číslo jednací: 37479/2023/500
spisová značka: S0625/2023/VZ
Instance | I. |
---|---|
Věc | Rámcové smlouvy o nájmu osobních automobilů |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
Rok | 2023 |
Datum nabytí právní moci | 11. 10. 2023 |
Dokumenty | ![]() |
Spisová značka: ÚOHS-S0625/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-37479/2023/500 |
|
Brno 2. 10. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., IČO 61389005, se sídlem Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec,
v souvislosti s uzavřením „Rámcové smlouvy o nájmu osobních automobilů“ ze dne 9. 10. 2018 s vybraným dodavatelem – AUTO-KERN, spol. s r.o., IČO 25626060, se sídlem Türkova 2357/22a, 149 00 Praha 4 – ve zjednodušeném podlimitním řízení „Operativní leasing automobilů“ zahájeném dne 9. 8. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 8. 8. 2019 na profilu zadavatele,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., IČO 61389005, se sídlem Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec – se při realizaci zjednodušeného podlimitního řízení „Operativní leasing automobilů“ zahájeného dne 9. 8. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 8. 8. 2019 na profilu zadavatele dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele – AUTO-KERN, spol. s r.o., IČO 25626060, se sídlem Türkova 2357/22a, 149 00 Praha 4, ačkoliv údaje předložené tímto vybraným dodavatelem nesplňovaly zadávací podmínku stanovenou v příloze č. 2 zadávací dokumentace v čl. II písm. e), když vybraný dodavatel ve své nabídce ze dne 17. 8. 2018 uvedl odlišné (nižší) limity pojistných částek pro případ úrazu přepravovaných osob, než požadoval zadavatel, a to i přesto, že se jednalo o závazné požadavky a bylo jeho povinností zadavatelem požadované zadávací podmínky respektovat, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele a dne 9. 10. 2018 uzavřel „Rámcovou smlouvu o nájmu osobních automobilů“ s uvedeným vybraným dodavatelem.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., IČO 61389005, se sídlem Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 40 000 Kč (čtyřicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO
1. Obviněný – Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., IČO 61389005, se sídlem Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec (dále jen „obviněný“, „zadavatel“ nebo „nájemce“) – zahájil dne 9. 8. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídky ze dne 8. 8. 2019 na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení „Operativní leasing automobilů“ (dále jen „zadávací řízení“).
2. Cílem zadavatele bylo dle bodu 3.3 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „uzavření smlouvy o nájmu osobních automobilů formou operativního leasingu ‐ full‐servise leasing, tedy pronájmu: 3 (tří) automobilů s pohonem všech kol pro potřeby plnění cílů projektu CRREAT.
Poskytnutí operativního leasingu na pronájem osobních automobilů, a to v rámci tzv. operativního leasingu formou uzavřené kalkulace v rozsahu full – service leasingu, včetně dalších služeb s tímto pronájmem souvisejících, zejména pojištění, silniční daň, dálniční známka, pravidelné servisní prohlídky, veškeré opravy, pneumatiky, poplatek za rádio atd. Za toto užívání zadavatel bude hradit pronajímateli úplatu – nájemné ve formě leasingových splátek.“
3. Dne 14. 9. 2018 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – AUTO-KERN, spol. s r.o., IČO 25626060, se sídlem Türkova 2357/22a, 149 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“ nebo „pronajímatel“) a následně s ním dne 9. 10. 2018 uzavřel „Rámcovou smlouvu o nájmu osobních automobilů“ (dále jen „rámcová smlouva“). Předmětem rámcové smlouvy je dle jejího čl. I. „Předmět smlouvy“ pronájem osobních automobilů realizovaný pronajímatelem ve prospěch nájemce »za podmínek stanovených v počtu a druhu podle specifikace uvedené v jednotlivých „Smlouvách o pronájmu automobilu“«.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 8. 9. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
5. Stěžovatel v podnětu poukazoval na to, že nabídka vybraného dodavatele je v rozporu se zadávací dokumentací, když u pojištění pro případ úrazu osob přepravovaných motorovým vozidlem nabízí nižší než zadavatelem požadované pojistné částky.Zadavatel tak dle něj nedodržel postup stanovený v § 48 zákona, když vybraného dodavatele nevyloučil ze zadávacího řízení a dopustil se spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
6. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k jeho obsahu a zároveň jej vyzval k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení
Vyjádření zadavatele
7. Zadavatel ve „Vyjádření zadavatele k Výzvě k zaslání dokumentace a vyjádření k obsahu podnětu“, které bylo Úřadu doručeno dne 18. 9. 2023 (dále jen „vyjádření k podnětu“), nejprve poukazuje na fakt, že mohl vybraného dodavatele vyzvat k objasnění nebo doplnění nabídky podle § 46 zákona a tímto objasněním by nedošlo k věcné změně nabídky s dopadem na údaje, které jsou předmětem hodnotících kritérií. K tomu dále uvádí: „Zadavatel má na základě informací od účastníka AUTO-KERN, spol. s r.o. za to, že důvodem uvedení nižších limitů pojistných plnění úrazového pojištění osob v nabídce účastníka AUTO-KERN, spol. s r.o., mohlo být i to, že nedopatřením převzal jako výchozí údaje automaticky pojistné limity vycházející z flotilové pojistky, kterou má tento účastník pro všechna auta ve svém majetku. Pokud by tento účastník v rámci objasnění změnil (navýšil) výše pojistných částek, neboť by mohl např. uznat administrativní pochybení, nedošlo by tímto samo o sobě k věcné změně nabídky s dopadem na údaje, které jsou předmětem hodnotících kritérií. Ostatně v opačném případě by zadavatel byl nucen vyloučit i tohoto, jinak k plnění způsobilého účastníka. Jelikož však pochybení tohoto účastníka nemělo vliv na hodnocení nabídky, mohla být nabídka objasněna a v takovém případě by zadavatel nemusel ani nemohl účastníka vyloučit.“
8. Vybraný dodavatel dle zadavatele splnil všechny požadavky v rámci hodnotících kritérií, požadavky na kvalifikaci a ostatní podmínky předmětné veřejné zakázky. Zadavatel jeho nabídku akceptoval, neboť rozporné limity by vybraný dodavatel mohl změnit při objasnění nabídky, zároveň vybraný dodavatel nabídl vyšší hodnotu limitu plnění v rámci povinného ručení, než byla požadována, a v neposlední řadě zadavatel jednal tak, aby minimalizoval finanční rizika plynoucí z nedodržení harmonogramu plnění cílů projektu, neboť zadávací řízení bylo opakované, předchozí řízení byla zrušena pro nepodání žádné nabídky.
9. Zadavatel vychází ze svých zkušeností a je toho názoru, že v případě, kdy by vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučil a následně zahájil nové zadávací řízení, s vysokou pravděpodobností by byla smlouva uzavřena opět s vybraným dodavatelem, a navíc by byly termínově ohroženy vědecké úkoly a financování z poskytnutých dotací.
10. Zadavatel trvá na tom, že postupoval v souladu se zákonem. Dále upozorňuje, že vzhledem k tomu, že chtěl postupovat co nejvíce otevřeně a transparentně, použil v zadávacím řízení zjednodušené podlimitní řízení. Předpokládaná hodnota zadávacího řízení nedosahovala výše limitu 2 000 000 Kč bez DPH, a zadavatel tak nemusel postupovat podle zákona. To že tak učinil a otevřel zadávací řízení pro více zadavatelů, nevedlo k tomu, že by se o pronájem automobilů ucházelo více dodavatelů.
11. Závěrem dodává, že bez včas dodaných terénních automobilů by například nedosáhl významných výsledků jako bylo publikování článku v mezinárodním časopise s vysokým impakt faktorem a kvartilem Q2. Dále upozorňuje, že již byl za tento skutek potrestán řídícím orgánem (Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy) korekcí ve výši 10 % z částky dotace, která měla být použita na financování předmětného zadávacího řízení, tj. v celkové výši 219 542,40 včetně DPH. Uvedené již způsobilo vážný zásah do rozpočtu zadavatele. Zadavatel je toho názoru, že uvedl mnoho polehčujících okolností a neměl by být za skutek trestán dvakrát, příp. pouze minimálně.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
12. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když vybraného dodavatele nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv nabídka vybraného dodavatele nesplňovala zadávací podmínky.
13. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
14. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
15. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
16. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákone se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1) podmínky průběhu zadávacího řízení,
2) podmínky účasti v zadávacím řízení,
3) pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4) pravidla pro hodnocení nabídek,
5) další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
17. Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
18. Podle § 37 odst. 2 zákona zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
19. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
20. Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě
a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,
b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,
c) hodnocení nabídek.
21. Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.
22. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
23. Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.
24. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
25. V čl. 3.3 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je uzavření smlouvy o nájmu osobních automobilů formou operativního leasingu – full-service leasing, (...) včetně dalších služeb s tímto pronájmem souvisejících, zejména pojištění, silniční daň, dálniční známka, pravidelné servisní prohlídky, veškeré opravy, pneumatiky, poplatek za rádio atd. (…) Podrobnější specifikace služeb je uvedena v Příloze č. 2 – „Závazné výchozí požadavky ke smlouvě.“. Z uvedeného článku zadávacích podmínek dále vyplývá, že rámcová smlouva bude uzavřena na dobu do 31. 10. 2022.
26. Předpokládaná hodnota plnění v předmětném zadávacím řízení byla stanovena na 1 818 181 Kč bez DPH, přičemž tato je dle čl. 7.2 zadávací dokumentace cenou maximální.
27. Podle čl. 6 „Obchodní podmínky“ zadávací dokumentace »[ú]častník předloží svůj návrh smlouvy o nájmu osobních automobilů formou operativního leasingu podle závazné Přílohy č. 2 ‐ Závazné výchozí požadavky ke smlouvě, který bude obsahovat závazné obchodní a platební podmínky této veřejné zakázky. Předložený návrh smlouvy, včetně všech příloh:
- Příloha č. 1 ke smlouvě „Závazná technická specifikace“,
- Příloha č. 2 ke smlouvě „Specifikace zvýšeného opotřebení vozidel“
musí být součástí nabídky účastníka v listinné podobě a musí být podepsané osobou oprávněnou (osobami oprávněnými) jednat jménem dodavatele. (...)
Účastník zadávacího řízení ve svém předloženém návrhu smlouvy o nájmu osobních automobilů formou operativního leasingu předloží své obchodní podmínky, kterými blíže specifikuje rozsah a podmínky poskytovaných služeb, které budou nastavené v individuálních leasingových smlouvách na jednotlivá auta.
Obchodní podmínky obsažené ve smlouvě nesmí být v rozporu se zadávacími podmínkami. (...).«
28. Podle čl. 13.2 „Podmínky pro podání nabídek“ zadávací dokumentace mj. „[z]adavatel nepřipouští varianty nabídky.“.
29. Příloha č. 2 „Závazné výchozí požadavky ke smlouvě“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 2 ZD“) je uvedena následovně: „Účastník je povinen v návrhu smlouvy na plnění veřejné zakázky respektovat tyto (tj. v příloze č. 2 ZD uvedené – pozn. Úřadu) zadavatelem požadované obchodní podmínky a náležitosti:“
30. V čl. II „Specifikace předmětu plnění“ je pod písm. e) „Pojištění vozidel“ uvedeno mj. následující:
„Zadavatel požaduje pro všechna vozidla v rámci operativního leasingu zajistit tato pojištění v uvedených parametrech (cena pojištění bude součástí nabídkové ceny) (…)
1. Zákonné pojištění odpovědnosti vozidla:
- Hradit způsobené škody až do 70 miliónů Kč;
- Zelena karta ihned emailem;
- Limit pojistného – 70 milionů: pojištění na nepředvídatelné události, pro jízdu v obtížném a hustém provozu, pro dálnice s mezinárodním i nákladním provozem (EU).
(…)
Pojištění sjednat pro případ úrazu osob přepravovaných motorovým vozidlem, ke kterému dojde v příčinné souvislosti s provozem konkrétního vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Provozem se rozumí i nastupování nebo nakládání a vykládání připravovaných věcí.
3. Pojistné částky:
- smrt úrazem 400 000 Kč;
- trvalé následky úrazem 800 000 Kč;
- tělesné poškození následkem úrazu 100 000 Kč.
(...)“.
