číslo jednací: 06361/2024/500
spisová značka: S0129/2024/VZ

Instance I.
Věc Zajištění úklidových služeb pro NFA - Praha
Účastníci
  1. Národní filmový archiv
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 21. 2. 2024
Dokumenty file icon 2024_S0129.pdf 320 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0129/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-06361/2024/500

 

Brno 12. 2. 2024

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

  • Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb pro NFA - Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-046765 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 245-645873,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 cit. zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele týkající se veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb pro NFA - Praha“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-046765 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 245-645873, na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku, které bylo ukončeno dne 2. 5. 2022 uzavřením „Smlouvy o zajištění úklidových služeb“ s vybraným dodavatelem – Health Galaxy s.r.o., IČO 04671791, se sídlem Průmyslová 1428/10, 102 00 Praha 10, tj. nejpozději do dne 13. 6. 2022, ale učinil tak až dne 31. 1. 2023, přičemž ani k tomuto datu nedošlo k řádnému uveřejnění písemné zprávy, neboť v této písemné zprávě jmenovaný obviněný v rozporu s ustanovením § 217 odst. 2 písm. a) citovaného zákona neuvedl konkrétní údaj o ceně sjednané ve smlouvě na veřejnou zakázku.

II.

Obviněný – Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 126 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zajištění úklidových služeb pro NFA - Praha“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-046765 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 245-645873, do 30 dnů ode dne uzavření „Smlouvy o zajištění úklidových služeb“ s vybraným dodavatelem – Health Galaxy s.r.o., IČO 04671791, se sídlem Průmyslová 1428/10, 102 00 Praha 10 – ze dne 2. 5. 2022, tj. nejpozději do dne 1. 6. 2022, přičemž oznámení o výsledku citovaného zadávacího řízení odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie až dne 24. 1. 2023.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 14 000,- Kč (čtrnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4[1] (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 14. 12. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb pro NFA - Praha“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-046765 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 245-645873 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle bodu II. „Základní informace o zadávacím řízení“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „zadávací dokumentace“) platí, že veřejná zakázka je zadávána v nadlimitním režimu.

3.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu IV. „Předmět veřejné zakázky, podmínky plnění“ zadávací dokumentace „zajištění úklidových služeb v budovách NFA na území Prahy“.

4.             Z bodu IV. zadávací dokumentace rovněž vyplývá, že obviněný stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 2,8 mil. Kč bez DPH za 48 měsíců plnění veřejné zakázky.

5.             Dne 2. 5. 2022 uzavřel obviněný se společností Health Galaxy s.r.o., IČO 04671791, se sídlem Průmyslová 1428/10, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“) na předmět plnění veřejné zakázky Smlouvu o zajištění úklidových služeb (dále jen „smlouva o zajištění úklidových služeb“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 11. 1. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Relevantní ustanovení zákona

8.             Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

9.             Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.                               

10.         Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

11.         Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

12.         Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

    1. Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
    2. Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

13.         Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

14.         Podle § 217 odst. 2 zákona musí písemná zprava obsahovat alespoň

    1. označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,
    2. použitý druh zadávacího řízení,
    3. označení účastníků zadávacího řízení,
    4. označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,
    5. označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,
    6. označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,
    7. odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,
    8. odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,
    9. odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,
    10. odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,
    11. odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,
    12. soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,
    13. pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a
    14. odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3 zákona, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

15.         Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele.

16.         Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

17.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

18.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti  

19.         Obviněný uveřejnil dne 31. 1. 2023 prostřednictvím profilu zadavatele[2] písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce (dále jen „písemná zpráva“). Dle bodu II „Cena sjednaná ve smlouvě“ písemné zprávy platí, že „1. Cena se hradí měsíčně, a to za skutečně poskytnuté služby uvedené v příslušném soupisu schváleném zadavatelem (objednatelem). 2. Jednotkové ceny za jednotlivé služby jsou uvedeny v příloze č. 1 smlouvy.“.

