číslo jednací: 13929/2024/500
spisová značka: S0784/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: Výměna UT3G – Bílovec
• Účastníci:
  1. Školní sportovní klub Bílovec, z.s.
  2. VYSSPA Sports Technology s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 5. 6. 2024
• Související rozhodnutí: 13929/2024/500; 22471/2024/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0784/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-13929/2024/500

Brno 3. 4. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 10. 11. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Školní sportovní klub Bílovec, z.s., IČO 26626161, se sídlem Komenského 701/3, 743 01 Bílovec, ve správním řízení zastoupen na základě příkazní smlouvy ze dne 18. 9. 2023 společností QUANTUM CZ s.r.o., IČ 25869043, sídlem Novoveská 101/27, 709 00 Ostrava
• navrhovatel – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výměna UT3G – Bílovec“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 26. 9. 2023 pod systémovým číslem P23V00000002,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň – ze dne 10. 11. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Školní sportovní klub Bílovec, z.s., IČO 26626161, se sídlem Komenského 701/3, 743 01 Bílovec – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výměna UT3G – Bílovec“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 26. 9. 2023 pod systémovým číslem P23V00000002, se v části návrhu směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR, podle ustanovení § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť v předmětné části návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

II.

Návrh navrhovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň – ze dne 10. 11. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Školní sportovní klub Bílovec, z.s., IČO 26626161, se sídlem Komenského 701/3, 743 01 Bílovec – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výměna UT3G – Bílovec“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 26. 9. 2023 pod systémovým číslem P23V00000002, se vyjma jeho části směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR, podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť v předmětné části návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Školní sportovní klub Bílovec, z.s., IČO 26626161, se sídlem Komenského 701/3, 743 01 Bílovec (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil dne 26. 9. 2023, uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P23V00000002, zjednodušené podlimitním řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výměna UT3G – Bílovec“ (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 3 odst. 3.1 bodu 3.1.1. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ze dne 26. 9. 2023 (dále jen „zadávací dokumentace“) výměna poškozeného umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti v obci Bílovec, a to stávajícího fotbalového hřiště o celkovém rozměru 108 x 68 m (dle čl. 3.5. studie, která tvoří přílohu zadávací dokumentace, vyplývá, že rozměr hřiště je 62 x 100 m s výběhy za brankami 4 m a po stranách 3 m, tj. celkový rozměr hřiště odpovídá 68 x 108 m). Dle čl. 3 odst. 3.1 bodu 3.1.2. zadávací dokumentace má být předmět veřejné zakázky realizován metodou „Design & Build“ - „Vyprojektuj & Postav“ (dále jen „D&B“).

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky nebyla dle čl. 4. zadávací dokumentace uvedena.

4.             Jelikož navrhovatel nesouhlasil s mnohými požadavky a postupy zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl se svou nabídku do zadávacího řízení nepodat, a namísto této podal do zadávacího řízení námitky proti zadávacím podmínkám a nezákonnému postupu zadavatele ze dne 16. 10. 2023 (dále jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

5.             Rozhodnutím o námitkách ze dne 31. 10. 2023 odmítl zadavatel podané námitky navrhovatele v celém rozsahu (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), přičemž toto rozhodnutí bylo téhož dne doručeno navrhovateli.

6.             Jelikož se navrhovatel neztotožnil se závěry, s jakými byly jeho námitky zadavatelem odmítnuty, a navíc uvedené rozhodnutí o námitkách považoval za nezákonné a nepřezkoumatelné, podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 10. 11. 2023 (dále jen „návrh“), který byl Úřadu, a ve stejnopisu zadavateli, doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel ve svém návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele nejdříve stručně shrnuje průběh zadávacího řízení, počínaje zahájením předmětného zadávacího řízení, přes zadavatelem odmítnuté námitky navrhovatele směřující proti zadávacím podmínkám a postupu zadavatele, až po rovněž napadené rozhodnutí o námitkách pro jeho nezákonnost a nepřezkoumatelnost. Dále pak navrhovatel blíže odůvodňuje Úřadu podaný návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, kterým se tento dožaduje zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a jenž lze rozčlenit do několika níže rozvedených stěžejních námitek.

8.             V úvodu návrhu navrhovatel poukazuje na skutečnosti, které mají svědčit o netransparentnosti několika různých zadávacích řízení (včetně šetřeného zadávacího řízení), a které mají ve spojení s dalšími skutečnostmi dokreslovat nezákonnost požadavku na metodu D&B a nezákonnost zadávacích podmínek. V uvedeném kontextu navrhovatel poukázal na zvýšenou váhu hodnotícího kritéria ze 30 % na 50 % pro zkušenosti se zakázkami realizovanými metodou D&B ve třech zadávacích řízení (včetně šetřeného zadávacího řízení)[2], dále poukázal na skutečnost, že zadavatel na základě námitek navrhovatele zrušil první nezákonné zadávací řízení, které předcházelo šetřenému zadávacímu řízení, následně navrhovatel za současného uvedení několika dalších zadávacích řízení poukázal na formální totožnost studií v rámci těchto řízení, poté navrhovatel uvedl výčet několika zadávacích řízení na veřejné zakázky realizované metodou D&B, ke kterým uvedl, že z důvodu nezákonných postupů zadavatelů došlo ke zvýhodnění některých dodavatelů disponujících zkušeností právě s uvedenou metodou, neboť u těchto zadávacích řízení navrhovatel zjistil, že v nich došlo ke „zvláštnímu“ způsobu zveřejnění informací o veřejných zakázkách včetně data zahájení zadávacího řízení v elektronickém nástroji zadavatele, přičemž někde tyto informace nebyly včas zveřejněny vůbec. Navrhovatel tak do některých řízení podal námitky, tyto však nebyly zadavateli vyřízeny. Konečně navrhovatel blíže odůvodnil svůj názor na nedůvodnost požadavku na užití metody D&B ve vztahu k šetřené veřejné zakázce následovně.

9.             Námitka týkající se neoprávněnosti užití metody D&B dle navrhovatele spočívá v zásadním omezení mnohých dodavatelů a bezdůvodném omezení hospodářské soutěže, kdy požadavek na uvedenou metodu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a napevno stanoveným podmínkám parametrů k jejímu provedení,  mj. i dodržení Prováděcího pokynu Fotbalové Asociace České republiky (FAČR) k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace - (UT3G) (dále jen „prováděcí pokyn FAČR“), či závazného návrhu smlouvy o dílo, ze které vyplývá závislost návrhu řešení na zadavateli, jakož i s ohledem k podrobnosti studie, kde nepřicházejí v úvahu různá řešení k porovnání, a kde není předmětem plnění veřejné zakázky vypracování dokumentace pro potřeby správního řízení, považuje navrhovatel za nedůvodný a nezákonný. Navrhovatel uvedl, že zkušenosti s metodou D&B sice nejsou podmínkou účasti v zadávacím řízení, avšak jsou užity v rámci hodnocení nabídek v rámci hodnotícího kritéria č. 2, čímž bezdůvodně zvýhodňují dodavatele zkušené této metody. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel požaduje rovněž zkušenost s uvedenou metodou u konkrétního typu stavby. Navrhovatel má za to, že užití této metody má smysl jen tam, kde přicházejí v úvahu různá řešení jednotlivých dodavatelů, která zadavatel musí být za pomoci vhodně zvolených kritérií hodnocení schopen porovnat. Dle navrhovatele totiž fakticky nelze navrhovat různá řešení, když se v případě šetřené veřejné zakázky jedná o nejjednodušší činnost související s výstavbou či rekonstrukcí fotbalového hřiště (výměna umělého trávníku - UT3G), kdy nebudou prováděny zemní práce na podloží. Navrhovatel v uvedeném kontextu rovněž namítá, že zadavatel neposkytl autorská práva zpracovatele studie, která je dle zadávací dokumentace závazným podkladem, a má tak za to, že realizační projektovou dokumentaci nemůže zpracovat jiná osoba než autor studie, a to pro konkrétního dodavatele.

10.         Následná námitka navrhovatele do jisté míry navazuje na předchozí námitku, přičemž se týká požadavku zadavatele na profesní způsobilost v části „projektová činnost ve výstavbě“ metodou D&B, který navrhovatel považuje za nezákonný. Provedení realizační prováděcí dokumentace je totiž dle navrhovatele, s ohledem na předmět veřejné zakázky a podrobnost studie pro potřeby realizace veřejné zakázky, nedůvodné; obdobně je pak dle navrhovatele nedůvodný rovněž požadavek na doložení oprávnění k podnikání v oboru „projektová činnost ve výstavbě“.

11.         Další námitka směřuje vůči nastavení podmínek technické kvalifikace, které jsou dle názoru navrhovatele stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně eliminují nabídky a vytváří překážky hospodářské soutěže, kdy zadavatel stanovil k prokázání technické kvalifikace kombinaci požadavků, která nedůvodně omezuje účast dodavatelů v zadávacím řízení. Konkrétně je namítán požadavek zadavatele na doložení zkušenosti dodavatele s minimální plochou fotbalového hřiště o výměře 7 140 m² s UT3G. Navrhovatel tvrdí, že pokud mají dodavatelé zkušenosti s realizací fotbalových hřišť o ploše menší než 7 140 m² s UT3G atestovaných FAČR, mají tak zkušenost realizovat fotbalové hřiště dle prováděcího pokynu FAČR v parametrech shodných pro různé velikosti hřišť, přesto jsou bezdůvodně vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Pokládka rolí UT3G u atestovaného fotbalového hřiště FAČR o rozměru do 7 140 m² je dle navrhovatele totožná, jako u hřiště o rozměru 7 140 m² a větším, a pro doložení zkušenosti dodavatele je dle navrhovatele tedy irelevantní, zda je rolí méně či více. Stanovená minimální plocha nedokládá větší zkušenosti, a je proto nedůvodná, nepřiměřená a diskriminační. Nezákonnost stanovené minimální plochy dále dle navrhovatele dokládá skutečnost, že tato odpovídá fotbalové soutěži úrovně Divize v rámci FAČR, která má dány rozměry fotbalového hřiště o ploše od 6 405 m² do 7 343 m², přičemž pro další soutěž (ČFL) je minimální plocha 7 344 m².

12.         Navrhovatel návazně na uvedené dále poukazuje na další skutečnosti dokládající nedůvodnost požadavku na stanovenou minimální plochu 7 140 m² jakými jsou: rovinatost plochy a další parametry, pokládka na již hotové podloží, totožná technologie výměny UT3G pro hřiště atestované FAČR bez ohledu na velikost hřiště, a totožné podmínky prováděcího pokynu FAČR včetně podkladních vrstev pro jednotlivá hřiště atestovaná FAČR. Navrhovatel má za to, že požadavek na minimální plochu 7 140 m² nepředpokládá tomu přiměřené technické, materiální a personální zabezpečení a nedokládá schopnost plnit veřejnou zakázku řádně a včas odlišně od realizace fotbalového hřiště o menší ploše.

13.         Navazující námitkou navrhovatel poukazuje na zadávací podmínky v části hodnocení nabídek a hodnotících kritérií dle čl. 18.1. zadávací dokumentace, konkrétně hodnotící kritérium č. 2 (počet realizovaných zakázek), kdy tyto jsou dle jeho názoru nepřiměřené, diskriminační, v rozporu se zásadou transparentnosti, a bezdůvodně zaručující konkurenční výhodu některým dodavatelům, neboť jsou stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně zvýhodňují dodavatele s více zkušenostmi, zejména s metodou D&B, přičemž je vyloučeno prokazování prostřednictvím poddodavatelů. Navrhovatel má za to, že předmětem hodnocení nejsou objektivní kritéria hodnocení, kdy kvalifikace dodavatele, zejména kvalita referenčních zakázek, se nevztahuje ke kvalitativním hlediskům spojeným s předmětem veřejné zakázky. Konkrétně pak navrhovatel napadá požadavek na realizaci veřejné zakázky metodou D&B, dále nedůvodný požadavek na minimální plochu 5 529 m², (která je dle navrhovatele  odlišná jak od předmětu veřejné zakázky, tak od minimální plochy zadavatelem obhajované u technické kvalifikace, a která nedokládá větší zkušenosti pro plnění veřejné zakázky), dále napadá neopodstatněné omezení doby na posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, (kdy dle prováděcího pokynu FAČR platily totožné podmínky na atestaci fotbalových hřišť také v době starší než požadované), dále nedůvodnost požadavku na zkušenost se zakázkou zpracovanou metodou D&B u výstavby nebo rekonstrukce povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 5 529 m² s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle prováděcího pokynu FAČR, (když k jejímu doložení by dle navrhovatele mohlo stačit jakékoli jiné sportoviště, či zkušenost projektanta s realizací projektové dokumentace pro takové fotbalové hřiště mimo metodu D&B), a konečně navrhovatel napadá nedůvodnost stanovení maximálního bodového ohodnocení 4 bodů, (kdy zkušenost s realizací zakázky metodou D&B může dle něj doložit i jen jedna stavba, avšak ani tu nepovažuje navrhovatel za důvodnou).

14.         Navrhovatel uvedl, že sice mohl do zadávacího řízení podat nabídku, ale jeho nabídka s nejnižší nabídkovou cenou by nemohla být nejvýhodnější z důvodu nezákonného požadavku v hodnotícím kritériu č. 2, a navrhovatel by tak vynaložil neúčelně značné náklady na zpracování nabídky. Navrhovatel uvedl, že má značné zkušenosti pro plnění veřejné zakázky, splňuje kvalifikaci, ale v kontextu hodnocení disponuje pouze dvěma zakázkami dle hodnotícího kritéria č. 2 prvního subkritéria, a nedisponuje žádnou zakázkou realizovanou metodou D&B dle hodnotícího kritéria č. 2 druhého subkritéria.

15.         Další námitkou navrhovatele je, že z výše jistoty vyplývá, že zadavatel stanovil zcela nepřiměřenou předpokládanou hodnotu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to v řádech o několik milionů výše, než je skutečná hodnota. Omezením hospodářské soutěže tak zadavatel bude dle navrhovatele zakázku realizovat za nepřiměřeně přemrštěnou cenu a hrozí škoda na veřejných prostředcích.

16.         Předposlední námitkou navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel v rozporu se zákonem a předpisy EU požaduje od vybraného dodavatele předložení čestného prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským subjektům, a to přesto, že příslušné podmínky nařízení Rady EU se vztahují pouze na nadlimitní zakázky, a nikoli podlimitní zakázky. Uvedený požadavek je přitom dle navrhovatele nezákonný a diskriminační, a zadavatel jím omezil hospodářskou soutěž.

17.         Poslední námitkou navrhovatel namítá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek v délce 12 pracovních dnů, když taková lhůta je s ohledem na požadovanou metodu D&B nepřiměřená.

18.         V závěru návrhu navrhovatel popisuje újmu, jaká mu vznikla v souvislosti s nemožností podat nabídku do napadeného zadávacího řízení spočívající dle navrhovatele konkrétně v tom, že nemůže doložit požadované zkušenosti dle hodnotícího kritéria č. 2 včetně zkušenosti s metodou D&B, a nemůže tak získat odpovídající počet bodů v rámci hodnocení, čímž je znevýhodněn oproti jinému dodavateli, dále, že navrhovatel může v rámci hodnocení z důvodu stanovené minimální plochy fotbalového hřiště a z důvodu požadavku na metodu D&B doložit pouze dvě zkušenosti, dále, že se nemůže se účastnit otevřené soutěže všem potencionálním dodavatelům z důvodu nezákonného požadavku na referenční stavbu, omezující rovněž další dodavatele, a zejména z důvodu požadavku na hodnotící kritérium č. 2 zvýhodňující v rámci hodnocení konkrétní dodavatele. Dále má navrhovatel za to, že je diskriminován požadavkem na způsob provedení stavby metodou D&B, když nemůže v tak krátké době zajistit zpracovatele realizační projektové dokumentace v souladu se studií, přestože tato vůbec nemusí být zpracovávána, dále, že zadavatel neposkytl licenci ke studii, čímž může docházet k zásahu do autorských práv zpracovatele studie. Navrhovatel rovněž ve vztahu k pociťované újmě uvedl, že v souvislosti s nemožností podat nabídku mu vznikla či hrozí další újma, kdy nebude moci realizovat veřejnou zakázku, čímž mj. nedosáhne zisku a nezíská případné reference pro další zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 10. 11. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

20.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o   zadavatel,

o   navrhovatel.

21.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 11. 2023.

22.         Usnesením ze dne 15. 11. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

23.         Dne 20. 11. 2023 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“) a rovněž dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

24.         Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že jeho postup v zadávacím řízení byl souladný se zákonem a jeho zásadami, podaný návrh považuje v celém rozsahu za nedůvodný, účelový a šikanózní, přičemž navrhuje, aby jej Úřad zamítl. Ve vztahu k rozhodnutí o námitkách se zadavatel vyjádřil tak, že na svém rozhodnutí o námitkách ze dne 31. 10. 2023 a argumentací v něm uvedenou trvá, přičemž se na toto v průběhu svého vyjádření k návrhu opakovaně odkazuje. V uvedeném vyjádření k návrhu se zadavatel postupně vyjadřuje k námitkám uvedeným v návrhu následovně.

25.         K námitce netransparentnosti zadávacího řízení v souvislosti se způsobem zadání jiných veřejných zakázek, které s dalšími skutečnostmi mají dokreslovat nezákonnost požadavku na metodu D&B a zadávacích podmínek, zadavatel v kontextu šetřeného zadávacího řízení uvedl, že ke zrušení jemu předcházejícího zadávacího řízení s názvem „RFA Ostravská“ došlo nikoli na základě námitek navrhovatele, které byly zadavatelem odmítnuty pro nedůvodnost, nýbrž ze zákonem aprobovaného důvodu.

26.         Ohledně námitky týkající se totožného způsobu stanovení zadávacích podmínek jinými zadavateli zadavatel uvedl, že uvedené výhrady nesměřují proti zadávacím podmínkám v předmětném zadávacím řízení, a tyto je třeba vznést v příslušných zadávacích řízeních. A priori však dle zadavatele není uvedený stav za současného dodržení zákona nezákonný. Obdobně se pak zadavatel vyjádřil i k výhradě navrhovatele týkající se předložení formálně totožné studie.

27.         K námitce týkající se požadavku na realizaci předmětu veřejné zakázky metodou D&B zadavatel uvedl, že tato zkušenost je žádoucí pro realizaci veřejné zakázky, kdy její užití je odůvodněné právě předmětem veřejné zakázky. Smyslem hodnocení nabídek je vytvořit pořadí účastníků v závislosti na nastavení hodnotících kritérií zadavatelem; zvýhodnění dodavatelů disponující požadovanou zkušeností tak je dle zadavatele logické. Požadavek na metodu D&B přitom nepředstavuje podmínku pro účast v zadávacím řízení, jde pouze o subkritérium hodnocení. V případě šetřené veřejné zakázky má sice hodnotící kritérium č. 2, týkající se počtu realizovaných zakázek, váhu 50 %, nicméně v tomto jsou zahrnuta další dvě subkritéria, a to reflektující zkušenosti s realizací jak metodou D&B, tak klasickou metodou bez D&B, a to se stejnou vahou.

28.         K námitce navrhovatele, že se zkušenost předkládaná v rámci hodnocení musí týkat pouze dodavatele, a nelze ji prokázat prostřednictvím jiné osoby, zadavatel uvádí, že požadovanou zkušeností musí disponovat osoba, která bude zadávanou zakázku realizovat. Diskriminační byl naopak byl postup, kdy by zadavatel připustil jakékoliv „obchodování“ s referencemi, a účastník pak předložil do hodnocení reference jiného subjektu, který by se následně na realizaci zakázky vůbec nepodílel, případně se podílel pouze marginálně.

29.         Pokud jde o námitku týkající se toho, že jiní zadavatelé měli opožděně uveřejňovat informace o jimi zadávaných zakázkách, zadavatel uvádí, že v žádném případě neodpovídá za postup jiných zadavatelů v jiných zadávacích řízeních.

30.         K námitce proti využití metody D&B zadavatel mj. uvedl, že zákon nezakazuje kombinovat uvedenou metodu D&B společně s hodnotícím kritériem nejnižší nabídkové ceny a hodnotícím kritériem počtu realizovaných zakázek.