31. Z „Písemné zprávy o zadávacím řízení (...)“ ze dne 22. 10. 2018 vyplývá, že obviněný obdržel v zadávacím řízení dvě nabídky, a to nabídku vybraného dodavatele a dodavatele ARVAL CZ s.r.o., IČO 26726998, se sídlem Milevská 2095/5, 140 00 Praha 4. Druhý jmenovaný dodavatel byl podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení vyloučen, a to pro nesplnění zadávacích podmínek, konkrétně pro „nesplnění závazných výchozích požadavků ke smlouvě a nesplnění bodu 11 ZD, kde bylo řečeno, že účastník řízení není oprávněn podmínit jím navrhované podmínky, které jsou předmětem hodnocení.“
32. Součástí nabídky vybraného dodavatele byl dokument „Nabídka operativního leasingu“, který obsahoval kalkulaci operativního leasingu. V kalkulaci je mj. uvedeno, že kalkulace počítá s následujícím pojištěním:
„Pojištění odpovědnosti /povinné ručení/ je s limity plnění 100 000 000,- Kč při škodě na zdraví nebo usmrcení pro každého zraněného nebo usmrceného s limitem 100 000 000,- Kč pro věcnou škodu nebo ušlý zisk bez ohledu na počet poškozených.
Úrazové pojištění osob s následujícím limitem
- 150 000, - Kč pro případ smrti následkem úrazu
- 300 000,- Kč pro trvalé následky úrazu
- 37 500,- Kč pro tělesné poškození způsobené úrazem“
33. Obviněný rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 14. 9. 2018 a téhož dne[2] odeslal oznámení o výběru dodavatele vybranému dodavateli. Dne 9. 10. 2018 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem rámcovou smlouvu.
K postupu obviněného
34. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly zákona pro jednotlivé druhy zadávacích řízení a zadávacími podmínkami, které stanoví zadavatel, v každém případě je přitom zadavatel povinen dodržet v zadávacím řízení základní zásady zadávaní veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona. Úřad k tomu dodává, že v případě, že se zadavatel dobrovolně rozhodne zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v některém druhu zadávacího řízení, je následně po celou dobu zadávání veřejné zakázky povinen postupovat podle pravidel stanovených zákonem pro příslušný druh zadávacího řízení (srov. k tomu § 4 odst. 4 zákona).
35. V průběhu zadávacího řízení zadavatel provádí posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud si takovou možnost vyhradil v zadávacích podmínkách, a hodnocení nabídek. Posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, jimiž se rozumí podmínky kvalifikace, technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky, obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, zadavatel provádí na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, které k tomuto účelu poskytne účastník zadávacího řízení. Zadavatel si zároveň může ověřovat věrohodnost všech údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, které jsou mu ze strany účastníka zadávacího řízení poskytnuty, a alternativně si je může opatřovat také sám. Od podmínek účasti v zadávacím řízení, které zadavatel ve vztahu k dodavatelům stanovil, pak zadavatel nemůže v průběhu zadávacího řízení, resp. v době, kdy již není oprávněn měnit zadávací podmínky, upustit.
36. Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel se zpravidla (vyjma zákonem stanovených výjimek, srov. kupř. § 58 odst. 3 zákona) může rozhodnout, zda při výběru dodavatele přistoupí nejprve k posouzení splnění podmínek účasti účastníků zadávacího řízení či zda nejprve provede hodnocení nabídek a k posouzení splnění podmínek účasti přistoupí až následně ve vztahu k dodavateli, jehož nabídka byla v rámci hodnocení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Současně však platí, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí být u vybraného dodavatele provedeno vždy.
37. K výše uvedenému Úřad dodává, že odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, resp. odpovědnost za podanou žádost o účast, předběžnou nabídku nebo nabídku (její úplnost a správnost), nese účastník zadávacího řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 189/2016-32 ze dne 17. 8. 2017). Ačkoliv procedura zadávacího řízení je formalizovaná a splnění zadávacích podmínek by primárně mělo vyplynout již z podané žádosti o účast, předběžné nabídky anebo nabídky, zadavatel má podle § 46 odst. 1 zákona možnost (nikoliv povinnost) požádat účastníka zadávacího řízení o objasnění nebo doplnění jím poskytnutých nebo dalších údajů, dokladů, vzorků či modelů, kdy účelem takového postupu je ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že účastník zadávacího řízení skutečně splňuje veškeré zákonem a zadavatelem stanovené požadavky.
