číslo jednací: 30450/2024/162
spisová značka: R0119/2024
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Log management a SIEM |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 8. 2024 |
| Dokumenty |  2024_R0119.pdf 237 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0119/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-30450/2024/162
|
|
Brno 9. 8. 2024
|
V řízení o rozkladu ze dne 1. 7. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- DATERA s.r.o., IČO 24804932, se sídlem Hadovitá 962/10, 141 00 Praha 4,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0263/2024/VZ, č. j. ÚOHS‑24038/2024/500 ze dne 17. 6. 2024, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 21. 3. 2024 na návrh výše uvedeného navrhovatele z téhož dne ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 - Nové Město,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Log management a SIEM“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-042966 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 188-588659,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0263/2024/VZ, č. j. ÚOHS‑24038/2024/500 ze dne 17. 6. 2024
r u š í m
a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0263/2024/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Správa železnic, státní organizace – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Log management a SIEM“ v otevřeném řízení
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) obdržel dne 21. 3. 2024 návrh navrhovatele – DATERA s.r.o., IČO 24804932, se sídlem Hadovitá 962/10, 141 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Log management a SIEM“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-042966 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 188-588659 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Navrhovatel svým návrhem brojil proti postupům zadavatele při jeho vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu zadavatelem tvrzeného rozporu nabídky navrhovatele se zadávací dokumentací.
3. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 17. 6. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0263/2024/VZ, č. j. ÚOHS‑24038/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
5. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad správní řízení v části návrhu týkající se namítaného porušení § 44 odst. 1 zákona, tedy že zadavatel nepostupoval tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
6. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad návrh navrhovatele ve všech zbývajících částech podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
III. Rozklad navrhovatele
7. Dne 1. 7. 2024 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 17. 6. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
8. Navrhovatel ve svém rozkladu předsedovi Úřadu navrhuje, aby přehodnotil závěry napadeného rozhodnutí a vyhověl jeho návrhu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
9. Dne 11. 7. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu z téhož dne.
10. Zadavatel se podrobně se vyjadřuje k rozkladovým námitkám a v závěru svého vyjádření navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
11. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní postup v řízení o rozkladu
12. Dne 19. 7. 2024 zadavatel Úřadu sdělil, že navrhovatel odstoupil ze zadávacího řízení. Uvedl, že dne 19. 7. 2024 obdržel ze strany navrhovatele vyjádření o tom, že „se rozhodli po konzultaci s výrobcem odstoupit z probíhající veřejné zakázky ‚Log management a SIEM‘. Toto vyjádření, stejně jako doklad o jeho doručení, tvoří součást přípisu zadavatele.
13. V důsledku změny skutkových okolností (odstoupení navrhovatele ze zadávacího řízení) předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-28373/2024/162 ze dne 23. 7. 2024 vyzval účastníky správního řízení, aby se v jím stanovené lhůtě vyjádřili k novým podkladům rozhodnutí.
14. Dne 26. 7. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž uvádí, že i přes to, že trvá na svém stanovisku o nezákonnosti šetřeného zadávacího řízení, byl vzhledem k objektivním okolnostem na jeho straně nucen z něj odstoupit. Současně navrhovatel vyjádřil své zklamání nad průběhem správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a Úřadu vytkl konkrétní nedostatky, zejména pokud jde o zjišťování skutkového stavu z odborného hlediska. Z těchto důvodů pak navrhovatel ve vyjádření učinil podnět k interní kontrole postupu Úřadu v předmětném správním řízení. Navrhovatel navrhl napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit pro bezpředmětnost.
15. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil prostřednictvím přípisu ze dne 30. 7. 2024. Uvedl, že vzhledem k zániku účastenství navrhovatele v zadávacím řízení ztratil navrhovatel dle jeho názoru též možnost domáhat se návrhem přezkumu úkonů zadavatele. S ohledem na bezpředmětnost návrhu tedy navrhuje, aby předseda Úřadu správní řízení zastavil.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání věci rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech dospěl předseda Úřadu s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise k následujícímu závěru.
