číslo jednací: 50401/2023/500
spisová značka: S0853/2023/VZ

Instance I.
Věc Zajišťování služeb oblastech lesnictví
Účastníci
  1. obec Slavníč
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 3. 1. 2024
Dokumenty file icon 2023_S0853.pdf 292 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0853/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-50401/2023/500

 

Brno 18. 12. 2023

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Slavníč, IČO 00580091, se sídlem Slavníč 14, 582 55 Slavníč,

v souvislosti s uveřejněním rámcové smlouvy o dílo uzavřené dne 31. 1. 2022 s vybraným dodavatelem – SDFOREST s.r.o., IČO 09022473, se sídlem Husova 597/98, 691 83 Drnholec – na realizaci veřejné zakázky „Zajišťování služeb oblastech lesnictví“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

I.

Obviněný – obec Slavníč, IČO 00580091, se sídlem Slavníč 14, 582 55 Slavníč – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že rámcovou smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Zajišťování služeb oblastech lesnictví“, kterou uzavřel dne 31. 1. 2022 s vybraným dodavatelem – SDFOREST s.r.o., IČO 09022473, se sídlem Husova 597/98, 691 83 Drnholec – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 2. 3. 2022, ale učinil tak až dne 27. 7. 2023.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Slavníč, IČO 00580091, se sídlem Slavníč 14, 582 55 Slavníč – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Slavníč, IČO 00580091, se sídlem Slavníč 14, 582 55 Slavníč (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 31. 1. 2022 rámcovou smlouvu o dílo v lesní výrobě č. 2022/003 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – SDFOREST s.r.o., IČO 09022473, se sídlem Husova 597/98, 691 83 Drnholec (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Zajišťování služeb oblastech lesnictví“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Obviněný dne 27. 7. 2023 uveřejnil na profilu zadavatele[1] (dále jen „profil zadavatele“) smlouvu ze dne 31. 1. 2022 na citovanou veřejnou zakázku.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[2], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 29. 8. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

4.             Výzvou ze dne 17. 10. 2023 Úřad požádal obviněného o zaslání písemného vyjádření k tvrzením pisatele, která jsou obsahem podnětu a dále písemného vyjádření, jakým způsobem postupoval při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zaslání veškerých dokumentů, ze kterých plyne tento jeho postup. Úřad obviněného požádal rovněž o písemné vyjádření, z jakého důvodu je na profilu zadavatele u předmětné veřejné zakázky uveden druh zadávacího řízení „otevřené řízení“, tedy zdali byla předmětná veřejná zakázka zadávána v otevřeném řízení ve smyslu § 3 písm. b) zákona. Úřad vyzval obviněného také k zaslání smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, a to včetně všech případných příloh, změn a dodatků, případně objednávek, resp. cenových nabídek a také faktur za poskytnuté plnění ze smlouvy.

Vyjádření obviněného ze dne 27. 10. 2023

5.             Dne 31. 10. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 27. 10. 2023, jehož přílohou obviněný učinil také Rámcovou smlouvu o dílo v lesní výrobě č. 2022/003 ze dne 31. 1. 2022 a dále fakturu č. 2022/007 ze dne 11. 2. 2022 a fakturu č. 2022/011 ze dne 4. 3. 2022. Ve své vyjádření obviněný uvedl že »[p]ři stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky obec zjišťovala odhad u odborného lesního hospodáře, který odhadl, jaké práce a za kolik cca v obecním lese v roce 2022 proběhnou. Dokument k tomuto postupu žádný není k dispozici. U předmětné zakázky je na profilu zadavatele uveden druh zadávacího řízení „otevřené řízení“ z důvodu chybného zadání druhu zadávacího řízení, určitě byla zakázka jako druh - veřejná zakázka malého rozsahu.«.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.    smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.    smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.    pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.    smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný uzavřel dne 31. 1. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

10.         Dle čl. I bod 1. smlouvy je jejím předmětem „rámcová úprava vzájemných práv, povinností a ostatních vztahů obou smluvních stran při zajišťování služeb v oblastech zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivosti“, přičemž dle čl. I bod 2. smlouvy „[b]ližší předmět plnění v konkrétní oblasti je specifikován a konkretizován objednávkou nebo zadávacím listem podle povahy plnění.“.

11.         Dle čl. III bod 1. smlouvy se cena řídí dohodou mezi zhotovitelem a objednatelem.

12.         Fakturou č. 2022/007 ze dne 11. 2. 2022 fakturoval vybraný dodavatel obviněnému za „těžbu a přiblížení kůrovcového dříví“ částku 406 400 Kč bez DPH, resp. 491 744 Kč vč. DPH.

13.         Fakturou č. 2022/011 ze dne 4. 3. 2022 fakturoval vybraný dodavatel obviněnému za „těžbu a přiblížení kůrovcového dříví“ částku 504 920 Kč bez DPH, resp. 610 953,20 Kč vč. DPH.

14.         Platný profil zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-slavnic byl pod ev. č. Z2022-013412 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 4. 2022.

15.         Z profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 1 000 000 Kč bez DPH.

16.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 27. 7. 2023.

Právní posouzení

17.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“), kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

18.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

19.         Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

20.         Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

21.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

22.         V šetřeném případě cena za veřejnou zakázku nebyla ve smlouvě konkrétně stanovena. Z faktur č. 2022/007 ze dne 11. 2. 2022 a č. 2022/011 ze dne 4. 3. 2022 plyne, že vybraný dodavatel fakturoval obviněnému za „těžbu a přiblížení kůrovcového dříví“ celkem částku 911 320 Kč bez DPH, resp. 1 102 697,20 Kč vč. DPH. Cena veřejné zakázky tedy nepochybně přesáhla 500 000 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad poukazuje na skutečnost, že obviněný na svém profilu zadavatele uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 1 000 000 Kč bez DPH, a ve svém vyjádření ze dne 27. 10. 2023 obviněný uvedl že „[p]ři stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky obec zjišťovala odhad u odborného lesního hospodáře, který odhadl, jaké práce a za kolik cca v obecním lese v roce 2022 proběhnou. Dokument k tomuto postupu žádný není k dispozici.“. Z ustanovení § 219 odst. 1 zákona vyplývá zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu přesahující 500 000 Kč bez DPH. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je evidentní, že obviněný předpokládal, že v průběhu plnění cena smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku bude převyšovat částku 500 000 Kč bez DPH, což se v předmětném případě také stalo, jak dokládají předložené faktury a zadavatel za plnění veřejné zakázky uhradil dodavateli 911 320 Kč bez DPH. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a ve smlouvě nebyl uveden rozsah předpokládaných prací, přičemž smlouva neobsahovala žádné ujednání o tom, že plnění nesmí být realizováno nad 500 000 Kč bez DPH, zadavatel mohl/měl také předjímat, že může v průběhu plnění smlouvy nastat situace, kdy smluvní cena převýší hranici pro povinné uveřejnění smlouvy. V této souvislosti pak Úřad akcentuje, že obviněný na svém profilu zadavatele uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 1 000 000 Kč bez DPH.   Úřad tedy konstatuje, že zadavatel měl smlouvu uveřejnit, neboť smluvní cena činila 911 320 Kč bez DPH.

23.         Jelikož byla smlouva uzavřena dne 31. 1. 2022, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 3. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvu do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 27. 7. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

24.         Úřad nad rámec výše uvedeného sděluje, že ačkoliv obviněný na svém profilu zadavatele uvedl u předmětné veřejné zakázky druh zadávacího řízení „otevřené řízení“, tak z postupu obviněného není patrné, že by předmětnou veřejnou zakázku zadával v otevřeném řízení ve smyslu § 3 písm. b) zákona. V této souvislosti pak úřad dodává, že obviněný v rámci svého vyjádření uvedl, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána jako zakázka malého rozsahu a údaj „otevřené řízení“ byl na profilu zadavatele uveden chybně. S ohledem na uvedené skutečnosti má tedy Úřad za to, že obviněný zadával předmětnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

25.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

26.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

27.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

28.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3, písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dle v té době platné právní úpravy[3] dne 16. 2. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaný přestupek neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

29.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

30.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

31.         Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

32.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

33.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

34.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

35.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

36.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

37.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 1 102 697,20 Kč včetně DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

38.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný předmětnou smlouvu na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 27. 7. 2023, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že předmětnou smlouvu na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

39.         Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

40.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

41.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s příjmy ve výši 2 308 200 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

42.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

43.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

44.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

Obdrží

obec Slavníč, Slavníč 14, 582 55 Slavníč

 

 

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] dostupném na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-slavnic

[2] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.

[3] Do 15. 7. 2023 byla v platnosti právní úprava, podle níž by zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření.

[4] Dostupné na https://www.slavnic.cz/index.php?option=com_office&view=alldocuments&Itemid=105

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
cs | en