20.         Obviněný dne 9. 5. 2022 uveřejnil smlouvu o zajištění úklidových služeb v registru smluv.

21.         Na profilu zadavatele obviněný smlouvu o zajištění úklidových služeb uveřejnil dne 31. 1. 2023.

22.         Současně Úřad ověřil, že oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie dne 24. 1. 2023.

23.         Na základě podkladů, jimiž Úřad disponuje, konkrétně ze zadávací dokumentace, písemné zprávy a profilu zadavatele bylo zjištěno, že veřejná zakázka byla zadávána jako nadlimitní veřejná zakázka. Podle § 24 věta druhá zákona přitom platí, že zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

Právní posouzení

24.         Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, neboť své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly. Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.

25.         Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

K výroku I. příkazu – uveřejňovací povinnost v souvislosti s písemnou zprávou zadavatele

26.         Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají. Z výše uvedených důvodů tedy zákon ve svém ustanovení § 217 odst. 1 ukládá zadavatelům povinnost vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení, a to bez ohledu na druh a režim veřejné zakázky či výsledek zadávacího řízení.

27.         Obviněný byl tedy s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.

28.         Pro splnění požadavků podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele s náležitostmi dle § 217 odst. 2 zákona, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.

29.         Při posouzení, zda obviněný v šetřeném případě dodržel postup stanovený ustanovením § 217 odst. 5 zákona, se Úřad nejprve zabýval určením okamžiku ukončení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

30.         Jak již bylo podáno výše, obviněný dne 2. 5. 2022 uzavřel smlouvu o zajištění úklidových služeb s vybraným dodavatelem. S ohledem na ustanovení § 51 odst. 1 zákona tak tímto dnem došlo k ukončení zadávacího řízení.

31.         S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 217 odst. 1 až 5 zákona byl obviněný povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku a uveřejnit ji na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 13. 6. 2022.

32.         Na základě přezkumu profilu zadavatele provedeného Úřadem bylo zjištěno, že obviněný písemnou zprávu uveřejnil prostřednictvím profilu dne 31. 1. 2023. Úřad tedy konstatuje, že obviněný neuveřejnil písemnou zprávu na profilu včas, tj. do 30 pracovních dnů od uzavření smlouvy o dílo, nýbrž později. 

33.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že obviněný v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v ustanovení § 217 odst. 5 zákona, neboť neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o zadávacím řízení na veřejnou zakázku do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 13. 6. 2022.

34.         Úřad dále konstatuje, že uveřejněná písemná zpráva neobsahuje konkrétní údaj o ceně sjednané ve smlouvě o zajištění úklidových služeb, který je s ohledem na znění § 217 odst. 2 písm. a) zákona povinnou obsahovou náležitostí písemné zprávy zadavatele. Z písemné zprávy totiž pouze obecně vyplývá, že cena za sjednané služby bude hrazena měsíčně a dále písemná zpráva odkazuje na přílohu č. 1 předmětné smlouvy, která má obsahovat jednotkové ceny za jednotlivé služby. Úřad takový údaj o ceně sjednané ve smlouvě na veřejnou zakázku nepovažuje za dostatečný, neboť z písemné zprávy mají jednoznačně vyplývat zásadní údaje týkající se konkrétního veřejného řízení, aby byla zajištěna transparentnost zadávání veřejných zakázek. Je proto nutné konstatovat, že tuto podmínku údaj o ceně spočívající v pouhém odkazu na přílohu smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku jednoznačně nesplňuje, neboť z údajů uvedených v písemné zprávě nelze zjistit, jaká byla za plnění veřejné zakázky sjednána cena, z písemné zprávy vyplývá pouze skutečnost, že cena je uvedena v příloze č. 1 samotné smlouvy.

35.         Z výše uvedeného je zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného a řádného uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uveřejňovací povinnost v souvislosti s oznámením o výsledku zadávacího řízení

36.         Ustanovení § 126 zákona upravuje další z uveřejňovacích povinností zadavatele, a to odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, přičemž ustanovení § 212 zákona tuto povinnost konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít dané formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. 

37.         Smlouva s vybraným dodavatelem byla v šetřeném případě uzavřena dne 2. 5. 2022 a obviněný tak byl s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek i do Úředního věstníku Evropské unie, neboť se (z rozhodnutí zadavatele) jedná o zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do 1. 6. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie až dne 24. 1. 2023.

38.         Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

39.         Úřad ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona má skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

41.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

42.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle 
§ 270 odst. 5 zákona.

43.         Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 14. 6. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 2. 6. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení. Řízení o přestupcích je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

44.         Úřad pro úplnost v této souvislosti uvádí, že dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Úřad konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, přičemž ústavní pravidlo zakotvené v citovaném čl. je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího.

45.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu ke skutkovým podstatám přestupků dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a § 269 odst. 1 písm. e) zákona (vč. dalších dotčených ustanoveních v rámci posouzení naplnění skutkových podstat přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu) i ve vztahu k výši trestů dle § 269 odst. 3 písm. b) zákona není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v novele zákona příznivější než právní úprava obsažená ve znění zákona účinného v době spáchání přestupků. Příznivější pro obviněného není ani pozdější právní úprava obsažená v zákoně ve znění novely, pokud jde o zánik odpovědnosti za přestupky, neboť ačkoli došlo novelou ke zkrácení doby promlčení u přestupků dle § 269 zákona z 5 let na 2 roky [viz § 270 odst. 5 zákona a § 270 odst. 3 písm. b) zákona ve znění novely], s ohledem na datum spáchání přestupků neuplynula doba, kdy by mohlo nastat promlčení u shora uvedených přestupků obviněného. Z uvedeného důvodu tedy nebyly při posuzování přestupků dány důvody pro aplikaci pozdější právní úpravy.

46.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

47.         V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestným, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

48.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za oba tyto přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč, Úřad má tedy za to, že z hlediska horní hranice zákonné sazby pro uložení pokuty jsou oba přestupky stejně přísně trestné.

49.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad v daném případě následně posoudil závažnost spáchaných přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu, neboť dle zásady absorpce byl povinen přistoupit k uložení pokuty pouze za nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

50.         Úřad k míře závažnosti přestupků obviněného uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný neuveřejnil zákonem stanovené dokumenty týkající se ukončení zadávacího řízení ve lhůtách stanovených zákonem na dvou místech – na profilu zadavatele (přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu) a ve Věstníku veřejných zakázek a současně v Úředním věstníku Evropské unie (přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu). Úřad posoudil jako závažnější spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že profil zadavatele je obvykle pravidelně sledován pouze ohraničenou skupinou osob, oproti tomu informace uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie sleduje velké množství dodavatelů a široká veřejnost, neboť jde o univerzální zdroj informací o všech podlimitních a nadlimitních veřejných zakázkách. Nedodržení lhůt pro uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie má tedy vliv na podstatně větší skupinu subjektů než v případě uveřejňování na profilu zadavatele, z čehož Úřad dovozuje větší závažnost přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu. Úřad tedy konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu.

51.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

52.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

53.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

54.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaných přestupků v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

55.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, neboť následně (dne 24. 1. 2023) obviněný oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. Nadto Úřad dodává, že obviněný v registru smluv[3] uveřejnil uzavřenou smlouvu dne 9. 5. 2022, tj. týden po uzavření předmětné smlouvy, a zajistil tak alespoň částečnou možnost kontroly ze strany veřejnosti prostřednictvím uveřejněné smlouvy.

56.         V rámci posouzení závažnosti přestupku tak Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný dne 24. 1. 2023 odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval a zpětná kontrola veřejné zakázky ze strany veřejnosti tak nebyla zcela znemožněna. Úřad reflektoval rovněž tu skutečnost, že zadavatel stanovil předpoklad hodnoty veřejné zakázky ve výši méně než 3 mil. Kč bez DPH za celou dobu plnění. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

57.         Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování písemné zprávy zadavatele, konstatovaného ve výroku I. tohoto příkazu.

58.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

59.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupků v šetřeném případě jako spíše nižší.

60.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupky, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

61.         Úřad tedy posoudil, zda přestupky, za něž je obviněnému ukládána pokuta, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

62.         Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.

63.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle účetních ukazatelů obviněného Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodařil s celkovými výnosy ve výši 254 033 tisíc Kč.[4] Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

64.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

65.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

66.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Národní filmový archiv, Závišova 502/5, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] v době uzavření smlouvy se sídlem Malešická 2706/12, 130 00 Praha 3

[2] Dostupný zde: https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/p:pzp:query=n%C3%A1rodn%C3%AD%20filmov%C3%BD%20archiv/detail-profilu/NFA

[3] Dostupné na https://smlouvy.gov.cz/.

[4] Dostupné zde: https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/00057266/ucetni-ukazatele?rad=t&obdobi=2212

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en