31.         K námitce příliš podrobně vymezeného předmětu veřejné zakázky v kontextu nedůvodného požadavku na realizaci metodou D&B zadavatel mj. uvedl, že při přípravě zadání projektů D&B lze využít připravenou projektovou dokumentaci v různém stupni rozpracovanosti, tedy i v případě, že zadavatel má poměrně jasnou představu o předmětu veřejné zakázky, a na zhotoviteli ponechává pouze konkretizaci poskytnuté projektové dokumentace.

32.         K námitce navrhovatele týkající se jednoduchého předmětu plnění veřejné zakázky, kdy se dle navrhovatele jedná o zcela standardní práci realizovanou pouze na základě zadávací dokumentace a v rozsahu předložené studie, kdy dále postačí jen odkaz na prováděcí pokyn FAČR (bez nutnosti vypracování další realizační projektové dokumentace, a tedy využití metody D&B), zadavatel opakuje, že zákon pro použití metody D&B speciálně podmínky neupravuje, což má potvrzovat i Úřad. Dále zadavatel vyjádřil nesouhlas, že by požadavek na zpracování realizační projektové dokumentace byl nadbytečný, neboť právě tímto zadavatel vymezuje záležitosti, o které má být studie zhotovitelem dopracována; předmětná projektová dokumentace musí obsahovat podrobný položkový rozpočet, včetně výrobků a materiálů, technické detaily stavby, a dále například slouží jako podklad pro případné budoucí rekonstrukce či jiné práce na objektu. Současně je třeba realizační projektovou dokumentaci zpracovat tak, aby byly splněny podmínky uvedené v prováděcím pokynu FAČR coby závazném podkladu pro realizaci veřejné zakázky.

33.         Pokud jde o skutečnost, že zadavatel bude schvalovat realizační projektovou dokumentaci, zadavatel uvedl, že se jedná standardní postup v rámci využití konceptu D&B, kdy obecně schvalování jednotlivých dokumentů zhotovitele objednatelem je běžnou součástí takto realizovaných projektů (s odkazem na čl. 5.2 a následující tzv. Žluté knihy FIDIC) a neznamená přenesení odpovědnosti za projektovou dokumentaci na zadavatele. Předmětná studie má dle zadavatele charakter architektonické studie a vzhledem ke své obecnosti rozhodně nenaplňuje zákonné náležitosti realizační dokumentace.

34.         K odkazu navrhovatele na jiná zadávací řízení (seznam 24 zakázek z let 2021 – 2023) zadavatel uvádí, že není relevantní, zda jiní zadavatelé obdobný předmět plnění zadali metodou D&B, či nikoliv. Zadavatel má právo metodu D&B využít bez ohledu na postup jiných zadavatelů v jiných zadávacích či výběrových řízeních s odlišným, byť třeba obdobným, předmětem plnění. Poukázal rovněž na skutečnost, že sám navrhovatel v rámci svého návrhu předložil seznam veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, které jsou zadávány metodou D&B.

35.         K další námitce navrhovatele, že zadavatel neposkytl autorská práva zpracovatele studie, která je dle zadávací dokumentace závazným podkladem, a realizační projektovou dokumentaci tak nemůže zpracovat jiná osoba než autor studie, a to pro konkrétního dodavatele, zadavatel uvedl, že zadavatel sám je autorem studie, kdy již skutečnost, že tuto poskytl do zadávacího řízení a vybraný dodavatel je z ní povinen vycházet, imanentně zahrnuje rovněž oprávnění k využití informací v ní uvedených pro účely vypracování realizační projektové dokumentace, ostatně užívání dokumentů objednatele zhotovitelem je v tomto duchu upraveno v čl. 1.11 všeobecných smluvních podmínek (Žluté knihy FIDIC), na něž je smlouvou o dílo odkazováno.Zadavatel doplnil, že podstatou projektové činnosti zhotovitele tak nebude „přetváření“ studie a přisvojení si autorských práv, ale čerpání informací z této studie pro účely vytvoření realizační projektové dokumentace, jejímž autorem bude zhotovitel. Navazující licenční ujednání jsou vymezena v čl. V závazného návrhu smlouvy o dílo (příloha č. 4 zadávací dokumentace).

36.         K výhradě navrhovatele, že po opakovaných námitkách navrhovatele u zakázek s metodou D&B dochází k tomu, že jako zpracovatel studie je uveden zadavatel, s odkazem na některá zadávací řízení dalších zadavatelů, kde byla předložena formálně totožná studie s rozdílem pouze v obsahu předmětu veřejné zakázky, zadavatel uvedl, že studie pro obdobný předmět plnění (fotbalová hřiště) se budou zkrátka podobat, když studie je stupněm projektové dokumentace. Nicméně stavebně technický stav hřišť může být odlišný a specifické nároky na realizaci pak musí následně reflektovat právě realizační projektová dokumentace.

37.         K napadenému požadavku na doložení profesní způsobilosti v části „projektová činnost ve výstavbě“ metodou D&B zadavatel uvedl, že nedílnou součástí předmětu veřejné zakázky je projektová činnost pro účely vypracování „realizační projektové dokumentace“, a tedy požadavek na předložení oprávnění v podnikání v oboru „projektová činnost ve výstavbě“ je zcela oprávněný. Nadto zadavatel zdůraznil, že předmětnou kvalifikaci i činnost si mohou dodavatelé obstarat subdodavatelsky.

38.         K požadavku na doložení referenční stavební práce s určenou minimální plochou coby průkaznosti technické kvalifikace zadavatel uvedl, že požadovaný rozměr hřiště 7 140 m² s UTG3 a certifikací FAČR je zcela přiměřený, neboť ze studie plyne, že předmět veřejné zakázky, coby fotbalové hřiště o ploše 7 344 m², je ještě větší, než požadovaná referenční stavební práce. Zadavatel přitom rozměr plochy 7 140 m² zvolil záměrně, neboť se jedná o plochu 68 x 105 m coby doporučený rozměr hřiště dle „Doporučení komise FAČR pro stadiony a hrací plochy, rozměry fotbalových hřišť a bezpečnostní opatření“ (dále jen „doporučení komise“), tedy jde o standardizovanou výměru, s níž má celá řada dodavatelů zkušenost. Zadavatel v rámci kvalifikace mj. ověřuje i schopnost obstarat požadovaný specifický materiál v určitém objemu, čímž si určuje limit prokazující schopnost dodavatele zakázku plnit. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že v případě realizace hřiště s větším povrchem musí dodavatel disponovat většími ekonomickými, finančními, a časovými kapacitami, obdobně pak větší hřiště vyžaduje i větší technické, materiální a personální zabezpečení. Zadavatel dále odkazuje na vzorovou zadávací dokumentaci FAČR, která v rámci doporučených požadavků na reference uvádí minimální výměru 7 000 m², a to bez ohledu na rozměr hřiště.

39.         K dalším námitkám týkajícím se požadavku na minimální plochu 7 140 m² zadavatel v kontextu parametrů (např. rovinatost) uvedl, že nerozporuje jejich danost prováděcím pokynem FAČR bez ohledu na velikost hřiště. Je však v zájmu zadavatele prostřednictvím požadavku na doložení referencí ověřit, že dodavatel je schopen tyto parametry dodržet i u hřiště o zadavatelem požadovaného rozměru.

40.         K námitce týkající se totožnosti technologie výměny povrchu hřiště zadavatel uvedl, že se jedná pouze o jeden aspekt realizace předmětu veřejné zakázky. Zadavatel trvá na tom, že v případě realizace hřiště s větším povrchem musí dodavatel disponovat většími kapacitami, než u povrchů menšího rozměru. Právě k ověření těchto kapacit jako celku rovněž směřuje nastavení požadavků na reference, které obecně slouží k ověření zkušenosti s obdobnými akcemi, zahrnujícími celou škálu dílčích zkušeností a schopností (v rovině odborné, časové, ekonomické atd.).

41.         K námitce, že z prováděcího pokynu FAČR vyplývají zcela totožné podmínky včetně podkladních vrstev pro jednotlivá fotbalová hřiště atestovaná FAČR, která mohou mít rozměry od 4 704 m², zadavatel odkázal na svou argumentaci k požadovanému rozměru hřiště v rámci referencí a také na vzorovou zadávací dokumentaci KSHP FAČR v části doporučených požadavků na reference bez ohledu na velikost hřiště.

42.         K námitce týkající se požadavku na minimální plochu hřiště 7 140 m² v kontextu odmítnutí navrhovatele na rozlišné technické, materiální a personální zabezpečení, zadavatel zopakoval, že pro realizaci hřiště o větším rozměru je třeba větší technické, materiální a personální zabezpečení, než u hřiště o rozměru menším, a že institut referencí slouží právě k ověření, že daný dodavatel kapacitami potřebnými pro veřejnou zakázku disponuje. Svůj požadavek na uvedenou minimální plochu přitom zadavatel považuje za přiměřený.

43.         K podmínkám hodnocení, respektive k hodnotícím kritériím zadavatel uvedl, že tyto jsou nastaveny transparentně, přiměřeně a nediskriminačně, kdy skutečnost, že někteří dodavatelé naplní hodnotící kritéria ve větší míře, a dosáhnou tak lepšího výsledku, je podstatou hodnocení nabídek. Zkušenosti s realizací obdobných zakázek jako je předmět veřejné zakázky spadá dle zadavatele pod definici kvality § 116 zákona, kdy tyto zkušenosti jsou zárukou odpovídající kvality plnění veřejné zakázky. Zkušenost s metodou D&B je pro zadavatele cenná z důvodu, že předmětná veřejná zakázka je zadávána právě touto metodou, a proto ji učinil i předmětem hodnocení. S ohledem na požadovanou minimální plochu 5 529 m² zadavatel uvedl, že tato vychází ze standardizovaných rozměrů hřišť dle doporučení komise FAČR jakožto rozměr III. kategorie, kdy zkušenosti s uvedenou, byť menší plochou, než je požadována v rámci technické kvalifikace, jsou pro něj v kontextu hodnotícího kritéria rovněž cenné, neboť zvyšují pravděpodobnost bezvadného plnění dodavatele. Pokud jde o námitku směřující ke způsobu bodového ohodnocení referencí, (kdy lze v každém ze subkritérií hodnotícího kritéria č. 2 získat až za 4 body) zadavatel upozorňuje, že se jedná o maximálně bodovaný počet, nikoliv o počet povinný. S ohledem na namítanou váhu mezi hodnotícím kritériem č. 1 (nabídková cena) vs. hodnotícím kritériem č. 2 (počet realizovaných zakázek) v poměru 50:50 se zadavatel vyjádřil tak, že cena i kvalita plnění jsou pro něj významné faktory, přičemž má zájem zadat zakázku dodavateli, jehož zkušenosti dalece převyšují zkušenosti druhého dodavatele, a to i za cenu vyšších nákladů. Ve vztahu k omezení lhůty pro doložení referencí v rámci hodnocení zadavatel uvedl, že omezení referenčních prací na posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení má opodstatnění v aktuálnosti v kontextu situace na trhu, know-how, ale i legislativy.

44.         K námitce týkající se nepřiměřenosti výše předpokládané hodnoty zadavatel uvedl, že tato je v souladu se zákonem a aktuálními cenami příslušných zdrojů na trhu, kdy se navíc nejedná o skutečnou cenu, neboť ta vyplyne ze srovnání nabídek. Zadavatel zopakoval, že má zájem na získání co nejnižší nabídkové ceny, avšak při zachování požadované kvality plnění, čemuž odpovídá i nastavený poměr mezi uvedenými hodnotícími kritérii.

45.         K napadenému požadavku na doložení čestného prohlášení ve vztahu k ruským a běloruským subjektům zadavatel uvedl, že při stanovení tohoto požadavku vycházel z nařízení Rady EU, které stanoví zákaz zadávání nadlimitní veřejné zakázky osobám s vazbou na Rusko a Bělorusko, přičemž ve spojení s ustanovením § 53 odst. 4 zákona pak dospěl k závěru, že v případě stanoveného požadavku nutno vycházet ze smyslu a účelu zákona, a lze je tak aplikovat i na podlimitní veřejné zakázky.

46.         S ohledem k namítané nepřiměřené délce lhůty pro podání nabídek zadavatel uvedl, že tato s rezervou jednoho dne splňuje zákonné minimum, a rovněž je dostatečná i ve vztahu k povinnostem dodavatelů v zadávacím řízení, kdy díky zvolené metodě D&B nemuseli dodavatelé studovat projektovou dokumentaci a předkládat vyplněný podrobný soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, neboť vypracování těchto podkladů leží až na vybraném dodavateli po podpisu smlouvy.

Další průběh správního řízení

47.         Usnesením ze dne 21. 12. 2023 vyzval Úřad zadavatele k zodpovězení následujících dotazů:

1)        Z jakého důvodu zadavatel stanovil v rámci požadavku na prokázání technické kvalifikace dle bodu 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace požadavek zahrnující minimální výměru plochy povrchu fotbalového hřiště ve výši právě 7 140 m² a dále z jakého důvodu by dle zadavatele nepostačovala zkušenost dodavatele s daným fotbalovým hřištěm o výměře menší než 7 140 m², a to např. i v rámci totožné kategorie IV. dle doporučení komise, do jejíhož rámce spadá i zadavatelem požadovaná minimální výměra;

2)        zda zadavatel provedl průzkum trhu za účelem konkrétního zjištění, kolik referenčních zakázek splňujících požadavek na minimální výměru 7 140 m² fotbalového hřiště s umělým trávníkem III. generace, na které byla vydána atestace FAČR dle prováděcího pokynu FAČR na relevantním trhu (veřejném i soukromém) existuje, respektive kolik dodavatelů by bylo schopno předmětnou veřejnou zakázku plnit; případně k jakému konkrétnímu zjištění zadavatel dospěl;

3)        z jakého důvodu zadavatel stanovil v rámci hodnotícího kritéria č. 2 pravidel pro hodnocení nabídek dle bodu 18.2.3. zadávací dokumentace požadavek na doložení referencí zahrnující minimální výměru plochy povrchu fotbalového hřiště ve výši 5 529 m² a dále, z jakého důvodu by dle zadavatele nepostačovala zkušenost dodavatele s uvedeným fotbalovým hřištěm o výměře menší než 5 529 m²;

4)        zda zadavatel provedl průzkum trhu za účelem konkrétního zjištění, kolik referenčních zakázek splňujících požadovanou minimální výměru 5 529 m² fotbalového hřiště s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle prováděcího pokynu FAČR na relevantním trhu (veřejném i soukromém) existuje, respektive kolik dodavatelů by bylo schopno naplnit požadavek dle uvedeného hodnotícího kritéria č. 2; případně k jakému konkrétnímu zjištění zadavatel dospěl.

48.         Dne 10. 1. 2024 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření z téhož dne, ve kterém se tento vyjádřil k výše uvedeným dotazům Úřadu dle usnesení ze dne 21. 12. 2023.

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 1. 2024

49.         K dotazu č. 1 zadavatel sdělil, že plocha 7 140 m² odpovídá rozměrům 68 m x 105 m, což je doporučený minimální rozměr hřiště pro IV. kategorii a minimální rozměr hřiště pro V. kategorii dle doporučení komise.Dle zadavatele se tak jedná o standardizovaný rozměr nezbytný pro to, aby se na něm mohly uvedené typy fotbalových zápasů pořádat. Rozměr 62 m x 100 m je sice v tabulce pro IV. ligu uveden, ale nejedná se již o rozměr komisí doporučený. Vzhledem k tomu, že na hřišti, které má být rekonstruováno, mají probíhat právě soutěže i v rámci těchto vyšších kategorií, zadavatel požadoval, aby dodavatelé předložili zkušenost s realizací hřiště obdobné velikosti v dané kategorii. Zadavatel připomíná, že rozměr plánované realizované plochy je 7 344 m², tedy ještě o cca 200 m² větší, než je plocha požadovaná v rámci reference.

50.         Pokud jde o technickou stránku, resp. nároky, na pokládky umělých trávníků, zadavatel uvedl, že tyto jsou odvislé právě od velikosti plochy, přičemž menší plochy nemají takový počet lepených dílů. U některých menších ploch není potřeba strojního vybavení z důvodu možnosti manipulace s balením umělé trávy ručně. Naopak velké plochy znamenají vyšší požadavek na přesnost, umění pokládky, vyšší nároky na strojní vybavení, odbornost personálu. V této souvislosti dochází k pravidelnému přeškolování firem, které se danou činností zabývají. Samotná umělá tráva je při skládce balena v rolích a následně dochází k samotné manipulaci na dané ploše, přičemž větší délky znamenají vyšší nároky na manipulační techniku. Větší role jsou kvůli svým větším rozměrům i vyšší hmotnosti náročnější na manipulaci, přičemž při této manipulaci zároveň nesmí dojít k poškození podkladového povrchu, který je klíčový pro splnění parametrů nezbytných k certifikaci. Dle zadavatele je nicméně následné lepení jednotlivých pásů koberců, což souvisí jak s počátečním ukotvením, tak zajištěním plochy k lepení a samotnému lepení při zachování neporušitelnosti podkladových vrstev. Již z důvodu zajištění přesnosti navazujících pásů je zde na místě požadavek na zkušenost zhotovitele s příslušnou velikostí hřiště. Zadavatel dále připomíná, že v rámci kvalifikace mimo jiné ověřuje i schopnost obstarat si materiál (tedy v tomto případě specifický umělý trávník) v určitém objemu.

51.         Dále zadavatel dále podotýká, že na obdobném principu zadavatelé běžně stanovují u referenčních zakázek požadovaný minimální finanční objem, kdy i v takových případech zadavatelé určují finanční limit, který prokazuje schopnost dodavatele zakázku plnit. Dodavatelé, jejichž reference takové cenové hladiny těsně nedosahují, se tak mohou cítit požadavkem na finanční objem diskriminováni, ovšem stanovenou hranici finančního limitu je třeba respektovat a neznamená to nezákonnost zadávací podmínky.

52.          Nad rámec výše uvedeného zadavatel doplnil, že při stanovení předmětné zadávací podmínky vzal do úvahy také závěry Úřadu vyslovené ve sdělení o výsledku šetření podnětu č. j. ÚOHS-41868/2022/536 ze dne 30. 11. 2022 v němž se dle zadavatele Úřad vyjadřoval k obdobné námitce v rámci zadávacího řízení s podobným předmětem plnění, ze kterého citoval některé pasáže týkající se výměry plochy hřiště a otázce její přiměřenosti, přičemž zadavatel poukázal, že obdobně jako v Úřadem řešené situaci v rámci předmětného podnětu byla i v právě šetřeném případě požadovaná velikost hřiště realizovaného v rámci reference menší, než jaká byla velikost zadávané veřejné zakázky. Zadavatel se tak domnívá, že závěry vyslovené Úřadem jsou aplikovatelné i na předmětnou zakázku.

53.          K dotazu č. 2 zadavatel se vyjádřil kladně, přičemž sdělil, že při nastavování a ověřování referencí provedl zadavatel průzkum trhu, kdy využil především český veřejný zdroj, kterým je seznam hřišť s UT3G atestovaných k soutěžním utkáním FAČR dostupný na https://www.kshp.cz/index.php?id=ut3g. Tento seznam má u každého hřiště definovat mj. kategorii, platnost certifikace i zhotovitele díla. Příslušné informace tak mohou sloužit k ověření velikosti příslušného trhu v České republice. Jako příklad zadavatel z předmětného seznamu uvedl hřiště (zakázky), jež splňují parametry reference stanovené v rámci technické kvalifikace šetřené veřejné zakázky, a to: SK Slavia Praha - fotbal, a.s., FC Slavia Karlovy Vary, z.s., Spolek TJ Sportovní kluby Satalice, FC Třinec, a.s., FK TEPLICE a.s., TJ Sokol Doubí, z.s., TJ Přeštice, z.s., TJ Jiskra Ústí nad Orlicí, z.s., MFK Karviná - hřiště Kovona, FK Varnsdorf, z.s., FC Viktoria Plzeň/Luční ul., TJ Baník Rynholec, z.s., Městský stadion Ostrava a další. Zadavatel uvedl, že jmenovaná hřiště byla realizována devíti různými dodavateli, přičemž poslední z nich (Městský stadion Ostrava) bylo dokonce realizováno přímo samotným navrhovatelem. Zadavatel doplnil, že v rámci předmětné reference jsou akceptovány i akce realizované v zahraničí, resp. akce realizované zahraničními dodavateli, kdy jako příklad uvedl stavbu Národného futbalového štadiónu (Tehelné pole) v Bratislavě z roku 2019, přičemž realizátor této stavby není zahrnut ve výše uvedeném výčtu. Zadavatel uvedl, že tak lze předpokládat mnohem větší okruh potencionálních dodavatelů, disponujících potřebnou referencí, než je uvedeno výše, a je tak přesvědčen, že na relevantním trhu je dostatek dodavatelů schopných předmětnou veřejnou zakázku plnit.

