zákona přitom platí, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč. S ohledem na výše uvedenou hodnotu veřejné zakázky tak není pochyb o tom, že se v případě veřejné zakázky jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení, a tedy není povinen postupovat podle zákona, vyjma základních zásad zadávání veřejných zakázek uvedených v § 6 zákona. Pro úplnost Úřad uvádí, že nepřehlédl, že ze smlouvy o poskytování servisních služeb dále mj. vyplývá povinnost objednatele, tj. zadavatele, uhradit cenu za servisní zásahy, a to v případě servisního zásahu u objednatele hodinovou sazbu 750 Kč bez DPH za každou započatou hodinu a cestovné ve výši 9 Kč bez DPH za každý km cesty ze sídla poskytovatele, tj. vybraného dodavatele, na místo opravy a zpět, a v případě servisního zásahu přes internet hodinovou sazbu 600 Kč bez DPH za každou započatou hodinu. Jelikož četnost a rozsah servisních zásahů, jakož ani rozsah cestovného, nelze předem odhadnout, nelze určit ani jejich hodnotu, kterou by byl zadavatel povinen zahrnout do hodnoty veřejné zakázky. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tj. hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o dílo a hodnota plnění poskytovaného na základě smlouvy o poskytování servisních služeb, se nicméně nikterak výrazně nepřibližuje limitu stanovenému zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu, když mírně přesahuje jeho čtvrtinu, tj. nedosahuje ani jeho poloviny. V této souvislosti Úřad uvádí, že smlouva o poskytování servisních služeb je uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 12 měsíců ode dne předání technologie PCO 1Box objednateli, tj. zadavateli, na základě smlouvy o dílo. Nelze tak předpokládat takové množství servisních zásahů, že by v jejich důsledku došlo k překročení zákonem stanoveného limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu. S ohledem na shora uvedené má Úřad za to, že v současné době nic nenaznačuje tomu, že by hodnota veřejné zakázky měla překročit zákonem stanovený limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, a to ani v důsledku jejího navýšení o cenu servisních zásahů a cestovného. Současně Úřad podotýká, že tvrzení navrhovatele o nutnosti poskytování servisních služeb i v dalších letech považuje za spekulaci, nicméně z uvedené hodnoty plnění je zřejmé, že i kdyby smlouva o poskytování servisních služeb byla uzavřena na 3 roky, stále je zřejmé, že hodnota veřejné zakázky zahrnující jak dodávku PCO 1Box (vč. záložního zařízení a licencí), tak servisní služby, by mohla dosáhnout maximálně poloviny zákonného limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu.

93.         V dalším navrhovatel argumentuje, že veřejná zakázka tvořila funkční celek i s plněním na základě kupní smlouvy RADOM a servisní smlouvy RADOM, tj. předpokládaná hodnota veřejné zakázky měla zahrnovat i tato plnění. Úřad nicméně ověřil, že by se stále jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, neboť její hodnota by činila 713 791,60 Kč bez DPH [609 198,92 (hodnota veřejné zakázky) + 22 000 (hodnota kupní smlouvy RADOM) + 82 592,68 (hodnota servisní smlouvy RADOM)]. Nadto je otázkou, zda je namístě předmětná plnění sčítat, neboť se plnění týká dvou odlišných zařízení, nejedná se o zcela nově pořizovaná technická zařízení, předměty plnění se liší i co do rozsahu (v jednom případě odkup technického zařízení společně s licencí a zajištění servisních služeb, v druhém případě pouze dodání licencí a servisní služby). Jelikož však posouzení otázky funkčního celku ve vztahu ke kupní smlouvě RADOM a servisní smlouvě RADOM nebylo pro rozhodnutí ve věci významné, resp. bylo irelevantní, Úřad se jí s ohledem na zásadu procesní ekonomie blíže nezabýval.  

94.         Co se týče dalších smluv, jejichž hodnotu, resp. hodnotu plnění poskytovaného na jejich základě zadavatel nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. zejména smluv souvisejících s přenosovými cestami pro zajištění přenosu signálu do vyhodnocovací části PCO a smluv na dodávky zařízení dálkové přenosu, Úřad uvádí, že navrhovateli určil lhůtu ke sdělení, jaké smlouvy (ať už typové či konkrétní) zadavatel podle něj při uzavírání smlouvy o dílo nezohlednil, tj. je nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejíž měly být součástí. V rámci svého vyjádření navrhovatel Úřadu sdělil, že zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul zejména cenu služeb spočívajících v připojení vysílačů na přenosové cesty, dále cenu zajištění provozu těchto přenosových cest spočívajícího v přenosu signálů na přijímače zadavatele, cenu za dodání vysílačů ani cenu za služby spočívající v monitorování a vyhodnocování poplachových stavů. Z uvedeného je zřejmé, že podle navrhovatele zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul hodnotu plnění související zejména s přenosovými cestami, vysílači a přijímači. V návaznosti na shora uvedené Úřad uvádí, že z Úřadem provedeného dotazování vyplývá, že přenosové cesty, prostřednictvím kterých dochází k přenosu stavového nebo poplachového signálu z vysílače na přijímač, jsou ve vlastnictví či správě třetích subjektů, nikoliv zadavatele. Z Úřadem provedeného dotazování dále vyplývá, že zadavatel není majitelem zařízení dálkového přenosu ani žádné jeho části, ani zařízení dálkového přenosu či jeho část neprovozuje, tzn. že zadavatel nevlastní ani neprovozuje vysílače ani přijímače, přičemž zařízení dálkového přenosu ani žádná jeho část není součástí PCO. Z Úřadem provedeného šetření současně vyplývá, že provoz zařízení dálkového přenosu jako celku, tj. vysílačů, přijímačů a přenosových cest, zajišťují jednotliví dodavatelé služeb zařízení dálkového přenosu, kterými jsou samostatné podnikatelské subjekty, se kterými za účelem zajištění přenosu informací z vlastního zařízení, tj. vysílače, na PCO uzavírají smlouvu sami provozovatelé EPS, tj. zpravidla majitelé či nájemci monitorovaných objektů, nikoliv zadavatel. Z výše uvedeného je zřejmé, že přenosové cesty, vysílače ani přijímače nejsou součástí veřejné zakázky, neboť předmětem veřejné zakázky je nákup doposud pronajímané technologie vyhodnocovací části PCO ve standardu NAM, který nikterak nesouvisí s přenosovými cestami, vysílači ani přijímači a který je tak žádným způsobem neovlivňuje. Úřad tak nevidí důvod k tomu, aby zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrnul hodnotu plnění poskytovaného na základě smluv, které sám neuzavíral a ani nebude uzavírat. Pro úplnost Úřad uvádí, že navrhovatel neuvádí další typové ani konkrétní smlouvy, jejichž hodnotu, resp. hodnotu plnění poskytovaného na jejich základě zadavatel nezahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž Úřad z veřejně dostupných zdrojů žádné další takové smlouvy nedohledal.

