číslo jednací: 28594/2024/161
spisová značka: R0106/2024/VZ

• Instance: II.
• Věc: Poskytování právních služeb
• Účastníci:
  1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
  2. Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol., s.r.o.
  3. KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář
  4. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.
  5. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
  6. Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o.
  7. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 29. 7. 2024

Spisová značka:  ÚOHS-R0106/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-28594/2024/161

Brno 26. 7. 2024

V řízení o rozkladu ze dne 11. 6. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem –

• společníci „Společnosti AKVT-KAROLAS“ sdružující vedoucího společníka Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol., s.r.o., IČO 02476649, se sídlem Vlastina 602/23, Severní Předměstí, 323 00 Plzeň, a společníka KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Klimentská 2062/6, 110 00 Praha 1, kteří dne 3. 5. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Smlouvu o spolupráci“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 2. 5. 2024 cit. vedoucím společníkem,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0270/2024/VZ, č. j. ÚOHS-21421/2024/500 ze dne 28. 5. 2024, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 25. 3. 2024 na návrh z téhož dne výše označeného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 4. 2024 advokátem Mgr. Tomášem Krutákem, ev. č. ČAK 10739, společníkem společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Na Poříčí 1079/3a, 110 00 Praha,

učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Poskytování právních služeb“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-011254, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 3. 2023 pod ev. č. 172857-2023, ve znění pozdějších oprav,

jehož dalším účastníkem jsou vybraní dodavatelé –

• společníci „Společnosti pro SÚS SČK 2023“ sdružující vedoucího společníka Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno, a společníka JUDr. Jindřicha Vítka, Ph.D., advokáta, ev. č. ČAK 09459, IČO 63622777, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha,
• Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3,
• HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci, 2116/15, 110 00 Praha 1,

jsem rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0270/2024/VZ, č. j. ÚOHS-21421/2024/500 ze dne 28. 5. 2024 podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona

ruším

a věc

vracím

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 25. 3. 2024 návrh navrhovatele – společníci „Společnosti AKVT-KAROLAS“ sdružující vedoucího společníka Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol., s.r.o., IČO 02476649, se sídlem Vlastina 602/23, Severní Předměstí, 323 00 Plzeň, a společníka KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Klimentská 2062/6, 110 00 Praha 1, kteří dne 3. 5. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Smlouvu o spolupráci“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 2. 5. 2024 cit. vedoucím společníkem (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –  Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 4. 2024 advokátem Mgr. Tomášem Krutákem, ev. č. ČAK 10739, společníkem společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Na Poříčí 1079/3a, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Poskytování právních služeb“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-011254, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 3. 2023 pod ev. č. 172857-2023, ve znění pozdějších oprav, (dále jen „rámcová dohoda“ či „veřejná zakázka“).

2.             Ze zadávací dokumentace vyplývá, že se jedná o zadávací řízení v nadlimitním režimu za účelem uzavření rámcové dohody, na základě které budou zadávány veřejné zakázky na služby s celkovou předpokládanou hodnotou 12 000 000,- Kč bez DPH za období čtyř let. Zadavatel poptává všeobecné právní poradenství související s výkonem jeho činnosti, se zaměřením na právo veřejných zakázek, správní právo, právo občanské a trestní. Předpokládaný rozsah právních služeb poptávaných za období jednoho roku trvání smlouvy činí 2 000 hodin. Výsledkem zadávacího řízení bude uzavření rámcové dohody o poskytování služeb se třemi dodavateli, jejichž nabídky se umístí na prvních třech místech. Dílčí zakázky budou poté zadávány po dobu trvání rámcové dohody postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody. Zadavatel bude zadávat dílčí zakázky na základě postupné rotace vybraných dodavatelů.

3.             Z dokumentu zadavatele „Oznámení o výběru dodavatele 3“[1] (bez datace), jenž byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 13. 2. 2024 a téhož dne byl i zaslán účastníkům zadávacího řízení[2] (dále jen „oznámení o výběru 3“), vyplývá, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení celkem 6 nabídek. Zadavatel rozhodl o výběru nabídek následujících tří dodavatelů:

o   společníci „Společnosti pro SÚS SČK 2023“ sdružující vedoucího společníka Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále též jako „Fiala, Tejkal a partneři“), a společníka JUDr. Jindřicha Vítka, Ph.D., advokáta, ev. č. ČAK 09459, IČO 63622777, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel Společnost pro SÚS SČK 2023“),

o   Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný dodavatel Brož, Sedlatý s.r.o.“),

o   HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci, 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o.“).

4.             Proti oznámení o výběru 3 zadavatel obdržel dne 28. 2. 2024 námitky č. 3 z téhož dne (dále jen „námitky č. 3“) od navrhovatele.

5.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 14. 3. 2024 o námitkách č. 3 navrhovatele (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 3“) dotčené námitky č. 3 odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 3 za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 25. 3. 2024 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Dne 28. 5. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0270/2024/VZ, č. j. ÚOHS-21421/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž ve výroku I konstatoval, že se správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody v části týkající se námitek navrhovatele směřujících proti předloženým referencím JUDr. T. K. souvisejícím s veřejnými zakázkami:

·         „I/3 Olbramovice přeložka – realizace stavby“, zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 7. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 7. 2020, pod ev. č. Z2020-025965, ve znění pozdějších oprav,

·         „I/34 Lišov – Vranín“, zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2022 a uveřejněno dne 21. 3. 2022, pod ev. č. Z2022-010170, ve znění pozdějších oprav,

(dále jen „reference M - SILNICE a.s.“)

jejichž objednatelem byla společnost M - SILNICE a. s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, Bílé Předměstí, 530 03 Pardubice (dále jen „M - SILNICE a.s.“), obsaženým v nabídce vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. z důvodu, že se nejednalo o přípravu vzoru smlouvy k veřejné zakázce, jelikož cit. objednatelem předmětné referenční služby nebyl zadavatel, ale vybraný dodavatel,

podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky.

8.             Ve výroku II napadeného rozhodnutí potom Úřad rozhodl tak, že se návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody s výjimkou té části návrhu, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I napadeného rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona.

9.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výroku I uvedl, že výše uvedené námitky navrhovatele (tj. námitky, že zadavatel měl hodnotit referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. pro objednatele M - SILNICE a.s. nulovým počtem bodů, protože nesplnily předem stanovené zadávací podmínky, když objednatel M - SILNICE a.s. vystupoval v postavení vybraného dodavatele, nikoliv zadavatele) jsou novými námitkami, které navrhovatel do doby podání předmětného návrhu neuplatnil u zadavatele prostřednictvím řádně a včas podaných námitek ve smyslu § 241 ve spojení s § 242 odst. 2 zákona.

10.         V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výroku II v části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A uvedl, že vzhledem k tomu, že by zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 3 na základě pochybení zadavatele, který podrobně a srozumitelně nevypořádal předmětnou část námitek, nebylo důvodné vzhledem ke skutečnosti, že dané pochybení nemá vliv na výběr dodavatelů v šetřeném zadávacím řízení, Úřad se rozhodl, že pro následný průběh zadávacího řízení není účelné k němu přistoupit, neboť jediný efekt, které by zrušení tohoto rozhodnutí zadavatele přineslo, by byly jen další průtahy v zadávacím řízení. Tímto postupem navíc nejsou ani krácena práva navrhovatele, neboť to, že podmínkou pro uložení nápravného opatření je alespoň potenciální vliv případného pochybení zadavatele na výběr dodavatele, mu jako profesionálovi v oboru práva musí být známo, stejně jako již před podáním návrhu mohl jednoznačně seznat, že i kdyby zadavatel ve vztahu k posouzení „komplexity“ referenčních plnění skutečně pochybil (a to v maximálním namítaném rozsahu), stále by to na výběr dodavatele (ve smyslu okruhu účastníků rámcové dohody) nemohlo mít vliv.

11.         Úřad potom v části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A, jejichž předmětem bylo vypracování studie proveditelnosti, uvedl, že se kloní k závěru zadavatele, když má rovněž za to, že referenční zakázky, jejichž předmětem plnění bylo vypracování studie proveditelnosti, je podřaditelná pod vymezený okruh plnění, která zadavatel v rámci daného hodnoticího kritéria vymezil. Jinými slovy se jedná o určitý stupeň projekčních prací. Úřad pokládá za podstatné i to, na co ostatně ve vyjádření k návrhu upozorňuje i vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o., totiž že prostřednictvím dotčených referenčních zakázek účastníci zadávacího řízení neprokazovali zkušenost s realizací studie proveditelnosti či projekčních prací, ale zkušenosti s poskytováním právních služeb při zadávání tohoto typu veřejných zakázek s tím, že s ohledem na bodovou bonifikaci, kterou zadavatel v rámci podkritéria A daného kritéria hodnocení zvolil, je zřejmé, že pro zadavatele bylo významné, aby dodavatelé v daném typu veřejných zakázek získali zkušenost s aplikací kvalitativního hodnocení nabídek. Za takové situace není namístě přistupovat ke shodě předmětu nikoli referenčního plnění, ale zakázek, které byly prostřednictvím referenčního plnění zadávány, přehnaně přísně.

12.         Úřad dále v části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritérium A, jejímž předmětem byl návrh architektonického řešení stanice Veleslavín, včetně navazující administrace jednacího řízení bez uveřejnění na vytvoření architektonické studie, konstatoval, že je dle jeho přesvědčení mezi soutěží o návrh a následným JŘBU v dané věci natolik úzká spojitost a jasná návaznost, že je lze pro účely prokázání zkušenosti dodavatele s poskytováním předmětných právních služeb využít jako celek, tzn. lze aprobovat postup zadavatele, který udělil za předmětnou referenci vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. body vč. bonifikace.

