číslo jednací: 04821/2024/500
spisová značka: S0086/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Těžební a ostatní lesnické práce dle pokynů zadavatele |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 13. 2. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0086.pdf 290 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0086/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-04821/2024/500 |
|
Brno 1. 2. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- město Černovice, IČO 00248037, se sídlem Mariánské náměstí 718, 394 94 Černovice
v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 3. 1. 2022 s vybraným dodavatelem – PH les s.r.o., IČO 08692033, se sídlem Za Branou 670, 395 01 Pacov – na realizaci veřejné zakázky „Těžební a ostatní lesnické práce dle pokynů zadavatele“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – město Černovice, IČO 00248037, se sídlem Mariánské náměstí 718, 394 94 Černovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Těžební a ostatní lesnické práce dle pokynů zadavatele“, kterou uzavřel dne 3. 1. 2022 s vybraným dodavatelem – PH les s.r.o., IČO 08692033, se sídlem Za Branou 670, 395 01 Pacov – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření,tj. nejpozději do dne 2. 2. 2022, ale učinil tak až dne 30. 3. 2023.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Černovice, IČO 00248037, se sídlem Mariánské náměstí 718, 394 94 Černovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – město Černovice, IČO 00248037, se sídlem Mariánské náměstí 718, 394 94 Černovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 3. 1. 2022 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – PH les s.r.o., IČO 08692033, se sídlem Za Branou 670, 395 01 Pacov (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Těžební a ostatní lesnické práce dle pokynů zadavatele“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy je dle článku I smlouvy zhotovení díla spočívající v těžbě dřeva pomocí ručních motorových pil včetně druhování a manipulace, soustřeďování dřeva z lokality P na OM pomocí UKT nebo LKT, prořezávky ručně nebo mechanizovaně (JMP), pěstební činnost a ostatní práce.
2. Obviněný uveřejnil dne 30. 3. 2023 na profilu zadavatele[1] smlouvu na citovanou veřejnou zakázku.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[2] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 29. 8. 2023 podnět ze dne 28. 8. 2023 k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného zaslání předmětné smlouvy, a to včetně všech příloh, změn a dodatků, jeho vyjádření k obsahu podnětu a sdělení některých informací týkajících se veřejné zakázky.
5. V přípisu obviněného ze dne 25. 9. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele“) obviněný připustil pozdní uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele, přičemž jako datum jejího uveřejnění uvedl den 30. 3. 2023. Současně s uvedeným přípisem Úřad od obviněného obdržel rovněž předmětnou smlouvu spolu s fakturami, dle kterých zadavatel uhradil za předmětnou veřejnou zakázku částku 3 235 668,77 Kč včetně DPH.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
7. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
8. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
9. Platný profil zadavatele[3] byl pod ev. č. 217835 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 5. 2012.
10. Obviněný uzavřel dne 3. 1. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky, přičemž z informací o veřejné zakázce uvedených na profilu zadavatele vyplývá, že se jedná o rámcovou dohodu.
11. Z profilu zadavatele dále vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 30. 3. 2023.
12. Ve vyjádření zadavatele obviněný uvedl, že předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky nebyla dopředu stanovena, neboť nebylo možné předem stanovit rozsah a množství prací, kdy dle vyjádření obviněného „[u] lesnických prací je toto při kůrovcové kalamitě těžko odhadnutelné a dopředu těžko stanovitelné.“ Obviněný dále uvedl, že provádění předmětu šetřené veřejné zakázky tak probíhalo dle aktuální potřeby obviněného.
13. Podle článku II, bodu 1. smlouvy se cena za zhotovení díla vyčíslí při fakturaci v závislosti na druhu, objemu a náročnosti vykonané práce. Podle faktur činí celková cena díla částku 2 682 371,55 Kč bez DPH, resp. 3 235 668,77 Kč včetně DPH, přičemž tuto částku uvedl obviněný rovněž v dokumentu s názvem „Skutečně uhrazená cena“ ze dne 29. 3. 2023 zveřejněném na profilu zadavatele dne 30. 3. 2023.
Právní posouzení
14. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Současně pak zákon stanovuje, že promlčecí lhůta uveřejňováních přestupků činí 2 roky (viz § 270 odst. 3 písm. b) zákona). Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do
15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů, přičemž právní úprava stanovovala promlčecí dobu přestupků v délce trvání 5 let. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
15. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
16. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
17. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
18. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona (ve znění účinném do 15. 7. 2023) je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. V šetřeném případě cena za veřejnou zakázku nebyla ve smlouvě stanovena. Z obdržených faktur vyplývá, že cena činí 2 682 371,55 Kč bez DPH, resp. 3 235 668,77 Kč včetně DPH, což odpovídá částce, kterou obviněný uvedl v dokumentu s názvem „Skutečně uhrazená cena“ ze dne 29. 3. 2023. Cena veřejné zakázky tedy nepochybně přesáhla 500 000 Kč. Z ustanovení § 219 odst. 1 zákona vyplývá zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu přesahující 500 tis. Kč bez DPH. K tvrzení obviněného, že v době uzavření smlouvy nebyl znám rozsah a množství prací a tím pádem že nebyla známa ani celková hodnota veřejné zakázky, Úřad uvádí, že obviněnému muselo být přinejmenším z faktury č. 2022230 ze dne 16. 8. 2022 na částku 736 848,50 Kč bez DPH zřejmé, že celková částka veřejné zakázky přesáhla hodnotu 500 000 Kč bez DPH, přesto obviněný ani k tomuto datu předmětnou smlouvu neuveřejnil a učinil tak až dne 30. 3. 2023. S ohledem na předmět plnění a skutečnost, že se jedná o rámcovou dohodu, mohl zadavatel předpokládat, že v průběhu plnění cena smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku může převýšit částku 500 000 Kč bez DPH, což se v předmětném případě také stalo, jak dokládají předložené faktury a zadavatel za plnění veřejné zakázky uhradil dodavateli 2 682 371,55 Kč bez DPH. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla uzavřena na dobu cca 12 měsíců[4] a ve smlouvě nebyl uveden rozsah předpokládaných prací, přičemž smlouva neobsahovala žádné ujednání o tom, že plnění nesmí být realizováno nad 500 tis. Kč bez DPH, zadavatel mohl/měl také předjímat, že může v průběhu plnění smlouvy nastat situace, kdy kůrovec napadne větší plochu a smluvní cena tak převýší hranici pro povinné uveřejnění smlouvy. Úřad tedy konstatuje, že zadavatel měl smlouvu uveřejnit, neboť smluvní cena činila 2 682 371,55 Kč bez DPH.
20. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 3. 1. 2022, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 2. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 30. 3. 2023 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
21. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
22. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.
23. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
24. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dle příznivější právní úpravy dne 3. 2. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
25. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
26. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
27. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
28. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
29. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
30. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
31. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
32. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
33. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný své pochybení sám napravil, když předmětnou uveřejňovací povinnost splnil dodatečně, a to ještě před doručením podnětu Úřadu. Stejně tak Úřad v souladu s konstantní judikatrou zohlednil dobu, která od spáchání přestupku uplynula, a tedy i to, že se blíží doba promlčení přestupku.
34. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
35. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
36. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[5] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodařil s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 64 206 542 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
37. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
38. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
39. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
město Černovice, Mariánské náměstí 718, 394 94 Černovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupném z https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=contractsregister&a=detail&contract=75541
[2] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[3] Dostupný na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00248037
[4]Ve smlouvě nebyla uvedena doba, na kterou je smlouva uzavřena, ale bylo stanoveno, že dílo bude provedeno nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém byla citovaná smlouva uzavřena, přičemž ta byla uzavřena dne 3. 1. 2022 – pozn. Úřadu
[5] Dostupný na https://www.mestocernovice.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah1627_6.pdf&original=Rozpo%C4%8Det%202024.pdf