54.         K dotazu č. 3 zadavatel sdělil, že plocha 5 529 m² odpovídá rozměru 57 m x 97 m, což je minimální rozměr pro III. kategorii dle doporučení komise. Má se tak jednat o hřiště o jednu kategorii nižší, než je zadavatelem realizované hřiště v rámci zadávané zakázky. Byť tedy zadavatel v rámci technické kvalifikace požaduje prokázání zkušenosti s rozměrem pro vyšší kategorii, uvedl současně, že i zkušenost s tímto menším rozměrem je pro něj cenná. I taková reference totiž dle zadavatele dokládá určitou zkušenost dodavatele s tímto typem zakázky, byť její plnění mohlo být z důvodu požadavku na menší rozměr méně náročné. Zadavatel je přesvědčen, že výše zmíněná realizace hřiště o ploše 7 140 m² je přiměřená předmětu zadávané zakázky, a je tak zcela namístě ji stanovit coby podmínku účasti v zadávacím řízení. Zadavatel současně připustil, že si je nicméně vědom relativně omezeného počtu takových zakázek pro případné účely hodnocení a zjištění dalších zkušeností dodavatelů, proto hřiště realizovaná v posledních pěti letech, která vyhovují III. kategorii, a kterých je bezpochyby více, učinil hodnotícím kritériem. V důsledku toho mohli zkušenější dodavatelé získat více bodů, což zadavatel považuje za přiměřené a ekonomicky výhodné.

55.         K dotazu č. 4 se zadavatel vyjádřil kladně, přičemž sdělil, že zadavatel při nastavování a ověřování referencí provedl průzkum trhu, přičemž využil především již výše uvedený český veřejný zdroj (seznam hřišť s UT3G atestovaných k soutěžním utkáním FAČR). Stejně jako v již výše uvedeném případě lze informace využít k ověření velikosti příslušného trhu v České republice, kdy se zde jedná o hřiště pro III. kategorii a vyšší. Vedle hřišť splňujících přísnější podmínky reference stanovené v rámci technické kvalifikace (viz výše) zadavatel příkladem z tohoto seznamu uvedl také následující hřiště (zakázky) splňující parametry reference stanovené v rámci hodnocení: Sportovní klub Střešovice 1911, z.s, Fotbalový klub Brandýs nad Labem, z.s., TJ Slovan Velvary, SK Sokol Brozany, z.s., AFC HUMPOLEC z.s, Tyršův stadion Šumperk, FKM VYSOČINA JIHLAVA, z.s. a řada dalších. Poslední dvě z uvedených hřišť přitom měli být dle zadavatele realizovány samotným navrhovatelem, nicméně u druhého z nich zadavatel z veřejně dostupných zdrojů nebyl schopen zcela ověřit, zda právě toto hřiště splňuje všechny stanovené parametry, když předmětná zakázka patrně nebyla soutěžena dle zákona - to dle zadavatele ostatně platí i u některých dalších hřišť uvedených ve zmiňovaném odkazu, kdy vzhledem k jejich finanční hodnotě, druhu zadavatele a způsobu financování zadavatelé mnohdy nejsou povinni postupovat dle zákona. Z jiných veřejných zdrojů (např. tiskových zpráv) je však dle zadavatele zřejmé, že k realizacím těchto hřišť v posledních pěti letech došlo. Zadavatel také připomněl, že v rámci referencí jsou akceptovány i akce realizované v zahraničí, resp. akce realizované zahraničními dodavateli, případně soukromými investory. Zadavatel tedy opět usuzuje na předpoklad mnohem většího okruhu potencionálních dodavatelů, disponujících potřebnými referencemi, než je uvedeno výše, a proto je přesvědčen, že na relevantním trhu je dostatek dodavatelů schopných předložit reference v rámci daného hodnotícího kritéria.

Další průběh správního řízení

56.         Úřad dále v rámci šetření trhu přípisem ze dne 25. 1. 2024 požádal celkem 18 dodavatelů, kteří se zabývají mj. pokládkou trávníků UT3G, jakožto společností figurující na relevantním trhu:

-       ENVOS, s.r.o., IČO 27098001, se sídlem Týnská ulička 607/5, 11000 Praha 1 (dále jen „ENVOS, s.r.o.“)

-       StavoSport s.r.o., IČO 29278481, se sídlem Přehradní 233, 763 16 Fryšták (dále jen „StavoSport s.r.o.“)

-       TENNIS ZLÍN – SPORTS CONSTRUCTIONS, s.r.o., IČO 01585215, se sídlem Nová 1073, 763 02 Zlín (dále jen „TENNIS ZLÍN – SPORTS CONSTRUCTIONS, s.r.o.“)

-       Pragosport, a.s., IČO 18628010, se sídlem Na Ořechovce 579/6, 162 00 Praha 6 (dále jen „Pragosport, a.s.“

-       PROSTAVBY, a.s., IČO 27713130, se sídlem Dědina 447, 683 54 Otnice (dále jen „PROSTAVBY, a.s.“)

-       JM Demicarr s.r.o., IČO 63489163, se sídlem Bučovická 180, 684 01 Slavkov u Brna (dále jen „JM Demicarr s.r.o.“)

-       UTsport s.r.o., IČO 03760359, se sídlem Nad lávkou 672/5, 160 00 Praha 6 (dále jen „UTsport s.r.o.“)

-       Tomáš Sobotka, IČO 16239351, se sídlem Nové náměstí 1261/3, 104 00 Praha 10 (dále jen „Tomáš Sobotka“)

-       Stavinsport, s.r.o., IČO 24712370, se sídlem Klimentská 1746/52, 110 00 Praha 1 (dále jen „Stavinsport, s.r.o.“)

-       ITALMEC, spol. s r.o., IČO 14890879, se sídlem Bělocerkevská 1295/16, 100 00 Praha 10 (dále jen „ITALMEC, spol. s r.o.“)

-       Delmonte Bauinvest s.r.o., IČO 07341814, se sídlem Plzeňská 429/245, 155 00 Praha 5 (dále jen „Delmonte Bauinvest s.r.o.“)

-       [název společnosti, IČO, sídlo] (dále jen „[název společnosti]“)

-       pm trávníky s.r.o., IČO 29113954, se sídlem Senecká 33, 330 08 Zruč-Senec (dále jen „pm trávníky s.r.o.“)

-       Linhart spol. s r.o., IČO 47052121, se sídlem Lhotecká 820/10, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (dále jen „Linhart spol. s r.o.“)

-       Ing. Jiří Huptych, IČO 41157834, se sídlem Na vrších 1490/7, 100 00 Praha 10 (dále jen „Ing. Jiří Huptych“)

-       PHILIPP SPORTOVNÍ TRÁVNÍKY s.r.o., IČO 08658374, se sídlem K Botiči 1453/6, 101 00 Praha 10 (dále jen „PHILIPP SPORTOVNÍ TRÁVNÍKY s.r.o.“)

-       EUROGREEN CZ s.r.o., IČO 64651959, se sídlem Náměstí Jiřího 2, 407 56 Jiřetín pod Jedlovou (dále jen „EUROGREEN CZ s.r.o.“)

-       Sport-Technik Bohemia s.r.o., IČO 49618555, se sídlem Sokolovská 126/40, 186 00 Praha 8 (dále jen „Sport-Technik Bohemia s.r.o.“),[3]

o zodpovězení následujících dotazů:

1)        Zda mají za to, že pro prokázání kvalifikovanosti dodavatele pro plnění dotčené veřejné zakázky (s ohledem na její předmět) je nezbytné disponovat zkušeností s realizací (výstavbou/rekonstrukcí/obnovou) povrchu fotbalového hřiště s umělým trávníkem III. generace o ploše min. 7 140 m², nebo by dle nich pro účely prokázání kvalifikovanosti dodavatele pro plnění této veřejné zakázky postačovala zkušenost s danou realizací plochy hřiště o menší ploše, např. ploše 6 200 m² či 6 615 m² (dále jen „dotaz č. 1“).

2)        Zda je dle nich zkušenost dodavatele s realizací (výstavbou/rekonstrukcí/obnovou) povrchu fotbalového hřiště s umělým trávníkem III. generace rozměrů menších než 7 140 m², např. 6 200 m² či 6 615 m², srovnatelná se zkušeností dodavatele s danou realizací u rozměrů hřiště shodných či větších než 7 140 m². V případě záporné odpovědi měli dodavatelé uvést, jaké konkrétní aspekty jsou podle nich v rámci získání dané zkušenosti rozhodné (dále jen „dotaz č. 2“).

3)        V předmětném dotazu Úřad nejprve citoval tvrzení zadavatele, dle kterého jsou nároky na „pokládku umělých trávníků 3G“ odvislé právě od velikosti plochy, kdy „menší plochy nemají takový počet lepených dílů“ a „u některých menších ploch není potřeba strojního vybavení z důvodu možnosti manipulace s balením umělé trávy ručně.“ Podle zadavatele pak „velké plochy znamenají vyšší požadavek na přesnost, umění pokládky […] strojní vybavení, odbornost personálu“, přičemž zásadní je „následné lepení jednotlivých pásů koberců, což souvisí jak s počátečním ukotvením, tak zajištěním plochy k lepení a samotnému lepení při zachování neporušitelnosti podkladových vrstev“. Úřad se dodavatelů následně dotazoval, zda by souhlasili uvedenými tvrzenými zadavatele s tím, že pokud nikoli, aby vysvětlili proč. Dále se Úřad dodavatelů dotazoval, zda lze dle nich uvedené rozdíly spatřovat i při realizaci povrchu trávníku o ploše 6 200 m² či 6 615 m² oproti ploše 7 140 m², resp. při jak rozdílných velikostech hřišť lze dle nich o uvedených rozdílech uvažovat (dále jen „dotaz č. 3“).

4)        Konečně Úřad dodavatele vyzval, aby uvedli, zda jsou výše zadavatelem uvedené skutečnosti podle nich rozhodující pro získání relevantní zkušenosti dodavatele prokazující jeho technickou kvalifikaci – tj. ve smyslu např. zda jsou u hřiště rozměru 6 200 m² či 6 615 m² nižší nároky na zajištění přesnosti lepených dílů než u hřiště rozměru 7 140 m² a většího a zda má tato skutečnost vliv na kvalifikovanost/schopnost dodavatele realizovat hřiště pouze do určité velikosti, nebo by daný dodavatel byl kvalifikovaný i k realizaci hřiště většího (dále jen „dotaz č. 4“)

57.         Dne 26. 1. 2024 obdržel Úřad nedatované vyjádření společnosti ITALMEC, spol. s r.o. k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Jsme toho názoru, že by do určité míry postačovala zkušenost, tedy realizace i menších výměr, např. 6.200 m², nicméně rozměry většího fotbalového hřiště jsou téměř 7.200 m² a lze dovodit, že se investor chce ujistit, aby případný dodavatel měl zkušenosti s pokládkou min. 1 kompletního hřiště. Tímto způsobem se může chtít ochránit před případnou nabídkou ze strany firmy, která nemá s tímto typem povrchu dostatek zkušeností.“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Již v předcházející odpovědi naznačuji možný důvod. Samozřejmě platí, že čím více „metrů“ dodavatel položil, tím je pravděpodobnější, že dodá dílo v pořádku, protože má větší zkušenosti a ty se získávají především realizacemi. Kvalitu materiálu a práce prokáží i relevantní reference a délka záruky.“ K dotazu č. 3 uvedl: „Dovoluji si odkázat na předchozí odpovědi uvedené u bodů 1 a 2, nicméně v principu má zadavatel v argumentaci pravdu. Zde bych souhlasil s tvrzením zadavatele a je určitý rozdíl mezi firmou, která realizovala např. 6.200 m² a tou, která realizovala o 1.000 m² více. Ještě více než výměru, považuji za důležitou celkovou dodávku fotbalového hřiště v celé jeho ploše. Je však těžké tvrdit, že ta s menší realizovanou plochou musí být horší.“ K dotazu č. 4. uvedl: „Technologie pokládky u takto velkých ploch (6.615 m² nebo 7.140 m²) je obdobná, ale plocha 7.140 m² je náročnější na přesnost a celkovou pokládku.“ Závěrem svého sdělení pak uvedl poznámku týkající se celého systému prokázání kvalifikace: „Za naši firmu mohu prohlásit, že i pro nás by tyto podmínky byly diskvalifikující a pro případnou účast v tomto VŘ bychom se museli opřít o našeho zahraničního dodavatele, který uvedená kritéria splňuje. Na druhou stranu je pochopitelné, že se investor/zadavatel snaží získat co největší záruky dobře odvedeného díla. Případná významná kauce/záruka ze strany dodavatele, např. 35 % z celkové ceny díla po dobu záruky, by mohla být cestou, jak do „hry“ pustit další soutěžící, kteří jsou seriózní a nesoutěží pouze na nízkou cenu, kterou se následnými dodatky snaží navýšit nebo rovnou dodají nekvalitní produkt. Uvědomuji si, že i toto řešení by přinášelo některá rizika.“

58.         Dne 29. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření JM Demicarr s.r.o. z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Ano, dostačuje, menší plocha hřiště pro prokázání kvalifikace, klidně i menší než 6 000 m².“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Samozřejmě zkušenost je stejná, technologický postup se nemění.“ K dotazu č. 3 uvedl: „Je to úplně stejné, technologicky v tom není žádný rozdíl.“ K dotazu č. 4. uvedl: „Stejně jako u předcházející otázky, technologie zůstává stejná.“

59.         Dne 29. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření PRAGOSPORT a.s. z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. V předmětném vyjádření uvedená společnost sdělila, že v šetřené činnosti již nepodniká a nezabývá se jí, proto nedisponuje příslušnými informacemi ani odborníky, kteří by Úřadu mohli být nápomocni.

60.         Dne 29. 1. 2024 obdržel Úřad nedatované vyjádření StavoSport s.r.o. k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Dle našeho názoru je plně dostačující realizace plochy hřiště s minimálními předepsanými rozměry pro soutěžní utkání s atestaci FAČR, to je minimální rozměr hrací plochy hřiště 90 x 45 m + výběhy 4 a 3 m, tj. celkový rozměr 98 x 51 m = 4998 m².“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Velikost fotbalového hřiště, min a max rozměry, dle našeho názoru nemá vliv na získané zkušenosti. Důležité je dodržení technologických podmínek a předpisů pro pokládky umělých trávníků, které určují normy ČSN EN (rovinatost podkladu před pokládkou, pevnost spoje po lepení…) a výrobce (doporučené mezery ve spojích, dilatace).“ K dotazu č. 3 uvedl: „Zkušenosti dle našeho názoru lze nabrat i při realizaci menších ploch a velikost hřiště nehraje zásadní roli. Tak jak jsme uvedli výše, důležité je dodržení technologických postupů platných jak u malých, tak u velkých ploch. Strojní vybavení použité pro realizaci (manipulace, rozmotání, zapravení vsypu z křemičitého písku a EPDM granulátu) je totožné jak pro realizaci ploch 1.000 m² nebo 10.000 m². Pro vysvětlení: Při realizaci ploch s UT je potřeba mít k dispozici mechanismy pro složení a manipulaci vstupních materiálů (trávník, vsyp z křemičitého písku a EPDM granulátu), kdy váha jednotlivých materiálů je od 400 kg u trávník a cca 1 t u žoků s pískem a s EPDM granulátem. Tudíž se vstupním materiálem je nutné s ohledem na BOZP, požadavky dodavatelů (skládání, uskladnění) vždy nutné manipulovat strojově. Zapracování vsypu u umělých trávníků 3.generace se vždy provádí strojově.“ K dotazu č. 4. uvedl: „Tak jak jsme uvedli výše, zkušenosti lze získat i při realizaci malých zakázek. Výsledek musí odpovídat daným předpisům a normám a bude asi jedno, jestli provedeme jedno hřiště o výměře 10.000 m2 nebo 10 hřišť s plochou 1.000 m². Výsledek vždy musí splňovat dané předpisy. Dané kritérium je dle nás plně irelevantní.“

61.         Dne 2. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření UTsport s.r.o. z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Pro prokázání kvalifikovanosti dodavatele je nutné, aby měl zkušenosti s pokládkou UMT pro velká fotbalová hřiště, kdy postup pokládky je rozdílný oproti menším sportovním plochám. Je nutné brát v potaz i skutečnost, že velká fotbalová hřiště jsou atestována FAČR. Z našeho pohledu a dle našich zkušeností rozměr 6200 m² nebo 6615 m² je dostačující.“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Zkušenosti dodavatele s realizací hřišť Vámi uváděných rozměrů jsou srovnatelné.“ K dotazu č. 3 uvedl: „Se sdělením zadavatele plně souhlasíme, naprosto odpovídá skutečnosti při samotné realizaci díla.“ K dotazu č. 4. uvedl: Nároky na přesnost lepených spojů u hřišť Vámi uváděných rozměrů jsou naprosto shodné.“

62.         Dne 2. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření Delmonte Bauinvest s.r.o. ze dne 1. 2. 2024 k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Dostačující je zkušenost s realizací plochy hřiště o menší ploše. Rozhodné je, aby hřiště mělo atestaci FAČR.“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Je srovnatelné.“ K dotazu č. 3 uvedl: „Ano souhlasíme s tvrzením zadavatele.“ K dotazu č. 4. uvedl: „Přesnost lepených spojů je stejná.“

63.         Dne 5. 2. 2024 obdržel Úřad nedatované vyjádření jednatele společnosti [název společnosti] k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazům uvedeným v předmětném přípisu Úřadu jednatel jmenované společnosti k věci zejména uvedl: „Z mých zkušeností vyplývá, že rozměr nemá na kvalitu hřiště s povrchem UT3G žádný vliv. Aby hřiště splňovalo (…) certifikaci FAČR pro utkání Krajského přeboru a výše, musí mít minimální rozměr hrací plochy 90 x 45 m. Za brankovou čárou se uvádí 4 m výběhové zóny, kde už není tak podstatné, z jakého materiálu výběhová zóna je. Většinou provádíme UT3G (…). Po krajních lajnách je výběhová zóna 2 m. Aby příslušný fotbalový klub dostal atestaci FAČR, je požadovaná minimální plocha UT3G 98 x 49, 4 802 m². Uvedené rozměry ve VŘ jsou určitě chybné. Čím větší hřiště se staví a pokládá UT, tím bývá snadnější na pokládku. Proto na kvalifikaci odbornosti realizační firmy nemá žádný vliv velikost plochy hřiště.“

64.         Dne 6. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření Tomáš Sobotka – TOMS ze dne 5. 2. 2024 k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 pan Tomáš Sobotka uvedl: „Ne, k posouzení kvalifikovaného zhotovitele plně postačí např. podmínka: Zhotovitel doloží realizaci 3 fotbalových hřišť za posledních 5 let a to včetně úspěšné atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky 3. generace.‘ Tím jsou jasně dané minimální rozměry a že se jedná o fotbalové hřiště pro soutěže pořádané FAČR. Získat tuto atestaci není úplně jednoduché a vypovídá jasně o kvalitě zhotovitele.“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Ano, je plně srovnatelná. Není žádný rozdíl mezi dodavatelem schopným realizovat hřiště s plochou větší než 7.140 m² a dodavatelem, který realizoval plochu 6.200 - 6.615 m². Je to asi tak, jako bych řešil, zda stavební firma, která realizovala rodinné domy o zastavěné ploše 150 -160 m² je oprávněná stavět zakázku RD se zastavěnou plochou 180 m²?! V tomto případě se jedná o rozdíl v ploše max. 940 m², což ve finálních pracích znamená pouze ,navíc‘ montáž 4 příčných rolí umělého trávníku o šířce 4 m. Podstatným aspektem pro posouzení kvality uchazeče (podle mého názoru) je počet realizovaných fotbalových hřišť, ve smluvním termínu řádně předaných vč. úspěšné atestace FAČR. Případně navrhovaná záruční doba vč. zajištění odborného cyklického servisu UT3G.“ K dotazu č. 3 uvedl: „Se sdělením zadavatele nesouhlasím. Naopak bych oponoval s tím, že pokud by se zadávacího řízení účastnil uchazeč, který by měl ,pouze‘ kvalitní reference na pokládku umělých trávníků s pískovým vsypem nebo tzv. bezzásypových fotbalových umělých trávníků s pružnou podložkou v plochách např. ,pouze‘ 648 - 1.200 m² (což znamená výšky umělých trávníků cca 15- 40 mm) - já bych si ho jako zadavatel s čistým svědomím vybral. Což v případě zadání na UT3G není možné. On totiž musí předvést daleko kvalitnější práci při montáži těchto nižších typů umělých trávníků (tenis, multisport, malá kopaná) při seřezání okrajů rolí, vyřezáváním pro vlepené lajny a montáži několika druhů barevných lajn než ten, který realizuje montáž fotbalových umělých trávníků (tzv. UT3G), kde chyby při řezání a lepení nejsou díky výšce vlákna 60 mm a množství pískového a granulátového (,gumového‘) vsypu vidět. Jediný rozdíl je, že zhotovitel ,velkých֥‘ fotbalových hřišť musí použít jiný stroj (např. SMG - Sandmatic) na zapracování vsypů (písek, granulát) a zapracovává tam podstatně větší množství materiálu. Další stroj na manipulaci s rolemi UT3G pouze zrychlí práci a umožní nasadit menší počet pracovníků.“ K dotazu č. 4. uvedl: „Dle mého názoru nejsou rozhodující zkušenosti dodavatele prokazující jeho technickou kvalifikaci ve smyslu velikosti plochy realizovaných fotbalových hřišť. Pokládal bych za podstatné (pouze co se týče technické kvalifikace uchazeče) počet ověřených realizací fotbalových hřišť s povrchem z UT3G, s úspěšnou atestací FAČR.“

Další průběh správního řízení

65.         Usnesením ze dne 22. 2. 2024 Úřad vyzval navrhovatele k provedení úkonu, konkrétně k zodpovězenínásledujících dotazů:

1)        Jaká újma vznikla či hrozí navrhovateli v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Výměna UT3G – Bílovec“ v kontextu jím napadaného požadavku na doložení technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, stanoveného v dle čl. 6. odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace na šetřenou veřejnou zakázku (tj. požadavku na doložení tam stanovené referenční stavební práce dodavatele).