13.         Úřad pak v části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost „(…) s přípravou vzoru smlouvy VZ (…)“ podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria B, jež obsahovaly smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi smluvních podmínek) uvedl, že vychází z presumpce, že je to právě zadavatel, kdo musí nejlépe vědět, co v rámci poptávaného plnění potřebuje a má plné právo toto požadovat, přičemž si souladně se svými požadavky nastaví i zadávací podmínky (za dodržení zákonných principů). Pokud je tedy pro zadavatele dostačující, aby účastníci zadávacího řízení předložili reference spočívající v přípravě smluv, u nichž v praxi aplikovali smluvní ujednání obsažená ve vzorech FIDIC, což ostatně zadavatel uvedl ve vyjádření k návrhu, Úřadu nepřísluší nahrazovat jeho vůli a tvrdit, že zadavatel ve skutečnosti v zadávacích podmínkách požadoval, aby se jednalo o zkušenosti s přípravou smluv, které musely kompletně obsáhnout smluvní vzory FIDIC. Ze zadávací podmínky tak, jak byla obsažena v zadávací dokumentaci, explicitně neplyne, že by dodavatelé museli dokládat reference, které obsahují celý konkrétní smluvní vzor FIDIC, postačuje, aby smlouva obsahovala některé ze smluvních podmínek FIDIC. Výklad zadávací podmínky, který zadavatel zvolil ve prospěch dodavatele (mírnější výklad), je tedy namístě.

14.         Úřad závěrem v části K hodnocení vzorových prací A a B konstatoval, že zadavatelem provedené hodnocení považuje za řádně odůvodněné, odpovídající jak předloženým vzorovým pracím, tak i předem stanoveným kritériím v zadávací dokumentaci. Úřad i v tomto případě má za prokázané, že se zadavatel nedopustil při hodnocení obdržených nabídek porušení zákonem uložených povinností.

III.           Námitky rozkladu

15.         Dne 11. 6. 2024 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí blanketní rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 28. 5. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě. Dne 17. 6. 2024 potom doručil navrhovatel Úřadu odůvodnění svého rozkladu z téhož dne. Navrhovatel s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, napadá jej v celém rozsahu z důvodu nesprávnosti a nezákonnosti jeho výroků.

16.         Co se týče výroku I napadeného rozhodnutí, tak navrhovatel nesouhlasí s tím, že jeho návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, případně, že mohl svou argumentaci uplatnit již v rámci námitek proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel tvrdí, že již v námitkách č. 3 zpochybňoval, že by mohl vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. připravovat smlouvu na veřejnou zakázku pro zadavatele dle smluvních podmínek FIDIC. Navrhovatele zároveň při sepisu námitek č. 3 nenapadlo, že by vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. vůbec byl schopen tvrdit, že smlouva mezi vybraným dodavatelem M - SILNICE a.s. a jeho smluvními partnery (poddodavateli) představuje smlouvu na veřejnou zakázku, jak vyžadovaly zadávací podmínky ve vztahu k hodnoceným zkušenostem členů týmu. Právě tuto skutečnost, tedy že vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. opravdu předkládal předmětnou referenci v této podobě se záměrem jejím prostřednictvím prokázat kritérium přípravy smlouvy na veřejnou zakázku, se navrhovatel dozvěděl s jistotou až z rozhodnutí o námitkách č. 3. Navrhovatel by spíše očekával, že Úřad jakožto správní orgán bude jednotlivá podání posuzovat podle jejich obsahu, nikoliv že se bude držet formalisticky a účelově jedné věty obsažené v návrhu, na jejímž základě rezignuje na jakýkoli přezkum a v tomto bodě správní řízení zastaví. Z námitek č. 3 je zřejmé, že navrhovatel poukazoval na problematičnost referencí M - SILNICE a.s. od počátku. Jediná možná indicie o změně rozsahu namítaných skutečností je obsažena v jedné větě návrhu (bod 41.). Ani z toho však neplyne, že by v návrhu navrhovatel uplatňoval nové skutečnosti nad rámec námitek č. 3.

17.         K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A navrhovatel uvádí, že jej překvapuje argumentace Úřadu procesní ekonomií, když Úřad sám dospěl k závěru, že se zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, zejména tedy k otázce, zda šlo o komplexní administraci zadávacího řízení. Navrhovatel se vymezuje i proti skutečnosti, že i kdyby nebyly hodnoceny napadené reference, nemělo by to vliv na výběr dodavatele. Navrhovatel trvá na tom, že musí být jeho návrh posuzován komplexně i včetně odlišného hodnocení právních rozborů, které může způsobit další změnu bodů.

18.         K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A, jejichž předmětem bylo vypracování studie proveditelnosti navrhovatel namítá, že vypracování studie proveditelnosti není výstupem projekční činnosti. Navrhovatel považuje výklad zadávacích podmínek za natolik překvapivý, že ho nemohl předvídat a formulovat žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Požadavek na kvalitativní hodnocení byl pouze podmínkou pro přidělení bonifikace, nikoliv pro uznání zkušenosti jako takové pro účely hodnocení. Pokud nebyly naplněny základní podmínky pro uznání reference pro účely hodnocení, pak nelze diskutovat ani o přidělení bonifikace za provedení kvalitativního hodnocení. Navrhovatel trvá na tom, že předmětné zkušenosti předložené pro účely hodnocení nabídek nesplňují zadávací podmínky, a neměly jim tudíž být přiděleny žádné body. Pokud zadavatel v průběhu zadávacího řízení dospěl k závěru, že k předmětné referenci je dostačující mít zkušenosti s administrací zakázky na vypracování studie proveditelnosti, pak tímto extenzivním výkladem zadavatel připustil neporovnatelné a neověřitelné nabídky, což má vliv i na okruh možných dodavatelů v zakázce.

19.         K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritérium A, jejímž předmětem byl návrh architektonického řešení stanice Veleslavín, včetně navazující administrace jednacího řízení bez uveřejnění na vytvoření architektonické studie navrhovatel namítá, že soutěž o návrh není zadávacím řízením, ale svébytným procesem, na jehož základě nedochází k uzavření smlouvy a v jeho průběhu nedochází ke kvalitativnímu hodnocení nabídek. Navazující JŘBU je pouze fakultativní. Nejde tedy o zakázku, při které by docházelo ke komplexní administraci veřejné zakázky. Navrhovatel tedy trvá na tom, že předmětná zkušenost předložená pro účely hodnocení nabídek nesplňuje zadávací podmínky.

20.         K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost „(…) s přípravou vzoru smlouvy VZ (…)“ podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria B, jež obsahovaly smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi smluvních podmínek) navrhovatel napadá, že vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. k referenci týkající se zkušenosti člena realizačního týmu Mgr. P. O. u zakázky „Administrativní budovy radnice MČ Praha 14 - pilotní projekt energetických úspor, Objednatel: Městská část Praha 14“ (dále jen „reference MČ Praha 14“) původně tvrdil, že smlouva je zpracována podle standardních podmínek FIDIC. Následně svůj názor změnil a tvrdí, že smluvní dokumentace vychází z principů smluvních podmínek FIDIC, což dokládá např. úpravou vyšší moci. Navrhovatel trvá na tom, že předmětná zkušenost předložená pro účely hodnocení nabídek je nepravdivá a nesplňuje zadávací podmínky.

21.         Závěrem k části K hodnocení vzorových prací A a B se navrhovatel domnívá, že část hodnocení provedl zadavatel svévolně a netransparentně označil určitou část za nevyhovující. Tuto praxi lze spatřovat v pouhém měnícím se odůvodnění vzorových prací (s ohledem na podané námitky) navrhovatele beze změny jeho bodového hodnocení. Hodnocení je navíc až příliš tautologické, když opakuje fráze ze zadávací dokumentace bez jejich bližšího zdůvodnění. Navrhovatel vyčítá Úřadu, že při přezkumu kritéria „Srozumitelnost a přehlednost“ nezohlednil netransparentnost celého posouzení, které nemělo oporu v objektivně přezkoumatelném zjištění.

Závěr rozkladu

22.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

23.         Dne 25. 6. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele, v němž zadavatel uvádí, že je napadené rozhodnutí dle jeho názoru věcně správné, založené na velmi podrobném zjištění skutkového stavu a podložené srozumitelnou právní argumentací.

24.         K výroku I napadeného rozhodnutí zadavatel podotýká, že se mu jeví, že navrhovatel v rozkladu i v návrhu argumentuje účelově podle toho, jak se mu to v danou chvíli hodí.

25.         K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A zadavatel uvádí, že navrhovatel ne zcela jasně a srozumitelně popisuje ve svých podáních, proti čemu brojí, z tohoto důvodu byly námitky č. 3 v rozhodnutí o námitkách č. 3 vypořádány tak, jak je zadavatel pochopil.

26.         K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A, jejichž předmětem bylo vypracování studie proveditelnosti zadavatel nemá za to, že administrace zakázky na projekční práce striktně zahrnuje pouze zpracování projektové dokumentace určitého stupně, naopak má za to, že pokud předmětem zadávané zakázky byly technické projekty pro provádění stavebně inženýrských prací a technické studie, pak podmínkám pro přidělení bodového hodnocení obě zkušenosti vyhovují, neboť zadávané plnění obsahovalo projekční práce. Pokud pak plnění obsahovala projekční práce, pak dle zadavatele logicky naplňovalo podmínku „administrace zakázky na projekční práce“.

27.         K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritérium A, jejímž předmětem byl návrh architektonického řešení stanice Veleslavín, včetně navazující administrace jednacího řízení bez uveřejnění na vytvoření architektonické studie má zadavatel za to, že daná zkušenost je relevantní, neboť zde byl administrován postup směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. Na výsledek soutěže o návrh následně navazuje JŘBU, ve kterém je s autorem vítězného návrhu uzavřena smlouva na zpracování navazující projektové dokumentace. Z tohoto důvodu se zadavatel domnívá, že uznání administrace postupu směřujícího k získání výše popsaných výstupů (které mají charakter projekčních prací a které jsou následně dále rozpracovány do podoby projektové dokumentace v rámci zakázky zadané v navazujícím JŘBU) je v souladu s logikou daného hodnoticího kritéria a nepředstavuje nikterak extenzivní pojetí, jak tvrdí navrhovatel.

