číslo jednací: 24663/2023/500
spisová značka: S0438/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zajištění ostrahy objektu Hrzánský palác |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 8. 7. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0438.pdf 343 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0438/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-24663/2023/500 |
|
Brno 28. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha
v souvislosti s uveřejněním smlouvy uzavřené dne 17. 9. 2019 s vybranými dodavateli – INDUS PRAHA, spol. s r.o., IČO 24210668, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10, a INDUS PATROL, spol. s r.o., IČO 07515821, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10 - na realizaci veřejné zakázky „Zajištění ostrahy objektu Hrzánský palác“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 2. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 2. 2019 pod ev. č. Z2019-004738,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu č. 19/114-0 na realizaci veřejné zakázky „Zajištění ostrahy objektu Hrzánský palác“, kterou uzavřel dne 17. 9. 2019 s vybranými dodavateli – INDUS PRAHA, spol. s r.o., IČO 24210668, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10, a INDUS PATROL, spol. s r.o., IČO 07515821, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření,tj. nejpozději do dne 2. 10. 2019, když v této lhůtě na profilu zadavatele uveřejnil pouze samotný text smlouvy, avšak neuveřejnil její přílohu č. 1, a tedy citovanou smlouvu neuveřejnil v celém jejím znění.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 17. 9. 2019 smlouvuč. 19/114-0 (dále jen „smlouva“) s vybranými dodavateli – INDUS PRAHA, spol. s r.o., IČO 24210668, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10 a INDUS PATROL, spol. s r.o., IČO 07515821, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraní dodavatelé“) – na realizaci veřejné zakázky „Zajištění ostrahy objektu Hrzánský palác“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 2. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 2. 2019 pod ev. č. Z2019-004738 (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy je dle čl. I., bodu 1. smlouvy závazek „zajistit nepřetržitou ostrahu budovy Úřadu vlády České republiky Hrzánského paláce (…) a poskytnout objednateli související služby (…) v rozsahu a způsobem specifikovaným v této smlouvě a jejích přílohách (…).“.
2. Smlouvu na veřejnou zakázku ze dne 17. 9. 2019 uveřejnil obviněný dne 18. 9. 2019 bez jejích příloh na profilu zadavatele dostupném z https://zakazky.vlada.cz/contract_display_798.html a dále v registru smluv dostupném z https://smlouvy.gov.cz/smlouva/10162382, rovněž bez jejích příloh.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 3. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného zaslání předmětné smlouvy, a to včetně všech příloh, změn a dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
Vyjádření obviněného k podnětu
5. Obviněný ve svém vyjádření k podnětu ze dne 13. 4. 2023 uvedl, že se povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele stanovená v ust. § 219 odst. 1 zákona nevztahuje mj. na situaci, kdy veřejný zadavatel uveřejní smlouvu podle jiného právního předpisu, přičemž v takovém případě se při uveřejnění postupuje podle pravidel stanovených v daném předpise.
6. Obviněný dále uvedl, že při uveřejňování smlouvy postupoval v souladu s ust. § 5 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), když předmětnou smlouvu uveřejnil v registru smluv ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
7. V uvedeném přípise se obviněný vyjádřil rovněž k neuveřejněným přílohám smlouvy. Dle tvrzení obviněného neměl obviněný povinnost uveřejnit přílohu č. 2 (Plánek poskytnutých prostor) v registru smluv, neboť představuje výjimku z povinnosti uveřejnění v registru smluv ve smyslu ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv. K příloze č. 1 (Specifikace předmětu plnění) obviněný dále uvedl, že byla v registru smluv uveřejněna dodatečně.
8. Obviněný rovněž vyjádřil přesvědčení, že svým postupem neporušil žádné ustanovení zákona ani zákona o registru smluv a že tak svým postupem nenaplnil skutkovou podstatu přestupku dle ust. § 269 odst. 2 zákona.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
10. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
11. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
12. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o registru smluv se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika.
13. Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.
14. Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv.
15. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
16. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.
Zjištěné skutečnosti
17. Obviněný uzavřel dne 17. 9. 2019 s vybranými dodavateli smlouvu na veřejnou zakázku.
18. Dle čl. IV., bodu 1. smlouvy je cena za plnění předmětu smlouvy stanovena částkou 117 Kč bez DPH za 1 hodinu výkonu služby 1 strážného. V příloze H zadávací dokumentace – Nabídková cena stanovil zadavatel kalkulační počet hodin v počtu 70 080, a to dle vzorce uvedeného:
„Počet hodin denně x počet dnů v roce x 4 (z důvodu stanovení předpokládané hodnoty u smlouvy uzavírané na dobu neurčitou) x požadovaný počet 2 strážných: 24x365x2“.
