číslo jednací: 29033/2024/500
spisová značka: S0609/2024

Instance I.
Věc Zvýšení znalosti pracovníků resortu MŽP v oblasti procesů řízení informatiky (dle ITIL) a modelování architektury úřadu
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo životního prostředí
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
§ 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 7. 8. 2024
Dokumenty file icon 2024_S0609.pdf 396 KB

 

Spisová značka:  ÚOHS-S0609/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-29033/2024/500

 

Brno 29. 7. 2024

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným

  • Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10,

při zadávání veřejné zakázky „Zvýšení znalosti pracovníků resortu MŽP v oblasti procesů řízení informatiky (dle ITIL) a modelování architektury úřadu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2022 pod ev. č. Z2022-036343, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 177-501363, ve znění pozdější opravy,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 – se při zadávání veřejné zakázky „Zvýšení znalosti pracovníků resortu MŽP v oblasti procesů řízení informatiky (dle ITIL) a modelování architektury úřadu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2022 pod ev. č. Z2022-036343, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 177-501363, ve znění pozdější opravy, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť stanovil zadávací podmínky výše citované veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 cit. zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 cit. zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí dle závazného návrhu smlouvy, který byl nedílnou součástí zadávací dokumentace, bylo poskytnutí školení v oblastech:

„3.1.1 Archimate 3 Foundation (L1),

3.1.2 Archimate 3 Practitioner (L2),

3.1.3 TOGAF 9 Foundation (L1),

3.1.4 TOGAF 9 Certified (L2),

3.1.5 ITIL4 Foundation Level,

3.1.6 ISO 20000 (ITSM) Foundation,

3.1.7 M_o_R Foundation,

3.1.8 IT4IT Foundation“,

zastřešených standardy, certifikačními schématy a obsahovým a kvalitativním vymezením stanoveným ze strany sdružení The Open Group a Axelos, ve vztahu ke kterým rovněž požadoval po dodavatelích platnou akreditaci, čímž vymezil předmět plnění citované veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění spadající pod obě uvedená sdružení, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný jednotlivá plnění předmětu veřejné zakázky nepoptával ve svém souhrnu, nýbrž po částech, nabídku podat mohli, a obviněný dne 15. 12. 2022 uzavřel s dodavatelem – TAYLLORCOX s.r.o., IČO 27902587, se sídlem Na Florenci 1055/35, 110 00 Praha 1 – smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 9. 9. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zvýšení znalosti pracovníků resortu MŽP v oblasti procesů řízení informatiky (dle ITIL) a modelování architektury úřadu“; oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2022 pod ev. č. Z2022-036343, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 177-501363, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení obviněný stanovil: „Předmětem veřejné zakázky je školení IT specialistů MŽP a resortních organizací v oblastech: Archimate 3 Foundation (L1), Archimate 3 Practitioner (L2), TOGAF 9 Foundation (L1), TOGAF 9 Certified (L2), ITIL4 Foundation Level, ISO 20000 (ITSM) Foundation, M_o_R Foundation, IT4IT Foundation, a to včetně provedení následných zkoušek a certifikace účastníků výše uvedených školení, nebude-li dále stanoveno jinak.“.

3.             Ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 24. 10. 2022 a z Oznámení o výběru dodavatele ze dne 28. 11. 2022 vyplývá, že obviněný na plnění veřejné zakázky obdržel toliko jedinou nabídku, a to nabídku dodavatele – TAYLLORCOX s.r.o., IČO 27902587, se sídlem Na Florenci 1055/35, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“). S vybraným dodavatelem obviněný uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky dne 15. 12. 2022 (dále jen „smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán, který je podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, dne 5. 12. 2023 obdržel podnět týkající se postupu obviněného při zadávání šetřené veřejné zakázky.

5.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 14. 12. 2023 mj. uvádí: „S přihlédnutím k povaze a předmětu veřejné zakázky nebylo možné rozdělit veřejnou zakázku na části, neboť se jedná o komplexní a propojené aktivity a zadavateli nepřišlo účelné jeden tematicky podobný předmět dělit do vícero částí právě z důvodu možného porušení zákona. Jedině tímto postupem bylo rovněž možné naplnit principy účelnosti, efektivity a zejména hospodárnosti veřejné zakázky a co nejúčinněji eliminovat potenciální rizika pro plnění celého projektu, obzvláště s přihlédnutím k nutnosti brzké realizace plnění (…)“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

7.             Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K otázce příznivější právní úpravy

8.             Úřad na tomto místě nejprve uvádí, že podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, přičemž podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.

9.             Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dnem uzavření smlouvy, tedy dne 15. 12. 2022 (k tomuto viz dále).