28.         K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost „(…) s přípravou vzoru smlouvy VZ (…)“ podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria B, jež obsahovaly smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi smluvních podmínek) zadavatel trvá na tom, že je třeba odmítnout argumentaci navrhovatele, který v rozkladu přichází s absurdním tvrzením, že je rozdíl mezi formulací „dle standardních podmínek FIDIC“ a „vychází z principů smluvních podmínek FIDIC“, přičemž z těchto závěrů usuzuje, že dodavatel vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. uvedl ve své nabídce nepravdivé údaje. Dle zadavatele je potřeba vycházet ze znění zadávacích podmínek, dle kterých byla bonifikace předpokládána v případě, kdy návrh smlouvy obsahoval smluvní podmínky FIDIC. V žádném případě tedy nejde dojít k závěru, že předložená reference vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o.  nesplňovala podmínky pro bonifikaci dle zadávacích podmínek, když i objednatel této reference, který s největší pravděpodobností o této referenci ví nejvíc, sám zadavateli potvrdil, že se jednalo o návrh smlouvy dle standardních podmínek FIDIC (Yellow book), což dle zadavatele znamená, že se jednalo o plnění naplňující podmínky pro udělení bonifikace.

29.         K části K hodnocení vzorových prací A a B zadavatel trvá na tom, že při hodnocení dílčích hodnoticích kritérií „Kvalita vzorové práce A“ a „Kvalita vzorové práce B“ postupoval v souladu se zákonem. Zpráva o hodnocení nabídek dle zadavatele obsahuje podrobné, přehledné, jasné, srozumitelné a přezkoumatelné hodnocení. Z těchto zaznamenaných informací je dle zadavatele zřejmé, v čem je spatřován deficit nabídky navrhovatele (jím předložených vzorových prací) oproti těm nabídkám, kde vůči přehlednosti a srozumitelnosti nebylo možné mít výhrady. Jedná se zde sice o hodnocení, do kterého nevyhnutelně vstupuje prvek subjektivity, zadavatel však dle svého názoru jasně vysvětlil, proč výstupy navrhovatele hodnotil jako uživatelsky méně přívětivé.

30.         Zadavatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že se napadené rozhodnutí potvrzuje a podaný rozklad se zamítá.

Vyjádření vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. k rozkladu navrhovatele

31.         Dne 25. 6. 2024 obdržel Úřad rovněž vyjádření vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. z téhož dne k rozkladu navrhovatele, v němž předesílá, že rozklad nepřináší žádné nové a právně relevantní důvody na podporu argumentace navrhovatele, a je přesvědčen, že Úřad rozhodl v prvním stupni zcela správně a současně jediným možným způsobem.

32.         Z návrhu i rozkladu navrhovatele je dle vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o.  zřejmá snaha navrhovatele paralyzovat zadávací řízení za jakoukoliv cenu, a to i při vědomí toho, že se navrhovatel dle výsledků hodnocení nedostane do okruhu vybraných dodavatelů, tedy i při vědomí toho, že namítané skutečnosti nemají podklad v zadávacích podmínkách ani obsahu nabídek, a především nemají vliv na výběr nejvhodnějších dodavatelů.

33.         V této souvislosti vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. zdůrazňuje, že připouští-li zadávací podmínky různý výklad, nemůže jít jejich znění nikdy k tíži žádného z dodavatelů. Tím spíše nelze v takové situaci nařknout žádného z dodavatelů z uvádění informací neodpovídajících skutečnosti, jak to opakovaně činí navrhovatel.

34.         K výroku I napadeného rozhodnutí vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. shrnuje, že Úřad nepochybil, zastavil-li správní řízení v části návrhu směřující proti referencím M - SILNICE a.s. pro opožděnost námitek. Na závěru Úřadu neshledává vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. nic formalistického ani nezákonného. Jedná se o v praxi již plně zaběhnutou zásadu koncentrace, kdy Úřad v návrhovém řízení nepřezkoumává z povahy věci nic, co navrhovatel neučinil před podáním návrhu součástí námitek a na co v návrhovém řízení složil kauci. V opačném případě by nastávaly paradoxní situace, kdy by Úřad musel v návrhovém řízení přezkoumávat celý postup zadavatele i na základě fakticky blanketního návrhu. Za důsledky svého pochybení nese navrhovatel dle vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. plnou odpovědnost a nezbývá mu než se s legitimními závěry Úřadu smířit.

35.         K částem týkajícím se posouzení svých předmětných referenčních zakázek, jakož i k části týkající se posouzení hodnocení vzorových prací A a B Úřadem v rámci odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí vyjadřuje vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. své plné přesvědčení o správnosti a zákonnosti posouzení daných otázek Úřadem, přičemž námitky navrhovatele jednoznačně odmítá.

36.         Vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. závěrem navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

IV.          Řízení o rozkladu

37.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

38.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu uplatněných rozkladových námitek ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

39.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl v rozporu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k dalšímu projednání.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání

40.         Úvodem sděluji, že se neztotožňuji s právním posouzením věci Úřadem v napadeném rozhodnutí týkajícím se výroku I a jeho odůvodnění a výroku II a jeho odůvodnění v části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A a části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost „(…) s přípravou vzoru smlouvy VZ (…)“ podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria B, jež obsahovaly smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi smluvních podmínek). Toto zjištění mě vedlo ke zrušení napadeného rozhodnutí jako celku, jelikož s ohledem na vady právního posouzení týkající se výroku I a jeho odůvodnění a výroku II a příslušných částí jeho odůvodnění nemůže napadené rozhodnutí z hlediska zákonnosti obstát.

41.         Zároveň předesílám, že veškeré námitky navrhovatele směřující do jednotlivých hodnocených referencí vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. nemohou vést k tomu, aby tyto reference byly označeny za nepravdivé, a tudíž aby byl dán důvod pro vyloučení tohoto dodavatele dle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Námitky navrhovatele směřují totiž svou podstatou do nejasného či sporného výkladu jednotlivých zadávacích podmínek. Není namítáno, že by vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. referenční zakázky prostřednictvím svých odborníků nerealizoval, či že by tyto reference měly jednoznačně jinou kvalitu, než bylo požadováno zadávacími podmínkami, a to s ohledem na různý výklad zadávacích podmínek. Ačkoliv níže uzavírám, že některým referencím neměla být při hodnocení přidělena bodová hodnota, neznamená to, že by se jednalo o reference nepravdivé, jak bylo uzavřeno v navrhovatelem odkazovaném rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn.  ÚOHS-R0133/2023/VZ, č. j. ÚOHS-47412/2023/162 ze dne 29. 11. 2023. I v tomto rozhodnutí se totiž uvádí, že v případě nejasností v přeložených údajích je nutno s ohledem na možnou aplikaci § 48 odst. 2 písm. c) zákona rozlišovat na tyto dvě skupiny: „první skupina, u níž není důvod pro vyloučení naplněn, zahrnuje případy, kdy za a) výklad určité zadávací podmínky je mezi zadavatelem a účastníkem sporný, takže účastník se domnívá, že podmínku splňuje, kdežto zadavatel je opačného názoru, resp. účastník nepochopí požadavky zadavatele, a za b) dojde ke zjevné nepozornosti při zpracování nabídky. Druhou skupinu tvoří případy, kdy už důvod pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. c) zákona naplněn je. Sem spadají „situace, kdy účastník zadávacího řízení (často úmyslně) uvede nepravdivý údaj se záměrem, aby byla jeho nabídka vybrána.“ Veškeré mé závěry ohledně nepřiznání bodového hodnocení u některých referenčních zakázek tak vycházejí z odlišného výkladu sporných zadávacích podmínek, nikoliv ze závěru, že by se jednalo o reference nepravdivé.

K výroku I napadeného rozhodnutí

42.         Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí správní řízení v části týkající se námitek navrhovatele směřujících proti referencím M - SILNICE a.s. v nabídce vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. z důvodu, že se dle navrhovatele nejednalo o přípravu vzoru smlouvy k veřejné zakázce, jelikož cit. objednatelem předmětné referenční služby nebyl zadavatel, ale vybraný dodavatel, zastavil, neboť dospěl k závěru, že návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky.

43.         Navrhovatel v rozkladu s takovým závěrem nesouhlasí, když trvá na tom, že již v námitkách č. 3 zpochybňoval, že by mohl vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. připravovat smlouvu na danou veřejnou zakázku pro zadavatele dle smluvních podmínek FIDIC. Fakt, že vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. byl schopen tvrdit, že smlouva mezi vybraným dodavatelem M - SILNICE a.s. a jeho smluvními partnery (poddodavateli) představuje smlouvu na veřejnou zakázku, jak vyžadovaly zadávací podmínky ve vztahu k hodnoceným zkušenostem členů týmu, se navrhovatel dozvěděl s jistotou až z rozhodnutí o námitkách č. 3. Tedy až teprve z rozhodnutí o námitkách č. 3 měl navrhovatel postaveno najisto, že předmětem dané reference vůbec nebyla příprava smlouvy na veřejnou zakázku pro zadavatele. V návaznosti na toto zjištění proto navrhovatel tuto svou výhradu podrobněji rozvedl v návrhu a potažmo v rozkladu. Nicméně navrhovatel setrvává na svém přesvědčení, že poukazoval na problematičnost referencí M - SILNICE a.s. od počátku a z jím uváděných faktů tedy neplyne, že by v návrhu uplatňoval nové skutečnosti nad rámec námitek č. 3.

44.         Rekapituluji, že v bodě 99 napadeného rozhodnutí Úřad v rámci skutkových zjištění popsal, že v článku 10 zadávací dokumentace zadavatel vymezil způsob hodnocení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti na základě následujících kritérií:

	„Kritérium	Váha
1.	Nabídková cena	40 %
2.	Kvalita vzorové práce A	15 %
3.	Kvalita vzorové práce B	15 %
4.	Zkušenosti členů realizačního týmu	30 %

U hodnoticího kritéria č. 4 v bodě B potom zadavatel uvedl, že bude hodnocen „počet zkušeností členů realizačního týmu s přípravou vzoru smlouvy VZ na projektování/TDS/stavbu/rekonstrukci/údržbu stavby, její součásti, nebo příslušenství“. Zde měl být pak udělen 1 bod za každou zkušenost každého člena realizačního týmu, s tím že byla stanovena bodová bonifikace „koeficient 1,5 za každý vzor smlouvy, jež obsahovala smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi smluvních podmínek)“.

45.         V námitkách č. 3 navrhovatel v bodě 11 uvedl, že v případě referencí M - SILNICE a.s. „se mělo jednat o zkušenosti realizované pro objednatele M-SILNICE a.s. Dle veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že společnost M-SILNICE a.s. byla vybraným dodavatelem v případě obou uvedených veřejných zakázek jako jejich zhotovitel. Rovněž platí, že v případě obou veřejných zakázek byl vzor smlouvy dle smluvních podmínek FIDIC součástí dokumentace k předmětným zadávacím řízením. Pokud tedy objednatelem služeb dodavatele byla společnost M-SILNICE a.s. (a nikoliv zadavatel předmětných veřejných zakázek, který připravoval i smluvní dokumentaci), stěží si lze představit, že by dodavatel pro tohoto objednatele připravoval „vzor smlouvy, jež obsahovala smluvní podmínky FIDIC“ právě k uvedeným projektům (veřejným zakázkám).“

46.         Je sice pravdou, že navrhovatel explicitně namítal, že reference M - SILNICE a.s. nesplňují požadavky podkritéria B, že tedy nebyla naplněna základní podmínka předmětného kritéria, tj. že půjde o smlouvy k veřejné zakázce, tudíž je neměl zadavatel vůbec uznat a přidělit jim jakékoli body, až v návrhu. Nicméně po posouzení námitek č. 3 je třeba připustit, že z jejich obsahu jednoznačně vyplývá, že již zde navrhovatel v případě referencí M - SILNICE a.s.  namítal, že se jedná o reference, v nichž společnost M - SILNICE a.s. vystupovala v pozici zhotovitele, tj. vybraného dodavatele, že tedy společnost M - SILNICE a.s. nebyla zadavatelem předmětných veřejných zakázek, který připravoval i smluvní dokumentaci. Úřad tedy námitku týkající se referencí M - SILNICE a.s. v návrhu neměl posuzovat jako námitku novou, uplatněnou nad rámec námitek č. 3, a tudíž nepřípustnou. Úřad se zastavením správního řízení v této části dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož se touto námitkou měl zabývat věcně, avšak tak neučinil.

47.         Co se potom týče meritorního posouzení této námitky, je třeba jí přisoudit právní relevanci. Není totiž sporu o tom, že se v případě referencí M - SILNICE a.s. nepochybně jedná o reference, v nichž společnost M - SILNICE a.s. vystupovala v pozici zhotovitele, tj. vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o., resp. člen jeho právního týmu JUDr. T. K. tak pro objednatele M - SILNICE a.s. připravoval smlouvy pro vybraného dodavatele, nikoli zadavatele. Zadavatel však jako referenci podrobenou hodnocení požadoval zkušenost s přípravou vzoru smlouvy na veřejnou zakázku.

48.         Dle § 2 zákona zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

49.         Dle § 51 odst. 1 zákona zadávací řízení je ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.

50.         Dle § 51 odst. 3 zákona smlouva nebo rámcová dohoda musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele a musí být uzavřena písemně.

51.         Dle komentáře (viz Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online)  k § 51 odst. 3 zákona platí, že „že po celou dobu realizace veřejné zakázky musí být smlouva (resp. rámcová dohoda) v souladu s původními zadávacími podmínkami a vybranou nabídkou (nejedná-li se o právem aprobovanou možnost změny závazku ze smlouvy, § 222); veřejná zakázka musí být tedy realizována za podmínek, které byly stanoveny v rámci zadávacího řízení (zveřejněním zadávacích podmínek a podáním vybrané nabídky), a nikoliv za podmínek, které by chtěl zadavatel či vybraný dodavatel v průběhu realizace veřejné zakázky libovolně a svévolně měnit (srov. rovněž § 124 odst. 4 v nadlimitním režimu).“

52.         Ohledně specifik smlouvy na veřejnou zakázku lze odkázat i na odborný článek (viz https://www.epravo.cz/top/clanky/lze-smlouvy-na-verejne-zakazky-povazovat-za-smlouvy-uzavrene-adheznim-zpusobem-110531.html), v němž se konstatuje, že „v oblasti zadávání veřejných zakázek návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky typicky předkládá zadavatel jako součást zadávací dokumentace[3] a dodavatel nemá možnost předložený návrh smlouvy měnit a předkládat „kontraofertu. (…) Návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky je zpravidla (s přihlédnutím k použitému druhu zadávacího řízení) předložen zadavatelem coby součást zadávací dokumentace, přičemž takový návrh smlouvy je vytvořen výlučně zadavatelem, příp. jeho zástupcem, a je pro všechny účastníky zadávacího řízení stejný. Dodavatel nemá skutečnou možnost ovlivnit znění smlouvy, kterou musí buď v předloženém znění akceptovat, nebo se zadávacího řízení vůbec nemůže účastnit.“

53.         V návaznosti na výše citované je třeba konstatovat, že smlouva na veřejnou zakázku s sebou nese imanentní specifika, zejm. pak je její návrh většinově součástí zadávací dokumentace, kterou koncipuje zadavatel coby iniciátor a gestor jím realizovaného zadávacího řízení. Smlouva na veřejnou zakázku tak obsahuje zadavatelem stanovené zadávací podmínky, které odpovídají právě jeho potřebám a požadavkům na předmět veřejné zakázky, z logiky věci ji pak může koncipovat pouze zadavatel (popř. jeho právní zástupce), nikoli vybraný dodavatel. Proto ani vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. nemůže vykazovat reference M - SILNICE a.s. jako přípravu smluv na veřejnou zakázku, když se jednalo o smlouvy, které připravoval pro vybraného dodavatele M - SILNICE a.s. coby zhotovitele daných zakázek.

54.         Námitku navrhovatele vůči postupu zadavatele, který uznal reference M - SILNICE a.s. vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. coby splňující požadavky jím stanoveného hodnoticího kritéria č. 4 bodu B, tak lze považovat za případnou. Zadavatel tak neměl vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. za tyto reference připsat žádné body, tím méně pak bodovou bonifikaci „za každý vzor smlouvy, jež obsahovala smluvní podmínky FIDIC“. Vzhledem k tomu, že zde reference M - SILNICE a.s. neobstojí jako smlouvy na veřejnou zakázku vůbec, není namístě již posuzovat, zda tyto smlouvy obsahovaly smluvní podmínky FIDIC, protože tato bodová bonifikace se odvíjí od připsání bodů za zkušenosti se smlouvami na veřejné zakázky, které však v tomto případě vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. nedoložil, když se jednalo o smlouvy pro vybraného dodavatele, ale nikoli zadavatele.

55.         Jak vyplývá z Oznámení o výběru č. 3 Přílohy č. 4 „Hodnocení nabídek v kritériu č. 4 - podrobné hodnocení“, za tyto reference obdržel vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. celkem 3 body, tj. 1,5 bodu za každou ze 2 veřejných zakázek (včetně 0,5 bodové bonifikace za započtení smluvních podmínek FIDIC pro každou ze 2 smluv). Vzhledem k tomu, že reference M - SILNICE a.s. nesplnily požadavky zadavatele, aby šlo o přípravu vzoru smlouvy na veřejnou zakázku, je třeba vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. odečíst 3 zde připsané body, neboť mu je zadavatel přisoudil neoprávněně. Tato skutečnost bude dále zohledněna v textu níže u části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A.

56.         Nezbývá mi než v této části uzavřít, že Úřad neměl odmítnout námitky z návrhu navrhovatele směřující proti referencím M - SILNICE a.s. v nabídce vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. z důvodu, že se dle navrhovatele nejednalo o přípravu vzoru smlouvy k veřejné zakázce, jelikož cit. objednatelem předmětné referenční služby nebyl zadavatel, ale vybraný dodavatel, jako námitky nové, uplatněné nad rámec námitek č. 3. Těmito námitkami se tak Úřad měl zabývat a meritorně je posoudit, což neučinil, čímž zatížil výrok I i jeho odůvodnění vadou nesprávného právního posouzení, proto je třeba výrok I napadeného rozhodnutí zrušit, neboť nemá oporu v zákoně. Úřad tak bude muset předmětné námitky navrhovatele věcně posoudit při zohlednění závazného právního názoru předsedy Úřadu prezentovaného výše.

K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost „(…) s přípravou vzoru smlouvy VZ (…)“ podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria B, jež obsahovaly smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi smluvních podmínek)

57.         V této části rozkladu navrhovatel shodně s návrhem napadá referenci MČ Praha 14 vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. ve vztahu k udělení 0,5bodové bonifikace za to, že daná smlouva údajně obsahovala smluvní podmínky FIDIC. Navrhovatel trvá na tom, že je nepravdivé tvrzení v oznámení o výběru č. 3, že tato smlouva je zpracována dle standardních podmínek FIDIC (Yellow book), a tedy zadavatel dle navrhovatele neměl tuto referenci ocenit 0,5bodovou bonifikací právě za smluvní podmínky FIDIC. Následné tvrzení vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. i zadavatele, že předmětná smlouva vychází z principů smluvních podmínek FIDIC, dle navrhovatele nemůže být stavěno na roveň původnímu tvrzení o jejím zpracování dle standardních podmínek FIDIC (Yellow book). Tento rozpor v původní deklaraci a jejím pozdějším zmírnění dle navrhovatele potvrzuje, že je reference ve vztahu k smluvním podmínkám FIDIC nepravdivá, nejednalo se tak o plnění naplňující podmínky pro udělení bonifikace, což měl Úřad korigovat a tento postup zadavatele neakceptovat. Argumentace Úřadu, že zadavatel nemá důvod o referenci pochybovat, protože ji ověřil u objednatele, dle navrhovatele neobstojí, neboť to nic nemění na tom, že smlouva nepředstavovala smluvní vzor FIDIC, ani na tom, že ze zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel požadoval zkušenost s přípravou smluvního vzoru FIDIC.

58.         Jak je popsáno v bodě 44 tohoto rozhodnutí, zadavatel u hodnoticího kritéria č. 4 v bodě B stanovil bodovou bonifikaci „koeficient 1,5 za každý vzor smlouvy, jež obsahovala smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi smluvních podmínek)“. Je tak třeba vyřešit výklad této zadávací podmínky, zda ji lze chápat jako požadavek na smlouvu „dle standardních podmínek FIDIC“, jak původně k referenci MČ Praha 14 uvedli vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. i zadavatel, a na čemž stále trvá navrhovatel, anebo zda je možné pod ni podřadit i mírnější charakteristiku, že smlouva „vychází z principů smluvních podmínek FIDIC, tedy že stačí, že smlouva obsahuje jen určité smluvní podmínky FIDIC, jak později upřesnili ohledně reference MČ Praha 14 vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. i zadavatel a jak rovněž konstatoval Úřad v napadeném rozhodnutí.

59.         Ověření reference u objednatele, který zadavateli písemně potvrdil, že vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. zpracoval dotčenou smlouvu podle standardních podmínek „FIDIC Yellow book“, by bylo postačující, pokud by zde neexistovalo odlišné tvrzení navrhovatele, a také pozdější korekce tohoto faktu ze strany vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. i zadavatele, kteří sami připustili, že daná smlouva pouze obsahuje jen určité smluvní podmínky FIDIC. Tento potvrzený fakt však relativizuje ověření reference u objednatele, jehož vyjádření ve světle těchto objektivních faktů nelze považovat za přesné. Není tedy sporu o tom, že reference MČ Praha 14 plně neodpovídá standardnímu smluvnímu vzoru FIDIC, ale pouze obsahuje jen určité smluvní podmínky FIDIC. Je tak potřeba posoudit, zda tato reference odpovídá požadavku zadavatele na obsah smluvních podmínek FIDIC, aby jí bylo možno připsat 0,5bodovou bonifikaci.

60.         V této souvislosti považuji za vhodné obecně nastínit povahu smluvních podmínek FIDIC. „Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils je mezinárodní federace konzultačních inženýrů, zkráceně se FIDIC označují vzorové smlouvy – většinou pro stavebnictví a průmysl, pro veřejné zakázky, pro dotační programy - které vytvořila federace FIDIC.“[4] „Zjednodušeně řečeno se jedná o pestrou škálu smluvních podmínek, a to doslova pestrou. FIDIC tvoří jednotlivé „knihy“ (přejato z anglického názvu „Book“) smluvních podmínek, které jsou od sebe barevně odlišeny podle účelu, ke kterému se užívají, a podle toho se také jmenují. Red Book, Green Book, Yellow Book, Orange Book, Silver Book, Gold Book, Pink Book. Tato barevná pojmenování jednotlivých knih jsou u FIDICu již tradicí a zároveň velmi jednoduchým rozlišovacím prvkem. (…) Každá kniha FIDIC by se dala popsat jako ucelený „návod“ k provádění zakázky. Knihy jsou rozděleny podle předmětu dané zakázky: na výstavbu pozemních a inženýrských staveb (Červená kniha), pro stavby menšího rozsahu (Zelená kniha), na vyprojektování, dodávku a provozování (Zlatá kniha). Na začátku každé knihy jsou definice všech pojmů, které se v konkrétní knize vyskytují, následuje výčet jednotlivých práv a povinností osob, které se realizace zakázky účastní, dále časové podmínky zakázky a další detaily všech činností spojených s realizací zakázky. (…) Smluvní podmínky FIDIC se stanou závaznými tehdy, pokud si to smluvní strany ujednají v konkrétní zakázce a samozřejmě jen pro strany této smlouvy. Většinou se jedná o smlouvu o dílo, dále může jít o smlouvu o poskytování služeb atp. Vzhledem k tomu, že jsou tyto smluvní podmínky poměrně obsáhlé, co se stavební problematiky týče, je oboustranně výhodné je při realizaci zakázek použít. Obě strany pak mají větší míru jistoty, protože vztah mezi nimi je dopodrobna upraven a případné nepředvídané okolnosti se pak dají lépe a efektivněji řešit. To je ostatně cíl a význam FIDICu. Unifikovat, zpřehledňovat a zjednodušovat postup realizace zakázky. (…) Veřejné zakázky by obecně měly být co nejtransparentnější a velmi dobře smluvně upravené, a právě proto je FIDIC jejich ideálním doplňkem díky svojí obsáhlosti a propracovanosti, takže pak téměř nevzniká prostor pro jakékoli nekalé jednání, které veřejné zakázky často přitahují. (…) Díky smluvním podmínkám FIDIC je v rámci zakázek nastolen určitý řád, jehož výsledkem je větší míra jistoty, předvídatelnosti a transparentnosti.“[5]

61.         Vzorové smluvní podmínky FIDIC jsou tedy v současné době v odborných kruzích považovány za značně rozšířené smluvní standardy v oboru stavebnictví při realizaci výstavbových projektů (včetně veřejných zakázek). „Užití smluvních podmínek FIDIC je v české stavební praxi stále častější především v několika posledních letech znatelně expanduje. I proto je třeba klást na znalost smluvních podmínek FIDIC a jejich speciálních institutů podstatný důraz, neboť bez jejich podrobné znalosti lze v dnešní době uvažovat o významnějších úspěších na stavebním trhu pouze stěží.“[6]  Smluvní podmínky FIDIC jsou celosvětově zavedený nástroj, i v českém prostředí se prosazují již několik desetiletí[7] a v současné době jsou široce užívány. V oblasti veřejných financí to lze demonstrovat např. tím, že v registru smluv se při vyhledávání hesla „FIDIC“ v textu smlouvy načte více než 7500 smluvních dokumentů, z jejichž charakteru je patrno, že jde o nástroj, ohledně něhož probíhá řada školení, a především na jehož základě byly realizovány tisíce staveb (s přihlédnutím k tomu, že registr smluv existuje až od 1. 7. 2016). Smluvní podmínky FIDIC jsou předmětem výuky na veřejných vysokých školách[8] v rámci předmětů týkajících se managementu stavby, jsou i předmětem školení organizovaných jak pro zadavatele, tak pro pracovníky stavebních společností. Uvedená fakta pak dokládají nejen to, že jsou smluvní podmínky FIDIC nástrojem rozšířeným, ale i to, že jsou nástrojem specifickým, s nímž je třeba se „naučit pracovat“, což v realitě probíhá jak na úrovni studentů stavebních fakult, tak budoucích smluvních stran, tedy pracovníků zadavatelů, stavebních společností, potažmo jejich právních zástupců.

62.         Jestliže zadavatel podmínil 0,5bodovou bonifikaci pro referenci předložením vzoru smlouvy, jež obsahovala smluvní podmínky FIDIC, je třeba tuto podmínku vykládat tak, že zadavatel bonifikuje právě doložení zkušenosti se smluvními standardy FIDIC. Upřesnění požadavku na smluvní podmínky FIDIC ve formě specifikace „bez ohledu na verzi smluvních podmínek“ v závorce lze vykládat tak, že zadavatel referenci neomezil žádným konkrétním typem „knihy“ FIDIC ve smyslu Yellow book, Red book apod., připustil tedy prokázání zkušenosti pomocí kterékoli tzv. knihy (book) FIDIC. Je nepochybné, že vzorové smluvní podmínky FIDIC se vyznačují mnoha specifiky (včetně školení či specializovaných předmětů na odborných školách) a jsou ve stavebnictví hojně využívány. Zkušenost s jejich aplikací tak je obecně vnímána jako určitá přidaná hodnota, kterou se zde zadavatel rozhodl „odměnit“ další bonifikací při předložení „vzoru smlouvy VZ na projektování/TDS/stavbu/rekonstrukci/údržbu stavby, její součásti, nebo příslušenství“.

63.         V návaznosti na výše popsaná specifika smluvních podmínek FIDIC tak nemohu souhlasit s benevolentním výkladem tohoto požadavku zadavatele ze strany Úřadu zejm. v bodech 148 až 150 napadeného rozhodnutí s tím, že zadavatel uvedenou zadávací podmínkou nezamýšlel, aby účastníci zadávacího řízení předložili reference, kterými by prokazovali přípravu smluv coby „čistých“ smluvních vzorů FIDIC, bylo pro něj dostačující, aby prokázali zkušenost s přípravou smlouvy, která bude určité smluvní podmínky FIDIC obsahovat. Sice je pravdou, že je to právě zadavatel, kdo musí nejlépe vědět, co v rámci poptávaného plnění potřebuje a má plné právo toto požadovat, přičemž si souladně se svými požadavky nastaví i zadávací podmínky. Již i Úřad omezuje tuto autonomii zadavatele podmínkou dodržení zákonných principů, zde se však s Úřadem rozcházím, že by tento princip byl při výkladu konkrétní formulace této zadávací podmínky zadavatelem zcela dodržen, zejm. s ohledem na zásady transparentnosti a přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona.

64.         K výkladu jednotlivých požadavků zadavatele na kvalifikaci (i zadávacích podmínek obecně) je sice nutno přistupovat tak, že v případě pochybností o jejich konkrétním naplnění je nutno zvolit takový výklad, který jde ve prospěch hospodářské soutěže, tento princip ale musí mít také určité hranice a není žádoucí prostřednictvím jeho aplikace dospět k úplnému vyprázdnění zadávací podmínky (byť i takový následek je možný, pokud nelze zadávací podmínku za použití výkladových pravidel interpretovat jinak). I při výkladu zadávací podmínky ve prospěch hospodářské soutěže je tak nutno přihlížet k tomu, jak takovou podmínku vykládá běžný odborně vybavený dodavatel, čeho chtěl z pohledu dodavatelů zadavatel touto podmínkou docílit a zda je výklad přiměřený s ohledem na ostatní poměry veřejné zakázky a zda je taková zadávací podmínka transparentní.

65.         Vzhledem k výše popsanému se přikláním k názoru, že pokud zadavatel požadoval „vzor smlouvy, jež obsahovala smluvní podmínky FIDIC“, je třeba takový požadavek vykládat tak, že má být smlouva postavena na standardech FIDIC, což pouhé jednotlivé ustanovení ze smluvních podmínek FIDIC nemůže defaultně splňovat. Jedná se totiž právě o ucelené smluvní standardy, kterými se veřejné zakázky v oboru stavebnictví při realizaci výstavbových projektů právě řídí za účelem dosažení větší míry jistoty, předvídatelnosti a transparentnosti. Vyžadují také specifické know how a schopnost s nimi pracovat se právě získává a dokládá zvláštním zaškolením a odpovídající praxí. Stěží si lze proto představit, že by smlouvě uceleně postavené na smluvních standardech FIDIC mohla být adekvátní smlouva, které pouze obsahuje jen určité třeba i ojedinělé smluvní podmínky z FIDIC izolovaně převzaté a vytržené z kontextu komplexních smluvních standardů FIDIC. Bylo by možné připustit, kdyby gros předložené smluvní reference odpovídalo standardům FIDIC s přiměřenou modifikací, ale nelze připustit, aby postačovala jednotlivá smluvní ujednání.

66.         Zde právě spatřuji kolizi se zásadou transparentnosti i přiměřenosti při takto zcela rozvolněném výkladu. Smluvní standardy FIDIC jsou v odborných kruzích dostatečně známy a široce využívány a z hlediska tohoto odborného přístupu je třeba také k výkladu požadavku na obsah smluvních podmínek FIDIC v referenční smlouvě přistupovat. Pouhá jednotlivá izolovaná ustanovení vzatá z FIDIC ve smlouvě, která se jinak podmínkami FIDIC neřídí, nemůže pro případnou referenci s přípravou takové smlouvy dostát smyslu a účelu požadavku na zkušenost se smluvními podmínkami FIDIC. Při aprobaci mírného výkladu Úřadu, který převzal výklad zadavatele, potažmo vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o., by pak zřejmě bylo možné připustit i bonifikaci reference u smlouvy, která by ze smluvních podmínek FIDIC obsahovala pouhou jednu jedinou větu, což jde zcela proti smyslu takového požadavku na osvědčení dostatečné zkušenosti právě s FIDIC. Minimálně zde vyvstává otázka, kde a zda vůbec by byla nějaká hranice, co lze ještě pod tuto bonifikovanou referenci podřadit a co už nikoli, což je v rozporu se zásadou transparentnosti i přiměřenosti.

67.         Jestliže zadavatel podmínil bonifikaci reference požadavkem na smlouvu, jež obsahovala smluvní podmínky FIDIC, je třeba takovou podmínku vykládat tak, že tedy taková smlouva měla převážně odpovídat standardům FIDIC. Vzhledem k tomu, že ve stavebním sektoru jsou standardy FIDIC čím dál tím více využívány, takový požadavek by rozhodně neomezoval hospodářskou soutěž nad míru či bezdůvodně. Jak bylo obecně konstatováno shora, argumentace, že se zadávací podmínka vykládá ve prospěch hospodářské soutěže, nemůže být zcela bezbřehá, jinak by se smysl takového požadavku mohl úplně vyprázdnit. Příliš široký výklad zadávací podmínky by vedl k popření jejího smyslu, a navíc také k neurčitosti a netransparentnosti takového požadavku. Nadto podmínka zkušenosti se smluvním vzorem FIDIC není nikterak unikátní, když je ve veřejných zakázkách na stavební práce využití smluvních vzoru FIDIC natolik rozšířené, že by takový požadavek neměl představovat pro dodavatele výraznější problém a ohrozit adekvátní hospodářskou soutěž mezi uchazeči o veřejnou zakázku.

68.         Argumentace Úřadu, že ze zadávací podmínky explicitně neplyne, že by dodavatelé museli dokládat reference, které obsahují celý konkrétní smluvní vzor FIDIC, a tak tedy postačuje, aby smlouva obsahovala některé ze smluvních podmínek FIDIC, je tak nepřípadná. Pokud zadavateli skutečně postačovalo užití jednotlivých izolovaných podmínek FIDIC v jinak mimo FIDIC uzavřené smlouvě, měl tuto podmínku v tomto smyslu výslovně specifikovat. Bylo by pak sice možné si klást otázku, má-li takový požadavek zadavatele vůbec smysl, ale pokud by jej formuloval jednoznačně, nedostal by se již do kolize se zásadou transparentnosti jako v přezkoumávaném případě. Vzhledem k tomu, že zadavatel tento požadavek takto nespecifikoval, je třeba se přiklonit k v odborných kruzích převažujícímu výkladu, tedy že bonifikovaná reference obsahující smluvní podmínky FIDIC znamená smlouvu smluvnímu vzoru FIDIC v převažující míře odpovídající.

69.         V návaznosti na výše uvedené konstatuji, že Úřad zadávací podmínku bonifikující smlouvu obsahující smluvní podmínky FIDIC posoudil právně nesprávně, když připustil její příliš široký výklad ze strany zadavatele, který navzdory ustálenému výkladu takové zadávací podmínky v odborných kruzích a zásadám transparentnosti a přiměřenosti posoudil předložení smlouvy obsahující pouhá jednotlivá ustanovení ze smluvních standardů FIDIC, avšak plně neodpovídající standardům FIDIC, jako vyhovující a podmínku 0,5bodové bonifikace splňující.  Je proto nutno ve světle shora uvedeného opětovně posoudit, zda vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. měl za referenci MČ Praha 14 obdržet navíc 0,5 bodů jako bonifikaci za smlouvu obsahující smluvní podmínky FIDIC, či nikoliv. Potenciální nutnost odečíst vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. dalších 0,5 bodů bude dále zohledněna v textu níže u části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A. Rovněž Úřad při novém posouzení věci bude muset tento závazný právní názor výše prezentovaný adekvátně zohlednit.

K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A

70.         Co se týče celkem osmi referenčních zakázek vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o., a to referencí prokazujících zkušenost s komplexní administrací veřejné zakázky, které navrhovatel napadl v námitkách č. 3, tak k nim Úřad v bodě 130 napadeného rozhodnutí uvedl, že má za to, že zadavatel při jejich vypořádání nejednal v souladu se zákonem, resp. ust. § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v těchto námitkách. Úřad však s ohledem na zásady procesní ekonomie a subsidiarity, které vychází z § 2 odst. 4 a § 6 správního řádu, nepřistoupil k tomu, že by zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 3, neboť takové rozhodnutí nepovažoval za stávající situace za účelné.

71.         Úřad totiž v bodě 131 napadeného rozhodnutí posoudil, jaký vliv by na celkové hodnocení nabídek měla hypotetická situace, kdy by zadavatel kompletně přistoupil na dotčené námitky navrhovatele a neuznal ani jednu z výše označených referencí navrhovatele, tj. situace, ve které by měl navrhovatel z hlediska této části své argumentace maximální úspěch. Jak už bylo výše uvedeno, pro vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. by takové posouzení jeho nabídky zadavatelem znamenalo ztrátu 12 bodů. Úřad přepočítal bodové hodnocení, při zohlednění této bodové ztráty, což však ve výsledku znamenalo, že se nabídka vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. v počtu obdržených bodů posunula z prvního na druhé místo a nabídka vybraného dodavatele Brož, Sedlatý s.r.o. by se umístila na prvním místě. Nabídka vybraného dodavatele Společnost pro SÚS SČK 2023 by stále zaujímala třetí místo a umístění nabídky navrhovatele by tak zůstalo neměnné, nabídka navrhovatele by setrvala na 4. místě. Viz podrobně Úřadem uvedená tabulka

	Fiala, Tejkal	Chrenek + MT			AKVT-Karolas		Brož		Rowan	Havel
Body za zkušenosti realizačního týmu vč. bonifikace	40	24			41,5		35		40	33
Nejvyšší počet bodů	41,5
Výpočet přidělených bodů	96,39	57,83			100		84,34		96,39	79,52
Body dle váhy kritéria	28,92	17,35			30		25,30		28,92	23,86
Celkem	89,74		80,68	89,31		95,30		81,33		91,31
pořadí	3		6	4		1		5		2

72.         Úřad potom v návaznosti na jím provedený výpočet uvedl v bodě 132 napadeného rozhodnutí, že případné zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 3 by nebylo důvodné vzhledem ke skutečnosti, že dané pochybení nemá vliv na výběr dodavatelů v šetřeném zadávacím řízení. Úřad proto rozhodl, že pro následný průběh zadávacího řízení není účelné ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 3 přistoupit.

73.         Otázku komplexní administrace veřejné zakázky v předložených referencích vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. tedy Úřad neřešil s tím, že i kdyby žádná z těchto referencí nebyla uznána, přišel by vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. o 12 bodů, což by z něj stále činilo vybraného dodavatele (pouze by se posunul z 1. na 2. místo), přičemž navrhovatel by zůstal i nadále na 4. místě.

74.         Nyní však je situace odlišná s ohledem na výše popsané pod nadpisy K výroku I napadeného rozhodnutí a K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost „(…) s přípravou vzoru smlouvy VZ (…)“ podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria B, jež obsahovaly smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi smluvních podmínek) by mohlo být vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. odečteno navíc dalších 3,5 bodů, což by jej odsunulo na 4. místo, a jedním ze tří vybraných dodavatelů by se pak stal navrhovatel, který by se ocitnul na 3. místě. Níže uvedená tabulka přehledně zobrazuje změnu v pořadí navrhovatele a vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o., pokud se k již odečteným 12 bodům provedeným Úřadem připočte dalších 3,5 bodu k odečtení za nesplnění dalších referencí, tj. referencí M – SILNICE (minus 3 body) a případné nesplnění bonifikace u reference MČ Praha (minus 0,5 bodu).

	Fiala, Tejkal	Chrenek + MT			AKVT-Karolas		Brož		Rowan	Havel
Body za zkušenosti realizačního týmu vč. bonifikace	40	24			41,5		35		40	29,5
Nejvyšší počet bodů	41,5
Výpočet přidělených bodů	96,39	57,83			100		84,34		96,39	71,08
Body dle váhy kritéria	28,92	17,35			30		25,30		28,92	21,32
Celkem	89,74		80,68	89,31		95,30		81,33		88,77
pořadí	2		6	3		1		5		4

75.         Argumentace Úřadu v bodech 125 až 133 napadeného rozhodnutí založená na předpokladu, že i při úplném neuznání referencí vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. týkajících se komplexní administrace veřejné zakázky nedojde k ovlivnění výběru dodavatelů, tak v kontextu možnosti odečíst vybranému dodavateli dalších 3,5 bodů nemůže nadále obstát, protože při zachování odečtu 12 bodů a navíc odečtu řečených 3,5 bodů k vlivu na výběr dodavatelů dojde, a to ve prospěch navrhovatele a v neprospěch právě vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o.

76.         Právní posouzení námitky týkající se referencí na komplexní administraci veřejné zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. Úřadem tak nadále nemůže obstát. Úřad se tak bude muset s námitkou navrhovatele směřující do zpochybnění prokázání komplexní administrace veřejných zakázek u 8 referenčních zakázek vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. vypořádat znovu a meritorně ji posoudit. Zejména musí Úřad zohlednit, zda skutečně bude nutno u této reference vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. odečíst plných 12 bodů, což by jej spolu s odečtem případných dalších 3,5 bodů za neuznané další reference zařadilo až na 4. místo na pozici nevybraného dodavatele, anebo u této reference bude dle nového posouzení Úřadem adekvátní odečíst méně bodů než plných 12, což by i spolu s odečtem jmenovaných 3,5 bodů mohlo vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. na některé z prvních 3 umístění udržet. Je tak třeba námitku navrhovatele směřující do komplexní administrace veřejné zakázky u 8 referenčních zakázek vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. znovu posoudit a návazně na to případně revidovat svůj závěr, zda zde bude dán vliv na výběr dodavatele či nikoli.

Následující postup Úřadu

77.         Vzhledem k tomu, že se Úřad dopustil nesprávného právního posouzení věci, přistoupil jsem ke zrušení napadeného rozhodnutí ve všech jeho výrocích.

78.         Podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu nestanoví-li zvláštní zákon jinak, lze v řízení o rozkladu, rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.

79.         Vzhledem k tomu, že rozklad podal navrhovatel, a zadavatel a navrhovatel jsou ve správním řízení v kontradiktorním postavení, nemůže předseda Úřadu v řízení o rozkladu změnit napadené rozhodnutí tak, že se návrhu navrhovatele vyhovuje. Změna rozhodnutí podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu v daném případě (s ohledem na nutnost dbát na procesní práva všech účastníků řízení) tedy nepřichází v úvahu.

80.         Byly tak splněny podmínky předvídané § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, a proto napadené rozhodnutí ruším a věc vracím Úřadu k novému projednání, neboť situaci není možné zhojit jinak než vydáním nového rozhodnutí ve věci. Úřad je při novém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí.

VI.          K dalším námitkám rozkladu

81.         Vzhledem k tomu, že jsem na základě výše posouzených námitek navrhovatele došel k závěru, že je třeba napadené rozhodnutí zrušit, bylo by možné se zbývajícími námitkami navrhovatele s odkazem na zásadu procesní ekonomie již nezabývat, jelikož jejich posouzení již nemůže ničeho změnit na mém závěru ohledně důvodnosti zrušení napadeného rozhodnutí. Nicméně s ohledem na princip dobré správy a také s ohledem na fakt, že Úřad bude ohledně všech námitek navrhovatele rozhodovat znovu, jelikož je napadené rozhodnutí zrušeno jako celek, uvádím, že se zbývajícími námitkami navrhovatele nesouhlasím a ohledně jejich posouzení dávám za pravdu Úřadu, což však nemůže vadnost napadeného rozhodnutí z důvodů výše uvedených nikterak zhojit. Ke zde řečenému stručně dodávám následující.

K části Referenční zakázky vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující jeho zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A, jejichž předmětem bylo vypracování studie proveditelnosti

82.         Navrhovatel namítá, že vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS neměly být jako reference prokazující zkušenost s komplexní administrací VZ na „výstavbu, rekonstrukci či údržbu dopravní stavby, její součásti, nebo příslušenství, dále na projekční práce nebo výkon TDS“ uznány referenční zakázky, jejichž předmětem plnění bylo vypracování studií proveditelnosti.

83.         Úřad se touto námitkou zabýval v bodech 134 až 139 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry plně souhlasím. Zejm. upozorňuji na bod 137 napadeného rozhodnutí, kde Úřad odkazuje na metodický dokument České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“) – standardy služeb pro pozemní stavby, která uvádí, že studie proveditelnosti záměru je předprojektovou přípravou stavby, je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Studie proveditelnosti dává stavebníkovi ve variantách konkrétní představu o koncepci řešení záměru – např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové. Výsledkem studie proveditelnosti záměru je i jednoznačné definování zadání pro výběr zpracovatele dokumentace projektu a následnou předprojektovou a projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi investora a projektanta.

84.         Za stěžejní bod z argumentace Úřadu považuji také bod 138 napadeného rozhodnutí, v němž se Úřad i v návaznosti na „manuál“ ČKAIT – standardy služeb pro pozemní stavby přiklání k tomu, že referenční zakázky, jejichž předmětem plnění bylo vypracování studie proveditelnosti, jsou podřaditelné pod vymezený okruh plnění, která zadavatel v rámci daného hodnoticího kritéria vymezil, neboť se jedná o určitý stupeň projekčních prací. Důležitým argumentem ve prospěch tohoto postupu zadavatele je nepochybně fakt, že prostřednictvím dotčených referenčních zakázek účastníci zadávacího řízení neprokazovali zkušenost s realizací studie proveditelnosti či projekčních prací, ale zkušenosti s poskytováním právních služeb při zadávání tohoto typu veřejných zakázek s tím, že s ohledem na bodovou bonifikaci, kterou zadavatel v rámci podkritéria A daného kritéria hodnocení zvolil, je zřejmé, že pro zadavatele bylo významné, aby dodavatelé v daném typu veřejných zakázek získali zkušenost s aplikací kvalitativního hodnocení nabídek. Jsem proto toho názoru, že výklad Úřadu ve prospěch širší hospodářské soutěže zde obstojí, aniž by jej bylo třeba odmítnout jako příliš rozšiřující.

K části Referenční zakázka vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. prokazující zkušenost s komplexní administrací zadávacího řízení podle kritéria hodnocení č. 4, podkritérium A, jejímž předmětem byl návrh architektonického řešení stanice Veleslavín, včetně navazující administrace jednacího řízení bez uveřejnění na vytvoření architektonické studie

85.         Navrhovatel namítá, že soutěž o návrh není zadávacím řízením, ale svébytným procesem, na jehož základě nedochází k uzavření smlouvy a v jeho průběhu nedochází ke kvalitativnímu hodnocení nabídek, navazující JŘBU je pouze fakultativní. Nejde tedy o zakázku, při které by docházelo ke komplexní administraci veřejné zakázky, proto dle navrhovatele předmětná zkušenost předložená pro účely hodnocení nabídek nesplňuje zadávací podmínky.

86.         Úřad se touto námitkou zabýval v bodech 140 až 142 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry opět souhlasím. Doplňuji, že stěžejní argumenty ve prospěch postupu zadavatele jsou Úřadem předestřeny v bodě 142 napadeného rozhodnutí. Je tedy nepochybné, že vybraný dodavatel HAVEL & PARTNERS s.r.o. vystupoval jako administrátor u soutěže o návrh i následného JŘBU, které pro účely své nabídky spojil, resp. uvedl v podobě jedné reference. V návaznosti na zadávací podmínky v rámci kritéria hodnocení č. 4, podkritéria A, je zřejmé, že zadavatel nastavenými zadávacími podmínkami chtěl dosáhnout toho, aby měl účastník zadávacího řízení zkušenost s komplexní administrací veřejné zakázky, mimo jiné na projekční práce (splněno v JŘBU), nejlépe v kombinaci s kvalitativním hodnocením nabídek (splněno v soutěži o návrh), za které uvedené referenci náleží bodová bonifikace. Souhlasím proto s Úřadem, že se vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. podařilo prostřednictvím předložené reference obojí prokázat, že tedy uvedená reference vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o. je souladná se zadávacími podmínkami, neboť po materiální stránce zadávacím podmínkám odpovídá.

87.         Výklad předmětné zadávací podmínky pro účely uznání předmětné reference neshledávám spolu s Úřadem nijak excesivním, neboť sleduje vymezený cíl (zkušenost s administrací veřejné zakázky, která sama o sobě představuje souslednost vícero úkonů zadavatele a která se může rozpadat i do více fází, které na sebe navazují, jako je tomu např. u užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním), k jehož dosažení byla reference dokládána. Mezi soutěží o návrh a následným JŘBU v dané věci je natolik úzká spojitost a jasná návaznost, že je lze pro účely prokázání zkušenosti dodavatele s poskytováním předmětných právních služeb využít jako celek, tzn. lze aprobovat postup zadavatele, který udělil za předmětnou referenci vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o. body vč. bonifikace, jak uzavřel Úřad.

88.         K argumentu navrhovatele, že soutěž o návrh není zadávacím řízením, dodávám, že v zadávací dokumentaci se ale v hodnocení kritéria č. 4, bodě A nehovoří o komplexní administraci zadávacího řízení, ale veřejné zakázky. Domnívám se, že se v případě předmětné reference jedná o veřejnou zakázku zadanou sice zvláštním postupem (který je zákonem podrobně regulován viz § 143 a násl. zákona), ale zadanou řádně, proto reference v podobě soutěže o návrh a následného JŘBU splňuje podmínku požadované reference dle zadávací dokumentace.