17. Jelikož v průběhu tohoto řízení o rozkladu bylo zjištěno, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího je třeba napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
18. Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
19. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
20. Dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.
21. Úřad zahájil správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona na základě písemného návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele přezkoumání a zrušení rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení, jakož i postupů souvisejících.
22. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k odstoupení navrhovatele ze zadávacího řízení, které bylo zadavateli doručeno prostřednictvím jeho datové schránky dne 19. 7. 2024.
23. Svým odstoupením ze zadávacího řízení navrhovatel přišel o alespoň teoretickou možnost získat veřejnou zakázku, a proto mu již nemůže v důsledku tvrzeného a případně zjištěného nezákonného postupu zadavatele hrozit či vzniknout újma na jeho právech. V takovém případě odpadla jedna z podmínek aktivní legitimace k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dle § 250 odst. 1 zákona, a navrhovatel tak ztratil veřejné subjektivní právo na přezkoumání postupů zadavatele ze strany Úřadu. Za takového stavu již není účelné, aby Úřad či jeho předseda nadále přezkoumávali zákonnost původně rozporovaných úkonů zadavatele, protože ať již by byl výsledek tohoto posouzení jakýkoliv, pro navrhovatele by neměl žádný význam, neboť případné uložení nápravného opatření ze strany Úřadu by nevedlo k naplnění účelu správního řízení zahájeného na návrh navrhovatele, tj. k ochraně jeho subjektivních práv. Logickým se tento závěr jeví zejména v situaci, kdy navrhovatel svým návrhem brojil proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, přičemž nyní z něj sám dobrovolně odstoupil.
24. Návrh navrhovatele se tedy stal zjevně bezpředmětným a Úřad nemá v souladu s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu jinou možnost než správní řízení o takovém návrhu zastavit. Současně se jedná o skutečnost, která ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s uvedeným § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí v řízení o rozkladu a zastavení správního řízení.
25. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele proti postupu Úřadu, je třeba konstatovat, že není namístě se jimi v tomto rozhodnutí o rozkladu zabývat, protože není naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. Odstoupením navrhovatele ze zadávacího řízení nastala bezpředmětnost jeho návrhu a vznikla tak překážka, kvůli které již Úřad (ani jeho předseda) nemůže v řízení věcně rozhodnout.
26. Podnět navrhovatele obsažený v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí nebyl přehlédnut. Úřad obecně oceňuje jakoukoliv konstruktivní zpětnou vazbu, kterou ze strany dodavatelů obdrží. Ovšem pokud měl navrhovatel zájem na přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí a postupu Úřadu, a obdržet tak i odpovědi na konkrétní výtky, které vůči postupu Úřadu vznáší, bylo třeba, aby setrval v zadávacím řízení a umožnil tak meritorní rozhodnutí o rozkladu. Ostatně řízení o rozkladu je právě tím opravným prostředkem, který má umožnit posouzení, zda Úřad v první instanci postupoval v souladu se zákonem, a to s ohledem na konkrétní rozkladové námitky navrhovatele a na základě detailního přezkoumání správního spisu.
27. Ohledně obecných tezí, které navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům vznesl, lze uvést, že tyto otázky jsou při rozhodovací činnosti Úřadu i jeho předsedy pravidelně diskutovány a rozhodně nejsou brána na lehkou váhu. Vytýká-li navrhovatel Úřadu, že některá jeho tvrzení a argumenty nevypořádal, lze k tomu uvést, že Úřad obecně dbá na řádné vypořádání vznesené argumentace. Nicméně podle ustálené judikatury není povinností správního soudu a obdobně též správního orgánu reagovat na každý dílčí argument uplatněný v podání a ten obsáhle vyvrátit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2021, sp. zn. 3 As 366/2019 nebo ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Afs 41/2012-50); jejich úkolem je uchopit obsah a smysl argumentace a vypořádat se s ní (podpůrně srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 201/04, I. ÚS 729/2000, I. ÚS 116/05). Důležité tedy je, aby správní orgán ve svém odůvodnění poskytl logickou a přesvědčivou odpověď, proč účastníku řízení nevyhověl. Měl-li navrhovatel za to, že nevypořádání určité argumentace nebo přehlédnutí určité skutečnosti zatěžuje napadené rozhodnutí tak fatální nezákonností, že kvůli tomu musí být zrušeno, měl dovést řízení o rozkladu do konce.