10.         Dne 16. 7. 2023 vstoupil v účinnost zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“).

11.         S ohledem na výše uvedené přistoupil Úřad k posouzení, zda novela ZZVZ představuje pro pachatele ve vztahu ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu příznivější právní úpravu.

12.         Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že obviněný nedodržel ustanovení 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění spadající pod obě uvedená sdružení, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný jednotlivá plnění předmětu veřejné zakázky nepoptával ve svém souhrnu, nýbrž po částech, nabídku podat mohli.

13.         Úřad k tomuto konstatuje, že novela ZZVZ nepřináší ve vztahu k výše uvedeným dotčeným ustanovením zákona žádnou změnu oproti předchozí právní úpravě.[1] Úřad konstatuje, že novela ZZVZ ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu nepředstavuje příznivější právní úpravu, než je právní úprava zákona účinného ke dni spáchání uvedeného přestupku.

14.         Na základě výše uvedeného tedy Úřad posoudil případ podle právní úpravy účinné ke dni spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

Relevantní ustanovení zákona

15.         Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

16.         Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

17.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

18.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

K výroku I. příkazu

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

19.         V bodu 16.3 „Ostatní požadavky zadavatele“ zadávací dokumentace obviněný stanovil následující: „Součástí nabídky bude níže uvedené potvrzení o akreditaci a/nebo licence (partnerství):

Účastník jako právnická osoba je partnerem konsorcia The Open Group.

Účastník jako právnická osoba disponuje platnou akreditací konsorcia The Open Group (pro kurz IT4IT není tato akreditace vyžadována).

Účastník jako právnická osoba je partnerem konsorcia AXELOS.

Účastník jako právnická osoba je akreditován jako Accredited Training Organizations (ATOs) and Examination Institute (EI) konsorcia AXELOS (pro kurz Management of Risk není tato akreditace vyžadována).“.

20.         V článku 3. „Předmět smlouvy“ závazného návrhu smlouvy, který byl nedílnou součástí zadávací dokumentace, zadavatel stanovil: „Poskytovatel se touto Smlouvou zavazuje k naplnění účelu VZ v souladu s požadavky Objednatele vyjádřenými v této Smlouvě a zadávací dokumentaci, tzn. poskytnout Objednateli školení IT specialistům, jeho či resortních organizací, v následujících oblastech:

3.1.1 Archimate 3 Foundation (L1),

3.1.2 Archimate 3 Practitioner (L2),

3.1.3 TOGAF 9 Foundation (L1),

3.1.4 TOGAF 9 Certified (L2),

3.1.5 ITIL4 Foundation Level,

3.1.6 ISO 20000 (ITSM) Foundation,

3.1.7 M_o_R Foundation,

3.1.8 IT4IT Foundation,

a to včetně provedení následných zkoušek a certifikace účastníků výše uvedených školení (dále jen „Školení“), nebude-li dále stanoveno jinak. Podrobnější popis k realizaci jednotlivých Školení včetně požadovaného počtu školených osob je uveden v Příloze č. 1 této Smlouvy.“.

21.         V bodu 5.3 článku 5. „Realizace školení“ závazného návrhu smlouvy zadavatel stanovil: „Školení musí být realizováno v souladu se standardy, certifikačními schématy a obsahovým a kvalitativním vymezením stanoveným ze strany sdružení The Open Group uvedeným na https://www.opengroup.org/, resp. v případě Školení ITIL se standardy, certifikačními schématy a obsahovým a kvalitativním vymezením stanoveným ze strany sdružení AXELOS uvedeným na https://www.axelos.com/.“.

Zjištění Úřadu získaná v průběhu šetření obdrženého podnětu

22.         Vzhledem k tomu, že zadavatel ve svém vyjádření blíže nerozvedl důvody, pro které považuje jednotlivá plnění veřejné zakázky za „komplexní a propojené aktivity“, jakož se ani blíže nevyjádřil k okruhu možných dodavatelů způsobilých k plnění veřejné zakázky, Úřad se v rámci obdrženého podnětu přípisem ze dne 8. 1. 2024 obrátil na zadavatele s žádostí o poskytnutí stanoviska k následujícím otázkám:

„1) Jaké důvody vedly zadavatele k zadávání jednotlivých plnění šetřené veřejné zakázky v rámci jedné veřejné zakázky, aniž by umožnil dílčí plnění předmětu veřejné zakázky, tj. její rozdělení na části? Zadavatel nechť v podrobnostech objasní všechny relevantní důvody, pro které dle jeho vyjádření není možné rozdělit předmět veřejné zakázky na dílčí části.

