číslo jednací: 49835/2023/500
spisová značka: S0687/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Smlouva o provádění lesnických činností v lesích obce Dlouhá Lhota |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 12. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0687.pdf 377 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0687/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-49835/2023/500 |
|
Brno 14. 12. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 20. 10. 2023, jehož účastníkem je
- obviněný – obec Dlouhá Lhota, IČO 00600652, se sídlem Dlouhá Lhota 47, 679 71 Dlouhá Lhota,
ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v souvislosti s provedením těžebních a pěstebních činností v lesích obce Dlouhá Lhota od dodavatele – FORESTOM s.r.o., IČO 08326509, se sídlem Drobného 298/24, 602 00 Brno – které byly realizovány na základě rámcové dohody „Smlouva o provádění lesnických činností v lesích obce Dlouhá Lhota“ uzavřené dne 1. 1. 2020,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – obec Dlouhá Lhota, IČO 00600652, se sídlem Dlouhá Lhota 47, 679 71 Dlouhá Lhota – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro uzavírání rámcových dohod stanovené v § 131 odst. 2 citovaného zákona, když rámcovou dohodu „Smlouva o provádění lesnických činností v lesích obce Dlouhá Lhota“ ze dne 1. 1. 2020 zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jejímž předmětem je provádění lesních prací pro výše jmenovaného obviněného od vybraného dodavatele – FORESTOM s.r.o., IČO 08326509, se sídlem Drobného 298/24, 602 00 Brno – neuzavřel na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – obec Dlouhá Lhota, IČO 00600652, se sídlem Dlouhá Lhota 47, 679 71 Dlouhá Lhota – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
III.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – obec Dlouhá Lhota, IČO 00600652, se sídlem Dlouhá Lhota 47, 679 71 Dlouhá Lhota – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO V SOUVISLOSTI S UZAVŘENÍM RÁMCOVÉ DOHODY
1. Obviněný – obec Dlouhá Lhota, IČO 00600652, se sídlem Dlouhá Lhota 47, 679 71 Dlouhá Lhota (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel za účelem provedení těžebních a pěstebních činností v lesích obce Dlouhá Lhota dne 1. 1. 2020 rámcovou dohodu „Smlouva o provádění lesnických činností v lesích obce Dlouhá Lhota“ s vybraným dodavatelem – FORESTOM s.r.o., IČO 08326509, se sídlem Drobného 298/24, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – přičemž uvedená smlouva byla zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „smlouva“ nebo „rámcová dohoda“).
2. Z postupu obviněného vyplývá, že obviněný na základě rámcové dohody v období od ledna roku 2020 průběžně objednával u vybraného dodavatele služby spojené s prováděním těžebních a pěstebních činností, přičemž celkový finanční objem těžebních a pěstebních činností, které byly na základě rámcové dohody provedeny a fakturovány obviněnému, činil v období od ledna roku 2020 do dubna roku 2021 (tj. do konce účinnosti smlouvy ve znění dodatku č. 1 ze dne 1. 1. 2021) dle podkladů doručených Úřadu obviněným 3 773 665,34 Kč bez DPH, tj. 4 566 135,06 Kč vč. DPH.
3. V „Základních informacích“ na profilu zadavatele[1] obviněný u položky „Druh ZŘ“ uvedl „Zjednodušený režim“ a u položky „Předpokládaná hodnota v Kč bez DPH“ uvedl „4 140 450,27 Kč“.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), obdržel dne 5. 5. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené rámcové dohody. V podnětu bylo konstatováno, že kontrolou výdajů za těžební a pěstební práce za rok 2020 bylo zjištěno, že zadavatel uhradil vybranému dodavateli celkovou částku 4 178 377,97 Kč vč. DPH. V rámci podaného podnětu stěžovatel mj. namítal, že obviněný nezákonně poptal plnění mimo zadávací řízení, když uzavření předmětné smlouvy nepředcházelo zadávací řízení.
5. Přípisem ze dne 16. 5. 2023, č. j. ÚOHS-18355/2023/536, vyzval Úřad zadavatele, aby Úřadu zaslal písemné vyjádření k obsahu podnětu a související dokumentaci.