28. Vytýká-li navrhovatel Úřadu, že nedostatečně odborně zjišťoval skutkový stav věci a že „[a]nketní hlasování jako argumentace, kdy konkurence rozhoduje většinovým názorem o sporné nabídce a použití výsledků této ankety jako argumentu v rozhodnutí je podle našeho názoru zcela nepatřičné“, pak lze uvést, že odpovědi získané průzkumem trhu jsou standardním důkazním prostředkem, které Úřad při své rozhodovací činnosti používá, aprobovaným i správními soudy, viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 37/2020–720. Je tomu tak proto, že ověřovat každou tvrzenou skutečnost např. znaleckým posudkem by zejména v technických věcech bylo značně nákladné a ekonomicky tak fakticky neudržitelné. Při průzkumu trhu je samozřejmě zásadní nemít důvodné pochybnosti o objektivitě dotazovaného subjektu. I zde však platí, že pokud měl navrhovatel pochybnosti o tom, zda dotazované subjekty nebyly při zodpovídání dotazů Úřadu určitým způsobem zaujaté či motivované vlastním prospěchem, šlo opět o námitku vůči průběhu správního řízení, která mohla být vyřešena v řízení o rozkladu, kdyby bylo proběhlo.
29. Nakonec navrhovatel Úřadu vytýkal, že vychází z nesprávného právního názoru o absolutní závaznosti zadávacích podmínek stran vymezení předmětu plnění: „ÚOHS deklaruje, že pokud zadavatel něco poptává, pak dodavatel musí vyhovět, i když zadavatel poptává zcela nelogickou a pro něco nevýhodnou věc, jinými slovy dodavatel v takovém případě musí navrhnout zcela neefektivní a předražené řešení pouze na základě naprosté nekompetentnosti zadavatele, přestože zadávací podmínky umožňují alternativní řešení“. K tomu lze uvést, že jak v rozhodovací praxi Úřadu, tak v rozhodovací praxi správních soudů je vymezení předmětu plnění skutečně sférou, ve které zadavatel požívá značné autonomie (např. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 10 A 23/2024–80 ze dne 18. 6. 2024: „…zadavateli svědčí významná míra autonomie ohledně vymezení plnění, které hodlá poptávat, a tedy také ohledně vymezení předmětu veřejné zakázky i podmínek účasti na ní. Předmět veřejné zakázky totiž vychází ze zadavatelových potřeb a může mít nejrůznorodější charakter daný povahou plnění, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi apod.“). Plyne to z prostého legislativního faktu, že zákon v rozhodném znění na zadavatele neklade konkrétní požadavky, co má nakupovat, ale klade na něj v tomto směru pouze požadavky obecné směřující k zachování hospodářské soutěže. Úřad tak skutečně není arbitrem toho, co má zadavatel pořizovat, ale posuzuje pouze, zda to činí soutěžními postupy. Měl-li navrhovatel za to, že zadávací podmínky umožňovaly dodat plnění, které navrhovatel nabízel, a že zadavatel i Úřad tuto otázku posoudili nesprávně, jde opět o námitku, která by byla způsobilá posouzení v řízení o rozkladu, na které nicméně z procesních důvodů dojít nemůže.
VI. Závěr
30. Vzhledem k tomu, že ze spisového materiálu vyplývá, že navrhovatel již není účastníkem zadávacího řízení, jehož přezkumu se původně domáhal, a s ohledem na to, že z obsahu správního spisu je zřejmé, že žádný z účastníků správního řízení netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá než ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Správa železnic, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 - Nové Město
2. DATERA s.r.o., Hadovitá 962/10, 141 00 Praha 4,
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy