číslo jednací: 20538/2024/500
spisová značka: S0415/2024/VZ

Instance I.
Věc Počítače pro Fakultu strojní (4/2019) a Notebooky pro Fakultu strojní (5/2019)
Účastníci
  1. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
§ 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 30. 5. 2024
Dokumenty file icon 2024_S0415.pdf 453 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0415/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-20538/2024/500

 

Brno 21. 5. 2024

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným

  • České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6,

v souvislosti s

  • veřejnou zakázkou „Počítače pro Fakultu strojní (4/2019)“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 21. 10. 2019 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem zadavatele P19V00164602, a
  • veřejnou zakázkou „Notebooky pro Fakultu strojní (5/2019)“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 10. 2019 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem zadavatele P19V00164726,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když stanovil zadávací podmínky

  • veřejné zakázky „Počítače pro Fakultu strojní (4/2019)“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 21. 10. 2019 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem zadavatele P19V00164602, v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci technické specifikace předmětu plnění cit. veřejné zakázky stanovil v příloze č. 1 „technická specifikace“ Výzvy k podání nabídky včetně zadávací dokumentace ze dne 21. 10. 2019 požadavek na dodávku „PC kancelářské (2018/09/B)“ v počtu 3 ks, přičemž u této části předmětu plnění požadoval dodávku počítačů přímo s čtyřjádrovým procesorem, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, a současně tak porušil zásadu zákazu diskriminace, přičemž dne 16. 12. 2019 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když s dodavatelem – [jméno, příjmení, IČO, sídlo] – uzavřel smlouvu na plnění výše citované veřejné zakázky, a
  • veřejné zakázky „Notebooky pro Fakultu strojní (5/2019)“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 10. 2019 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem zadavatele P19V00164726, v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci technické specifikace předmětu plnění cit. veřejné zakázky stanovil v příloze č. 1 „technická specifikace“ Výzvy k podání nabídky včetně zadávací dokumentace ze dne 23. 10. 2019 požadavek na dodávku položek „Notebook - 14 palců (2018/09/B)“ v počtu 3 ks, „Notebook - 14 palců (2019/12132)“ v počtu 1 ks, „Notebook - 13-14 palců (2019/06)“ v počtu 5 ks, „Notebook - 15,6 palců (2019/06)“ v počtu 3 ks, „Notebook – 14 palců (2019/08/12115/Tablet PC)“ v počtu 1 ks, „Notebook - 15,6 palců (2019/10)“ v počtu 1 ks, přičemž u této části předmětu plnění požadoval dodávku notebooků přímo s čtyřjádrovými procesory a dále tamtéž stanovil požadavek na dodávku položek „Notebook - 15 palců (2019/01/12135/Výkonný)“ v počtu 2 ks, „Notebook 15,6 - výkonný (2019/04/12111)“ v počtu 1 ks, „Notebook - 15,6 palců (2019/08/12115)“ v počtu 3 ks, přičemž u této části předmětu plnění požadoval dodávku notebooků přímo s šestijádrovým procesorem, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, a současně tak porušil zásadu zákazu diskriminace, přičemž dne 28. 11. 2019 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když s dodavatelem – B2C, s.r.o., IČO 27957705, se sídlem Thákurova 2077/7, 160 00 Praha 6 – uzavřel smlouvu na plnění výše cit. veřejné zakázky.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 7 500,- Kč (sedm tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.          K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Postup při zadávání veřejné zakázky „Počítače pro Fakultu strojní (4/2019)“

1.           Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – zahájil dne 21. 10. 2019 ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.[1], o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Počítače pro Fakultu strojní (4/2019)“ (dále jen „veřejná zakázka na počítače“). Výzva k podání nabídky včetně zadávací dokumentace byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem zadavatele P19V00164602 (dále jen „výzva k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019“).

2.           Zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky na počítače v bodu 3.1 „Obecné vymezení předmětu Veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019 následovně. „Předmětem této Veřejné zakázky je dodávka počítačů dle specifikace zadavatele. Zadavatel požaduje dodání počítačů dle jeho požadavků, které jsou definovány v rámci technické specifikace, která tvoří Přílohu č. 1 této Zadávací dokumentace. (…)“.

3.           Dne 16. 12. 2019 uzavřel obviněný s dodavatelem – [jméno, příjmení, IČO, sídlo] (dále jen „dodavatel [příjmení]“) – kupní smlouvu na dodávku předmětu plnění veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva na počítače“).

Postup při zadávání veřejné zakázky „Notebooky pro Fakultu strojní (5/2019)“

4.           Obviněný zahájil dne 23. 10. 2019 ve smyslu § 53 odst. 1 zákona uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Notebooky pro Fakultu strojní (5/2019)“ (dále jen „veřejná zakázka na notebooky“). Výzva k podání nabídky včetně zadávací dokumentace byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem zadavatele P19V00164726 (dále jen „výzva k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019“).

5.           Zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky na notebooky v bodu 3.1 „Obecné vymezení předmětu Veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019 následovně. „Předmětem této Veřejné zakázky je dodávka notebooků a jejich příslušenství dle specifikace zadavatele. Zadavatel požaduje dodání notebooků a jejich příslušenství dle jeho požadavků, které jsou definovány v rámci technické specifikace, která tvoří Přílohu č. 1 této Zadávací dokumentace. (…)“.

6.           Dne 28. 11. 2019 uzavřel obviněný s dodavatelem – B2C, s.r.o., IČO 27957705, se sídlem Thákurova 2077/7, 160 00 Praha 6 (dále jen „dodavatel B2C“) – kupní smlouvu na dodávku předmětu plnění veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva na notebooky“).

II.        POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

7.           Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadávání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 11. 4. 2024 dva podněty. První z těchto podnětů se týkal prošetření postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky na počítače, přičemž šetření tohoto podnětu bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0302/2024/VZ. Druhý z podnětů se týkal prošetření postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky na notebooky, přičemž šetření tohoto podnětu bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0303/2024/VZ.

8.           Úřad si od obviněného na základě uvedených podnětů vyžádal dokumentaci o zadávacích řízeních na předmětné veřejné zakázky a vyjádření k obsahu podnětů.

9.           Dne 22. 4. 2024 obdržel Úřad žádost obviněného o prodloužení lhůty k zaslání vyjádření k obsahu podnětů. Dne 23. 4. 2024 Úřad svým přípisem stanovil obviněnému novou lhůtu k vyjádření se k obsahu podnětů.

10.       Dne 23. 4. 2024 Úřad obdržel dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku na počítače i na veřejnou zakázku na notebooky (dále spolu jako „veřejné zakázky“).

11.       Dne 2. 5. 2024 Úřad obdržel vyjádření obviněného k obsahu podnětů z téhož dne. V těchto vyjádřeních obviněný konstatuje, že nesouhlasí s tvrzeními pisatele podnětu vzhledem k tomu, že se domnívá, že veřejné zakázky nebyly posouzeny komplexně. Stěžovatel zejména dle názoru obviněného nezohlednil, že předmětem veřejných zakázek bylo pořízení zboží různých typů a různých specifikací odpovídajících různým potřebám obviněného. Obviněný poukazuje na to, že nepřiměřenost nastavení zadávacích podmínek je namítána pouze u některých položek tvořících předmět plnění veřejných zakázek. Obviněný je přesvědčen, že se stěžovatel nesprávně zaměřil toliko na jediný parametr poptávaného zboží – počet jader, přičemž nezohlednil další požadavky. Obviněný dále poukázal na to, že při definování technické specifikace veřejných zakázek usiloval o získání nejlepšího možného řešení veřejných zakázek a nastavením technických parametrů sledoval svou povinnost plynoucí mu ze zákona, tj. získání vzájemně porovnatelných nabídek.

12.       V rámci svého vyjádření k podnětu týkajícího se veřejné zakázky na počítače obviněný dále poukázal na skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení obdržel 3 nabídky, přičemž ze dvou z nich dle názoru obviněného vyplývalo odlišné plnění při splnění všech technických požadavků. Obviněný je proto přesvědčen, že nepřiměřenost požadavků s potenciálním zúžením okruhu dodavatelů není v daném případě relevantní, když dvě ze tří nabídek předložených v rámci veřejné zakázky na počítače nabízely odlišná plnění.

III.      ZÁVĚRY ÚŘADU

13.       Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu vedeného v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při zadání veřejné zakázky na počítače a veřejné zakázky na notebooky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

14.       Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Relevantní ustanovení právních předpisů

15.       Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

16.       Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

17.       Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

18.       Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

19.       Podle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku na počítače

20.       Z přílohy č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019 je zřejmé, že zadavatel poptával dodávku výpočetní techniky skládající se z následujících položek:

  • PC kancelářské (2018/09/B) – 3 ks,
  • PC laboratorní (2019/01) – 3 ks,
  • PC výpočtář (2019/05/12131) – 2 ks,
  • PC pro výpočty (2019/06/12101) – 3 ks,
  • PC výpočetní (2019/12112) – 2 ks.

21.       Z přílohy č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019 dále vyplývá, že zadavatel u každé z výše specifikovaných položek přesně definoval, jaké konkrétní parametry u dané položky požaduje. Jedním z parametrů specifikovaných pro každou položku samostatně byl požadavek na procesor, resp. jeho výkon, který zadavatel definoval mj. počtem jader. V cit. příloze je tento parametr u jednotlivých položek označen zkratkou CPU, což je zkratka pro centrální procesorovou jednotku neboli procesor.[2]

22.       Z přílohy č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019 je zřejmé, že zadavatel u 10 z 13 kusů výpočetní techniky stanovil požadavky na výkonnost procesoru, resp. počet jader procesoru jako požadavky minimální, resp. uvedl minimální požadavky tohoto technického parametru týkajícího se výkonnosti procesoru. U položky „PC laboratorní (2019/01)“ v počtu 3 kusy zadavatel požadoval dodání procesoru minimálně osmijádrového, u položky „PC výpočtář (2019/05/12131)“ v počtu 2 kusy zadavatel požadoval minimálně šest fyzických jader, u položky „PC pro výpočty (2019/06/12101)“ v počtu 3 kusy také minimálně šest fyzických jader a u položky „PC výpočetní (2019/12112)“ v počtu 2 kusy zadavatel požadoval alespoň 6 jader.

23.       Zadavatel dále u jedné položky požadoval procesory s přesně stanoveným počtem jader, konkrétně se jedná o položku „PC kancelářské (2018/09/B)“ v počtu 3 kusy, přičemž u této položky výpočetní techniky zadavatel technické parametry určil následovně:

  • „CPU[3]: čtyřjádrový, 64bit, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 8 000 bodů[4]
  • PAMĚŤ: DDR4
  • OSAZENÁ PAMĚŤ RAM: alespoň 8GB
  • ÚLOŽIŠTĚ: SSD 256GB
  • KONEKTIVITA: Gigabit ethernet RJ-45
  • GRAFICKÉ ROZHRANÍ: VGA a HDMI
  • PORTY alespoň: 4x USB, audio
  • OPTICKÁ MECHANIKA: dvd
  • OS: včetně OS MS Windows® poslední verze (minimálně Windows 10 PRO)
  • PŘÍSLUŠENSTVÍ SOUČÁSTÍ NABÍDKY (v ceně): klávesnice, myš
  • CASE: provedení slim desktop“.

24.       Zadavatel stanovil v bodě 1 „Základní údaje o Veřejné zakázce“ výzvy k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na počítače ve výši 278 600,- Kč bez DPH.

25.       Ze záznamu o zpřístupnění obsahu nabídek ze dne 8. 11. 2019 vyplývá, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení na počítače 3 nabídky. Ze záznamu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 11. 11. 2019 je zřejmé, že nevýhodnější nabídku s nejnižší nabídkovou cenou podal dodavatel [příjmení].

26.       Cena za dodávku poptávaného předmětu plnění byla dle bodu 5.1 kupní smlouvy na počítače sjednána na základě nabídky dodavatele [příjmení] jako cena maximální a nepřekročitelná v jednotlivých položkách, jak stanovuje příloha č. 2 cit. smlouvy. Příloha č. 2 „Ceník“ kupní smlouvy na počítače stanoví, že celková kupní cena odpovídá částce 219 000,- Kč bez DPH (264 990,- Kč s DPH), což je částka odpovídající v plné výši nabídkové ceně dodavatele [příjmení].

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku na notebooky

27.       Z přílohy č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019 je zřejmé, že zadavatel poptával dodávku následujících položek:

  • Operační systém - OEM – 1 ks,
  • Operační systém - OEM – 1ks[5],
  • Notebook - 14 palců (2018/09/B) – 3 ks,
  • Taška na notebook – 2 ks,
  • Pouzdro na notebook – 3 ks,
  • Notebook - 15 palců (2019/01/12135/Výkonný) – 2 ks,
  • Notebook 15,6 - výkonný (2019/04/12111) – 1 ks,
  • Notebook - 14 palců (2019/12132) – 1 ks,
  • Notebook - 13,3 palců (2019/05/12131) – 1 ks,
  • Notebook - 14 palců (2019/05/12131) – 1 ks,
  • Notebook - 13-14 palců (2019/06) – 5 ks,
  • Notebook - 15,6 palců (2019/06) – 3 ks,
  • Notebook - 14 palců (2019/08/12115/Tablet PC) – 1 ks,
  • Notebook - 15,6 palců (2019/08/12115) – 3 ks
  • Notebook - 14 palců (2019/10/12101) – 1 ks
  • Notebook - 15,6 palců (2019/10) – 1 ks
  • Dok. stanice USB-C (LAN, HDMI, 2xDisPort, 2xUSB-C, 4xUSB) – 3 ks,
  • Notebook - 15,6 palce (2019/12134) – 4 ks,
  • Baterie do notebooku – 1 ks,
  • Dok. stanice USB-C (LAN, VGA, 4xUSB, nabíjení) – 1 ks,
  • Baterie do notebooku – 1 ks,
  • Brašna na notebook - 14 palců – 1 ks.

28.       Z přílohy č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019 dále vyplývá, že zadavatel u každé z výše specifikovaných položek přesně definoval, jaké konkrétní parametry u dané položky požaduje. Jedním z parametrů specifikovaných pro každý notebook samostatně byl požadavek na procesor, resp. jeho výkon, který zadavatel definoval mj. počtem jader. V cit. příloze je tento parametr u jednotlivých položek označen zkratkou CPU.

29.       Z přílohy č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019 je zřejmé, že zadavatel u 7 z 27 kusů poptávaných notebooků stanovil požadavky na výkonnost procesoru, resp. počet jader procesoru jako požadavky minimální, resp. uvedl minimální požadavky tohoto technického parametru týkajícího se výkonnosti procesoru. U jednoho kusu položky „Notebook - 13,3 palců (2019/05/12131)“ a jednoho kusu položky „Notebook - 14 palců (2019/05/12131)“ zadavatel požadoval dodání procesoru minimálně čtyřjádrového, u jednoho kusu položky „Notebook - 14 palců (2019/10/12101)“ zadavatel definoval požadavek na počet jader procesoru jako „alespoň 4-jádrový“ a u položky „Notebook - 15,6 palce (2019/12134)“ v počtu 4 kusů zadavatel požadoval „CPU POČET JADER: alespoň 6“.

30.       Zadavatel dále u zbylých 20 kusů notebooků požadoval dodání notebooků s procesory s přesně stanoveným počtem jader, konkrétně se jedná o následující položky: „Notebook - 14 palců (2018/09/B)“ v počtu 3 kusy, „Notebook - 15 palců (2019/01/12135/Výkonný)“ v počtu 2 kusy, „Notebook 15,6 - výkonný (2019/04/12111)“ v počtu 1 kus, „Notebook - 14 palců (2019/12132)“ v počtu 1 kus, „Notebook - 13-14 palců (2019/06)“ v počtu 5 kusů, „Notebook - 15,6 palců (2019/06)“ v počtu 3 kusy, „Notebook - 14 palců (2019/08/12115/Tablet PC)“ v počtu 1 kus, „Notebook - 15,6 palců (2019/08/12115)“ v počtu 3 kusy a „Notebook - 15,6 palců (2019/10)“ v počtu 1 kus. U těchto položek výpočetní techniky zadavatel technické parametry určil následovně:

  • „Notebook - 14 palců (2018/09/B)“ v počtu 3 kusy
      • „CPU: 4-jádrový, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 8 300 bodů
      • PAMĚŤ: minimálně 16GB;
      • HDD: SSD alespoň 512GB
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: 14″; minimální rozlišení: 1920x1080
      • KONEKTIVITA: WiFi 802.11 ac/a/b/g; Bluetooth, Gigabit Ethernet RJ-45
      • PORTY alespoň: 3x USB, z toho minimálně 1x s podporou USB-C
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10 64 bit
      • HMOTNOST: do 1,8 kg včetně baterie“
  • „Notebook - 15 palců (2019/01/12135/Výkonný)“ v počtu 2 kusy
      • „CPU: 6-jádrový
      • CPU: minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 13000 bodů
      • PAMĚŤ: minimálně 16GB
      • HDD: SSD alespoň 500GB
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: 15,6″
      • ROZLIŠENÍ DISPLEJE: minimálně 1920x1080
      • KONEKTIVITA: WiFi 802.11 ac/a/b/g; Bluetooth, Gigabit Ethernet RJ-45
      • PORTY alespoň: 3x USB 3.0, z toho minimálně 1x s podporou USB-C (Thunderbolt), výstup HDMI, DisplayPort přes USB-C, VGA
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10 64 bit
      • HMOTNOST: do 2,0 kg včetně baterie
      • ZÁRUKA: 3 roky NBD“
  • „Notebook 15,6 - výkonný (2019/04/12111)“ v počtu 1 kus
      • „CPU: 6-jádrový, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 12 000 bodů
      • OSAZENÁ PAMĚŤ RAM: minimálně 16GB
      • HDD: SSD alespoň 512GB typu M.2 PCIe/NVMe
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: 15,6″
      • ROZLIŠENÍ DISPLEJE: minimálně 1920x1080
      • GRAFICKÁ KARTA: dedikovaná, alespoň 6GB RAM, minimální výkon dle www.videocardbenchmark.net 13 000 bodů
      • KONEKTIVITA: WiFi 802.11 ac; Bluetooth, Gigabit Ethernet RJ-45
      • PORTY alespoň: 3x USB 3.1 Gen 1, výstup HDMI
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10 64 bit, včetně OS
      • HMOTNOST: do 2,8 kg včetně baterie
      • ZÁRUKA: 3 roky NBD“
  • „Notebook - 14 palců (2019/12132)“ v počtu 1 kus
      • „CPU: 4-jádrový, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 9 000 bodů
      • OSAZENÁ PAMĚŤ RAM: minimálně 16GB
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: 14"
      • ÚLOŽIŠTĚ: 512 GB (M.2 SSD)
      • ROZLIŠENÍ DISPLEJE: minimální 1920x1080
      • GRAFICKÁ KARTA: dedikovaná, alespoň 4GB RAM, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 4 600 bodů
      • KONEKTIVITA: WiFi 802.11 ac; Bluetooth, Gigabit Ehernet RJ-45
      • PORTY: alespoň 3x USB z toho minimálně 1x s podporou USB-C, výstup HDMI
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10 64-bit, včetně licence poslední verze
      • HMOTNOST: do 1,6 kg“
  • „Notebook - 13-14 palců (2019/06)“ v počtu 5 kusů
      • „CPU: 4-jádrový, 64-bit, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 8 000 bodů
      • OSAZENÁ PAMĚŤ RAM: minimálně 8GB
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: minimálně 14"
      • ROZLIŠENÍ DISPLEJE: minimální 1920x1080
      • ÚLOŽIŠTĚ: SSD alespoň 256GB
      • KONEKTIVITA: WiFi 802.11 a/b/g/n/ac
      • PORTY: alespoň 2x USB z toho minimálně 1x s podporou USB-C
      • HMOTNOST: maximálně 1,4 kg
      • VÝDRŽ NA BATERIE: alespoň 4 hodiny
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10 64 bit, včetně OS“
  • „Notebook - 15,6 palců (2019/06)“ v počtu 3 kusy
      • „CPU: 4-jádrový, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 7 900 bodů
      • PAMĚŤ: minimálně 8 GB
      • HDD: SSD alespoň 512 GB
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: 15,6"
      • ROZLIŠENÍ DISPLEJE: minimálně fullHD (1920x1080)
      • TYP DISLPEJE: IPS matný
      • GRAFICKÁ KARTA VÝKON: minimální výkon podle www.videocardbenchmark.net 1800 bodů
      • GRAFICKÁ KARTA PAMĚŤ: alespoň 2GB
      • KONEKTIVITA: WiFi, LAN RJ-45
      • PORTY alespoň: 1x USB-C
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10 64 bit, včetně OS
      • HMOTNOST: do 2 kg včetně baterie“
  • „Notebook - 14 palců (2019/08/12115/Tablet PC)“ v počtu 1 kus,
      • „KONSTRUKCE: Tablet-PC, překlopitelný displej
      • CPU: 4-jádrový, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 7 300 bodů
      • PAMĚŤ: minimálně 8 GB;
      • HDD: SSD alespoň 256 GB
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: 14"; multidotykový, minimální rozlišení: 1920x1080
      • KONEKTIVITA: WiFi 802.11 ac; Bluetooth, Gigabit Ehernet RJ-45
      • PORTY alespoň: 3x USB, z toho minimálně 1x s podporou USB-C
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10 64 bit
      • HMOTNOST: do 1,8 kg včetně baterie“
  • „Notebook - 15,6 palců (2019/08/12115)“ v počtu 3 kusy
      • „CPU: 6-jádrový, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 13 600 bodů
      • PAMĚŤ: minimálně 8 GB
      • GRAFICKÁ KARTA: dedikovaná, vyhrazená paměť alespoň 4 GB, výkon dle www.videocardbenchmark.net alespoň 7 000 bodů
      • HDD: SSD alespoň 128 GB
      • HDD: alespoň 1 000 GB, alespoň 5400 otáček/min
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: 15,6"
      • ROZLIŠENÍ DISPLEJE: minimálně 1920x1080
      • KONEKTIVITA: WiFi 802.11 ac; Bluetooth, Gigabit Ethernet RJ-45
      • PORTY alespoň: 1x USB 2.0, 2x USB 3.1, 1x HDMI
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10 64 bit
      • HMOTNOST: do 2,3 kg včetně baterie
      • VÝBAVA: včetně OS, numerická klávesnice“
  • „Notebook - 15,6 palců (2019/10)“ v počtu 1 kus
      • „CPU: 4-jádrový, minimální výkon podle www.cpubenchmark.net 8 910 bodů
      • PAMĚŤ: minimálně 8 GB
      • HDD: SSD alespoň 500 GB
      • ÚHLOPŘÍČKA DISPLEJE: 15,6"
      • ROZLIŠENÍ DISPLEJE: minimálně 1920x1080 FullHD
      • VLASTNOSTI DISPLEJE: dotykový
      • KONEKTIVITA: WiFi 802.11 ac; Bluetooth
      • PORTY alespoň: 1x USB-C, 2x USB 3.1 Gen 1 (USB 3.0), 1x HDMI
      • VÝBAVA: čtečka paměťových karet
      • KLÁVESNICE: podsvícená klávesnice, numerická klávesnice
      • OS: kompatibilní s MS Windows® 10, včetně OS“.

31.       Zadavatel stanovil v bodě 1. „Základní údaje o Veřejné zakázce“ výzvy k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na notebooky ve výši 668 898,- Kč bez DPH.

32.       Ze záznamu o zpřístupnění obsahu nabídek ze dne 12. 11. 2019 vyplývá, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení na notebooky pouze 1 nabídku, a to nabídku dodavatele B2C, pročež z písemné zprávy zadavatele dále vyplývá, že tato nabídka byla po posouzení splnění podmínek účasti vybrána jako nabídka ekonomicky nejvýhodnější.

33.       Cena za dodávku poptávaného předmětu plnění byla dle bodu 5.1 kupní smlouvy na počítače sjednána na základě nabídky dodavatele B2C jako cena maximální a nepřekročitelná v jednotlivých položkách, jak stanovuje příloha č. 2 této smlouvy. Příloha č. 2 „Ceník“ kupní smlouvy na notebooky stanoví, že celková kupní cena odpovídá částce 654 200,- Kč bez DPH (791 582,- Kč s DPH), což je částka odpovídající v plné výši nabídkové ceně dodavatele B2C.

Právní posouzení

34.       Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 36 odst. 1 zákona vymezuje povinnosti zadavatele při stanovení zadávacích podmínek. Podle tohoto ustanovení nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel má zároveň v průběhu celého zadávacího řízení povinnost dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona.

35.       Při formulaci technických podmínek, kterými je vymezen předmět plnění, je zadavatel povinen dodržet především zásadu zákazu diskriminace. Zadavatel má povinnost stanovit technické podmínky vymezující předmět plnění tak, aby nebyl bezdůvodně (tj. bez důvodu, který má oporu v legitimních potřebách zadavatele odůvodnitelných objektivními okolnostmi) zvýhodněn některý z dodavatelů, tj. tak, aby byla zajištěna co nejširší a nezkreslená hospodářská soutěž mezi co nejvyšším počtem dodavatelů za rovných podmínek, a aby tak bylo zaručeno efektivní vynakládání veřejných prostředků.

36.       Vymezením technických podmínek nesmí zadavatel bezdůvodně znevýhodnit některé dodavatele, kteří by přitom mohli předmět veřejné zakázky splnit stejně dobře jako dodavatel, který je zadanými technickými podmínkami preferován. Zadavatel tedy při vymezení svých požadavků nesmí v zadávací dokumentaci použít takové technické podmínky, které by znemožnily možnost soutěže o předmět zakázky mezi dodavateli různých značek výrobku či různého technického provedení, přičemž zamýšlenému účelu použití by vyhověly stejně dobře.

37.       Z formulace ustanovení § 36 odst. 1 zákona lze dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry zdánlivě „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy o porušení zásady zákazu diskriminace nejedná). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Současně je však třeba zdůraznit, že takový objektivní důvod musí být současně důvodem legitimním, tj. možnost stanovit zadávací podmínky způsobem, který některé dodavatele a priori zvýhodňuje, nesmí být vykládána extenzivně, tj. v konkrétním případě se musí jednat spíše o nutný (vedlejší) důsledek potřeb zadavatele, nikoli o situaci, kdy by určitý důvod zadavatel sám uměle vytvářel, udržoval či rozšiřoval. Zjednodušeně řečeno cílem zadavatele musí vždy být hospodářskou soutěž o určité plnění co nejvíce otevřít, pochopitelně v rámci limitů možného, nikoli postupovat tak, aby ji co nejvíce omezil či dokonce uzavřel.

38.       Jednou ze základních zásad zadávacího řízení je zásada zákazu diskriminace. K uplatňování této zásady se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008. Ze závěrů Nejvyššího správního soudu plyne, že smysl ustanovení § 6 zákona směřuje k tomu, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Soud dále zdůraznil, že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům – v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Tento závěr, přestože byl vysloven v souvislosti s nyní již neúčinnou právní úpravou, lze vztáhnout i na úpravu současnou, jelikož vnímání zásady zákazu diskriminace nezaznamenalo v rámci nové úpravy žádných významnějších změn.

39.       Porušením zásady zákazu diskriminace v souvislosti s vymezením technických podmínek tedy může být objektivní nemožnost či ztížená možnost určitého dodavatele (či skupiny dodavatelů) podat nabídku v zadávacím řízení z toho důvodu, že požadavky zadavatele na technické podmínky plnění jsou nastaveny bezdůvodně úzce, tj. diskriminačně. Ztíženou možností podat nabídku podle předchozí věty lze rozumět například omezení možnosti vlastní cenotvorby v důsledku nutnosti použití určitého výrobku. Byť je takový výrobek na trhu dostupný a jeho „předepsání“ zadavatelem tak nezpůsobuje nemožnost se zadávacího řízení účastnit, to, že ho dodavatel nemůže nahradit výrobkem kvalitativně srovnatelným, se kterým běžně obchoduje (a může proto pro něj nabídnout lepší cenu), jej v soutěži (bezdůvodně) znevýhodňuje. I když se může na první pohled jevit, že podmínky jsou stanoveny pro všechny stejně, jejich bližší prověření může odhalit skrytou diskriminaci celé skupiny dodavatelů.

40.       Zadavatel je bezesporu oprávněn vymezit předmět plnění veřejné zakázky tak, aby sloužil jeho potřebám a zamýšlenému účelu použití; na druhou stranu musí brát v úvahu, že se nesmí dopustit jednání, které by vedlo k neoprávněné diskriminaci dodavatelů (zjevné i skryté).

K veřejné zakázce na počítače

41.       V šetřeném případě obviněný dne 21. 10. 2019 zahájil zadávací řízení na realizaci veřejné zakázky na počítače tím, že uveřejnil výzvu k podání nabídek na profilu zadavatele. Předmět plnění veřejné zakázky na počítače byl specifikován v příloze č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019. Z této přílohy vyplývá, že obviněný v rámci veřejné zakázky na počítače požadoval dodání celkem pěti druhů/typů počítačů, přičemž u každého druhu počítače obviněný v cit. příloze přesně definoval, jaké konkrétní parametry u dané položky/daného druhu počítače požaduje. Jedním z parametrů specifikovaných pro každou položku samostatně byl procesor, resp. jeho výkon, který obviněný definoval mj. počtem jader. Obviněný u 4 z 5 druhů počítačů (tj. 10 z 13 kusů poptávaných počítačů) stanovil požadavky na výkonnost procesoru, resp. počet jader procesoru jako požadavky minimální, resp. uvedl minimální požadavky tohoto technického parametru týkajícího se výkonnosti procesoru. U těchto druhů počítačů tedy obviněný pouze vymezil minimální počet jader, které musí daný druh počítače splňovat, nicméně ponechal na uvážení potenciálního dodavatele, jaký konkrétní typ počítače (s jakým počtem jader) obviněnému nabídne tak, aby splňoval všechny požadavky obviněného a současně aby byl dodavatel schopen vytvořit konkurenceschopnou nabídku s ohledem na zboží, které má k dispozici, a dodavatelem zvolenou cenotvorbu.

42.       Nicméně u jednoho druhu poptávaného počítače [„PC kancelářské (2018/09/B)“ v počtu 3 kusy] obviněný v příloze č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019 konkrétně stanovil, že požaduje dodání počítače s přesně stanoveným počtem jader, přičemž požadoval dodání počítače s čtyřjádrovým procesorem. Úřad se zabýval tímto požadavkem obviněného a konstatuje, že tento požadavek byl stanoven v rozporu se zákonem.

43.       Jak již bylo konstatováno výše, zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad konstatuje, že požadavek na přesný počet jader procesoru části plnění veřejné zakázky na počítače uvedený v technických podmínkách cit. zakázky je požadavkem vytvářejícím bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Obviněným stanovený požadavek neumožnil dodavatelům libovolně zvolit druh počítače splňující technické požadavky, neboť dodavatelé byli limitováni přesně stanoveným počtem jader procesoru. Obviněný takto konkrétně stanoveným požadavkem vyloučil možnost předložení nabídek od dodavatelů nabízejících počítače s procesory, které mají jiný počet jader, a přitom jsou schopny stejného výkonu a splní všechny další technické požadavky obviněného. Za situace, kdy by obviněný u všech druhů poptávaných počítačů stanovil požadavek na počet jader procesoru jako požadavek minimální, resp. by u každého typu počítače určil minimální počet jader, přičemž by záleželo na dodavateli, jaký konkrétní produkt, s jakým počtem jader nabídne, byly by požadavky obviněného bezesporu naplněny, přičemž výkonnost jednotlivých počítačů by zůstala nedotčena.

44.       Jelikož součástí technické specifikace obsažené v příloze č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 21. 10. 2019 byl u všech druhů počítačů rovněž odkaz na www.cpubenchmark.net umožňující bodové hodnocení procesoru ve výkonnostním testu, bylo by pro obviněného jednoduše ověřitelné, i pouze s použitím tohoto parametru, zda skutečně dodavatel nabízí počítač s požadovaným výkonem procesoru, neboť tento test právě slouží k měření výkonu procesoru. Obviněný u každého druhu počítače stanovil minimální výkon procesoru podle www.cpubenchmark.net počtem bodů, kterého musí daný počítač (resp. jeho procesor) dosáhnout. Bez ohledu na to, že výkonnost procesoru v počítači je dána mj. i počtem jader, mohl zadavatel požadavek na výkonnost vymezit prostřednictvím výše označeného testu, aniž by přímo stanovil počet požadovaných jader procesoru. Pokud by zadavatel trval na důležitosti parametru počtu jader, pak by jej měl formulovat tak, aby stanovil minimální technickou úroveň, čímž redukuje omezení hospodářské soutěže oproti situaci, kdy uvede fixní hodnotu parametru, od níž se nelze odchýlit.

45.       Pokud obviněný svůj požadavek formuloval tak, že určitý druh počítače musí mít přesně vymezený počet jader procesoru, pak byl takový požadavek nedůvodný a kladl potenciálním dodavatelům bezdůvodné překážky v účasti v zadávacím řízení, když tito nemohli uplatnit vlastní cenotvorbu, jelikož obviněný vyloučil možnost zvolit technické řešení v podobě počítače s jiným počtem jader. Konkrétně zadavatel požadoval dodání položky „PC kancelářské (2018/09/B)“ v počtu 3 kusy s čtyřjádrovým procesorem. Byť na trhu bezesporu existuje více počítačů s čtyřjádrovým procesorem, skutečnost, že dodavatel nemůže tento počítač nahradit výrobkem kvalitativně srovnatelným, ale s jiným počtem jader, se kterým běžně obchoduje (a může proto pro něj nabídnout třeba i lepší cenu), jej v soutěži (bezdůvodně) znevýhodňuje. Dodavatel také v době podávání nabídek nemusí disponovat potřebným množstvím poptávaného zboží, přičemž může nabízet zboží obdobného typu splňující technické požadavky zadavatele, nicméně v projednávaném případě byl tento postup potenciálním dodavatelům znemožněn, když obviněný požadoval dodání počítače s procesorem s přesně určeným počtem jader, čímž znemožnil potenciálním dodavatelům nabídnout jiné technicky vhodné řešení. Současně je nutno konstatovat, že tento požadavek obviněného nebyl založen na objektivních důvodech.

46.       Úřad konstatuje, že ze zjištěných skutečností nelze shledat důvodnost a objektivitu toho, že obviněný požadoval určitý typ počítače s přesně stanoveným počtem jader procesoru. Obviněný tento požadavek dostatečně neodůvodnil, když v podstatě nepředložil žádnou konkrétní argumentaci (u zbývající části plnění, která se nijak svou podstatou neodlišovala, stanovil zadavatel předmětný požadavek mírněji). Obviněný ve svém vyjádření pouze obecně konstatoval, že při definování technické specifikace usiloval o získání nejlepšího možného řešení a právě nastavením technických parametrů sledoval získání vzájemně porovnatelných nabídek. Obviněný neuvedl žádné konkrétní důvody, které jej vedly ke k přesnému vymezení počtu jader u daného druhu počítačů. Obviněný nicméně ve svém vyjádření poukázal na skutečnost, že v zadávacím řízení na počítače obdržel nabídky od tří dodavatelů, přičemž dva z těchto dodavatelů dle názoru obviněného nabízeli odlišné plnění. Z toho obviněný dovozuje, že nemohlo dojít k omezení hospodářské soutěže a ke zúžení okruhu potenciálních dodavatelů. Úřad má za to, že tato skutečnost nic nemění na tom, že zadavatelem vymezená technická podmínka spočívající v přesně definovaném počtu jader u jednoho druhu z poptávaných počítačů vytvořila bezdůvodnou překážku pro hospodářskou soutěž, když byli dodavatelé při vytváření nabídky vázáni přesným počtem jader, aniž by byl tento požadavek zadavatele založen na reálných důvodech například ve vztahu k výkonnosti poptávaných počítačů. Není totiž vyloučeno, že by v případě stanovení méně striktního požadavku zadavatel obdržel vyšší počet nabídek na plnění veřejné zakázky na počítače.

47.       Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněný stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky na počítače v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky na počítače stanovil v příloze č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídek ze dne 21. 10. 2019 požadavek na dodávku „PC kancelářské (2018/09/B)“ v počtu 3 ks, přičemž u této části předmětu plnění  veřejné zakázky na počítače požadoval dodávku výše označených počítačů přímo s čtyřjádrovým procesorem, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a současně tak porušil zásadu zákazu diskriminace, přičemž dne 16. 12. 2019 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když s dodavatelem [příjmení] uzavřel kupní smlouvu na počítače, přičemž tímto postupem obviněného byla naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

K veřejné zakázce na notebooky

48.       Dne 23. 10. 2019 obviněný zahájil zadávací řízení na realizaci veřejné zakázky na notebooky tím, že uveřejnil výzvu k podání nabídek na profilu zadavatele, přičemž předmět plnění veřejné zakázky byl specifikován v příloze č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019. Z této přílohy vyplývá, že obviněný v rámci veřejné zakázky na notebooky požadoval dodání mj. celkem třinácti druhů/typů notebooků, přičemž u každého druhu notebooku obviněný v cit. příloze přesně definoval, jaké konkrétní parametry u dané položky/daného druhu notebooku požaduje. Jedním z parametrů specifikovaných pro každou položku samostatně byl procesor, resp. jeho výkon, který obviněný definoval mj. počtem jader. Obviněný u 4 z 13 druhů notebooků (tj. 7 z 27 poptávaných kusů notebooků) stanovil požadavky na výkonnost procesoru, resp. počet jader procesoru jako požadavky minimální, resp. uvedl minimální požadavky tohoto technického parametru týkajícího se výkonnosti procesoru. U těchto druhů notebooků zadavatel učil minimální počet jader, které musí daný druh notebooku obsahovat, nicméně ponechal na uvážení potenciálního dodavatele, jaký konkrétní druh notebooku (s jakým počtem jader) obviněnému nabídne, aby splňoval všechny požadavky obviněného a současně aby byl dodavatel schopen vytvořit konkurenceschopnou nabídku s ohledem na zboží, které má k dispozici a cenotvorbu.

49.       Nicméně u zbylých 9 druhů notebooků (tj. celkem 20 kusů notebooků) obviněný v příloze č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019 stanovil, že požaduje dodání notebooků s přesně stanoveným počtem jader. Konkrétně obviněný požadoval u položek „Notebook - 14 palců (2018/09/B)“ v počtu 3 kusy, „Notebook - 14 palců (2019/12132)“ v počtu 1 kus  „Notebook - 13-14 palců (2019/06)“ v počtu 5 kusů, „Notebook - 15,6 palců (2019/06)“ v počtu 3 kusy, „Notebook - 14 palců (2019/08/12115/Tablet PC)“ v počtu 1 kus, „Notebook - 15,6 palců (2019/10)“ v počtu 1 kus, aby tyto položky obsahovaly 4jádrový  procesor a u položek „Notebook - 15 palců (2019/01/12135/Výkonný)“ v počtu 2 kusy, „Notebook 15,6 - výkonný (2019/04/12111)“ v počtu 1 kus, „Notebook - 15,6 palců (2019/08/12115)“ v počtu 3 kusy obviněný požadoval procesor 6jádrový. Úřad se zabýval těmito technickými požadavky obviněného a konstatuje, že tyto požadavky byly rovněž stanoveny v rozporu se zákonem.

50.       Jak již bylo konstatováno výše, zadávací podmínky nesmí určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovat konkurenční výhodu nebo vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad konstatuje, že výše označené požadavky specifikované v technických podmínkách veřejné zakázky na notebooky jsou požadavky vytvářejícími bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Obviněný neumožnil dodavatelům libovolně zvolit druh notebooků splňující technické požadavky, neboť dodavatelé byli limitováni přesně stanoveným počtem jader. Obviněný takto konkrétně stanoveným požadavkem vyloučil možnost předložení nabídek od dodavatelů nabízejících notebooky s procesory, které mají jiný počet jader, a přitom jsou schopny stejného výkonu a splní všechny další technické požadavky obviněného. Za situace, kdy by obviněný u všech druhů poptávaných notebooků stanovil požadavek na počet jader procesoru jako požadavek minimální, resp. by u každého typu notebooku určil minimální počet jader, přičemž by záleželo na dodavateli, jaký konkrétní produkt, s jakým počtem jader nabídne, byly by požadavky obviněného bezesporu naplněny, přičemž výkonnost jednotlivých notebooků by zůstala nedotčena.

51.       Jelikož součástí technické specifikace obsažené v příloze č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídky ze dne 23. 10. 2019 byl u většiny druhů notebooků rovněž odkaz na www.cpubenchmark.net umožňující bodové hodnocení procesoru ve výkonnostním testu, bylo by pro obviněného jednoduše ověřitelné, zda dodavatel nabízí notebook s požadovaným výkonem procesoru, neboť tento test právě slouží k měření výkonu procesoru. Nebylo tedy nutné u části plnění veřejné zakázky na notebooky stanovit požadavky na konkrétní počet jader u určitých druhů notebooků, neboť pokud tímto technickým parametrem obviněný zamýšlel dosáhnout toho, aby mu potenciální dodavatelé nabídli notebooky s požadovanou výkonností, měl tento svůj požadavek specifikovat tak, aby nedošlo k omezení hospodářské soutěže. Pokud však obviněný svůj požadavek formuloval tak, že určitý druh notebooku musí mít přesně vymezený počet jader, pak byl takový požadavek nedůvodný a kladl potenciálním dodavatelům bezdůvodné překážky v účasti v zadávacím řízení, když tito nemohli uplatnit vlastní cenotvorbu, jelikož obviněný vyloučil možnost zvolit technické řešení v podobě notebooku s jiným počtem jader.

52.       Současně je nutno konstatovat, že tento požadavek obviněný ani žádným způsobem neodůvodnil. Obviněný ve svém vyjádření pouze obecně konstatoval, že při definování technické specifikace usiloval o získání nejlepšího možného řešení, a právě nastavením technických parametrů sledoval získání vzájemně porovnatelných nabídek. Obviněný neuvedl žádné konkrétní důvody, které jej vedly ke konkrétnímu vymezení počtu jader jednotlivých druhů notebooků, když nadto u části poptávaného plnění tento omezující požadavek neuplatnil.

53.       Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněný stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky na notebooky v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky na notebooky stanovil v příloze č. 1 „technická specifikace“ výzvy k podání nabídek ze dne 23. 10. 2019 požadavek na dodávku položek „Notebook - 14 palců (2018/09/B)“ v počtu 3 ks, „Notebook - 14 palců (2019/12132)“ v počtu 1ks „Notebook – 13-14 palců (2019/06)“ v počtu 5 ks, „Notebook - 15,6 palců (2019/06)“ v počtu 3 ks, „Notebook – 14 palců (2019/08/12115/Tablet PC)“ v počtu 1ks, „Notebook - 15,6 palců (2019/10)“ v počtu 1 ks, přičemž u těchto notebooků požadoval konkrétně čtyřjádrové procesory a dále stanovil požadavek na dodávku položek „Notebook - 15 palců (2019/01/12135/Výkonný“ v počtu 2 ks, „Notebook 15,6 - výkonný (2019/04/12111)“ v počtu 1 ks, „Notebook - 15,6 palců (2019/08/12115)“ v počtu 3 ks, přičemž u této části předmětu plnění  veřejné zakázky na notebooky požadoval dodávku výše označených notebooků přímo s šestijádrovým procesorem. Těmito požadavky na počet jader procesoru u výše označené části plnění veřejné zakázky na notebooky obviněný vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a současně tak porušil zásadu zákazu diskriminace, přičemž dne 28. 11. 2019 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když s dodavatelem B2C uzavřel kupní smlouvu na notebooky, přičemž tímto postupem obviněného byla naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

K pokračování v přestupku

54.       Úřad, vycházeje z ustanovení § 7 přestupkového zákona, posoudil výše popsaná porušení zákona a dospěl k závěru, že postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku, k čemuž uvádí následující.

55.       Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Ustanovení § 7 přestupkového zákona kumulativně spojuje čtyři podmínky, které musí být naplněny. První podmínku pro naplnění definice pokračování v přestupku představuje skutečnost, že jsou jednotlivé dílčí útoky obviněného vedeny jeho jednotným záměrem (tj. subjektivní souvislost). Jednotný záměr (úmysl) odráží totožnou vůli pachatele vést každý dílčí útok proti stejnému chráněnému zájmu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 66/2011 ze dne 1. 3. 2012), přičemž u právnických osob je jejich odpovědnost založena zásadně bez ohledu na zavinění (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, č. j. 8 Afs 74/2007 – 140). V šetřeném případě to byl obviněný, jakožto právnická osoba, kdo realizoval veřejnou zakázku na počítače i veřejnou zakázku na notebooky, na jejichž základě následně uzavřel jednotlivé kupní smlouvy, přičemž jeho záměrem bylo pořídit počítače a notebooky, přičemž u části předmětu plnění veřejných zakázek požadoval dodávku počítačů a notebooků s přesně stanoveným počtem jader, přičemž těmito požadavky na konkrétní počet jader u části plnění veřejných zakázek obviněný vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a současně tak porušil zásadu zákazu diskriminace Popsaným způsobem obviněný jednal v rámci veřejné zakázky na počítače i v rámci veřejné zakázky na notebooky. První zákonný definiční znak pokračování v přestupku je tak nepochybně naplněn.

56.       Má-li být naplněn i druhý definiční znak pokračování v přestupku, je třeba, aby jednotlivé dílčí útoky obviněného naplnily skutkovou podstatu stejného přestupku. V šetřeném případě se obviněný, veden jednotným záměrem, dopustil ve dvou případech skutkově shodného jednání, když stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky vymezil technické požadavky u části plnění tak, že požadoval dodání počítačů či notebooků s přesně vymezeným počtem jader, čímž obviněný vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. Na plnění předmětných veřejných zakázek poté obviněný uzavřel kupní smlouvy. I druhý zákonný definiční znak pokračování v přestupku je tak naplněn.

57.       Třetí zákonná podmínka spočívá ve skutečnosti, že jednotlivé dílčí útoky obviněného jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že obviněný při zadávání dotčených veřejných zakázek využil obdobný způsob stanovení technických požadavků poptávaného plnění, přičemž obviněný neprokázal, že by měl v průběhu zadávacích řízení postaveno najisto, zda lze shledat důvodnost a objektivitu toho, že obviněný požadoval určitý typ počítače či notebooku s přesně stanoveným počtem jader.  I třetí zákonný definiční znak pokračování v přestupku tak lze považovat za naplněný.

58.       Poslední čtvrtá podmínka pojmu pokračování v přestupku je zásadní pro určení toho, zda je jednání obviněného možno kvalifikovat jako pokračování v přestupku, a tím je časová souvislost a souvislost v předmětu útoku, resp. jednotlivé dílčí útoky jsou spojeny blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku (objektivní souvislost). Úřad k tomu uvádí, že kupní smlouva na notebooky byla uzavřena dne 28. 11. 2019 a kupní smlouva na počítače byla uzavřena dne 16. 12. 2019. Z uvedeného je zřejmé, že odstup mezi jednotlivými po sobě následujícími útoky se pohybuje v řádech týdnů, pročež je zřejmé, že v projednávaném případě je dána časová souvislost, neboť jednotlivé dílčí útoky projednávaného pokračování v přestupku jsou spojeny blízkou časovou souvislosti.

59.       Ke čtvrté zákonné podmínce pokračování v přestupku, tj. k otázce, zda lze při zadávání jednotlivých veřejných zakázek nalézt souvislost i v předmětu útoku, Úřad uvádí, že souvislost v předmětu útoku je dána tím, že při zadávání obou veřejných zakázek, které se týkají obdobného předmětu plnění, jednání obviněného zasáhlo stejný zákonem chráněný zájem na zachování hospodářské soutěže.

60.       S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že se obviněný svým postupem při zadávání dotčených veřejných zakázek dopustil dvou dílčích útoků, které byly vedeny jednotným záměrem, jednotlivé dílčí útoky naplnily skutkovou podstatu stejného přestupku, jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, existovala u nich časová souvislost i souvislost v předmětu útoku. Úřad má tedy za prokázané, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

61.       Jelikož Úřad shledal na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona ve znění před novelou, je povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z článku 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“), dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním. S ohledem na uvedené Úřad tedy přistoupil k posouzení, zda není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v zákoně po přijetí novely příznivější než právní úprava obsažená v zákoně před přijetím novely, resp. zda je co do viny pro obviněného příznivější zákon ve znění novely. Jelikož novelou nedošlo k významným změnám dotčených ustanovení zákona, jež by měly vliv na skutkovou podstatu, Úřad uzavírá, že zákon ve znění novely pro obviněného příznivější není, jelikož jeho jednání je co do viny i dle zákona ve znění novely zákona stále trestné (totéž platí, pokud jde o ustanovení týkající se ukládání trestu, kterým se bude Úřad zabývat níže v odůvodnění tohoto příkazu).

62.       S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto příkazu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

63.       Úřad ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona má skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

64.       Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

65.       Podle § 29 písm. a) přestupkového zákona odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.

66.       Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

67.       Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

68.       Podle § 31 odst. 2 písm. a) přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

69.       V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 16. 12. 2019, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku projednávaného pokračujícího přestupku, neboť v tento den byla uzavřena kupní smlouva na plnění veřejné zakázky na počítače. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet dne následujícího, tj. dne 17. 12. 2019. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného tak vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku, resp. pokračování v přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

70.       V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona se se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odst. 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

71.       Jak vyplývá z kupní smlouvy na počítače, kupní cena za předmět plnění veřejné zakázky na počítače činila 219 000,- Kč bez DPH (264 990,- Kč s DPH). Z kupní smlouvy na notebooky vyplývá, že kupní cena za předmět plnění veřejné zakázky na notebooky činila částku ve výši 654 200,- bez DPH (791 582,- Kč s DPH). Z uvedeného je zřejmé, že za pokračování v přestupku uvedeném ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty po zaokrouhlení ve výši do 105 657,- Kč (10 % z celkové ceny veřejných zakázek vč. DPH, při jejichž zadání se zadavatel dopustil pokračování v přestupku, tj. 1 056 572 Kč s DPH).

72.       Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti pokračování v přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

73.       Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

74.       Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

75.       Po zvážení všech okolností šetřeného případu a přihlédnutí k výše uvedenému uvádí Úřad následující.

76.       Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky způsobem, kterým v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

77.       Důsledkem nezákonného postupu obviněného, který stanovil technickou specifikaci na dodávku počítačů a notebooků tak, že u části požadovaného plnění požadoval dodání výpočetní techniky s konkrétně stanoveným počtem jader procesoru, bylo omezení hospodářské soutěže a současně byli diskriminováni ti dodavatelé, kteří by nabízející počítače či notebooky s procesory, které mají jiný počet jader a přitom jsou schopny stejného výkonu a splní všechny další technického požadavky obviněného. V šetřeném případě byla narušena řádná hospodářská soutěž mezi potenciálními dodavateli, a nebyl tak zcela naplněn základní cíl zákona o veřejných zakázkách. Jednání zadavatele však nelze označit za natolik závažné, aby jej bylo možno přirovnat k ignoraci zákonné úpravy; v šetřeném případě jde spíše i dílčí pochybení.

78.       Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil ve prospěch obviněného tu skutečnost, že v případě veřejné zakázky na počítače byla postupem zadavatele ovlivněna pouze dílčí část plnění, kdy počítače, u nichž zadavatel požadoval procesory s konkrétním počtem jader, nepředstavovaly převažující položku celkové ceny předmětné veřejné zakázky.

79.       Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl též k době, která uplynula od pokračování v přestupku, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“. Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto příkazu uplynuly od spáchání posledního dílčího útoku pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí více než 4 roky, zohlednil Úřad tuto skutečnost při zvažování výše pokuty ve prospěch obviněného.

80.       Jiné polehčující ani žádné přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty, Úřad v šetřeném případě neshledal.

81.       Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) přestupkového zákona rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání (k oběma dílčím útokům došlo v rozestupu necelého jednoho měsíce).

82.       Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

83.       Úřad tedy posoudil, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

84.       Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.

85.       Při určení výše pokuty Úřad též přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle výroční zprávy obviněného za rok 2022 vyplývá, že obviněný dosáhl výsledku hospodaření ve výši 216 789 000 Kč[6] Současně pak Úřad dodává, že podle přehledu o rozpočtu nákladů a výnosů obviněného Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodařil s plánovanými celkovými výnosy ve výši 7 516 200 000 Kč.[7] Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

86.       V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se
v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

87.       Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

88.       Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona, a to zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), která nepřináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění účinném v době spáchání přestupku, tj. ve znění před uvedenou novelou; na postup Úřadu se použije zákon účinný v době zahájení správního řízení, tj. zákon ve znění novely.

[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Centr%C3%A1ln%C3%AD_procesorov%C3%A1_jednotka

[3] CPU – zkratka pro centrální procesorovou jednotku neboli procesor – pozn. Úřadu

[4] CPU – Benchmark – bodové hodnocení procesoru ve výkonnostním testu, slouží k měření výkonu procesoru – pozn. Úřadu

[5] předmětná položka se liší od předchozí položky v detailu specifikace – pozn. Úřadu

[6] veřejně dostupné na: https://www.cvut.cz/rozvoj/vyrocni-zpravy

[7] Veřejně dostupné na: https://www.cvut.cz/rozvoj/rozpocet

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en