2) Zadavatel nechť uvede seznam všech jemu známých dodavatelů (ze kterého nepochybně vycházel při stanovení zadávacích podmínek), kteří jsou schopni kumulativně splnit jím stanovené zadávací podmínky, tj. zejména podmínky, že tento dodavatel je partnerem konsorcia The Open Group, zároveň disponuje platnou akreditací jmenovaného konsorcia pro příslušné, zadavatelem stanovené typy kurzů, a zároveň tento dodavatel je partnerem konsorcia AXELOS a rovněž disponuje platnou akreditací jmenovaného konsorcia pro příslušné, zadavatelem stanovené typy kurzů.“.

23.         Na základě žádosti Úřad obdržel přípis zadavatele ze dne 18. 1. 2024, ve kterém na otázku 1) uvedl následující důvody, pro které neumožnil dílčí plnění předmětu veřejné zakázky:

  • zajištění časové návaznosti jednotlivých zadavatelem poptávaných školení
  • potřeba koordinace účastníků školení; bylo účelné, aby existoval jeden kontaktní informační bod a jedno školící místo
  • očekávatelná vyšší časová, ekonomická a administrativní náročnost administrace více částí veřejné zakázky; zadavatel upřednostnil získání nižších cen za více odborných školení od jednoho dodavatele
  • snížení rizika nesplnění dílčího cíle projektu týkajícího se odborných školení při plnění jediným dodavatelem
  • riziko narušení časového harmonogramu projektu, respektive sankcí za nedodržení indikátorů ve stanovených termínech.

V témže přípisu zadavatel na otázku 2) výslovně uvedl, že při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky vycházel z dostupné nabídky školení u společností Goodea Consulting s.r.o., GOPAS, a.s., ALEF NULA, a.s., TAYLLORCOX s.r.o., POTIFOB, s.r.o. – Česká republika, LBMS, s.r.o., a Focus People s.r.o., což vyplývá z dokumentu nazvaného „Stanovení předpokládané hodnoty“. Zadavatel v této souvislosti dodal, že z uvedeného dokumentu nevyplývá, že by některá z uvedených společností kumulované požadavky zadavatele splňovala, což podle zadavatele neznamená, že by v rámci České republiky takový dodavatel nemohl existovat. Zadavatel rovněž uvedl, že nezkoumal v rámci členských států Evropské unie existenci dodavatelů splňujících v souhrnu jím stanovené zadávací podmínky.

24.         Za účelem zjištění situace na relevantním trhu se Úřad v rámci obdrženého podnětu obrátil na dodavatele – Goodea Consulting s.r.o., IČO 03481301, se sídlem Žitavského 496, 156 00 Praha 5 (dále jen „dodavatel Goodea“) – s žádostí o zodpovězení dotazů, které se vztahovaly k problematice poskytnutí školících služeb ve svém souhrnu, jak bylo stanoveno obviněným v zadávacích podmínkách.[2] Úřad uvedeného dodavatele přípisem ze dne 4. 6. 2024 vyzval k zaslání sdělení, zda ke dni podání nabídek na veřejnou zakázku (tj. konkrétně ke dni 24. 10. 2022) tato společnost byla schopna zadavatelem poptávaná plnění nabídnout, resp. zda by jí nabízené služby splňovaly zadávací podmínky. V případě, že by portfolio dodavatelem Goodea nabízených kurzů nezahrnovalo poptávaná plnění v plném rozsahu, byl tento dodavatel požádán o identifikaci konkrétního kurzu z celkem 8 zadavatelem poptávaných, který by nebyl schopen poskytnout (vč. uvedení důvodu), případně který by dodavatel byl schopen zajistit pomocí poddodavatele (pokud možno včetně identifikace tohoto poddodavatele). Rovněž byl jmenovaný dodavatel požádán o sdělení, z jakého důvodu není uveden na oficiálních stránkách konsorcia Axelos jakožto akreditovaný partner pro Českou republiku, ačkoliv dle veřejně dostupných zdrojů nabízí jejich certifikované kurzy (a to včetně zadavatelem požadovaného kurzu ITIL 4 Foundation).

25.         Na základě žádosti Úřad obdržel přípis dodavatele signovaný dne 14. 6. 2024, ve kterém dodavatel Goodea uvedl, že vlastními kapacitami by byl ke dni podání nabídek zajistit zadavatelem poptávaná školení:

  • Archimate 3 Foundation (L1)
  • Archimate 3 Practitioner (L2)
  • TOGAF 9 Foundation (L1)
  • TOGAF 9 Certified (L2) a
  • IT4IT Foundation.

