číslo jednací: 41003/2023/500
spisová značka: S0490/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | TATAMI – BEZPEČNOSTNÍ PODLAHA“ |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 127 odst. 2 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 1. 2024 |
| Související rozhodnutí | 41003/2023/500 00745/2024/162 |
| Dokumenty |  2023_S0490.pdf 408 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0490/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-41003/2023/500 |
|
Brno 19. 10. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 24. 7. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Český svaz karate z.s., IČO 00540897, se sídlem Nad kapličkou 3378/17, 100 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 3. 8. 2023 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha,
- navrhovatel – TRISPORT HAVEL s.r.o., IČO 25217666, se sídlem Barvínková 779/1, 326 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 6. 2023 Mgr. Lukášem Hegnerem, advokátem, ev. č. ČAK 12837, se sídlem Jiráskovo náměstí 816/4, 326 00 Plzeň,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „TATAMI – BEZPEČNOSTNÍ PODLAHA“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 19. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00245049,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Český svaz karate z.s., IČO 00540897, se sídlem Nad Kapličkou 3378/17, 100 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „TATAMI – BEZPEČNOSTNÍ PODLAHA“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 19. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00245049, postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když zrušil předmětné zadávací řízení, aniž by byl k tomu oprávněn, neboť cit. zadavatel nenaplnil podmínky pro zrušení předmětného zadávacího řízení podle cit. ustanovení zákona, jelikož se nejedná o zadávací řízení, „které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen“, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Český svaz karate z.s., IČO 00540897, se sídlem Nad Kapličkou 3378/17, 100 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší všechny úkony zadavatele související se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku „TATAMI – BEZPEČNOSTNÍ PODLAHA“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 19. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00245049, včetně oznámení a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 21. 6. 2023.
III.
Zadavateli – Český svaz karate z.s., IČO 00540897, se sídlem Nad Kapličkou 3378/17, 100 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0490/2023/VZ ve věci návrhu navrhovatele – TRISPORT HAVEL s.r.o., IČO 25217999, se sídlem Barvínková 779/1, 326 00 Plzeň – ze dne 24. 7. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „TATAMI – BEZPEČNOSTNÍ PODLAHA“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 19. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00245049.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Český svaz karate z.s., IČO 00540897, se sídlem Nad Kapličkou 3378/17, 100 00 Praha – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – Český svaz karate z.s., IČO 00540897, se sídlem Nad Kapličkou 3378/17, 100 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 3. 8. 2023 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha (dále jen „zadavatel“ nebo též „Český svaz karate“) – zahájil dne 19. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „TATAMI – BEZPEČNOSTNÍ PODLAHA“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V bodě 2.1.2 výzvy k podání nabídek ze dne 19. 5. 2023 (dále jen „výzva k podání nabídek“) zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil takto: „Předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka bezpečnostní podlahy TATAMI pro 21 zápasišť, která se skládá z celkového počtu 3024 ks desek (144 ks pro každé zápasiště o rozměrech 12 x 12 desek, každá o rozměrech 100 x 100 x 2 cm).“.
3. Zadavatel stanovil v bodu 3. zadávací dokumentace ze dne 19. 5. 2023 (dále jen „zadávací dokumentace“) předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 350 000,- Kč bez DPH.
4. Oznámením a rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 21. 6. 2023 (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“) zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku s odkazem na ust. § 127 odst. 2 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), a téhož dne uveřejnil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na profilu zadavatele.
5. Dne 30. 6. 2023 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – TRISPORT HAVEL s.r.o., IČO 25217666, se sídlem Barvínková 779/1, 326 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 6. 2023 Mgr. Lukášem Hegnerem, advokátem, ev. č. ČAK 12837, se sídlem Jiráskovo náměstí 816/4, 326 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 29. 6. 2023, které směřovaly proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem (dále jen „námitky“). Zadavatel námitky rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 14. 7. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.
6. Navrhovatel následně dne 24. 7. 2023 podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Obsah návrhu
7. Z návrhu navrhovatele vyplývá, že navrhovatel brojí proti zrušení zadávacího řízení.
8. Navrhovatel v části III. návrhu nejprve uvádí, že mu v důsledku nezákonného postupu zadavatele v zadávacím řízení vznikla újma, resp. hrozí vznik újmy, a to v důsledku skutečnosti, že zadavatel v rozporu s ust. § 127 zákona rozhodl o zrušení zadávacího řízení, ačkoliv pro zrušení zadávacího řízení nebyly splněny zákonné podmínky. Navrhovateli tak hrozí vznik újmy spočívající v nemožnosti realizovat předmětnou veřejnou zakázku, a tedy dosáhnout zisku jejím plněním. Současně v důsledku této skutečnosti ztratil navrhovatel možnost plnit významnou referenční zakázku, jejímž prostřednictvím by mj. mohl v dalších zadávacích řízeních prokazovat svoji technickou, popř. ekonomickou kvalifikaci.
9. Navrhovatel dále shrnuje průběh zadávacího řízení a uvádí, že z úkonů provedených zadavatelem v zadávacím řízení dovozuje, že nabídka navrhovatele byla ekonomicky nejvýhodnější, přičemž poté co navrhovatel předložil zadavateli zdůvodnění stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny přistoupil zadavatel ke zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel je toho názoru, že „zadavatel tedy neměl žádný právní důvod dodavatele TRISPORT Havel s.r.o. ze zadávacího řízení vyloučit, a proto patrně přistoupil ke zrušení celého zadávacího řízení, než aby smlouvu uzavřel právě s tímto ekonomicky nejvýhodnějším dodavatelem. Jak již výše uvedeno, pokud by zadavatel nepřistoupil ke zrušení zadávacího řízení napadeným rozhodnutím, byl by nepochybně povinen uzavřít smlouvu právě s dodavatelem TRISPORT Havel s.r.o.“. Ve vztahu k újmě navrhovatel dodává, že se tak nejedná o teoretickou újmu, ale o zcela reálnou újmu spočívající v nemožnosti plnit referenční zakázku pro další veřejné zakázky zadávané v daném odvětví na relevantním trhu. V důsledku nezákonného rozhodnutí zadavatele vznikla navrhovateli jednak konkrétní materiální újma z titulu ušlého zisku a jednak újma imateriální z titulu ušlého „goodwill“ a nemožnosti plnit referenční zakázku pro další veřejné zakázky.