95.         K přesvědčení navrhovatele, že se v případě veřejné zakázky jedná o koncesi, Úřad obecně uvádí, že z § 174 odst. 3 zákona vyplývá, že za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c) zákona dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb. Za závazek dodavatele se tedy považuje poskytování služby; přitom je nutné uvést, že poskytování veřejných služeb není základním znakem koncesní smlouvy, jelikož koncesní smlouva je obecná, může se týkat v podstatě jakékoli činnosti, kterou zadavatel vykonává. Závazek zadavatele pak spočívá v tom, že umožní dodavateli brát užitky vyplývající z poskytování služeb, což může být případně doplněno i další úplatou ze strany zadavatele. Jinak řečeno, dodavatel poskytne zadavateli plnění a zadavatel umožní dodavateli realizovat užitek z jím poskytnutého plnění, přičemž právo brát užitky je základním znakem koncese. Tento pojmový znak je typicky naplněn tehdy, když dodavatel vybírá platby (užitky) od koncových uživatelů. Avšak lze jej chápat i v širším měřítku, tzn., že platby od koncových uživatelů může vybírat přímo zadavatel, přičemž tyto platby jsou přes zadavatele distribuovány dodavateli, pro kterého se stávají jeho příjmem. Dalším znakem koncese je, že provozní riziko spojené s braním užitků nese dodavatel, přičemž riziko je nutné chápat v ekonomické souvislosti, tedy jako riziko výnosnosti (dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese). Může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné. Pokud výše uvedené pojmové znaky smlouva nenaplňuje, nejedná se o koncesi na služby ve smyslu § 174 odst. 3 zákona. S ohledem na výše uvedené se tedy Úřad věnoval posouzení, zda smlouva o dílo naplňuje pojmové znaky koncese dle zákona.

96.         Úřad uvádí, že předmětem smlouvy o dílo je nákup technologie PCO 1Box pro připojování zařízení dálkového přenosu včetně potřebných licencí, za který se zadavatel zavázal uhradit konkrétní částku. V případě smlouvy o dílo se tedy jedná o úplatnou smlouvu, jejímž předmětem jsou činnosti jiné než uvedené v § 14 odst. 2 zákona a v § 14 odst. 3 písm. a) až c) zákona. S ohledem na skutečnost, že se v případě smlouvy o dílo jedná o smlouvu na dodávky, se tak nemůže jednat o koncesi. O koncesi by se jednalo v případě, kdyby součástí smlouvy o dílo bylo i řešení spolupráce s dodavateli zajišťujícími zařízení dálkového přenosu, resp. přenosové cesty. Takové řešení však součástí smlouvy o dílo není. Pro úplnost Úřad uvádí, že v případě smlouvy o dílo představují smluvní strany zadavatel poptávající konkrétní technologii a vybraný dodavatel, který požadovanou technologii dodává, přičemž zařízení dálkového přenosu, resp. přenosové cesty pak zajišťuje jiný dodavatel, který není smluvní stranou smlouvy o dílo. Současně z šetření Úřadu vyplývá, že zadavatel uzavírá smluvní vztah pouze s provozovateli EPS o připojení EPS na PCO, v rámci kterého jsou sjednány poplatky mezi zadavatelem a provozovatelem EPS, provozovatel ZDP smluvní stranou této smlouvy není. S ohledem na shora uvedené Úřad shrnuje, že se v případě smlouvy o dílo nejedná o koncesi dle zákona, přičemž na tomto závěru ničeho nemění ani argumentace navrhovatele.

97.         K odkazům navrhovatele na rozhodovací praxi Úřadu, v rámci které byly řešeny otázky související s PCO, zejména na rozhodnutí Úřadu vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0305/2020/VZ[5], Úřad uvádí, že zatímco v nyní posuzovaném případě je předmětem posouzení smlouva o dílo, jejímž předmětem je nákup technologie PCO 1Box pro připojování zařízení dálkového přenosu včetně potřebných licencí, a v souvislosti s níž Úřad výše dovodil, že se v jejím případě nejedná o koncesi, v odkazovaném případě byla předmětem posouzení smlouva o spolupráci, jejímž předmětem byla spolupráce při vybudování systému PCO a zajišťování služby dálkového přenosu mezi EPS a PCO, která naplňovala pojmové znaky koncese dle zákona (v převážné části poptávaného plnění se jednalo o poskytování služeb). V nyní posuzovaném případě je evidentní, že na zajištění fungování celého systému PCO se podílí více subjektů, např. výrobce technologie ve standardu NAM a další subjekty zajišťující přenosové cesty, uzavírajících samostatné smlouvy, nikoliv pouze zadavatel. Odlišnost konstrukce smluvního vztahu uzavřeného zadavatelem v nyní posuzovaném případě a v odkazovaném případě tak je zcela zjevná. Ze shora uvedených důvodu proto Úřad nepovažuje navrhovatelem odkazované rozhodnutí Úřadu[6] za relevantní ve vztahu k nyní posuzovanému případu.