Dodavatel Godea rovněž uvedl, že pomocí svých poddodavatelů by byl dále schopen zajistit zadavatelem poptávaná školení:

  • ITIL4 Foundation Level a
  • ISO 20000 (ITSM) Foundation

26.         Dodavatel Godea konstatoval, že jediné školení, které nebyl ke dni podání nabídek schopen zajistit, bylo školení M_o_R Foundation, které podle jemu dostupných informací nabízel toliko jeden konkurenční dodavatel.

27.         Dodavatel Goodea uvádí, že školení ITIL 4 Foundation v minulosti nabízel prostřednictvím svého partnera POTIFOB, který disponoval potřebnou akreditací, a tudíž nepotřeboval vlastní akreditaci a není tak veden v seznamu akreditovaných poskytovatelů společnosti Axelos. Dodavatel Goodea dodává, že v současnosti toto školení poskytuje prostřednictvím jiného poddodavatele.

28.         Z obsahu vyjádření dodavatele Goodea tak plyne, že ke dni podání nabídek byl schopen pro zadavatele poskytnout celkem sedm z osmi jím požadovaných školení. Z veřejně dostupných zdrojů (webové stránky kosorcia The Open Group[3], webové stránky vybraných členů konsorcia The Open Group[4] ve spojení s webovými stránkami konsorcia Axelos[5], s webovými stránkami vybraných členů konsorcia Axelos[6] a s webovými stránkami poskytovatelů školení ISO 20000 (ITSM) Foundation[7] Úřad zjistil, že na trhu v České republice a variantně na trhu ve Slovenské republice existuje více dodavatelů, kteří by v současné době byli schopni pro zadavatele zajistit jednotlivá poptávaná školení, případně několik z nich zároveň. Kompletní školení od konsorcia The Open Group tak je schopen dodat již výše zmíněný dodavatel Goodea, jednotlivá školení konsorcia The Open Group dodavatel Anywhere s.r.o., IČO 27905047 se sídlem Jaselská 275/6, 160 00 Praha 6, a dodavatel The Knowledge Academy, se sídlem Reflex, Cain Road, Bracknell, Berkshire RG12 1HL, Spojené království Velké Británie a Severního Irska [dále jen „The Knowledge Academy“, konkrétně v obou případech školení TOGAF Foundation a TOGAF Practitioner), dodavatel POTIFOB, s.r.o., IČO 24302066, se sídlem Urbánkova 894/15, 143 00 Praha 4 (dále jen „POTIFOB, s.r.o.“, konkrétně školení TOGAF Foundation, TOGAF Certified, a mimo struktury The Open Group nabízené školení ISO 20000 (ITSM) Foundation], a dodavatel ict-123.com, s.r.o., IČO 04979028, se sídlem Vlasty Buriana 500/4, 190 15 Praha 9 (dále jen „ict-123.com“, konkrétně školení IT4IT Foundation).

29.         Školení ITIL4 Foundation Level, které spadá pod konsorcium AXELOS, v současné době poskytuje celá řada dodavatelů. Pro příklad lze jmenovat následující dodavatele: ict-123.com, The Knowledge Academy, OMNICOM, s.r.o, IČO 36363383, se sídlem Tomášikova 64, 831 04 Bratislava, Slovenská republika; LBMS, s.r.o., IČO 49704001, se sídlem Františka Křížka 362/1, 170 00 Praha 7; Hewlett Packard Enterpise, se sídlem 1701 E Mossy Oaks Rd, Spring, TX 77389, Spojené státy americké; AIM Agency s.r.o., IČO 14201992, se sídlem Roháčova 145/14, 130 00 Praha 3; Pumpedu s.r.o., IČO 27660222, se sídlem Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 a další.

30.         Školení ISO 20000 (ITSM) Foundation, které nespadá pod školení zastřešovaná konsorciem The Open Group ani konsorciem AXELOS, poskytuje rovněž více dodavatelů. Úřad jako příklad uvádí dodavatele POTIFOB, s.r.o., a dodavatele ALEF NULA, a.s., IČO 61858579, se sídlem Pernerova 691/42, 186 00 Praha 8.

31.         Z veřejně dostupných zdrojů a nepřímo i z vyjádření dodavatele Goodea tak vyplývá, že existuje více dodavatelů, kteří by dle aktuálně dostupných informací byli schopni pro zadavatele zajistit jednotlivá poptávaná školení, případně několik z nich zároveň, avšak možnost realizace všech školení ve svém souhrnu za splnění zadavatelem stanovených kumulativních podmínek Úřad zjistil toliko u vybraného dodavatele, respektive jeho franšízy TAYLLOR & COX Slovensko, a. s., IČO 46256831, se sídlem Zelinárska 6, 821 08 Bratislava, Slovenská republika.

Obecně k problematice vymezení předmětu veřejné zakázky

32.         K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad nejprve uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela svévolně. Je totiž vázán zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona, mimo jiné tedy i zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona.

33.         Otázkou diskriminace ve zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný, jiný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky jako v případě diskriminace přímé (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) se zabýval např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010.[8]

34.         Specifickým případem, kdy postupem zadavatele může dojít k porušení zásady zákazu diskriminace, jehož důsledkem je omezení konkurenčního prostředí, je situace, kdy zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky příliš široce. Jinými slovy, zadavatel poptává souhrnně plnění, které by mohlo být rozděleno na více částí, přičemž jednotlivá samotná plnění předmětu takové veřejné zakázky by byl schopen plnit větší okruh dodavatelů než v případě zadavatelem požadovaného plnění souhrnného. Uvedenou problematikou se zabývá např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010, jehož závěry potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011.

35.         Z ustálené soudní judikatury vyplývá, že v některých případech zadavatel dokonce předmět veřejné zakázky rozdělit musí, neboť povinností zadavatele je využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl. K podmínkám, za kterých je zadavatel povinen veřejnou zakázku na části rozdělit, Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010 uvedl následující: „K tomu, aby bylo možno dospět k závěru, zda zadavatel byl povinen v daném případě veřejnou zakázku rozdělit či nikoliv, je tedy třeba posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“.

36.         Obecně lze tedy uvést, že zadavatel má povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části za splnění těchto předpokladů:

1) předmět veřejné zakázky je vymezen natolik široce nebo obsahuje dílčí specifická plnění (byť se stále jedná o jednu veřejnou zakázku), že ho může dodávat pouze omezený počet dodavatelů, zatímco jeho jednotlivé části by bylo schopno dodat dodavatelů více;

2) plnění není nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat jako plnění jediné (společné).

37.         Úřad zastává názor, že problematiku porušení zásady zákazu diskriminace (zejména pak diskriminace nepřímé) nelze aplikovat mechanicky, nýbrž je zapotřebí individuálně zkoumat vymezení předmětu veřejné zakázky a v úvahu vzít všechny okolnosti daného případu. Je tedy třeba zkoumat zejména dopad, který určité vymezení předmětu veřejné zakázky má na konkurenční prostředí, a důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly (zejména z pohledu technického a ekonomického), a tyto okolnosti následně posoudit jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti.      

Právní posouzení

38.         Úřad uvádí, že v šetřeném případě je předmět plnění veřejné zakázky dle bodu 2.3 „předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vymezen jako „školení, zkouška a následné certifikace“ specifikované v závazném návrhu smlouvy, a to pro potřeby zadavatele a subjektů působících v rámci jeho resortu. Ze zadávací dokumentace ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky vyplývá, že obviněný nerozdělil veřejnou zakázku na části ve smyslu ustanovení § 35 zákona, a že dodavatelé tak mohli podávat nabídky pouze na celé plnění veřejné zakázky, tj. na výše specifikované služby (blíže viz bod 19. odůvodnění tohoto příkazu).

39.         Vzhledem k tomu, že obviněný ve výsledku obdržel pouze jedinou nabídku a ve spojitosti se shora uvedenými skutečnostmi Úřad přistoupil k posouzení otázky, zda v šetřeném případě obviněný nevymezil předmět plnění veřejné zakázky v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, tj. zda nevymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že v tomto důsledku mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, k čemuž Úřad uvádí následující.

40.         Úřad v prvé řadě uvádí, že v žádném případě nezpochybňuje potřebu obviněného zajistit specifická školení IT specialistů pro jeho potřeby či potřeby jeho resortních organizací. Nicméně opětovně připomíná, že byť je obecně právem zadavatele vymezit předmět plnění veřejné zakázky podle svých konkrétních potřeb, musí takové vymezení obstát v kontextu nutnosti dodržení základních zásad veřejného zadávání, tj. i zásady zákazu diskriminace.

41.         Ve vztahu k uvedenému Úřad konstatuje, že z veřejně dostupných zdrojů zjistil, že na trhu poskytování služeb školení působí více dodavatelů, kteří jsou schopni nabídnout některá akreditovaná školení patřící do konsorcia The Open Group, kategorie dodavatelů, kteří jsou schopni nabídnout některá akreditovaná školení patřící do konsorcia AXELOS, a kategorie dodavatelů, kteří jsou schopni nabídnout certifikovaná školení ISO 20000 (ITSM) Foundation.