6. Dne 19. 5. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k obsahu podnětu z téhož dne a související dokumentaci.
7. Ve vyjádření ze dne 19. 5. 2023 zadavatel mj. uvedl, že „Jako nové zastupitelstvo nás v plné síle zasáhla kůrovcová kalamita, v první řadě jsme ani netušili jaký objem výdajů a prací nás vlastně čeká a snažili jsme se jednat rychle, abychom dopad této kalamity co možná nejvíce zmírnili. V dobré víře tak pravděpodobně došlo k Vámi uvedeným pochybením a k mylné interpretaci zákona, kde jsme se domnívali, že stačí fakturovat částky do 500000,- a částky se nesčítají, a tak nám z toho nevyplývala povinnost smlouvu uveřejňovat. To nám bylo při finančním auditu z JMK vytknuto a smlouva byla dodatečně zveřejněna. Výše uvedené se týká i zadávacího řízení, které v následujících letech již proběhlo v souladu se zákonem.“
8. Opakovanou výzvou ze dne 26. 5. 2023 si Úřad vyžádal od obviněného zaslání sdělení, ve kterém bude Úřadu objasněno, jak zadavatel postupoval při uzavírání výše uvedené smlouvy, resp. zda bylo zadavatelem realizováno některé ze zadávacích řízení dle § 3 zákona, či zda zadavatel postupoval jiným zákonem předvídaným způsobem, a dále zaslání veškerých dokumentů pořízených v souvislosti s přípravou a průběhem zadání předmětné rámcové dohody a veškerých dokladů o uskutečněném plnění, tedy zejména konkrétní dílčí objednávky a jejich akceptace, protokoly o průběhu plnění, daňové doklady a doklady o skutečně uhrazených částkách za poskytnutá plnění, které se pojí s předmětnou rámcovou dohodou.
9. Obviněný doručil Úřadu informace a dokumenty požadované ve výzvě Úřadu ze dne 26. 5. 2023 v příloze svého sdělení ze dne 2. 6. 2023.
10. Ve sdělení, které Úřad obdržel dne 2. 6. 2023, zadavatel mj. uvedl, že „[j]ako zadavatelé jsme při uzavírání smlouvy ze dne 1. 1. 2020 na veřejnou zakázku ‚Smlouva o provádění lesnických činností v lesích obce Dlouhá Lhota‘ a dodatku č. 1 ze dne 1. 1. 2021 k uvedené smlouvě (dále jen ‚veřejná zakázka‘) nerealizovali žádné zadávací řízení. Zadávací řízení nebylo provedeno z důvodu, že nikdo netušil, že je potřeba tak činit. Cena za lesní práce a výrobu dříví byla ústně konzultována a byla v místě a čase obvyklá. Z toho důvodu Vám prostě nemohu poskytnout žádné dokumenty týkající se zadávacího řízení, protože žádné takové dokumenty nemám.“
11. Opakovanou výzvou ze dne 25. 9. 2023 si Úřad dále od obviněného vyžádal zaslání sdělení, ve kterém bude Úřadu objasněno, zda bylo na základě předmětného dodatku ve skutečnosti nějaké plnění uskutečněno, případně zaslání veškerých dokladů o uskutečněném plnění na základě předmětného dodatku, tedy zejména konkrétní dílčí objednávky a jejich akceptace, protokoly o průběhu plnění, daňové doklady a doklady o skutečně uhrazených částkách za poskytnutá plnění, které se pojí s předmětným dodatkem.
12. Obviněný doručil Úřadu dne 2. 10. 2023 sdělení (nedatováno), ve kterém konstatuje, že „bohužel není v mých silách dodat Vám požadované dokumenty v termínu 5 dnů, jelikož funkci vykonávám jako neuvolněný starosta. (…) Zcela určitě došlo při zadávání prací v lese k pochybení, avšak bylo tak činěno v dobré víře a v době vrcholící kůrovcové kalamity.“
13. Na základě obdrženého sdělení Úřad obviněnému lhůtu stanovenou v přípise ze dne 25. 9. 2023 prodloužil.
14. Obviněný doručil Úřadu dokumenty požadované ve výzvě Úřadu ze dne 25. 9. 2023 v příloze svého sdělení (nedatováno), které Úřad obdržel dne 5. 10. 2023.
III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
15. Úřad vydal dne 19. 10. 2023 příkaz č. j. ÚOHS-41008/2023/500, který byl obviněnému doručen dne 20. 10. 2023 (dále jen „příkaz“) a kterým rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu), a současně obviněnému uložil za spáchání přestupku pokutu ve výši 80 000,- Kč (výrok II. příkazu). Dnem 20. 10. 2023 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“ nebo „zákon o přestupcích“) zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.
16. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.
17. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 26. 10. 2023 odpor z téhož dne (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.
Vyjádření obviněného v odporu ze dne 26. 10. 2023
18. Obviněný předně uvádí, že nepopírá porušení povinností obviněného stanovených zákonem v souvislosti s nedodržením pravidel pro uzavírání rámcových dohod.
19. Obviněný dále odkazuje na svá předchozí vyjádření, která Úřad obdržel ve dnech 19. 5. 2023 a 2. 6. 2023. K samotnému příkazu a jeho odůvodnění pak obviněný doplňuje svá předchozí vyjádření týkající se důvodů porušení svých povinností, klasifikace zavinění i výše pokuty následovně.
20. K porušení zákona a uzavření předmětné smlouvy došlo dle obviněného za předchozího vedení obce, kdy předchozí starosta obce uzavřel předmětnou smlouvu bez provedení „výběrového řízení“. Dále v této věci obviněný uvádí, že „[p]ředchozí starosta obci nepředal k této věci žádné listiny ani informace, nekomunikoval (a nekomunikuje) a obviněná tak nemá nyní možnost vyjádřit se věcně ke vzniku vadného stavu.“
21. Svůj postup dále obviněný zdůvodňuje tak, že se v předmětné době potýkal s kůrovcovou kalamitou, přičemž „v této krizové situaci si při absenci informací od předchozího vedení obce mylně vyložila zákon, což zjistila následně a po auditu z JMK přijala nápravná opatření. Při kalamitě zajišťovala prioritně samotnou těžbu, ve formálně právních krocích ale došlo k pochybení.“
22. Obviněný dále uvádí, že „v žádném případě ale činnost obce nebyla vedena úmyslem omezit konkurenci a nepřipustit podání nabídek jiných dodavatelů - ceny za lesní práce byly v místě a čase zcela obvyklé a mezi případnými dodavateli těchto prací by byl zcela minimální nebo žádný rozdíl.“ Ceny prací vybraného dodavatele se tedy dle obviněného od cen jiných dodavatelů nijak neliší a jsou zcela obvyklé. Tuto skutečnost obviněný dokládá v přílohách odporu, ve kterých odkazuje na ceníky obdobných prací jiných obchodních společností působících v regionu obviněného. Obviněný pro úplnost dále dodává, že „před prováděním prací firmou FORESTOM s.r.o. byl její jednatel přítomen jednání starosty Josefa Kotase se zástupcem firmy UNILES, který po prohlídce lesa sdělil obci, že o dané práce nemají zájem.“
23. Obviněný se vzhledem k výše uvedenému domnívá, že stupeň závažnosti v šetřené věci nedosáhl z pohledu dopadů takové intenzity a společenské škodlivosti, která je v příkazu zmíněna, přičemž dodává, že „následky způsobené jejím jednáním byly fakticky minimální, práva jiných subjektů nebyla zkrácena v takové intenzitě, která je uvedena.“
24. Obviněný dále připomíná, že se podobného jednání, ani jiného protiprávního jednání, nikdy předtím nedopustil a že kroky k zamezení obdobného jednání již byly učiněny.
25. K výši pokuty obviněný konstatuje, že částka 80 000 Kč je pro obec velmi značná. Uvedené dále obviněný rozvádí tímto způsobem: „Plánované rozpočtové příjmy jsou v příkazu sice uvedeny - pro obec se cca 140 obyvateli je ale výše pokuty citelná. Příjem získaných prostředků z lesa dlouhodobě klesá a v samotném rozpočtu obce je zřetelný rozdíl v pěstební činnosti ve výši 500.000,- Kč v neprospěch příjmů. Pokuta tak velmi výrazně komplikuje např. obnovení lesních ploch postižených kůrovcovou kalamitou. V neposlední řadě čekají obec velmi výrazné investice do oprav obecního úřadu a především do zásobování obce pitnou vodu.“
26. V závěru obviněný uvádí, že odpor směřuje nikoliv ke zpochybnění skutkového stavu jednání obce, ale jednak k posouzení stupně závažnosti jejího zavinění a jednak k důsledkům jejího jednání, přičemž poukazuje na výše uvedené s konstatováním, že výše pokuty je nepřiměřená následkům a navrhuje, aby byla věc znovu posouzena.
Další průběh řízení o přestupku
27. Usnesením ze dne 27. 10. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
Vyjádření obviněného (doručeno 5. 11. 2023)
28. Dne 5. 11. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného, v němž obviněný úvodem odkazuje na přílohu svého vyjádření (elektronickou komunikaci), přičemž konstatuje: „Na základě rozhovoru s minulým starostou obce, panem Josefem Kotasem, přikládám v příloze emailovou komunikaci, kde je nám ze strany firmy Uniles a.s. prostřednictvím ředitele divize pana Josefa Šimoníka oznámeno, že nemají o těžbu v naší obci zájem. Tím bych chtěl poukázat na skutečnost, že v souvislosti s těžbou v roce 2020 a 2021 nebyla oslovena pouze společnost Forestom ale i společnost Uniles, která však neměla o těžbu zájem. Výběrové řízení tedy bylo provedeno, byť naprosto nesprávným a nestandardním způsobem.“
29. Obviněný dále opakuje, že stupeň závažnosti v šetřené věci nedosáhl z pohledu dopadů takové intenzity a společenské škodlivosti, která je v příkazu zmíněna a připomíná, že se jednalo o ojedinělou událost (obviněný se podobného jednání ani jiného protiprávního jednání dle svého vyjádření nikdy předtím nedopustil), přičemž kroky k zamezení podobného jednání již byly dle obviněného učiněny.
30. V závěru svého vyjádření obviněný opětovně poukazuje na výši pokuty, která je dle jeho názoru vzhledem k uvedeným skutečnostem nepřiměřená následkům, načež žádá o její přehodnocení.
Další průběh řízení o přestupku
31. Usnesením ze dne 21. 11. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
32. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména shromážděné dokumentace, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena
sankce – pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí; veškeré podklady, z nichž při posouzení případu Úřad vycházel, jsou přitom obsaženy ve správním spise vedeném pod
sp. zn. ÚOHS-S0687/2023/VZ. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
33. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.
34. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí
a) zjednodušené podlimitní řízení,
b) otevřené řízení,
c) užší řízení,
d) jednací řízení s uveřejněním,
e) jednací řízení bez uveřejnění,
f) řízení se soutěžním dialogem,
g) řízení o inovačním partnerství,
h) koncesní řízení, nebo
i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
35. Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.
36. Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
37. Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
38. Podle § 23 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.
39. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.
40. Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
41. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „nařízení vlády“), činil ke dni uzavření smlouvy finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona 5 494 000 Kč.[2]
42. Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
43. Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky
a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo
b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.
44. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.
45. Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.
46. Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
47. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
48. V čl. II. odst. 1 „Předmět smlouvy“ smlouvy je uvedeno: „Zhotovitel se touto Smlouvou zavazuje Zadavateli na své nebezpečí, v dohodnuté době a za sjednaných podmínek provést dílo, kterým jsou veškeré ve smluvním období požadované těžební a pěstební práce uvedené a specifikované v příloze č. 1 a příloze č. 2 této Smlouvy.“
49. V čl. III. odst. 1 „Místo, rozsah a lhůta plnění předmětu díla“ smlouvy je uvedeno: „Místem plnění, tj. místem provádění veškerých činností podle této Smlouvy, jsou pozemky ve vlastnictví Zadavatele v k.ú. Dlouhá Lhota.“
50. V čl. III. odst. 2 smlouvy je dále uvedeno, že: „Předpokládaný rozsah a čas plnění je stanoven v příloze č. 1 a č. 2 Smlouvy.“
51. V čl. IV. „Podmínky předání, provedení a převzetí díla“ smlouvy je uvedeno: „Oprávněný zástupce Zadavatele ve spolupráci s OLH předá pracoviště Zhotoviteli a seznámí jej s rozsahem práce a závazným technologickým postupem provádění těžebních prací.“
52. V čl. V. odst. 2 „Ceny“ smlouvy je uvedeno: „Zadavatel se zavazuje, že za provedení díla – těžební a pěstební činnosti v rozsahu dle Smlouvy – zaplatí Zhotoviteli cenu stanovenou podle skutečného rozsahu provedených činností.“
53. V čl. IX. „Platnost a účinnost Smlouvy“ je dále uvedeno: „Tato Smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31. 12. 2020. Je platná okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami.“
54. Příloha č. 1 smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy, obsahuje podrobné podmínky provádění těžebních činností. Tato příloha specifikuje požadované těžební činnosti a obsahuje soubor cenové nabídky těžební činnosti dle tabulky níže, ve kterém je mimo jiné specifikováno předpokládané množství (m3/rok) a cena (Kč/m3) vytěženého dřeva.
|
Dřevina |
Druh těžby |
Předpokládané množství (m3/1rok) |
Cena (Kč/m3) |
|
Smrk, borovice |
mýtní nahodilá |
1 200 |
500 |
|
Smrk, borovice |
mýtní nahodilá |
400 |
550 |
|
Smrk, borovice |
mýtní nahodilá |
1 200 |
650 |
|
Smrk, borovice |
mýtní nahodilá |
2 000 |
700 |
55. Úřad uvádí, že součin předpokládaného množství a jednotkových cen výše uvedených položek obsažených v příloze č. 1 smlouvy je roven 3 000 000 Kč bez DPH.
56. Příloha č. 2 smlouvy, která je též nedílnou součástí smlouvy, obsahuje podrobné podmínky provádění pěstebních činností. Tato příloha specifikuje požadované pěstební činnosti a obsahuje jednotlivé soubory cenových nabídek (ve smlouvě tabulky č. 1 - 11) dle druhu činnosti. Jednotlivé činnosti jsou dále specifikovány technickou jednotkou (dále jen „t.j.“), předpokládaným objemem prací (t.j./rok) a cenou (Kč/t.j.). Viz souhrnná tabulka níže.
|
Druh činnosti |
Technická jednotka (t.j.) |
Objem prací (t.j./1rok) |
Cena (Kč/t.j.) |
|
Úklid a pálení klestu – jehličnatého + listnatého |
m3 |
449,47 |
80 |
|
Sadba a podsadba do nepřipravené půdy - jamková |
ks |
13 625 |
15-17 |
|
Oplocenky z nového materiálu – drátěná 160 |
km |
0,35 |
85 000 |
|
Ožínání – ručně/mechanizovaně - celoplošné |
ha |
2,64 |
10 000 |
|
Chemická ochrana MLP proti buřeni – celoplošně |
ha |
4,25 |
3 600 |
|
Výřez plevelných dřevin – ručně/mechanizovaně |
den |
0,5 |
2800 |
57. Úřad uvádí, že součin předpokládaného množství a jednotkových cen výše uvedených položek obsažených v příloze č. 2 smlouvy je roven 340 432,60 Kč bez DPH.
58. Úřad dále uvádí, že součet výše uvedených součinů hodnot předpokládaných množství a jednotkových cen položek obsažených v příloze č. 1 a příloze č. 2 smlouvy, tj. předpokládaná hodnota plnění dle smlouvy, je roven 3 340 432,60 Kč bez DPH.
59. Obviněný ke smlouvě uzavřel dne 1. 1. 2021 s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 (dále jen „dodatek“), který upravuje rozsah plnění a prodlužuje jeho realizaci do 30. 4. 2021.
60. Z účetních dokladů, které byly přílohou vyjádření obviněného, vyplývá, že služby spojené s prováděním těžebních a pěstebních činností byly obviněným na základě smlouvy poptávány dle jeho potřeby několikrát v měsíci téměř každý měsíc od ledna roku 2020 do konce dubna roku 2021. Fakturace provedených služeb probíhala dle skutečného rozsahu provedených činností. Celkový finanční objem těžebních a pěstebních činností, které byly na základě rámcové dohody provedeny a fakturovány obviněnému, činil v období od ledna roku 2020 do dubna roku 2021 dle podkladů doručených Úřadu obviněným 3 773 665,34 Kč bez DPH, tj. 4 566 135,06 Kč vč. DPH.
Právní posouzení
61. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel je při výběru dodavatele na poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací vázán pravidly a postupy předepsanými zákonem. Zásadním pro určení, jakým způsobem zadavatel má, resp. může při výběru dodavatele postupovat, tj. jaká z pravidel a postupů upravených v zákoně na jeho postup dopadají, je pak stanovená předpokládaná hodnota, příp. předmět poptávaného plnění. Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jsou upravena v ustanovení § 16 až § 23 zákona, kdy v § 16 zákona jsou obsažena obecná pravidla a principy pro její stanovení a na toto ustanovení pak navazují zvláštní ustanovení § 17 až § 23 zákona, která upravují specifika při stanovování předpokládané hodnoty.
62. Obviněný v šetřeném případě uzavřel předmětnou smlouvu jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Úřad k postupu obviněného v prvé řadě uvádí, že zejména z čl. II., III., IV., V. a IX. smlouvy dovodil, že se v šeřeném případě jedná o rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, kterou se ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.
63. Z ustanovení § 131 odst. 2 zákona vyplývá, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
64. Úřad proto dále přistoupil k posouzení správnosti postupu obviněného při volbě zadávacího řízení, resp. určení režimu zadání této rámcové dohody bez zadávacího řízení.
65. S ohledem na předmět rámcové dohody, kterým bylo provedení požadovaných těžebních a pěstebních prací, a dále s ohledem na předpokládanou hodnotu rámcové dohody, která měla být dle zjištění Úřadu vyplývajících z předpokládaného rozsahu plnění dle příloh č. 1 a 2 smlouvy stanovena ve výši 3 340 432,60 Kč bez DPH (viz k tomu výše popsané zjištěné skutečnosti) a také s ohledem na údaj o předpokládané hodnotě, který byl zadavatelem uveden na profilu zadavatele, tj. 4 140 450,27 Kč bez DPH, Úřad konstatuje, že uvedené skutečnosti odpovídají předpokládané hodnotě podlimitní veřejné zakázky na služby, neboť výše předpokládané hodnoty přesahuje hodnotu stanovenou pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby a zároveň nepřesahuje příslušný finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby stanovený nařízením vlády, tj. částku 5 610 000 Kč (viz k tomu bod41.odůvodnění tohoto rozhodnutí).[3] V případě, že se na podlimitní veřejnou zakázku nevztahují zákonné výjimky z povinnosti ji zadat v zadávacím řízení, je zadavatel povinen postupovat podle části třetí zákona, která upravuje právě pravidla postupu pro zadávání veřejných zakázek v podlimitním režimu (pokud nepostupuje podle části páté – viz k tomu § 26 zákona). Pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu pak zadavatel dle § 52 zákona může použít zjednodušené podlimitní řízení nebo druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim, přičemž při zvolení takového postupu se zadavatel řídí dle podmínek dále v tomto ustanovení uvedených. V tomto případě tudíž byl zadavatel povinen použít pro zadání šetřené rámcové dohody pravidla pro zjednodušené podlimitní řízení nebo druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim (dle pravidel vyplývajících z ust. § 52 zákona), neboť v souladu s ust. § 131 odst. 2 zákona byl zadavatel povinen uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
66. Úřad k výše uvedenému doplňuje, že v šetřeném případě je předpokládaná hodnota dána údaji vyplývajícími ze smlouvy, a to jednoznačným stanovením jednotkových cen jednotlivých položek předmětného plnění a možným předpokládaným rozsahem plnění. Není tedy pochyb, že Úřadem stanovenou předpokládanou hodnotu (viz k tomu bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí) bezesporu mohl minimálně v této výši takto dovodit také sám obviněný.
67. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě byl obviněný povinen s ohledem na jím stanovenou výši předpokládaného rozsahu plnění rámcové dohody a s ohledem na jím uvedenou předpokládanou hodnotu na profilu zadavatele a zadavatelem stanovený předmět plnění zahájit zadávací řízení v podlimitním režimu podle části třetí zákona, tj. zadat rámcovou dohodu na základě některého z druhů zadávacích řízení vymezených v § 52 zákona, což však neučinil.
68. Úřad na tomto místě uvádí, že předpokládanou hodnotu šetřené rámcové dohody byl zadavatel s ohledem na ustanovení § 16 odst. 5 zákona povinen stanovit k okamžiku jejího zadání, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Při jejím stanovení pak byl povinen vycházet z pravidel zakotvených v § 23 odst. 1 zákona, podle kterých je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány.
69. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že za situace, kdy se v šetřeném případě jednalo o rámcovou dohodu, byl obviněný povinen postupovat dle zákonných ustanovení a předmětnou rámcovou dohodu zadat v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody dle § 132 odst. 1 zákona.[4] Z informací dostupných o předmětné rámcové dohodě na profilu zadavatele však nevyplývá, že by uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem předcházelo jakékoliv zadávací řízení, tedy že by výběr dodavatele proběhl dle zadavatelem předem jasně formulovaných kritérií/podmínek v zákonem předvídaném postupu, přičemž v samotném sdělení, které Úřad obdržel dne 2. 6. 2023, pak obviněný potvrdil, že žádné zadávací řízení nerealizoval, jelikož netušil, že je potřeba tak činit.
70. Obviněný tak v rozporu se zákonem uzavřel předmětnou rámcovou dohodu jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení, aniž by k tomu byl s ohledem na předpokládanou hodnotu rámcové dohody oprávněn.
71. Úřad na základě shora uvedeného shledal, že tímto svým jednáním obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona stanovené v § 131 odst. 2 zákona, když předmětnou rámcovou dohodu uzavřel jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení, ačkoliv předpokládaná hodnota rámcové dohody v době uzavření smlouvy činila 3 340 432,60 Kč, a neuzavřel tak předmětnou rámcovou dohodu na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
72. Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zahájení zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem, tj. v podlimitním režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů, neboť zahájení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných v § 52 zákona je spojeno s uveřejňovací povinností zákonem předvídaným způsobem, a to buď uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona v případě zjednodušeného podlimitního řízení či odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek v případě volby druhu zadávacího řízení pro nadlimitní režim [§ 212 odst. 3 písm. a) zákona]. Potenciál, že by se v takovém případě o možnost uzavření rámcové dohody zajímal širší okruh dodavatelů než v šetřeném případě, kdy zadavatel přistoupil k přímému uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, o čemž až zpětně jsou dodavatelé informování toliko na profilu zadavatele, a že by z tohoto širšího okruhu dodavatelů mohl vzejít jiný dodavatel než vybraný dodavatel, je dle Úřadu nesporný, jelikož v šetřeném případě zadavatel hospodářskou soutěž dle zákonných pravidel o předmětnou rámcovou dohodu úplně vyloučil.
73. Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel dne 1. 1. 2020 rámcovou dohodu.
74. V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty
75. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
76. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
77. Dle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
78. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 1. 1. 2020, tj. v den uzavření rámcové dohody. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu, tj. dne 20. 10. 2023. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
79. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.
80. Z účetních dokladů doručených Úřadu obviněným vyplývá celková cena, kterou obviněný uhradil na základě rámcové dohody za provedení těžebních a pěstebních činností v lesích obce Dlouhá Lhota, a to 4 566 135,06 Kč vč. DPH, obviněnému tedy lze za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí uložit pokutu v maximální výši 456 613,50 Kč.
81. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákona o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
82. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
83. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
84. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 131 odst. 2 zákona přistoupil k uzavření rámcové dohody za účelem zajištění těžebních a pěstebních činností pro svou potřebu bez provedení zadávacího řízení.
85. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v naprosté ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla výrazně omezuje (případně dokonce vylučuje) hospodářskou soutěž, která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). Tím, že obviněný uzavřel rámcovou dohodu bez provedení zadávacího řízení, se dopustil jednoho z nejzávažnějších porušení zákona, neboť svým postupem fakticky obešel zákon, když neprovedl výběr dodavatele pro uzavření rámcové dohody v souladu s § 132 odst. 1 zákona a následně od vybraného dodavatele odebíral plnění. Obviněný tak neumožnil podání nabídek dalších potenciálních dodavatelů zákonem předvídaným způsobem, čímž naprosto vyloučil soutěžní prostředí předvídané zákonem. Jednání obviněného tak lze v šetřeném případě označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.
86. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání přestupku. V daném případě spáchaný přestupek způsobil, že vybraný dodavatel nebyl vystaven možné konkurenci, neboť uzavření rámcové dohody proběhlo bez provedení zadávacího řízení. Obviněný tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinného konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže.
87. Obviněnému byla za spáchání přestupku v příkazu stanovena pokuta ve výši 80 000 Kč. Úřad se dále zabýval též tvrzeními obviněného učiněnými v samotném odporu proti příkazu a ve vyjádření obviněného na podání odporu navazující, ve kterých obviněný brojí proti výši stanovené pokuty tvrzením, že závažnost jeho jednání byla snížena tím, že ceny za služby byly v rámcové dohodě sjednány ve výši cen v této době obvyklých a též byl ze strany obviněného před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem osloven i jiný dodavatel, který uzavření smlouvy odmítl. Úřad argumenty obviněného posoudil a došel k závěru, že ani doplňující skutečnosti uvedené obviněným v těchto přípisech nejsou důvodem pro snížení uložené pokuty, neboť tyto skutečnosti nikterak nesnižují výše popsanou závažnost přestupkového jednání obviněného. Úřad tedy neshledal na základě nových obviněným předložených skutečností důvod, na základě kterého by přehodnotil své závěry učiněné v příkazu, a proto konstatuje, že závažnost pochybení obviněného zůstává i vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neměnná. Obviněný se postupem mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejných zakázek, resp. rámcové dohody podle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu podle zákona by zadavatel měl pro zadání rámcové dohody na výběr použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení definovaných v části třetí, ev. čtvrté zákona. Se zahájením těchto druhů zadávacích řízení je pak spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, resp. rámcovou dohodu, což má za následek vyšší míru konkurence než zadavatelem zvolený postup mimo režim zákona.
88. O přiměřenosti výše vyměřené pokuty vypovídá i ta skutečnost, že Úřad tuto stanovil u samé spodní hranice zákonem stanovené sazby, a to ve výši 17,52 % jejího maxima (viz k tomu bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má tedy za to, že výše stanovené pokuty je vzhledem k povaze a závažnosti přestupku obviněného, s ohledem na skutečnost, že se v tomto případě jedná o jedno z nejzávažnějších porušení zákona spočívající v úplném vyloučení soutěžního prostředí dle zákonem předvídaných pravidel, stanovena přiměřeně přísně.
89. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek KS v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
90. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí dne 1. 1. 2020, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynulo ke dni vydání tohoto rozhodnutí více než 3,5 roku. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku.
91. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
92. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za něž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávanými přestupky v souběhu.
93. Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.
94. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 vyplývá, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 4 928 000 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
95. Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, přičemž akcentována je funkce preventivní.
96. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
97. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
98. Podle § 93 odst. 1 písm. i) přestupkového zákona se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
99. Podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
100. Vzhledem k tomu, že přestupkový zákon v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
101. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
102. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
103. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000687.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Dlouhá Lhota, Dlouhá Lhota 47, 679 71 Dlouhá Lhota
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/smlouva-o-provadeni-lesnich-cinnosti-v-lesich-obce-dlouha-lhota-ze-dne-1-1-2020-1
[2] V pozdějším znění činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona 5 610 000 Kč.
[3] Úřad s ohledem na ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod v této souvislosti posuzoval, zda je co do viny pro obviněného příznivější pozdější právní úprava. Vzhledem k tomu, že hodnota pro určení nadlimitní veřejné zakázky byla ve znění pozdějších předpisů zvýšena, a to na 5 610 000 Kč, je tedy co se týče uvedeného finančního limitu pro zadavatele mírnější, dospěl Úřad k závěru, že pozdější právní úprava je pro obviněného příznivější.
[4] Žádné výjimky z povinnosti zadat předmětnou smlouvu v zadávacím řízení se obviněný nedovolával.