K hodnocení vzorových prací A a B

89.         Navrhovatel namítá, že Úřad při přezkumu hodnocení vzorových prací A a B dle kritéria „Srozumitelnost a přehlednost“ nezohlednil, že tuto část hodnocení provedl zadavatel netransparentně, když v tomto kritériu označil práce navrhovatele za ne zcela vyhovující a přidělil jim pouze 33 (u vzorové práce A), resp. 66 bodů (u vzorové práce B) z maxima 100 možných bodů.

90.         Úřad se touto námitkou navrhovatele zabýval dostatečně v bodech 153 až 164 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se plně ztotožňuji. Lze shrnout, že zadavatel v zadávací dokumentaci, v rámci kritérií hodnocení č. 2 a č. 3, v rámci podkritéria „Srozumitelnost a přehlednost“ jednoznačně stanovil způsob bodového hodnocení vzorových prací, přičemž uvedl, že 100 bodů udělí pouze tehdy, pokud právní rozbory budou zpracovány srozumitelně (předložená argumentace a z toho vyplývající závěry jsou koncipovány tak, aby byly snadno pochopitelné i pro osoby bez právního vzdělání) a přehledně (právní rozbor je logicky strukturován); 66 bodů udělí, pokud právní rozbor bude srozumitelný, avšak ne zcela přehledný, 33 bodů udělí, pokud právní rozbor nebude zpracován zcela srozumitelně a 0 bodů přidělí, pokud právní rozbor nebude vůbec srozumitelný ani přehledný. Souhlasím s Úřadem, že tak bylo předem jasné, jak bude zadavatel při hodnocení právních rozborů, resp. vzorových prací A a B postupovat.

91.         Z přílohy č. 2 oznámení o výběru 3 je patrné, že se zadavatel při hodnocení vzorových prací A a B navrhovatele dle kritérií hodnocení č. 2 a č. 3., podkritéria „Srozumitelnost a přehlednost“ zdůvodnění udělení nižšího než plně 100bodového hodnocení navrhovateli věnoval dostatečně.

92.         Konkrétně u hodnocení vzorové práce A navrhovatele zadavatel připojil podrobnější popis, ve kterém navrhovateli vytýká, že jeho vzorová práce A není jasně strukturovaná a přehledná, chybí v ní jasně formulované a v rámci textu odlišené shrnující závěry. Dále je namítána snížená srozumitelnost, přičemž zadavatel závěrem shrnuje, že pro čtenáře bez právního vzdělání může být orientace v textu místy velmi složitá. K uvedenému zadavatel připojil bodové hodnocení ve výši 33 bodů.

93.         Potom u hodnocení vzorové práce B navrhovatele zadavatel uvádí, že text není jasně strukturován, což pro čtenáře vede ke ztrátě orientace, u některých částí chybí jasně formulované a v rámci textu odlišené shrnující závěry, současně již však (na rozdíl od hodnocení vzorové práce A) zadavatel připouští, že některé závěry v textu zvýrazněny jsou. Výtky zadavatele jsou tak při hodnocení vzorové práce B již mírnější a tomu odpovídá i počet 66 udělených bodů.

94.         V bodě 158 napadeného rozhodnutí Úřad přiléhavě shrnul, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně vymezil pravidla, na jejichž základě bude při hodnocení podle kritérií hodnocení č. 2 a č. 3 přidělovat body, a ta poté při popisu průběhu hodnocení vzorových prací A a B obsaženém v příloze č. 2 oznámení o výběru 3 následoval. Navrhovatel tedy byl předem srozuměn s tím, jak bude zadavatel při hodnocení postupovat a z přílohy č. 2 oznámení o výběru 3 je zřejmý důvod, proč vzorové práce A a B navrhovatele získaly snížený počet bodů.

95.         Úřad vhodně odkázal i na závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 14/2020 – 233 ze dne 28. 2. 2022, z jehož odůvodnění dále doplňuji: „Smyslem přezkumu hodnocení subjektivních kritérií zadavatelem není přehodnocování závěrů zadavatele ani hledání nejlepšího řešení, ale odhalení případných excesů zadavatele, které by byly způsobilé narušit transparentní soutěžní prostředí. (…)

Nutno podotknout, že samotná skutečnost, že jsou zadavatelem hodnocena kvalitativní (neobjektivní) kritéria s sebou nese riziko, že zadavatelem provedené subjektivní hodnocení nebude bez výhrad přijato všemi účastníky. Otázkou pro soud však zůstává výlučně to, zda provedené hodnocení vyhoví zásadě transparentnosti a přezkoumatelnosti, tj. zda obstojí v rámci zadavatelem stanovených kritériích.“ V daném případě mám spolu s Úřadem za to, že zadavatel podmínkám nastíněným v tomto rozsudku dostál.

96.         Limitaci přezkumu hodnocení zadavatele dle subjektivního hodnoticího kritéria ze strany Úřadu potvrzuje i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 3 As 109/2022 – 81 ze dne 18. 6. 2024, jímž byl právě výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 14/2020 – 233 ze dne 28. 2. 2022 potvrzen: „Nejvyšší správní soud konstatuje, že není-li hodnocení a přidělování bodů při posuzování konkrétních parametrů svévolné, netransparentní, diskriminační či jinak nezákonné, ale je založené na logickém a podrobném slovním odůvodnění, v čem hodnoticí komise shledává nedostatky daného návrhu oproti dalším návrhům na základě předem vymezených kritérií, není nezbytné (a někdy ani možné), aby bylo výsledné bodové hodnocení exaktně změřitelné. (…) Nelze přezkoumávat, zda daným nabídkám bylo přiděleno odpovídající bodové hodnocení (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 3. 2004 č. j. 2 A 9/2002 - 62) mj. proto, že subjektivní hodnocení je založené na odborných znalostech a zkušenostech hodnoticí komise. Jiná komise by mohla v rámci svého legitimního prostoru pro uvážení hodnotit nabídky odlišně. Nelze proto paušálně určit, jaké bodová hodnota má být dané nabídce správně přidělena, neboť „v zásadě není možné, aby dva lidé hodnotili podle stejného hodnoticího kritéria vždy shodně a přidělili shodný počet bodů“ (...)“

97.         V přezkoumávaném případě tak lze učinit obdobný závěr jako Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku, že totiž z provedeného hodnocení je zřejmé, jaké nedostatky hodnoticí komise ve vzorových pracích navrhovatele spatřovala a jak je posoudila oproti pracím jiných uchazečů. Stejně tak z něj vyplývá, jak vzorové práce navrhovatele obstály ve světle jednotlivých parametrů (zde srozumitelnost a přehlednost), jejichž naplnění bylo stěžejní pro přidělování bodů. Spolu s Úřadem proto neshledávám v tomto hodnocení zadavatele porušení zásady transparentnosti, rovného zacházení, ani jiný rozpor se zákonem. Jsem rovněž toho názoru, že hodnocení zadavatele není zjevně svévolné, ale je založené na logickém odůvodnění, proč navrhovateli vytýká konkrétní nedostatky, proč jsou pro zadavatele tyto aspekty důležité, a že jsou proto důvodem pro stržení bodů při posouzení daného parametru. Nespatřuji proto v tomto postupu zadavatele rozpor se zadávacími podmínkami ani se zákonem. Lze tedy uzavřít, že tato námitka navrhovatele je nedůvodná.

VII.        Závěr

98.         Po zvážení všech aspektů dané věci jsem z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a k jeho vrácení Úřadu k novému projednání.

99.         Předseda Úřadu při zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání z důvodu zachování účelu správního řízení obvykle nařizuje předběžné opatření, kterým zadavateli uloží zákaz uzavřít smlouvu na předmět plnění dané veřejné zakázky. V tomto případě by bylo uložení předběžného opatření v tomto rozhodnutí o rozkladu nadbytečné, neboť v předmětném správním řízení vedeném u Úřadu pod. sp. zn. ÚOHS-S0270/2024/VZ bylo rozhodnutím Úřadu ze dne 9. 5. 2024, sp. zn. ÚOHS-S0270/2024/VZ, č. j. ÚOHS-19033/2024/500 předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na danou veřejnou zakázku až do pravomocného skončení tohoto správního řízení zadavateli již uloženo. K pravomocnému skončení tohoto správního řízení vzhledem ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání nedošlo, a proto je toto předběžné opatření stále v platnosti.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.             Mgr. Tomáš Kruták, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Na Poříčí 1079/3a, 110 00 Praha

2.             Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol., s.r.o., Vlastina 602/23, Severní Předměstí, 323 00 Plzeň

3.             Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

4.             JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha

5.             Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3

6.             HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Předchozí dvě oznámení o výběru dodavatelů zadavatel zrušil v reakci na podané námitky navrhovatele.

[2] Veřejně dostupné z profilu zadavatele: https://zakazky.kr-stredocesky.cz/contract_display_11913.html.

[3] Návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky předložený zadavatelem jako součást zadávací dokumentace představuje tzv. obchodní podmínky ve smyslu § 37 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Viz https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fidic

[5] Viz https://www.contractmanagement.cz/smluvni-podminky-fidic-a-kde-vsude-se-s-nimi-setkate/

[6] Viz https://www.epravo.cz/top/clanky/druhy-smluvnich-podminek-fidic-108136.html

[7] Viz např. rozsudek týkající se sporu ze smlouvy z roku 1999 užívající smluvní podmínky FIDIC:  https://justice.cz/documents/17369/3240868/25+Co+211_2007.pdf/ee879aa7-48d2-46e6-b6b6-43495bd340f8

[8] Viz např. ČVUT a VUT: https://www.fce.vutbr.cz/pro-studenty/predmety/NVB049, https://bilakniha.cvut.cz/cs/predmet4145606.html#gsc.tab=0