38. Úřad obecně uvádí, že v případě nesplnění podmínek účasti v zadávacím řízení zákon dává zadavateli v § 48 oprávnění, a v některých uvedených případech přímo povinnost, za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že jej může vyloučit pouze z důvodů zákonem aprobovaných. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří rovněž důvody uvedené v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jež stanoví, že účastníka lze ze zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely neodpovídají zadávacím podmínkám nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil.
39. Obecně fakultativní postup při vylučování účastníků zadávacího řízení je však ve vztahu k vybranému dodavateli prolamován, kdy jeho je naopak zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení v případě, že u něj jsou naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona či pokud lze u tohoto dodavatele prokázat naplnění důvodů dle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona, povinen. Taková konstrukce je ostatně logická – má zajistit, aby smlouva na veřejnou zakázku nebyla uzavřena s dodavatelem, jehož nabídka mj. nesplňuje zadávací podmínky.
40. Úřad uvádí, že v šetřeném případě dospěl k závěru, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem, když nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, ačkoli údaje obsažené v jím předložené nabídce nesplňovaly stanovené zadávací podmínky. Obviněný tak v důsledku rámcovou smlouvu uzavřel s vybraným dodavatelem, kterého však byl povinen ze zadávacího řízení vyloučit. Úřad k uvedenému zjištění dospěl na základě následujících skutečností.
41. Z přílohy č. 2 ZD bod II. písm. e) vyplývá, že obviněný požadoval pro všechna (tj. tři) vozidla v rámci operativního leasingu zajistit mj. pojištění pro případ úrazu osob přepravovaných motorovým vozidlem, ke kterému dojde v příčinné souvislosti s provozem konkrétního vozidla uvedeného v pojistné smlouvě s následujícími limity: 400 000,- Kč pro smrt úrazem, 800 000,- Kč pro trvalé následky úrazem, 100 000,- Kč pro tělesné poškození následkem úrazu. Zadavatelem nastavené limity jsou z povahy věci limity minimálními, ač to v zadávací dokumentaci není výslovně uvedeno. Zadávacím podmínkám tedy odpovídají ty nabídky, které obsahují právě uvedené a vyšší limity. Vázanost těmito (minimálními) limity je pak výslovně zmíněna na dvou místech zadávacích podmínek, a to v čl. 6. zadávací dokumentace a v samotné příloze č. 2 ZD.
42. Z nabídky vybraného dodavatele Úřad zjistil, že vybraný dodavatel tyto limity upravil, resp. snížil následovně: 150 000,- Kč pro smrt úrazem, 300 000,- pro trvalé následky úrazem, 37 500,- Kč pro tělesné poškození následkem úrazu.
43. Z výše uvedeného je jednoznačně patrné, že nabídka vybraného dodavatele neodpovídá limitům stanovených zadavatelem, a to rozdílem 250 000,- Kč při smrti úrazem, 500 000,- Kč při trvalých následcích úrazem a 62 500,- při tělesném poškození následkem úrazu. Rozdíl mezi požadovaným a nabízeným plněním je markantní a nelze jej označovat za administrativní pochybení (jak se o to snažil obviněný ve vyjádření k podnětu) na straně vybraného dodavatele.
44. Obviněný v zadávací dokumentaci, resp. v její příloze č. 2, která obsahovala závazné výchozí požadavky pro tvorbu smlouvy, vymezil požadavky na plnění prostřednictvím daných minimálních limitů, aniž by současně připustil jakoukoli odchylku. Nadto je v článku 13.2 zadávací dokumentace tučně vyznačeno, že zadavatel nepřipouští varianty nabídky. Proto argument zadavatele, že vybraný dodavatel nabídnul vyšší pojistné limity pro pojištění odpovědnosti, které odchylku v nabídce vybraného dodavatele vyrovnají, nelze akceptovat.
45. K argumentaci obviněného, že by vybraný dodavatel mohl na základě žádosti o objasnění nabídky navýšit výše pojistných částek a jeho nabídka by tak byla zcela v souladu se zadávacími podmínkami a nedošlo by k její nedovolené změně, Úřad uvádí, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení (a ostatně i ze samotného vyjádření zadavatele k podnětu) vyplývá, že obviněný v souvislosti s výše uvedenou „nesrovnalostí“ v nabídce vybraného dodavatele nevyužil postupu podle § 46 odst. 1 zákona za účelem jejího objasnění. Na tomto místě Úřad připomíná, že zadavatel má v zadávacím řízení toliko možnost, nikoliv však povinnost využít institutu objasnění nabídky. Pokud však k využití tohoto institutu obviněný v šetřeném případě nepřistoupil, pak jeho hypotézy v tomto směru jsou toliko nepodloženými domněnkami bez jakékoliv relevance. Na daném závěru pak nic nemění ani ta skutečnost, že byl obviněný dle svého tvrzení veden snahou o úsporu času.
46. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že z nabídky vybraného dodavatele vyplývá nesplnění zadávacích podmínek požadovaných obviněným v příloze č. 2 ZD, jež byla součástí zadávací dokumentace, tedy zajištění pojištění pro případ úrazu osob přepravovaných motorovým vozidlem v požadovaných limitech. Zatímco zadavatel požadoval limity 400 000,- Kč pro smrt úrazem, 800 000,- Kč pro trvalé následky úrazem, 100 000,- Kč pro tělesné poškození následkem úrazu, vybraný dodavatel nabídl limity 150 000,- Kč pro smrt úrazem, 300 000,- pro trvalé následky úrazem a 37 500,- Kč pro tělesné poškození následkem úrazu. Jednalo se tedy o úplně jiné limity pojištění, než specifikoval zadavatel. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení přitom nevyplývá, že by zadavatel tento nesoulad svých požadavků a nabídky jakkoli s později vybraným dodavatelem řešil, např. že by ho žádal o vysvětlení či objasnění údajů ve smyslu § 46 odst. 1 zákona. Protože údaje předložené vybraným dodavatelem v jeho nabídce nesplňovaly zadávací podmínky a došlo tak k situaci předvídané v § 48 odst. 2 zákona, bylo povinností obviněného postupovat podle § 48 odst. 8 zákona, tj. vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.
47. V návaznosti na výše uvedená obecná východiska pak Úřad připomíná, že zadavatel nemůže v průběhu zadávacího řízení upustit od podmínek účasti v zadávacím řízení, které ve vztahu k dodavatelům stanovil. Pokud tedy obviněný do zadávací dokumentace zakomponoval požadavek mající formu zadávací podmínky (přičemž se nejedná o požadavek fakultativní či požadavek formálního charakteru), nelze takový požadavek bez dalšího pominout a de facto rezignovat na posouzení jeho splnění. Obviněný měl nesoulad podané nabídky se zadávacími podmínkami řešit, nikoli jej ponechat bez povšimnutí a následně argumentovat, že vybraný dodavatel splnil „něco navíc“. V důsledku nezákonného postupu zadavatele tak byl k plnění veřejné zakázky vybrán dodavatel, který zadávací podmínku nesplnil.
48. Úřad shledal, že obviněný svým jednáním naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když z účasti v zadávacím řízení nevyloučil vybraného dodavatele pro nesplnění zadávací podmínky.
49. Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje že v šetřeném případě bylo prokázáno, že obviněný nedodržel pravidla stanovená zákonem v § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění zadávací podmínky, tudíž je zřejmé, že výše uvedené pochybení obviněného mělo vliv na výběr dodavatele, neboť vybral dodavatele, který nesplnil zadávací podmínky, i když povinností zadavatele bylo takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, nikoliv s ním uzavřít smlouvu. Zcela lapidárně řečeno, vliv na výběr dodavatele tedy v šetřeném případě spočívá v tom, že vybraný dodavatel jednoduše neměl být tím dodavatelem, se kterým by bylo možno uzavřít smlouvu.
50. K argumentu obviněného, že i pokud by šetřené zadávací řízení zrušil a zahájil nové zadávací řízení, byla by s vysokou pravděpodobností uzavřena smlouva právě s vybraným dodavatelem, Úřad uvádí, že se stejnou mírou pravděpodobnosti by mohla být v novém zadávacím řízení uzavřena smlouva s druhým (zde vyloučeným) účastníkem zadávacího řízení, přičemž nelze vyloučit ani to, že by se nově vypsaného zadávacího řízení zúčastnil i jiný dodavatel pohybující se na relevantním trhu.
51. Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný s vybraným dodavatelem dne 9. 10. 2018 uzavřel smlouvu na poptávané plnění.
52. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
53. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
54. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
55. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
56. Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 9. 10. 2018, kdy obviněný uzavřel v zadávacím řízení rámcovou smlouvu s vybraným dodavatelem. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
57. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nejde-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
58. Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 219 542,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění na základě rámcové smlouvy dle kalkulace operativního leasingu ve výši 2 195 424,- Kč vč. DPH).
59. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
60. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
61. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
62. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že obviněný spáchal přestupek tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, ačkoliv údaje předložené tímto vybraným dodavatelem nesplnily zadávací podmínku, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele, a zadal uzavřel rámcovou smlouvu s vybraným dodavatelem. Postupem obviněného tak byl porušen zákonem chráněný zájem spočívající v řádné a férové hospodářské soutěži o uzavření a plnění rámcové smlouvy, tj. zájem na dodržení pravidel stanovených zákonem tak, aby plnění smlouvy bylo ve výsledku svěřeno dodavateli, který prokázal splnění zadavatelem stanovených zadávacích podmínek. Z obecného pohledu je tedy nutno považovat tento typ přestupku za typově závažný, neboť smlouva nebyla uzavřena s dodavatelem, který by splnil stanovené podmínky týkající se požadavků na vlastnosti předmětu plnění. Postupem obviněného tak byla dotčena zásadní fáze zadávacího řízení, a to samotný proces výběru nabídky dodavatele, jenž splňuje stanovené podmínky pro to, aby mohl být vybrán jako vybraný dodavatel poptávaného plnění. K tomu Úřad dodává, že posouzení otázky, zda nabídka vybraného dodavatele splňuje předmětné limity, nebyla nikterak složitá, jednalo se o porovnání několika jednoznačně číselně vyjádřených údajů.
63. Jako k významné polehčující okolnosti Úřad přihlédl ke skutečnosti, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí uplynulo již skoro pět let, a přestupek by byl brzy promlčen, což Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty v souladu se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud dovodil, že „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti atrestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
64. Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti.
65. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“.
66. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
67. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
68. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného Úřad stanovenou pokutu posuzoval ve vztahu k hospodaření obviněného za rok 2022, neboť za tento rok je na webových stránkách obviněného zveřejněna poslední výroční zpráva, jež je nejaktuálnějším veřejně dostupným dokumentem vypovídajícím o ekonomické situaci obviněného. Podle této výroční zprávy hospodářský výsledek obviněného za rok 2022 činil 6 932 000 Kč po zdanění v hlavní činnosti. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty, která činí 18,2 % z maximální možné výše pokuty, nelze v tomto případě považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou) a obviněný ji bude schopen uhradit, neboť se jedná o částku spíše zanedbatelnou.
69. Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
70. K argumentu obviněného, že za své pochybení byl potrestán již uložením korekce ze strany řídícího orgánu, Úřad uvádí, že v případě krácení dotace a uložení pokuty se nejedná o dvojí trestání téhož skutku (srov. k tomu bod 49 a 50 rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2017 ze dne 14. 6. 2018, v němž soud mj. konstatoval, že „krácení dotace a sankce uložená žalovaným se tedy vztahují ke dvěma rozdílným skutkům de iure a zásada zákazu dvojího trestání v téže věci se neuplatní“). Porušení rozpočtové kázně není deliktem a stejně tak uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí [srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č.j. 5 As 95/2014-46, v němž je dovozeno, že cíl odvodu za porušení rozpočtové kázně, který je peněžitým plněním, jenž je příjmem veřejného rozpočtu, je jiný než cíl trestní sankce – cílem odvodu (na základě rozhodnutí správce daně) je navrátit zpět do veřejného rozpočtu prostředky, které nebyly využity v souladu s podmínkami, které poskytovatel pro čerpání těchto prostředků stanovil, cílem pokuty za přestupek spáchaný porušením zákona je skutečné „potrestání“ pachatele. Za „potrestání“ pachatele tedy nemůže být pokládáno krácení dotace.] Skutečnost, že obviněný byl v souvislosti se spáchaným přestupkem již finančně „sankcionován“ řídícím orgánem (Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy), je ve vztahu k uložení pokuty za tento přestupek Úřadem zcela irelevantní, jelikož se především nejedná o sankci v represivním slova smyslu.
71. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
72. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., Hlavní 130, Řež, 250 68 Husinec
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy