číslo jednací: 48965/2023/500
spisová značka: S0555/2023/VZ

Instance	I.
Věc	Uherskohradišťská nemocnice a.s. – Rekonstrukce objektu č. 11
Účastníci	Zlínský kraj YUCON CZ, s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2023
Datum nabytí právní moci	23. 12. 2023
Dokumenty	2023_S0555.pdf 608 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0555/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-48965/2023/500

Brno 7. 12. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 9. 2023 na návrh ze dne 8. 9. 2023, jehož účastníky jsou

zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 5. 2023 společností RTS, a.s., IČO 25533843, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno,
navrhovatel – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Uherskohradišťská nemocnice a.s. – Rekonstrukce objektu č. 11“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 5. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2023 pod ev. č. Z2023-020492, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 096-296437, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno – ze dne 8. 9. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Uherskohradišťská nemocnice a.s. – Rekonstrukce objektu č. 11“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 5. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2023 pod ev. č. Z2023-020492, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 096-296437, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 5. 2023 společností RTS, a.s., IČO 25533843, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“) dne 16. 5. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Uherskohradišťská nemocnice a.s. – Rekonstrukce objektu č. 11“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2023 pod ev. č. Z2023-020492, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 096-296437, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Z čl. 3.1. svazku 1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce ve znění všech zadavatelem provedených změn[2] (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že „předmětem veřejné zakázky je kompletní rekonstrukce a úprava objektu původní interny pro jiné zdravotnické provozy. Vzhledem k současnému špatnému stavu vnitřních instalací a potřebám dispozičních úprav je nezbytná celková rekonstrukce budovy č. 11 v rámci areálu Uherskohradišťské nemocnice. Podkladem pro vypracování nabídky je soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr, projektová dokumentace a další dokumenty, které jsou nedílnou součástí zadávací dokumentace.“

3. Dle čl. 3.4. svazku 1 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 477 944 254 Kč bez DPH.

4. Zadavatel obdržel dne 23. 6. 2023 od navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky ze dne 23. 6. 2023“). Rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 3. 7. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 7. 2023“) zadavatel daným námitkám vyhověl a prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 11 ze dne 3. 7. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 11“) změnil předmětnými námitkami napadené zadávací podmínky.

5. Zadavatel prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 18 ze dne 31. 7. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 18“) provedl další změnu zadávacích podmínek napadených námitkami ze dne 23. 6. 2023, a to v souvislosti s dotazem jiného dodavatele a z vlastního podnětu zadavatele.

6. Zadavatel obdržel dne 22. 8. 2023 od navrhovatele další námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 30. 8. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo doručeno navrhovateli dne 31. 8. 2023, zadavatel námitky v celém rozsahu odmítnul.

7. Navrhovatel následně dne 9. 9. 2023 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 8. 9. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen zadavateli.

II. OBSAH NÁVRHU

8. Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám, které dle navrhovatele vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a porušují základní zásady zadávacího řízení zakotvené v § 6 zákona, konkrétně zásadu přiměřenosti a zásadu zákazu diskriminace.

9. Navrhovatel tvrdí, že přestože v návaznosti na jím podané námitky ze dne 23. 6. 2023 došlo změnou zadávací dokumentace č. 11 k odstranění nepřiměřených podmínek technické kvalifikace, změnou zadávací dokumentace č. 18 zadavatel zcela nepochopitelně přistoupil k jejich opětovnému zpřísnění, přičemž ve vztahu k členům realizačního týmu dodavatele jsou tyto nové zadávací podmínky dle navrhovatele ještě přísnější než v původním znění zadávací dokumentace.

10. Ke zpřísnění dle navrhovatele došlo zejména ve vztahu k požadovanému finančnímu rozsahu referenčních zakázek, jimiž má být prokazována technická kvalifikace dodavatelů. Tento finanční rozsah se dle současného znění zadávací dokumentace musí nově týkat výlučně objektu s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací, kdy finanční objem prací spojený s realizací definovaného objektu musí činit min. 150 mil. Kč, zatímco dle zadávací dokumentace ve znění změny zadávací dokumentace č. 11 musel být tento objekt pouze součástí referenční zakázky o minimální hodnotě 250 mil. Kč. Dle navrhovatele není tento zadavatelem stanovený finanční rozsah odůvodněný ani přiměřený, a to zejména s ohledem na značné změny cen stavebních prací za posledních 10 let a výjimečnost požadovaného typu stavby. Nepřiměřenost daného požadavku musí být dle navrhovatele jasná i zadavateli, neboť takto nebyl nastaven „ani v prvním znění zadávacích podmínek.“

11. Navrhovatel uvádí, že objekt s prefabrikovanou konstrukcí, která má obvodový plášť ze zdiva či betonu, je velmi ojedinělý, neboť prefabrikovaná konstrukce se využívá zejména pro halové, výrobní a administrativní budovy, kdy však bývá převážně využit lehký obvodový plášť (nikoliv zděný či betonový). Dle navrhovatele existuje těchto zadavatelem požadovaných staveb jen omezené množství, obzvlášť v období posledních 10 let a s přihlédnutím k požadavku zadavatele na hodnotu takového objektu bez možnosti započítat související stavby. Zadavatel dle navrhovatele požadavkem na „těžké“ obvodové zdivo vyloučil, aby dodavatelé v rámci referenčních zakázek předkládali halové stavby, a to i přesto, že původní výslovné vyloučení halových staveb zadavatel vysvětlením zadávací dokumentace č. 11 z předmětného požadavku odstranil.

12. Navrhovatel má za to, že byť zadavatel předmětným kvalifikačním požadavkem v aktuálním znění zadávací dokumentace halové stavby nevyloučil výslovně, vymezená kombinace stanoveného konstrukčního řešení se závazným materiálovým pojetím obvodového pláště převážnou část staveb daného určení vylučuje, aniž by pro to byl relevantní důvod. Dle navrhovatele je podstatná zkušenost s konstrukčním řešením a využitím materiálů, přičemž není rozhodné, zda dodavatel tyto zkušenosti získal ve vzájemné kombinaci. Předmětným požadavkem zadavatele je dle navrhovatele obcházena nemožnost vázat kvalifikační požadavky na využití staveb.

13. Navrhovatel rovněž tvrdí, že není opodstatněn požadavek na konkrétní obvodový plášť při využití prefabrikované konstrukce, když zkušenost s konkrétním obvodovým pláštěm v tomto případě nemá vyšší vypovídající hodnotu, zejména za situace, kdy je v rámci referenčních zakázek uznávána nejen rekonstrukce definovaného objektu, ale i jeho nová výstavba. V případě rekonstrukce dle navrhovatele není budováno obvodové zdivo, zatímco v případě nové výstavby reference nikterak neprokazuje potřebnou zkušenost pro realizaci rekonstrukce, kdy zadavatel dle navrhovatele uváděl, že je pro něj nezbytné, aby měl dodavatel zkušenost s odkrytím, zhodnocením a případným sanováním prefabrikované železobetonové konstrukce, nicméně v případě výstavby je zřejmé, že dodavatel tuto zkušenost nemusí mít.

14. Navrhovatel má tedy za to, že zadavatel „vymezil minimální úroveň pro splnění kvalifikačního kritéria spočívajícího v předložení vymezených referenčních staveb nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže, což může omezit okruh možných dodavatelů, a to zejména tím, že stanovil zcela nepřiměřený požadavek na hodnotu pro objekt s prefabrikovanou konstrukcí při vyloučení některých (nejčastějších) druhů staveb s takovouto konstrukcí.“

15. Navrhovatel dále napadá obdobně stanovený požadavek zadavatele ve vztahu ke zkušenostem členů realizačního týmu dodavatele, konkrétně hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího, zástupce stavbyvedoucího a statika. Dle navrhovatele je požadavek na referenční zakázky, které mají být předloženy k prokázání zkušeností uvedených členů realizačního týmu, zcela nepřiměřený, diskriminační a nadmíru omezující soutěž, a to zejména u těch osob, které nelze nahradit poddodavatelem. Navrhovatel tvrdí, že dodavatel „nejen musí mít zkušenost s referenční zakázkou, která díky svému omezení pouze na některé typy staveb (byť s užitím shodné konstrukce) a stanovení její minimální hodnoty ve vztahu přímo k danému objektu, není zcela obvyklá, ale ještě disponovat 4 osobami, které se na takové zakázce podílely, kdy i tyto osoby jsou limitovány posledními 10 lety zkušeností.“ Dle navrhovatele – s ohledem na neobvyklost zadavatelem požadovaných staveb v předmětné hodnotě a omezení doby, kdy tyto stavby měly být realizovány, na 10 let – není velké množství osob, které požadované zkušenosti mají, a neexistuje proto mnoho dodavatelů, kteří by mohli dané požadavky naplnit. Dle navrhovatele lze zjevnou nepřiměřenost spatřovat i v kombinaci specifické referenční zakázky s dobou, kdy měla být tato zakázka realizována, neboť „nemá jinou vypovídající hodnotu o odbornosti člena týmu to, zda má daný člen realizačního týmu zkušenost s prefabrikovanou konstrukcí s těžkým obvodovým zdivem (…) v určité hodnotě v posledních 10 letech, ale to, že takový člen realizačního týmu má zkušenost s prefabrikovanou železobetonovou nosnou konstrukcí bez ohledu na to, jaké je užito obvodové zdivo, potažmo, zda v takové hodnotě nabral zkušenost maximálně 10 let zpět či dříve“. Navrhovatel dále i v této souvislosti argumentuje tvrzením, že byl zadavatelem zpřísněn požadavek na zkušenosti členů realizačního týmu, kdy původně zkušenost s realizací objektu s nosnou konstrukcí s prefabrikovaným skeletem postačovala jako součást referenční zakázky o určité minimální hodnotě, avšak dle aktuálního znění zadávací dokumentace se požadovaná minimální finanční hodnota musí vztahovat přímo k realizaci objektu s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací. Navrhovatel tvrdí, že je nutno „nově stanovené podmínky považovat za nepřiměřené, když sám zadavatel je v původním znění zadávací podmínek neměl stanovené takto přísně omezujícím způsobem ve vztahu k požadavku na hodnotu objektu.“

16. Navrhovatel je tak přesvědčen, že ve vztahu k požadavkům na zkušenosti členů realizačního týmu zadavatel „vymezil minimální úroveň pro splnění kvalifikačního kritéria spočívajícího v předložení vymezených referenčních staveb nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže, což mohlo omezit okruh možných dodavatelů.“

17. Navrhovatel se závěrem svého návrhu domáhá, aby Úřad rozhodl o tom, že zadavatel porušil pravidla pro stanovení zadávacích podmínek dle § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, přičemž tím mohl vytvořit bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a uložil mu opatření k nápravě spočívající ve změně zadávacích podmínek tak, aby neomezovaly hospodářskou soutěž.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18. Úřad obdržel předmětný návrh navrhovatele dne 9. 9. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

19. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 12. 9. 2023.

21. Usnesením ze dne 12. 9. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

22. Dne 21. 9. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu ze dne 20. 9. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

23. Zadavatel v rámci svého vyjádření předně konstatuje, že „argumentace navrhovatele obsažená v návrhu nepřináší žádné nové skutečnosti, které by zpochybňovaly argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí zadavatele o námitkách“, a plně proto odkazuje Úřad na své argumenty obsažené v odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je přesvědčen, že v zadávacím řízení postupuje v souladu se zákonem, a se závěry navrhovatele tak nesouhlasí a odmítá je.

24. Zadavatel svůj postup v zadávacím řízení nepovažuje za jakkoliv diskriminační ani nepřiměřený. Zadavatel uvádí, že zadávací podmínky (a tedy i požadavky na prokázání technické kvalifikace) stanovil s ohledem na složitost předmětu plnění veřejné zakázky tak, aby měl alespoň přiměřenou jistotu, že stavební práce, jež jsou předmětem veřejné zakázky, budou prováděny dodavatelem, který disponuje přiměřenými zkušenostmi a dostatečnými technickými, materiálními a lidskými zdroji, jež jsou k realizaci předmětu veřejné zakázky nezbytné. Zadavatel tvrdí, že jím vymezené požadavky plně korespondují s předmětem plnění veřejné zakázky, žádný požadavek není nepřiměřený a všechny požadavky naopak mají přímý odraz v předmětu plnění. Zadavatel považuje návrh navrhovatele za obstrukční, pochybuje o skutečném zájmu navrhovatele o účast v zadávacím řízení a podotýká, že vzhledem k počtu dodavatelů, od nichž obdržel žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, je zřejmé, že okruh dodavatelů, kteří mohou podat nabídku a objektivně splnit podmínky účasti, je široký, z čehož lze dovodit, že probíhá řádná, férová a široká hospodářská soutěž.

25. Zadavatel uvádí, že realizace předmětu plnění veřejné zakázky, který je významnou investiční akcí zadavatele o velkém finančním objemu, bude probíhat „za plného a nepřerušeného provozu areálu nemocnice, se stavebně náročnými procesy s důrazem na kvalitu provedení, aby bylo minimalizováno riziko pozdějších závad a reklamací, které by mohly ovlivnit kontinuitu následné zdravotní péče v zrekonstruovaném objektu.“ Také z těchto důvodů zadavatel považuje za zcela stěžejní výběr kvalitního a odborně zkušeného a zdatného dodavatele, který předmět plnění zrealizuje v předepsané kvalitě a čase. Zadavatel zároveň podotýká, že s každou úpravou zadávacích podmínek prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, a nevidí tedy problém v tom, že ke konečnému vymezení požadavků na prokázání technické kvalifikace dospěl až v průběhu zadávacího řízení na základě vznesených námitek či žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace. Přestože zadavatel nemá za to, že by změnami provedenými v zadávacích podmínkách tyto zadávací podmínky zpřísnil, zdůrazňuje, že úprava zadávacích podmínek je jeho právem, a to bez ohledu na to, zda došlo k jejich zpřísnění.

26. Zadavatel nijak nezastírá, že jeho cílem je získat nabídky dodavatelů, kteří mají zkušenost nejen s jakoukoliv stavbou pozemního stavebnictví, ale rovněž zkušenost s plněním, které je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky konstrukčně obdobné. Zadavatel konstatuje, že předmětem plnění veřejné zakázky je „rekonstrukce rozsáhlé vícepatrové budovy s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, kdy během realizace dojde mimo jiné ke kompletnímu vybourání všech nenosných konstrukcí, rekonstrukci nosné konstrukce a kompletní výstavbě nových nenosných konstrukcí, kdy obvodové nenosné konstrukce budou ve zděném provedení.“ Proto zadavatel definoval sporný kvalifikační požadavek jako požadavek na „nejméně 1 dokončenou zakázku, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH.“ Dle zadavatele prokáže dodavatel splněním předmětné zadávací podmínky zkušenost s obdobným plněním, kdy zadavatel tuto zkušenost považuje za zcela stěžejní a požadavek na ni za opodstatněný.

27. Zadavatel upozorňuje, že celková předpokládaná hodnota předmětu veřejné zakázky činí 477 944 254 Kč bez DPH, a uvádí, že „stanovil-li zadavatel požadavek, že referenční objekt obdobného konstrukčního řešení má mít alespoň 150 mil. Kč bez DPH, nelze takovýto požadavek v žádném případě považovat za diskriminační, kdy tento odpovídá přibližně jedné třetině předpokládané hodnoty.“ Zadavatel se domnívá, že s ohledem na rozhodovací praxi Úřadu mohl finanční limit referenční zakázky stanovit i v nepoměrně vyšší hodnotě. Zadavatel rovněž uvádí, že při stanovení minimální finanční hodnoty referenční zakázky zohlednil, že se jedná o požadavek na konkrétní technické řešení, a současně požaduje pouze jednu takovou referenční zakázku, která je „stěžejní referencí definující zkušenost dodavatele s technicky a materiálově obdobným plněním. Ostatní požadované referenční stavby jsou již definovány obecně a slouží výhradně k ověření dostatečných lidských zdrojů, technických zdrojů a finančního zázemí dodavatele.“

28. Zadavatel uvádí, že zpochybnění požadavku na obvodové konstrukce z „těžkého“ zdiva ze strany navrhovatele (kdy se navrhovatel zadavateli snaží vnutit možnost prokázání kvalifikace zkušeností se stavbou s „lehkým“ obvodovým pláštěm) je zcela účelové a nemístné. Zadavatel poukazuje na to, že u obvodového pláště připustil de facto veškeré typy „těžkého“ obvodového zdiva, čímž umožňuje prokázání dané části technické kvalifikace širokou škálou druhů „těžkého“ obvodového pláště. Zadavatel dále podotýká, že „mezi nosnými a obvodovými konstrukcemi jsou významné provázanosti, které se vzájemně významně ovlivňují a mají přímé souvislosti.“ Zadavatel představuje výčet konkrétních příkladů těchto provázaností, mezi něž patří mj. „vazby statického zajištění a další zatížení, řádné provedení spojů mezi konstrukcí objektu a obvodovým pláštěm, které jsou rovněž klíčové pro zabránění průsaku vlhkosti a vytváření tepelných mostů“. Jako další technologické důvody nutnosti integrovaného přístupu k realizaci konstrukce objektu a obvodového pláště pro zajištění kvalitní a dlouhodobě udržitelné stavby zadavatel uvádí „větší obtížnost a pracnost, preciznost provedení detailů, které musí být zhotovitelem bezvadně provedeny (…), souvislosti a provedení související se spodní stavbou, izolací, hydroizolací (nejen mezi vodorovnými a svislými konstrukcemi), provedení oken, rozvodů, přesahů (…), náročné provedení styků zdiva a železobetonové nosné konstrukce (…), provedení řemesel, kdy jsou prováděny prostupy vodorovnými konstrukcemi, které přechází do svislých konstrukcí – elektro, ÚT, VZT, atd., kdy musí být kladen důraz na přesnost provedení, utěsnění, PBŘ apod. (…), souvislosti se zateplovacím systémem ETICS, kdy jako předpoklad pro jeho řádné provedení je právě velmi kvalitní provedení konstrukcí, včetně jejich spojů.“ Již v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že obě konstrukce (prefabrikovaný skelet a obvodový plášť) jsou provázány, kdy konstrukce objektu musí být schopna unést zatížení obvodového pláště a dalších konstrukcí, a že realizace konstrukce objektu a obvodového pláště musí probíhat ve vzájemné koordinaci, aby se zajistilo, že obě konstrukce budou v souladu a budou schopny plnit své funkce.

29. Zadavatel se dále vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, podle nějž zadavatel de facto vyloučil možnost prokázání kvalifikace prostřednictvím zkušeností s halovými stavbami, které se vyznačují právě „lehkým“ obvodovým pláštěm. Zadavatel k danému argumentu navrhovatele uvádí, že tento druh staveb žádným způsobem neprokazuje zkušenost potřebnou pro provedení předmětu veřejné zakázky. Nad rámec důvodů specifikovaných v předchozím odstavci zadavatel dále uvádí následující příklady rozdílností halových objektů od objektu, jehož rekonstrukce je předmětem plnění veřejné zakázky: „navrhovatelem ‚požadované‘ halové objekty se odlišují velmi výrazně jednodušším prováděním, kdy obdoby halových objektů jsou zpravidla z PUR či PIR panelů, kdy se neřeší žádné složité detaily a napojení; halové objekty mají zcela odlišné požadavky na teplotechniku (na rozdíl od předmětu plnění a např. obecně občanských staveb), odlišné požadavky na estetiku a architektonický ráz a s tím spojené provádění; navrhovatelem ‚požadované‘ halové objekty zpravidla nejsou objekty vícepodlažními, kdy u těchto typů staveb je standardně realizována nepatrová vysoká hala a k tomu administrativní část, která může být už v kombinaci s vyzdívanými konstrukcemi (kdy by tato administrativní část odpovídala požadavkům zadavatele), jinak ale samotné haly mají prefabrikovaný skelet, na který jsou ‚navěšeny‘ obvodové panely, kdy není řešena jejich izolace vůči spodní stavbě a vůči vodorovným konstrukcím, absentují okenní otvory, nejsou následně zateplovány, nejsou v nich řádné rozvody (pokud, tak jsou vedeny po jejich povrchu a opět nejsou nijak provázány s vodorovnými konstrukcemi); navrhovatelem ‚požadované’ halové objekty mají zcela odlišné normové výpočty – teplotechnika, kondenzace vodních par, tepelné mosty, požadavky na pasivní náročnost (…), velmi důležité a odlišné požadavky na PBŘ (…), odlišné další provádění z hlediska mokrých procesů (prakticky absentují), lešení, klimatických podmínek, skladování materiálů, manipulace s ním, počty pracovníků provádějících dílo apod.“

30. Zadavatel má tak za to, že minimální úroveň pro splnění předmětného kvalifikačního kritéria je stanovena zcela přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel podotýká, že v požadavcích na prokázání kvalifikace neomezil druh staveb ve smyslu užívání (haly, občanská vybavenost apod.), ale definoval je dle konstrukcí obdobných zadávanému předmětu plnění.

31. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že navrhovatel ve svých námitkách uvedl, že je přesvědčen, že požadavek na zkušenost s prefabrikovanou konstrukcí (jakožto požadavek na zkušenost s technickým řešením) by byl oprávněný, stejně jako požadavek na zkušenost s „těžkým“ obvodovým pláštěm (jakožto materiálový požadavek), nikoliv však ve vzájemné kombinaci, kterou nelze považovat za opodstatněnou. Zadavatel je toho názoru, že jednoznačně prokázal provázanost obou předmětných požadavků a jejich oprávněnost. Zadavatel dále zdůrazňuje, že reference požadovaná napadenou zadávací podmínkou „je jedinou specifickou referencí blíže odpovídající předmětu veřejné zakázky a její minimální finanční objem odpovídá pouze cca 30 % předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky.“

32. K námitce navrhovatele, dle níž zkušenost s konkrétním obvodovým pláštěm nemá vyšší vypovídající hodnotu za situace, kdy je v rámci referenčních zakázek uznávána nejen rekonstrukce definovaného objektu, ale i jeho nová výstavba, zadavatel uvádí, že zdůraznil „odkrytí, zhodnocení a případné sanování prefabrikované železobetonové konstrukce“ ve vztahu k referenčním stavbám, jejichž předmětem byla rekonstrukce definovaného objektu, aby dodavatelé nemohli jako reference předkládat rekonstrukce, které se nosné konstrukce objektu nijak nedotýkaly. Zadavatel uvádí, že zkušenosti získané při novostavbě nebo rekonstrukci (ve vymezeném rozsahu) definovaného objektu jsou pro zadavatele pro účely kvalifikace dodavatelů rovnocenné.

33. K argumentům navrhovatele ohledně požadavků na kvalifikaci členů realizačního týmu dodavatele zadavatel uvádí, že jeho shora uvedené závěry jsou přiléhavé i ve vztahu k požadavkům na zkušenosti těchto osob. Dle zadavatele „je zcela opodstatněné, že u stavby takové finanční hodnoty (patřící k největším investičním akcím zadavatele v současné době), rozsahu (spočívajícím v kompletní rekonstrukci […]) a významu (poskytování kvalitní a úplné zdravotnické péče v kraji) stanovil uvedené požadavky na odbornost a zkušenost členů týmu.“ Dle zadavatele platí, že nejen dodavatel, ale i osoby, jejichž pozice rozhodují o kvalitě a řádnosti provedení celého díla, musí disponovat požadovanými zkušenostmi a odbornými znalostmi. K době 10 let, za kterou zadavatel považuje získané osobní reference za vypovídající, zadavatel uvádí, že s ohledem na vývoj technologií a stavebních materiálů nemusí dříve získané reference plně odpovídat trendům současného vývoje. Zadavatel jak u dodavatele, tak u členů jeho realizačního týmu požaduje zkušenosti aktuální, nikoliv zkušenosti získané před dlouhou dobou, přičemž v dané souvislosti zadavatel argumentuje rovněž rozhodovací praxí Úřadu. Zadavatel se dále rovněž pozastavuje nad tvrzením navrhovatele zpochybňujícím počet dodavatelů disponujících požadovanými členy týmu a uvádí, že se jedná o nepodloženou spekulaci. Zadavatel ze skutečnosti, že v dané souvislosti nedošlo k žádným dalším dotazům od dodavatelů, dovozuje, že se jedná o ojedinělý problém čistě na straně navrhovatele. Zadavatel „odmítá připustit, aby provádění díla bylo prováděno dodavatelem, jehož realizační tým nebude odborně zdatný.“ Dle zadavatele může za 10 let každá osoba v realizačním týmu dodavatele požadovanou zkušenost s vymezenou stavbou zcela jistě získat, a přestože si je zadavatel vědom, že osob s danými zkušenostmi na trhu „nebude přehršel“, kvalifikace má sloužit k tomu, aby veřejnou zakázku realizoval jak dodavatel, tak osoby s potřebnými zkušenostmi. K nemožnosti využít u pozic „hlavní stavbyvedoucí“ a „stavbyvedoucí“ poddodavatele zadavatel uvádí, že se jedná o nejvýznamnější pozice v realizačním týmu dodavatele, které rozhodují o řádném provedení realizované stavby, pročež zadavatel v souladu se zákonem vymezil činnost těchto osob jako významné činnosti, které musí být provedeny přímo vybraným dodavatelem.

34. Zadavatel závěrem uvádí, že je přesvědčen, že nastavení zadávacích podmínek je v souladu se zákonem, všemi zásadami a rozhodovací praxí Úřadu. Zadavatel proto žádá Úřad, aby návrh zamítl jako nedůvodný.

Další průběh správního řízení

35. Úřad provedl průzkum trhu, v jehož rámci vznesl žádost o stanovisko dodavatelů působících v oblasti výstavby pozemních staveb coby odborníků na relevantním trhu. Dne 10. 10. 2023 vyzval Úřad žádostí z téhož dne dodavatele

Porr a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10 (dále jen „dodavatel Porr a.s.“),
OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno (dále jen „dodavatel OHLA ŽS, a.s.“),
HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 (dále jen „dodavatel HOCHTIEF CZ a. s.“),
POHL cz, a.s., IČO 25606468, se sídlem Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky (dále jen „dodavatel POHL cz, a.s.“),
GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín (dále jen „dodavatel GEOSAN GROUP a.s.“),
PTÁČEK - pozemní stavby s.r.o., IČO 25896873, se sídlem Podvalí 629, 752 01 Kojetín (dále jen „dodavatel PTÁČEK - pozemní stavby s.r.o.“),
IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno (dále jen „dodavatel IMOS Brno, a.s.“),
Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8 (dále jen „dodavatel Skanska a.s.“),

BAUART s.r.o., IČO 24191272, se sídlem Nákupní 1127, 252 42 Jesenice (dále jen „dodavatel BAUART s.r.o.“),
TERRACON a.s., IČO 63078848, se sídlem U Rakovky 849, 148 00 Praha 4 (dále jen „dodavatel TERRACON a.s.“),
ARDEM STAVEBNÍ s.r.o., IČO 06412785, se sídlem Korunní 2569/108, 101 00 Praha 10 (dále jen „dodavatel ARDEM STAVEBNÍ s.r.o.“),
BETONIT CZ s.r.o., IČO 04740521, se sídlem Olšanská 2643/1a, 130 00 Praha 3 (dále jen „dodavatel BETONIT CZ s.r.o.“),
EUCON spol. s r.o., IČO 40764354, se sídlem Štítného 202/35, 130 00 Praha 3 (dále jen „dodavatel EUCON spol. s r.o.“),
FOLZA s.r.o., IČO 07019696, se sídlem Roubalova 476/36a, 602 00 Brno (dále jen „dodavatel FOLZA s.r.o.“),
Quart Construct s.r.o., IČO 29237271, se sídlem Pšeničná 284, 691 23 Pohořelice (dále jen „dodavatel Quart Construct s.r.o.“),
3D monolity s.r.o., IČO 07465882, se sídlem Rooseveltova 1804/2, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „dodavatel 3D monolity s.r.o.“),
BP STAVBY Morava s.r.o., IČO 05020352, se sídlem tř. Kosmonautů 1221/2a, 779 00 Olomouc (dále jen „dodavatel BP STAVBY Morava s.r.o.“),
FISS Group, spol. s r.o., IČO 26276305, se sídlem Nová 1355, 688 01 Uherský Brod (dále jen „dodavatel FISS Group, spol. s r.o.“),
K2 MONOLIT & EQUIPMENT s.r.o., IČO 28654510, se sídlem Kubisova 163/36, 779 00 Olomouc (dále jen „dodavatel K2 MONOLIT & EQUIPMENT s.r.o.“),
PP 53, a.s., IČO 29011299, se sídlem Za zastávkou 373, 111 01 Praha 10 (dále jen „dodavatel PP 53, a.s.“),
SOLIDUM monolitické konstrukce s.r.o., IČO 09235957, se sídlem Moskevská 1523/63, 101 00 Praha 10 (dále jen „dodavatel SOLIDUM monolitické konstrukce s.r.o.“),
STASELI s.r.o., IČO 28450591, se sídlem Šafaříkova 277, 293 01 Mladá Boleslav (dále jen „dodavatel STASELI s.r.o.“),
ZIPP Brno s.r.o., IČO 49975561, se sídlem Kaštanová 489/34, 620 00 Brno (dále jen „dodavatel ZIPP Brno s.r.o.“)

(dále společně také jako „oslovení dodavatelé“) k poskytnutí stanoviska k níže specifikovaným otázkám.

36. Všem osloveným dodavatelům Úřad v předmětných žádostech o stanovisko položil stejné otázky, a to konkrétně:

„Nakolik významně se z hlediska nároků kladených na odbornost dodavatele liší realizace stavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm[3] od realizace stavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm (např. halového objektu) ve smyslu provázání nosné prefabrikované železobetonové konstrukce a obvodového pláště, např. nakolik zásadní jsou z daného hlediska konstrukční rozdíly, rozdíly ve způsobu provedení a v použití technologií, nutnost speciálního know-how apod. (není přitom potřeba zacházet do technických detailů)?

Jsou tyto rozdíly dle Vašeho odborného názoru natolik významné, že jsou při realizaci rekonstrukce či stavby objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm na odbornost dodavatele kladeny specifické a vysoké nároky, nebo jsou dané rozdíly naopak natolik nevýznamné, že by k realizaci rekonstrukce či stavby objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm plně postačovala kvalifikace dodavatele, který má sice zkušenosti s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí i ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby, a nemá tedy zkušenosti s jejich propojením?“

37. Úřad dále vznesl žádost o stanovisko vybraných technicky zaměřených veřejných vysokých škol coby akademických autorit v oblasti výstavby pozemních staveb. Dne 10. 10. 2023 vyzval Úřad žádostmi z téhož dne

veřejnou vysokou školu Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „VUT“),
veřejnou vysokou školu Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava (dále jen „VŠB“) a
veřejnou vysokou školu České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“)

(dále společně také jako „oslovené vysoké školy“) k poskytnutí stanoviska. Všem osloveným vysokým školám Úřad v předmětných žádostech o stanovisko položil stejné otázky jako osloveným dodavatelům.

38. Úřad rovněž vznesl žádost o stanovisko společnosti Atelier 99 s.r.o., IČO 02463245, se sídlem Purkyňova 71/99, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „autor projektové dokumentace“) coby autora projektové dokumentace k veřejné zakázce, a to žádostí ze dne 10. 10. 2023. Autorovi projektové dokumentace Úřad v předmětné žádosti o stanovisko položil stejné otázky jako osloveným dodavatelům a osloveným vysokým školám.

39. K jednotlivým odpovědím oslovených dodavatelů, vysokých škol a autora projektové dokumentace bude pojednáno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

40. Usnesením ze dne 13. 11. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 pracovních dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Dne 23. 11. 2023 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům ze dne 21. 11. 2023.

Vyjádření navrhovatele k podkladům

41. Navrhovatel ve svém vyjádření předně shrnuje svou argumentaci obsaženou v návrhu a uvádí, že odmítá nařčení zadavatele, že je postup navrhovatele obstrukčním jednáním a zneužíváním práva. Navrhovatel následně komentuje některá ze stanovisek, která Úřad obdržel v reakci na žádosti o stanovisko dodavatelů působících na relevantním trhu, technicky zaměřených veřejných vysokých škol a autora projektové dokumentace.

42. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že oslovené subjekty se „vyjadřovaly pouze a výlučně k požadavku na referenční zakázku kombinující požadavek na objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, respektive na rozdíl oproti objektu se shodnou konstrukcí, avšak s ‚lehkým‘ obvodovým pláštěm, nikoliv k jejich kombinaci s dalšími požadavky, jak je v rámci kvalifikačních podmínek činěno zadavatelem. Ke kombinaci požadavků se vyjádřili pouze někteří z oslovených, kdy vesměs takovou kombinaci požadavků považují za nepřiměřenou. Nicméně nutno uvést, že i značná část oslovených považuje již požadavek na referenci s ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm (bez kombinace s dalšími požadavky) za nadbytečný, když dle nich nemá vypovídající hodnotu.“

43. Navrhovatel se dále vyjadřuje ke stanovisku autora projektové dokumentace, který dle navrhovatele uvedl specifika stavby, která je předmětem plnění veřejné zakázky, když uvedl, že „stavba je tvořena prefabrikovaným skeletem se ztužujícími stěnami (zděnými a betonovými) a se zděným, ale zároveň i panelovým obvodovým pláštěm.“ Autor projektové dokumentace dle navrhovatele „upozorňuje, že se jedná o rekonstrukci – stavbu určitého rozsahu, stáří, stavu konstrukcí. Právě typ konstrukčního systému stavby z daného období s provázáním na těžký obvodový plášť a v neposlední řadě na ztužující jádra a zavětrovací stěny vyžaduje znalosti chování stavby během celého období rekonstrukce (bourání a nová vestavba).“ Dle navrhovatele by mohl být ze strany zadavatele přiměřený požadavek na zkušenost s rekonstrukcí takovéhoto typu stavby, kdy však nepovažuje minimální finanční rozsah za opodstatněný. Navrhovatel opakuje, že „tento požadavek finančního objemu, a tedy zpřísnění kvalifikačních požadavků pro referenční zakázky, ale i členy realizačního týmu, byl přidán až v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 18.“

44. Navrhovatel poukazuje na vyjádření VŠB a uvádí, že dle stanoviska této vysoké školy „provedení napojení pláště na nosnou konstrukci je předmětem PDPS a RDS. Současně upozorňuje, že stavba má technický dozor investora a autorský dozor. Z tohoto pak dovozuje zejména u členů realizačního týmu disponujících autorizací dle zákona č. 360/1992 Sb., že není důvod, proč by neměli být schopní realizovat lehký, těžký či jiný obvodový plášť v různých nosných systémech pozemních staveb.“

45. Navrhovatel dále uvádí, že dle stanoviska dodavatele SOLIDUM monolitické konstrukce s.r.o. je náročnější „realizace samotné nosné prefabrikované konstrukce než realizace navazující stěny, ať již ‚těžkého‘ či ‚lehkého‘ obvodového pláště. Sice tato společnost uvádí, že se domnívá, že zkušenost s ‚těžkými‘ příčkami by měl stavitel takovéto zakázky mít, nicméně je zřejmé, že není nezbytný takový rozsah, jaký uvádí zadavatel.“

46. Navrhovatel dále poukazuje na vyjádření dodavatele PORR a.s., který „konstrukční rozdíly a rozdíly ve způsobu provedení nosné prefabrikované železobetonové konstrukce s ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm ve smyslu provázání nosné prefabrikované železobetonové konstrukce a obvodového pláště, a propojení nosné prefabrikované železobetonové konstrukce a lehkého obvodového pláště považuje za zcela nevýznamné“, a který má za to, že „jako přiměřené lze považovat zkušenosti s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí i ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby.“ Toto dle navrhovatele potvrzují také stanoviska dodavatelů OHLA ŽS, a.s. a BP Stavby Morava s.r.o., kdy z pohledu dodavatele BP Stavby Morava s.r.o. jsou „plně vypovídající zkušenosti s nosnou prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm v rámci jednotlivých zakázek/staveb (nikoliv nezbytně v rámci jedné stavby), když propojení mezi těmito konstrukcemi je jistě obsaženo v projektové dokumentaci a stavba bude mít v rámci TDI zajištěn dohled.“

47. Navrhovatel rovněž odkazuje na stanovisko dodavatele ZIPP Brno s.r.o., který dle navrhovatele uvedl, že „mezi stavbou s ‚těžkým‘ a ‚lehkým‘ pláštěm sice shledává rozdíly, nicméně nikoliv natolik zásadní, aby nepostačovala ‚mírnější‘ kvalifikace.“ Navrhovatele upozorňuje, žepředmětný dodavatel se v rámci svého vyjádření nevyjadřoval „k dalším okolnostem kvalifikace, které požadavky ještě zpřísňují, jako je například objem takové zakázky výlučně k tomuto typu objektu či shodný požadavek na členy realizačního týmu.“ Navrhovatel dále poukazuje na to, že daný dodavatel „vedle již uváděných důvodů, proč požadavek na referenci jednou zakázkou kombinující požadovaný typ konstrukce a ‚těžké‘ obvodové zdivo je nepřiměřený, jako je skutečnost, že napojení je řešeno projektovou dokumentací, a tedy hlídáno projektantem (autorským dozorem) a technickým dozorem, dále uvádí, že odbornost dodavatele větších staveb prověřují i další kvalifikační kritéria. Zejména pak rovněž zmiňuje skutečnost, že součástí halových staveb (tedy staveb s ‚lehkým‘ obvodovým pláštěm) bývají i sociálně-provozní vestavby se zděnou, prefabrikovanou či kombinovanou nosnou či výplňovou konstrukcí, a tedy dodavatel musí řešit i problematiku napojení ‚těžkého‘ obvodového zdiva. Dle navrhovatele je tak zřejmé, že i v případě halových objektů může mít dodavatel zkušenosti s ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm, byť není hlavním typem obvodového pláště.“

48. Navrhovatel tak uzavírá, že zadavatel „vymezil minimální úroveň pro splnění kvalifikačního kritéria spočívajícího v předložení vymezených referenčních staveb nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky.“

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

49. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

50. Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

51. Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

52. Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

53. Dle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

54. Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

55. Dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, že zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

56. Dle § 105 odst. 2 platí, že v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

57. Dle § 99 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

58. Dle § 99 odst. 2 zákona platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

59. Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Relevantní skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

60. Předmětem veřejné zakázky je dle čl. 3.1. svazku 1 zadávací dokumentace „kompletní rekonstrukce a úprava objektu původní interny pro jiné zdravotnické provozy“. Dokument „D.1.1-001_TECHNICKÁ ZPRÁVA“, který je součástí projektové dokumentace k předmětu veřejné zakázky, obsahuje mj. následující popis stávajícího stavu rekonstruovaného objektu:

„Hlavní nosné svislé i vodorovné konstrukce jsou tvořeny typovým montovaným železobetonovým skeletem, který je ztužen uvnitř dispozice monolitickými železobetonovými a zděnými jádry tvořenými konstrukcemi stěn výtahových šachet a schodiště, nebo instalačních šachet.

(…)

Svislé nosné sloupy skeletu označené ve výpisu prvků jako VZS 9/475 jsou montované prefabrikáty průřezu 500 x 500 mm osazené v osových modulech 6,0 x 6,0 m. Sloupy jsou výšky 2780 mm, ukončeny v každém podlaží průvlaky obráceného „T“ průřezu, které jsou na tyto sloupy osazeny jako probíhající. Sloupy jsou kotveny navzájem mezi sebou provlečenou výztuží přes průvlaky a navařené na kování ve spodní patě sloupu ve vybrání v rozích průřezu sloupu.

Vodorovné nosné konstrukce tvoří průvlaky, doplněné ztužidly a rámovými příčlemi, stropními panely a v místech, kde jsou prostupy nebo atypické rozměry také dobetonávky stropů.

(…)

Výplň obvodových stěn tvoří keramobetonové montované panely a meziokenní panely tloušťky 250 mm.“

Předmětný dokument dále obsahuje mj. následující popis navrhovaného stavu rekonstruovaného objektu:

„Dojde k celoplošnému vybourání/odstranění příčkového zdiva, vyplní otvorů, podlahových konstrukcí, střešních plášťů a celoplošnému odstranění omítek a nátěrů včetně veškerého vybavení, vedení tras, zařizovacích předmětů apod. Ponechána budou pouze přípojná místa na tyto sítě. Lokálně bude odstraněno i obvodové zdivo případně obvodové panely, aby bylo možné umístit nové výplně otvorů a zbylé části budou dozděny.

(…)

Obvodové stěny budou vyzdívány z tepelněizolačních keramických cihel tl. 250 mm.

(…)

Stávající nevyužité prostupy stropními konstrukcemi budou uzavřeny pomocí ocelových výměn s trapézovým plechem a kari sítí s nadbetonávkou, v případě menších otvorů bude otvor uzavřen jen kotveným plechem s výplní dutiny minerální vatou. Výše zmíněné ocelové prvky budu kryty požárně odolnými deskami vyhovující požadované požární odolnosti předepsané v D.1.3 PBŘ. Překlady budou systémové, případně z ocelových válcovaných profilů. Stropní panely v 5NP budou v místě strojovny umístěné v 6NP opatřeny/zesíleny lepenými CFK lamelami. CFK lamely budu kryty požárně odolnými deskami vyhovující požadované požární odolnosti předepsané v D.1.3 PBŘ.

Ze stávajícího dvouramenného prefabrikovaného železobetonového schodiště bude odstraněna stávající PVC nášlapná vrstva včetně lišt, lepidel apod. Bude zbroušeno, vyspraveno/vyrovnáno a stejně jako na schodištích ve schodišťových věžích umístěna nová nášlapná vrstva v podobě PUR stěrky a nové ocelové lakované zábradlí.

(…)

Obecně byla varianta těžkého obvodového pláště, lokálně s provětráváním ponechána z důvodu vzhledové celistvosti objektu při zachování dostatečné přirozené výměny vzduchu u soklové konstrukce a s tím spojené lépe udržitelné kvality vnitřního prostředí a zároveň funguje jako protisluneční ochrana.“

61. V čl. 6.1.1. svazku 2 zadávací dokumentace ve znění před změnou provedenou vysvětlením zadávací dokumentace č. 11 (dále jen „zadávací dokumentace v původním znění“) bylo mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit:

„6.1.1. Seznam významných zakázek poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto stavebních prací, dodávek a služeb. Minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace je stanovena na:

6.1.1.1. nejméně 3 dokončené zakázky, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství (vyjma staveb jiného charakteru, např. halové objekty), kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž:

a) alespoň u 2 z nich se jednalo o vícepodlažní objekt,

b) alespoň u 1 z nich se jednalo o realizaci objektu převážně s nosnou konstrukcí s prefabrikovaným sloupovým skeletem,

c) alespoň u 1 z nich se jednalo o realizaci v uzavřeném areálu za jeho provozu.“ [4]

62. V čl. 6.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace v původním znění bylo mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit:

„6.1.2. Seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Minimální úroveň pro splnění tohoto kvalifikačního kritéria je:

6.1.2.1. Hlavní stavbyvedoucí:

(…)

- Reference: nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství (vyjma staveb jiného charakteru, např. halové objekty), kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž alespoň u 1 z nich se jednalo o realizaci objektu převážně s nosnou konstrukcí s prefabrikovaným sloupovým skeletem.

6.1.2.2. Stavbyvedoucí:

(…)

- Reference: nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství (vyjma staveb jiného charakteru, např. halové objekty), kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž alespoň u 1 z nich se jednalo o realizaci objektu převážně s nosnou konstrukcí s prefabrikovaným sloupovým skeletem.

6.1.2.3. Zástupce stavbyvedoucího:

(…)

- Reference: nejméně 2 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství (vyjma staveb jiného charakteru, např. halové objekty), kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž alespoň u 1 z nich se jednalo o realizaci objektu převážně s nosnou konstrukcí s prefabrikovaným sloupovým skeletem.