Celkovou cenu veřejné zakázky lze tedy na základě výše uvedeného stanovit jako součin hodinové sazby a kalkulačního počtu hodin v částce 8 199 360 Kč bez DPH. Celková cena veřejné zakázky vyplývá rovněž z bodu II.1.7) Oznámení o výsledku zadávacího řízení, kde je jako konečná hodnota veřejné zakázky uvedena částka 8 199 360 Kč bez DPH.
19. V čl. I., bodu 2. smlouvy se uvádí, že „Specifikace a rozsah jednotlivých služeb, které je poskytovatel povinen objednateli poskytovat jsou uvedeny v Příloze č. 1 této smlouvy – specifikace předmětu plnění.“.
20. V čl. XIV., bodu 11. smlouvy je uvedeno, že „Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy:
- Příloha č. 1 Specifikace předmětu plnění (volná, neuveřejňovaná příloha)
- Příloha č. 2 Plánek poskytnutých prostor (volná, neuveřejňovaná příloha)“.
21. Z Věstníku veřejných zakázek je patrné, že zadavatel má dva platné profily zadavatele, a to:
- profil zadavatele na adrese https://zakazky.vlada.cz, který byl pod ev. č. Z2018-001852 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2018 (dále jen „profil zadavatele č. 1“)
- profil zadavatele na adrese https://nen.nipez.cz/profil/UVCR, který byl pod ev. č. Z2017-017002 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 6. 2017 (dále jen „profil zadavatele č. 2“).
22. Dne 18. 9. 2019 byla smlouva bez příloh č. 1 a 2 uveřejněna na profilu zadavatele č. 1 (viz https://zakazky.vlada.cz/contract_display_798.html).
23. Na profilu zadavatele č. 2 smlouva uveřejněna nebyla.
24. Dne 18. 9. 2019 byla smlouva uveřejněna v registru smluv ve dvou verzích, a to:
- 1. verze smlouvy – „Smlouva o zajištění ostrahy v objektu Hrzánský palác“ (viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/10162382)
- 2. verze smlouvy – „Dohoda o poskytnutí náhradního plnění a potvrzení o něm“ (viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/10169686)
Obě tyto verze byly uveřejněny bez příloh č. 1 a 2 smlouvy.
25. Dne 12. 4. 2023 byla v registru smluv uveřejněna 3. verze smlouvy – „Dohoda o poskytnutí náhradního plnění a potvrzení o něm“, a to včetně přílohy č. 1. Příloha č. 2 smlouvy ke dni vydání tohoto příkazu uveřejněna nebyla.
Právní posouzení
26. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Pro splnění předmětné uveřejňovací povinnosti je tedy nezbytné kumulativní naplnění dvou podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění celého znění smlouvy (tj. včetně všech případných příloh této smlouvy) a všech jejích změn a dodatků (včetně všech případných příloh těchto dodatků) na profilu zadavatele, a jednak podmínky uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků ve lhůtě do 15 dnů od jejich uzavření.
27. Úřad dále uvádí, že uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
28. V § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje, přičemž z § 219 odst. 1 písm. d) zákona vyplývá, že je-li smlouva uveřejněna v souladu s jiným právním předpisem (např. zákonem o registru smluv), považuje se podmínka uveřejnění za splněnou a není již nutné duplicitní uveřejnění na profilu zadavatele. V § 8 odst. 4 zákona o registru smluv je současně výslovně uvedeno, že je-li v souladu se zákonem o registru smluv uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle tohoto zákona. Tedy, uveřejnění smlouvy v registru smluv v podobě a lhůtě odpovídající zákonu o registru smluv lze považovat za splnění povinnosti uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
29. V návaznosti na uvedené Úřad ověřil, zda obviněný splnil uveřejňovací povinnost vyplývající z § 219 odst. 1 zákona.
30. Obviněný uzavřel dne 17. 9. 2019 s vybranými dodavateli smlouvu, kterou uveřejnil dne 18. 9. 2019 v registru smluv. S ohledem na skutečnost, že obviněný přistoupil k uveřejnění smlouvy v registru smluv, zaměřil se Úřad na posouzení možné aplikace výjimky z povinnosti uveřejnění na profilu zadavatele stanovené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona.
31. Úřad uvádí, že dle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o registru smluv ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (tedy i obviněný) nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu nebo dodatek (resp. elektronický obraz jejich textového obsahu, jenž musí odpovídat smluvními stranami uzavřené smlouvě nebo dodatku jako celku, tedy jejich úplnému znění včetně všech jejích součástí a příloh) správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy nebo dodatku. Dle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu. K uvedenému Úřad rovněž odkazuje na Metodický návod Ministerstva vnitra České republiky k aplikaci zákona o registru smluv[1], dle kterého v případě, že smlouva či dodatek obsahuje grafickou část (např. obrázek), pak tato „grafická část nemusí být strojově čitelná (a nemusí být ani uveřejněna, neboť se uveřejňuje textový obsah smlouvy)“.
32. Dále Úřad uvádí, že zákon o registru smluv upravuje v § 3 výjimky z povinnosti uveřejnění. Dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.
33. Úřad konstatuje, že dne 18. 9. 2019, tj. ve 30denní lhůtě dle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv uveřejnil obviněný v registru smluv pouze text smlouvy bez jejích příloh. Přílohu č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dodatečně, dne 12. 4. 2023. Úřad se dále zabýval tím, zda dle zákona o registru smluv měl obviněný povinnost uveřejnit i přílohy smlouvy (tj. přílohy č. 1 a 2).
34. Úřad konstatuje, že nákres (plánek poskytnutých prostor)v příloze č. 2 smlouvynemusel obviněný zaslat k uveřejnění v registru smluv, neboť se nejedná o textový obsah a lze tak obsah této přílohy podřadit pod výjimku uvedenou v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.
35. Nicméně v případě přílohy č. 1 smlouvy, jejímž obsahem je textová specifikace předmětu plnění, se jedná o dokumenty s prostým textovým obsahem, které dle Úřadu nelze podřadit pod žádný z pojmů uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.
36. Úřad s ohledem na výše uvedené shrnuje, že pro naplnění uveřejňovací povinnosti dle zákona o registru smluv bylo nutné ve lhůtě dle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv odeslat k uveřejnění v registru smluv přílohu č. 1, což však obviněný neučinil. Přestože obviněný předmětnou přílohu č. 1 smlouvy uveřejnil dne 12. 4. 2023, učinil tak až po uplynutí lhůty stanovené v § 5 odst. 2 zákona o registru smluv. Dle Úřadu tak obviněný neuveřejnil smlouvu, resp. její přílohu č. 1 v souladu se zákonem o registru smluv a nenaplnil tak podmínky pro uplatnění výjimky uvedené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona.
37. Úřad rovněž konstatuje, že v šetřeném případě není naplněna žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až c) zákona. S ohledem na uvedené byl obviněný povinen smlouvu v kompletním znění, tedy včetně jejích příloh (tj. přílohy č. 1) uveřejnit do 15 dnů od jejího uzavření na profilu zadavatele.
38. Jelikož byla smlouva uzavřena dne 17. 9. 2019, obviněný byl povinen její kompletní znění na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 10. 2019. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy v kompletním znění do 15 dnů od jejího uzavření nesplnil, neboť smlouvu sice uveřejnil dne 18. 9. 2019, avšak bez její přílohy č. 1.
39. V uvedené souvislosti Úřad doplňuje, že v čl. XIV., bodu 11. smlouvy je výslovně uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou přílohy č. 1 a 2. Ačkoli obviněný za názvem těchto příloh uvedl text „volná, neuveřejňovaná příloha“, nemění tato skutečnost nic na tom, že sám obviněný předmětné přílohy specifikoval jako nedílné součásti smlouvy. V souvislosti s povinností uveřejnění nedílných příloh smlouvy Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.
40. Obviněný se tak dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
41. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
42. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
43. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
44. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 3. 10. 2019, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
45. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
46. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
47. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
48. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
49. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
50. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
51. Současně v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 8 199 360 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
52. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil, že ačkoli obviněný v zákonné lhůtě neuveřejnil přílohu č. 1, samotnou smlouvu v zákonem stanovené lhůtě uveřejnil a veřejnosti tak byly známy podstatné náležitosti smlouvy, tj. zejména identifikační údaje smluvních stran, předmět či cenové podmínky veřejné zakázky. Dne 12. 4. 2023 obviněný navíc dodatečně uveřejnil také přílohu č. 1, což Úřad rovněž zohlednil jako polehčující okolnost.
53. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost dobu, jež uplynula od spáchání přestupku. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku (uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu) obviněným došlo dne 2. 10. 2019, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než tří let, přičemž daná skutečnost tak představuje korektiv výše pokuty ve smyslu uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně.
54. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
55. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
56. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 18 397 080 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
57. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“«. Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
58. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
59. Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který byl spáchán dne 3. 10. 2019 je v souběhu:
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 5. 2018, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0216/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-14872/2023/500 ze dne 19. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 5. 1. 2018, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0253/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-17817/2023/536 ze dne 12. 5. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 18. 5. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0229/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-15888/2023/500 ze dne 27. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 29. 6. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0116/2023/VZ rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-18088/2023/500 ze dne 15. 5. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 300 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 1. 11. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0534/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-41583/2022/500 ze dne 23. 11. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč.
Tuto skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
60. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
61. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
62. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