2)        Zda navrhovatel disponuje referenční zakázkou, která by splňovala požadavky stanovené v čl. 6. odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku pro referenční stavební práci dokládanou v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona. Zda by v případě navrhovatele bylo možné užít jako referenční zakázku pro účely prokázání dotčené technické kvalifikace v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku týkající se Městského stadionu Ostrava, kterou navrhovatel realizoval.

66.         Přípisem ze dne 22. 2. 2024 Úřad za účelem ověření informací požádal objednatele VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava, o sdělení, zda pro něj navrhovatel realizoval zakázku týkající se fotbalového hřiště na Městském stadionu Ostrava, a současně o sdělení, zda by tato zakázka naplňovala v předmětném přípise citované požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci v rámci šetřené veřejné zakázky.

67.         Dne 28. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne k výše uvedenému usnesení ze dne 22. 2. 2024 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 28. 2. 2024“).

68.         Dne 28. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření objednatele VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. z téhož dne k výše uvedenému přípisu ze dne 22. 2. 2024 (dále jen „vyjádření objednatele VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. ze dne 28. 2. 2024“).

Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 2. 2024

69.         K nadepsaným dotazům Úřadu navrhovatel ve svém sdělení ze dne 28. 2. 2024 uvedl, že disponuje referenční zakázkou týkající se Městského stadionu Ostrava, která by splňovala požadavky stanovené v čl. 6 odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku pro referenční stavební práci dokládanou v rámci technické kvalifikace dle § 72 odst. 2 písm. a) zákona, ale nemohl by ji z důvodu znění zadávacích podmínek použít jako referenční zakázku pro účely prokázání dotčené technické kvalifikace  s odkazem na čl. 6 odst. 6. 1. bod 6.1.3. písm. a) Pozn₄ zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel stanovil že: „Stavební prací (realizovanou zakázkou) dle podmínek uvedených výše prokazuje dodavatel technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Shodná zakázka nesmí být duplicitně uvedena v dokumentu ‚Hodnotící kritérium č. 2‘ “. Tedy při použití referenční zakázky v rámci hodnocení nemůže být stejná zakázka použita k prokázání kvalifikace. Dle navrhovatele tak zadavatel stanovil nepřiměřenou a nedůvodnou zadávací podmínku, čímž bezdůvodně zvýhodnil některé dodavatele a navrhovateli znemožnil prokázat kvalifikaci. Dále navrhovatel uvedl, že pokud by zadavatel nepřiměřeně neomezil zakázky k prokázání hodnotícího kritéria č. 2 prvního subkritéria minimální plochou 5 529 m²,mohl by navrhovatel pro potřeby hodnocení využít jiné zakázky a výše uvedenou zakázku by mohl využít pro potřeby prokázání kvalifikace.

70.         Navrhovatel tak je přesvědčen, že mu vznikla újma, a to konkrétně v kontextu napadeného požadavku na technickou kvalifikaci (tj. požadavku na doložení stanovené referenční práce), vzájemného zákazu použít stejné zakázky k prokázání technické kvalifikace a k doložení referenčních zakázek v rámci hodnocení (hodnotícího kritéria č. 2), vzájemné nepřiměřené váhy hodnotícího kritéria č. 2, a vzájemného nepřiměřeného a nedůvodného požadavku na referenční zakázky v rámci hodnotícího kritéria č. 2. Vzniklou újmu pak navrhovatel shledává konkrétně v nemožnosti použít referenční zakázku (týkající se Městského stadionu Ostrava), která jediná splňuje požadavky na technickou kvalifikaci i hodnotící kritérium č. 2, k prokázání technické kvalifikace a zároveň pro potřeby hodnocení, v nemožnosti prokázat technickou kvalifikaci, pokud by uvedenou referenční zakázku chtěl využít pro potřeby hodnotícího kritéria č. 2 z důvodu vysoké procentuální váhy kritéria, a v upření možnosti zadavatele účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a případně veřejnou zakázku plnit a získat tak referenci. Konkrétně v kontextu požadavku na technickou kvalifikaci pak dle navrhovatele tomuto vznikla i hrozí další újma, kdy nezákonným stanovením požadavků na referenční zakázku nejsou dodržovány zásady i další povinnosti zákona, dále není zajištěna otevřená soutěž všem potencionálním dodavatelům, kdy zadávací řízení není otevřené ani dalším dodavatelům se zkušenostmi pro plnění veřejné zakázky, kteří nesplňují stanovený požadavek na minimální plochu 7 140 m², a v důsledku čehož dochází k nerealizaci veřejné zakázky a nezískání reference pro další zadávací řízení, což ve spojení s nezákonnými postupy zadavatelů v jiných zadávacích řízeních povede na českém trhu k pouze omezenému okruhu dodavatelů disponujícímu obdobnými referencemi (zejména zakázek metodou D&B), přičemž tito pak budou díky počtu referencí bezdůvodně zvýhodňováni na trhu, což povede k dalšímu omezení otevřené soutěže.

71.         Dále se navrhovatel odkazuje na čl. II. odst. 3 návrhu, ve kterém uvádí, jak ke zvýhodňování konkrétních dodavatelů na trhu a omezování ostatních dodavatelů dochází, a kam takové nezákonné postupy zadavatelů vedou. Uvedené dále dle navrhovatele povede ke ztrátám na veřejných prostředcích, předraženým zakázkám realizovaných z dotací, hrozbě zvyšování daní a další újmě navrhovatele. Navrhovateli je přitom přesvědčen, že přímo jemu hrozí, že bude bezdůvodně omezen ve svém podnikání v oboru sportovních staveb, a to již v rámci šetřené veřejné zakázky. V závěru navrhovatel brojí proti požadavku Úřadu na objasnění újmy ve vztahu referenční zakázce v rámci technické kvalifikace, kdy je dle něj třeba újmu posoudit v kontextu všech namítaných skutečností a souvislostí.

Vyjádření objednatele VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. ze dne 28. 2. 2024

72.         K dotazům Úřadu objednatel VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. ve svém sdělení ze dne 28. 2. 2024 uvedl: „Potvrzujeme, že společnost VYSSPA Sports Technology s.r.o. (dále jen zhotovitel), jakožto zhotovitel veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce umělého trávníku tréninkového hřiště Městského stadionu Ostrava“, pro naši společnost zhotovila tuto veřejnou zakázku v roce 2021. Zároveň potvrzujeme, že zhotovitel je schopen naplnit požadavky na minimální úroveň technické kvalifikace v rámci veřejné zakázky s názvem ,,Výměna UT3G – Bílovec“, jelikož pro nás realizoval stavební práci, jejímž předmětem nebo součástí byla výstavba nebo výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. generace, na které byla vydána atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace.“

Další průběh správního řízení

73.         Usnesením ze dne 5. 3. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se tito mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

74.         Dne 11. 3. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření ze dne 8. 3. 2024 k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

75.         Dne 12. 3. 2024 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

76.         Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel uvedl, že předně odkazuje v celém rozsahu na podaný návrh. Navrhovatel v zásadě opakuje či rozvíjí informace uvedené již v návrhu (zejména skutečnost, že předmět veřejné zakázky a jeho jednoduchost je stěžejní pro posouzení nedůvodnosti zvolené metody D&B, a s tím souvisejícími omezujícími požadavky na zkušenosti v rámci hodnotících kritérií č. 2, kdy již studie je dle něj dostatečně podrobná pro plnění veřejné zakázky, a rovněž skutečnost, že mnozí zadavatelé zakázky na výměnu umělého trávníku nezahajují D&B, což je dle navrhovatele rovněž rozhodné pro posouzení nedůvodnosti uvedené metody).

77.         Nově navrhovatel navrhnul jako důkaz svědeckou výpověď zpracovatele studie pro zadavatele, a dále nově poukázal na počet nabídek (2), které byly do zadávacího řízení podány.Ve vztahu k otázce totožnosti studií pak navrhovatel upřesnil, že totožnost shledává ve formě studií (nikoli ve formální totožnosti řešení zakázky).

78.         K otázce technické kvalifikace navrhovatel doplnil, že je nepravdivé tvrzení zadavatele, že minimální plocha 7 140 m² odpovídá minimálnímu rozměru hřiště pro IV. kategorii, když zadavatel účelově opomíjí, že součástí hřiště jsou také výběhy; doporučená plocha fotbalového hřiště dle doporučení komise pro tuto IV. kategorii včetně výběhů je 8 740 m². Doporučená plocha dle doporučení komise tak neodpovídá zadavatelem stanovené minimální ploše 7 140 m². Zadavatel přitom nestanovil, že plocha 7 140 m² v rámci referenční stavby se týká jen vnitřní plochy hřiště bez výběhů, což by dle navrhovatele ani nemohl; zadavatelem tvrzená plocha je pouze doporučená, nikoli povinná. Navrhovatel dále uvedl, že větší velikost výběhů, než minimální velikost stanovená předmětným doporučením komise, nedokládá vetší zkušenost dodavatele realizovat lépe větší hřiště. Dále navrhovatel poukázal na skutečnost, že ze studie vyplývá, že stávající rozměr hrací plochy je 62 x 100 m, což je 6 200 m², a to odpovídá minimálnímu rozměru hrací plochy pro IV. kategorii, celkový rozměr plochy je pak až s výběhy 68 x 108, tj. 7 344 m², a tedy hřiště, které je předmětem veřejné zakázky, splňuje pouze minimální plochu pro IV. kategorii. Z uvedeného tak dle navrhovatele plyne, že námitka navrhovatele, že zadavatelem stanovená minimální plocha 7 140 m² odpovídá III. kategorii, které odpovídá plocha od 6 405 m², a k prokázání zkušeností plnit veřejnou zakázku postačí hřiště o menší ploše než 7 140 m², je i proto důvodná.

79.         Dále navrhovatel uvedl, že je nepravdivé tvrzení zadavatele, že plocha 5 529 m² odpovídá minimálnímu rozměru pro III. kategorii, když nejmenší možná plocha fotbalového hřiště III. kategorie je 6 405 m², a zadavatelem stanovená plocha naopak odpovídá II. kategorii. Jestli je tedy pro zadavatele cenná kategorie III., měl tomu dle navrhovatele nastavit zadávací podmínky. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel nestanovil, že požaduje doložit zkušenost s plochou hřiště bez výběhů.

80.         Navrhovatel má za to, že z Úřadem provedeného šetření trhu, jakož i z vyjádření společnosti JUTA, a.s. vyplývá nepřiměřenost požadavku na referenční stavbu, přičemž uvedené závěry lze dle něj analogicky aplikovat rovněž na bezdůvodně omezující požadavek na minimální plochu 5 529 m² referenční stavby v rámci hodnotícího kritéria č. 2.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

81.         Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel uvedl, že ve vztahu k požadavkům na technickou kvalifikaci navrhovateli žádná újma nikdy nehrozila a ani nevznikla, když se bez problémů mohl v zadávacím řízení kvalifikovat veřejnou zakázkou „Rekonstrukce umělého trávníku tréninkového hřiště Městského stadionu Ostrava“. Pokud jde o argument navrhovatele, že uvedenou referenční zakázku nemohl uvést v seznamu akcí pro účely hodnocení, zadavatel uvádí, že tato skutečnost nepředstavuje jakoukoliv diskriminaci či újmu navrhovatele. Zaprvé, zadávací podmínky byly nastaveny pro všechny dodavatele shodně, tudíž žádný z dodavatelů nezískal za referenční zakázku, kterou prokazoval technickou kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona body v rámci hodnocení, zadruhé, dle tvrzení samotného navrhovatele disponuje navrhovatel zakázkami, za které mohl získat body v rámci hodnotícího kritéria č. 2. K tomu zadavatel dodává, že z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že navrhovatel by pro tyto účely mohl disponovat až šesti referencemi.

82.         Zadavatel dále na základě porovnání kritérií splněnými navrhovatelem s kritérii předloženými účastníky zadávacího řízení uvedl, že se srovnání plyne, že případná nabídka navrhovatele by měla reálnou šanci na úspěch, a navrhovatel tak není dodavatelem, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma nastavením zadávacích podmínek ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, respektive ve smyslu § 250 odst. 1 zákona. Navrhovatel tak dle zadavatele nikdy nebyl a není aktivně legitimován k podání námitek, respektive návrhu na přezkum k Úřadu, přičemž tato samotná skutečnost je důvodem pro zamítnutí jeho návrhu dle § 265 písm. b) zákona.

83.         K Úřadem osloveným subjektům v rámci šetření trhu zadavatel obecně uvedl, že se vesměs jedná o menší podnikatelské subjekty, které nemají zkušenosti s realizací hřišť o ploše požadované zadavatelem v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, a tedy jen ztěží mohou tyto subjekty zcela erudovaně odpovědět na dotazy, které jim Úřad položil. Dle zadavatele je rovněž třeba vzít v úvahu, že tyto firmy jsou potencionální dodavatelé, v důsledku čehož jsou jejich odpovědi subjektivní, kdy je evidentně a logicky v zájmu těchto subjektů, které samy předmětnou referencí zjevně nedisponují, uvést argumenty ve prospěch požadavku na menší hřiště, a tím do budoucna otevřít trh i pro ně samotné. Tyto okolnosti tak měly dle názoru zadavatele zásadní vliv na znění odpovědí oslovených subjektů. Dle názoru zadavatele pouze jeden z těchto subjektů (společnost ITALMEC, spol. s r.o.), dokázal oddělit vlastní zájmy od zájmů zadavatele a nahlížet na předmětnou zadávací podmínku i optikou zadavatele. Zadavatel je přesvědčen, že pokud by Úřad oslovil subjekty, které disponují zkušeností s realizací hřiště o zadavatelem požadovaných parametrech, byly by odpovědi takových subjektů jiné, respektive by potvrdily správnost zadavatelem nastavené reference. Zadavatel také upozorňuje na skutečnost, že jednotlivé odpovědi oslovených subjektů jsou mnohdy ve vzájemném rozporu, a to i vnitřně rozporné, matoucí a nelogické, a proto by neměly sloužit jako relevantní podklad pro rozhodnutí. Zadavatel se pak v uvedeném duchu jednotlivě vyjadřuje k tvrzením jednotlivých oslovených dodavatelů.

84.         Zadavatel tak trvá na tom, že existuje rozdíl mezi realizací hřiště o jím nastavených parametrech a hřištěm o velikosti např. 6200 m² či 6615 m². Bez ohledu na tuto skutečnost však zadavatel uvedl, že pokud by Úřad přistoupil na argumentaci navrhovatele stran rozdílů mezi realizacemi různých velikostí hřišť, pak by zároveň do budoucna umožnil zpochybnění smyslu nastavování jakýchkoliv hodnot (nejčastěji finančních) v rámci požadavků na referenční zakázky, což by bylo v rozporu s dosavadní praxí zadavatelů i samotného Úřadu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

85.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) a b) zákona o zamítnutí návrhu, neboť v části návrhu směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. generace s atestací FAČR bylo Úřadem shledáno, že byla podána osobou neoprávněnou a ve zbylé části návrhu, tj. vyjma té jeho části směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR, nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

86.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

87.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

88.         Podle § 16 odst. 1 věty první a druhé zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.

89.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

90.         Dle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

91.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

92.         Podle § 48a odst. 1 zákona zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.

93.         Podle § 8c písm. a) a c) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí platí, že v oblasti veřejných zakázek mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, c) plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce.

94.         Podle nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 se stanoví omezující opatření vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska.

95.         Podle nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 se stanoví omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

96.         Podle nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 se stanoví omezující opatření vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

97.         Podle § 53 odst. 4 zákona zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. 

98.         Podle § 53 odst. 6 věty první a druhé zákona pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.

99.         Podle § 54 odst. 1 zákona lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel stanoví v délce nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

100.     Podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují.

101.     Podle § 79 odst. 1 věta první zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

102.     Podle § 79 odst. 2 písm. a) věty první zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

103.     Podle § 115 odst. 1 písm. a) až c) zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

104.     Podle § 241 odst. 1 věty první zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

105.     Podle § 249 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele (navrhovatele) nebo z moci úřední.

106.     Podle § 250 odst. 1 věty první zákona návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele.

107.     Dle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení.

108.     Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

109.     Podle § 265 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

Zjištěné skutečnosti

110.     Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 3 odst. 3.1 bodu 3.1.1. zadávací dokumentace výměna poškozeného umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti o celkovém rozměru 108 x 68 m, přičemž dle čl. 3 odst. 3.1 bodu 3.1.2. zadávací dokumentace má být předmět veřejné zakázky realizován metodou D&B. Předmětem plnění je tak v obecné rovině zpracování projektové dokumentace a následná realizace stavebních prací, kdy součástí předmětu veřejné zakázky má být i zajištění případného souvisejícího legislativního oprávnění stavby, pokud by bylo to v rámci plnění veřejné zakázky nezbytné. Čl. 3 odst. 3.1. bod 3.1.3. zadávací dokumentace následně stanovuje, že dodavatel bude při realizaci předmětu veřejné zakázky postupovat v souladu se smluvními podmínkami FIDIC – Žlutá kniha (příloha č. 4b zadávací dokumentace), a dále dodavatel musí rovněž respektovat ustanovení aktuálně platného „Prováděcího pokynu Fotbalové Asociace České republiky (FAČR) k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace – (UT3G)“ (dále jen „prováděcí pokyn FAČR“).

Dle čl. 3 odst. 3.2. bodu 3.2.1 zadávací dokumentace je rozsah předmětu veřejné zakázky stanoven Studií „Výměna UT3G - Bílovec“ pro zadání stavby metodikou D&B, která je přílohou č. 6 zadávací dokumentace (dále také „studie“). Dle čl. 3 odst. 3.2. bodu 3.2.2. zadávací dokumentace vyplývají další podmínky provádění veřejné zakázky ze závazného návrhu smlouvy o dílo coby příloha č. 4 zadávací dokumentace (dále jen „smlouva“ či „smlouva o dílo“), kdy vybraný dodavatel bude povinen řídit se rovněž zvláštními a všeobecnými podmínkami smlouvy, tj. přílohami č. 4a a 4b zadávací dokumentace.

111.     Dle čl. 4. zadávací dokumentace nebyla předpokládaná hodnota veřejné zakázky uvedena.

112.     V čl. 6 odst. 6. 1. bodě 6.1.2. písm. b) zadávací dokumentace zadavatel stanovil podmínky profesní způsobilosti, přičemž po dodavatelích mj. požadoval předložení dokladu (či čestného prohlášení), ze kterého vyplyne oprávnění podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, a to mj. v oboru „projektová činnost ve výstavbě“. V čl. 6 odst. odst. 6. 1. bodě 6.1.2. písm. c) zadávací dokumentace zadavatel stanovil způsob prokázání profesní kvalifikace dle § 77 odst. 2 písm. c) zákona, kdy požadoval, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje.

113.     V čl. 6 odst. 6.1. bodě 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace zadavatel stanovil podmínky technické kvalifikace a způsob jejího prokázání, přičemž jakožto minimální úroveň kvalifikace stanovil požadavek, aby dodavatel za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení dokončil minimálně 1 stavební práci, jejímž předmětem nebo součástí byla výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. generace, na které byla vydána atestace FAČR dle prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace (bez ohledu na to, zda byla realizována dle projektové dokumentace nebo metodou D&B). Uvedené podmínky přitom byly doprovozeny mj. poznámkami, ve kterých si zadavatel stanovil, že kvalifikaci nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele s odkazem na požadavek bodu 7.5. této zadávací dokumentace, ve kterém si zadavatel vyhradil požadavek, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky (konkrétně pokládka umělého trávníku) byly plněny přímo vybraným dodavatelem (Pozn₃ k čl. 6 odst. 6. 1. bodě 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace), a že stavební prací (realizovanou zakázkou) dle podmínek zadávací dokumentace prokazuje dodavatel technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž shodná zakázka nesmí být duplicitně uvedena v dokumentu „hodnotící kritérium č. 2“ (Pozn₄ k čl. 6 odst. 6. 1. bodě 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace). Dle uvedeného bodu zadávací dokumentace pak měli účastníci vyplnit seznam stavebních prací, a to ve formě písemného čestného prohlášení o technické kvalifikaci, jehož vzor tvoří přílohu č. 9c zadávací dokumentace.

114.     V čl. 8 odst. 8.1. bodě 8.1.1. zadávací dokumentace zadavatel požadoval, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu ve výši 200 000 Kč.

115.     Dle čl. 15 odst. 15.2. bodu 15.2.1. zadávací dokumentace končila lhůta pro podání nabídky dne 16. 10. 2023 v 9:00 hodin.

116.     V čl. 18 zadávací dokumentace zadavatel stanovil pravidla pro hodnocení nabídek, přičemž v odst. 18.2. zadávací dokumentace zvolil metodu vyhodnocení, na základě které má být ekonomická výhodnost nabídek hodnocena bodovým systémem dle kritéria č. 1 představující nabídkovou cenu v Kč bez DPH s vahou kritéria 50 %, a dle kritéria č. 2 představující počet realizovaných zakázek s vahou kritéria rovněž 50 %.

117.     V čl. 18. odst. 18.2. bodě 18.2.3. zadávací dokumentace pak zadavatel specifikoval požadavky hodnotícího kritéria č. 2 (počet realizovaných zakázek), přičemž toto rozdělil ještě na dvě bodovaná subkritéria, kdy ke každému z nich mohl dodavatel doložit až 4 realizované zakázky a za každou z těchto zakázek získat 1 bod, maximálně tedy v rámci jednoho bodovaného subkritéria bylo možné získat 4 body, a celkem tak 8 bodů za obě bodovaná subkritéria v rámci hodnotícího kritéria č. 2. Jednotlivé realizované zakázky přitom měly být uvedeny v dokumentu „hodnotící kritérium č. 2“, který je přílohou č. 5 zadávací dokumentace. První bodové subkritérium přitom mělo stanovenou podmínku, a to následovně: „[p]očet dokončených zakázek v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení – stavebních prací, jejichž předmětem nebo součástí byla výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 5 529 m² s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace pro hřiště min. III. kategorie [dle doporučení komise pro stadiony a hrací plochy]“, a druhé bodové subkritérium mělo rovněž stanovenou podmínku, a to takto: „[p]očet dokončených zakázek v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení – zakázek realizovaných metodou „Design & Build“, jejichž předmětem nebo součástí byla realizace projektové dokumentace a následná výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 5 529 m² s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace pro hřiště min. III. kategorie [dle doporučení komise pro stadiony a hrací plochy]“. Uvedené podmínky přitom byly doprovozeny mj. poznámkou, ve které si zadavatel stanovil, že zakázky realizované metodou D&B, které splňují požadavky pro obě výše uvedená hodnotící subkritéria, budou hodnoceny vždy pouze v rámci jednoho hodnotícího subkritéria, a to přednostně v rámci druhého hodnotícího subkritéria, tj. jako zakázky realizované metodou D&B (Pozn₂ k čl. 18. odst. 18.2. bodu 18.2.3. zadávací dokumentace).

118.     V čl. 20 odst. 20.2. bodě (iii) zadávací dokumentace požadoval zadavatel po vybraném dodavateli předložení mj. čestného prohlášení ve vztahu k ruským a běloruským subjektům.

119.     Z přílohy č. 4 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala předlohu smlouvy o dílo. Z čl. 1 předmětné předlohy smlouvy Úřad zjistil, že budoucí zhotovitel (coby vybraný dodavatel) se touto zavazuje vypracovat projektovou dokumentaci, zabezpečit s tím související činnosti, realizovat, dokončit a odstranit jakékoliv vady díla s názvem „Výměna UT3G - Bílovec“, a to podle zadávacích podmínek veřejné zakázky a nabídky zhotovitele. Dále z čl. 1 odst. 10 písm. a) smlouvy Úřad zjistil, že součástí předmětu díla jsou mj. činnosti a povinnosti zhotovitele, kdy zhotovitel je povinen obstarat projektové dokumenty v rozsahu nezbytném pro vydání všech případně nezbytných povolení k zahájení stavby podle platných právních předpisů, včetně všech podkladů a dokumentů, které mohou být požadovány v procesu povolování. Součástí plnění je také kompletní zpracování realizačních projektových dokumentů, přičemž projektovou dokumentaci zpracovávají osoby s příslušným oprávněním k projektové činnosti. Konstrukční dokumentace pak musí být zpracována v souladu se zadávacími podmínkami.

120.     Dále dle čl. 2 smlouvy se zhotovitel zavazuje, že pro objednatele (coby zadavatele) na své náklady a na své nebezpečí provede dílo způsobem a v rozsahu stanoveným v této smlouvě a v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. Dle čl. 3 smlouvy je předmět a rozsah díla vymezen zadávacími podmínkami veřejné zakázky, zejména pak studií „Výměna UT3G - Bílovec“ pro zadání stavby metodou D&B zpracovanou objednatelem (coby zadavatelem). Dle čl. 5 smlouvy se pak tato řídí rovněž zvláštními a všeobecnými podmínkami smlouvy, které tvoří přílohy č. 4a a č. 4b zadávací dokumentace.

121.     Z přílohy č. 4a zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala obchodní podmínky coby zvláštní podmínky smlouvy. Z čl. 1 odst. 1. 10 uvedených zvláštních podmínek smlouvy pak Úřad zjistil, že autorská práva na architektonické a technické řešení uvedené ve studii má objednatel (dle čl. 1 odst. 1.1. bodu 1.1.2, podbodu 1.1.2.2 je tímto zadavatel), a že dokumentace zhotovitele (dle čl. 1 odst. 1.1. bodu 1.1.2, podbodu 1.1.2.3 je tímto právnická osoba ve smlouvě o dílo) jen upřesňuje studii, která byla součástí zadávacích podmínek. Dále z čl. 1 odst. 1.11 přílohy č. 4a zadávací dokumentace Úřad mj. zjistil, že mezi oběma uvedenými stranami platí, že objednatel si ponechá autorská práva a další práva vyplývající z duševního vlastnictví požadavků objednatele a dalších dokumentů vyhotovených objednatelem nebo jeho jménem. Zhotovitel může na vlastní náklady kopírovat, používat a zajistit sdílení těchto dokumentů pro účely vyplývající ze smlouvy.  Bez souhlasu objednatele je zhotovitel nesmí kopírovat, používat nebo sdílet třetí straně kromě případů, kdy je to nutné pro účely vyplývající ze smlouvy.

122.     Z přílohy č. 6 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala studii „Výměna UT3G - Bílovec“ pro zadání stavby metodikou D&B. Z uvedené studie pak Úřad mj. zjistil, že tuto zadavatel zpracoval pro stavbu nazvanou jako „Výměna UT3G – Bílovec“, kdy v této vymezil mj. základní údaje o stavbě a provozu, předmětu veřejné zakázky včetně technických řešení, a jejíž součástí je rovněž výkresová část.  V čl. 2 odst. 2.4. studie je mj. uvedeno, že stávající fotbalové hřiště o celkovém rozměru 108 x 68 m disponuje umělým povrchem, který je značně poškozený a neodpovídá bezpečnému užívání hřiště. Z čl. 2 odst. 2.5. studie vyplývá navrhované řešení, kdy má být odstraněn stávající a opotřebovaný umělý trávník včetně kombinovaného vsypu. Výměna umělého travnatého koberce je navržena tak, že většinově zůstanou zachovány stávající podkladní konstrukční vrstvy z drceného kameniva, které byly zastiženy v dobrém technickém stavu schopném dalšího použití, a obnažená pláň hřiště bude přespádována a zhutněna na potřebnou úroveň. Na upravenou obnaženou pláň bude následně položen umělý trávník 3. generace výšky 62 mm. Dále z čl. 3 odst. 3.5. studie mj. vyplývá vybranému dodavateli povinnost při realizaci stavby, a to respektování ustanovení prováděcího pokynu FAČR.

123.     Z přílohy č. 9b zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala předlohu čestného prohlášení o profesní způsobilosti, ve kterém měl daný dodavatel mj. stvrdit oprávnění podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, označeném jako „projektová činnost ve výstavbě“.

124.     Z přílohy č. 10 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala čestné prohlášení, ve kterém měl vybraný dodavatel prohlásit, že ve vztahu k předmětné veřejné zakázce on ani kterýkoli z jeho poddodavatelů či jiných osob, který se bude podílet na plnění veřejné zakázky, nebo kterákoli z osob, jejichž kapacity bude dodavatel využívat, a to v rozsahu více než 10 % nabídkové ceny, a) není ruským státním příslušníkem, fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem se sídlem v Rusku, b) není z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněn některým ze subjektů uvedených v písmenu a), ani nejedná jménem nebo na pokyn některého ze subjektů uvedených v písmenu a) nebo b). Dále měl vybraný dodavatel prohlásit, že není osobou uvedenou v sankčním seznamu v příloze nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (ve znění pozdějších aktualizací) nebo nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (ve znění pozdějších aktualizací), a rovněž, že žádné finanční prostředky, které obdrží za plnění veřejné zakázky, přímo ani nepřímo nezpřístupní fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným nebo v jejich prospěch uvedeným v sankčním seznamu v příloze uvedeného nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 nebo rovněž uvedeného nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006.

125.     Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 16. 10. 2023 Úřad zjistil, že do zadávacího řízení na veřejnou zakázku podali nabídku dva účastníci, přičemž tito podali nabídky za nabídkové ceny 7 854 000 Kč a 11 895 383,06 Kč.

126.     Z prováděcího pokynu FAČR Úřad zjistil, že pro dosažení atestačního osvědčení, které opravňuje používat hřiště pro soutěžní utkání FAČR (ve všech soutěžích včetně profesionálních) platí kritéria a specifikace tam uvedená, která vycházejí nejen z předpisu FIFA, ale i ze zkušeností z provádění atestací. Pro kontrolu kvality a dosažení atestačního osvědčení pověřil výkonný výbor prováděním atestací příslušnou odbornou komisi asociace, kterou je komise pro stadiony a hrací plochy FAČR (dále jen „komise“).

127.     Z doporučení komise (v rámci projektu komise ve spolupráci s pravidlovou komisí FAČR pro neprofesionální soutěže) Úřad zjistil, že komise navrhla od 1. 7. 2013 zavést minimální rozměry nově budovaných fotbalových hřišť a bezpečných výběhových zón, jakož i doporučené rozměry pro stávající hřiště, a to dle výše soutěží a dle výše věkových kategorií. Doporučení minimálních rozměrů a výběhových zón dle kategorií přitom shrnuje tabulka uvedená v předmětném dokumentu doporučení komise, ze které vyplývá, že existuje celkem 5 kategorií fotbalových hřišť, počínaje od minimálních rozměrů I. kategorie 45 m x 90 m + výběhové zóny 2 x 4 (3) metrů, přes rozměry II. kategorie 52 m x 94 m + výběhové zóny 2 x 4 (3) metrů, rozměry III. kategorie 57 m x 97 m + výběhové zóny 3 (2) x 4 metrů, rozměry IV. kategorie 62 m x 100 m + výběhové zóny 3 x 4 metrů, popřípadě doporučený rozměr 68 m x 105 m + výběhové zóny 4 (3) x 5 metrů, až do maximálních rozměrů V. kategorie 68 m x 105 m + výběhové zóny 4 (3) x 5 metrů.

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

128.     Ještě předtím, než Úřad přistoupí k meritu věci, je pro další postup nezbytné vypořádat se nejprve s námitkou navrhovatele týkající se tvrzené nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, respektive jeho odůvodnění, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, tedy zda je součástí uvedeného rozhodnutí odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.

129.     Úřad tedy při posouzení rozhodnutí o námitkách vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo podstatu podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

130.     Z námitek navrhovatele vyplynulo, že jejich obsahem a podstatou je otázka transparentnosti zadávacího řízení na veřejnou zakázku v kontextu zadávání jiných veřejných zakázek, dále požadavku na metodu D&B, požadavku na profesní způsobilost v části „projektová činnost ve výstavbě“, požadavků na technickou kvalifikaci dle bodu 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace, zvoleného způsobu hodnocení nabídek, výše předpokládané hodnoty, požadavku na čestné prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským subjektům, a délky stanovené lhůty pro podání nabídek. Z doručenky datové zprávy pak vyplynulo, že navrhovatel předmětné námitky doručil zadavateli dne 16. 10. 2023 (v 8:54:41 hodin).

131.     Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

132.     Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z tohoto je zcela zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl jako nedůvodné, resp. je z něj tedy patrné, proč považuje stanovené zadávací podmínky a svůj postup v zadávacím řízení na veřejnou zakázku za souladný se zákonem a jeho zásadami, a stejně tak proč odmítá argumenty navrhovatele. Zcela zjevně se tedy nejedná o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, naopak lze dovodit, že byla postihnuta podstata námitek.

133.     Úřad tak uzavírá, že předmětné rozhodnutí o námitkách vyjadřuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal se všemi relevantními argumenty navrhovatele způsobem splňujícím požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

134.     Úřad nejprve přistoupil k posouzení části návrhu navrhovatele směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR, kdy se zejména zaměřil na otázku, zda jsou vůbec naplněny základní předpoklady pro to, aby mohl návrh věcně přezkoumat, respektive, zda zde vůbec existuje aktivní legitimace navrhovatele, konkrétně ve vztahu k otázce (hrozícího) vzniku újmy navrhovatele.

135.     Aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele k Úřadu dle § 250 odst. 1 zákona se odvíjí od aktivní legitimace k podání námitek. Jak bylo uvedeno výše, podle § 241 odst. 1 zákona může podat námitky „dodavatel, kterému postupem zadavatele při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen ‚stěžovatel‘)“. Ze zákonného vymezení pojmu stěžovatel vyplývá, že právo podat zadavateli zdůvodněné námitky je vázáno na splnění několika zákonných předpokladů. Z hlediska řešeného případu je podstatné, že stěžovatelem (tedy tím subjektem, který je oprávněn podat zadavateli námitky podle § 241 odst. 1 zákona) se dodavatel stává právě tehdy, kdy mu v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Z uvedené části legální definice pojmu stěžovatel tedy vyplývá, že dodavateli nepřísluší právo podat námitky, pokud mu nehrozí nebo nevznikla újma.

136.     Úřad dodává, že ne každé porušení zákona zadavatelem má nutně za následek vznik nebo hrozbu újmy dodavateli. Zhodnocení, zda domnělé porušení zákona úkonem zadavatele mělo či nemělo způsobilost vyvolat újmu či alespoň hrozbu újmy na právech dodavatele, musí vždy vycházet z konkrétních okolností případu.

137.     V šetřeném případě navrhovatel v podaném návrhu i námitkách v kontextu stanovených podmínek technické kvalifikace mj. uvedl, že tyto nedůvodně eliminují dodavatele a jejich nabídky, a bezdůvodně tak vytváří překážky hospodářské soutěže, kdy konkrétně brojil proti požadavku zadavatele stanoveného v čl. 6 odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace na doložení zkušenosti dodavatele s výstavbou/obnovou povrchu fotbalového hřiště s minimální plochou o výměře 7 140 m² s umělým trávníkem III. generace s atestací FAČR. Právě z důvodu uvedeného požadavku na referenční stavbu o dané výměře navrhovatel shledává svou újmu spočívající kromě jiného v nemožnosti účastnit se otevřené soutěže všem potencionálním dodavatelům, respektive v upření možnosti podat nabídku, a účastnit se tak zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Současně však navrhovatel ve svém sdělení ze dne 28. 2. 2024 výslovně uvedl a postavil tak najisto, že disponuje zkušeností s referenční stavbou, která by splňovala požadavky stanovené v čl. 6 odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku pro referenční stavební práci dokládanou v rámci technické kvalifikace, a to zakázkou týkající se Městského stadionu Ostrava. Navrhovatel nicméně dodal, že by tuto zakázku nemohl použít jako referenční zakázku pro účely prokázání dotčené technické kvalifikace s odkazem na čl. 6 odst. 6. 1. bod 6.1.3. písm. a) Pozn₄ zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel vyloučil duplicitní užití referenční zakázky v rámci technické kvalifikace a současně v rámci hodnocení[4].

138.     V intencích české právní úpravy pro podání námitek podle § 241 zákona (a potažmo i návrhu dle § 250 zákona) je s ohledem na výše uvedené v tomto konkrétním případě podstatné to, že navrhovatel podmínky zadavatele na technickou kvalifikaci fakticky splňuje, resp. disponuje referenční zakázkou splňující požadavky dle čl. 6 odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace, díky čemuž se fakticky mohl zadávacího řízení účastnit, aniž by mohl být pro nesplnění daného požadavku na prokázání technické kvalifikace ze zadávacího řízení vyloučen.

139.     Úřad uvádí, že ve světle zjištěných skutečností, relevantní právní úpravy a rozhodovací praxe Úřadu[5] nemohla navrhovateli  v uvedeném ohledu hrozit ani vzniknout žádná újma, když navrhovatel neztratil ani teoretickou možnost veřejnou zakázku získat, respektive nemohl a priori předvídat výsledek zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přesněji řečeno navrhovatel nemohl a priori předpokládat, že bude jeho nabídka ohodnocena hůře, než nabídka jiného účastníka zadávacího řízení, přičemž je pouze jeho odpovědností (s následkem neúčasti na zadávacím řízení), že nabídku na základě svého rozhodnutí do zadávacího řízení nepodal, když tuto podat mohl, jakož měl i teoretickou možnost úspěchu veřejnou zakázku získat.

140.     Ničeho na tom nemění ani skutečnost, kterou v souvislosti se vznikem či hrozbou újmy navrhovatel uvádí, totiž že použití referenční zakázky v rámci hodnocení vylučuje její použití v rámci prokázání podmínek technické kvalifikace. Úřad v této souvislosti připomíná, že zadavatel v rámci podmínek technické kvalifikace požaduje doložení pouze jediné referenční zakázky, a to zjednodušeně řečeno takové, která zahrnuje zkušenost s fotbalovým hřištěm o výměře min. 7 140 m². Je pravdou, že podle zadávací dokumentace takto uplatněnou referenční zakázku v rámci prokázání technické kvalifikace již není možné použít i pro účely hodnocení, nicméně v takovém případě je nutno poukázat i na tu skutečnost, že v rámci hodnocení zadavatel umožňuje doložit až 8 referenčních zakázek, zjednodušeně řečeno takových, které zahrnují zkušenost s fotbalovým hřištěm o výměře min. 5 529 m², přičemž přesně polovinu z nich, tj. 4 měly představovat referenční zakázky  realizované metodou D&B a zbylé 4 referenční zakázky neobsahovaly požadavek na předmětnou metodu, a to s následkem možného dosažení více bodů pro účely hodnocení nabídky, resp. její kvality. Nyní navrhovatel obhajuje újmu, která mu má v souvislosti s nastavením podmínek technické kvalifikace vznikat či hrozit tím, že s ohledem na nemožnost užití jedné zakázky současně pro účely prokázání požadavku v rámci technické kvalifikace a pro účely hodnocení, jakož i z důvodu vysoce stanovené procentuální váhy daného hodnotícího kritéria č. 2, (kterým je počet předložených referenčních zakázek) a z důvodu dle navrhovatele nepřiměřeně stanovených požadavků na referenční zakázky v rámci hodnotícího kritéria č. 2 (mj. na minimální plochu hřiště 5 529 m²), nemohl dotčenou referenční zakázku splňující požadavek na min. výměru plochy hřiště 7 140 m^2, (kterou opravdu disponuje), použít pro účely prokázání technické kvalifikace.

141.     Úřad je toho názoru, že není pravdou, že by nastavením zadávacích podmínek zadavatel znemožnil navrhovateli prokázat technickou kvalifikaci, jelikož navrhovatel nebyl objektivně donucen použít zakázku prokazující zkušenost s hřištěm o výměře 7 140 m² pro účely hodnocení. Úřad k tomu uvádí, že za skutečnost, že navrhovatel nedisponuje vícero referenčními zakázkami pro účely získání více bodů v rámci hodnocení nabídky nemůže nést odpovědnost ani zadavatel či jakýkoli jiný subjekt, když toto je ve sféře dispozice právě navrhovatele. I kdyby požadavek na minimální plochu v rámci technické kvalifikace byl zadavatelem stanoven níže (např. výměrou 4 050 m² plochy fotbalového hřiště), nic by to neměnilo na tom, že každý z dodavatelů, který se bude účastnit zadávacího řízení, vždy jednu referenci „vyčerpá“ pro prokázání technické kvalifikace, neboť tuto již nebude moci užít pro účely hodnocení. V této souvislosti se Úřad nemůže ztotožnit ani s argumentací nabízenou navrhovatelem, že pokud by zadavatel nastavil hranici minimálního rozměru hřiště v rámci hodnotícího kritéria níže, navrhovatel by mohl pro potřeby hodnocení využít i jiné zakázky, a svou „jedinou větší“ referenci využít v rámci technické kvalifikace. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel není povinen nastavit hranice hodnotících kritérií na nejnižší možnou úroveň výměry fotbalového hřiště ve prospěch všech dodavatelů, tedy aby co nejvíce dodavatelů bylo schopno předložit pokud co možno nejvyšší počet referenčních zakázek, ale již z principu a účelu nastavení a navázání hodnocení nabídek na kvalitativní kritéria je vhodné a zcela logické, aby zadavatel nastavil její hranici právě tak, aby tato odpovídala určité vyšší úrovni zkušenosti, která bude odrážet zadavatelem požadovanou kvalitu daného dodavatele, tedy dodavatele, jenž bude v rámci hodnocení kvalitativních kritérií disponovat vícero takovými referencemi coby zkušenostmi vyšší úrovně. Zadavatel však v šetřeném případě nastavil hranici pro hodnocení ještě níže než u technické kvalifikace.

142.     Úřad s ohledem na uvedené uzavírá, že ke vzniku újmy ani hrozbě jejího vzniku pro navrhovatele v souvislosti s nastavením podmínek technické kvalifikace v kontextu požadavku na v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR tak nedochází ani v případě navrhovatelem namítané provázanosti technické kvalifikace na způsob hodnocení nabídek. Nastavením předmětné podmínky technické kvalifikace nebyl navrhovatel omezen v účasti v zadávacím řízení, kdy touto referencí disponuje, v rámci hodnocení pak zadavatel nestanovil nepřiměřené podmínky ve vztahu k minimální výměře plochy hřiště, a to vzhledem k povaze veřejné zakázky (více k otázce nastavení podmínek hodnocení Úřad uvádí v rámci odůvodnění k výroku II. tohoto rozhodnutí).

143.     Otázku vzniku možné (hrozící) újmy ostatních dodavatelů, kteří by nesplňovali podmínky technické kvalifikace, coby „vstupenky“ do zadávacího řízení, přitom nelze zohledňovat v rámci návrhu navrhovatele, jenž podmínky technické kvalifikace splnil, neboť má sloužit k obraně jeho právních zájmů, nikoli k obraně zájmů třetích stran. K tomu Úřad uvádí, že z komentáře[6] k ustanovení § 241 zákona vyplývá, že stěžovatelé mnohdy tvrzenou vzniklou či hrozící újmu opírají o argumentaci v tom směru, že zadavatel porušil v rámci zadávacího řízení zákon, aniž by jim fakticky újma vznikla či hrozila. Újmou se přitom nemůže rozumět jakékoli porušení zákona zadavatelem v rámci zadávacího řízení či nezákonné stanovení zadávacích podmínek. V uvedeném komentáři je výslovně uvedeno, že je nezbytné, aby na straně stěžovatele fakticky k újmě docházelo či mu újma hrozila, aby bylo možné konstatovat, že námitky jsou oprávněné. Jestliže tedy stěžovatel tvrdí, že mu v důsledku porušení zákona zadavatelem vznikla či hrozí újma, je třeba, aby se fakticky o újmu jednalo. Úřad uvádí, že v případě navrhovatele přitom nebylo uneseno důkazní břemeno ohledně vzniku či hrozby újmy, a v případě vzniku či hrozby újmy u ostatních dodavatelů nepřipadá v uvedeném duchu komentovaného ustanovení rozhodování o této otázce, v kontextu návrhu navrhovatele, ani v úvahu.

144.     Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že jelikož navrhovateli ve vztahu k uvedené napadené zadávací podmínce nevznikla ani nehrozila žádná újma, nebyly naplněny základní předpoklady pro to, aby Úřad mohl návrh v předmětné části věcně přezkoumat.[7] Ve vztahu k osobě navrhovatele proto nejsou dány výše zmíněné kumulativní podmínky, které zákon předpokládá pro způsobilost podat námitky dle § 241 zákona, tedy ani návrh na přezkum postupu zadavatele ve smyslu § 250 zákona, a na základě této skutečnosti musí Úřad konstatovat, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou, a proto obligatorně přistoupil k zamítnutí návrhu v části směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR podle ustanovení § 265 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

145.     Další navrhovatelem uvedená argumentace v kontextu napadených skutečností týkajících se požadavku na technickou kvalifikaci týkající se rovinatosti plochy a dalších parametrů, pokládky na již hotové podloží, totožné technologie výměny UT3G pro hřiště atestované FAČR bez ohledu na velikost hřiště, totožných podmínek prováděcího pokynu FAČR včetně podkladních vrstev pro jednotlivá hřiště atestovaná FAČR, jakož i argumentace navrhovatele, že požadavek zadavatele na minimální plochu 7 140 m² nepředpokládá dle navrhovatele tomu přiměřené technické, materiální a personální zabezpečení a nedokládá schopnost plnit veřejnou zakázku řádně a včas odlišně od realizace fotbalového hřiště o menší ploše, je s ohledem na výše uvedený nedostatek aktivní legitimace navrhovatele bezpředmětná, a proto se jí Úřad dále nezabýval. Ze stejného důvodu (nedostatek aktivní legitimace navrhovatele) je pak v tomto kontextu rovněž nadbytečné zabývat se závěry Úřadu ohledně minimální velikosti plochy hřiště stanovené v rámci požadavků na technikou kvalifikaci, které byly vysloveny ve sdělení o výsledku šetření podnětu č. j. ÚOHS-41868/2022/536 ze dne 30. 11. 2022.

146.     Z výše uvedených důvodů tak Úřad neprovedl navrhovatelem navrhovaný důkaz spočívající ve znaleckém posudku soudního znalce v oboru stavebnictví k prokázání, že zkušenost s realizací fotbalového hřiště atestovaného FAČR s UT3G o ploše menší než 7 140 m² je dostačující k prokázání zkušeností realizovat veřejnou zakázku, zejména pak zkušenosti k pokládce UT3G, dále že technologie pokládky je totožná včetně technického, materiálního a personálního zabezpečení, jako u fotbalových hřišť s menší plochou, a že zkušenost realizovat veřejnou zakázku lze prokázat také stavbou např. ragbyového hřiště s UT3G, na které byla vydána příslušná certifikace ragbyové asociace, neboť tento by na rozhodnutí Úřadu v předmětné části návrhu směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m² s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR, kdy byl konstatován nedostatek aktivní legitimace navrhovatele, již nemohl ničeho zvrátit.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

K požadavku na realizaci předmětu plnění metodou D&B

147.     Navrhovatel v další části návrhu brojí proti samotné formě zadání veřejné zakázky, kdy poukazuje na neopodstatněnost požadavku zadavatele na realizaci předmětu plnění metodou D&B, jejíž nedůvodnost spatřuje mj. ve skutečnosti, že podmínky k provedení veřejné zakázky byly napevno a podrobně stanoveny v rámci studie tvořící přílohu zadávací dokumentace, a tedy nepřicházejí v úvahu různá řešení jednotlivých dodavatelů, když se navíc jedná o nejjednodušší činnost související s výstavbou či rekonstrukcí fotbalového hřiště (výměna umělého trávníku). Požadavkem zadavatele na užití předmětné metody tak dle navrhovatele dochází k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže a to mj. i v kombinaci s požadavkem na zkušenosti s D&B v rámci kritéria hodnocení. Navrhovatel v uvedeném kontextu rovněž namítá neposkytnutí autorských práv zpracovatele studie, která je dle zadávací dokumentace závazným podkladem.

148.     Obecně k podmínkám užití metody D&B Úřad uvádí, že ze zákona nevyplývají žádná omezení ani podmínky, které bylo nutné v případě zájmu zadavatele o využití uvedené metody, splnit. Metoda D&B je charakteristická tím, že je odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele stavby. Zadavatel obvykle specifikuje ve svém zadání pouze účel, standardy, rozsah a výkonová kritéria plnění.[8] Realizace projektu formou D&B tedy ve své podstatě znamená vymezení předmětu plnění určitým způsobem. Ve vztahu k vymezení předmětu plnění Úřad opakuje, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. Řádné stanovení zadávacích podmínek je totiž jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku, resp. příslušné plnění ucházet. Zadávací podmínky tak zadavatel musí stanovit v mezích příslušných ustanovení zákona, zejm. pak v mezích základních zásad zadávání veřejných zakázek, jež jsou uvedeny v § 6 zákona, konkrétně při postupu podle zákona musí zadavatel dodržovat mimo jiné i zásadu přiměřenosti a zásadu zákazu diskriminace.

149.     Co se týče zásady přiměřenosti, ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. V souladu se zásadou zákazu diskriminace je pak zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele.

150.     Úřad připomíná, že předmětem veřejné zakázky je dle zadávací dokumentace výměna poškozeného umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti, přičemž uvedený předmět veřejné zakázky má být realizován metodou D&B, tj. předmětem plnění je dle zadávací dokumentace zpracování projektové dokumentace a následná realizace stavebních prací, kdy součástí předmětu veřejné zakázky má být i zajištění případného souvisejícího legislativního oprávnění stavby, pokud by to bylo v rámci plnění veřejné zakázky nezbytné. Rozsah předmětu veřejné zakázky je pak stanoven studií, v níž jsou mj. vymezeny základní údaje o stavbě a jejím provozu, jakož i o předmětu veřejné zakázky včetně návrhu technických řešení. Součástí předmětu díla jsou dle návrhu smlouvy o dílo přitom i činnosti a povinnosti zhotovitele, který je povinen obstarat projektové dokumenty v rozsahu nezbytném pro vydání všech případně nezbytných povolení k zahájení stavby podle platných právních předpisů, včetně všech podkladů a dokumentů, které mohou být požadovány v procesu povolování. Součástí plnění je také kompletní zpracování realizačních projektových dokumentů a zpracování konstrukční dokumentace v souladu se zadávacími podmínkami.

151.     Úřad s ohledem na uvedené uvádí, že realizace předmětu plnění veřejné zakázky, která by dle zadávacích podmínek měla probíhat formou D&B, dle názoru Úřadu obecně dodavateli umožňuje, aby on sám mj. v mezích projektové studie, která rámcově vymezuje rozsah předmětu plnění, navrhl, jaké konkrétní řešení v rámci realizace plnění zvolí. Podle názoru Úřadu totiž může skutečnost, že posuzovaná veřejná zakázka má být realizována formou D&B, pro dodavatele představovat spíše zjednodušení, což odporuje argumentaci navrhovatele ohledně nepřiměřenosti či omezení hospodářské soutěže v souvislosti s volbou zadavatele realizovat plnění uvedenou metodou. Je tomu tak proto, že dodavatel v rámci zakázek realizovaných formou D&B připravuje projekt tzv. "sám pro sebe", tudíž lze důvodně předpokládat, že, je-li dodavatel odpovědný za navržení jednotlivých technických řešení, a zároveň rovněž za zrealizování stavebních prací na základě této (vlastní) konstrukce, tj. realizace toho, co si dodavatel sám dříve "vymyslí", bude dodavatel připravovat nabídku při současném zohlednění svých možností, dispozic či know-how tak, aby se nevystavil zbytečným komplikacím v rámci samotné realizace díla, tj. při provádění stavebních prací jako takových.

152.     Stejně tomu tak bude i v šetřeném případě, kde zadavatel předmět plnění vymezil v rámci studie zpracované pro účely zadání stavby metodou D&B, která kromě vymezení základních parametrů stavby uvádí i návrh technického řešení, nicméně je nutno upozornit na to, že se jedná pouze o příklady možného řešení hřiště (podkladní vrstvy a sportovní plochy). Studie tedy představuje pouze rámec pro zpracování projektové dokumentace a realizaci samotné stavby, kdy v rámci studie nejsou závazně uvedeny všechny prvky potřebné pro provedení stavby. Přesto, že se navrhovateli nejeví reálné, aby dodavatelé navrhli zcela odlišné technické řešení (tato ani nemají být předmětem srovnání v rámci hodnocení nabídek), dodavatelé musí v rámci použité metody D&B projekt vymezený předmětnou studií dopracovat do podoby podrobné a finální specifikace díla. Úřad v této souvislosti odkazuje na čl. I odst. 10 písm. a) návrhu smlouvy, podle něhož je součástí plnění také kompletní zpracování realizačních projektových dokumentů. Dodavatel bude podle uvedeného ustanovení smlouvy povinen zpracovat i konstrukční dokumentaci. Projektová dokumentace v této úrovni pak zpravidla již obsahuje upřesnění konkrétních použitých materiálů, výrobků či postupů, které může dodavatel v rámci metody D&B zvolit podle svých preferencí či aktuálních možností (jak již bylo uvedeno, odpovědnost za zpracování projektové dokumentace je přenesena na dodavatele). Z pohledu Úřadu si proto lze představit rozdílná řešení u jednotlivých dodavatelů, a to např. v návaznosti na jejich konkrétní skladové zásoby, dodavatelské vztahy, zkušenosti s konkrétním produktem či použitými postupy. Předmětná studie přitom představuje pouze model a obecně definovaný standard, který bude muset dodavatel v rámci projektové dokumentace, jakož i při realizaci stavby, dodržet.

153.     V kontextu stanoveného předmětu veřejné zakázky Úřad shrnuje, že existuje pro dodavatele stále určitý prostor pro realizaci designu (a s tím související přenesení části odpovědnosti zadavatele na zhotovitele), kdy je nejen možné, ale i nezbytné předmět veřejné zakázky dále dopracovat, a to mj. i tak, aby byl v souladu s dokumenty, na něž zadavatel v zadávací dokumentaci odkazuje a vymezuje jimi rámec pro předmět plnění veřejné zakázky. Úřad tak má za to, že požadavek na realizaci předmětu veřejné zakázky metodou D&B nelze v dané situaci označit za nedůvodný či jinak rozporný se zákonem.

154.     K námitce navrhovatele, že předmětem nebude vypracování dokumentace pro potřeby správního řízení a požadavek na vypracování realizační PD je neopodstatněný Úřad uvádí, že návrh smlouvy o dílo v uvedeném čl. I odst. 10 písm. a) skutečně obsahuje požadavek na zpracování projektových dokumentů v rozsahu případně nezbytných povolení k zahájení stavby pouze jako možnost, tj. pokud budou požadovány v procesu povolování. Požadavek na zpracování realizační projektové dokumentace je však zcela zřejmý, kdy tato má být dodavatelem zpracována na základě výzvy, kterou učiní zadavatel po nabytí účinnosti uzavřené smlouvy a dále podléhá schválení zadavatele, po němž má bezodkladně následovat výzva k zahájení stavebních prací. Jak již Úřad uvedl výše, zpracování realizační dokumentace se nejeví jako neopodstatněné proto, že předmětná studie obsahuje pouze (návrh) možnosti řešení, nicméně podrobná a finální specifikace díla v ní absentuje, přičemž tato musí být navíc dopracována do takové podoby, aby byla v souladu s prováděcím pokynem FAČR coby závazným dokumentem při realizaci veřejné zakázky. Úřad připouští, že v daném případě může být ve srovnáním s jinými stavebními projekty omezený prostor pro dodavatele pro realizaci onoho „designu“, současně se však Úřad ztotožňuje s níže citovanými závěry  vyjádřenými v metodickém dokumentu Metodika D&B, kde je mj. uvedeno, že „[p]ři přípravě zadání projektů PDB lze využít připravenou projektovou dokumentaci v různém stupni rozpracovanosti, a to od ideového záměru v případě, kdy je účelné poskytnout zhotoviteli co nejširší možnost volby vhodného řešení projektu, až po dokumentaci pro stavební povolení v případech, kdy naopak zadavatel stanoví poměrně detailně základní rámec řešení a na zhotoviteli ponechává pouze jeho konkretizaci.“ Pokud jde o námitku navrhovatele, že právě ona nutnost schválení realizační dokumentace zadavatelem svědčí o nedůvodnosti použití metody D&B, Úřad se nedomnívá, že by v této souvislosti došlo ke ztrátě odpovědnosti dodavatele za navržené řešení (jakožto jednoho ze znaků dané metody), protože zakázka bude ve svém výsledku realizována právě na základě realizační dokumentace, která bude dílem zhotovitele (na základě zadavatelem předem definovaného rámce).

155.     K navrhovatelem přidružené námitce neposkytnutí autorských práv zpracovatele studie Úřad uvádí, že z čl. 1 odst. 1.10 přílohy č. 4a zadávací dokumentace coby zvláštních podmínek smlouvy vyplynulo, že autorská práva na architektonické a technické řešení uvedené ve studii má zadavatel coby objednatel, a že dokumentace zhotovitele bude pouze upřesňovat studii, která byla součástí zadávacích podmínek. Dále z čl. 1 odst. 1.11 přílohy č. 4a zadávací dokumentace jednoznačně vyplynulo, že zadavatel si ponechá autorská práva a další práva vyplývající z duševního vlastnictví požadavků zadavatele a dalších dokumentů vyhotovených zadavatelem nebo jeho jménem. Zhotovitel je přitom oprávněn na vlastní náklady kopírovat, používat a zajistit sdílení těchto dokumentů zadavatele pro účely vyplývající ze smlouvy, a naopak zhotovitel tyto dokumenty nesmí bez souhlasu zadavatele kopírovat, používat nebo sdílet třetí straně kromě případů, kdy je to nutné pro účely vyplývající ze smlouvy. Uvedeným vymezením tak má Úřad za to, že byla jednoznačně a dostatečně vymezena dispoziční práva a povinnosti ke studii.

156.     Ve vztahu k navrhovatelem navrhovanému důkazu znaleckým posudkem znalce v oboru stavebnictví a projektování k posouzení rozsahu studie a nutnosti dalšího projektování, dále vyjádření České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě za účelem sdělení, zda je studie dostatečným podkladem k realizaci stavební části veřejné zakázky, a důkazu svědeckou výpovědí zpracovatele studie (z důvodu námitky totožnosti formy studií) Úřad uvádí, že tyto nepovažoval za nutné provést, neboť již na základě provedených důkazů, které jsou obsahem spisu, shledal postup zadavatele ve vztahu k předmětným skutečnostem souladný se zákonem, tudíž nevyvstala potřeba dodatečného ověřování navrhovatelem uváděných skutečností, pročež Úřad neshledal opatření navrhovatelem navrhovaných důkazů za nezbytné, neboť jejich případné posouzení by na závěru Úřadu již nemohlo nic změnit.

K požadavku na doložení profesní způsobilosti v části „Projektová činnost ve výstavbě“

157.     Úřad se dále zabýval navazující námitkou navrhovatele, která se týká dle navrhovatele nezákonného a nedůvodného požadavku zadavatele na doložení oprávnění k podnikání v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“, kdy právě projektová činnost má podle navrhovatele za následek omezení hospodářské soutěže metodou D&B.

158.     Úřad připomíná, že zadavatel stanovil předmětný požadavek v rámci podmínek na prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 a 2 písm. a) a c) zákona (bod 6.1.2 zadávací dokumentace), přičemž požadoval, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, a to tak, že předloží mj. platné oprávnění k podnikání v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“.

159.     V obecné rovině Úřad uvádí,že účel prokazování profesní způsobilosti spočívá v zaručení toho, že vybraný dodavatel vykonává či bude vykonávat svoji činnost v souladu s právními předpisy, a tedy se jako taková zaměřuje na ověření dokladů a informací souvisejících přímo s možností vykonávat danou profesi. Předmětem a smyslem profesní způsobilosti je tak zásadně ověření, zda účastník splňuje zákonné podmínky, které příslušný právní rámec vyžaduje pro výkon konkrétní činnosti. V rámci profesní způsobilosti tak musí účastník zadávacího řízení mj. prokázat, že disponuje příslušným oprávněním k podnikání a má odbornou způsobilost.

160.     Úřad s odkazem na své závěry uvedené k předchozí námitce navrhovatele týkající se použití metody D&B uvádí, že ani v případě napadeného požadavku v kontextu profesní způsobilosti nelze dospět k názoru, že by zadavatelem stanovená zadávací podmínka byla v šetřeném případě nezákonná a nedůvodná. Jinými slovy v situaci, kdy Úřad dospěl k závěru, že zadavatel je oprávněn metodu D&B v rámci plnění předmětu šetřené veřejné zakázky odůvodněně požadovat, nelze zadavateli nic vytýkat na tom, že požaduje doložení oprávnění k podnikání v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“ k ověření toho, zda dodavatel splňuje zákonné podmínky, které právní rámec vyžaduje pro výkon projekční činnosti, která je rovněž součástí plnění. Je nesporné, že příprava projektů D&B klade zvýšené nároky na přípravný tým zadavatele a vhodné složení; kvalita a zkušenost přípravného týmu zadavatele jsou důležitým a nezbytným předpokladem pro úspěšnou realizaci daného projektu. Jelikož je při realizaci projektů D&B zvýšené riziko přeneseno na zhotovitele, výběr kvalitního a zodpovědného zhotovitele, který je schopen toto riziko unést, klade zvýšené nároky na přípravu podmínek zadávacího řízení ohledně jeho výběru. Ostatně z komentáře zákona^[9]k metodě D&B výslovně vyplývá význam provázání tohoto způsobu zadávání na ostatní části zadávacích podmínek. Jelikož totiž součástí plnění veřejné zakázky na stavební práce bude rovněž projektová činnost, doporučuje se přizpůsobit této skutečnosti i požadavky mj. třeba právě na napadenou profesní způsobilost.

161.     Navíc Úřad připomíná skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci umožnil požadovanou kvalifikaci i předmětnou činnost obstarat subdodavatelsky, čímž dodavatelům rozšířil prostor pro možné naplnění podmínek pro účast v zadávacím řízení.

162.     Vzhledem k uvedenému Úřad v souvislosti s namítanou nezákonností zadávací podmínky týkající se požadavku zadavatele na doložení oprávnění k podnikání v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“ uzavírá, že dotčenou zadávací podmínku neshledává rozpornou se zákonem.

Ke stanovení kritérií hodnocení

163.     V další části návrhu uvádí navrhovatel námitky týkající se zadávacích podmínek v části hodnocení nabídek a hodnotících kritérií, přičemž má za to, že předmětem hodnocení nejsou objektivní kritéria hodnocení, dále že jsou nedůvodná a nevztahují se k předmětu veřejné zakázky, kdy zejména kvalita referenčních zakázek se nevztahuje ke kvalitativním hlediskům spojeným s předmětem veřejné zakázky. Navrhovatel se rovněž domnívá, že zadavatel nastavením kritérií hodnocení bezdůvodně zvýhodnil ty dodavatele, kteří mají zkušenosti s metodou D&B a ostatní dodavatele tímto způsobem eliminuje.

164.     Zadavatel stanovil pravidla pro hodnocení nabídek v čl. 18 zadávací dokumentace, konkrétně pak v čl. 18. odst. 18.2. bodě 18.2.3. zadávací dokumentace zadavatel specifikoval požadavky v rámci hodnotícího kritéria č. 2, dle něhož zadavatel hodnotil počet realizovaných zakázek za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, jejichž předmětem nebo součástí byla výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 5 529 m² s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle prováděcího pokynu FAČR pro hřiště min. III. kategorie, přičemž toto kritérium rozdělil ještě na dvě bodovaná subkritéria. První bodové subkritérium přitom mělo stanovenou podmínku tak, že dodavatelé mohli doložit maximálně 4 výše uvedené stavební práce, a druhé bodové subkritérium tak, že dodavatelé mohli doložit maximálně 4 výše uvedené stavební práce realizované metodou D&B.

165.     Navrhovatel přitom rozporuje konkrétní segmenty jednotlivých subkritérií tak, že u obou typů bodovaných referencí je podle něj bezdůvodným a diskriminačním požadavek na minimální plochu hřiště o výměře 5 529 m², dále navrhovatel vnímá jako nedůvodnou limitaci realizace těchto referencí na posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, nadto u obou subkritérií navrhovatel rozporuje i nastavení bodového ohodnocení. U druhého typu bodovaných referencí (zahrnujícího požadavek na realizaci metodou D&B) zadavatel dle navrhovatele navíc bezdůvodně zvýhodnil ty, kteří mají zkušenost s uvedenou metodou.

166.     Úřad ve vztahu k zadavatelem nastaveným podmínkám hodnocení nabídek, resp. kritérií hodnocení uvádí následující. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že kromě hodnoticího kritéria č. 1 (nabídková cena) zvolil zadavatel v rámci hodnotícího kritéria č. 2 (počet realizovaných zakázek) i tzv. kritéria kvality.

167.     Úřad k tomu uvádí, že šetřená veřejná zakázka na stavební práce je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Dle ustanovení § 53 odst. 6 zákona pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se v rámci zjednodušeného podlimitního řízení použijí ustanovení § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně. Současně z citovaného ustanovení § 53 odst. 6 zákona vyplývá, že jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.

168.     V kontextu výše uvedených skutečností a s vědomím, že veškeré zadávací podmínky, včetně podmínek hodnocení, musí být stanoveny v souladu se základními zásadami zadávacího řízení, v daném kontextu pak především se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace, resp. tyto podmínky nesmí v rozporu s 36 odst. 1 zákona představovat bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, Úřad uvádí, že zadavatelem požadovanou minimální výměru hřiště o velikosti 5 529 m² stanovenou pro stavební práce v rámci kritéria hodnocení, nelze ve vztahu k předmětu veřejné zakázky považovat za nepřiměřenou, a to z následujících důvodů. Podle zadávací dokumentace je předmětem rekonstrukce v rámci veřejné zakázky hřiště o rozměrech 62 x 100 m (resp. 68 x 108 m včetně výběhů za brankami a po stranách). Zadavatel evidentně, a dle svého vyjádření zcela záměrně, stanovil minimální výměru fotbalového hřiště pro účely hodnocení ještě o kategorii nižší (výměra 5 529 m² odpovídá hřišti III. kategorie pro soutěž divize dle doporučení komise), než je výměra fotbalového hřiště, které má podléhat rekonstrukci (výměra 6 200 m², resp. celková výměra 7 344 m² včetně výběhových zón spadá do IV. kategorie dle doporučení komise), a tedy zadavatel ve prospěch dodavatelů minimální výměru hřiště pro účely hodnocení oproti výměře hřiště, které je předmětem veřejné zakázky, stanovil z nižší kategorie. Úřad podotýká, že jde přitom o výměru jen mírně vyšší, než je nejnižší možná dle doporučení komise pro I. kategorii (odpovídající výměře 4 050 m²). Úřad je v této souvislosti toho názoru, že zadavatel nebyl povinen stanovit nejnižší možnou výměru hřiště, aby vyšel vstříc co nejširšímu okruhu dodavatelů, ale je zcela legitimně oprávněn stanovit si úroveň prokazující zkušenost vyšší, právě s ohledem na požadavek zajistit si co nejkvalitnějšího dodavatele. Současně Úřad z veřejně dostupného zdroje, kterým je seznam hřišť s UT3G atestovaných k soutěžním utkáním FAČR^[10] zjistil, že na relevantním trhu existuje dostatek realizací fotbalových hřišť UT3G s atestací FAČR velikosti hřiště III. kategorie (divize) dle doporučení komise a dostatek potencionálních dodavatelů (dle zjištění Úřadu minimálně 9) disponujících danou zkušeností.

169.     Úřad pak shledal kritérium hodnocení za zcela zákonné i v kontextu toho, že jedno z bodovaných subkritérií obsahuje požadavek na užití metody D&B v rámci doložených referencí, neboť jak bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, ze zákona obecně nevyplývají žádná omezení ani podmínky pro využití metody D&B, a to ani v případě hodnocení, respektive v zadavatelem nastavené kombinaci hodnotících kritérií nabídkové ceny (hodnotící kritérium č. 1) spolu s počtem realizovaných zakázek (hodnotící kritérium č. 2), kdy zákon neupravuje ani zvláštní pravidla použití uvedené metody, a zadavatel ji tak může v rámci zadávacích podmínek požadovat. Vzhledem k závěrům Úřadu uvedeným ve vztahu k předchozím námitkám navrhovatele, kdy Úřad neshledal nezákonným požadavek zadavatele na realizaci plnění veřejné zakázky metodou D&B, je nutno uzavřít, že promítnutí požadavku zadavatele na doložení zkušenosti s realizací zakázky metodou D&B v rámci hodnocení je zcela legitimní a objektivně se vztahuje k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel navíc danou podmínku uvedl pouze v rámci jednoho ze dvou subkritérií kritéria č. 2 (za které dodavatelé mohli získat až 4 body z celkového maxima 8 bodů). Úřad vzal taktéž v úvahu, že požadavek na „zkušenost s metodou D&B“ nebyl provázán na celé hodnocení, ale pouze na jeho část (konkrétně část představující v přepočtu 25 % váhy celkového hodnocení, když hodnotící kritérium č. 2 mělo ve vztahu k hodnotícímu kritériu č. 1 dle zadávací dokumentace přidělenou váhu 50 %). Požadavek na uvedenou metodu byl navíc zjevně provázán na předmět veřejné zakázky, který měl být dle zadávacích podmínek realizován právě metodou D&B. S ohledem na to nelze dle Úřadu souhlasit s názorem navrhovatele, že by požadavek zadavatele na doložení zkušeností zadavatele s metodou D&B v rámci jednoho ze subkritérií hodnotícího kritéria č. 2 byl stanoven nezákonně, nedůvodně či tak, že by tento nepřiměřeně omezoval hospodářskou soutěž.

170.     Pro úplnost Úřad uvádí, že ničeho na uvedeném závěru Úřadu nemění ani podmínka zadavatelem stanovená v Pozn₄ k čl. 6 odst. 6. 1. bodě 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace v rámci technické kvalifikace, tj. že stavební práce, kterou dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, nesmí být duplicitně použita právě pro předmětné hodnotící kritérium č. 2 v rámci hodnocení, neboť jak bylo uvedeno výše v rámci právního posouzení k výroku I. tohoto rozhodnutí, za skutečnost, že navrhovatel nemá k dispozici dostatek zakázek pro účely hodnocení, nese odpovědnost jen sám navrhovatel. Pokud navrhovatel tvrdí, že podmínky hodnocení jsou stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně zvýhodňují dodavatele s více zkušenostmi (zejména s metodou D&B), přičemž je vyloučeno prokazování prostřednictvím poddodavatelů, pak Úřad vzhledem k výše uvedenému opakuje, že v této souvislosti neposuzuje podmínky kvalifikace, ale nastavení podmínek hodnocení nabídek. V takovém případě nelze po zadavateli požadovat, aby kritéria hodnocení nastavil „splnitelně“ pro co největší počet dodavatelů, tj. aby měl k dispozici co nejvíce referencí pro účely hodnocení, ale právě naopak je má možnost nastavit takovým způsobem, aby mohly být nabídky jednotlivých účastníků mezi sebou porovnány a aby byl vybrán uchazeč, jehož nabídka je ekonomicky nejvýhodnější, tedy odráží i kritérium kvality (kdy kvalitnějším z logiky věci může být zkušenější dodavatel). Úřad rovněž připomíná, že zadávací podmínky byly i v kontextu hodnocení nabídek stanoveny pro všechny účastníky stejně. Vzhledem k uvedenému proto Úřad neshledává v šetřeném případě takovéto stanovení podmínek hodnocení za rozporuplné se zákonem, ani jeho zásadami.

171.     Úřad se neztotožnil ani s argumentací navrhovatele ve vztahu k limitaci doby, resp. stáří doložených referencí v rámci hodnocení (tj. stavebních prací dokončených za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení), kdy Úřad tuto dobu nepovažuje za zjevně nepřiměřenou a pro dodavatele bezdůvodně omezující. Úřad je toho názoru, že omezení stáří referenčních zakázek pro účely hodnocení je plně v dispozici zadavatele, kdy je zájmem zadavatele, aby dodavatelé svou kvalitu prokazovali co nejnovějšími zkušenostmi, navíc nelze vyloučit analogické převzetí zákonem stanoveného v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona rovněž pro účely hodnocení.

172.     Ve vztahu k námitce navrhovatele, že k doložení předmětné zkušenosti by mohlo stačit jakékoli jiné sportoviště, či zkušenost projektanta s realizací projektové dokumentace pro takové fotbalové hřiště bez užití metody D&B Úřad odkazuje na výše uvedené a připomíná, že daná kritéria kvality musí být mj. založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, což zadavatelem stanovená hodnotící kritéria zcela splňují a není důvod zabývat se jinými možnými alternativami, jak mohl zadavatel daná kritéria stanovit (zcela jistě jich je nepočítaně). Úřad dospěl k totožným závěrům rovněž ve vztahu k navrhovatelem napadenému stanovení maximálního bodového ohodnocení 4 bodů v rámci jednotlivých subkritérií hodnotícího kritéria č. 2, kdy zkušenost s realizací zakázky metodou D&B může dle navrhovatele doložit i jen jedna stavba, avšak ani tu nepovažuje navrhovatel za důvodnou. Navrhovatel rovněž na základě modelového výpočtu demonstruje, že by musel on sám disponovat šesti zakázkami, aby jeho nabídka byla hodnocena jako nejvýhodnější. V této souvislosti Úřad považuje za vhodné připomenout, že navrhovatel zcela opomíjí, že jeho námitky směřují do fáze hodnocení nabídek (nikoli kvalifikace), jakož i to, že je zde možnost, že budou do zadávacího řízení podány nabídky, které nebudou mít doložených všech 8 maximálně možných referencí pro účely hodnocení (jinými slovy není vyloučeno, aby nabídka navrhovatele byla hodnocena jako nejvýhodnější i v případě, že nedoloží vůbec žádnou referenci zahrnující zkušenost s metodou D&B).   

173.     Úřad uzavírá, že stanovené podmínky hodnocení a jednotlivá kritéria hodnocení nejsou nezákonná, jsou založena na objektivních skutečnostech a vztahují se k předmětu veřejné zakázky, přičemž není zřejmé jakékoli bezdůvodné omezení či zvýhodnění některých dodavatelů, jakož není zřejmá ani nepřiměřenost uvedených podmínek.

Ke stanovení předpokládané hodnoty

174.     Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele, že zadavatel ve vztahu k předmětu veřejné zakázky stanovil zcela nepřiměřenou předpokládanou hodnotu, přičemž navrhovatel k tomuto závěru dospěl na základě výše složené jistoty, která činila 200 000 Kč. Navrhovatel namítá, že vzhledem k přemrštěné ceně hrozí škoda na veřejných prostředcích.

175.     Z komentáře k ustanovení § 16 zákona[11] týkajícímu se předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyplývá, že stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky má dvě základní funkce, kdy první z funkcí je, že zpravidla představuje určitý odhad nákladů, které bude muset zadavatel za její realizaci vynaložit, což má význam zejména pro rozpočtové či finanční plánování zadavatele. Druhou funkcí, která již bezprostředně souvisí se zadávacím řízením, pak je stanovení režimu veřejné zakázky na základě její předpokládané hodnoty na režim nadlimitní, podlimitní nebo režim veřejných zakázek malého rozsahu, případně pro situace na toto rozčlenění navázané.

176.     Úřad připomíná, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky neuvádí.

177.     K tomuto Úřad uvádí, že ve způsobu zadavatelem stanovené předpokládané hodnoty neshledává ničeho protizákonného, když i zejména jedna z podaných nabídek dosahuje téměř 12 milionů Kč. Za problematické by Úřad naopak v duchu uvedeného komentáře shledával, kdyby zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu nízkou, a to z důvodu „vpasování“ se do režimu zadání veřejné zakázky s nižším finančním limitem a s mírnějšími zákonnými požadavky, čímž by mohlo dojít k obcházení zákona. Z uvedené výše složené jistoty nadto nelze usuzovat závěry ohledně skutečné ceny veřejné zakázky, která vyplývá až ze srovnání nabídek podaných do zadávacího řízení, kdy sám název předmětného institutu, jakož i uvedený komentář k ustanovení § 16 zákona výslovně uvádí, že se jedná pouze o určitý odhad nákladů či druh předpokladu zadavatele, který nemusí být učiněn s absolutní přesností.  Nadto Úřad uvádí, že navrhovatel navíc ani netvrdí konkrétní újmu, která mu se zadavatelem takto stanovenou předpokládanou hodnotou hrozí či vznikla.

178.     Ve vztahu k argumentu navrhovatele, že stanovením nepřiměřené předpokládané hodnoty dochází k omezení hospodářské soutěže, na základě čehož bude zadavatel veřejnou zakázku realizovat za nepřiměřeně přemrštěnou cenu, a rovněž hrozí škoda na veřejných prostředcích, Úřad uvádí, že v rámci své pravomoci vymezené mu podle § 248 zákona není příslušný ke kontrole v otázkách hospodárnosti a nakládání s veřejnými prostředky. Přestože lze přisvědčit, že cílem zákona je (spolu s dalšími předpisy) právě zajištění transparentního nakládání s veřejnými prostředky, zákon tohoto cíle dosahuje skrze vytváření podmínek pro to, aby byly zakázky zadávány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, a k tomu má vlastní zásady zakotvené v § 6 zákona a konkrétní pravidla v zákoně stanovená, kdy právě nad jejich dodržováním vykonává Úřad svůj dozor.

179.     Pro úplnost Úřad uvádí, že návrh navrhovatele k provedení důkazu znaleckým posudkem ke stanovení ceny veřejné zakázky v místě a čase obvyklé, Úřad shledal irelevantním pro rozhodnutí ve věci, neboť nedospěl k závěru, že by zadavatelem stanovená výše jistoty bez dalšího ukazovala na nepřiměřenou výši předpokládané hodnoty.

K požadavku na čestné prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským subjektům

180.     V reakci na námitku navrhovatele, že zadavatel v rozporu se zákonem a předpisy EU požaduje od vybraného dodavatele předložení čestného prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským subjektům, a to přesto, že příslušné podmínky nařízení Rady EU se vztahují pouze na nadlimitní zakázky, a nikoli podlimitní zakázky, Úřad uvádí následující.

181.     Úřad v této souvislosti poukazuje na ustanovení § 48a odst. 1 zákona, které stanoví zadavateli povinnost nezadat veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.  Z ustanovení § 8c zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí přitom vyplývá, že v oblasti veřejných zakázek mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu mj. písm. a) zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, písm. c) plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce. Z komentáře k ustanovení § 48a odst. 1 zákona[12] přitom vyplývá cíl předmětného ustanovení, kterým je obecný zákaz zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení takovému účastníkovi, který podléhá mezinárodním sankcím. Typickými institucemi, které takové sankce přijímají, jsou Rada EU a Rada bezpečnosti OSN. Zákaz zadání veřejné zakázky dle komentovaného ustanovení je formulován obecně, a týká se tedy všech typů níže uvedených mezinárodních sankcí, a rovněž platí, že zákaz zadání veřejné zakázky se přitom uplatní jak v režimu nadlimitním, tak i podlimitním a zjednodušeném.

182.     Komentované ustanovení přitom bylo do zákona zapracováno prostřednictvím zákona č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon o provádění mezinárodních sankcí a další související zákony, přijatého zejména v souvislosti mezinárodními sankcemi, které byly Evropskou unií přijaty vůči Rusku a Bělorusku v souvislostí s ruskou agresí na území Ukrajiny. Tyto mezinárodní sankce jsou přímo použitelné a dělí se na individuální finanční sankce a ekonomické sankce.

183.     V případě individuálních finančních sankcí se přitom jedná o sankční režimy stanovené nařízením Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, či nařízením Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině a nařízením Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska, které stanovují zejména individuální finanční sankce pro fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány uvedené na příslušném sankčním seznamu.

184.     Ekonomické sankce zavádějící povinnosti zadavatelům jsou pak stanoveny sankčním režimem dle nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a obligatorně dopadají na nadlimitní veřejné zakázky. Tyto sankce přitom nejsou vázány na sankční seznamy konkrétních osob. Článek 5k předmětného nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 stanovuje podmínky, při jejichž naplnění zadavatel nesmí takovému dodavateli zadat veřejnou zakázku nebo koncesi. Tyto podmínky se vztahují jak k vybranému dodavateli, tak k jeho poddodavatelům, kteří poskytují plnění převyšující 10 % hodnoty zakázky.

185.     Úřad připomíná, že zadavatel dle zadávací dokumentace požadoval po vybraném dodavateli předložit čestné prohlášení, ve kterém měl tento prohlásit, že ve vztahu k předmětné veřejné zakázce on ani kterýkoli z jeho poddodavatelů či jiných osob, který se bude podílet na plnění veřejné zakázky, nebo kterákoli z osob, jejichž kapacity bude dodavatel využívat, a to v rozsahu více než 10 % nabídkové ceny, a) není ruským státním příslušníkem, fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem se sídlem v Rusku, b) není z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněn některým ze subjektů uvedených v písmenu a), ani nejedná jménem nebo na pokyn některého ze subjektů uvedených v písmenu a) nebo b). Dále měl vybraný dodavatel prohlásit, že není osobou uvedenou v sankčním seznamu v příloze nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (ve znění pozdějších aktualizací) nebo nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (ve znění pozdějších aktualizací), a rovněž, že žádné finanční prostředky, které obdrží za plnění veřejné zakázky, přímo ani nepřímo nezpřístupní fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným nebo v jejich prospěch uvedeným v sankčním seznamu v příloze uvedeného nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 nebo rovněž uvedeného nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006.

186.     Ve vztahu k výše uvedenému Úřad uvádí, že přestože je v případě ekonomických sankcí dle nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 dovozeno obligatorní užití pro nadlimitní veřejné zakázky (komentářem k uvedenému ustanovení § 48a zákona), nelze uvedené vykládat v tom smyslu, že by pro zakázky nedosahující finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky (v českém právním řádu dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek) byla možná aplikace pro tyto zapovězena. Přestože je pravdou, že výše uvedené ekonomické sankce se primárně vztahují na veřejné zakázky nadlimitní, je Úřad toho názoru, že prostřednictvím ustanovení § 53 odst. 4 zákona, jakož i v souladu se zásadou a maiori ad minus, nic nebrání možnosti aplikovat předmětné nařízení i v případě veřejných zakázek podlimitních, respektive veřejných zakázek zadávaných v podlimitním režimu. Přesto, že smyslem dané normy bylo obligatorní omezení zadávání veřejných zakázek s ohledem na nutnost aplikace uvedených mezinárodních sankcí pro nadlimitní veřejné zakázky, záměrem normotvůrce jistě nebylo vyloučit fakultativní použití uvedeného ve vztahu k zakázkám podlimitním. Podle názoru Úřadu může být důvodem, proč uvedená povinnost není zákonem obligatorně stanovena i pro podlimitní veřejné zakázky je, že v případě těchto zakázek mající nižší stanovený finanční limit, nedochází k ovlivnění trhu v takové míře, jako je tomu v případě zakázek nadlimitních. Záměrem normotvůrce však jistě nebylo vyjádřit, že by předmětná aplikace byla v případě podlimitních veřejných zakázek nepřiměřená, a tedy nepřípustná, proto ani Úřad nebude uvedené ustanovení vykládat tímto způsobem.

187.     S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že zadavatel v rámci šetřené veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním režimu nebyl ze zákona omezen použít dané pravidlo pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, neshledal Úřad požadavek na doložení předmětného prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským občanům za rozporný se zákonem.

K délce lhůty pro podání nabídek

188.     Dále se Úřad zabýval námitkou, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek v délce 12 pracovních dnů, když taková lhůta je dle názoru navrhovatele s ohledem na zadavatelem požadovanou metodu D&B nepřiměřená.

189.     K předmětné námitce Úřad v obecné rovině uvádí, že smyslem lhůty pro podání nabídek je poskytnout dodavatelům dostatečný čas na zpracování nabídky, proto jsou minimální délky lhůt pro jednotlivé druhy zadávacích řízení stanoveny v zákoně. Ustanovení § 54 odst. 1 zákona ukládá zadavateli stanovit minimální lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, která musí činit nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení. Zákonem stanovená lhůta je tedy stanovena jako minimální lhůta pro podání nabídek a zadavatel při jejím stanovení musí reflektovat předmět veřejné zakázky a základní zásady zadávání veřejných zakázek, zakotvené v § 6 zákona, zejm. právě zásadu přiměřenosti. Veškeré lhůty musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému podání vyžadovaných úkonů dodavatelů. Uvedená zákonem kogentně stanovená minimální lhůta pro podání nabídek má proto zaručovat dostatečný časový prostor k tomu, aby se dodavatelé o samotné veřejné zakázce dozvěděli a také dostatečný čas ke zpracování nabídky tak, aby co nejlépe odpovídala požadavkům zadavatele.

190.     Zadavatel tedy při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné rovině k rozsahu svých požadavků, k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze veřejné zakázky. Stanovením přiměřené lhůty pro podání nabídek při zohlednění předmětu veřejné zakázky se zabýval i Krajský soud v Brně např. ve svém rozsudku č. j. 29 Af 47/2013-94 ze dne 26. 4. 2016, kde uvádí: "[z]ohledněním předmětu veřejné zakázky [...] se rozumí zejména zohlednění konkrétního obsahu i rozsahu plnění a potřebné doby pro seriózní zvážení účasti v zadávacím řízení a pro zpracování samotné nabídky. Při posuzování přiměřenosti předmětné lhůty je přitom třeba zkoumat též to, zda zadavatelem stanovená lhůta objektivně neznevýhodňuje některé dodavatele či není skrytým projevem jiné formy eliminace skutečné soutěže o veřejnou zakázku." K tomu Úřad dodává, že byť zákon výslovně neudává povinnost stanovení lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky tak, jak tomu bylo v předcházející právní úpravě (v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdejším znění), je nepochybné, že tato povinnost jednoznačně vyplývá zejm. ze zásady přiměřenosti vztahující se ke všem úkonům zadavatele v zadávacím řízení. Lhůta pro podání nabídek proto musí být s ohledem na složitost, druh a hodnotu předmětu veřejné zakázky stanovena tak, aby umožňovala potenciálním dodavatelům seriózně zvážit svoji účast v zadávacím řízení a případně i připravit a předložit kvalifikované nabídky. Stanovením nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek může totiž zadavatel zájemcům o předmět plnění znemožnit, případně podstatně ztížit možnost reálně se o předmětné plnění ucházet. Odpovědnost za přiměřenost stanovené lhůty pak opět nese pouze zadavatel, jehož cílem by měla být eliminace rizik vyplývajících ze zadávacího řízení.

191.     Z komentáře k ustanovení § 54 odst. 1 zákona[13] vyplývá, že zákonodárce při stanovení minimální lhůty pro podání nabídky v případě podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení (11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení), vzal v potaz skutečnost, že jedním z účelů zjednodušeného podlimitního řízení je právě časová úspora při zadávání podlimitních veřejných zakázek.

192.     Úřad se se zřetelem ke shora uvedeným obecným východiskům v šetřené věci zabýval posouzením zadávacích podmínek ve smyslu naplnění požadavků zákona, resp. zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace, konkrétně zda lhůta pro podání nabídek stanovená zadavatelem při zahájení zadávacího řízení byla přiměřená ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a jeho specifičnosti, resp. ve vztahu k požadavkům zadavatele na samotnou nabídku dodavatelů a náročnosti její přípravy.

193.     Zadavatel stanovil při zahájení zadávacího řízení (zveřejněním zadávací dokumentace a výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele) dne 26. 9. 2023 lhůtu pro podání nabídek do 16. 10. 2023 v 9:00 hodin, tj. v délce 19 dní a 9 hodin, z toho bylo pracovních 12 dní a 9 hodin. Úřad připomíná, že předmětem veřejné zakázky je dle zadávací dokumentace výměna poškozeného umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti o celkovém rozměru 108 x 68 m, přičemž uvedený předmět veřejné zakázky má být realizován metodou D&B. Předmětem plnění je dle zadávací dokumentace zpracování projektové dokumentace a následná realizace stavebních prací, který je kromě zadávací dokumentace vymezen zejména předmětnou studií a smlouvou o dílo. Ve lhůtě pro podání nabídek přitom měli dodavatelé zadavateli předložit pouze samotnou nabídku, (která neměla zahrnovat žádné nestandardní doklady, modely či vzorky), přičemž vypracování realizační projektové dokumentace a s ní souvisejících povinností leželo až na vybraném dodavateli po uzavření samotné smlouvy o dílo.

194.     Optikou výše uvedených obecných východisek, zejména s ohledem ke složitosti a hodnotě předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, který je, ostatně dle slov samotného navrhovatele „jednoduššího charakteru“, Úřad uzavřel, že neshledává stanovenou délku lhůty pro podání nabídek 19 dní a 9 hodin, resp. 12 pracovních dní a 9 hodin, za nedostačující či nepřiměřenou. V uvedeném případě vzal přitom Úřad v potaz skutečnost, že právě díky zadavatelem stanovené metodě D&B, která pro dodavatele zpravidla znamená ulehčení (nabídku si připravuje tzv. „sám pro sebe“), nemuseli dodavatelé při přípravě nabídky studovat navíc projektovou dokumentaci a předkládat např. podrobný soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, protože vypracování uvedených podkladů přenesl zadavatel až na vybraného dodavatele v rámci samotného předmětu plnění.

195.     Současně je nutno vzít v potaz celkový rozsah předmětu plnění ve smyslu samotné realizace, která zahrnuje odstranění stávajícího opotřebovaného umělého trávníku, dále přespádování a zhutnění obnažené pláně hřiště a následné položení nového, opět umělého trávníku 3. generace, a podle názoru Úřadu tedy nepředstavuje složitější plnění, resp. nezahrnuje větší množství či komplikovanější prvky realizace (jakými mohou být například osvětlení, oplocení, závlahový systém, odvodňovací žlábky, či jiné prvky sportoviště jako např. atletický ovál či další technické sektory sportoviště vyžadující další terénní úpravy, střídačky, tribuny apod.), které ve srovnání s obdobnými zakázkami týkajícími se rekonstrukce hřišť nedosahují takové složitosti, a potažmo vyšší hodnoty. Pokud jde o část plnění spočívající ve zpracování projektové dokumentace, ani v tomto případě nelze konstatovat vyšší náročnost na její vypracování, kdy ostatně i navrhovatel ve svém návrhu uvádí přesvědčení, že již samotná studie je „dostatečně podrobná“, a Úřad má tedy za to, že následné vypracování projektové dokumentace již nebude pro dodavatele nikterak zásadně složité.

196.     V této souvislosti Úřad uzavírá, že lhůta, kterou zadavatel stanovil pro podání nabídek v délce 19 dní a 9 hodin, z toho bylo 12 pracovních dní a 9 hodin, je s ohledem na nižší složitost a hodnotu předmětu veřejné zakázky stanovena zcela přiměřeně a v souladu se zákonem, (který stanoví minimální lhůtu 11 pracovních dní) tak, aby umožňovala potenciálním dodavatelům zvážit svoji účast v zadávacím řízení a případně i připravit a předložit kvalifikované nabídky.

K dalším námitkám navrhovatele

197.     Navrhovatel rovněž poukázal na skutečnosti, které mají svědčit o netransparentnosti několika různých zadávacích řízení (včetně šetřeného zadávacího řízení), a které mají ve spojení s dalšími skutečnostmi dokreslovat nezákonnost požadavku na metodu D&B a nezákonnost zadávacích podmínek. V uvedeném kontextu navrhovatel poukázal na zvýšenou váhu hodnotícího kritéria ze 30 % na 50 % pro zkušenosti se zakázkami realizovanými metodou D&B ve třech zadávacích řízení (včetně šetřeného zadávacího řízení), dále poukázal na skutečnost, že zadavatel na základě námitek navrhovatele zrušil první nezákonné zadávací řízení, které předcházelo šetřenému zadávacímu řízení, následně navrhovatel za současného uvedení několika dalších zadávacích řízení poukázal na totožnost formy studií v rámci těchto řízení, poté navrhovatel uvedl výčet několika zadávacích řízení na veřejné zakázky realizované metodou D&B, ke kterým sdělil, že z důvodu nezákonných postupů zadavatelů došlo ke zvýhodnění některých dodavatelů disponujících zkušeností právě s uvedenou metodou, neboť v nich došlo ke „zvláštnímu“ způsobu zveřejnění informací o veřejných zakázkách v elektronickém nástroji zadavatele, přičemž někde tyto informace nebyly včas zveřejněny vůbec.

198.     K uvedeným námitkám Úřad předně uvádí, že v rámci správního řízení zahájeného o návrhu na přezkum úkonů zadavatele není oprávněn zasahovat do již skončených zadávacích řízení, ani v rámci šetření předmětného návrhu šetřit dotčená zadávací řízení na jiné veřejné zakázky. S ohledem k uvedené skutečnosti tak Úřad neprovedl navrhovatelem navržený důkaz profily těchto zadavatelů, respektive tam uveřejněnou dokumentací k zadávacím řízením, kdy tyto neshledal relevantními pro rozhodnutí ve věci.

199.     Co se týče napadeného způsobu uveřejňování informací o veřejných zakázkách, Úřad v šetřeném zadávacím řízení neshledal na straně zadavatele žádné pochybení, kdy tento informace o veřejné zakázce, respektive zadávací dokumentaci a výzvu k podání nabídek uveřejnil na profilu zadavatele v souladu s výše uvedenou zásadou transparentnosti a se zákonem řádně a včas. S ohledem ke zvýšené váze hodnotícího kritéria ze 30 % na 50 % pro zkušenosti se zakázkami realizovanými metodou D&B Úřad uvádí, že toto konkrétní nastavení zadávací podmínky v rámci hodnocení je v dispozici zadavatele a s ohledem na výše uvedené závěry Úřadu není v šetřeném případě ani nikterak nepřiměřená, vztahuje se k předmětu veřejné zakázky, který si zadavatel stanovil právě s použitím metody D&B. V případě navrhovatelem namítané totožnosti formy studií užitých v různých zadávacích řízeních na veřejné zakázky realizované metodou D&B pak má Úřad za to, že tato skutečnost není a priori v rozporu se zákonem, kdy ani sám navrhovatel neuvádí bližší důvody, proč by tomu tak mělo být.

200.     Nad rámec výše uvedeného Úřad považuje za vhodné vyjádřit se k účastníky správního řízení zmiňovanému výsledku šetření podnětu ve věci sp. zn. ÚOHS-P0276/2022/VZ. V této souvislosti Úřad upozorňuje, že se v nastíněném případě jednalo o zcela jiný předmět veřejné zakázky, a to jak v kontextu jeho složitosti, tak i samotného druhu plnění, které vůbec nezahrnovalo rekonstrukci fotbalového hřiště s umělým trávníkem. Závěry Úřadu v uvedeném sdělení o výsledku šetření podnětu tak nejsou přenositelné ani přiléhavé na šetřenou veřejnou zakázku.

Shrnutí

201.     Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v intencích skutečností namítaných v podaném návrhu, vyjma jeho části směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu či obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m2 s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR, nebyla v postupu zadavatele Úřadem shledána žádná pochybení, respektive nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona a proto Úřad rozhodl tak, že návrh v předmětné části podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1.             QUANTUM CZ s.r.o., Novoveská 101/27, 709 00 Ostrava

2.             VYSSPA Sports Technology s.r.o., Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupném z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/skolni-sportovni-klub-bilovec_2364/vymena-ut3g-bilovec_42289/ (dále jen „profil zadavatele“).

[2] K tomuto navrhovatel navrhnul jako důkaz profily těchto zadavatelů a tam uveřejněnou dokumentaci k zadávacím řízením.

[3] Dodavatelé ENVOS, s.r.o., TENNIS ZLÍN – SPORTS CONSTRUCTIONS, s.r.o., PROSTAVBY, a.s., Stavinsport, s.r.o., pm trávníky s.r.o., Linhart spol. s r.o., Ing. Jiří Huptych, PHILIPP SPORTOVNÍ TRÁVNÍKY s.r.o., EUROGREEN CZ s.r.o., a Sport-Technik Bohemia s.r.o. se k dotazům Úřadu obsaženým v přípise ze dne 25. 1. 2024 nevyjádřili.

[4] Pozn. Úřadu - v čl. 18 zadávací dokumentace zadavatel stanovil pravidla pro hodnocení nabídek, ve kterém stanovil dvě hodnotící kritéria, kdy hodnotícím kritériem č. 1 byla nabídková cena a hodnotícím kritériem č. 2 byl počet realizovaných zakázek. Konkrétně v čl. 18. odst. 18.2. bodě 18.2.3. zadávací dokumentace pak zadavatel specifikoval požadavky hodnotícího kritéria č. 2, přičemž toto rozdělil ještě na dvě bodovaná subkritéria (referenční zakázky realizované metodou D&B a referenční zakázky bez požadavku na uvedenou metodu), kdy v rámci každého ze subkritérií mohli dodavatelé získat až 4 body, a celkem tak v rámci kritéria č. 2 mohli dodavatelé za své referenční zakázky získat pro účely hodnocení nabídek až 8 bodů.

[5] Z rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 15. 7. 2010, č. j. R158/2009/VZ-10447/2010/310/ASc, či z rozhodnutí Úřadu ze dne 5. 12. 2014, č. j. ÚOHS-R185,188/2013/VZ-25745/2014/322/IJu k otázce vzniku újmy přitom plyne, že v zásadě postačí, aby byla újma prokázána alespoň v tom smyslu, že uchazeč ztratil minimálně teoretickou možnost veřejnou zakázku získat.

[6] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 241 [Podání námitek]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1397.

[7] Úřad uvádí, že k provedenému průzkumu trhu týkajícího se nastavení podmínek technické kvalifikace zadavatelem pro účely tohoto rozhodnutí nepřihlédl, neboť v průběhu řízení bylo postaveno najisto, že navrhovateli ve vztahu k předmětné námitce týkající se podmínek technické kvalifikace nevznikla újma.

[8] Dle metodického dokumentu: Návod možného postupu pro zadavatele při realizaci výstavbových projektů metodou dodávky Performance Design & Build (& Operate) - zaměření na minimalizaci celkových nákladů životního cyklu (dále jen „Metodika D&B“), který představuje „informativní návod postupu při realizaci projektů PDB pro veřejné zadavatele postupující dle zákona o zadávání veřejných zakázek“. Uvedený dokument je dostupný z: https://2014-2020.opzp.cz/dokumenty/detail/?id=933.

[9] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 92 [Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 710.

Dostupný z: https://www.kshp.cz/index.php?id=ut3g

[11] Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. 

[12] Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.

[13] Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.