10. Navrhovatel dále v části IV. návrhu uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl žádný konkrétní důvod, který jej ke zrušení zadávacího řízení vedl. Jako právní důvod pro zrušení zadávacího řízení zadavatel pouze odkázal na ustanovení § 127 odst. 2 písm. g) zákona, když tvrdí, že není veřejným zadavatelem, resp. „dotovaným zadavatelem“, ale „dobrovolným zadavatelem“, který není vázán postupy dle zákona, a proto byl oprávněn zadávací řízení zrušit i bez uvedení důvodu.
11. S důvodem pro zrušení zadávacího řízení uvedeným v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se navrhovatel neztotožňuje a uvádí, že za zadavatele (povinného, nikoliv dobrovolného) je podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona nutno považovat rovněž zadavatele, který k úhradě podlimitní veřejné zakázky použije více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele. Navrhovatel dodává, že zadavatel již v zadávací dokumentaci, konkrétně v návrhu smlouvy, která tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“) v čl. 1.2 konstatoval: „Smluvní strany se dále zavazují řídit příslušnými pravidly pro žadatele a příjemce dotací v rámci dotačního programu Národní sportovní agentury ‚162 53 MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA SPORTU – MOVITÉ INVESTICE 2020 – 2024’ (dále jen ‚program’), v jehož rámci je Zadávací řízení realizováno, jakož i příslušným Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Plnění této smlouvy je podmíněno přiznáním dotace Objednateli z uvedeného programu na pořízení předmětu této smlouvy (dále jen ‚dotace’). Objednatel se zavazuje seznámit Dodavatele s obsahem Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to bezprostředně poté, co toto rozhodnutí obdrží, nejdříve však ke dni uzavření této smlouvy.“. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel tedy jednoznačně od počátku zadávacího řízení postupoval jako (povinný) „dotovaný zadavatel“ ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) zákona, na což také implicitně uchazeče upozornil v zadávací dokumentaci, nikoliv jako „dobrovolný zadavatel“ ve smyslu § 4 odst. 5 zákona, jak tvrdí teprve v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
12. V části V. návrhu se navrhovatel vyjadřuje k argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, že již v rámci předložených nabídkových cen zjistil, že v případě vybrané nabídky je cena 1 ks zápasiště pod úrovní 80 000,- Kč bez DPH, z čehož bylo zřejmé, že „nemůže být splněna podmínka čl. 4.2 dotační výzvy Národní sportovní agentury v rámci shora uvedeného programu pro rok 2022 – 2023, a tedy, že Zadavatel příslušnou dotaci neobdrží, a tedy fakticky ani nebude a nemůže být dotovaným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 2 ZZVZ.“. Navrhovatel uvádí, že je absurdní, aby bylo zadávací řízení zrušeno jen z toho důvodu, že dodavatel nabídl ekonomicky příliš výhodnou nabídku, tím spíše za situace, když zadavatel stanovil jako jediné hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu. Účelem zadávacího řízení je získat ekonomicky nejvýhodnější nabídku a tím i šetřit veřejné finanční zdroje. Jednání zadavatele však směřuje k tomu, aby nakoupil dražší zboží, než jaké může na relevantním trhu nakoupit.
13. Navrhovatel rovněž uvádí, že pokud zadavatel od zahájení zadávacího řízení postupoval s cílem naplnit všechny znaky „dotovaného zadavatele“ ve smyslu § 4 odst. 2 zákona, pak se nemůže po právu rozhodnout pouze pro účely zrušení zadávacího řízení, že „dotovaným zadavatelem“ není, ale musí v celém řízení postupovat jednotně. Navrhovatel doplňuje, že zadavatel nemůže sám přistoupit k hodnocení splnění dotačních podmínek a na základě takového hodnocení sám rozhodnout, zda je či není „dotovaným zadavatelem“. Posouzení dotačních podmínek nepřísluší zadavateli, ale případně poskytovateli dotace. V této věci je navrhovatel toho názoru, že bezpečnostní podlahu „TATAMI“ je třeba chápat jako celek, soubor věcí, který je tvořen dílčími deskami, které mají společný funkční význam a účel. Navrhovatel má tedy za to, že za soubor věcí je třeba posuzovat bezpečností podlahu jako soubor věcí, tj. všech 3 024 ks desek, když tyto desky lze různě kombinovat, spojovat či nahrazovat, nicméně účelové určení si zachovají jako jeden soubor hmotného movitého majetku.
14. Navrhovatel dále uvádí, že pakliže bylo zadavateli zřejmé, že nabídka navrhovatele nesplňuje kritéria daná dotační výzvou Národní sportovní agentury, IČO 07460121, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha (dále jen „Národní sportovní agentura“), a že příslušnou dotaci neobdrží, pak zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nebylo důvodné a výzva podrobně rozkrýt cenovou nabídku postrádala jakékoliv rozumné odůvodnění. Navrhovatel má rovněž obavu, zda nemohlo dojít k úniku jeho obchodního tajemství, když byl povinen rozkrýt svoji cenovou nabídku.
15. Navrhovatel je také toho názoru, že zadavatel chybně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, kdy zadavatel nedodržel pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podmínky dle § 16 a následujících ustanovení zákona, nýbrž předpokládanou hodnotu stanovil svévolně a účelově tak, aby na dodané zboží mohl čerpat veřejnou podporu a ostatní cenové nabídky považuje za mimořádně nízké, byť odpovídají cenám na relevantním trhu v místě a čase obvyklém.
III. Průběh správního řízení
16. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 24. 7. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele téhož dne.
17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou
- zadavatel,
- navrhovatel.
18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č.j. ÚOHS-28153/2023/536 ze dne 26. 7. 2023. Vyjádření zadavatele k návrhu a část dokumentace o zadávacím řízení obdržel Úřad dne 3. 8. 2023. Zbývající část dokumentace obdržel Úřad dne 9. 8. 2023.
Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 3. 8. 2023
19. Zadavatel ve vyjádření k návrhu ze dne 3. 8. 2023 uvádí, že je spolkem s celostátní působností ve smyslu ust. § 214 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se dobrovolně spolčují majetkově a organizačně samostatné a nezávislé sportovní spolky se sídly na území České republiky, jejichž hlavní činnost, účel či poslání spočívá v provozování, organizování, rozvoji nebo podpoře karate nebo obdobné sportovní činnosti a jiné právnické a fyzické osoby.
20. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele, že zadavatel je od počátku zadávacího řízení zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 2 zákona zadavatel namítá, že aby zadavatel byl v postavení dle § 4 odst. 2 zákona, musí být splněny všechny tam uvedené podmínky a dodává, že „[p]okud jde o splnění podmínky týkající se uhrazení celkové ceny za plnění, pak tu je možné stanovit toliko z nabídek dodavatelů, a to teprve na základě jejich posouzení, neboť až v tomto okamžiku bude v souladu s dikcí ZZVZ známa výše peněžních prostředků skutečně použitých k úhradě té které veřejné zakázky. Vyplyne-li z průběhu zadávacího řízení, že veřejná zakázka nemůže být uhrazena z některého z uváděných rozpočtů, pak ani zadavatel, který zahájil příslušné podlimitní či nadlimitní zadávací řízení, se nikdy nemůže stát tzv. dotovaným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 2 ZZVZ a zůstává v kategorii zadavatele, který nebyl povinen zahájit zadávací řízení (viz § 4 odst. 4 a § 4 odst. 5 ZZVZ).“. Dle zadavatele bylo jeho postavení navrhovateli zřejmé od okamžiku zahájení zadávacího řízení, neboť jednoznačně vyplývalo ze zadávacích podmínek zadávacího řízení, v rámci kterých zadavatel označil název dotačního programu i způsob financování případného plnění veřejné zakázky. Zadavatel doplňuje, že „není a nikdy nemůže být v postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 ZZVZ, nýbrž toliko jen veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 2 ZZVZ, a to jen tehdy pokud by k úhradě Veřejné zakázky použil veřejné prostředky za podmínek § 4 odst. 2 ZZVZ. Jestliže se v průběhu zadávacího řízení ukázalo, že podmínky čerpání dotačních prostředků jsou vyloučeny, pak logicky bylo zřejmé, že Zadavatel zůstal v postavení tzv. dobrovolného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 5 ZZVZ, jemuž logicky svědčil zákonný důvod pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 ods. 2 písm. g) ZZVZ. Rozhodný tak byl faktický (nikoliv deklarovaný) stav a průběh zadávacího řízení, se kterým Navrhovatel musel počítat nejpozději od okamžiku podání nabídky.“.
21. Zadavatel dále uvádí, že dotace mohla být čerpána na pořízení dlouhodobého hmotného movitého majetku (samostatných movitých věcí a jejich souborů), za které bylo považováno pořízení 1 ks dlouhodobého hmotného majetku, jehož cena je vyšší než 80 000,- Kč bez DPH. Tato pevně stanovená dotační podmínka (navíc při absenci rozhodnutí o poskytnutí dotace) je jednoznačná a v žádném případě ji nelze dezinterpretovat způsobem, jak činí navrhovatel. Dle zadavatele bylo vzhledem k této skutečnosti zřejmé, že „již nemůže být splněna podmínka čl. 4.2. dotační výzvy Národní sportovní agentury v rámci dotačního programu Národní sportovní agentury ‚162 53 MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA SPORTU – MOVITÉ INVESTICE 2020 – 2024’ […] , a tedy, že Zadavatel příslušnou dotaci neobdrží, a tedy fakticky ani nebude a nemůže být ani dotovaným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 2 ZZVZ.“.
22. Zadavatel rovněž odkazuje na komentářovou literaturu k ust. § 4 zákona, v níž se uvádí následující: „Vzhledem ke skutečnosti, že pro posouzení postavení konkrétního subjektu jakožto ‚dotovaného’ zadavatele není dle komentovaného ustanovení relevantní předpokládaná výše peněžních prostředků nebo předpokládaný podíl peněžních prostředků vypočtený na základě předpokládané hodnoty zakázky, ale výhradně skutečná výše peněžních prostředků použitá k úhradě plnění, lze objednatelům při posuzování jejich postavení jakožto ‚dotovaného’ zadavatele ve smyslu komentovaného ustanovení doporučit zvýšenou obezřetnost. Splnění třetí podmínky bude nutné zkoumat nejen před vlastním zahájením zadávání předmětného plnění, ale rovněž po podání nabídek a před uzavřením smlouvy. Pokud konkrétní subjekt s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nezahájí zadávání veřejné zakázky jako „dotovaný“ zadavatel v některém ze zadávacích řízení a teprve následně z podané nabídky nebo návrhu smlouvy zjistí, že je splněna i tato třetí podmínka, bude dle názoru autorů nezbytné zrušit předchozí způsob zadávání zakázky (resp. uzavírání smlouvy) a zahájit nové zadávání veřejné zakázky v některém ze zadávacích řízení. Pokud by naopak zadavatel, který zahájil zadávání veřejné zakázky v některém zadávacím řízení jakožto ‚dotovaný’ zadavatel, následně z podaných nabídek zjistil, že k realizaci zadávacího řízení nebyl povinen [z podaných nabídek zjistí, že není splněna výše uvedená podmínka ad 3 -minimální výši úhrady ze zákonem stanoveného zdroje financování], aplikuje se na danou situaci § 4 odst. 5 upravující dobrovolné zahájení zadávacího řízení.". Zadavatel rovněž odkazuje na další komentářovou literaturu, v které se k ust. § 4 zákona uvádí následující: „Pokud zadavatel v odstavcích 1 až 3 zahájí zadávací řízení, přestože neměl povinnost zadávací řízení zahajovat, musí toto řízení podle zákona dokončit. Může jít o případ, kdy zadavatel nevyužije některé z výjimek stanovených zákonem, a to bez ohledu, zda záměrně či z neznalosti. Zákon zde preferuje právní jistotu dodavatelů. Je však nutné upozornit, že zadavatel v takovém případě může následně zadávací řízení zrušit podle § 127 odstavec 2 písm. g)…“.
23. K tvrzené újmě navrhovatele zadavatel uvádí, že navrhovatel reálně neprokázal a nezdůvodnil nezbytnou náležitost návrhu ve smyslu § 257 písm. b) zákona v podobě prokázání újmy, která by měla vzniknout navrhovateli. Zadavatel údajný vznik újmy navrhovateli odmítá, neboť vznik újmy je dle zadavatele vyloučen při řádně zrušeném zadávacím řízení. Zadavatel rovněž odmítá údajnou újmu z hlediska ztráty případné reference, neboť nepředstavuje žádnou újmu na straně navrhovatele, nedochází ke snížení jeho majetku či ztrátě ušlého zisku. Zadavatel dále odmítá obavu navrhovatele ze zneužití obchodního tajemství, neboť zadavatel jednak není v postavení obchodníka v konkurenčním postavení vůči navrhovateli, a jednak je vázán zákonnými povinnostmi k ochraně důvěrných informací/obchodního tajemství.
24. K argumentaci navrhovatele ohledně chybně stanovené předpokládané hodnoty zadavatel uvádí, že při stanovení předpokládané hodnoty vycházel z vlastního průzkumu trhu, resp. z veřejně dostupných informací konkrétních prodejců nabízejících produkty – bezpečnostní podlahu „tatami“. Nabízené ceny produktů k okamžiku zahájení zadávacího řízení se pohybovaly v hodnotách od 2 224 272,96 Kč bez DPH do 2 449 440,- Kč bez DPH. Zadavatel je toho názoru, že předpokládaná hodnota stanovená ve výši 2 350 000,- Kč bez DPH je stanovena ve středním mediánu a nelze říci, že by zadavatel vycházel z vyšších cen pro stanovení předpokládané hodnoty.
25. Zadavatel uzavírá, že pokud zákon umožňuje zadavateli, který nebyl jinak povinen vést zadávací řízení zrušit zadávací řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. g) zákona, pak „zcela v souladu se ZZVZ k tomuto postupu přistoupil Zadavatel i se zřetelem ke skutečnosti, že z předložených nabídek vyplynulo, že výběr Navrhovatele by v konečném důsledku vedl k neposkytnutí jakéhokoliv plnění z Dotačního programu pro nesplnění dotačních podmínek (viz výše). Zadavatel jako spolek by si nikdy nemohl dovolit z vlastních prostředků a v plné výši hradit celou kupní cenu dodávky, aniž by neohrozil své hospodaření.“
Další průběh správního řízení
26. Usnesením č. j. ÚOHS-30854/2023/536 ze dne 18. 8. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu ke sdělení následujících informací a doložení dokladů:
- V jakém právním postavení zahájil zadavatel předmětnou veřejnou zakázku, zda v postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 2 zákona, či ve smyslu § 4 odst. 5 zákona a pokud zadavatel zahájil veřejnou zakázku ve smyslu § 4 odst. 2 zákona sdělení rozhodných skutečností, na základě kterých tak učinil a předložení všech souvisejících dokumentů.
- Sdělení rozhodných skutečností souvisejících s podáním žádosti o poskytnutí dotace v rámci dotačního programu Národní sportovní agentury „PROGRAM č. 162 53 MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA SPORTU – MOVITÉ INVESTICE 2020 – 2024“, tj. datum podání žádosti, její aktuální stav apod. včetně předložení této žádosti a všech souvisejících informací a dokumentů.
- Sdělení, zda již byla ze strany poskytovatele dotace realizována Registrace akce prostřednictvím Informačního systému „MF ČR IS EDS/SMVS“ a pokud ano, předložení všech dokumentů souvisejících s uvedenou Registrací akce.
27. Dne 28. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 25. 8. 2023.
Vyjádření zadavatele ze dne 25. 8. 2023
28. Zadavatel ve vyjádření ze dne 25. 8. 2023 uvádí, že předmětné zadávací řízení zahájil v postavení tzv. „dobrovolného zadavatele“ ve smyslu § 4 odst. 5 zákona, a to z důvodu opatrnosti v okamžiku, kdy nebylo vydáno vlastní rozhodnutí o poskytnutí dotace ze strany poskytovatele dotace, tj. Národní sportovní agentury. Postup zadavatele zahájit zadávací řízení v postavení „dobrovolného zadavatele“ ve smyslu § 4 odst. 5 zákona byl ve světle skutkových okolností případu dle zadavatele legální a legitimní, a to zejména v okamžiku, kdy zadavateli nebylo zřejmé, zdali vůbec bude rozhodnuto o poskytnutí dotace. V této souvislosti zadavatel odkazuje na komentářovou literaturu k ust. § 4 zákona, v níž se uvádí, že „[p]odle odstavce 5 je za zadavatele považována také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoli k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení. Na rozdíl od dobrovolného zahájení zadávacího řízení, které je upraveno v předchozím komentovaném odstavci 4, se v tomto případě jedná výhradně o situace, kdy zadávací řízení zahájí osoba, která není zadavatelem dle § 4 odst. 1 až 3, tedy v případech, kdy zadávací řízení zahájí ‚nezadavatel’. Taková situace může nastat např. při dobrovolném postupu osoby dle ZVZ v případech, kdy je postup dle ZVZ těmto jiným osobám doporučen nebo přímo nařízen ze strany jednotlivých dotačních orgánů, v případech ‚preventivního’ postupu dle ZVZ osobami, které mají pochybnosti o splnění podmínek ‚dotovaného’ či ‚sektorového’ zadavatele nebo naopak v případech, kdy osoba postupuje dle ZVZ v domnění, že je ‚dotovaným’ či ‚sektorovým’ zadavatele, aniž by jím skutečně byla.“
29. Zadavatel dále uvádí rozhodné kroky související s podáním žádosti o dotaci, a sice, že dne 27. 2. 2023 odeslal žádost o dotaci Národní sportovní agentuře v rámci výzvy č. 34/2022 „Movité investice – rozvoj materiálně technické základny sportovních svazů 2022 – 2023“. Žádost zadavatele je evidována pod č. MTZ23-00054, přičemž zadavatel dále uvádí, že „[l]hůta pro doložení dokladů, která byla stanovena na základě vydané registrace akce evidenční čísla 162D53100B017 byla prodloužena na základě usnesení NSA ze dne 27. 7. 2023, č. j. NSA-00054/2023/MT22/7 do 30. 11. 2023.“.
Další průběh správního řízení
30. Usnesením č. j. ÚOHS-36820/2023/536 ze dne 26. 9. 2023 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě určené citovaným usnesením Úřadu k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. Závěry úřadu
31. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. K tomu Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K újmě navrhovatele
32. Zadavatel ve vyjádření k návrhu namítá, že navrhovatel reálně neprokázal a nezdůvodnil nezbytnou náležitost návrhu ve smyslu § 257 písm. b) zákona v podobě prokázání újmy, která mu měla vzniknout.
33. K tomu Úřad uvádí, že náležitostí návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dle § 251 odst. 1 zákona je mimo jiné označení, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, přičemž podle § 257 písm. b) zákona platí, že pokud návrh tuto náležitost neobsahuje, je to důvodem pro zastavení správního řízení.
34. Navrhovatel v části III. návrhu podrobně rozvádí, v čem spatřuje porušení zákona zadavatelem, když konkrétně uvádí, že „zadavatel v rozporu s ust. § 127 zákona rozhodl o zrušení zadávacího řízení, ačkoliv pro zrušení zadávacího řízení nebyly splněny zákonné podmínky“ a dále, že „zadavatel tedy neměl žádný právní důvod dodavatele TRISPORT Havel s.r.o. ze zadávacího řízení vyloučit, a proto patrně přistoupil ke zrušení celého zadávacího řízení, než aby smlouvu uzavřel právě s tímto ekonomicky nejvýhodnějším dodavatelem. Jak již výše uvedeno, pokud by zadavatel nepřistoupil ke zrušení zadávacího řízení napadeným rozhodnutím, byl by nepochybně povinen uzavřít smlouvu právě s dodavatelem TRISPORT Havel s.r.o.“. Navrhovatel je toho názoru, že mu vznikla újma, resp. hrozí vznik újmy spočívající v nemožnosti realizovat předmětnou veřejnou zakázku a dosáhnout tak zisku jejím plněním.
35. Úřad v této souvislosti uvádí, že újma obecně spočívá v nemožnosti realizovat veřejnou zakázku, přičemž vzniklá nebo hrozící újma nemusí znamenat pouze vznik přímé škody, ale újmou může být i ztráta šance získat veřejnou zakázku či porušení procesních práv účastníka zadávacího řízení. V šetřeném případě navrhovatel uvedl, že mu vznikla újma, resp. hrozí vznik újmy spočívající v nemožnosti realizovat předmětnou veřejnou zakázku, a tedy dosáhnout zisku jejím plněním, neboť dle navrhovatele zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem.
36. Úřad tedy konstatuje, že návrh v souladu s § 251 odst. 1 zákona označení, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, včetně specifikování této újmy, obsahuje, přičemž není dán důvod pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. b) zákona.
37. Jelikož tedy návrh náležitost spočívající v označení, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, obsahuje, není dán důvod pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. b) zákona.
K výroku I. rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
38. Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem
a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,
b) Česká národní banka,
c) státní příspěvková organizace,
d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
39. Podle § 4 odst. 2 zákona je zadavatelem osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z
a) rozpočtu veřejného zadavatele,
b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.
40. Podle § 4 odst. 3 zákona při zadávání sektorových veřejných zakázek podle § 151, včetně sektorových koncesí podle § 176 odst. 3, je zadavatelem také osoba uvedená v § 151 odst. 2 zákona.
41. Podle § 4 odst. 4 zákona platí, že pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.
42. Podle § 4 odst. 5 zákona se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.
43. Podle § 127 odst. 2 písm. g) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se jedná o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen.
44. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
45. Dne 21. 6. 2023 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž zrušení zadávacího řízení odůvodnil následujícím způsobem: „Zadavatel je spolkem ve smyslu ust. § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále ‚občanský zákoník’) s celostátní působností, ve kterém se dobrovolně spolčují majetkově a organizačně samostatné a nezávislé sportovní spolky se sídly na území České republiky, jejichž hlavní činnost, účel či poslání spočívá v provozování, organizování, rozvoji nebo podpoře karate nebo obdobné činnosti a jiné právnické a fyzické osoby.
V tomto ohledu tedy platí, že Zadavatel není zadavatelem, resp. definičně ani nespadá do kategorie zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 až odst. 3 ZZVZ, nýbrž je tzv. dobrovolným zadavatelem v režimu § 4 odst. 5 ZZVZ. Ve smyslu § 4 odst. 5 ZZVZ tak platí, že za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna.
S ohledem na shora uvedené tak Zadavatel rozhodl o tom, že zrušuje zadávací řízení z důvodu aplikace § 127 odst. 2 písm. g) ZZVZ, neboť se jedná o zadávací řízení, které Zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen.“.
46. V čl. 1.2 návrhu smlouvy se uvádí, že „[s]mluvní strany se dále zavazují řídit příslušnými pravidly pro žadatele a příjemce dotací v rámci dotačního programu Národní sportovní agentury ‚162 53 MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA SPORTU – MOVITÉ INVESTICE 2020 – 2024’ (dále jen ‚program’), v jehož rámci je Zadávací řízení realizováno, jakož i příslušným Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Plnění této smlouvy je podmíněno přiznáním dotace Objednateli z uvedeného programu na pořízení předmětu této smlouvy (dále jen ‚dotace’). Objednatel se zavazuje seznámit Dodavatele s obsahem Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to bezprostředně poté, co toto rozhodnutí obdrží, nejdříve však ke dni uzavření této smlouvy.“.
Právní posouzení
47. Správní řízení bylo zahájeno na základě návrhu, který směřuje proti zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. g) zákona. Zadavatel zrušení zadávacího řízení odůvodnil v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tím, že se v šetřeném případě jedná o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen, neboť není v postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 až odst. 3 zákona, nýbrž je v postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 5 zákona. Předmětem uvedeného správního řízení je tak posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.
48. Úřad k institutu zrušení zadávacího řízení nejdříve obecně uvádí, že zákon obsahuje taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zákon dále rozlišuje mezi obligatorností tedy zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení z důvodů a za splnění podmínek stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. Fakultativně může zadavatel zrušit zadávací řízení za podmínek předpokládaných v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodů a při naplnění podmínek předvídaných zákonem. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení.
49. Úřad dále pro úplnost uvádí, že s ohledem na zásadu transparentnosti je při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, třeba vycházet právě z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm musí být ze strany zadavatele uvedeny všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění daného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení by mělo mj. obsahovat ustanovení relevantní právní úpravy, podle které zadavatel zadávací řízení ruší, a mělo by být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. Veškeré důvody pro zrušení zadávacího řízení musí být tedy vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž následně pak mohou být uvedené důvody příp. také přezkoumány Úřadem.
50. Jak již bylo uvedeno výše, z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. g) zákona, podle kterého zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se jedná o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen. Zrušení zadávacího řízení na základě tohoto důvodu spadá mezi fakultativní možnosti zadavatele, ke kterému může přistoupit pouze za situace, kdy bude naplněna podmínka daného ustanovení. Pokud tedy dojde k naplnění dané podmínky, tzn. že se jedná o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen, může zadavatel zrušit zadávací řízení.
51. Úřad v obecné rovině uvádí, že zákonodárce v § 4 zákona taxativně identifikuje okruh subjektů (zadavatelů), které jsou při zadávání veřejných zakázek povinny postupovat podle zákona, přičemž zadavatelem se může stát jak právnická, tak i fyzická osoba. Podle citovaného ustanovení zákona se zadavatelem rozumí především veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 zákona a dále každá další osoba o které to stanoví zákon. V § 4 odst. 2 zákona definuje zákonodárce jako zadavatele osobu, která k úhradě veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele nebo z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu (s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie). Podle § 4 odst. 3 zákona je zadavatelem také osoba uvedená v § 151 odst. 2 zákona při zadávání sektorových veřejných zakázek podle § 151 zákona vč. sektorových koncesí podle § 179 odst. 3 zákona. Ve vztahu k výše uvedeným zadavatelům (tzn. veřejnému zadavateli a zadavateli podle § 4 odst. 2 a odst. 3 zákona) stanovil zákonodárce v odst. 4 citovaného ustanovení zákona pravidlo postupovat podle zákona v průběhu zadávacího řízení, které nebyl tento zadavatele povinen zahájit podle zákona, a přesto dané zadávací řízení zahájil. Za zadavatele se podle § 4 odst. 5 zákona považuje také osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, neboť nesplňuje podmínky stanovené pro osobu zadavatele v odst. 1 až odst. 3 citovaného ustanovení zákona. Pokud se však takovýto zadavatel rozhodne zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ačkoliv k tomu nebyl povinen, musí dodržet všechna relevantní pravidla pro zvolené zadávací řízení.
52. Úřad dále uvádí, že podmínka stanovená v § 127 odst. 2 písm. g) zákona (tzn. existence zadávacího řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen) může nastat v případech podle § 4 odst. 4 zákona nebo podle § 4 odst. 5 zákona. První případ, tedy zahájení zadávacího řízení zadavatelem podle § 4 odst. 4 zákona, představuje situaci, kdy zadavatel v postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 až odst. 3 zákona zahájí zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyl povinen (zejména proto, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu nebo zadavatel aplikoval některou z výjimek dle § 29 či § 30 zákona). Druhým případem (§ 4 odst. 5 zákona) je potom situace, kdy zadávací řízení zahájí osoba, která není zadavatelem dle § 4 odst. 1 až odst. 3 zákona, nemá tedy povinnost při zadávání veřejné zakázky postupovat podle zákona, a přesto zahájí zadávací řízení.
53. V právě šetřeném případě zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvádí, že je zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 5 zákona a dále, že „definičně ani nespadá do kategorie zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 až odst. 3 ZZVZ.“. Vzhledem k tomu, že zadavatel je oprávněn zrušit zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. g) zákona pouze při splnění podmínky, že se jedná o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen, zabýval se Úřad otázkou, zda byla v právě šetřeném případě tato podmínka naplněna. Jinými slovy, zda platí hypotéza, že Český svaz karate nebyl při zahájení předmětného zadávacího řízení v některém z postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 až odst. 3 zákona.
54. Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel jednoznačně od počátku zadávacího řízení postupoval jako „povinný zadavatel“ ve smyslu § 4 odst. 2 zákona, na což také implicitně dodavatele upozornil v zadávací dokumentaci, konkrétně v čl. 1.2 návrhu smlouvy, a nikoliv jako „dobrovolný zadavatel“ ve smyslu § 4 odst. 5 zákona, jak tvrdí zadavatel teprve v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
55. Zadavatel ve vyjádření ze dne 25. 8. 2023 uvádí, že zahájil zadávací řízení v postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 5 zákona, a to z důvodu opatrnosti v okamžiku, kdy nebylo vydáno vlastní rozhodnutí o poskytnutí dotace ze strany poskytovatele dotace, tj. Národní sportovní agentury.
56. S ohledem na uvedené skutečnosti se Úřad nejprve zabýval tím, zda Český svaz karate naplňoval při zahájení předmětného zadávacího řízení definici zadavatele podle § 4 odst. 2 zákona.
57. Podle § 4 odst. 2 zákona je zadavatelem osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z
c) rozpočtu veřejného zadavatele,
d) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.
58. Aby byl zadavatel v postavení ve smyslu § 4 odst. 2 zákona, musí být tedy kumulativně splněny následující podmínky:
1) jedná se o nadlimitní nebo podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce (dále jen „první podmínka“);
2) k její úhradě použije zadavatel více než 200 mil. Kč nebo více než 50 % hodnoty veřejné zakázky z rozpočtu veřejného zadavatele nebo z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu (s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie) (dále jen „druhá podmínka“).
59. Z čl. 1.2 návrhu smlouvy vyplývá, že předmětná veřejná zakázka se vztahuje k dotačnímu programu Národní sportovní agentury „162 53 MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA SPORTU – MOVITÉ INVESTICE 2020 – 2024“.
60. Dle čl. 1.1 výzvy č. 34/2022 „Movité investice – rozvoj materiálně technické základny sportovních svazů 2022 – 2023“ (dále jen „výzva č. 34/2022“) zveřejňuje Národní sportovní agentura tuto výzvu č. 34/2022 v rámci dotačního programu č. 162 53 „Materiálně technická základna sportu – movité investice 2020 – 2024, č. j.: NSA-0045/2020/D/1“ (dále jen „dotační program“).
61. Dle čl. 21 výzvy č. 34/2022 Národní sportovní agentura v průběhu dotačního řízení registruje žádost o dotaci a vydává dokument „Registrace akce“. Vydáním „Registrace akce“ je žadatel dotace vyzván k doložení dalších podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení v souladu se zákonem a uzavřené smlouvy o dodávce nebo zhotovitele díla. Po předložení všech podkladů vyžádaných v rámci „Registrace akce“ je vydáno „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“.
62. Z dokumentace předložené zadavatelem vyplývá, že zadavatel podal Národní sportovní agentuře žádost č. MTZ23-00054, jež byla podepsána zadavatelem dne 28. 2. 2023 a účelem žádosti je: „Nákup movitého majetku – bezpečnostní sportovní podlahy (tatami) určené pro zajištění tréninkové přípravy mládeže a soutěžní činnosti na krajských postupových soutěžích na Mistroství ČR.“. Z části „přehled výdajů“ této žádosti je zřejmé, že celkové způsobilé výdaje byly zadavatelem stanoveny ve výši 2 839 637 Kč vč. DPH a celková požadovaná výše dotace činí 2 413 691 Kč vč. DPH, tj. 85 % způsobilých výdajů.
63. Z dokumentace rovněž vyplývá, že zadavatel obdržel od Národní sportovní agentury dopis č. j. NSA-00054/2023/MT22/3 ze dne 2. 5. 2023, v němž se uvádí, že Národní sportovní agentura po obdržení žádosti o dotaci zadavatele provedla formální a věcnou kontrolu žádosti, při které nezjistila neodstranitelné vady žádosti, načež byl projekt zaregistrován v „Informačním systému MF ČR EDS/SMVS“. V cit. dopise se dále uvádí, že pro vydání „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ je nutné doručit Národní sportovní agentuře podepsané „Podmínky čerpání investiční dotace“, dokumentaci o zadávacím řízení v souladu se zákonem, rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavřenou/podepsanou kupní smlouvu.
64. Zadavatel dále předložil Úřadu dokument „Registrace akce“ podepsaný dne 2. 5. 2023 zástupcem Národní sportovní agentury, z něhož je zřejmé, že celkové výdaje na projekt činí 2 839 637 Kč vč. DPH a zadavateli má být poskytnuta dotace ze státního rozpočtu ve výši 2 413 691 Kč vč. DPH.
65. Úřad se dále zabýval naplněním jednotlivých podmínek stanovených pro zadavatele dle § 4 odst. 2 zákona.
66. Ve vztahu k první podmínce Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel zahájil zadávací řízení na podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, neboť předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 2 350 000 Kč bez DPH a přesáhla tak hodnotu stanovenou v § 27 písm. a) zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky nebo na služby ve výši 2 mil. Kč bez DPH a předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka bezpečnostní podlahy. První podmínka týkající se požadavku, aby se jednalo o nadlimitní nebo podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce byla tedy splněna.
67. Druhá podmínka stanoví mj. požadavek, aby peněžní prostředky byly poskytnuty z rozpočtu veřejného zadavatele nebo rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu. V šetřeném případě je dotace poskytována Národní sportovní agenturou, přičemž v § 3 odst. 2 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že Národní sportovní agentura je organizační složkou státu. Úřad tedy uzavírá, že v právě šetřeném případě jsou peněžní prostředky poskytnuty z rozpočtu veřejného zadavatele, neboť Národní sportovní agentura je v postavení veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž tuto skutečnost nečiní účastníci správního řízení spornou.
68. Dalším požadavkem stanoveným v rámci druhé podmínky je, že zadavatel „použije k úhradě“ nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky více než 50 % daných peněžních prostředků z rozpočtu veřejného zadavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že sám zákon výslovně nestanoví okamžik, kdy má být posuzována daná 50% hranice tzn. zda má být příslušný podíl ze zákonem stanovených zdrojů posuzován již před zahájením zadávání veřejné zakázky nebo až v jeho průběhu (např. až na základě výsledku zadávání z nabídky vybraného dodavatele, neboť až v tomto okamžiku je známa výše peněžních prostředků skutečně použitých k úhradě zakázky). V návaznosti na právě řečené Úřad odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu, kde se k § 4 zákona mj. uvádí, že „[z]adavatelem je také i osoba zadávající veřejnou zakázku, která bude v určité výši financována[1] z veřejných rozpočtů. Aby se jednalo o zadavatele, musí prostředky z rozpočtu veřejného zadavatele, rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu přesahovat 50% podíl na financování veřejné zakázky anebo přesahovat 200 000 000 Kč.“. Komentářová literatura[2] ve vztahu k otázce okamžiku posouzení daného podílu ze zákonem stanovených zdrojů uvádí, že „[s]ám ZZVZ výslovně nestanoví, zda má být překročení 50% hranice veřejným zadavatelem poskytnutých peněžních prostředků odvozováno od předpokládaného či konečného rozdělení úhrady veřejné zakázky nebo od její konečné ceny. Vzhledem k okolnostem zadávání veřejných zakázek je ovšem třeba přiklonit se primárně k variantě předpokládaného rozdělení úhrady veřejné zakázky. Zmíněná hranice se tak určí na základě poměru předpokládané hodnoty části, která má být hrazena z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, resp. z rozpočtu Evropské unie, k předpokládané hodnotě veřejné zakázky jako takové. Tento výklad je podpořen dále tím, že zadavatel je ve smyslu § 16 a násl. odpovědný za správné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Pokud by tedy naplnění definice zadavatele dle komentované části ustanovení vyšlo najevo až na základě skutečně uhrazené ceny po zadání veřejné zakázky v důsledku nesprávného stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, měl takový zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupovat dle příslušných pravidel ZZVZ, neboť ve fázi před zahájením zadávání veřejné zakázky přinejmenším měl vědět (pokud by stanovil předpokládanou hodnotu řádně), že by definici zadavatele naplňoval.“.