42.         Šetřením z veřejně dostupných zdrojů Úřad zjistil, že nejvíce dodavatelů na trhu v České republice nabízí některá školení náležející do konsorcia The Open Group a pak zadavatelem poptávané školení ITIL4 Foundation Level, které patří do konsorcia AXELOS. Existují i dodavatelé, kteří nabízejí jak vybraná školení náležející do konsorcia The Open Group, tak školení ITIL4 Foundation Level, které patří do konsorcia AXELOS, ke kterým se řadí například dodavatel ict-123.com. Relativně velmi široký „záběr“ zadavatelem poptávaných kurzů pak poskytuje dodavatel Goodea, z jehož vyjádření plyne, že by byl schopen ke dni podání nabídek nabídnout téměř všechna zadavatelem poptávaná školení (tj. jak školení spadající pod konsorcium The Open Group, tak školení spadající pod konsorcium AXELOS), a to vyjma jediného zadavatelem poptávaného školení M_o_R Foundation, které spadá pod konsorcium AXELOS. Z veřejně dostupných zdrojů naopak vyplývá, že jediný zjištěný dodavatel, který je schopen v souhrnu splnit zadavatelem poptávaná školení, je toliko vybraný dodavatel.   

43.         Byť všechna dílčí obviněným poptávaná školení se týkají téhož druhu podnikání, v šetřeném případě platí, že požadavky obviněného na poskytnutí služeb školení tak, jak je vymezil v zadávacích podmínkách, tj. nepřipuštěním možnosti dílčího plnění, se relativně široký okruh potenciálních dodavatelů působících v oblasti školení poptávané obviněným značným způsobem omezuje, neboť Úřad z veřejně dostupných zdrojů zjistil toliko jediného dodavatele schopného splnit kumulativně všechny zadavatelem stanovené zadávací podmínky, a to konkrétně vybraného dodavatele (viz bod 28. odůvodnění tohoto příkazu). Skutečnost, že na základě obviněným stanovených zadávacích podmínek prakticky nemůže proběhnout efektivní hospodářská soutěž, byť v relativně velmi konkurenčním prostředí, vyplývá jak z veřejné dostupných zdrojů, vyjádření dodavatele Goodea, i de facto z vyjádření obviněného. Z reakce obviněného ze dne 18. 1. 2024 na žádost Úřadu, aby uvedl všechny dodavatele na trhu, o kterých má povědomí, že kumulativně splní jím stanovené zadávací podmínky, totiž plyne, že obviněný žádného takového dodavatele na trhu neeviduje.

44.         V této souvislosti Úřad uvádí, že postup obviněného, který dle svého tvrzení nezná žádného dodavatele na trhu, který by v plném rozsahu splňoval jím stanovené zadávací podmínky, a přesto s takovými podmínkami zadávací řízení zahájí, nesvědčí o řádném přístupu obviněného k zadávacímu řízení. Smyslem a účelem zákona a veřejného zadávání je, aby veřejné prostředky byly vynakládány na podkladě účelné a efektivní soutěže mezi dodavateli, pokud tomu nebrání zejm. nějaká objektivní odůvodnitelná příčina. Ačkoliv platí, že je to zadavatel, který jako jediný zná svoje interní potřeby a jako jediný je oprávněn v uvedeném duchu definovat zadávací podmínky pro účely zadávacího řízení, není možné přehlížet „reálné“ možnosti trhu, jak to v šetřeném případě učinil zadavatel, který měl dle svého vyjádření k dispozici průzkum trhu, jenž vyjma vybraného dodavatele nezjistil žádného dalšího, který by splňoval zadavatelem stanovené zadávací podmínky, a spokojit se s myšlenkou, že to „neznamená, že taková společnost na českém trhu neexistuje“.