98.         V souvislosti s argumentací navrhovatele týkající se nutnosti výměny starých vysílačů za nové vysílače kompatibilní s novými přijímači dodanými na základě smlouvy o dílo, a tedy zvýhodnění dodavatelů nových přijímačů, Úřad opakuje, že předmětem smlouvy o dílo je nákup technologie PCO 1Box pro připojování zařízení dálkového přenosu sestávající z hlavního PCO 1Box, který je umístěn na KOPIS zadavatele, a záložního PCO 1Box, který slouží jako záloha pro případ poruchy, včetně potřebných licencí pro hlavní a záložní PCO 1Box, tedy odkup stávajícího pronajímaného vybavení, nikoliv nákup vybavení nového. Pakliže v důsledku uzavření smlouvy o dílo nedojde k nákupu nového vybavení, nebude nutné přistoupit ani k výměně žádných stávajících částí zařízení dálkového přenosu, tj. vysílačů ani přijímačů, příp. ke změně přenosových cest, a tedy ani ke změně smluvního vztahu mezi provozovatelem EPS a provozovatelem zařízení dálkového přenosu. V této souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel umožňuje připojení přijímací části zařízení dálkového přenosu k PCO prostřednictvím obou technologií, tj. prostřednictvím technologie ve standardu NAM i prostřednictvím technologie ve standardu RADOM. Z vyjádření zadavatele i navrhovatele přitom shodně vyplývá, že na relevantním trhu existuje více provozovatelů zařízení dálkového přenosu, kteří mohou dodávat a provozovat předmětné technologie, resp. jednu z těchto technologií. Je přitom pouze na uvážení provozovatelů EPS, se kterým dodavatelem zařízení dálkového přenosu uzavřou smlouvu. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že dodavatelé přijímačů nejsou v důsledku uzavření smlouvy o dílo ze strany zadavatele jakkoliv zvýhodněni. Současně lze konstatovat, že pakliže je již standard NAM u zadavatele zaveden a nyní dochází pouze k získání vlastnických práv k technickému zařízení, nedochází pak ani ke změnám, které se snaží tvrdit navrhovatel (tvrzení o novém zvýhodnění vybraného dodavatele založené jeho výhradním postavením s možností získat stovky připojených objektů). Rovněž postupem zadavatele není porušena zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, neboť nedošlo uzavřením předmětné smlouvy ke kompletní výměně komponent bezpečnostního systému zadavatele, jak se snaží argumentovat navrhovatel.

99.         V reakci na argumentaci navrhovatele, že vybraný dodavatel získal společně s dodavatelem RADOM výhradní postavení na trhu, Úřad podotýká, že předmětem správního řízení je otázka, zda má být uložen zákaz plnění smlouvy o dílo, a tedy zda veřejná zakázka jako celek sestávala z více částí, které měly být poptávány společně s PCO 1Box, a s ohledem na to, zda měla být zadána v zadávacím řízení. V daném kontextu Úřad dospěl k závěru, že jelikož nebyly shledány u smlouvy o dílo prvky koncesní smlouvy, byl postup zadavatele v souladu se zákonem. Úřad současně dodává, že nicméně ověřoval situaci u zadavatele a ze sdělení zadavatele vyplynulo, že existuje pět dodavatelů, kteří uzavírají smlouvy s provozovateli EPS ohledně zařízení dálkového provozu a současně zadavatel neklade překážky dalším dodavatelům, kteří na trhu figurují, aby rovněž nabízeli své služby. Pokud jde o samotnou dodávku technologie, která určuje, kteří dodavatelé mohou nabízet provozovatelům EPS své služby, a tedy „profitovat“ ze zavedených standardů, Úřad se navrhovatele výslovně dotazoval na situaci na trhu, nicméně navrhovatel neuvedl žádného konkrétního dodavatele, který by mohl nabízet rovnocennou technologii vedle technologie RADOM a NAM, proto považuje argumentaci navrhovatele za nepodloženou, a proto bezpředmětnou.

100.     V souvislosti s argumentací navrhovatele, že smlouvy na jednotlivé komponenty PCO a s nimi související služby jsou uzavírány i dalšími Hasičskými záchrannými sbory v České republice, čímž se tito zadavatelé snaží obcházet postup pro zadávání veřejných zakázek, když si veřejnou zakázku uměle rozdělili dle teritorií na části, a to přesto, že mohla být zadána centrálním zadavatelem, Úřad uvádí, že v nyní vedeném správním řízení je posuzována zákonnost postupu zadavatele v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo, nikoliv zákonnost postupu jiných zadavatelů v souvislosti s uzavíráním jiných smluv. Úřad dále uvádí, že z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo nepostupoval v rozporu se zákonem, přičemž na tomto závěru by ničeho neměnila ani případná nezákonnost postupu jiného zadavatele v souvislosti s uzavíráním jiných smluv, neboť tato žádným způsobem nezakládá bez dalšího nezákonnost postupu zadavatele v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo.

101.     Pokud se jedná o argumentaci navrhovatele obsaženou ve vyjádření k podkladům, že smlouva o dílo mohla být uzavřena i s jiným dodavatelem než s vybraným dodavatelem, Úřad uvádí, že tato skutečnost nemá relevanci, pokud jde o závěry učiněné Úřadem. Jestliže postup zadavatele při uzavření smlouvy o dílo mimo zadávací řízení nebyl shledán nezákonným z důvodu případného dělení veřejné zakázky na části, Úřad již není oprávněn přezkoumávat postup zadavatele při výběru dodavatele ve veřejné zakázce malého rozsahu, neboť k tomu nemá pravomoc danou zákonem (srov. § 248 zákona). Ve vztahu k další argumentaci obsažené ve vyjádření k podkladům Úřad uvádí, že tuto považuje za vypořádanou v rámci odůvodnění svých závěrů obsažených výše a k nově navrhovaným důkazům s ohledem na koncentraci řízení založenou ustanovením § 251 odst. 5 zákona nemůže přihlédnout.

102.     S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy o dílo v souladu se zákonem, a tedy nebyly naplněny důvody uvedené v § 254 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Česká republika – Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, Kaplířova 2726/9, 301 00 Plzeň

2.             Mgr. Jiří Melkus, advokát, MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o., Washingtonova 1624/5, 110 00 Praha

3.             NAM system, a. s., U Pošty 1163/13, 735 64 Havířov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pult centrální ochrany

[2] Oznámení o zahájení jednacího řízení s uveřejněním za účelem uzavření předmětné rámcové dohody bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2022 pod ev. č. Z2022-045328. 

[3] Oznámení o výsledku zadávacího řízení [v odst. V.1) „Informace o nezadání zakázky“ oznámení je uvedeno, že došlo k ukončení řízení] bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 12. 2022.

[4] Dostupné zde: https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/MVCR/uzavrene-zakazky/p:puvz:query=R%C3%A1mcov%C3%A1%20dohoda%20na%20dod%C3%A1vky%20komponent/detail-zakazky/N006-22-V00029704/vysledek

[5] v předmětném správním řízení bylo vydáno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-22728/2021/500/AIv ze dne 8. 7. 2021

[6] Obdobné platí ve vztahu k rozhodnutí Úřadu č. j. S0091/2019/VZ-23171/2019/511/THl ze dne 18. 9. 2019, na které navrhovatel rovněž odkazuje.