69. Ve světle výše uvedených skutečností je Úřad toho názoru, že 50% podíl peněžních prostředků z veřejných zdrojů je nutné posuzovat před zahájením zadávání veřejné zakázky při stanovení předpokládané hodnoty (tzn. dle poměru části předpokládané hodnoty, která má být hrazena z peněžních prostředků poskytnutých z veřejných zdrojů k celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky stanovené zadavatelem), a nikoliv až v průběhu zadávání. Tento závěr Úřadu koresponduje s rozhodovací praxí Úřadu, neboť v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0163/2017/VZ-12981/2018/523/LSt ze dne 30. 4. 2018 se uvádí, že „v případě, že by ustanovení § 2 odst. 3 zákona bylo vykládáno tak, že by pojem ‚hrazena‘ představovalo konečné poskytnutí finančních prostředků z veřejných zdrojů, začala by se zakázka za veřejnou zakázku a zadavatel za dotovaného zadavatele považovat až v momentě skutečného obdržení finančních prostředků z veřejných zdrojů, což by bylo v rozporu se smyslem citovaného ustanovení zákona, neboť by zadavatel tak mohl ‚zadávat‘ veřejnou zakázku mimo režim zákona a nebyl by tak naplněn účel podrobit výběr dodavatele veřejných zakázek hrazených z veřejných zdrojů právní regulaci, přestože by nakonec byla hrazena z veřejných prostředků“. Přestože se uvedené závěry vztahují k § 2 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 137/2006“), lze citované závěry aplikovat i na nyní účinnou právní úpravu, neboť v cit. ustanovení zákona č. 137/2006 byl zadavatel vymezen v zásadě obdobným způsobem („[d]otovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč“) jako v § 4 odst. 2 zákona.
70. Úřad tak nemůže souhlasit s argumentem zadavatele, že splnění podmínky týkající se uhrazení celkové ceny za plnění veřejné zakázky je možné stanovit pouze z nabídky dodavatelů, neboť až v tomto okamžiku bude známa výše peněžních prostředků skutečně použitých k úhradě veřejné zakázky, k čemuž uvádí následující. Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona. Pokud by Úřad přistoupil na výše uvedenou argumentaci zadavatele, znamenalo by to, že právnická či fyzická osoba by se mohla stát zadavatelem dle § 4 odst. 2 zákona až v průběhu zadávání veřejné zakázky (např. po posouzení obdržených nabídek dodavatelů) a nikoliv již před jeho zahájením. Mohla by tak nastat situace, že daná osoba nezahájí zadávání veřejné zakázky v některém ze zadávacích řízení dle zákona, a následně by v průběhu zadávání veřejné zakázky naplnila definici zadavatele dle § 4 odst. 2 zákona. Aby byl však zajištěn výše uvedený účel zákona, bylo by dle Úřadu potom nezbytné ukončit způsob zadávání veřejné zakázky a zahájit zadávací řízení dle zákona. Úřad je tedy toho názoru, že právnická či fyzická osoba je povinna posoudit výši 50% podílu ze zákonem stanovených zdrojů již před zahájením zadávání veřejné zakázky při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
71. V právě šetřeném případě z dokumentace poskytnuté zadavatelem vyplývá, že na předmětnou veřejnou zakázku se poskytuje dotace v celkové maximální výši 2 413 691 Kč včetně DPH. Podle bodu 3 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 2 350 000 Kč bez DPH (pozn. Úřadu: po započtení DPH ve výši 21 % činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky částku 2 843 500 Kč včetně DPH). Celková požadovaná výše dotace tedy odpovídá cca 85% předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
72. Nad rámec uvedeného Úřad dále podotýká, že zadavatel zahájil předmětné zadávací řízení dne 19. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, tedy v okamžiku, kdy již podal žádost o dotaci, v rámci které požadoval od Národní sportovní agentury dotaci ve výši 85 % hodnoty veřejné zakázky. Rovněž zadavatel v tomto okamžiku již disponoval dokumentem „Registrace akce“ Národní sportovní agentury, který výši požadované dotace potvrdil a také dopisem Národní sportovní agentury, dle kterého byl zadavatel povinen pro vydání „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ předložit poskytovateli dotace podepsané „Podmínky čerpání investiční dotace“, dokumentaci o zadávacím řízení v souladu se zákonem, rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavřenou/podepsanou kupní smlouvu. Zadavateli muselo být tedy zřejmé, že pakliže splní uvedené požadavky poskytovatele dotace, obdrží „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ a bude oprávněn čerpat dotaci. Zadavatel tedy zahájil zadávací řízení v době, kdy již mohl předpokládat s ohledem na stanovenou výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, že k úhradě předmětu plnění předmětné veřejné zakázky použije, při splnění daných podmínek, více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele (Národní sportovní agentury).
73. Druhá podmínka stanovená pro naplnění definice zadavatele dle § 4 odst. 2 zákona spočívající v požadavku, aby k úhradě veřejné zakázky použil zadavatel více než 200 mil. Kč nebo více než 50 % hodnoty veřejné zakázky z rozpočtu veřejného zadavatele nebo z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu (s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie), byla tedy dle názoru Úřadu rovněž splněna.
74. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že ve vztahu k právě šetřené veřejné zakázce byly naplněny podmínky stanovené v § 4 odst. 2 zákona a Český svaz karate tak byl při zahájení předmětného zadávacího řízení na veřejnou zakázku v právním postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 2 zákona, a nikoliv v postavení dle § 4 odst. 5 zákona, jak tvrdí zadavatel.
75. Úřad konstatuje, že zadavatel zrušil předmětné zadávací řízení s odkazem na ust. § 127 odst. 2 písm. g) zákona, neboť byl dle svého tvrzení v postavení zadavatele dle § 4 odst. 5 zákona. Aby však zadavatel mohl zrušit zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. g) zákona, musí být splněna podmínka stanovená v citovaném ustanovení zákona, a sice, že se musí jednat o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen. Vzhledem k tomu, že Úřad výše konstatoval, že zadavatel byl při zahájení předmětného zadávacího řízení na veřejnou zakázku v právním postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 2 zákona, byl tedy povinen zahájit citované zadávací řízení a podmínka stanovená v § 127 odst. 2 písm. g) zákona nebyla naplněna. Úřad tedy uzavírá, že zadavatel ve vztahu k právě šetřené veřejné zakázce nebyl oprávněn zrušit zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. g) zákona.
76. Úřad uvádí, že postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem.
77. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
78. Pro úplnost Úřad dodává, že se v šetřeném případě již nezabýval dalšími námitkami navrhovatele, jež navrhovatel ve svém návrhu zmiňuje, jelikož Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek správního řízení za situace, kdy bylo dovozeno, že zadavatel zadávací řízení zrušil v rozporu se zákonem, vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
K výroku II. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
79. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
80. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření smlouvy) a současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
81. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
82. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
83. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí.
84. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
85. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
86. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
87. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000490.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Ing. Petr Vévoda
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Mgr. Tomáš Biem, advokát, V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha
2. Mgr. Lukáš Hegner, advokát, Jiráskovo náměstí 816/4, 326 00 Plzeň
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