45.         Šetřením Úřad zjistil, že v daném případě se okruh dodavatelů, kteří by byli schopni splnit jedno nebo několik dílčích poptávaných školení, zcela zásadně liší od okruhu dodavatelů, kteří by stanovené zadávací podmínky byli schopni splnit ve svém souhrnu u všech kurzů,jak požadoval zadavatel. Vhodným nastavením zadávacích podmínek (zejména pak vhodným způsobem nastavené možnosti dílčího plnění) tak obviněný v šetřeném případě mohl zajistit konkurenční prostředí, aniž by musel přijmout kompromisní řešení stran jím požadovaného standardu při poskytování školících služeb. Žádný ze zadavatelem v jeho vyjádření ze dne 18. 1. 2024 uváděných důvodů, jako jsou zajištění časové návaznosti školení, lepší koordinace, vyšší časová a administrativní náročnost, potenciálně nižší riziko nesplnění projektu nebo narušení jeho časového harmonogramu, nepředstavuje v šetřeném případě legitimní důvod pro neumožnění dílčího plnění v případě, kdy soutěž je tímto způsobem „uzamčena“ pro velmi úzký okruh potenciálních dodavatelů. Obviněným uváděné důvody pro nemožnost dílčího plnění lze označit za čistě hypotetické, respektive za důvody, které nemají žádné reálné opodstatnění ve vztahu k zadávanému předmětu veřejné zakázky. Z obsahu zadávacích podmínek neplyne, že by rozdělení předmětu veřejné zakázky bránily technické důvody. Ani sám obviněný ve svém vyjádření tímto způsobem neargumentuje. Úřad se dále neztotožňuje s paušalizací obviněného, že poskytnutí souhrnného plnění od jediného dodavatele je co do spolehlivosti pro zadavatele výhodnější než plnění od více dodavatelů, neboť taková proklamace je do značné míry relativní a vždy závisí na schopnostech a přístupu každého jednotlivého dodavatele a nelze situaci jednoduše zobecnit, jak to činí obviněný ve svém vyjádření. V této souvislosti Úřad pro úplnost dodává, že z materiálu předloženého obviněným, který se týká stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, plyne, že předpokládaná cena jednotlivých kurzů nabízených vybraným dodavatelem nebyla u všech poptávaných kurzů nejnižší, neboť u některých dílčích kurzů byly ceny konkurenčních dodavatelů oproti vybranému dodavateli nižší a v některých případech i významně, a tudíž argumentace obviněného o ekonomické úspoře při zadání celého předmětu jedinému dodavateli v daném případě nemá oporu ani v jím předložených podkladech. Argumentace obviněného ohledně ekonomické úspory v případě zadání celého předmětu veřejné zakázky jedinému dodavateli tak v šetřeném případě nesvědčí o skutečném stavu věci, neboť nemá reálný základ. V uvedeném ohledu tak lze uzavřít, že nepřipuštění dílčího plnění mělo významný vliv na okruh potenciálních dodavatelů.

46.         Úřad v této souvislosti uvádí, že je sice možné chápat obavu zadavatele z vyšší administrativní či časové náročnosti, avšak tuto nemůže upřednostňovat na úkor zásad zakotvených v § 6 zákona. Jak k obdobné argumentaci přiléhavě uvedl Krajský soudy v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 57/2011 – 96 ze dne 1. 11. 2012: „Pro posouzení této otázky je podstatný objektivní důsledek postupu zadavatele, tj. dopad, který jeho rozhodnutí ohledně vymezení předmětu veřejné zakázky - bez možnosti podat nabídky na části veřejné zakázky – z pohledu zajištění efektivní soutěže o veřejnou zakázku vyvolalo. I kdyby tedy zadavatele k jeho postupu vedly na první pohled dobře hájitelné důvody, ať už spojené s jeho nedostatkem zkušeností s poptáváním příslušného plnění nebo s administrativní výhodností poptávat plnění jako celek anebo s potřebou eliminovat smluvní (obchodní) rizika spojená s realizací jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů, neznamená to, že by takový postup nemohl vykazovat prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům než k tomu, který podle žalobce jako jediný mohl předmět veřejné zakázky sám splnit (…)“. Úvahy, resp. argumenty vztahující se k těmto důvodům pro širší vymezení veřejné zakázky přitom označil soud za nepodstatné.

47.         Z veřejně dostupných zdrojů Úřad ověřil, že na trhu existuje více dodavatelů, kteří by byli schopni splnit zadavatelem poptávaný předmět veřejné zakázky, pokud by jej zadavatel nepožadoval poskytnout striktně ve svém souhrnu, nýbrž kdyby připustil možnost dílčího plnění předmětu veřejné zakázky.  Právě požadavek obviněného, že předmět veřejné zakázky tvoří jeden „souhrn“ všech jím požadovaných školení bez možnosti poskytnutí dílčího plnění, v šetřeném případě reálně zapříčiňuje to, že ti dodavatelé, kteří by jinak byli schopni zadavateli poskytnout jím poptávaná jednotlivá školení, a to i několik z nich zároveň (nikoliv však všechna ve svém souhrnu), nemají možnost samostatně podat nabídku na předmětnou veřejnou zakázku, resp. se tímto způsobem významně zužuje  okruh možných dodavatelů. V případě, kdyby obviněný poptával předmět plnění odděleně, mohla být situace zcela odlišná, neboť by mohl obdržet větší počet nabídek a reálně tak mohla proběhnout soutěž mezi více dodavateli. Diskriminováni tak byli ti dodavatelé, kteří mohli podat nabídku na jednotlivá dílčí plnění, nikoliv však na plnění ve svém souhrnu, jak stanovil obviněný.

48.         Uvedená skutečnost tak v šetřeném případě mohla mít vliv na okruh potenciálních dodavatelů, což v důsledku mohlo ovlivnit i výběr dodavatele, neboť není vyloučeno, že by obviněný v případě zákonného stanovení předmětu veřejné zakázky mohl obdržet i výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného dodavatele. Ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 24. 10. 2022 vyplývá, že obviněný obdržel toliko jedinou nabídku a od hodnocení tak úplně upustil. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že v šetřeném případě prakticky neproběhla efektivní soutěž mezi dodavateli, a to ani v omezené míře.  

49.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že obviněný vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, jež omezovaly ty dodavatele, kteří mohli podat nabídku na jednotlivá plnění veřejné zakázky, nicméně nebyli schopni podat souhrnnou nabídku na komplexní předmět veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

50.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

51.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

52.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

53.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 15. 12. 2022, kdy obviněný uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Řízení o přestupku je zahájeno vydáním tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula.

54.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

55.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž celková cena veřejné zakázky uvedená ve smlouvě ze dne 15. 12. 2022 činí 1 607 581,80 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty tak v šetřeném případě po zaokrouhlení činí 160 758,- Kč.

56.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

57.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu)

58.         S ohledem na povahu spáchaného přestupku (viz odůvodnění výroku I. tohoto příkazu) Úřad zohlednil při ukládání pokuty následující skutečnosti. Ke způsobu spáchání přestupku Úřad uvádí, že obviněný spáchal přestupek podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tím způsobem, že požadoval souhrnné poskytnutí akreditovaných školení  spadajících pod konsorcium The Open Group a konsorcium AXELOS, čímž vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, ačkoliv za situace, kdy by obviněný jednotlivá plnění předmětu veřejné zakázky nepoptával ve svém souhrnu, nýbrž po částech, mohl obdržet větší počet nabídek a tedy i nabídku výhodnější než vybraného dodavatele. K porušení zákona obviněným tak došlo již při vymezení předmětu veřejné zakázky, tj. při samotné tvorbě zadávacích podmínek, a tedy v samotném prvopočátku zadávacího řízení. Vybraný dodavatel tedy nebyl při zadávání veřejné zakázky vystaven takové konkurenci, jako kdyby obviněný umožnil více dodavatelům podání nabídek (v tomto kontextu by pak obviněný mohl také obdržet výhodnější nabídky na požadované plnění). Tím, že obviněný porušil zásadu zákazu diskriminace a vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, narušil jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená hospodářská soutěž o veřejnou zakázku, tedy jinými slovy zasáhl do základního zákonem chráněného zájmu na efektivní hospodářské soutěži o veřejnou zakázku (vedoucí i k efektivnímu vynakládání veřejných prostředků), a to s následky výše uvedenými, tudíž se jedná o přestupek závažného charakteru.

59.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku na poskytnutí služeb, jejíž celková cena činí „jen“ 1 328 580,- Kč bez DPH, resp. 1 607 581,80 Kč vč. DPH a jedná se tak svým rozsahem o veřejnou zakázku malého rozsahu, která nemusela být zadávána v zadávacím řízení podle zákona. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

60.         Úřad v šetřeném případě neshledal žádné přitěžující ani další polehčující okolnosti.

61.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

62.         Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že mu není z úřední činnosti známo, že by se obviněný dopustil dalších přestupků, které by byly v souběhu s projednávaným přestupkem, pročež tedy není dán důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu.

63.         Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z obsahu aplikace „Monitor“[9] vyplývá, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy převyšujícími částku 55,2 mld. Kč.  Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za v tomto smyslu nespravedlivou.

64.         Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchaný přestupek může obviněný využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

65.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.    

66.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku obviněného přistoupil k uložení pokuty obviněnému ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.

67.         Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

  

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Novelizací sice dochází ke změně písmene, pod které je předmětný přestupek v rámci § 268 zákona podřazen, a dochází k drobné změně ve formulaci tohoto ustanovení, avšak bez vlivu na význam skutkové podstaty přestupku.

[2] Z internetových stránek uvedeného dodavatele https://www.goodea.eu/skoleni/ bylo totiž zjištěno, že tento dodavatel (vedle vybraného dodavatele) poskytuje certifikovaná školení konsorcia The Open Group a zároveň i certifikovaná školení konsorcia Axelos.

[8] Úřad pro úplnost dodává, že citovaný rozsudek byl Nejvyšším správním soudem vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), avšak jeho závěry jsou aplikovatelné i za účinnosti zákona, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno.

[9] spravované Ministerstvem financí České republiky, uveřejněné na internetových stránkách https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/00164801/schvaleny-rozpocet/prijmy-druhovy?rad=t&obdobi=2412

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
Veřejné zakázky
ilustrace
 
ilustrace
 
 
 
cs | en
cs | en