číslo jednací: 20193/2024/500
spisová značka: S0398/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Obec Herink – Výměna membránových modulů a aeračních elementů na ČOV Herink |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 5. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0398.pdf 353 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0398/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-20193/2024/500 |
|
Brno 17. 5. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona a ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a písm. e) citovaného zákona obviněným
- obec Herink, IČO 00640140, se sídlem Do Višňovky 28, 251 01 Herink,
v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele, oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení a smlouvy o dílo uzavřené dne 12. 5. 2022 s vybraným dodavatelem – ASIO TECH, spol. s r.o., IČO 48910848, se sídlem Kšírova 552/45, 619 00 Brno – na realizaci veřejné zakázky „Obec Herink – Výměna membránových modulů a aeračních elementů na ČOV Herink“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 4. 4. 2022 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Herink, IČO 00640140, se sídlem Do Višňovky 28, 251 01 Herink – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 4. 4. 2022 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele „Obec Herink – Výměna membránových modulů a aeračních elementů na ČOV Herink“, kterou uzavřel dne 12. 5. 2022 s vybraným dodavatelem – ASIO TECH, spol. s r.o., IČO 48910848, se sídlem Kšírova 552/45, 619 00 Brno – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 13. 6. 2022, ale učinil tak až dne 7. 11. 2022.
II.
Obviněný – obec Herink, IČO 00640140, se sídlem Do Višňovky 28, 251 01 Herink – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce „Obec Herink – Výměna membránových modulů a aeračních elementů na ČOV Herink“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 4. 4. 2022 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele, na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno dne 12. 5. 2022 uzavřením „Smlouvy o dílo“ s vybraným dodavatelem – ASIO TECH, spol. s r.o., IČO 48910848, se sídlem Kšírova 552/45, 619 00 Brno – tj. nejpozději do dne 23. 6. 2022, ale učinil tak až dne 8. 3. 2024.
III.
Obviněný – obec Herink, IČO 00640140, se sídlem Do Višňovky 28, 251 01 Herink – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že rozporu s ustanovením § 126 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Obec Herink – Výměna membránových modulů a aeračních elementů na ČOV Herink“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 4. 4. 2022 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy o dílo dne 12. 5. 2022 na cit. veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem – ASIO TECH, spol. s r.o., IČO 48910848, se sídlem Kšírova 552/45, 619 00 Brno – tj. nejpozději dne 13. 6. 2022, ale učinil tak až v průběhu roku 2024, přičemžoznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. číslem F2024-010717 dne 8. 3. 2024.
IV.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – obec Herink, IČO 00640140, se sídlem Do Višňovky 28, 251 01 Herink – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 8 000 Kč (osm tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Herink, IČO 00640140, se sídlem Do Višňovky 28, 251 01 Herink (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 12. 5. 2022 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – ASIO TECH, spol. s r.o., IČO 48910848, se sídlem Kšírova 552/45, 619 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Obec Herink – Výměna membránových modulů a aeračních elementů na ČOV Herink“ zadávané jako veřejná zakázka ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy je dle čl. 1. bodu 1.1 provedení díla „Obec Herink – Výměna membránových modulů a aeračních elementů na ČOV Herink“.
3. Obviněný uveřejnil dne 7. 11. 2022 na profilu zadavatele (dostupném z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-herink) smlouvu na veřejnou zakázku. Na profilu zadavatele rovněž uveřejnil dne 8. 3. 2024 písemnou zprávu zadavatele.
4. Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 3. 2024.
II. POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 4. 1. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele při uveřejňování dokumentů ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k předmětné veřejné zakázce uvedeno následující „Podlimitní veřejná zakázka „Výměna membránových modulů“ zadávaná ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy k uzavření smlouvy o dílo došlo dne 12. 5. 2022, smlouva byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 7. 11. 2022. Písemná zpráva zadavatele, ani příslušný formulář CZ03 nebyly k datu podání podnětu uveřejněny, resp. odeslány k uveřejnění.“
6. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného Písemnou zprávu zadavatele, Oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
9. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
10. Podle § 53 odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 zákona obdobně.
11. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
12. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
13. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele.
14. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
15. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
16. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
17. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
18. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
19. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 zákona uloží pokuta do 200 000 Kč.
Zjištěné skutečnosti
20. Obviněný uzavřel dne 15. 5. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
21. Podle čl. III, bodu 3.1 smlouvy činí celková cena částku 2 271 400 Kč bez DPH.
22. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má platný profil zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-herink, který byl pod ev. č. 492146 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 7. 2014.
23. Dne 7. 11. 2022 byla smlouva uveřejněna na profilu zadavatele. Písemná zpráva zadavatele byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 8. 3. 2024.
24. Současně Úřad ověřil, že oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění opožděně a ve Věstníku veřejných zakázek byl uveřejněn dne 8. 3. 2024.
Právní posouzení
25. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly. Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.
26. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
27. Pokud jde o přestupky, Úřad dále konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
28. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
29. Protože se v daném případě jedná o řízení o přestupcích, musel tedy Úřad posoudit, která právní úprava je pro pachatele příznivější. Vzhledem k tomu, že ve vztahu ke všem zde posuzovaným přestupkům došlo ke zkrácení promlčecí doby (viz novelizace § 270 odst. 3 písm. b) zákona) a ve vztahu k přestupku obviněného dle § 269 odst. 2 zákona došlo i k prodloužení lhůty pro uveřejňování z 15 na 30 dnů (viz novelizace § 219 odst. 1 zákona), dospěl Úřad k závěru, že novelizované znění zákona je pro zadavatele příznivější.
K výroku I. příkazu
30. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
31. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
32. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy zadavatele se případně povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
33. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 12. 5. 2022, byl obviněný povinen ji na profilu zadavatele, nebo prostřednictvím registru smluv, uveřejnit nejpozději dne 13. 6. 2022[2]. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až 7. 11. 2022, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
34. Úřad k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele obecně uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají. Z výše uvedených důvodů proto zákon ve svém ustanovení § 217 odst. 1 ukládá zadavatelům povinnost vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení, a to bez ohledu na druh a režim veřejné zakázky či výsledek zadávacího řízení.
35. Obviněný byl tedy s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.
36. Pro splnění požadavků podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele s náležitostmi dle § 217 odst. 2 zákona, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.
37. Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení ukončeno s ohledem na ustanovení § 51 odst. 1 zákona uzavřením smlouvy dne 12. 5. 2022, a obviněný tak měl povinnost písemnou zprávu na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději do 23. 6. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 8. 3. 2024.
38. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. tohoto příkazu
39. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 126 zákona upravuje povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
40. Ustanovení § 212 zákona povinnost stanovenou v § 126 zákona konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek.
41. Smlouva s vybraným dodavatelem byla v šetřeném případě uzavřena dne 12. 5. 2022, a jelikož se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, byl obviněný s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do 13. 6. 2022. Úřad sice nemá informaci o okamžiku/datu odeslání předmětného oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek, avšak s ohledem na velké časové rozpětí od uzavření smlouvy do vlastního uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek (dne 8. 3. 2024), může s velkou mírou jistoty konstatovat, že k odeslání nedošlo v zákonem stanovené lhůtě třiceti dnů, neboť je mu z úřední činnosti známo, že nejčastěji dochází k uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek tentýž den, kdy zadavatel oznámení k uveřejnění odešle, maximálně v řádu několika dnů. Tomu, že obviněný odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení až v roce 2024, přitom svědčí i ev. č. oznámení „F2024-010717“. Úřad má tedy za prokázané, že obviněný svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 13. 6. 2022, ale učinil tak až v roce 2024 a dopustil se proto dne 14. 6. 2022 přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
42. Z výše uvedeného je zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
K výroku IV. tohoto příkazu – uložení pokuty
43. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu a přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
44. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doba, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.
45. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
46. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I., a III. příkazu došlo dne 14. 6. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy a pro odeslání k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 24. 6. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
47. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
48. Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
49. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
50. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona. Dále se v daném případě obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.
51. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
52. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, Úřad má tedy za to, že z hlediska horní hranice zákonné sazby pro uložení pokuty je přestupek ve výroku I. příkazu nejzávažnější.
53. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu konstatuje následující.
54. Obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího uzavření. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že smlouva obsahuje komplexní informace o veřejné zakázce, mj. o jejím předmětu plnění, době plnění, ceně díla a smluvních stranách. Jedná se tedy o zásadní dokument upravující vztah zadavatele a vybraného dodavatele, a proto Úřad v šetřeném případě přistoupil k uložení sankce za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který s ohledem na uvedené skutečnosti považuje za nejzávažnější.
55. Spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnosti při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.
56. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
57. Úřad zjistil, že v právě projednávaném případě je přestupek obviněného v souběhu s jiným přestupkem obviněného, o kterém bylo rozhodnuto výrokem I. příkazu sp. zn. S0226/2024/VZ ze dne 12. 3. 2024, ve kterém Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Pumptrack Herink“, kterou uzavřel dne 6. 7. 2023, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 7. 8. 2023. Za tento přestupek byla obviněnému uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.
58. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
59. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
60. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
61. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 2 571 400 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
62. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný následně uveřejnil dne 7. 11. 2023 smlouvu a dne 8. 3. 2024 písemnou zprávu zadavatele prostřednictvím profilu zadavatele. Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 3. 2024. Zadavatel tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
63. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost dobu, jež uplynula od spáchání přestupků. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. Jak Krajský soud v Brně v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. V daném případě tak Úřad zohlednil i tu skutečnost, že k promlčení spáchaných přestupků by došlo již v průběhu června 2024, tzn. již uplynula i značná časová prodleva od doby spáchání zde řešených přestupků.
64. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
65. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
66. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného[3] na rok 2024 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 30 578 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
67. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
68. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
69. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Herink, Do Višňovky 28, 251 01 Herink
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[2] Pozn. Úřadu – Posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele byla sobota 11. 6. 2022; v souladu s obecným pravidlem pro počítání lhůt, dle kterého připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, v šetřeném případě tedy pondělí 13. 6. 2022.