6.1.2.4. Statik:

(…)

- Reference: nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici statika, jejichž předmětem nebo součástí byla realizace novostavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž alespoň u 1 z nich se jednalo o realizaci objektu převážně s nosnou konstrukcí s prefabrikovaným sloupovým skeletem.“

63. Navrhovatel v námitkách ze dne 23. 6. 2023 ve vztahu k uvedeným zadávacím podmínkám mj. namítal, že „objekt pozemního stavitelství (tak jak je požadavek na kvalifikaci vymezen) je objekt pozemního stavitelství bez určení charakteru. Výjimka pro stavby jiného charakteru je tak nepřesná a zavádějící, když není zřejmé, jakého jiného charakteru by tedy měla být. Shodně tak uvedený příklad – halový objekt. Stěžovateli není zřejmé, proč je v rámci výjimky uveden a vyloučen právě halový objekt, když se jedná o objekt pozemního stavitelství a nemá tedy jiný charakter. Stěžovatel je tak přesvědčen, že požadované vymezení technické kvalifikace je netransparentní.“ Navrhovatel v námitkách ze dne 23. 6. 2023 dále namítal, že „v rámci požadavku na referenční zakázky, zejména pak v bodě 6.1.1.1. písm. b), zadavatel požaduje objekt převážně s nosnou konstrukcí s prefabrikovaným sloupovým skeletem. Ze zadávacích podmínek není přesně zřejmé, jaké zakázky budou odpovídat tomuto požadavku, kdy je zejména nejednoznačné, co je míněno pod uvedením převážně s nosnou konstrukcí.“

64. V reakci na předmětné námitky navrhovatele zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 11 změnil uvedené zadávací podmínky na jejich následující znění.

65. V čl. 6.1.1. svazku 2 zadávací dokumentace ve znění po změně provedené vysvětlením zadávací dokumentace č. 11 (dále jen „zadávací dokumentace ve druhém znění“) bylo mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit:

6.1.1.1. nejméně 3 dokončené zakázky, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž:

a) alespoň u 2 z nich se jednalo o vícepodlažní objekt,

b) alespoň u 1 z těchto staveb byl součástí realizace objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací

c) alespoň u 1 z nich se jednalo o realizaci v uzavřeném areálu za jeho provozu.

(…)

Poznámka:

(…)

2) Za objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí se považuje objekt, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy.“

66. V čl. 6.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace v druhém znění bylo mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit:

„6.1.2. Seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Minimální úroveň pro splnění tohoto kvalifikačního kritéria je:

6.1.2.1. Hlavní stavbyvedoucí:

(…)

- Reference: nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž alespoň u 1 z nich byl součástí realizace objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí.

6.1.2.2. Stavbyvedoucí:

(…)

- Reference: nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž alespoň u 1 z nich byl součástí realizace objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí.

6.1.2.3. Zástupce stavbyvedoucího:

(…)

- Reference: nejméně 2 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž alespoň u 1 z nich byl součástí realizace objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí.

6.1.2.4. Statik:

(…)

- Reference: nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici statika, jejichž předmětem nebo součástí byla realizace novostavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH, u každé z nich, přičemž alespoň u 1 z nich byl součástí realizace objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí.

(…)

Poznámka:

(…)

4) Za objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí se považuje objekt, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy.“

67. Zadavatel následně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 18 změnil uvedené zadávací podmínky na jejich aktuální znění. Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 18 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 4. 9. 2023 v 10:00. Oznámení o této změně bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023. Původní lhůta pro podání nabídek byla oznámením o zahájení zadávacího řízení stanovena do 20. 6. 2023 v 10:00, přičemž toto oznámení bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2023. Je tedy zřejmé, že délka prodloužení lhůty pro podání nabídek stanoveného vysvětlením zadávací dokumentace č. 18 přesahuje původní délku této lhůty.

68. V čl. 6.1.1. svazku 2 zadávací dokumentace je mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit:

a) alespoň u 2 z nich se jednalo o vícepodlažní objekt,

b) alespoň u 1 z nich se jednalo o realizaci v uzavřeném areálu za jeho provozu.

6.1.1.2. nejméně 1 dokončenou zakázku, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH.

(…)

Poznámka:

1) Pokud dodavatel disponuje referenční zakázkou, jejímž prostřednictvím lze prokázat více požadavků technické kvalifikace, je oprávněn tuto zakázku k prokázání technické kvalifikace využít opakovaně (v ideálním případě tak dodavateli k prokázání požadavků dle bodu 6.1.1.1 až 6.1.1.9. postačí předložit 3 zakázky, které plní všechny výše uvedené požadavky).

2) Za objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí se považuje objekt, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy.

3) V případě rekonstrukce objektu dle bodu 6.1.1.2. musel být rozsah rekonstrukce obdobný rozsahu předmětu veřejné zakázky, tj. zahrnovat i rekonstrukci stávající prefabrikované železobetonové konstrukce (opravy, reprofilace, rozšíření apod.).

4) V případě, že se u objektu dle bodu 6.1.1.2. vyskytují přístavby, vestavby či nástavby s jiným typem konstrukce, tak finančního hodnota těchto částí se do stanoveného finančního limitu zakázky nezapočítává. V případě výskytu nedopočitatelných nákladů (tj. náklady, které nejsou oddělitelné a jsou společné pro více či všechny části, např. zařízení staveniště) se rozpočítají poměrem, dle obestavěného prostoru.“

69. V čl. 6.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace je mj. stanoveno, že zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele požaduje předložit:

„6.1.2. Seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Minimální úroveň pro splnění tohoto kvalifikačního kritéria je:

6.1.2.1. Hlavní stavbyvedoucí:

(…)

- Reference:

nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH, u každé z nich.
nejméně 1 dokončená zakázka v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH.

6.1.2.2. Stavbyvedoucí:

(…)

- Reference:

nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH, u každé z nich.
nejméně 1 dokončená zakázka v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH.

6.1.2.3. Zástupce stavbyvedoucího:

(…)

- Reference:

nejméně 2 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH, u každé z nich.
nejméně 1 dokončená zakázka v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH.

6.1.2.4. Statik:

(…)

- Reference:

nejméně 3 dokončené zakázky v posledních 10 letech na pozici statika, jejichž předmětem nebo součástí byla realizace novostavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH, u každé z nich.
nejméně 1 dokončená zakázka v posledních 10 letech na pozici statika, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH.

Poznámka:

(…)

4) Za objekt s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí se považuje objekt, kde svislé nosné konstrukce jsou tvořeny prefabrikovanými železobetonovými sloupy.

5) V případě rekonstrukce objektu (u požadavků v obdobě dle bodu 6.1.1.2.) musel být rozsah rekonstrukce obdobný rozsahu předmětu veřejné zakázky, tj. zahrnovat i rekonstrukci stávající prefabrikované železobetonové konstrukce (opravy, reprofilace, rozšíření apod.).

6) V případě, že se u objektu (u požadavků v obdobě dle bodu 6.1.1.2.) vyskytují přístavby, vestavby či nástavby s jiným typem konstrukce, tak finančního hodnota těchto částí se do stanoveného finančního limitu zakázky nezapočítává. V případě výskytu nedopočitatelných nákladů (tj. náklady, které nejsou oddělitelné a jsou společné pro více či všechny části, např. zařízení staveniště) se rozpočítají poměrem, dle obestavěného prostoru.

7) Pokud člen realizačního týmu disponuje referenční zakázkou, která splňuje více požadavků, může takovou zakázku použít opakovaně.“

70. V čl. 12.2 svazku 1 zadávací dokumentace je mj. stanoveno, že „zadavatel v souladu s § 105 odstavec 2 ZZVZ stanovil, že následující významné činnosti musí být plněny přímo vybraným dodavatelem (tzn. nelze plnit pomocí poddodavatele):

- řízení stavby na pozici hlavního stavbyvedoucího,

- řízení stavby na pozici stavbyvedoucího.“

71. Zadavatel od zahájení zadávacího řízení obdržel celkem 124 dotazů od potenciálních účastníků zadávacího řízení, které vypořádal ve vysvětleních zadávací dokumentace č. 1-21 a 24.

Skutečnosti zjištěné z průzkumu trhu

72. K žádosti Úřadu o stanovisko dodavatelů působících na relevantním trhu ze dne 10. 10. 2023 se vyjádřilo třináct z dvaceti tří Úřadem oslovených dodavatelů. K žádostem o stanovisko technicky zaměřených veřejných vysokých škol ze dne 10. 10. 2023 se vyjádřily dvě ze tří Úřadem oslovených vysokých škol. Autor projektové dokumentace se k žádosti o stanovisko ze dne 10. 10. 2023 rovněž vyjádřil.

73. Dne 11. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele TERRACON a.s., který Úřadu sdělil, že daný typ konstrukce nikdy nerealizoval, a nemůže proto Úřadu poskytnout relevantní informace.

74. Dne 12. 10. 2023 byla oprávněná úřední osoba telefonicky kontaktována zástupcem dodavatele FOLZA s.r.o., který ji informoval, že předmětný dodavatel nemá v dané oblasti dostatek zkušeností na to, aby mohl na otázky zformulované Úřadem kvalifikovaně odpovědět, a své stanovisko v dané věci tedy Úřadu neposkytne.

75. Dne 16. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele SOLIDUM monolitické konstrukce s.r.o., který k otázkám položeným Úřadem uvedl, že se domnívá, že „věta zadavatele je přiměřená a v souladu s obvyklými požadavky na stavebníka. Domníváme se, že je vhodné mít stavební firmu i s referencí realizace ‚těžké‘ příčky, na druhou stranu se nedomníváme, že obvyklá realizace popsané konstrukce skýtá zásadní stavební rizika a vyšší náročnost. Máme-li posoudit, tak z našeho pohledu je náročnější realizovat samotnou nosnou prefa stropní konstrukci než realizovat navazující stěnu, byť v ‚těžkém‘ provedení. Bohužel nejsme schopni více danou situaci hodnotit, a to z důvodu, že nemáme k dispozici realizační projektovou dokumentaci (…).“

76. Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko autora projektové dokumentace, který Úřadu sdělil, že kvalifikační podmínky nastavené zadavatelem jsou zcela opodstatněné a přiměřené danému typu stavby, pracím a úkonům, které bude nutné během realizace provádět. Autor projektové dokumentace k dané věci uvedl, že „stavba je tvořena prefabrikovaným skeletem se ztužujícími stěnami (zděnými a betonovými) a se zděným, ale zároveň i panelovým obvodovým pláštěm. Nové části jsou konstrukčně tvořeny monolitickými betony v běžném provedení a v provedení bílá vana (vodo-nepropustný beton). Skeletový systém s lehkým obvodovým pláštěm je na realizaci a prováděné detaily mnohonásobně jednodušší, jak z hlediska detailů napojení na skelet nebo hydroizolace, tak výstavby samotné. Za zpracovatele projektové dokumentace nelze tyto dva typy staveb referenčně porovnávat.“

77. Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko ČVUT, jehož obsahem je sdělení, že s ohledem na komplexnost položeného dotazu „není možné odpovědět jednoduše (paušálně)“,a daná vysoká škola proto vzhledem k vytížení svých pracovníků není schopna otázky vznesené Úřadem zodpovědět.

78. Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele PTÁČEK - pozemní stavby s.r.o., který uvedl, že z technického hlediska je kombinace skeletové stavby s těžkým obvodovým pláštěm podstatně náročnější na provedení než lehké opláštění. Dle daného dodavatele je u těžkého opláštění podstatně více aspektů spojených s pracovními postupy, kde je nutné jejich pečlivé dodržení, což klade podstatně vyšší nároky na pracovníky a jejich kvalifikaci, přičemž pro montáž lehkého opláštění jsou používáni montážní pracovníci se zcela jinou kvalifikací. Daný dodavatel dále uvedl, že montáž lehkého opláštění je podstatně jednodušší, a že každé řešení napojení konstrukcí u těžkého opláštění má své specifické detaily napojení, které pro provedení vyžadují specifické znalosti a dovednosti.

79. Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele POHL cz, a.s., který se k otázkám položeným Úřadem vyjádřil následovně:

„Dle našeho odborného názoru jsou rozdíly mezi prováděním objektu s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, popř. monolitickou železobetonovou konstrukcí s ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm oproti stejné nosné konstrukci s ‚lehkým‘ obvodovým pláštěm natolik významné, že se nám jeví požadavek zadavatele jako přiměřený. Zcela souhlasíme s vyjádřením zadavatele, že realizace těchto systémů je zcela odlišná. A to nejen v realizaci samotného pláště, tak zejména v návaznosti na veškeré uvedené detaily uvedené zadavatelem.“

80. Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele 3D monolity s.r.o., který Úřadu sdělil, že se k dané problematice nedokáže dostatečně odborně vyjádřit.

81. Dne 18. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele STASELI s.r.o., dle nějž je třeba si uvědomit, že „zděný nebo železobetonový (tzv. tvrdý) obvodový plášť se stává po výstavbě zcela součástí nosných konstrukcí, se kterými i spolupůsobí, a to jak s příznivými, tak při špatném provedení (…) i nepříznivými vlivy na výsledné dílo. Naproti tomu lehké obvodové pláště fungují zcela samostatně a nezávisle na nosné konstrukci.“ Daný dodavatel má za to, že nelze připustit prokázání předmětné kvalifikace stavbou haly s lehkým obvodovým pláštěm.

82. Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele Porr a.s., který v odpověď na otázky Úřadu uvedl následující:

„Konstrukční rozdíly a rozdíly ve způsobu provedení nosné prefabrikované železobetonové konstrukce s ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm ve smyslu provázání (…) konstrukce a obvodového pláště, a propojení nosné prefabrikované železobetonové konstrukce a lehkého obvodového pláště považujeme za zcela nevýznamné. Stejně tak, dle našeho názoru, nejsou specifické nároky na realizaci rekonstrukce či stavby objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm.“

Daný dodavatel usuzuje, že by k realizaci rekonstrukce či stavby objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a „těžkým“ obvodovým pláštěm plně postačovala kvalifikace dodavatele, který má sice zkušenosti s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí i „těžkým“ obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby.

83. Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele BP STAVBY Morava s.r.o., který Úřadu sdělil, že „při rekonstrukci budovy s nosnou železobetonovou konstrukcí a vyzdívaným obvodovým pláštěm není třeba mít zkušenosti s výstavbou obdobného.“ Dle daného dodavatele je halová výstavba v návaznostech skutečně jednodušší, jelikož na skelet, ať už je betonový, nebo ocelový, se montuje ocelová konstrukce sloužící pro montáže stěnových panelů, kde následně dochází pouze ke klempířským pracím. Daný dodavatel se přesto domnívá, že „by stačily (…) zkušenosti s nosnou prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm v rámci jednotlivých zakázek (…). Propojení mezi těmito konstrukcemi je jistě obsaženo v projektové dokumentaci a stavba bude mít v rámci TDI zajištěn dohled.“

84. Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele ZIPP Brno s.r.o., který uvedl, že existují určité rozdíly u obou případů realizace staveb, ale nejsou natolik významné, aby nepostačovala kvalifikace dodavatele, který zadaný požadavek ne zcela splňuje, a to proto, že odbornost dodavatele prověřují i ostatní kvalifikační předpoklady, a dále s ohledem na to, že součástí halových staveb s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm bývají i sociálně-provozní vestavby se zděnou, prefabrikovanou či kombinovanou nosnou či výplňovou konstrukcí, a také vzhledem k zajištění kontrolní činnosti stavebního dozoru investora a projektanta.

85. Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko VŠB, podle nějž lze pouze obecně říct, že „pokud firma má patřičné oprávnění dle autorizačního zákona (…), není důvod, proč by neměla být schopná realizovat lehký, těžký či jiný obvodový plášť v různých nosných systémech pozemních staveb. Provedení detailů napojení pláště na nosnou konstrukci je předmětem PDPS a RDS, navíc každá veřejná zakázka má k dispozici technický dozor investora a autorský dozor, kteří na správné povedení dohlíží.“ Pro přesnější závěry by dle dané vysoké školy bylo nutné prostudovat projektovou dokumentaci.

86. Dne 23. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele GEOSAN GROUP a.s., který uvedl, že „by bylo vhodné požadovat zkušenost se stavbou s nosnou konstrukcí z prefabrikovaných prvků a vyzdívaným obvodovým pláštěm, protože to je předmětem veřejné zakázky, a protože tato kombinace má určitá technická specifika. Zejména se jedná o technické řešení napojení zdiva na nosnou konstrukci z důvodu tepelně i hydroizolačních parametrů a rovněž z důvodu zamezení výskytu trhlin v místě napojování zdiva na konstrukci.“ Dle daného dodavatele se zcela odlišně chová lehký obvodový plášť, „kde konstrukční detaily napojení, jakož i statické požadavky jsou zásadně jiné.“ Oddělené zkušenosti, tedy zvlášť s prefabrikovanou konstrukcí a zvlášť s realizací těžkého obvodového pláště, dle názoru daného dodavatele nemohou prokázat požadovanou zkušenost, která spočívá v kombinaci obou konstrukčních prvků a jejich napojení.

87. Dne 25. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele OHLA ŽS, a.s., který Úřadu sdělil, že z hlediska technologie realizace lze považovat za dostatečnou zkušenost se samostatnou realizací nosné prefabrikované konstrukce a samostatnou realizací obvodového pláště z „těžkého“ obvodového pláště.

88. Dne 30. 10. 2023 Úřad obdržel stanovisko dodavatele Skanska a.s., podle nějž se jedná o naprosto odlišné technologické i konstrukční řešení staveb. Daný dodavatel uvedl, že „tyto stavby se budou vždy lišit zejména v rovině statického, hydroizolačního a tepelného návrhu řešení a následného provedení. Nedokážeme určit, jak významný je tento rozdíl z hlediska nároků kladených na odbornost dodavatele, nicméně s ohledem na výše uvedené jsme přesvědčeni, že ne každý zhotovitel, který má zkušenosti s realizací stavby s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a ‚těžkým‘ obvodovým pláštěm je automaticky schopen realizovat i stavbu s lehkým obvodovým pláštěm (a obráceně).“

Posouzení Úřadem

89. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že účelem stanovení požadavků na prokázání kvalifikace je zajištění realizace předmětu plnění veřejné zakázky pouze takovými dodavateli, kteří jsou v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení ve skutečnosti schopni veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat a poskytují o tom zadavateli záruky. Tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření plnění předmětu veřejné zakázky. Konkrétně technická kvalifikace slouží k prokázání lidských či technických zdrojů a odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace jsou „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě plnit. Jakýkoliv požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace tudíž s ohledem na svůj účel relativně omezuje hospodářskou soutěž, neboť některým dodavatelům znemožňuje přístup k plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel může nastavením kvalifikačních kritérií okruh potenciálních dodavatelů výrazně ovlivnit, je třeba, aby byla stanovena v souladu se zákonem, objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem, byla odůvodněna legitimním ekonomickým zájmem zadavatele a nevytvářela bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

90. Co se týče zásady přiměřenosti, ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.

91. Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť v případě, kdy zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej), a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, jelikož by jim byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu Úřad doplňuje, že zadavatel spolu se stanovením veškerých podmínek a parametrů nese i odpovědnost za to, že veškeré požadavky vymezené v zadávacích podmínkách jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřené, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) budou zadávací podmínky specifikovány, tím precizněji by je měl být zadavatel schopen odůvodnit. Z pohledu dodržení zásady přiměřenosti tak obstojí pouze takové zadávací podmínky, které je zadavatel schopen objektivně a patřičně odůvodnit, aniž by v souvislosti s jejich stanovením došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

92. Dále Úřad uvádí, že porušení zásady zákazu diskriminace nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou (přímou), tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším dodavatelům, ale též na diskriminaci skrytou (nepřímou). K tomu lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Ca 29/2009 ze dne 16. 3. 2011, v němž citovaný soud mj. uvedl, že: „K porušení zásady zákazu diskriminace může dojít např. tehdy, pokud zadavatel stanoví zcela nepřiměřené požadavky na prokázání splnění kvalifikace, v důsledku čehož účelově a v rozporu se zákonem omezí účast určité skupiny dodavatelů. Zadavatel je oprávněn využít prostor daný zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů znevýhodnit některé dodavatele, to však pouze za předpokladu, že je to odůvodněno objektivními okolnostmi a požadavky zadavatele nejsou nepřiměřené.“ Pro úplnost Úřad dodává, že přestože se závěry soudu učiněné ve výše uvedeném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu, neboť princip zásady zákazu diskriminace zůstal i v souvislosti s rozhodnou právní úpravou zachován, tedy nezměněn.

93. Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně a diskriminačně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat. Zadavatel by se tak měl zdržet stanovení zadávacích podmínek, které omezují hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodňováním nebo znevýhodňováním určitých dodavatelů, nemá-li příslušná zadávací podmínka oporu v legitimních (odůvodněných) potřebách zadavatele. Na případnou bezdůvodnost omezování hospodářské soutěže je nutné pohlížet právě z pohledu předmětu veřejné zakázky a z něj vyplývajících oprávněných požadavků zadavatele.

94. V šetřeném případě zadavatel požaduje za účelem prokázání technické kvalifikace dodavatele mj. předložení nejméně 3 referenčních zakázek realizovaných v posledních 5 letech, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a dále předložení nejméně 1 referenční zakázky realizované v posledních 5 letech, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH, přičemž pokud se jedná o rekonstrukci, musí být její rozsah obdobný rozsahu předmětu veřejné zakázky, tj. zahrnovat i rekonstrukci stávající prefabrikované železobetonové konstrukce. Zadavatel připustil, aby dodavatel, který disponuje referenční zakázkou, jejímž prostřednictvím lze prokázat více požadavků technické kvalifikace, takovou zakázku k prokázání technické kvalifikace využil opakovaně (k prokázání uvedených dvou požadavků technické kvalifikace tedy může stačit předložení celkem tří referenčních zakázek).

95. Zadavatel dále za účelem prokázání technické kvalifikace požaduje mj. doložení skutečnosti, že dodavatel disponuje členem realizačního týmu na pozici

„hlavní stavbyvedoucí“, který je schopen předložit nejméně 3 referenční zakázky realizované v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a nejméně 1 referenční zakázkou realizovanou v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH,
„stavbyvedoucí“, který je schopen předložit nejméně 3 referenční zakázky realizované v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a nejméně 1 referenční zakázkou realizovanou v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH,
„zástupce stavbyvedoucího“, který je schopen předložit nejméně 2 referenční zakázky realizované v posledních 10 letech na pozici na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejichž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a nejméně 1 referenční zakázkou realizovanou v posledních 10 letech na pozici hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího či jejich zástupce, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu, či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 100 mil. Kč bez DPH,
„statik“, který je schopen předložit nejméně 3 referenční zakázky realizované v posledních 10 letech na pozici statika, jejichž předmětem nebo součástí byla realizace novostavby či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství, kde finanční objem prací (spojený s realizací objektu pozemního stavitelství) činil min. 250 mil. Kč bez DPH u každé z nich, a nejméně 1 referenční zakázku realizovanou v posledních 10 letech na pozici statika, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH.

96. Úřad předně považuje za nutné vyjádřit se k argumentaci tvořící významnou část odůvodnění návrhu, prostřednictvím níž navrhovatel zadavateli vytýká údajné zpřísnění zadávacích podmínek provedené vysvětlením zadávací dokumentace č. 18. Navrhovatel namítá, že aktuální znění zadávací dokumentace je ve vztahu k podmínkám prokazování technické kvalifikace dodavatelů ještě přísnější než její původní znění, které bylo zadavatelem změněno v reakci na námitky navrhovatele ze dne 23. 6. 2023 vysvětlením zadávací dokumentace č. 11, a na základě této tvrzené skutečnosti navrhovatel dovozuje nepřiměřenost předmětných zadávacích podmínek. Úřad v dané souvislosti v obecné rovině konstatuje, že zadavatel je při dodržení všech zákonných pravidel oprávněn měnit zadávací podmínky veřejné zakázky plně dle svého uvážení, ať už jde o úpravy provedené z důvodu změny oprávněných potřeb zadavatele, které mají být realizací předmětu veřejné zakázky naplněny, modifikace na základě nově získaných informací a know-how nebo zpětné vazby obdržené od potenciálních účastníků zadávacího řízení, zpřesnění formulací za účelem lepšího vyjádření záměru zadavatele či změny provedené ze zcela jiných (se zákonem souladných) důvodů. Zákonná pravidla, jež je zadavatel při provádění změn zadávací dokumentace povinen vždy dodržet, vycházejí zejména z § 99 zákona, podle jehož odst. 1 může zadavatel zadávací podmínky změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání nabídek, přičemž daná změna musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna. Z § 99 odst. 2 zákona pak dále vyplývá, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání nabídek, přičemž pokud jde o doplnění či změnu způsobilou rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, zadavatel musí lhůtu pro podání nabídek prodloužit tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

97. Jak je zřejmé ze shora uvedených zjištěných skutečností, zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 18, k němuž došlo před uplynutím lhůty pro podání nabídek a které bylo uveřejněno na profilu zadavatele, prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 4. 9. 2023 v 10:00, přičemž oznámení o této změně odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023. Původní lhůta pro podání nabídek byla oznámením o zahájení zadávacího řízení stanovena do 20. 6. 2023 v 10:00, přičemž toto oznámení bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2023. Z toho jasně vyplývá, že délka prodloužení lhůty pro podání nabídek stanoveného vysvětlením zadávací dokumentace č. 18 přesáhla původní délku této lhůty. Lhůta pro podání nabídek tedy byla zadavatelem v souvislost s učiněnou změnou zadávacích podmínek prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 18 prodloužena, a to tak tak, že činila více než svou původní délku. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zákonné podmínky pro provedení změny zadávacích podmínek byly v daném případě naplněny, a zadavateli tak nic nebránilo zadávací podmínky dle své úvahy a svých potřeb změnit, ať už bylo smyslem změny jejich zpřísnění nebo byly naopak učiněny benevolentnějšími. Podstata změny zadávacích podmínek je v dispozici zadavatele, a není tedy účelné zabývat se otázkou, zda je aktuální verze navrhovatelem napadených zadávacích podmínek přísnější či méně přísná než její původní znění nebo znění po změně provedené vysvětlením zadávací dokumentace č. 11. Pro účely posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem je podstatné pouze to, zda zadavatel při provedení dané změny splnil veškeré zákonem stanovené podmínky a zda je současné znění zadávací dokumentace souladné se zákonem a všemi jeho zásadami. V šetřeném případě k naplnění zákonných podmínek pro provedení změny zadávacích podmínek došlo. Úřad proto pouze přistoupil k posouzení toho, zda jsou navrhovatelem napadené zadávací podmínky ve svém současném znění nastaveny v souladu se zákonem.

98. Nad rámec uvedeného Úřad poznamenává, že je potřeba jednoznačně odmítnout tvrzení navrhovatele, podle nějž musí být nepřiměřenost jím napadených zadávacích podmínek nutně jasná i zadavateli, a to vzhledem k tomu, že jsou tyto zadávací podmínky dle názoru navrhovatele aktuálně nastaveny přísněji než ve svém původním znění. Úřad k tomuto argumentu navrhovatele konstatuje, že o přiměřenosti zadávacích podmínek logicky nemůže sama o sobě vypovídat pouze skutečnost, zda lze jejich předcházející verzi interpretovat jako benevolentnější či striktnější ve vztahu k jejich současnému znění. Je nepochybně možné, aby zadavatel nastavil zadávací podmínky způsobem, který lze mít za přiměřený, a následně je změnou učiněnou v souladu se zákonem v určitých ohledech zpřísnil, ale tak, aby i nadále zůstaly přiměřené. Pouze ze samotné skutečnosti, že nové znění zadávacích podmínek lze v určitých ohledech shledat jako přísnější, tak nelze bez dalšího dovozovat nepřiměřenost jejich nového znění. Daný argument navrhovatele je proto potřeba odmítnout jako nerelevantní.

99. V souvislosti s výše uvedenými požadavky zadavatele na doložení referenčních zakázek k prokázání zkušeností dodavatele a členů jeho realizačního týmu s realizací konkrétně specifikovaných stavebních prací Úřad pečlivě zvažoval, zda je takto stanovené požadavky na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) a c) zákona možné ve vztahu k předmětu veřejné zakázky považovat za přiměřené. K jednotlivým konkrétním námitkám navrhovatele Úřad v dané souvislosti uvádí následující.

100. Navrhovatel ve svém návrhu napadá skutečnost, že finanční objem prací spojený s realizací objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací musí podle požadavku zadavatele (zakotveného v bodě 6.1.1.2. svazku 2 zadávací dokumentace) na referenční zakázku prokazující zkušenost dodavatele činit minimálně 150 mil. Kč, což dle navrhovatele s ohledem na změny cen stavebních prací za posledních 10 let a na výjimečnost daného typu stavby nelze považovat za odůvodněné ani přiměřené. Úřad k tomuto argumentu navrhovatele předně konstatuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 477 944 254 Kč bez DPH, a lze tak jednoduše dovodit, že zadavatelem požadovaná částka 150 mil. Kč představuje přibližně 31,4 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Byť prostá komparace hodnoty zadavatelem požadovaných referencí a předpokládané hodnoty veřejné zakázky nemůže vždy bez dalšího vést k závěru o přiměřenosti požadované technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, v posuzovaném případě je na první pohled zřejmé, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky významně (více než trojnásobně) převyšuje zadavatelem požadovanou hodnotu daného referenčního objektu, přičemž je nutno přihlédnout rovněž ke skutečnosti, že zadavatel požaduje předložení pouze jedné takové referenční zakázky. Jestliže zadavatel předpokládá, že předmět veřejné zakázky bude mít hodnotu téměř půl miliardy Kč, nelze považovat za nepřiměřené, když ve snaze zvolit dostatečně kvalifikovaného a zkušeného zhotovitele předmětné stavby požaduje, aby dodavatel, který bude předmět plnění veřejné zakázky realizovat, disponoval zkušenostmi s realizací jedné stavby alespoň třetinové hodnoty. Úřad v takovémto požadavku zadavatele nespatřuje jakýkoliv exces, který by mohl vést k úvahám o jeho nepřiměřenosti, a to i vzhledem ke skutečnosti, že obsah požadované reference má zcela racionální odraz v předmětu veřejné zakázky, o čemž bude blíže pojednáno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Jestliže zadavatel požaduje předložení jedné jediné referenční zakázky na realizaci specificky definovaného stavebního objektu v situaci, kdy činnost, jež má být předmětem dané reference, má svůj jednoznačný odraz v předmětu veřejné zakázky, přičemž požadovaná hodnota dané referenční zakázky tvoří pouze necelou třetinu z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, Úřad tento požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci vzhledem k požadované hodnotě předmětné referenční zakázky nepovažuje za a priori nepřiměřený.

101. Úřad dále konstatuje, že je v dané souvislosti rovněž potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že předmětem veřejné zakázky je rozsáhlá rekonstrukce objektu nemocnice, tedy obzvláště společensky významné stavby, v jejímž okolí se dá pravidelně očekávat pohyb zvýšeně zranitelných osob, přičemž daná rekonstrukce má probíhat po dobu dvou let za běžného provozu daného zařízení. Nepochybně se tak jedná o významnou investici zadavatele se zvláště vysokými standardy a náročnými požadavky na její provedení, a je tedy možné akceptovat i zvýšené nároky na technickou kvalifikaci dodavatelů, proto by se dal předmětný požadavek zadavatele na hodnotu referenční zakázky pokládat za přiměřený i v situaci, kdy by požadovaný typ stavby bylo možné považovat za výjimečnější či méně běžný, jak v rámci své argumentace tvrdí navrhovatel. V dané souvislosti je nicméně nutné zohlednit i vysoký počet dotazů na vysvětlení zadávací dokumentace, které zadavatel v souvislosti s veřejnou zakázkou obdržel, kdy požadované hodnoty předmětné reference se netýkal žádný z nich, přičemž v dané věci zadavateli (kromě námitek navrhovatele) nebyly doručeny ani žádné námitky, což naznačuje, že existují dodavatelé, kteří se o realizaci předmětu veřejné zakázky zajímali či zajímají a podmínku zkušenosti s výstavbou či rekonstrukcí požadovaného typu objektu o požadované hodnotě nepovažují za překážku své účasti v zadávacím řízení. Nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatelem požadovaný typ objektu byl natolik výjimečný, že by alespoň jednu zkušenost s jeho výstavbou či rekonstrukcí za posledních pět let měl jen velice omezený počet dodavatelů, nebo že by v důsledku nízkého počtu daných staveb zrealizovaných v posledních pěti letech došlo stanovením předmětného požadavku zadavatele k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. K tvrzení navrhovatele, podle nějž je zadavatelem požadovaná hodnota dané referenční stavby stanovena nepřiměřeně, neboť v posledních deseti letech došlo k významnému zvýšení cen stavebních prací, Úřad konstatuje, že růst cen stavebních prací během posledních pěti let (ve vztahu k referenční stavbě, prostřednictvím níž má dle požadavku zadavatele prokázat svou zkušenost dodavatel) ani deseti let (ve vztahu k referenční stavbě, kterou mají k prokázání své zkušenosti předložit členové realizačního týmu dodavatele) nepochybně nebyl natolik dramatický, aby bylo možné považovat požadavek na jednu jedinou referenční stavbu o hodnotě nedosahující ani třetiny z předpokládané hodnoty veřejné zakázky za nepřiměřený. Úřad tak zadavatelem požadovanou hodnotu dané referenční stavby neshledává jako neopodstatněnou, nepřiměřenou ani jinak rozpornou se zákonem.

102. K týmž závěrům Úřad dospěl také v souvislosti s požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci členů realizačního týmu dodavatele, kdy ve vztahu k osobám na pozicích „hlavní stavbyvedoucí“ a „statik“ zadavatel rovněž požaduje předložení zkušenosti s výstavbou či rekonstrukcí objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací o hodnotě alespoň 150 mil. Kč a ve vztahu k členům realizačního týmu na pozicích „stavbyvedoucí“ a „zástupce stavbyvedoucího“ požaduje předložení referenční zakázky, jejíž součástí byla výstavba či rekonstrukce totožně definovaného objektu o hodnotě alespoň 100 mil. Kč. Úřad je přesvědčen, že vzhledem ke skutečnosti, že daný konkrétně specifikovaný objekt, jehož výstavba či rekonstrukce má být předmětem daných referenčních zakázek, má (jak bude přiblíženo dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) zcela jednoznačný odraz v předmětu veřejné zakázky, a s ohledem na skutečnost, že požadovaná hodnota daných referenčních staveb činí pouze 31,4 %, tedy méně než třetinu (u hlavního stavbyvedoucího a statika) a 20,9 %, tedy méně než čtvrtinu (u stavbyvedoucího a zástupce stavbyvedoucího) z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a dále také s přihlédnutím ke skutečnosti, že zadavatel požaduje pouze jednu takovou zkušenost ve vztahu ke každému ze čtyř uvedených členů realizačního týmu dodavatele (kdy navíc nelze dospět k závěru o významné neobvyklosti daného typu staveb nebo o dramatické změně cen stavebních prací za posledních 10 let dosahující intenzity, která by v daném případě mohla způsobit omezení hospodářské soutěže), je možné dovodit, že předmětné požadavky zadavatele na členy realizačního týmu dodavatele nijak nevybočují z mezí přiměřenosti a lze je považovat za dostatečně odůvodněné. Zadavatel má právo požadovat, aby předmět veřejné zakázky realizoval dostatečně kvalifikovaný dodavatel disponující dostatečně kvalifikovanými osobami, které budou dohlížet na jeho řádné provedení, a to zvláště v situaci, kdy je předmětem veřejné zakázky komplexní a finančně náročná rekonstrukce objektu nemocnice, kdy je možné klást na vedení stavby vyšší nároky. Je tak nepochybně právem zadavatelem ověřit si danou kvalifikaci dodavatele i členů jeho týmu výše uvedenými požadavky, jež racionálně odpovídají předmětu i předpokládané hodnotě veřejné zakázky, a nelze je tedy označit za nepřiměřené.

103. Navrhovatel v rámci svého návrhu dále ve vztahu k požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci členů realizačního týmu napadá nepřiměřenost těchto požadavků spočívající v omezení doby, kdy měly být požadované referenční zakázky realizovány, na 10 let. Úřad k tomuto argumentu navrhovatele uvádí, že zadavateli nepochybně nelze upřít, aby u pozic „hlavní stavbyvedoucí“, „stavbyvedoucí“, „zástupce stavbyvedoucího“ a „statik“, kdy se jedná o zásadní pozice z hlediska řádného provedení předmětu veřejné zakázky, které vykonávají vysoce odbornou a zodpovědnou činnost spočívající v zajišťování řízení vlastního průběhu rekonstrukce předmětné stavby, požadoval prokázání určitých v minulosti nabytých zkušeností, jež mají být zárukou kvalitní realizace předmětu veřejné zakázky, a to zvláště v situaci, kdy, jak již bylo uvedeno, je předmětem veřejné zakázky komplexní a náročná rekonstrukce objektu nemocnice, která může ospravedlnit vyšší nároky kladené na členy realizačního týmu. Pokud jde o časové omezení doby pro získání těchto zkušeností, Úřad uvádí, že přestože zákon výslovně nevymezuje, v jaké konkrétní době může zadavatel požadovat nabytí zkušeností členů realizačního týmu dodavatele, je nutné konstatovat, že pokud zákon umožňuje požadovat ve smyslu kvalifikačního kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) prokázání kvalifikace za posledních 5 let, přičemž zákon toto časové omezení považuje za přiměřené, nelze bez dalšího u kvalifikačního kritéria podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona, u kterého zákon výslovně žádný časový úsek, za který lze prokázat splnění uvedených kvalifikačních předpokladů, nestanovuje, dovozovat, že je časové omezení 10 let [které členům realizačního týmu dodavatele poskytuje dvojnásobný čas k získání požadované kvalifikace než zákonem stanovené omezení 5 let u kvalifikačního kritéria dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona] nezákonné, resp. nedostačující. Omezení získání předmětné zkušenosti na posledních 10 let je naopak potřeba vnímat jako zmírnění zákonem aprobované doby 5 let, během níž mohou dodavatelé získat své prokazované zkušenosti dle základního zákonného nastavení.

104. Je tedy zřejmé, že zadavatel se v šetřeném případě nedopustil stanovení excesivně nepřiměřené doby pro získání požadované kvalifikace členů realizačního týmu dodavatele, ale naopak dobu 5 let, kterou zákon ve vztahu ke kvalifikačnímu kritériu dle § 79 odst. 2 písm. a) považuje za zcela přiměřenou, což by prostřednictvím analogie nepochybně bylo možné vztáhnout rovněž ke kritériu dle § 79 odst. 2 písm. c), prodloužil na benevolentnějších 10 let, tedy až dvojnásobně. Při posuzování přiměřenosti stanovení této doby je jistě potřeba rovněž přihlédnout ke všem okolnostem případu, zejména k rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Úřad znovu připomíná, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 477 944 254 Kč, přičemž předmětem veřejné zakázky je náročná a komplexní rekonstrukce objektu nemocnice, která má probíhat za plného provozu této nemocnice, což na osoby, které mají provádění dané stavby odpovědně organizovat, kontrolovat a řídit, klade velmi vysoké nároky. Nelze tak dovodit, že by byl požadavek na jedinou daným způsobem konkrétně definovanou referenci získanou v posledních 10 letech, tedy ve dvojnásobně prodloužené době oproti základní zákonné době předpokládané v § 79 odst. 2 písm. a) zákona, v rozporu se zásadou přiměřenosti. Úřad nepovažuje za nereálné, aby každá z osob působících na daných pozicích v realizačním týmu dodavatele získala v posledních 10 letech alespoň jednu zkušenost s předmětnou stavbou v zadavatelem požadované hodnotě, která je u osob stavbyvedoucího a zástupce stavbyvedoucího ještě navíc o 50 mil. Kč snížená. Úřad nemá za nepřiměřený ani požadavek zadavatele na to, aby předmětnou zkušeností disponovali celkem čtyři členové realizačního týmu dodavatele, neboť se nepochybně jedná o klíčové osoby, z nichž každá je pro řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky zcela zásadní, a ze strany zadavatele je tedy oprávněné požadovat, aby každá z nich měla zkušenost s referenční stavbou obdobnou předmětu veřejné zakázky o určitém finančním objemu. Nelze přitom dovozovat, že by byl na relevantním trhu kritický nedostatek takových osob, který by dodavatelům reálně znemožňoval účast v soutěži o veřejnou zakázku, a to ani v situaci, kdy zadavatel u členů realizačního týmu na pozici „hlavní stavbyvedoucí“ a „stavbyvedoucí“ vyloučil nahrazení těchto osob prostřednictvím poddodavatele, na což má vzhledem k významné a vysoce zodpovědné povaze činnosti, kterou mají dané osoby při realizaci předmětu veřejné zakázky vykonávat, dle § 105 odst. 2 zákona nepochybně právo. Vzhledem k vysokému počtu dotazů na vysvětlení zadávací dokumentace obdržených zadavatelem, mezi nimiž absentovala žádost, která by zadavateli vytýkala omezení doby pro získání referencí členů realizačního týmu dodavatele, lze dovodit, že existují dodavatelé, kteří o veřejnou zakázku měli nebo mají zájem a dané omezení doby pro nabytí zkušeností členů realizačního týmu dodavatele pro ně (ani v kontextu nutnosti disponovat celkem čtyřmi osobami s danou zkušeností) nepředstavuje překážku účasti v zadávacím řízení. Úřad v dané souvislosti rovněž považuje za nutné zdůraznit, že praktická využitelnost nabytých zkušeností se časem zcela přirozeně snižuje, a to zvláště v situaci, kdy daná osoba předmětnou činnost v posledních 10 letech vůbec nevykonávala. Je zcela jistě možné tvrdit, že zkušenosti získané v době před více než 10 lety jsou již neaktuální a nemusí nijak vypovídat o schopnosti daných osob řádně plnit předmět veřejné zakázky, a zkušenost získaná členy realizačního týmu dodavatele před více než 10 lety (např. před 15 lety) tak pro zadavatele nemá takovou hodnotu jako zkušenost získaná ve více recentní době, např. před 5 lety. Je rovněž nutné přihlédnout ke skutečnosti, že v oblasti stavebnictví stejně jako v ostatních odvětvích dochází v průběhu času ke změnám a modernizaci používaných technologií, materiálů a postupů, kdy tento vývoj může být v desetiletých periodách již poměrně významný.[5] Zadavatel má proto právo za účelem výběru dostatečně kvalifikovaného dodavatele, který kvalitně a s řádnou odborností zrealizuje předmět veřejné zakázky, požadovat, aby byly reference předkládané členy realizačního týmu aktuální, kdy určité časové omezení pro získání zkušeností nutných k prokázání technické kvalifikace presumuje i zákon v ustanovení § 79 odst. 2 písm. a), a to dokonce v poloviční délce, než jakou v daném případě stanovil zadavatel. Úřad tak konstatuje, že omezení doby pro získání předmětných referencí členy realizačního týmu dodavatele na 10 let nelze shledat jako nepřiměřené.

105. Navrhovatel ve svém návrhu dále napadá skutečnost, že zadavatel v rámci kvalifikačního požadavku na předložení referenční stavby, jejíž součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací, požaduje propojení zkušenosti s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí (dále též „prefabrikovaná konstrukce“) a zkušenosti s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací (dále též „těžký obvodový plášť“), a to jak ve vztahu ke zkušenosti samotného dodavatele, tak výše uvedených členů jeho realizačního týmu. Navrhovatel má za to, že v daném případě může být podstatná zkušenost jak s prefabrikovanou konstrukcí, tak s těžkým obvodovým pláštěm, avšak není rozhodné, zda dodavatel tyto zkušenosti získal ve vzájemné kombinaci.

106. Úřad v návaznosti na předmětnou námitku navrhovatele provedl průzkum, v rámci nějž požádal o stanovisko dodavatele působící na relevantním trhu, vybrané technicky zaměřené univerzity a autora projektové dokumentace, jichž se dotázal, nakolik významně se z hlediska nároků kladených na odbornost dodavatele liší realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm od realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm (např. halového objektu) ve smyslu provázání prefabrikované konstrukce a obvodového pláště, a zda jsou tyto rozdíly natolik významné, že jsou při realizaci objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm na odbornost dodavatele kladeny specifické a vysoké nároky, nebo jsou dané rozdíly naopak natolik nevýznamné, že by k realizaci daného objektu plně postačovala kvalifikace dodavatele, který má sice zkušenosti s prefabrikovanou konstrukcí i těžkým obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby, a nemá tedy zkušenosti s jejich propojením.

107. Úřad je nucen konstatovat, že z předmětného průzkumu nevyplynuly zcela jednoznačné výsledky. Zatímco jedna z oslovených vysokých škol (ČVUT) a tři oslovení dodavatelé (TERRACON a.s., FOLZA s.r.o. a 3D monolity s.r.o.) uvedli, že na Úřadem položené otázky nedokáží kvalifikovaně odpovědět, z odpovědí šesti oslovených subjektů (dodavatelé PTÁČEK - pozemní stavby s.r.o., POHL cz, a.s., STASELI s.r.o., GEOSAN GROUP a.s., Skanska a.s. a autor projektové dokumentace) vyplynulo, že se domnívají, že realizace obou popsaných objektů se od sebe ve smyslu propojení prefabrikované konstrukce a obvodového pláště významně liší, a realizace propojení prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště si proto vyžaduje specifickou zkušenost. Dle autora projektové dokumentace nelze dané dva typy staveb referenčně porovnávat, neboť objekt s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm je mnohonásobně jednodušší na realizaci, a to jak z hlediska detailů napojení, tak výstavby samotné. Dodavatel PTÁČEK - pozemní stavby s.r.o. rovněž uvedl, že z technického hlediska je kombinace prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště podstatně náročnější na provedení než lehké opláštění, a stejně tak dodavatel POHL cz, a.s. má za to, že rozdíly mezi realizací objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm oproti stejné konstrukci s lehkým obvodovým pláštěm jsou natolik významné, že se požadavek zadavatele jeví jako přiměřený. Dle dodavatele STASELI s.r.o. se těžký obvodový plášť stává po výstavbě zcela součástí nosných konstrukcí, se kterými spolupůsobí, zatímco lehké obvodové pláště fungují zcela samostatně a nezávisle na nosné konstrukci, a nelze tedy připustit prokázání kvalifikace stavbou haly s lehkým obvodovým pláštěm. Dodavatel GEOSAN GROUP a.s. se taktéž domnívá, že oddělené zkušenosti, tedy zvlášť s prefabrikovanou konstrukcí a zvlášť s realizací těžkého obvodového pláště, nemohou prokázat požadovanou zkušenost. Dle dodavatele Skanska a.s. se pak jedná o naprosto odlišné technologické i konstrukční řešení staveb, přičemž ne každý zhotovitel, který má zkušenosti s realizací stavby s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm je automaticky schopen realizovat i stavbu s lehkým obvodovým pláštěm.

108. Naopak z odpovědí pěti oslovených subjektů (VŠB a dodavatelé Porr a.s., BP STAVBY Morava s.r.o., ZIPP Brno s.r.o. a OHLA ŽS, a.s.) vyplynulo, že by k realizaci propojení prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště mohla postačovat zkušenost s realizací objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm a zvlášť získaná zkušenost s těžkým obvodovým pláštěm. Dle dodavatele Porr a.s. jsou rozdíly ve způsobu provedení obou definovaných objektů zcela nevýznamné, a zkušenosti s propojením prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště v rámci jedné stavby tak daný dodavatel nepovažuje za nutné. Tento názor sdílí také dodavatel OHLA ŽS, a.s., podle nějž je dostatečná zkušenost se samostatnou realizací prefabrikované konstrukce a samostatnou realizací těžkého obvodového pláště. VŠB pak upozornila, že pouze na základě obecného popisu bez přístupu k projektové dokumentaci nelze přesně definovat požadavky na odbornou způsobilost, a uvedla, že obecně lze říci, že pokud má dodavatel patřičné oprávnění dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“), není důvod, proč by neměl být schopen realizovat lehký, těžký či jiný obvodový plášť v různých nosných systémech pozemních staveb, kdy provedení detailů napojení pláště na nosnou konstrukci je předmětem projektové dokumentace a každá veřejná zakázka má navíc k dispozici technický dozor investora a autorský dozor, kteří na správné provedení dohlíží. Dodavatel BP STAVBY Morava s.r.o. uvedl, že přestože je halová výstavba v návaznostech opravdu jednodušší, postačovaly by zkušenosti s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm v rámci jednotlivých staveb, neboť propojení mezi těmito konstrukcemi je jistě obsaženo v projektové dokumentaci a stavba bude mít v rámci technického dozoru investora zajištěn odborný dohled. Dodavatel ZIPP Brno s.r.o. pak uvedl, že má za to, že rozdíly mezi realizací daných objektů nejsou natolik významné, aby nepostačovala kvalifikace dodavatele, který předmětný kvalifikační požadavek ne zcela splňuje, neboť odbornost dodavatele prověří i ostatní kvalifikační předpoklady, součástí halových staveb bývají i sociálně-provozní objekty „se zděnou, prefabrikovanou či kombinovanou nosnou či výplňovou konstrukcí, kde dodavatel musí danou problematiku řešit“, a na každé veřejné zakázce vykonává kontrolní činnost stavební dozor investora a projektanta. Odpověď dodavatele SOLIDUM monolitické konstrukce s.r.o. pak Úřad zhodnotil jako poněkud nejasnou, neboť daný dodavatel na jednu stranu uvedl, že „věta zadavatele je přiměřená a v souladu s obvyklými požadavky na stavebníka“, zároveň ale uvedl, že se nedomnívá, že „obvyklá realizace popsané konstrukce skýtá zásadní stavební rizika a vyšší náročnost“, a následně v kontextu položených otázek ne zcela relevantně podotknul, že „je náročnější realizovat samotnou nosnou prefa stropní konstrukce než realizovat navazující stěnu, byť v ‚těžkém‘ provedení.“

109. Úřad k předmětnému průzkumu předně konstatuje, že jeho smyslem v žádném případě nebylo, aby se oslovené subjekty vyjádřily k přiměřenosti kombinace požadavku zadavatele na propojení zkušeností s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm s dalšími navrhovatelem napadenými kvalifikačními požadavky. Jestliže tedy navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům poukazuje na skutečnost, že oslovené subjekty se ve svých stanoviscích vyjadřovaly pouze k požadavku na referenční zakázku kombinující zkušenost s objektem s prefabrikovanou konstrukcí a zkušenost s objektem s těžkým obvodovým pláštěm, nikoliv ke kombinaci tohoto požadavku s dalšími požadavky stanovenými zadavatelem v rámci kvalifikačních podmínek, Úřad k tomuto uvádí, že cílem průzkumu bylo výhradně zjistit odpověď na dvě zcela konkrétní a jasně specifikované otázky, které Úřad osloveným subjektům položil. Smyslem průzkumu tedy bylo zhodnotit na základě získaných stanovisek oslovených subjektů, nakolik významně se z hlediska nároků kladených na odbornost dodavatele liší realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm od realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm ve smyslu provázání prefabrikované konstrukce a obvodového pláště, a zda jsou tyto rozdíly natolik významné, že jsou při realizaci objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm na odbornost dodavatele kladeny specifické a vysoké nároky, nebo jsou dané rozdíly naopak natolik nevýznamné, že by k realizaci daného objektu plně postačovala kvalifikace dodavatele, který má sice zkušenosti s prefabrikovanou konstrukcí i těžkým obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby, a nemá tedy zkušenosti s jejich propojením. Žádných jiných informací ani názorů jednotlivých oslovených subjektů se Úřad v rámci daného průzkumu nedomáhal. Úřad rovněž považuje za nutné upozornit na skutečnost, že osloveným subjektům nebyla v rámci žádostí o stanovisko poskytnuta projektová dokumentace k veřejné zakázce, kterou tak měl k dispozici pouze autor projektové dokumentace a případně také dodavatelé, kteří se zadávacího řízení účastní. Úřad ve svých žádostech o stanovisko osloveným subjektům poskytnul pouze základní informace o předmětu veřejné zakázky, citoval sporný kvalifikační požadavek zadavatele a uvedl, že předmětem šetření Úřadu je mj. přiměřenost uvedeného kvalifikačního požadavku, kdy Úřad zjišťuje, zda je pro realizaci předmětu veřejné zakázky skutečně podstatná zkušenost dodavatele s realizací stavby, v níž se kombinuje prefabrikovaná konstrukce a těžký obvodový plášť, a zda by např. nepostačovala zkušenost dodavatele s realizací dvou staveb, z nichž jedna obsahovala prefabrikovanou konstrukci (a lehký obvodový plášť, např. se může jednat o halový objekt) a druhá těžký obvodový plášť, resp. zda jsou specifika propojení prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště oproti propojení prefabrikované konstrukce a lehkého obvodového pláště natolik významná, aby byl k realizaci rekonstrukce či stavby objektu pozemního stavitelství s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm kvalifikovaný pouze dodavatel, který má zkušenost s realizací rekonstrukce či stavby objektu, jehož součástí je zároveň prefabrikovaná konstrukce a zároveň těžký obvodový plášť, nebo zda se naopak jedná o specifika nevýznamná a plně by postačovala kvalifikace dodavatele, který má sice zkušenosti s prefabrikovanou konstrukcí i těžkým obvodovým pláštěm, avšak nikoliv v rámci jedné stavby, a nemá tedy zkušenosti s jejich propojením. Úřad rovněž oslovené subjekty informoval o vyjádření zadavatele o provázanostech nosných a obvodových konstrukcí, které se dle zadavatele vzájemně významně ovlivňují a mají zadavatelem konkrétně uvedené přímé souvislosti, a uvedl, že přestože je zřejmé, že určité rozdíly mezi realizací předmětných staveb existují, Úřad potřebuje zjistit, nakolik významné tyto rozdíly jsou.

110. Úřad ke stanoviskům oslovených subjektů poskytnutým v rámci předmětného průzkumu uvádí, že přestože se odpovědi jednotlivých oslovených subjektů na otázky položené Úřadem liší, z výsledků provedeného průzkumu je zcela zřejmé, že na relevantním trhu existuje podstatné množství dodavatelů, kteří zastávají názor, že rozdíly mezi realizací objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm a objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm ve smyslu propojení prefabrikované konstrukce a obvodového pláště jsou velmi významné, a to do té míry, že jsou na odbornost zhotovitele objektu propojujícího prefabrikovanou konstrukci a těžký obvodový plášť v kontextu tohoto propojení kladeny vysoké a specifické nároky, a realizace daného objektu tak vyžaduje zkušenost s propojením prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště. Úřad v žádném případě nepřehlédnul, že část oslovených subjektů se s uvedeným závěrem neztotožňuje. V dané souvislosti je ovšem rovněž nutné podotknout, že odpovědi některých z těchto subjektů v daném kontextu nelze pokládat za zcela relevantní, resp. nelze dovodit, že by reálně a plně vypořádávaly otázky, které Úřad osloveným subjektům položil. Jestliže VŠB v rámci svého stanoviska tvrdí, že by ke konkrétnímu posouzení dané problematiky potřebovala přístup k projektové dokumentaci, a omezuje se proto na obecné konstatování, že pokud má dodavatel patřičné oprávnění dle autorizačního zákona, měl by být schopen realizovat lehký, těžký či jiný obvodový plášť v různých nosných systémech pozemních staveb, přičemž jejich propojení je předmětem projektové dokumentace a rovněž předmětem odborného dohledu technického dozoru investora a autorského dozoru, Úřad se nedomnívá, že by toto vyjádření skutečně zodpovídalo podstatu dotazů, které osloveným subjektům v rámci předmětného průzkumu položil. Totéž by bylo možné dovodit i o obdobných úvahách dodavatelů BP STAVBY Morava s.r.o. a ZIPP Brno s.r.o., kdy později jmenovaný dodavatel rovněž uvedl, že odbornost dodavatele prověří i ostatní kvalifikační předpoklady a že součástí halových staveb bývají i sociálně-provozní objekty, v rámci nichž může být napojení těžkého obvodového pláště řešeno. K tomuto argumentu Úřad považuje za nutné podotknout, že zadavatel posuzovaným kvalifikačním požadavkem nevyloučil předložení zkušenosti s realizací halových staveb s odkazem na účel jejich využití, ale pouze vymezil, že požaduje zkušenost se stavbou, v níž se propojila prefabrikovaná konstrukce a těžký obvodový plášť. Pokud tedy dodavatel či člen realizačního týmu dodavatele v minulosti realizoval halovou stavbu, jejíž součástí byl objekt splňující podmínky stanovené zadavatelem o požadované hodnotě, nic mu nebrání svou technickou kvalifikaci prostřednictvím zkušenosti s realizací takového objektu prokázat.

111. Úřad po pečlivém zvážení všech stanovisek poskytnutých oslovenými subjekty v rámci předmětného průzkumu, vyjádření zadavatele i navrhovatele a všech dalších relevantních skutečností dospěl k závěru, že zadavatelem nastavený kvalifikační požadavek (ve vztahu k dodavateli i členům jeho realizačního týmu) na jednu zkušenost s novostavbou či rekonstrukcí objektu pozemního stavitelství s prefabrikovanou konstrukcí a s těžkým obvodovým pláštěm ve smyslu požadavku na propojení dané konstrukce a obvodového pláště v rámci jedné stavby nelze považovat za nikterak excesivní nebo vybočující z mezí zásady přiměřenosti. K tomuto závěru Úřad nedospěl pouze na základě skutečnosti, že podstatné množství v průzkumu oslovených subjektů považuje rozdíly mezi realizací objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm a objektu s prefabrikovanou konstrukcí a lehkým obvodovým pláštěm ve smyslu propojení konstrukce a obvodového pláště za velmi významné, a domnívá se, že jsou na odbornost zhotovitele objektu propojujícího prefabrikovanou konstrukci a těžký obvodový plášť v kontextu tohoto propojení kladeny specifické nároky, ale rovněž a zejména na základě skutečnosti, že zadavatel předmětný kvalifikační požadavek a jeho klíčovou pozici v hledání dostatečně odborného a zkušeného zhotovitele předmětu veřejné zakázky zcela racionálně, srozumitelně a relevantně odůvodnil. Zadavatel v rámci svého rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu předložil řadu objektivních a konkrétních technických důvodů přesvědčivě vysvětlujících, proč je pro zadavatele předmětná zkušenost dodavatele a členů jeho realizačního týmu natolik podstatná a proč jsou rozdíly mezi propojením prefabrikované konstrukce s těžkým obvodovým pláštěm a propojením této konstrukce s lehkým obvodovým pláštěm natolik významné, že realizace objektu s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm důvodně vyžaduje, aby měl jeho zhotovitel zkušenost s jejich propojením. Úřad připomíná, že zadavatel jako objektivní technické důvody nutnosti zajištění integrovaného přístupu k realizaci konstrukce objektu a obvodového pláště pro zajištění kvalitní a dlouhodobě udržitelné stavby uvedl mj. „vazby statického zajištění a další zatížení, řádné provedení spojů mezi konstrukcí objektu a obvodovým pláštěm, které jsou rovněž klíčové pro zabránění průsaku vlhkosti a vytváření tepelných mostů“ a dále také „větší obtížnost a pracnost, preciznost provedení detailů, které musí být zhotovitelem bezvadně provedeny (…), souvislosti a provedení související se spodní stavbou, izolací, hydroizolací (nejen mezi vodorovnými a svislými konstrukcemi), provedení oken, rozvodů, přesahů (…), náročné provedení styků zdiva a železobetonové nosné konstrukce (…), provedení řemesel, kdy jsou prováděny prostupy vodorovnými konstrukcemi, které přechází do svislých konstrukcí – elektro, ÚT, VZT, atd., kdy musí být kladen důraz na přesnost provedení, utěsnění, PBŘ apod. (…), souvislosti se zateplovacím systémem ETICS, kdy jako předpoklad pro jeho řádné provedení je právě velmi kvalitní provedení konstrukcí, včetně jejich spojů.“ Navrhovatel naproti tomu neuvedl žádné objektivní skutečnosti, které by relevanci zadavatelem předložených důvodů jakýmkoliv způsobem vyvracely nebo zpochybňovaly. Navrhovatel se v rámci svých vyjádření omezil pouze na objektivně nijak nepodložené tvrzení, že by k realizaci předmětu veřejné zakázky mohla postačovat zkušenost s realizací objektu s prefabrikovanou konstrukcí a zkušenost s realizací objektu s těžkým obvodovým pláštěm, aniž by bylo nutné, aby měl zhotovitel předmětu veřejné zakázky zkušenost s propojením dané konstrukce a obvodového pláště v rámci jedné referenční stavby, ale zadavatelem předloženou početnou řadu konkrétních technických důvodů srozumitelně dokládajících důležitost požadavku, aby dodavatel zkušeností s propojením prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště disponoval, se nijak ani nepokusil vyvrátit.

112. Úřad se proto přiklonil k závěru, že zadavatel předmětný kvalifikační požadavek dostatečně odůvodnil relevantními a objektivními okolnostmi, z nichž plyne, že stanovení tohoto požadavku na kvalifikaci dodavatele i členů jeho realizačního týmu bylo vzhledem k předmětu veřejné zakázky důvodné a přiměřené. Jestliže předmět veřejné zakázky spočívá v kompletní rekonstrukci a úpravě objektu nemocnice, kdy v současnosti jsou nosné konstrukce daného objektu tvořeny montovaným železobetonovým skeletem a obvodové zdivo tvoří těžký obvodový plášť, přičemž při rekonstrukci, v rámci níž má být železobetonový skelet opraven, má dojít k lokálnímu vybourání obvodového zdiva a následné výstavbě nových obvodových stěn rovněž ve variantě těžkého obvodového pláště, je zřejmé, že předmětný kvalifikační požadavek spočívající v požadavku na zkušenost s novostavbou či rekonstrukcí objektu pozemního stavitelství s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm, kdy pokud se jedná rekonstrukci, musí být její rozsah obdobný rozsahu předmětu veřejné zakázky, tj. zahrnovat i rekonstrukci stávající prefabrikované železobetonové konstrukce, má svůj zcela jednoznačný odraz v předmětu veřejné zakázky. Zadavatel ve své snaze vybrat v zadávacím řízení dodavatele, který bude dostatečně kvalifikovaný, zkušený a schopný plnit předmět veřejné zakázky, jímž je náročná, komplexní a finančně významná rekonstrukce objektu nemocnice prováděná za jejího plného provozu, což na dodavatele i členy jeho týmu, kteří budou realizaci dané stavby řídit a vést, přirozeně klade zvýšené standardy a nároky, zcela oprávněně a odůvodněně definoval předmětný kvalifikační požadavek, který svým obsahem plně odpovídá předmětu veřejné zakázky, kdy je zřejmé, že vzhledem ke všem objektivním skutečnostem předloženým zadavatelem (a nijak nevyvráceným navrhovatelem), které se týkají důležitosti správného a kvalitně provedeného provázání prefabrikované konstrukce objektu a těžkého obvodového pláště, kdy toto provázání se podstatně odlišuje od provázání dané konstrukce a lehkého obvodového pláště, je důvodné požadovat, aby propojení prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště zrealizoval dodavatel disponující příslušnou zkušeností, a to prostřednictvím členů svého realizačního týmu, kteří příslušnou zkušeností rovněž disponují, přičemž zkušenost s realizací prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště nikoliv v rámci jedné stavby k realizaci předmětu veřejného zakázky nelze považovat za dostatečné. Předmětný požadavek zadavatele není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky náhodný či nerelevantní, ale naopak je plně logicky podložený a jednoznačně založený na významné činnosti, která je součástí předmětu veřejné zakázky, a to jak ve vztahu k samotnému dodavateli, tak ve vztahu k výše uvedeným členům jeho realizačního týmu, kdy je nepochybně právem zadavatele požadovat, aby jak dodavatel, tak osoby, které budou vlastní realizaci předmětu veřejné zakázky odpovědně organizovat a řídit, disponovali alespoň jednou zkušeností s činností obdobnou činnosti, která tvoří podstatnou součást předmětu veřejné zakázky. Úřad proto dospěl k závěru, že požadavek zadavatele na zkušenost dodavatele a členů jeho realizačního týmu s realizací propojení prefabrikované konstrukce a těžkého obvodového pláště v rámci jedné stavby byl zadavatelem stanoven přiměřeně a odůvodněně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

113. Úřad dále považuje za nutné vyjádřit se k argumentu navrhovatele, podle nějž nelze považovat za opodstatněný požadavek na konkrétní obvodový plášť při využití prefabrikované konstrukce, když zkušenost s konkrétním obvodovým pláštěm v daném případě nemá vyšší hodnotu, neboť v případě rekonstrukce není budováno obvodové zdivo, zatímco v případě nové výstavby reference nikterak neprokazuje potřebnou zkušenost pro realizaci rekonstrukce, jelikož zadavatel uváděl, že je pro něj nezbytné, aby měl dodavatel zkušenost s odkrytím, zhodnocením a případným sanováním prefabrikované železobetonové konstrukce, nicméně v případě výstavby je zřejmé, že dodavatel tuto zkušenost nemusí mít. Úřad k těmto úvahám navrhovatele uvádí, že zkušenost potřebnou pro realizaci předmětu veřejné zakázky, který ve své podstatné části spočívá ve vybourání stávajícího a následné výstavbě nového těžkého obvodového pláště a jeho napojení na prefabrikovanou konstrukci, nepochybně může prokázat jak zkušenost s výstavbou nového objektu, v rámci níž byla realizována výstavba nového těžkého obvodového pláště a jeho napojení na prefabrikovanou konstrukci, tak zkušenost s rekonstrukcí již existujícího objektu, jejíž rozsah byl, jak zadavatel v rámci daného kvalifikačního požadavku specifikuje, obdobný rozsahu předmětu veřejné zakázky, tedy zahrnoval i rekonstrukci stávající prefabrikované konstrukce, kdy lze důvodně předpokládat, že pokud je rekonstruována prefabrikovaná nosná konstrukce objektu, mělo by za tímto účelem dojít i k jejímu odkrytí a k následnému novému napojení obvodového pláště. Zadavatel v rámci svého vyjádření k návrhu uvedl, že na nutnost zkušenosti s „odkrytím, zhodnocením a případným sanováním“ prefabrikované konstrukce upozornil ve vztahu k referenčním stavbám, jejichž předmětem byla rekonstrukce definovaného objektu, aby dodavatelé nemohli jako reference předkládat rekonstrukce, které se nosné konstrukce objektu nijak nedotýkaly, a dále upozornil, že zkušenosti získané při novostavbě nebo rekonstrukci (ve vymezeném rozsahu) definovaného objektu jsou pro něj pro účely kvalifikace dodavatelů rovnocenné. Úřad dané vysvětlení zadavatele pokládá za zcela relevantní, racionální a plně odůvodněné. Úřad dále poznamenává, že je nutno rovněž přihlédnout ke skutečnosti, že zadavatel připuštěním realizace nové výstavby definovaného objektu rozšířil možnost dodavatelů prokázat svou zkušenost s objektem s prefabrikovanou konstrukcí a těžkým obvodovým pláštěm i nad rámec realizace rekonstrukce, jež je předmětem veřejné zakázky, čímž zcela legitimně přispěl k rozšíření hospodářské soutěže. Je přitom zřejmé, že požadavek na těžký obvodový plášť v daném kontextu nelze vnímat jako nedůvodný či excesivní, neboť v případě rekonstrukce definovaného objektu v zadavatelem vymezeném rozsahu nepochybně muselo dojít k významné interakci zhotovitele a členů jeho realizačního týmu s těžkým obvodovým pláštěm a jeho napojením na prefabrikovanou konstrukci, kdy danou zkušenost lze s přihlédnutím ke všemu výše uvedenému považovat za podstatnou pro realizaci předmětu veřejné zakázky.

114. Co se týče vzájemné kombinace navrhovatelem napadených kvalifikačních požadavků, Úřad po důkladném zvážení všech svých dosavadních závěrů konstatuje, že požadavek zadavatele na předložení jedné referenční zakázky realizované v posledních 5 letech, jejímž předmětem nebo součástí byla novostavba či rekonstrukce objektu pozemního stavitelství s nosnou prefabrikovanou železobetonovou konstrukcí a s obvodovým pláštěm ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo z monolitického betonu či železobetonu či jejich kombinací, kde finanční objem prací (spojený s realizací definovaného objektu pozemního stavitelství) činil min. 150 mil. Kč bez DPH, kdy tento požadavek se vztahuje k prokázání kvalifikace samotného dodavatele, a požadavek zadavatele na předložení obdobné referenční zakázky realizované v posledních 10 letech (s obměnou u minimálního finančního objemu prací, který u osob na pozici stavbyvedoucího a zástupce stavbyvedoucího činí 100 mil. Kč) ve vztahu k členům realizačního týmu dodavatele na pozicích „hlavní stavbyvedoucí“, „stavbyvedoucí“, „zástupce stavbyvedoucího“ a „statik“, ani ve své celistvosti a vzájemné provázanosti nepředstavují zadávací podmínky, které by bylo možné označit za nepřiměřené, diskriminační nebo vytvářející bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad znovu akcentuje, že zadavatel požaduje předložení pouze jedné daným způsobem specifikované referenční zakázky ve vztahu k dodavateli a každému ze čtyř konkrétních členů jeho realizačního týmu, a připomíná, že požadovaná hodnota daných referenčních staveb činí méně než třetinu (ve vztahu k dodavateli a členům jeho realizačního týmu na pozicích „hlavní stavbyvedoucí“ a „statik“), resp. méně než čtvrtinu (ve vztahu k členům realizačního týmu dodavatele na pozicích „stavbyvedoucí“ a „zástupce stavbyvedoucího“) z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která činí celkem 477 944 254 Kč bez DPH. Je třeba zohlednit rovněž skutečnost, že obsah požadované reference má zcela racionální a zadavatelem přesvědčivě odůvodněný odraz v předmětu veřejné zakázky, a dále také skutečnost, že jak dodavatel, tak členové jeho realizačního týmu měli na získání požadovaných referencí zcela přiměřenou dobu, která u členů realizačního týmu dodavatele dosahuje až 10 let, tedy dvojnásobku zákonem základně stanovené doby pro získávání referencí k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele. Úřad dále znovu konstatuje, že předmětem veřejné zakázky je rozsáhlá, komplexní a finančně náročná rekonstrukce objektu nemocnice, tedy obzvláště společensky významné stavby s velmi vysokými standardy a požadavky na její provedení, přičemž daná rekonstrukce má probíhat po dobu dvou let za běžného provozu dané nemocnice, v jejímž okolí lze přirozeně očekávat běžný pohyb zvýšeně zranitelných osob. Nepochybně je tedy možné akceptovat zvýšené nároky na kvalifikaci dodavatele a členů jeho realizačního týmu, a proto by se dala kombinace předmětných požadavků považovat za přiměřenou i v situaci, kdy by požadovaný typ stavby bylo možné považovat za výjimečnější či méně běžný, jak v rámci své argumentace tvrdí navrhovatel, který ovšem na podporu svých tvrzení nepředkládá relevantní podklady. Úřad připomíná také vysoký počet zadavatelem obdržených dotazů na vysvětlení zadávací dokumentace a absenci jiných než navrhovatelem podaných námitek, kdy tyto skutečnosti mohou naznačovat, že existují dodavatelé, kteří se o realizaci předmětu veřejné zakázky zajímali či zajímají a podmínku jejich vlastní zkušenosti i zkušenosti čtyř členů jejich realizačního týmu s výstavbou či rekonstrukcí požadovaného typu objektu o požadované hodnotě v požadovaném čase nepovažují za překážku své účasti v zadávacím řízení. Žádné skutečnosti nenasvědčují tomu, že by bylo vyloučené nebo nepřiměřeně obtížné, aby dodavatelé a členové jejich realizačního týmu potřebnou zkušenost s realizací výstavby či rekonstrukce definovaného objektu (tedy s činností mající racionální odraz v předmětu veřejné zakázky) o požadované hodnotě v zadavatelem stanoveném čase získali, přičemž je nepochybně právem zadavatele požadovat, aby předmět veřejné zakázky realizoval dostatečně kvalifikovaný dodavatel disponující dostatečně kvalifikovanými osobami, které budou dohlížet na jeho řádné provedení, a to zvláště v situaci, kdy je předmětem veřejné zakázky komplexní a finančně náročná rekonstrukce objektu nemocnice, kdy je možné klást na realizaci stavby zvýšené nároky. Úřad tak na základě všech shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že navrhovatelem napadené kvalifikační požadavky zadavatele ani ve své vzájemné kombinaci nejsou nepřiměřeně ani diskriminačně nastavené a nepředstavují bezdůvodné omezení hospodářské soutěže.

115. Na základě všeho shora uvedeného Úřad uzavírá, že neshledal, že by zadavatel stanovil zadávací podmínky diskriminačně, nepřiměřeně nebo způsobem, který by vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

116. Z důvodů uvedených výše Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. RTS, a.s., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno

2. YUCON CZ, s.r.o., Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Úřad pro úplnost uvádí, že ač dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016

Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, postup zadavatele v šetřené věci je nutné zkoumat ve znění zákona účinného ke dni zahájení zadávacího řízení, tj. ve znění, dle nějž byl zadavatel povinen v souvislosti se zadáváním šetřené veřejné zakázky postupovat, což je znění zákona o zadávání veřejných zakázek účinné do 15. 7. 2023.

[2] Zadavatel vydal celkem 30 vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž prostřednictvím některých těchto vysvětlení zároveň provedl změnu zadávací dokumentace.

[3] „‚Těžký‘ obvodový plášť“ byl v předmětných žádostech o stanovisko definován jako zkratka pro „obvodový plášť ze zdiva nebo prefabrikovaných železobetonových prvků nebo monolitického betonu nebo železobetonu či jejich kombinací“.

[4] Zvýraznění bylo provedeno zadavatelem. To platí i pro všechny následující citace ze zadávací dokumentace v části „Relevantní skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení“ odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[5] Srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-42035/2020/522/JKr ze dne 31. 12. 2020.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 48965/2023/500spisová značka: S0555/2023/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 48965/2023/500
spisová značka: S0555/2023/VZ