číslo jednací: 23786/2024/500
spisová značka: S0780/2023

Instance	I.
Věc	Novostavba ZŠ Ledenice
Účastníci	městys Ledenice PORR, a. s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2023
Datum nabytí právní moci	15. 8. 2024
Související rozhodnutí	23786/2024/500 0952/2024/161
Dokumenty	2023_S0780.pdf 662 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0780/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-23786/2024/500

Brno 14. 6. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 11. 2023 na návrh ze dne 9. 11. 2023, jehož účastníky jsou

zadavatel – městys Ledenice, IČO 00245135, se sídlem Náměstí 89, 373 11 Ledenice,
navrhovatel – PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Novostavba ZŠ Ledenice“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2023 pod ev. č. Z2023-037210 ve znění pozdějších změn a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 163-512080 ve znění pozdějších změn,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10 – ze dne 9. 11. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – městys Ledenice, IČO 00245135, se sídlem Náměstí 89, 373 11 Ledenice – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Novostavba ZŠ Ledenice“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2023 pod ev. č. Z2023-037210 ve znění pozdějších změn a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 163-512080 ve znění pozdějších změn, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – městys Ledenice, IČO 00245135, se sídlem Náměstí 89, 373 11 Ledenice (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 21. 8. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Novostavba ZŠ Ledenice“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 8. 2023 pod ev. č. Z2023-037210 ve znění pozdějších změn a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 163-512080 ve znění pozdějších změn (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dle článku V. zadávací dokumentace jsou předmětem veřejné zakázky projekční služby a stavební práce k objektu ZŠ Ledenice. V citovaném článku je dále uvedeno, že: „Veřejná zakázka bude realizována metodou Design & Build. Součástí plnění veřejné zakázky je rovněž provedení projekčních činností spočívajících ve vypracování projektové dokumentace provedení stavby (navazující na Zadavatelem poskytnutou část dokumentace – dokumentaci ke stavebnímu povolení) a poskytnutí souvisejících činností, včetně vypracování soupisu prací, inženýrských činností, potřebných zaměření, získání dokladů pro řádnou kolaudaci díla, zpracování dokumentace změny stavby před dokončením, resp. dokumentace skutečného stavu.“ Dále je zde uvedeno, že: „V předmětu veřejné zakázky jde o úplné a bezvadné kompletní provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí vč. dodávek potřebných materiálů, zařízení nezbytných pro řádné dokončení provozuschopného díla a dále provedení všech činností souvisejících s dodávkou stavebních a montážních prací a konstrukcí, jejichž provedení je pro řádné dokončení díla nezbytné (např. zařízení staveniště, bezpečností opatření apod.)“ Součástí plnění má být dále provedení testu průvzdušnosti (Blower-door test) metodou B a metodou A.

3. Lhůta pro doručení žádostí o účast byla stanovena v čl. II. zadávací dokumentace do 25. 9. 2023, přičemž tato byla následně zadavatelem prodloužena až do 25. 10. 2023.

4. Zadavatel obdržel 4 žádosti o účast v zadávacím řízení.

5. Dne 24. 10. 2023 zadavatel obdržel od společnosti PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10 (dále jen „navrhovatel“) Námitky proti zadávací dokumentaci z téhož dne (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu svým Rozhodnutím o námitkách ze dne 31. 10. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 10. 11. 2023 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Obsah návrhu

7. Navrhovatel uvádí, že dospěl k závěru, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly vymezeny v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a v rozporu se základními zásadami zadávaní veřejných zakázek. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 6 zákona a dále v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona.

8. Navrhovatel namítá diskriminační povahu požadavku zadavatele na doložení zkušenosti s pasivními stavbami u techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále také jen „realizační tým“). Navrhovatel je přesvědčen, že požadavek na zkušenost s pasivními stavbami u 4 členů realizačního týmu neodpovídá možnostem relevantního trhu v České republice.

9. Navrhovatel podotýká, že i kdyby se nastavená kritéria technické kvalifikace u jednotlivých členů realizačního týmu jevila jako přiměřená ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, ale v zásadě by způsobovala neexistenci vícero soutěžitelů na trhu, nelze takto stanovená kritéria technické kvalifikace považovat za souladná se zákonem.

10. Dle názoru navrhovatele platí, že pokud může požadavek zadavatele reálně splnit pouze omezený počet dodavatelů, a naopak jiní dodavatelé, kteří jsou jinak schopni předmět veřejné zakázky dodat, jsou ze zadávacího řízení předem diskvalifikováni, nelze než dospět k závěrům, že požadavek zadavatele je jednoznačně diskriminační.

11. Navrhovatel má za to, že s přihlédnutím k relevantnímu trhu by dostatečně požadované zkušenosti, resp. kvalitu dodavatele zajišťoval požadavek zadavatele na jednu nebo dvě osoby týmu podílející se na projekční části předmětu plnění veřejné zakázky. Dle navrhovatele je porušením zásady přiměřenosti, pokud zadavatel požaduje zkušenost s pasivní stavbou celkem desetkrát, a to jak u členů týmu, jejichž činnost spočívá ve zpracování projektu, tak u členů týmu, kteří působí až ve vlastní realizaci díla a kteří fakticky provádí pouze to, co jim „nakreslil“ projektant a dále v rámci seznamu stavebních prací a v rámci seznamu služeb.

12. Navrhovatel dále namítá diskriminační povahu zkušeností s objekty školství a vzdělávání. Dle názoru navrhovatele není relevantní účel využití staveb, ale jejich stavebně-konstrukční parametry. Navrhovatel má za to, že stejně kvalitní zkušenosti by měl taktéž člen realizačního týmu, který disponuje zkušeností s realizací objektů s jiným účelem využití, a poukazuje na skutečnost, že zadavatel na dalších místech zadávací dokumentace označil za stavbu obdobného charakteru stavbu s výjimkou montovaných hal určených pro průmyslové a zemědělské využití.

13. Navrhovatel navrhuje Úřadu, aby provedl průzkum trhu týkající se zkušeností členů realizačního týmu s realizací pasivních staveb dle zadavatelem požadovaných parametrů na finanční rozsah či použitou metodu Design & Build (dále také jen „DB“). Navrhovatel má za to, že jak četnost požadavků na pasivní stavby, tak na stavby pro školství a vzdělávání, a jejich vzájemná kumulace s metodou Design & Build je případem skryté diskriminace a neodůvodněného omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel rozporuje kumulaci požadavků na různé zkušenosti získané v posledních 10 letech, a to zejména v případě hlavního manažera zakázky.

14. Navrhovatel uvádí, že je nutné klást velmi přísné nároky na zadavatele z hlediska odůvodnění účelu daného požadavku, postačující není obecné sdělení, že požadované nároky a „vysoký standard“ kvality očekává zadavatel i v realizaci veřejné zakázky.

15. Dle názoru navrhovatele také dodavatel, který disponuje jednou nebo dvěma referenčními zakázkami nebo jedním nebo dvěma členy realizačního týmu, kteří disponují jednou zkušeností, by byl schopen předmět veřejné zakázky plnit stejně kvalitně. Četnost a kombinace požadavků na opakované (identické) zkušenosti s pasivní stavbou a jejich kumulace s dalšími specifickými zkušenostmi, činí požadavky na členy realizačního týmu absolutně nepřiměřenými a skrytě diskriminačními.

16. Navrhovatel tedy obsahem svého návrhu míří na kumulaci požadavků k vybraným členům realizačního týmu, kdy zejména akcentuje nízkou početnost pasivních staveb, a to právě i v návaznosti na další dílčí, dle navrhovatele omezující podmínky, a to realizaci referenčního plnění metodou Design & Build a realizaci referenčního plnění ve vztahu k objektu školství/vzdělávání. V tomto ohledu pak navrhovatel zdůrazňuje, že ve vztahu k některým členům realizačního týmu takové zaměření ani není odůvodnitelné a představuje překážku hospodářské soutěže. S ohledem na uplatněnou argumentaci a dopad na trh, požaduje navrhovatel, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 10. 11. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

18. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel a
navrhovatel.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 13. 11. 2023.

20. Dne 20. 11. 2023 zpřístupnil zadavatel Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení uloženou v certifikovaném elektronickém nástroji a současně bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne a dokumentace o zadávacím řízení, která není obsažena v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 11. 2023

21. Zadavatel považuje tvrzení navrhovatele, že dodavatelé z České republiky nemají s požadovaným plněním zkušenosti a nemohou proto splnit kvalifikační podmínky, za nepravdivé. Zadavatel uvádí, že do konce lhůty pro podání žádostí o účast obdržel celkem čtyři žádosti o účast, přičemž všichni účastníci zadávacího řízení jsou z České republiky. Uvedenou skutečností je dle zadavatele vyloučeno tvrzení o diskriminačních zadávacích podmínkách. Současně je ze čtyř žádostí o účast nepochybné, že zadávací podmínky (včetně technické kvalifikace) nebyly koncipovány ve prospěch pouze jednoho dodavatele.

22. Zadavatel poukazuje na příklady velkých pasivních staveb z posledních let, které počtem nabídek potvrzují konstatování zadavatele, že obdržené 4 žádosti o účast jsou zcela standardní.

23. Zadavatel dále uvádí, že již ve vysvětlení zadávací dokumentace objasnil, proč v zadávacím řízení na pasivní plusovou budovu s termínem realizace, který neumožňuje chybovost provedení, nemůže nechat uspět dodavatele, jehož tým nemá s takovým plněním žádnou zkušenost.

24. Zadavatel dále konstatuje, že požadoval referenci na pasivní stavby v hodnotě nižší než 25 % předpokládané hodnoty zakázky a současně v hodnotě méně než poloviny finančních prostředků, které budou na realizaci projektu a stavby hrazeny z dotace OPŽP. Zadavatel uvádí, že právě vysoká dotační podpora je jedním z důvodů, proč je nezbytně nutné, aby zakázka byla realizována dodavatelem, resp. konkrétními osobami, které mají vlastní zkušenost s realizací pasivní stavby.

25. Zadavatel dále poukazuje na časové hledisko, kdy stavba musí být dokončena do srpna 2025. Dle zadavatele je tedy logické, že upřednostňuje kvalitu provedení zakázky před umožněním realizace zakázky velmi širokému okruhu dodavatelů.

26. Zadavatel uvádí, že má povědomí o vyšších desítkách projektů pasivních budov veřejného sektoru s hodnotou nad 75 mil. Kč bez DPH a odkazuje na veřejně dostupné zdroje, z nichž dle zadavatele vyplývá mj., že pasivní budovy se staví v České republice více jak 20 let.

27. Zadavatel k námitce navrhovatele, že klíčovou roli pro budovu v pasivním standardu má projektant a stavbyvedoucí jen řídí stavbu dle jeho návrhu, uvádí, že ani velmi kvalitně zpracovaná projektová dokumentace nezajistí významně vyšší kvalitu stavebních prací, která je u pasivních staveb vyžadována a je proto absolutní nutností. Za kvalitu provedení je pak dle zadavatele zodpovědný primárně hlavní stavbyvedoucí.

28. Zadavatel podotýká, že bude stavět pasivní plusovou budovu, k čemuž shrnuje její specifika a uvádí, že tato budova je svojí náročností výrazně výše než „běžná“ pasivní budova, přesto však požadoval v rámci kvalifikace doložit zkušenosti pouze s pasivní budovou.

29. Zadavatel dále uvádí, že objekty škol mají svá specifika, která se v jiných stavbách buď vůbec nevyskytují, nebo jsou naopak syntézou požadavků aplikovaných z jiných typologických kategorií. Dle názoru zadavatele u dodavatele, který nemá zkušenost s takovým plněním, nelze žádným způsobem ověřit, zda je k němu dostatečně kvalifikován, tj. zda je schopen realizaci zakázky řádně a včas provést.

30. Zadavatel konstatuje, že hlavní manažer zakázky musí být osobou se skutečně komplexní zkušeností, která bude celou veřejnou zakázku zastřešovat a koordinovat. Své zkušenosti však hlavní manažer dle zadavatele nemusí prokazovat kumulativně, tj. jednou zakázkou. Dále je dle zadavatele zásadní, aby alespoň částečnou zkušenost s obdobným plněním měli všichni klíčoví členové realizačního týmu, s ohledem na nutnost jejich vzájemné kooperace.

31. Zadavatel trvá na tom, že existují typy veřejných zakázek, které pro jejich náročnost nemůže realizovat průměrný dodavatel. Zadavatel je přesvědčen, že musí umožnit účast pouze takovým dodavatelům, kteří jsou k realizaci dotčené zakázky objektivně kvalifikováni, což mohou být pouze takoví dodavatelé, kteří již mají s plněním obdobného obsahu i rozsahu nějakou zkušenost.

32. Zadavatel uvádí, že z jeho pohledu je klíčové vybrat k realizaci zakázky dostatečně kvalifikovaného dodavatele, a to i s vědomím, že takových dodavatelů nemusí být široký okruh. Kvalifikační podmínky byly dle názoru zadavatele nastaveny s ohledem na specifický charakter veřejné zakázky a nepředstavují bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

33. Závěrem zadavatel shrnuje, že: „zákonný požadavek přiměřenosti zadávacích podmínek v žádném případě nelze vykládat tak, že zadavatelé musí i u vysoce nadstandardně finančně a technicky náročné zakázky umožnit takovou zakázku plnit libovolně širokému okruhu účastníků, kteří s podobným typem plnění mají nulovou zkušenost jen proto, že by se chtěli zadávacího řízení účastnit a zakázku realizovat.“

34. Zadavatel trvá na tom, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly stanoveny rovně, nediskriminačně, transparentně a přiměřeně s ohledem na rozsah, obsah a specifičnost plnění a jako takové byly také dostatečně konkrétně a srozumitelně odůvodněny. Zadavatel současně trvá na tom, že po něm nelze rozumně požadovat, aby zadávací podmínky upravil způsobem, který by umožnil účast v zadávacím řízení účastníkům, kteří s takovým plněním nemají žádnou zkušenost.

Další průběh správního řízení

35. Usnesením ze dne 24. 11. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

36. Úřad prostřednictvím přípisu ze dne 15. 12. 2023 požádal o poskytnutí informací dodavatele působící na trhu realizace pozemních staveb, konkrétně FINO-trade s.r.o., IČO 41601742, se sídlem Sedlákova 511/31, 602 00 Brno (dále jen „FINO-trade s.r.o.“), PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídle Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice (dále jen „PSG Construction a.s.“), EMH stavební CZ s.r.o., IČO 01972197, se sídlem Boseň 42, 295 01 (dále jen „EMH stavební CZ s.r.o.“), GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 20 02 Kolín (dále jen „GEOSAN GROUP a.s.“), KASTEN spol. s r.o., IČO 62954890, se sídlem Větrná 145, 277 11 Neratovice – Byškovice (dále jen „KASTEN spol. s r.o.“), MARHOLD a.s., IČO 15050050, se sídlem Motoristů 24, 530 06 Pardubice – Svítkov (dále jen „MARHOLD a.s.“), Tost s.r.o., IČO 11981148, se sídlem Habrek 8, 584 01 Ledeč nad Sázavou (dále jen „Tost s.r.o.“), NEPRO stavební a.s., IČO 27342093, se sídlem Ve Žlíbku 1621/104, 193 00 Praha (dále jen „NEPRO stavební a.s.“), HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha 5 (dále jen „HOCHTIEF CZ a. s.“), VCES a.s., IČO 26746573, se sídlem Harfa Office Park Českomoravská 2420/15, 190 00 Praha 9 (dále jen „VCES a.s.“), STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5 (dále jen „STRABAG a.s.“), GEMO a.s., IČO 13642464, se sídlem Dlouhá 562/22, 779 00 Olomouc (dále jen „GEMO a.s.“), BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitnická 871/1, 190 00 Praha (dále jen „BAK stavební společnost, a.s.“), IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno (dále jen „IMOS Brno, a.s.“), INGBAU CZ s.r.o., IČO 25941127, se sídlem S. K. Neumanna 2708, 530 02 Pardubice (dále jen „INGBAU CZ s.r.o.“), Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice (dále jen „Chládek & Tintěra, a.s.“), VW WACHAL a.s., IČO 25567225, se sídle Tylova 220/17, 767 01 Kroměříž (dále jen „VW WACHAL a.s.“), BBP Stavby s.r.o., IČO 03875199, se sídlem Korunovační 103/6, 170 00 Praha (dále jen „BBP Stavby s.r.o.“), OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno (dále jen „OHLA ŽS, a.s.“), POHL cz, a.s., IČO 25606468, se sídlem Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky (dále jen „POHL cz, a.s.“), HSF System a.s., IČO 25903101, se sídlem Lihovarská 689/40A, 718 00 Ostrava (dále jen „HSF System a.s.“), KAZIKO a.s., IČO 26693054, se sídlem Pod Turnovskou tratí 18, 198 00 Praha (dále jen „KAZIKO a.s.“), TIMO profistavby s.r.o., IČO 28591801, se sídle Petřvaldská 1193/1, 710 00 Slezská Ostrava (dále jen „TIMO profistavby s.r.o.“), STYLBAU, s.r.o., IČO 25957481, se sídlem Pardubická 118/79, 500 04 Hradec Králové (dále jen „STYLBAU, s.r.o.“), GREMIS s.r.o., IČO 15544451, se sídlem Jihlavská 230, 594 01 Velké Meziříčí (dále jen „GREMIS s.r.o.“), R.I.W., s.r.o., IČO 27481301, Revoluční třída 222, 504 01 Nový Bydžov (dále jen „R.I.W., s.r.o.“), BV-Dex, s.r.o., IČO 26926938, se sídlem Vranovská 68/21, 614 00 Brno (dále jen „BV-Dex, s.r.o.“), RONELI Stavby SE, IČO 29316731, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha (dále jen „RONELI Stavby SE“). Úřad tyto dodavatele požádal o poskytnutí následujících informací:

1) Sdělte, zda je Vaše společnost schopna splnit současně veškeré následující požadavky na techniky, kteří se budou účastnit plnění zakázky:

Hlavní manažer zakázky:

- Autorizace ČKAIT v oboru „Pozemní stavby“ nebo autorizace ČKA („Autorizovaný architekt“, „Autorizovaný architekt se všeobecnou působností“), či osvědčení o registraci v případě osob usazených a hostujících.

- Praxe v délce min. 8 celých let.

- Zkušenost s manažerským vedením min. 2 zakázek na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby realizované metodou Design & Build v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75 000 000 Kč bez DPH každé z nich.

- Zkušenost s manažerským vedením min. 1 zakázky na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby týkající se objektu školství/vzdělávání v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75 000 000 Kč bez DPH.

- Zkušenost s manažerským vedením min. 1 zakázky na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby vybudované v pasivním standardu v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75 000 000 Kč bez DPH.

- Jednou referencí lze prokázat více požadavků současně.

Hlavní stavbyvedoucí

- Praxe autorizované osoby v délce min. 8 celých let.

- Zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní pasivní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75 000 000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

První zástupce hlavního stavbyvedoucího

- Praxe autorizované osoby v délce min. 5 celých let.

- Zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75 000 000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

Druhý zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb

- Autorizace ČKAIT (či osvědčení o registraci v případě osob usazených a hostujících) v oboru „technika prostředí staveb“.

- Praxe autorizované osoby v délce min. 5 celých let.

- Zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – projekt výstavby nebo dokončené pozemní pasivní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 50 000 000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

Hlavní projektant

- Autorizace ČKAIT v oboru „Pozemní stavby“ nebo autorizace ČKA („Autorizovaný architekt“, „Autorizovaný architekt se všeobecnou působností“) či osvědčení o registraci v případě osob usazených a hostujících.

- Praxe autorizované osoby v délce min. 8 celých let.

Za stavbu obdobného charakteru se vždy považuje pro účely prokázání kvalifikace jednotlivých osob pozemní stavba s výjimkou: montovaných hal určených pro průmyslové a zemědělské využití, bytové výstavby a budov pro obchod a společné stravování.

Úřad dále podotýká, že předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne 21. 8. 2023.

2) V případě, že Vaše společnost není schopna splnit současně veškeré výše uvedené požadavky na techniky, kteří se budou účastnit plnění zakázky, uveďte, které konkrétní požadavky Vaše společnost nesplňuje a proč.

3) Uveďte, z jakého důvodu Vaše společnost nepodala žádost o účast ve shora specifikovaném zadávacím řízení. Úplné znění zadávací dokumentace (bez příloh) zasílá Úřad v příloze tohoto dokumentu.

37. Rozhodnutím Úřadu ze dne 19. 12. 2023 bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0780/2023/VZ.

38. Úřad prostřednictvím přípisu ze dne 12. 1. 2024 opakovaně požádal o poskytnutí shora uvedených informací dodavatele NEPRO stavební a.s., VCES a.s, VW WACHAL a.s. a BV-Dex, s.r.o., neboť tito nezaslali svoji odpověď ve lhůtě stanovené přípisem ze dne 15. 12. 2023.

39. Úřad prostřednictvím přípisu ze dne 17. 1. 2024 opakovaně požádal o poskytnutí shora uvedených informací dodavatele Tost s.r.o., PSG Construction a.s., KAZIKO a.s. a IMOS Brno, a.s., neboť tito nezaslali svoji odpověď ve lhůtě stanovené přípisem ze dne 15. 12. 2023.

40. Usnesením ze dne 25. 1. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

41. Usnesením ze dne 29. 1. 2024 Úřad na žádost navrhovatele prodloužil lhůtu k vyjádření k podkladům tak, že její celková délka činila 11 dnů od data doručení citovaného usnesení.

42. Úřad obdržel dne 5. 2. 2024 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

43. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům pro rozhodnutí ze dne 5. 2. 2024

44. Navrhovatel ve svém vyjádření předně uvádí, že trvá na svých tvrzeních uvedených v návrhu v plném rozsahu.

45. Navrhovatel má za to, že šetření na trhu, které provedl Úřad, prokázalo, že požadavky zadavatele neodpovídají možnostem relevantního trhu v České republice, které měl zadavatel při stanovení kvalifikačních kritérií zohlednit. Navrhovatel má dále za to, že namítané požadavky zadavatele bezdůvodně zaručily konkurenční výhodu některým subjektům na trhu, byť je okruh dodavatelů schopných plnit předmět veřejné zakázky mnohem širší.

46. Navrhovatel opětovně zdůrazňuje, že zadavatel svůj požadavek na pasivní stavby požaduje v rámci technické kvalifikace celkem desetkrát (u čtyř členů realizačního týmu, v rámci seznamu stavebních prací a v rámci seznamu služeb).

47. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že “účastníci zadávacího řízení prokazují zkušenosti týkající se pasivních staveb prakticky stejnými referenčními zakázkami, např. všichni účastníci mají stejného kvalifikačního poddodavatele spol. INTAR a.s., účastník č. 2, 3 a 4 prokazovali technickou kvalifikaci týkající se pasivních staveb prostřednictvím referenční zakázky Svazková škola Přezletice, Podolanka, Jenštejn – svazek obcí. Dále platí, že členové týmu daného účastníka prokazují pasivní stavbu vždy účastí na totožné stavbě“. Z uvedeného navrhovatel dovozuje, že účast v zadávacím řízení byla umožněna pouze subjektům, které současně realizovaly totožné 3-4 zakázky v České republice a ani jeden z účastníků zadávacího řízení nebyl schopen sám splnit kvalifikační požadavky zadavatele týkající se pasivních staveb.

48. Navrhovatel dále uvádí, že významná většina subjektů dotázaných v rámci šetření na trhu uvedla, že požadavky zadavatele nesplňuje, přičemž velká část dotázaných výslovně uvedla, že požadavky zadavatele považuje za diskriminační a těžko splnitelné.

49. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel měl ze zadávacího řízení vyloučit účastníka č. 3, neboť tento účastník prokazoval splnění kvalifikace referenční stavbou „Nová škola – Chýně s přilehlou komunikací“, kterou měl být prokazován požadavek na stavbu realizovanou jako Design & Build, avšak u této veřejné zakázky tvořila projektová dokumentace a výkaz výměr zadávací dokumentaci zajišťovanou zadavatelem.

50. Dle navrhovatele také dodavatel, který disponuje jednou nebo dvěma referenčními zakázkami nebo jedním nebo dvěma členy týmu, kteří disponují jednou zkušeností, by byl schopen předmět Veřejné zakázky plnit stejně kvalitně. Četnost a kombinace požadavků na opakované (identické) zkušenosti s pasivní stavbou a jejich kumulace s dalšími specifickými zkušenostmi činí dle navrhovatele požadavky na členy týmu absolutně nepřiměřenými a skrytě diskriminačními. Současně má navrhovatel za to, že stejně kvalitní zkušenosti by měl taktéž člen týmu, který disponuje zkušeností s realizací objektů s jiným účelem využití než pro školství.

51. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel stanovil namítané kvalifikační předpoklady spočívající v požadavcích na předchozí zkušenosti s pasivními stavbami a stavbami objektů školství/vzdělávání v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace, a dále v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 zákona.

Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-10384/2024/500 ze dne 7. 3. 2024

52. Dne 7. 3. 2024 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-10384/2024/500 z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým Úřad ve výroku I. rozhodl tak, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že

- v rámci požadavků na splnění kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona požadoval v bodě IX.4 písm. d) zadávací dokumentace, aby

hlavní stavbyvedoucí splňoval následující kumulaci požadavků: zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní pasivní stavby, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání;
první zástupce hlavního stavbyvedoucího splňoval následující kumulaci požadavků: zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní stavby, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání;
druhý zástupce stavbyvedoucího splňoval následující kumulaci požadavků: zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – projekt výstavby nebo dokončené pozemní pasivní stavby, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání;

přičemž současně požadavky na realizaci referenčního plnění metodou Design & Build a získané zkušenosti na objektu školství/vzdělávání, nelze ve vztahu k těmto členům realizačního týmu považovat za objektivně zdůvodnitelné, a

- v rámci požadavků na splnění kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona požadoval v bodě IX.4 písm. d) zadávací dokumentace, aby hlavní projektant měl zkušenost s realizací alespoň jedné zakázky v požadované funkci – projekt výstavby nebo dokončené pozemní stavby realizované metodou Design & Build, přičemž požadavek na realizaci referenčního plnění metodou Design & Build nelze ve vztahu k tomuto členu realizačního týmu považovat za objektivně zdůvodnitelný,

čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu plnění citované veřejné zakázky, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

53. Výrokem II. napadeného rozhodnutí pak Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí zrušil podle § 263 odst. 3 zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku. Výrokem III. napadeného rozhodnutí pak Úřad zadavateli dle § 263 odst. 8 zákona uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí pak Úřad zadavateli uložil uhradit náklady správního řízení ve výši 30 000 Kč dle § 266 odst. 1 zákona.

III. ŘÍZENÍ O ROZKLADU

54. Dne 22. 3. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky rozklad zadavatele z téhož dne (dále jen „rozklad“) proti napadenému rozhodnutí, kterým se zadavatel domáhal přezkumu napadeného rozhodnutí a vyslovení závěru, že dotčené zadávací řízení proběhlo plně v souladu se zákonem a smlouva o dílo na realizaci veřejné zakázky může být s vybraným dodavatelem uzavřena.

55. Zadavatel měl za to, že šetření trhu provedené Úřadem proběhlo netransparentně. Zadavatel byl dále přesvědčen, že Úřad v napadeném rozhodnutí přistoupil k veřejné zakázce, jako by šlo o zakázku procesně běžnou, nikoli realizovanou metodou Design & Build, a mylně tak dle zadavatele předpokládal, že projekční a stavební části plnění jsou částmi plnění vzájemně oddělenými. Podstatou metody Design & Build je ale dle zadavatele naopak jejich vzájemné prolínání, čímž jde o plnění velmi specifické, se kterým musí mít prokazatelnou zkušenost jak projektant, tak stavbyvedoucí, a to v celém rozsahu akce. Dále zadavatel poukazoval na skutečnost, že i u požadavku na školské stavby je dle jeho názoru nezbytně nutné, aby nejen projektant, ale také stavbyvedoucí znali veškerá úskalí školských staveb tak dobře, aby byli schopni společně vytvořit produkt (projekt), který bude stavebně realizovatelný a současně splní veškeré podmínky na pasivní plusovou školu.

56. Za účelem posouzení věci v rámci zjišťování skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, Úřad v rámci druhostupňového řízení dopisem sp. zn. ÚOHS-R0056/2024/VZ,
č. j. ÚOHS-16903/2024/161 ze dne 25. 4. 2024 požádal Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, Veveří, 602 00 Brno (dále jen „VUT“) jako odborníka mj. v oblasti pozemních staveb, o poskytnutí informací spočívajících v popsání rozdílů mezi realizací stavební veřejné zakázky v případě větší stavby objemově v řádech vyšších desítek až stovek milionů Kč metodou Design & Build a klasickým způsobem, kdy je nejdříve vyhotovena projektová dokumentace a následně dle této dokumentace realizována stavba. Zejména Úřad požádal o postihnutí rozdílů v činnostech stavbyvedoucího a projektanta u těchto dvou odlišných metod realizace stavby. Úřad specifikoval, že mu postačí popis obecný, jednoduchý, s poukázáním na zásadní rozdíly v činnostech těchto osob při volbě metody Design & Build oproti klasické realizaci s odděleným předem vypracovaným projektem a následnou samostatnou stavební činností dle tohoto projektu.

57. Dne 9. 5. 2024 obdržel Úřad od VUT odpověď z téhož dne na žádost o poskytnutí informací ze dne 25. 4. 2024. Z této odpovědi zejména vyplývá, že u klasické stavby plní všichni participanti své obvyklé role. Projektant většinou zpracovává jednotlivé stupně projektové dokumentace od návrhu stavby (studie), přes dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (dále též „DUR“), dokumentaci pro vydání stavebního povolení (dále též „DSP“) až po dokumentaci pro provádění stavby (dále též „DPS“). Dokumentace pro provádění stavby je natolik podrobná, že podle ní lze přímo zadat veřejnou zakázku i postavit vlastní dílo bez nutnosti provádění dalších projekčních prací. Lze říci, že role projektanta a celého projekčního týmu a rozsah činností, které vznik projektové dokumentace až po DPS zahrnuje, odpovídá samotné podstatě profese projektant, jeho vzdělání a zkušenostem. Realizace stavby probíhá podle dokumentace pro provádění stavby. I u profese stavbyvedoucího lze konstatovat, že jeho role a výkony na vlastní stavbě odpovídají tomu, proč tato funkce existuje.

58. Z odpovědi VUT dále vyplývá, že u stavby metodou Design & Build zadavatel požadavky na dílo specifikuje jen do určité míry, do určité podrobnosti, se zaměřením na detailnější popis toho, jak má výsledné dílo a jeho jednotlivé části fungovat, jaké má mít kvantitativní a kvalitativní parametry (např. prostřednictvím tzv. „knihy standardů“). Dokumentaci pro provedení stavby vypracovává zhotovitel jako jednu ze součástí díla. Při hledání a navrhování konkrétních řešení pak uplatňuje svoje know-how, zvyklosti, osvědčené postupy, použití jemu dostupných technologií apod. To vše při zapracování požadavků uvedených v zadání. U pozemních staveb se dle VUT jako nejvhodnější postup jeví nechat projektanta zpracovat dokumentaci pro výběr zhotovitele jako dokumentaci v úrovni DUR nebo DSP. Z pohledu projektanta tedy metoda Design & Build znamená, že zadavatel neprojektuje projektovou dokumentaci do takového detailu jako u zadání klasické stavby. Správně by mělo úplně odpadnout projektování stupně DPS a vypracování soupisu prací – výkazu výměr. Naopak by mělo přibýt potřebné stanovení výkonových a funkčních požadavků. Zpracovat odpovídající projektovou dokumentaci pro zadání metodou Design & Build je pro projektanta relativně snazší než u projektové dokumentace pro zadání klasické stavby. Zhotovitel prací a jeho stavbyvedoucí podle Design & Build opět vstupuje do zakázky až po výběru zhotovitele a podpisu smlouvy. Čeká ho však i role zpracovatele dokumentace v úrovni DPS, podle které bude vlastní stavba realizována. Tato projektová dokumentace většinou vzniká postupně a je pro použití in-situ postupně schvalována a uvolňována. Nečeká se, až je vyprojektováno celé dílo. Řízení stavby zadané formou Design & Build může být dle VUT pro stavbyvedoucího náročnější, protože zhotoviteli přibývá práce se zpracováním realizační projektové dokumentace a s tím spojená užší spolupráce a komunikace s projektantem (na rozdíl od zakázky realizované klasickou stavbou, kde projektant vykonává pouze autorský dozor, případně opravuje/upravuje nevyhovující části projektové dokumentace). Z vyjádření VUT dále vyplývá, že je to stavbyvedoucí, kdo řídí a koordinuje proces tvorby DPS.

59. Dne 10. 5. 2024 vydal předseda Úřadu usnesení sp. zn. ÚOHS-R0056/2024/VZ, č. j. ÚOHS-19115/2024/161, v němž účastníky řízení seznámil s novými podklady pro vydání rozhodnutí, tj. dopisem Úřadu ze dne 25. 4. 2024 adresovaným VUT a odpovědí VUT ze dne 9. 5. 2024, a určil jim lhůtu 7 dní ode dne doručení tohoto usnesení, ve které jsou oprávněni se k těmto dokumentům případně vyjádřit.

60. Dne 17. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí, v němž navrhovatel polemizoval s obsahem odpovědi VUT. Mimo jiné uvedl, že dle něj některé závěry VUT neodpovídají případům běžné praxe ve stavebnictví, resp. nezohledňují specifika, která vyplývají např. z konkrétního složení realizačního týmu, interních procesů a uspořádání dodavatele nebo smlouvy o dílo aj. Navrhovatel uvedl, že v naprosté většině případů stavbyvedoucí nastupuje skutečně až v části realizační, neboť činnosti stavbyvedoucího vyplývající ze zákonných předpisů plně naplňují kapacitu stavbyvedoucího. Není tedy dle navrhovatele pravdou, že stavbyvedoucí podílející se na projektu Design & Build má jiný rozsah činností než v případech klasicky zadávaných projektů. Naopak, řízení, koordinace či užší spolupráce jsou zpravidla činností vedoucího projektu (manažera projektu, zakázky).

61. Navrhovatel se domníval, že pokud by VUT bylo obeznámeno s existencí pozice – hlavní manažer zakázky v realizačním týmu, nepochybně by pak potvrdilo, že činnosti spojené s řízením, koordinací a další uváděné nevykonává stavbyvedoucí, ale právě tento speciálně určený člen – manažer zakázky. Z obsahu odpovědi VUT navrhovatel dovodil, že z ní vyplývají skutečnosti, které potvrzují správnost napadeného rozhodnutí v části týkající se závěru o nepřiměřených požadavcích na zkušenosti u členů projektant a stavbyvedoucí, resp. zástupců stavbyvedoucího. Závěrem navrhovatel zdůraznil, že žádná tvrzení zadavatele uváděná v rozkladu nijak neodůvodňují kumulaci kvalifikačních požadavků Design & Build – pasivní stavba – školské stavby, a tedy podstatu pochybení zadavatele. Stejně tak odpověď VUT se tímto porušením nijak nezabývá.

62. Navrhovatel i přes tvrzení zadavatele v rozkladu, a to i při zohlednění doplněných podkladů, trval na tom, že zadavatel stanovil výše uvedené kvalifikační předpoklady spočívající v kumulaci požadavků na předchozí zkušenosti s pasivními stavbami, Design & Build či stavbami objektů školství/vzdělávání v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace, a dále v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 zákona. Proto navrhovatel trval na tom, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

63. Dne 17. 5. 2024 obdržel Úřad rovněž vyjádření zadavatele, který se s odpovědí VUT ztotožnil a považoval ji za podpoření svého stanoviska. Dle zadavatele bylo potvrzeno, že role projektanta i stavbyvedoucího jsou u metody Design & Build odlišné od běžného zadávání zpracování projektové dokumentace a realizace stavby, a to zejména z důvodu vzájemného provázání činností projekčních a stavebních. Současně je dle zadavatele potvrzeno, že se jedná o specifickou metodu, jejíž zdárná realizace předpokládá zkušenosti dodavatele s jejím užitím v minulosti, a že ačkoli se jedná o metodu prozatím nikoli běžnou, není natolik výjimečnou, aby kvalifikační požadavek na zkušenost s ní mohl být považován za diskriminační.

Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20715/2024/161 ze dne 21. 5. 2024

64. Po projednání rozkladu předseda Úřadu s přihlédnutím k názoru rozkladové komise rozhodnutím č. j. ÚOHS-20715/2024/161 ze dne 21. 5. 2024 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“) ve výroku napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

65. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že Úřad došel k nesprávnému právnímu závěru, že zadávací podmínky byly v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když dle názoru předsedy Úřadu zadavatel své požadavky na kvalifikaci odůvodnil dostatečně s ohledem na míru zásahu těchto požadavků do hospodářské soutěže o veřejnou zakázku.

K průzkumu trhu

66. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že interpretace výsledků průzkumu trhu ze strany Úřadu, když zhruba polovina oslovených dodavatelů uvedla, že dané požadavky technické kvalifikace zadavatele nesplňuje, tak se jedná o diskriminační požadavky s potenciálem nezákonného omezení hospodářské soutěže, je přinejmenším zavádějící. Předseda Úřadu poukázal na skutečnost, že nemalá část dodavatelů sdělila, že je schopná dané požadavky splnit buď samostatně (4 dodavatelé) anebo s využitím poddodavatelů či ve sdružení (6 dodavatelů) a dále že zadavatel obdržel v zadávacím řízení 4 nabídky[1], z nichž 3 vyhodnotil jako vyhovující. Dle předsedy Úřadu tak nelze jednoznačně říci, že je hospodářská soutěž požadavky zadavatele omezena natolik, že zadavatelem předestřené odůvodnění předmětných požadavků nemůže obstát.

67. Předseda Úřadu dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 250/2023-42 ze dne 18. 4. 2024, ze kterého vyplývá, že pokud část respondentů odpověděla, že by o zakázku neměla z rozličných důvodů zájem, nelze takovou odpověď považovat jako argument svědčící pro deklarování nezákonného omezení hospodářské soutěže.

K požadavkům pro splnění technické kvalifikace

68. Předseda Úřadu se v případě veřejné zakázky realizované metodou Design & Build neztotožnil s argumentací Úřadu opřenou o popis standardních činností stavbyvedoucího a hlavního projektanta dle stavebního, potažmo autorizačního zákona. Úřad se dle názoru předsedy Úřadu nezabýval rozdíly mezi realizací stavební veřejné zakázky metodou Design & Build, jejíž podstatou je vzájemné prolínání projekční a stavební části plnění, a klasickým způsobem, kdy je nejdříve vyhotovena projektová dokumentace a následně dle této dokumentace realizována stavba.

69. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že stavební zakázka realizovaná metodou Design & Build vykazuje významné odlišnosti od stavby klasické ve smyslu, že se taková stavba projektuje i v průběhu její realizace, přičemž řízení stavby zadané formou Design & Build může být pro stavbyvedoucího náročnější, protože zhotoviteli přibývá práce se zpracováním realizační projektové dokumentace a s tím spojená užší spolupráce a komunikace s projektantem, kdy stavbyvedoucí řídí a koordinuje proces tvorby DPS.

70. Předseda Úřadu dále považoval argumentaci zadavatele obhajující důvodnost jeho požadavku na zkušenost s metodou Design & Build za konzistentní s tím, že z ní jednoznačně vyplývá, že realizace stavební zakázky metodou Design & Build je skutečně specifická. Současně předseda Úřadu uvedl, že kvalifikační požadavek zadavatele odpovídá i vymezení předmětu veřejné zakázky, která bude právě od počátku metodou Design & Build realizována. Předseda Úřadu dále uvedl, že nelze pominout ani skutečnost, že realizace metodou Design & Build se významně promítá do smluvních ujednání smlouvy o dílo, dle které má být veřejná zakázka realizována.

71. Předseda Úřadu dále poukázal na skutečnost, že minimální požadovaná hodnota referenční zakázky ve výši 75, resp. 50 mil. Kč bez DPH je řádově nižší než odhadovaná hodnota veřejné zakázky ve výši 400 mil. Kč. Minimální požadovanou hodnotu referenční zakázky tak lze dle předsedy Úřadu považovat za přiměřenou ve vztahu k rozsahu předmětu zadávacího řízení.

72. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že zadavatel svým požadavkem na zkušenost s metodou Design & Build neomezil bezdůvodně hospodářskou soutěž, ani když tuto zkušenost požadoval po celkem 5 klíčových osobách na straně dodavatele, tedy hlavním manažerovi, hlavním stavbyvedoucím, jeho prvním a druhém zástupci a hlavním projektantovi. Jedná se totiž dle předsedy Úřadu o osoby klíčové pro řádné plnění dané veřejné zakázky, tyto osoby se bezprostředně podílejí na jejím plnění, navíc se jedná o vedoucí pracovníky včetně prvního a druhého zástupce stavbyvedoucího. U všech tak lze předpokládat, že povedou tým dalších pracovníků.

K požadavku na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání

73. Předseda Úřadu odmítl argument Úřadu, že stavbyvedoucí nejsou osobami podílejícími se na projekční části veřejné zakázky. Dle předsedy Úřadu se dá vzhledem k realizaci stavby metodou Design & Build, v rámci níž se projekční a stavební činnosti do jisté míry prolínají, očekávat i u stavbyvedoucích, že budou participovat i na postupném projektování zakázky.

74. Předseda Úřadu dále uvedl, že požadavek zadavatele na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání je v souladu s předmětem veřejné zakázky, přičemž je objektivně dané, že stavba školy vykazuje jistá specifika.

75. Dále předseda Úřadu poukázal na skutečnost, že existuje minimálně 7 pasivních staveb škol v požadovaném rozsahu a že minimální požadovaná hodnota referenční zakázky ve výši 75, resp. 50 mil. Kč bez DPH je řádově nižší než odhadovaná hodnota veřejné zakázky ve výši 400 mil. Kč.

76. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že požadavek na zkušenost se stavbou školského, resp. vzdělávacího zařízení zasahuje do hospodářské soutěže o veřejnou zakázku objektivně méně než požadavek na metodu Design & Build, i proto v případě tohoto požadavku postačí jednodušší odůvodnění ze strany zadavatele. Takové odůvodnění zadavatel nabídl.

Ke kumulaci požadavků a dalším aspektům veřejné zakázky

77. Předseda Úřadu konstatoval, že všechny přezkoumávané požadavky zadavatele byly poměrně přísné, ale odpovídající předmětu veřejné zakázky, co do rozsahu naopak řádově mírnější než odhadovaná hodnota veřejné zakázky. Hospodářská soutěž jimi sice byla omezena, ale nikoli bezdůvodně.

78. V druhostupňovém rozhodnutí je dále uvedeno, že bylo zohledněno, že zadavatelem veřejné zakázky je menší samosprávný územní celek, pro něhož stavba velkého školského zařízení jistě není rutinní záležitostí a současně se jedná o stavbu, která má na fungování tohoto celku významný vliv (dostupnost dobrých škol je zcela jistě zásadním ukazatelem spokojenosti obyvatel obce). V takových poměrech pak lze dle předsedy Úřadu chápat, že kvalifikační požadavky zadavatel nastavil poměrně přísně (až hraničně), avšak tyto požadavky při zvážení všech aspektů v testu dle § 36 odst. 1 zákona obstojí.

79. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že omezení hospodářské soutěže bylo v daném případě odůvodněno zadavatelem dostatečně a přesvědčivě, navíc hospodářská soutěž nebyla omezena zásadním způsobem.

Závěry druhostupňového rozhodnutí

80. Po přezkoumání věci dospěl předseda Úřadu k závěru, že ji Úřad nesprávně právně posoudil a § 36 odst. 1 zákona zadavatelem porušen nebyl. Protože nebylo možné tuto nezákonnost napravit přímo v řízení o rozkladu změnou napadeného rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, protože by tím navrhovateli hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se, dospěl předseda Úřadu k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí vrácení věci Úřadu k novému projednání podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Úřad se v rámci nového projednání věci musí řídit závazným právním názorem uvedeným v druhostupňovém rozhodnutí o rozkladu.

Další průběh správního řízení

81. Přípisem ze dne 23. 5. 2024 oznámil Úřad zadavateli a navrhovateli pokračování správního řízení.

82. Usnesením ze dne 29. 5. 2024 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

83. Na základě žádosti navrhovatele ze dne 4. 6. 2024 Úřad usnesením ze dne 4. 6. 2024 prodloužil účastníkům lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to do 10. 6. 2024.

84. Dne 10. 6. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

85. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 10. 6. 2024

86. Navrhovatel ve svém vyjádření polemizuje se závěry druhostupňového rozhodnutí a uvádí, že ústředním argumentem druhostupňového rozhodnutí je to, že zadavatel obdržel tři žádosti o účast. Navrhovatel uvádí, že však zpochybnil správnost posouzení jedné ze žádostí o účast zadavatelem, zadavatel měl dle navrhovatele vyloučit dalšího účastníka a předseda Úřadu tak pro své úvahy o neexistenci překážky či narušení soutěže použil informace, jejichž správnost byla navrhovatelem zpochybněna.

87. Navrhovatel uvádí, že účastník č. 3 prokazoval splnění kvalifikace u členů realizačního týmu mj. referenční stavbou „Nová škola – Chýně s přilehlou komunikací“, touto stavbou měl být prokazován požadavek na stavbu realizovanou jako Design & Build. Dle navrhovatele však ze zadávací dokumentace této referenční zakázky vyplývá, že u této stavby tvořila projektová dokumentace a výkaz výměr zadávací dokumentaci zajišťovanou zadavatelem, tedy se nejednalo o stavbu realizovanou jako Design & Build. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že kvalifikační požadavky zadavatele splňují pouze 2 účastníci zadávacího řízení.

88. Navrhovatel dále poukazuje na výsledky šetření na trhu a uvádí, že významná většina dotázaných subjektů uvedla, že namítané požadavky nesplňuje a že velká část dotázaných zároveň uvedla, že požadavky zadavatele považuje za diskriminační a těžko splnitelné.

89. Navrhovatel dále uvádí, že předseda Úřadu poukazoval na údajnou „specifičnost požadavků“, avšak dle navrhovatele takto nepřiměřeně přísné požadavky u obdobných staveb dosud nikdy nebyly požadovány. Navrhovatel je toho názoru, že pokud Úřad, resp. předseda Úřadu odkazuje na 7 referencí na pasivní stavby, které byly dohledány, pak by Úřad měl porovnat jednotlivé požadavky zadavatelů těchto zakázek a navzájem je posoudit. Navrhovatel je přesvědčen, že by Úřad dospěl k závěru, že v rámci technické kvalifikace nebyly požadovány zkušenosti s pasivními stavbami ani stavbami pro školství, a dokonce ani s Design & Build projekty, stavby přesto stojí a účastníci je předkládají jako své referenční zkušenosti, tedy lze předpokládat, že stavba byla provedena řádně a v požadované kvalitě. Navrhovatel uvádí, že: „Pokud dodavatel bez zkušeností s pasivní stavbou, stavbou pro školství či Design-build projektem dokázal pro jiného zadavatele postavit obdobnou stavbu, a tento jiný zadavatel obdržel 8 žádostí o účast, nelze než učinit závěr o tom, že v případě šetřené Veřejné zakázky skutečně došlo k narušení soutěže a k neodůvodněné diskriminaci jiných dodavatelů, kteří by byli schopni předmět Veřejné zakázky řádně plnit.“

90. Navrhovatel dále uvádí, že závěry VUT v žádném případě neodpovídají případům běžné praxe ve stavebnictví, resp. nezohledňují specifika, která vyplývají např. z konkrétního složení realizačního týmu, interních procesů a uspořádání dodavatele nebo smlouvy o dílo aj. Navrhovatel uvádí, že: „v naprosté většině případů stavbyvedoucí nastupuje skutečně až v části realizační, neboť činnosti stavbyvedoucího vyplývající ze zákonných předpisů plně naplňují kapacitu stavbyvedoucího. V realizačním týmu vystupuje vedoucí projektu (nebo samostatný manažer), který zajišťuje koordinaci či řízení jednotlivých členů týmu.“ Dále navrhovatel uvádí, že: „U naprosté většiny Design&Build projektů jsou tyto fáze (projekční a stavební) oddělené (nejdřív musí být dokončena kompletní dokumentace) a nedochází k jejich žádnému prolínání, které zmiňuje VUT ve své odpovědi. Vzhledem k tomu, že v odpovědi VUT uváděné rozdíly v činnostech stavbyvedoucího se neuplatňují u běžných typu Design&Build, jakým je i projekt Zadavatele, nelze požadavky Zadavatele považovat za objektivně odůvodněné.“

91. Dle názoru navrhovatele tedy není pravdou, že stavbyvedoucí podílející se na projektu Design & Build má jiný rozsah činností než v případech klasicky zadávaných projektů. Řízení, koordinace či užší spolupráce jsou dle navrhovatele zpravidla činností vedoucího projektu (manažera projektu, zakázky), který zajišťuje požadavky zadavatele na řízení, koordinaci či zvýšené nároky na kvalitu komunikace/spolupráce. Navrhovatel se domnívá, že pokud by VUT bylo obeznámeno s existencí pozice – hlavní manažer zakázky v realizačním týmu, nepochybně by pak potvrdilo, že činnosti spojené s řízením, koordinací a další uváděné, nevykonává stavbyvedoucí ale právě tento speciálně určený člen – manažer zakázky.

92. Navrhovatel shrnuje, že hlavní rozdíl mezi metodou Design & Build a klasickým způsobem, kdy je nejdříve vyhotovena projektová dokumentace a následně dle této dokumentace realizována stavba, spočívá v tom, kdo určuje a uděluje instrukce projektantovi. V případě zakázky realizované klasickým způsobem je to dle navrhovatele investor (zadavatel), který je objednatelem celé projektové dokumentace a spolu s projektantem kompletně určují způsob provedení stavby. Stavební dodavatel se svým stavbyvedoucím podle této projektové dokumentace „pouze“ staví. U Design & Build projektů dle navrhovatele projektant investora (zadavatele) zpracovává zadání zpravidla v nižším stupni projektové dokumentace, např. ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí nebo stavební povolení a dále zpravidla tzv. knihu standardů. Následně na scénu vstupuje stavební dodavatel se svým projektantem a ten pro stavebního dodavatele, na základě jeho instrukcí vyhotoví detailní projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Z pozice projektanta dle navrhovatele však neexistuje rozdíl v jeho projekčních činnostech, pouze se mění osoba, která jej „úkoluje“. Povaha a kvalita projektantem poskytovaných projekčních prací je však dle názoru navrhovatele stejná, bez ohledu na to, zda si u něho objednává projektovou dokumentaci pro provádění stavby investor (zadavatel) u klasického způsobu zadání nebo stavební dodavatel.

93. Navrhovatel je přesvědčen, že požadavek na zkušenost se zakázkou Design & Build u projektanta či stavbyvedoucího není nijak odůvodněný, jejich náplň práce se v rámci šetřené veřejné zakázky nijak neliší od běžných stavebních zakázek. Rozdíl dle navrhovatele existuje pouze v případě činnosti stavebního dodavatele, který odvisle od své realizační praxe zkušenost s řízením projektanta má nebo nemá. V případě požadavků na kvalifikaci je tedy dle názoru navrhovatele odůvodněný požadavek na předchozí zkušenost s Design & Build pouze u dodavatele (stavební firmy), nikoliv u konkrétních členů týmu jako je projektant či stavbyvedoucí.

94. Navrhovatel dále uvádí, že z metodik k problematice Design & Build nevyplývá popis činností jednotlivých členů týmu. Ani ze zadávací dokumentace dle navrhovatele nevyplývá, že stavbyvedoucí nebo jeho zástupci jsou osobami, které udělují pokyny projektantovi, resp. že projektant má povinnost se takovými pokyny stavbyvedoucího řídit. Dle navrhovatele je to právě hlavní manažer zakázky, kdo obě fáze koordinuje a řídí. Zadavatelem uváděná potřeba určité údajné specifické spolupráce, kdy je „od samého počátku plnění nutná vzájemná spolupráce projektantů i stavbyvedoucích, protože tyto osoby vše vymýšlejí společně“, nemá dle navrhovatele oporu v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, ani v související právní úpravě regulující tyto profese.

95. Navrhovatel uvádí, že: „Pokud VUT nebylo dotazováno, aby konkrétní dotaz zodpovědělo s ohledem na souvislosti a zadávací dokumentaci této Veřejné zakázky, nelze jejich odpověď jakkoliv přeceňovat, a už vůbec ne zobecnit.“

96. Navrhovatel dále žádá Úřad o nařízení ústního jednání. Dále navrhovatel uvádí, že by Úřad měl provést nové šetření trhu, doplnit spis o kvalifikační předpoklady jiných obdobných zakázek, získat stanovisko VUT a také Českého vysokého učení technického v Praze na základě řádně a určitě položených dotazů.

97. Navrhovatel závěrem uvádí, že: „Pokud i hypoteticky existuje rozdíl v činnostech jednotlivých členů týmu, mělo by se jednat o natolik významný rozdíl, který skutečně odůvodňuje takto přísně stanovené kvalifikační předpoklady. Jen stěží si lze totiž představit, že projektant nebo stavbyvedoucí, který se nikdy nepodílel na Design & Build projektech neumí naprojektovat projektovou dokumentace pro generálního dodavatele nebo postavit stavbu jenom proto, že předtím projektoval pro zadavatele nebo postavil stavbu (tradičním způsobem).“

98. Navrhovatel trvá na tom, že namítané požadavky Zadavatele bezdůvodně zaručily konkurenční výhodu některým subjektům na trhu, byť je okruh dodavatelů schopných plnit předmět veřejné zakázky mnohem širší. Požadavky zadavatele proto dle navrhovatele vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

99. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění, vázán závazným právním názorem obsaženým v druhostupňovém rozhodnutí rozhodl, že návrh navrhovatele se zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

100. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

101. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

102. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

103. Dle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

104. Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

105. Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

106. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

107. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

108. V čl. VII. zadávací dokumentace je uvedeno, že účastník zadávacího řízení v první fázi jednacího řízení s uveřejněním předloží zadavateli žádost o účast v zadávacím řízení, která bude obsahovat doklady prokazující splnění kvalifikačních požadavků zadavatele. Dále je v citovaném čl. uvedeno, že: „Po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí kvalifikaci účastníků zadávacího řízení, vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace, a nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k podání předběžných nabídek a následně případně k podání (finálních) nabídek.“

109. V bodě IX.4 zadávací dokumentace je uvedeno, že: „Splnění kritérií technické kvalifikace účastník zadávacího řízení prokáže, pokud v žádosti o účast doloží:

a) Seznam stavebních prací, jejichž předmětem je výstavba nebo změna dokončených (tj. zkolaudovaných) staveb obdobného charakteru (změna dokončené stavby je definována v § 2 odst. 5 stavebního zákona), provedených dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení.

Zadavatel stanoví, že za stavbu obdobného charakteru považuje pro účely prokázání kvalifikace pozemní stavbu s výjimkou:

- montovaných hal určených pro průmyslové a zemědělské využití

- bytové výstavby a

- budov pro obchod a společné stravování

Na seznamu musí být ve vztahu ke každé akci (zakázce) uvedeny identifikační údaje objednatele a zhotovitele, popis prováděných prací, cena (investiční hodnota) plnění, doba realizace kontaktní údaje objednatele.

b) Osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení plnění min. pěti nejvýznamnějších na seznamu uvedených stavebních prací, přičemž:

i. každá z těchto stavebních prací musí být o finančním rozsahu min. 100.000.000 Kč bez DPH,

ii. alespoň jedna z těchto stavebních prací se týkala objektu školství/vzdělávání, jehož součástí je gastro provoz s kapacitou min. 500 jídel denně

iii. alespoň jedna z těchto stavebních prací se týkala objektu školství/vzdělávání, jehož součástí jsou učebny a tělocvična o rozloze min. 400 m2

iv. alespoň dvě z těchto stavebních prací se týkaly pasivní stavby s měrnou spotřebou tepla na vytápění budovy menší nebo rovna 15 kWh/m2 za rok a stavba byla zakončena testem průvzdušnosti s výslednou hodnotou průvzdušnosti budovy maximálně 0,6 h-1;

v. alespoň tři z těchto stavebních prací byly realizovány metodou Design & Build, kdy součástí plnění alespoň jedné z těchto prací byl rovněž výkon inženýrské činnosti vč. zajištění stavebního povolení nebo povolení změny stavby před jejím dokončením. V tomto bodě je přípustná rovněž zakázka, jejíž realizace dosud probíhá, pokud již v rámci plnění byly ke dni zahájení zadávacího řízení provedeny stavební práce o finančním rozsahu min. 100.000.000 Kč bez DPH a byla odevzdána projektová dokumentace pro provedení stavby (DPS).

vi. alespoň jedna z těchto stavebních prací zahrnovala instalaci tepelných čerpadel země/voda o min. výkonu 120 kW a FVE o min. výkonu 40 kW

(…)

c) Seznam služeb, jejichž předmětem je zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby (DPS) v rozsahu pro provedení stavby pro projekt výstavby nebo změny dokončených pozemních staveb obdobného charakteru (změna dokončené stavby je definována v § 2 odst. 5 stavebního zákona), provedených dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení. Na seznamu bude uvedeno min. pět služeb, přičemž:

i. každá z těchto služeb se musí týkat projektu o finančním rozsahu realizačních nákladů stavby min. 100.000.000 Kč bez DPH,

ii. alespoň jeden z těchto projektů se týkal objektu školství/vzdělávání, jehož součástí je gastro provoz s kapacitou min. 500 jídel denně

iii. alespoň jeden z těchto projektů se týkal objektu školství/vzdělávání, jehož součástí jsou učebny a tělocvična o rozloze min. 400 m2

iv. alespoň dva z těchto projektů se týkaly pasivní stavby s měrnou spotřebou tepla na vytápění budovy menší nebo rovna 15 kWh/m2 za rok, kdy stavba byla zakončena testem průvzdušnosti s výslednou hodnotou průvzdušnosti budovy maximálně 0,6 h‑1;

v. alespoň tři z těchto projektů byly realizovány metodou BIM (Building Information Modeling).

Zadavatel stanoví, že za stavbu obdobného charakteru považuje pro účely prokázání kvalifikace pozemní stavbu s výjimkou:

- montovaných hal určených pro průmyslové a zemědělské využití

- bytové výstavby a

- budov pro obchod a společné stravování

(…)

d) Seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli

Splnění těchto požadavků doloží dodavatel takto:

- Čestné prohlášení dodavatele obsahující jmenný seznam techniků, podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem dodavatele. Dodavatel je povinen u každého technika uvést jeho pracovněprávní či jiný vztah k dodavateli.

- Profesní životopis každého technika, z něhož bude jednoznačně vyplývat splnění požadavků zadavatele, včetně údaje o délce praxe (Délka praxe tedy bude posuzována v přesnosti na celé měsíce od doby získaní příslušné autorizace, resp. osvědčení či oprávnění do konce lhůty pro podání nabídek) a seznamu referenčních zakázek technika (ke každé referenční zakázce bude uveden alespoň název objednatele, název stavby, doba a místo provedení a finanční náklady stavby)

- Doklady, z nichž bude vyplývat splnění požadavků zadavatele na odbornou způsobilost – kopie příslušných osvědčení/oprávnění uvedených níže.

K prokázání splnění tohoto předpokladu zadavatel stanovuje požadavek, aby v seznamu techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, byly uvedeny osoby splňující minimálně níže uvedené požadavky:

Funkce

Požadované vzdělání, zaměření a praxe

Hlavní manažer zakázky

• Autorizace ČKAIT v oboru „Pozemní stavby" nebo autorizace ČKA („Autorizovaný architekt“, „Autorizovaný architekt se všeobecnou působností“), či osvědčení o registraci v případě osob usazených a hostujících

• Praxe v délce min. 8 celých let

• zkušenost s manažerským vedením min. 2 zakázek na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby realizovaných metodou Design & Build v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH každé z nich

• zkušenost s manažerským vedením min. 1 zakázky na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby týkající se objektu školství/vzdělávání v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH

• zkušenost s manažerským vedením min. 1 zakázky na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby vybudované v pasivním standardu v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH

Jednou referencí lze prokázat více požadavků současně.

Hlavní stavbyvedoucí

• Praxe autorizované osoby v délce min. 8 celých let

• zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní pasivní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

První zástupce hlavního stavbyvedoucího

• Praxe autorizované osoby v délce min. 5 celých let

• zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

Druhý zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb

• Autorizace ČKAIT (či osvědčení o registraci v případě osob usazených a hostujících) v oboru „technika prostředí staveb"

• Praxe autorizované osoby v délce min. 5 celých let

• zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – projekt výstavby nebo dokončené pozemní pasivní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 50.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázekse týkala objektu školství/vzdělávání.

Hlavní projektant

• Praxe autorizované osoby v délce min. 8 celých let

• zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – projekt výstavby nebo dokončené pozemní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 50.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázekse týkala objektu v pasivním standardu.

Zástupce hlavního projektanta

• Praxe autorizované osoby v délce min. 8 celých let

• zkušenost s realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – projekt výstavby nebo dokončené pozemní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 50.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň dvě z těchto zakázek musely být realizovány metodou BIM.

Zadavatel stanoví, že za stavbu obdobného charakteru považuje pro účely prokázání kvalifikace jednotlivých osob pozemní stavbu s výjimkou:

- montovaných hal určených pro průmyslové a zemědělské využití

- bytové výstavby a

- budov pro obchod a společné stravování

Všechny výše uvedené osoby musí ovládat český nebo slovenský jazyk na konverzační úrovni, v opačném případě je zhotovitel povinen zajistit jim na vlastní náklady tlumočníka do českého jazyka, který bude přítomen na všech jednáních těchto osob se zadavatelem.“

110. V bodě XI.2 zadávací dokumentace je uvedeno, že realizace veřejné zakázky musí být provedena v souladu s těmito dokumenty, od jejichž požadavků se nelze odchýlit, neboť stanovují minimální technické podmínky veřejné zakázky:

• dotační podmínky poskytovatelů dotace (OPŽP, MŠMT)

• Technické specifikace a standardy – pouze v těch částech, které mají vliv na pasivní plusový standard objektu, což je podmínkou získání dotace na realizaci projektu z OPŽP.

111. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 20. 9. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“) zadavatel k dotazu na technickou kvalifikaci a její ne/přiměřenost uvedl, že: „podmínky byly stanoveny přiměřeně k rozsahu a náročnosti veřejné zakázky, která je specifická zejména využitím režimu Design & Build, jenž vyvolává zvýšené nároky na zhotovitele. Všechny minimální požadované hodnoty vztahující se k referenčním zakázkám (tj. hodnota realizačních nákladů, kapacita gastro, rozměry tělocvičny, výkon klíčových technologií) byly stanoveny přiměřeně, kdy tyto hodnoty jsou oproti předmětu veřejné zakázky výrazně nižší“.

112. Dále ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 zadavatel uvedl, že: „se rozhodl přistoupit ke změně zadávacích podmínek a technickou kvalifikaci upravil tak, že reference na bytovou výstavbu a budovy pro obchod doložit umožní“. Aktualizované znění zadávací dokumentace bylo přílohou tohoto vysvětlení a současně byla prodloužena lhůta pro podání žádostí o účast do 25. 10. 2023.

113. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 17. 10. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“) zadavatel k žádosti na úpravu požadavků u člena týmu hlavní manažer zakázky uvedl, že: „Zadavatel by rád postavil základní školu v pasivním standardu metodou Design & Build s investicí 5x vyšší, než jakou požaduje jako zkušenost po hlavním manažerovi zakázky. S ohledem na požadavek poskytovatele dotace z MŠMT je zadavatel povinen výstavbu dokončit za 1,5 roku od podpisu smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem. Zadavatel se plně spokojí např. se dvěma referencemi, které mohou též vyhovět zadavatelovým podmínkám. Pro zadavatele je Hlavní manažer zakázky klíčovou osobou, která ponese odpovědnost za realizaci celé akce, proto u ní požaduje tuto zkušenost. K požadavku na školskou stavbu je třeba uvést, že z hlediska základní typologie pozemních staveb jsou školy, a to oprávněně, samostatnou kategorií. Objekty škol mají svá specifika, která se v jiných stavbách buď vůbec nevyskytují, nebo jsou naopak syntézou požadavků aplikovaných z jiných typologických kategorií. Škola je tak též stavbou spojující mnoho funkcí do jediného objektu, přičemž však je nutno správnou měrou vážit požadavky jednotlivých funkcí, které mohou být i v protikladu tak, aby výsledkem byla správně fungující škola. Není náhodou, že i legislativa pamatuje na návrh školských staveb předpisy vytvořenými přímo pro tuto kategorii staveb.“. Zadavatel dále setrval na svých požadavcích.

114. Dle čl. III., bodu 1. návrhu smlouvy o dílo je zhotovitel povinen v rámci realizace díla vypracovat projektovou dokumentaci, kterou se rozumí zejména:

a. Dokumentace pro provádění stavby (DPS) vč. soupisu prací

b. Dokumentace skutečného provedení stavby vč. geometrického plánu a zaměření skutečného provedení stavby (DSPS),

c. Dokumentace změny stavby před jejím dokončením, zajištění související inženýrské činnosti

115. Z čl. VIII. návrhu smlouvy o dílo vyplývá, že jsou v rámci realizace díla stanoveny dílčí termíny plnění, a to:

a) „Projektová dokumentace:

pro I. a II etapu (objekt základní školy):

a.1 dokončení projektové dokumentace spodní stavby budovy (vč. soupisu prací s výkazem výměr) – nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy

a.2 dokončení projektové dokumentace pro provedení stavby – nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy

a.3 dokončení soupisu prací s výkazem výměr (včetně aktualizace PENB dle dokumentace změny stavby před jejím dokončením– nejpozději do 8 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy

a.4 dokončení projektové dokumentace skutečného provedení stavby v modelu BIM dle BEP – nejpozději v den kolaudace stavby

pro III. etapu (objekt tělocvičny):

a.5 dokončení projektové dokumentace spodní stavby budovy (vč. soupisu prací s výkazem výměr) – nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy

a.6 dokončení projektové dokumentace pro provedení stavby – nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy

a.7 dokončení soupisu prací s výkazem výměr (včetně aktualizace PENB dle dokumentace změny stavby před jejím dokončením) – nejpozději do 16 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy. Nový PENB musí potvrdit pasivitu budovy, v opačném případě tato část plnění nebude považována za řádně dokončenou.

a.8 dokončení projektové dokumentace skutečného provedení stavby v modelu BIM dle BEP – nejpozději v den kolaudace stavby

b) Dokončení spodní stavby budovy – nejpozději do 5 měsíců ode dne předání staveniště zhotoviteli

c) Dokončení hrubé stavby vč. výplní otvorů – nejpozději do 12 měsíců ode předání staveniště zhotoviteli

d) Dokončení obálky budovy v rozsahu nezbytném pro provedení testu průvzdušnosti metodou A, vč. dokončení vyjmenovaných celků: Vytápění, VZT, omítky, dlažby, osazení sanitárního vybavení – nejpozději do 16 měsíců ode dne předání staveniště zhotoviteli.“

116. V čl. X, bodě 7. návrhu smlouvy o dílo je uvedeno, že: „Zhotovitel je povinen zajistit, aby byl každém kontrolním dni po dobu provádění projekčních prací přítomen hlavní manažer, hlavní projektant či jeho zástupce a hlavní stavbyvedoucí či jeho zástupce. Zhotovitel je povinen zajistit, aby byl každém kontrolním dni po dobu provádění stavebních prací přítomen hlavní manažer, a hlavní stavbyvedoucí či jeho zástupce. Tyto osoby musí být během realizace díla přítomen na staveništi ve frekvenci minimálně 1 x týdně. Hlavní projektant či jeho zástupce musí být přítomen na každém kontrolním dni do doby odevzdání a schválení DPS, poté bude jeho účast na kontrolním dni vyžadována na vyzvání v případě potřeby.“

117. Z protokolu z posuzování žádostí o účast ze dne 15. 12. 2023 (dále jen „protokol z posuzování“) vyplývá, že zadavatel obdržel 4 žádosti o účast.

118. Z protokolu z posuzování dále vyplývá, že účastník č. 1 neprokázal splnění podmínek kvalifikace. Dne 7. 12. 2023 rozhodl zadavatel o vyloučení tohoto účastníka. Účastník č. 1 se dne 13. 12. 2023 vzdal práva na podání námitek vůči rozhodnutí o vyloučení. Zadavatel v protokolu z posuzování uvedl, že účastník č. 1 tedy nebude vyzván k podání předběžné nabídky.

119. Z protokolu z posuzování dále vyplývá, že účastníci č. 2, č. 3 a č. 4 splnili podmínky kvalifikace a budou vyzváni k podání předběžné nabídky.

120. Z posouzení žádosti o účast účastníka č. 2 je zřejmé, že osoby na pozici hlavního manažera, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce hlavního stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb jsou zaměstnanci účastníka č. 2 a osoba na pozici hlavního projektanta je zaměstnanec poddodavatele. Ke každé ze shora uvedených osob byly uvedeny také požadované referenční zakázky.

121. Z posouzení žádosti o účast účastníka č. 3 je zřejmé, že osoby na pozici hlavního manažera, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce hlavního stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb jsou zaměstnanci účastníka č. 3 a osoba na pozici hlavního projektanta je zaměstnanec poddodavatele. Ke každé ze shora uvedených osob byly uvedeny také požadované referenční zakázky.

122. Z posouzení žádosti o účast účastníka č. 4 je zřejmé, že osoby na pozici hlavního manažera, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce hlavního stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb jsou zaměstnanci účastníka č. 4 a osoba na pozici hlavního projektanta je zaměstnanec poddodavatele. Ke každé ze shora uvedených osob byly uvedeny také požadované referenční zakázky.

123. V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že v případech, kdy se stavba realizuje formou Design & Build, existuje daleko větší nebezpečí, že se neodhalí chyby, protože na ně v procesu není prostor a projektová dokumentace není následně podrobena nezávislé kontrole ze strany stavební společnosti, čímž ze strany zadavatele vzniká nejen oprávněný, ale přímo nutný požadavek na dostatečnou kvalifikaci dodavatele. Zadavatel dále uvedl, že v souladu s podmínkami dotace bude stavět pasivní plusovou budovu, což znamená, že budova vyrobí více energie, než dokáže sama spotřebovat, tedy jsou zde vysoké nároky na použité technologie a kvalitu provedení. Zadavatel dále uvedl, že právě vysoká dotační podpora je jedním z důvodů, proč je nezbytně nutné, aby zakázka byla realizována dodavatelem, resp. konkrétními osobami, které mají vlastní zkušenost s realizací takto rozsáhlé pasivní stavby zakončené blower-door testem s požadovaným výsledkem. Zadavatel zde dále opětovně poukázal na specifika školských budov.

124. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl své přesvědčení, že u dodavatele, který s takovým plněním zkušenost nemá, nelze žádným způsobem ověřit, zda je k němu dostatečně kvalifikován, tj. zda je schopen realizaci zakázky řádně a včas provést. Zadavatel dále konstatoval, že: „hlavní manažer je naprosto klíčovou osobou, která ponese odpovědnost za realizaci celé akce, tj. jak za projektovou, tak za stavební část zakázky, proto Zadavatel požaduje, aby měl zkušenosti jak s metodou Design & Build, tak se školskou/vzdělávací stavbou, tak i se stavbou v pasivním standardu. Hlavní manažer zakázky musí být osobou se skutečně komplexní zkušeností, která bude celou Veřejnou zakázku zastřešovat a koordinovat, což je podstatou náplně práce hlavního manažera. Tyto zkušenosti však hlavní manažer zakázky nemusí prokazovat kumulativně, tj. jednou zakázkou. Může doložit např. dvě reference na Design & Build, jednu další na školskou/vzdělávací stavbu a jednu další na pasivní standard. Případně může doložit např. jen dvě reference, kde u každé doloží zkušenost s Design & Build a současně některá z nich bude plnit další požadavky.“

Skutečnosti zjištěné z šetření na trhu

125. Úřad v rámci šetření na trhu požádal o poskytnutí informací celkem 28 dodavatelů působících na trhu realizace pozemních staveb (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Poskytnutí informace od dodavatele Chládek & Tintěra, a.s.

126. Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele Chládek & Tintěra, a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit současně veškeré uvedené požadavky na techniky, neboť nerealizoval v posledních 10 letech žádné projekty metodou Design & Build z oblasti pozemních staveb.

Poskytnutí informace od dodavatele R.I.W, s.r.o.

127. Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele R.I.W, s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že realizacešetřené veřejné zakázky by byla zcela mimo jeho možnosti.

Poskytnutí informace od dodavatele EMH stavební CZ s.r.o.

128. Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele EMH stavební CZ s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že je schopen současně splnit požadavky na techniky, kteří by se účastnili plnění zakázky a dále, že žádost o účast nepodal z důvodu vzdálenosti stavby od sídla společnosti.

Poskytnutí informace od dodavatele TIMO profistavby s.r.o.

129. Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele TIMO profistavby s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit zadaná kritéria.

Poskytnutí informace od dodavatele RONELI Stavby SE

130. Dne 18. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele RONELI Stavby SE, ve které citovaný dodavatel uvedl, že nesplňuje veškeré požadavky, a dále uvedl, že: „Realizace zakázek metodou Design & Build není ve veřejné sféře tak běžná. Zde se pak jedná i o to, že zadávací dokumentace požaduje, aby tuto zkušenost měl jak hlavní manažer stavby, tak i hlavní stavbyvedoucí, oba jeho zástupci a hlavní projektant. V kombinaci s požadavkem na finanční objem zakázek, pasivní stavbu a objekt školství/vzdělávání je tato kvalifikace obtížně splnitelná.“

Poskytnutí informace od dodavatele GEMO a.s.

131. Dne 21. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele GEMO a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že nepodal žádost o účast v předmětné veřejné zakázce z důvodu nesplnění podmínek technické kvalifikace u hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího, druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb a hlavního projektanta, obecně však z důvodu, že: „již dokončené stavby v pasivním standardu ve finančních objemech stanovených u výše uvedených jednotlivých funkcí v rámci technické kvalifikace nejsou běžné.“

Poskytnutí informace od dodavatele STYLBAU, s.r.o.

132. Dne 22. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele STYLBAU, s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit současně všechny požadavky a dále, že jeho technici nedisponují stavbami Design & Build a pasivními stavbami v takovém finančním rozsahu.

Poskytnutí informace od dodavatele FINO-trade s.r.o.

133. Dne 22. 12. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele FINO-trade s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit současně veškeré požadavky na techniky pro předmětnou veřejnou zakázku, neboť nemá zkušenosti s takto rozsáhlou stavbou.

Poskytnutí informace od dodavatele GREMIS, s.r.o.

134. Dne 2. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele GREMIS, s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že požadavky na techniky předmětné veřejné zakázky nesplňuje, neboť stavby v hodnotě 75 mil. Kč realizuje pouze výjimečně a současně nesplňuje požadavek na metodu realizace Design & Build.

Poskytnutí informace od dodavatele BBP Stavby s.r.o.

135. Dne 2. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele BBP Stavby s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že: »musíme říct, že nejsme schopni dát sami dohromady realizační tým, jak je popsán v čl. IX.4 písm. c) zadávací dokumentace. Sami nedisponujeme především osobami v části projektování, tedy osobou „Hlavní projektant“. V případě, že bychom se chtěli o danou zakázku ucházet, tak bychom museli jít ve sdružení s jiným dodavatelem, případně si sehnat poddodavatele, kteří by byli schopni část technické kvalifikace plnit za nás ve smyslu § 83 ZZVZ.«

Poskytnutí informace od dodavatele KASTEN spol. s r.o.

136. Dne 3. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele KASTEN spol. s r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že nesplňuje veškeré požadavky, zejména uvedl, že: „Staveb v pasivním standardu je obecně velmi málo. Teprve nyní 1 stavbu realizujeme v objemu cca 200 mil. Kč.“

Poskytnutí informace od dodavatele INGBAU CZ s.r.o.

137. Dne 3. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele INGBAU CZ s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit současně veškeré uvedené požadavky na techniky. Dále pak citovaný dodavatel uvedl, že: „Uvedená kombinace požadavků je jako celek výrazně specifická. Zejména požadavek na zkušenost techniků s metodou Design & Build se nám zdá diskriminující pro samotné techniky – naše společnost disponuje autorizovanými osobami (Hl. manažer zakázky / Hl. stavbyvedoucí) s více než 30 letými zkušenostmi v příslušeném oboru, kteří se účastnili množství obdobných referenčních zakázek a kteří by bezproblémově vedli zakázky pozemních staveb v hodnotě nad 75 mil. Kč bez DPH, bez ohledu na to, jakou metodou by byla stavba provedena. A takovou diskriminací zkušených techniků je pak analogicky diskriminován i jejich zaměstnavatel jakožto případný uchazeč o zakázku.“

Poskytnutí informace od dodavatele POHL cz, a.s.

138. Dne 4. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele POHL cz, a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit požadavky na hlavního projektanta, neboť sám nedisponuje projektanty, avšak domnívá se, že tento požadavek by byl schopen splnit prostřednictvím poddodavatele. Citovaný dodavatel dále uvedl, že se zadávacího řízení účastnil jako poddodavatel jednoho z účastníků výběrového řízení a že veřejných zakázek v Jihočeském kraji se jako generální dodavatel účastní pouze sporadicky.

Poskytnutí informace od dodavatele MARHOLD a.s.

139. Dne 5. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele MARHOLD a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že nesplňuje veškeré požadavky na techniky, ale byl by schopen si v rámci trhu zajistit tyto osoby formou sdružení nebo poddodavatelsky.

Poskytnutí informace od dodavatele STRABAG a.s.

140. Dne 8. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele STRABAG a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, ženení schopen splnit veškeré požadavky na techniky, zejména nedisponuje osobami, které mají zkušenosti se dvěma pasivními stavbami, kdy jedna byla realizována metodou Design & Build a druhá se týkala objektu školství a vzdělávání, když nebylo možné využít stavby realizované pro bytovou výstavbu, obchod a montované stavby pro průmysl a zemědělství. Citovaný dodavatel dále uvedl, že: „jsme měli velký zájem podat žádost o účast ve shora specifikovaném zadávacím řízení, nicméně vzhledem k tomu, že jsme nesplňovali výše uvedené kvalifikační požadavky na techniky, přičemž změnu těchto požadavků se nám nepodařilo zajistit ani formou žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, v níž jsme poukazovali na porušení zásad diskriminace a přiměřenosti a na kterou nám ze strany zadavatele bylo sděleno, že nebyla včasně podána, ačkoliv včasně podána byla, rozhodli jsme se žádost o účast nepodávat.“

141. Ve své odpovědi dodavatel STRABAG a.s. také odkázal na svou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, v rámci které uvedl, že u hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb není důvod pro definování kvalifikace se zkušeností s realizací zakázek metodou Design & Build, protože zmíněná metoda nedefinuje způsob realizace, ale způsob, resp. princip projektování, tedy že zhotovitel projektuje dle požadavků objednatele a nese riziko za projektovou dokumentaci. Dle citovaného dodavatele způsob realizace zůstává pro zmíněné pozice stejný bez ohledu na tento smluvní standard. Dle citovaného dodavatele „Metoda Design & Build není zatím v České republice tak často využívaná. Tato kvalifikace tedy může bezdůvodně zaručovat konkurenční výhodu, resp. vést k porušení zásady zákazu diskriminace, což je v rozporu se ZZVZ.“ Shora uvedený dodavatel dále uvedl, že „staveb, které byly realizovány metodou Design & Build a které byly současně v pasivním standardu a které byly současně o hodnotě 75 mil. Kč a vyšší je minimum, resp. téměř žádné, bude tedy minimum, resp. téměř žádné osoby, které by kvalifikační kritéria splňovaly.“

Poskytnutí informace od dodavatele GEOSAN GROUP a.s.

142. Dne 8. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele GEOSAN GROUP a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že by byl schopen splnit uvedené požadavky na techniky vyjma osoby hlavního projektanta, tuto osobu by však byl schopen prokázat prostřednictvím poddodavatele.

Poskytnutí informace od dodavatele BAK stavební společnost, a.s.

143. Dne 9. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele BAK stavební společnost, a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že je schopen splnit současně veškeré požadavky na techniky, kteří se budou účastnit plnění veřejné zakázky. Citovaný dodavatel dále uvedl, že se rozhodl zadávacího řízení neúčastnit, a to z důvodu omezené kapacity rozpočtářské skupiny.

Poskytnutí informace od dodavatele HOCHTIEF CZ a.s.

144. Dne 9. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele HOCHTIEF CZ a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že: „citované kvalifikační požadavky se z našeho podhledu nejeví jako problematické, avšak s ohledem na zmíněné rozhodnutí o neúčasti v zadávacím řízení jsme neprováděli jejich detailní analýzu.“

Poskytnutí informace od společnosti HSF System a.s.

145. Dne 10. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele HSF System a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že o veřejnou zakázku neprojevil zájem z kapacitních důvodů, tudíž nepřistoupil k nastudování zadávací dokumentace a posouzení, zda požadovanou kvalifikaci splní.

Poskytnutí informace od dodavatele OHLA ŽS, a.s.

146. Dne 11. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele OHLA ŽS, a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že žádost o účast do předmětného zadávacího řízení nepodal z kapacitních důvodů.

Poskytnutí informace od dodavatele NEPRO stavební a.s.

147. Dne 12. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele NEPRO stavební a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že nabídku do zadávacího řízení nepodal především z kapacitních důvodů a v případě, že by se rozhodl do tohoto výběrového řízení přihlásit, tak by kvalifikační předpoklady zvládl splnit.

Poskytnutí informace od dodavatele VW WACHAL a.s

148. Dne 16. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele VW WACHAL a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen poskytnout zcela jednoznačnou odpověď, neboť k poskytnutí požadovaných informací je nutná obsáhlejší analýza vyžadující časovou náročnost.

Poskytnutí informace od dodavatele BV-Dex, s.r.o.

149. Dne 16. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele BV‑Dex, s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že nesplňuje zkušenost s realizací obdobné zakázky, a to z důvodu užití metody Design & Build. Citovaný dodavatel dále uvedl, že: „Tato metoda není ve veřejných zakázkách často využívaná, v soukromém sektoru jsme již touto metodou realizovali vícero staveb. Tyto stavby ale nebyly pro objekty školství/vzdělávání.“

Poskytnutí informace od dodavatele Tost s.r.o.

150. Dne 17. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele Tost s.r.o., ve které citovaný dodavatel uvedl, že: „Požadavky na techniky by naše společnost byla schopna splnit prostřednictvím spolupracujících osob.“

Poskytnutí informace od dodavatele KAZIKO a.s.

151. Dne 18. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele KAZIKO a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že v současné době by mohl podat nabídku pouze ve sdružení s jinou společností, neboť požadavky na techniky vyjma hlavního stavbyvedoucího je schopen splnit pouze v delší historii s ohledem na snížení obratu v posledních letech.

Poskytnutí informace od dodavatele PSG Construction a.s.

152. Dne 19. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele PSG Construction a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že kvalifikační požadavky na techniky z velké části nesplňuje.

Poskytnutí informace od dodavatele VCES a.s.

153. Dne 19. 1. 2024 Úřad obdržel odpověď na žádost o poskytnutí informací od dodavatele VCES a.s., ve které citovaný dodavatel uvedl, že není schopen splnit veškeré požadavky na techniky, chybí zejména zakázky v pasivním standardu. Jako limitující označil citovaný dodavatel také kumulaci jednotlivých požadavků.

Poskytnutí informace od dodavatele IMOS Brno, a.s.

154. Dodavatel IMOS Brno, a.s. Úřadu požadované informace neposkytnul.

Další skutečnosti zjištěné Úřadem

155. Z metodiky „Návod možného postupu pro zadavatele při realizaci výstavbových projektů metodou dodávky Design & Build (& Operate) se zaměřením na minimalizaci celkových nákladů životního cyklu“, jejímž zpracovateli jsou Asociace poskytovatelů energetických služeb a Šance pro budovy (dále jen „metodika č. 1“), vyplývá, že Design & Build je metodou dodávky výstavbových projektů, která je charakteristická tím, že odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu a tím i za celkovou kvalitu provedení je přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele stavby. V této metodice je dále uvedeno, že u projektů Design & Build je možné rychlejší zahájení realizace s možností překrývání fáze projektování a realizace, tedy i rychlejší zprovoznění.

156. V bodě 4.2 „Jak stanovit požadovanou kvalifikaci zhotovitele?“ metodiky č. 1, je pak uvedeno, že: „S ohledem na význam výběru kvalitního zhotovitele pro úspěšnou realizaci projektu DB je nezbytné stanovit rovněž vhodnou požadovanou ekonomickou kvalifikaci a požadovanou technickou kvalifikaci. V realizačním týmu zhotovitele by měli být minimálně:

• projektový manažer / vedoucí projektu;

• zástupce projektového manažera / stavbyvedoucí;

• hlavní projektant;

• hlavní inženýr projektu;

• energetický manažer nebo facility manažer (podle toho, zda bude zvolen pokročilý nebo komplexní provozní model);

se zkušenostmi s realizací projektů DB.“

157. V bodě 1.2.1. metodiky „Metodika pro přípravu staveb silniční infrastruktury dodavatelským systémem design-build“, jejímž zpracovatelem je Fakulta stavební, ČVUT v Praze (dále jen „metodika č. 2“), je uvedeno, že zhotovitel musí do projektu vstoupit nejpozději ve fázi zpracování dokumentace pro stavební povolení.

158. Dle bodu 2.2.3 „Kritéria kvalifikace“ metodiky č. 2 musí zhotovitel prokázat, že splňuje řadu kritérií, mezi něž patří mj. zkušenost s DB kontrakty, schopnost realizovat projekty kooperativně a bez sporů a průkaz realizovat podobné projekty se splněním termínu dokončení a úspěšného zkušebního provozu.

159. V bodě 3.1.1. metodiky č. 2 je uvedeno, že: „DB Zhotovitel, který je zodpovědný za projektování i výstavbu, v rámci DB kontraktu také převezme na sebe více rizik od Objednatele. Musí při tom vyřešit následující čtyři zásadní okruhy – Předmět dodávky, Velikost dodávky, Časový rozvrh a Kapacitní zabezpečení. Toto řešení by měl vykonat předtím, než učiní nějaká důležitá rozhodnutí nebo sestaví tým, který zaručí úspěch projektu. Předpokládá se, že daný DB Zhotovitel má v oboru DB projektů předchozí praxi ať už jako vedoucí člen případného sdružení nebo alespoň jako jeho řadový člen.“

160. V bodě 1.2.1 „Základní charakteristika a výhody metody Design & Build“ metodiky „Performance Design & Build“, jejímž zpracovatelem je Asociace poskytovatelů energetických služeb (dále jen „metodika č. 3“), je uvedeno, že: „je odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele“.

Právní posouzení

161. Předmětem sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem je otázka zákonnosti nastavených kvalifikačních požadavků ve vztahu k vybraným členům realizačního týmu tak, jak je zadavatel nastavil v čl. IX. 4 zadávací dokumentace. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že účelem stanovení požadavků na prokázání kvalifikace je zajištění realizace předmětu plnění veřejné zakázky pouze takovými dodavateli, kteří jsou v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení ve skutečnosti schopni veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat a poskytují o tom zadavateli záruky. Tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření plnění předmětu veřejné zakázky. Konkrétně technická kvalifikace slouží k prokázání lidských či technických zdrojů a odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace jsou „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě plnit. Jakýkoliv požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace tudíž s ohledem na svůj účel relativně omezuje hospodářskou soutěž, neboť některým dodavatelům znemožňuje přístup k plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel může nastavením kvalifikačních kritérií okruh potenciálních dodavatelů výrazně ovlivnit, je třeba, aby byla stanovena v souladu se zákonem, objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem, byla odůvodněna legitimním ekonomickým zájmem zadavatele a nevytvářela bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

162. Co se týče zásady přiměřenosti, ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť v případě, kdy zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej), a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, jelikož by jim byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Z pohledu dodržení zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace tak obstojí pouze takové zadávací podmínky, které je zadavatel schopen objektivně a patřičně odůvodnit, aniž by v souvislosti s jejich stanovením došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Odůvodnění potřeby zadavatele musí být založeno na konkrétních logických úvahách a musí pro ně existovat objektivní příčiny.

163. Zákon pak v ustanovení § 73 odst. 6 zákona obecně zadavateli předepisuje pravidlo, aby požadavky kladené na dodavatele v rámci prokazování ekonomické či technické kvalifikace byly přiměřené vzhledem ke složitosti a předmětu plnění veřejné zakázky. Současně veškeré zadávací podmínky, včetně podmínek prokázání technické kvalifikace, musí být stanoveny v souladu se základními zásadami zadávacího řízení, v daném kontextu pak především se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace, resp. tyto podmínky nesmí v rozporu s 36 odst. 1 zákona představovat bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže.

164. Úřad v této souvislosti upozorňuje, že omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci, stanovením technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky apod. Není možné požadovat po zadavatelích, aby stanovili takové podmínky účasti, které by mohli splnit všichni dodavatelé předmětu plnění veřejné zakázky. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích, resp. v požadované specifikaci či parametrech zrealizovat, v tomto ohledu tedy nelze o takovéto selekci dodavatelů hovořit jako o skryté diskriminaci. Zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky.

165. Lze tedy tvrdit, že v zásadě veškeré zadávací podmínky mohou být ve své podstatě diskriminační, jde ovšem o posouzení toho, zda jde o diskriminaci nepřiměřenou a tedy protiprávní, nebo nikoliv. Při takovém posouzení je nutno nejprve zjistit, jestli posuzované zadávací podmínky vedly k omezení hospodářské soutěže, a pokud ano, zda důvodně či bezdůvodně. Je tedy nutno přihlédnout i k tomu, zda sporný požadavek obsažený v zadávacích podmínkách reflektuje zadavatelův oprávněný zájem, protože v takovém případě, byť by uvedený požadavek vyloučil či omezil hospodářskou soutěž, se nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace.

166. Gros posuzovaného případu spočívá v tom, zda zadavatel oprávněně vůči vybraným členům realizačního týmu požadoval zkušenosti s pasivními stavbami, objekty školství/vzdělávání či stavbami realizovanými metodou Design & Build, a zda tyto požadavky (i v jejich vzájemné kumulaci) nevytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a nejsou nastaveny v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace. Navrhovatel totiž ve svém návrhu uvádí, že považuje za nepřiměřený a diskriminační požadavek na doložení zkušenosti jednotlivých členů realizačního týmu s pasivními stavbami, neboť těchto není zatím v České republice dostatečný počet. Současně svou argumentaci navrhovatel dále rozvíjí v tom smyslu, že za nezákonný považuje (ve vztahu k vybraným členům realizačního týmu) i požadavek týkající se realizace objektů školství/vzdělávání a dále pak požadavek na zkušenost s realizací metodou Design & Build u jednotlivých členů realizačního týmu. V kontextu všech požadavků zadavatele pak navrhovatel akcentuje, že jako problematickou shledává právě i kumulaci všech dílčích požadavků zadavatele. Navrhovatel má za to, že požadavky zadavatele neodpovídají aktuálním možnostem relevantního trhu v České republice.

167. V kontextu jednotlivých požadavků zadavatele pak navrhovatel zaujímá i dílčí stanovisko, že by zadavateli k realizaci předmětu veřejné zakázky mohla postačovat zkušenost s pasivní stavbou u jedné nebo dvou osob týmu podílejících se na projekční části předmětu plnění. Dále navrhovatel k požadavku na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání uvedl, že není relevantní účel využití staveb, ale jejich stavebně – konstrukční parametry a dále uvedl, že odůvodnění požadavku na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání by bylo možné akceptovat u projektanta, nikoliv u osob, které se podílejí až na realizaci stavebních prací. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že zadavatel ve vztahu ke školským budovám odkazuje zejména na příslušnou legislativu upravující např. parametry bezpečnosti, hygieny apod., navrhovatel má však za to, že uvedené je otázkou zkušeností projektanta, nikoliv otázkou vlastní realizace stavebních prací.

168. Úřad tak v souvislosti s požadavky zadavatele na zkušenost členů realizačního týmu se stavbou realizovanou metodou Design & Build, zkušenost s pasivní stavbou, zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání a jejich vzájemné kombinace posuzoval, zda je takto stanovené požadavky na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona možné ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky považovat za přiměřené či důvodně omezující hospodářskou soutěž.

169. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ustanovení § 36 odst. 1 zákona je nutno aplikovat na každý případ individuálně a zvážit vždy všechny aspekty veřejné zakázky, přičemž je nutné posuzovat poměr omezení hospodářské soutěže a kvalitu a relevanci odůvodnění zadávacích podmínek. Pokud je daný požadavek zadavatele přiměřený a dostatečně odůvodněný, tak jej nelze považovat za nezákonnou překážku hospodářské soutěže, zejména pokud je hospodářská soutěž omezena jen částečně. Platí současně, že nároky na odůvodnění korelují s mírou omezení hospodářské soutěže – čím je zásah do hospodářské soutěže významnější, tím podrobněji a průkazněji musí zadavatel svůj požadavek odůvodnit a naopak (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, č. j. 6 As 295/2020-143, bod 40). Lze tak připustit eventualitu, že se může najít dodavatel, který není schopen danou referenci splnit, aniž by tím byl daný kvalifikační požadavek diskvalifikován jako nezákonný.

170. Úřad se tedy v šetřené věci předně zabýval posouzením požadavků na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona stanovených v bodě IX.4, písm. d) zadávací dokumentace, a to v intencích návrhu, konkrétně tedy požadavku zadavatele na zkušenost:

a) hlavního manažera zakázky s

- manažerským vedením min. 2 zakázek na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby realizovaných metodou Design & Build v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH každé z nich,

- manažerským vedením min. 1 zakázky na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby týkající se objektu školství/vzdělávání v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH,

- manažerským vedením min. 1 zakázky na výstavbu nebo změnu dokončené pozemní stavby vybudované v pasivním standardu v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH.

b) hlavního stavbyvedoucího s

- realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní pasivní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

c) prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího s

- realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – výstavba nebo změna dokončené pozemní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 75.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

d) druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb s

- realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – projekt výstavby nebo dokončené pozemní pasivní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 50.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu školství/vzdělávání.

e) hlavního projektanta s

- realizací min. 2 zakázek v požadované funkci – projekt výstavby nebo dokončené pozemní stavby v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení ve fin. objemu min. 50.000.000 Kč bez DPH, kdy alespoň jedna z těchto zakázek musela být realizována metodou Design & Build a alespoň jedna z těchto zakázek se týkala objektu v pasivním standardu.

171. Úřad nejprve sděluje, že předmětem veřejné zakázky jsou projekční a stavební práce k objektu ZŠ Ledenice, přičemž veřejná zakázka bude realizována metodou Design & Build a bude se jednat o budovu v plusovém pasivním standardu; v zadávacích podmínkách je dále uvedeno, že stavba musí odpovídat hygienickým a bezpečnostním předpisům pro předškolní zařízení.

172. Úřad uvádí, že zadavatel obdržel 4 žádosti o účast, přičemž 1 dodavatel byl vyloučen z důvodu nesplnění kvalifikačních podmínek, zbývající 3 dodavatelé dle zadavatele kvalifikační podmínky splnili, jak vyplývá z protokolu z posouzení, a byli vyzváni k podání předběžných nabídek. K tvrzení navrhovatele, že účastník č. 3 měl být ze zadávacího řízení vyloučen, neboť jím uvedená referenční zakázka nebyla realizována v požadovaném režimu Design & Build, Úřad uvádí, že v souladu s předmětem tohoto řízení, jenž byl vymezen návrhem navrhovatele, pouze ověřoval tvrzení zadavatele o tom, kolik dodavatelů podalo žádost o účast a jakým způsobem byly tyto žádosti ze strany zadavatele posouzeny. Úřad tedy nečinil zevrubné ověření jednotlivých referencí, jelikož to není předmětem tohoto řízení.

173. Úřad dále v návaznosti na tvrzení navrhovatele, že požadavky zadavatele neodpovídají relevantnímu trhu v České republice, provedl průzkum, v rámci nějž požádal o stanovisko dodavatele působící na trhu realizace pozemních staveb, jichž se dotázal, zda jsou schopni splnit požadavky stanovené zadavatelem na techniky účastnící se realizace veřejné zakázky.

174. Úřad oslovil 28 dodavatelů působících na trhu realizace pozemních staveb. Úřad k tomu konstatuje, že i s ohledem na zásadu procesní ekonomie počet oslovených dodavatelů považuje za dostatečný pro získání dalšího východiska k posouzení míry zásahu do hospodářské soutěže. Úřad těmto dodavatelům zaslal požadavky na techniky, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky a dotázal se jich, zda tyto požadavky splňují, resp., které požadavky nesplňují a proč. Dále se jich dotázal, z jakého důvodu nepodali žádost o účast v šetřeném zadávacím řízení.

175. Z 27 dodavatelů, kteří Úřadu poskytli odpověď, dodavatelé EMH stavební CZ s.r.o., BAK stavební společnost, a.s., NEPRO stavební a.s. uvedli, že jsou schopni předmětné požadavky na techniky splnit. Dále dodavatel HOCHTIEF CZ a.s. uvedl, že se mu předmětné požadavky nejeví problematické. Dodavatel OHLA ŽS, a.s. se k předmětným požadavkům konkrétně nevyjádřil, pouze uvedl, že žádost o účast nepodal z kapacitních důvodů. Dodavatelé BBP Stavby s.r.o., POHL cz, a.s., MARHOLD a.s., GEOSAN GROUP a.s., KAZIKO a.s. a Tost s.r.o. uvedli, že by byli schopni předmětné požadavky splnit ve sdružení s jiným dodavatelem nebo prostřednictvím poddodavatele, přičemž dodavatelé POHL cz, a.s a GEOSAN GROUP a.s. uvedli, že nedisponují pouze osobami projektantů. Dodavatelé Chládek & Tintěra, a.s., R.I.W, s.r.o., TIMO profistavby s.r.o., RONELI Stavby SE, GEMO a.s., STYLBAU, s.r.o., FINO-trade s.r.o., GREMIS, s.r.o., KASTEN spol. s r.o., INGBAU CZ s.r.o., STRABAG a.s., BV-DEX, s.r.o., PSG Construction a VCES a.s. uvedli, že předmětné požadavky nesplňují. Zbývající dodavatelé odpověď na shora uvedené otázky neposkytli.

176. Pro úplnost Úřad podotýká, že dodavatel OHLA ŽS, a.s. žádal o vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž se však nedotazoval na podmínky technické kvalifikace v části týkající se realizačního týmu, ani tyto podmínky v průběhu zadávacího řízení nerozporoval, z čehož Úřad dovozuje, že nelze vyloučit, že i citovaný dodavatel je schopen splnit požadavky na členy realizačního týmu.

177. Z podaných žádostí o účast a z výsledku provedeného průzkumu je tedy zřejmé, že na relevantním trhu existuje minimálně 9 dodavatelů, kteří jsou schopni požadavky na techniky účastnící se realizace veřejné zakázky splnit samostatně (EMH stavební CZ s.r.o., BAK stavební společnost, a.s., NEPRO stavební a.s., HOCHTIEF CZ a.s.,) nebo s využitím poddodavatele pouze pro osoby projektantů (POHL cz, a.s., GEOSAN GROUP a.s. a 3 účastníci zadávacího řízení). Další 4 dodavatelé jsou schopni předmětné požadavky splnit ve sdružení nebo prostřednictvím poddodavatele (BBP Stavby s.r.o., MARHOLD a.s., Tost s.r.o., KAZIKO a.s.).

178. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí v bodě 44. uvedl, že za situace, kdy pouze zhruba polovina oslovených dodavatelů sdělila, že dané požadavky technické kvalifikace nesplňuje a současně nemalá část dodavatelů sdělila, že je schopna dané požadavky splnit buď samostatně nebo s využitím poddodavatelů či ve sdružení, nelze vyvozovat jednoznačné závěry o nezákonnosti daných technických požadavků zadavatele, resp. o rozporu těchto požadavků s § 36 odst. 1 zákona. Zadavatel současně obdržel 4 žádosti o účast, z nichž 3 vyhodnotil jako vyhovující, což dle názoru předsedy Úřadu svědčí ve prospěch zachování přijatelné míry hospodářské soutěže. Toto právní posouzení věci je tak i pro Úřad závazné a není možné se od něj odchýlit.

179. Z podaných žádostí o účast a z provedeného průzkumu trhu tedy dle Úřadu vyplynulo, že existují dodavatelé, kteří podmínku zkušenosti s výstavbou požadovaných typů objektů o požadované hodnotě nepovažují za překážku své účasti v zadávacím řízení a nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatelem požadované typy objektů byly natolik výjimečné, že by požadované zkušenosti s výstavbou za posledních 10 let měl jen velice omezený počet dodavatelů, nebo že by v důsledku nízkého počtu daných staveb zrealizovaných v posledních 10 letech došlo stanovením předmětného požadavku zadavatele k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Žádné skutečnosti nenasvědčují ani tomu, že by bylo vyloučené nebo nepřiměřeně obtížné, aby dodavatelé a členové jejich realizačního týmu potřebnou zkušenost s realizací výstavby či rekonstrukce definovaných objektů o požadované hodnotě v zadavatelem stanoveném čase získali.

180. Úřad nepřehlédl, že z provedeného průzkumu trhu vyplynulo, že někteří dodavatelé podmínku zkušenosti členů realizačního týmu s výstavbou pasivních staveb, příp. pasivních objektů školství/vzdělávání o požadované hodnotě, zejména v kombinaci s metodou realizace Design & Build považují za překážku své účasti v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad také opakovaně uvádí, že ze skutečnosti, že někteří dodavatelé nejsou schopni splnit stanovené kvalifikační požadavky, nelze a priori dovozovat porušení zásady zákazu diskriminace či přiměřenosti. Rovněž předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že fakt, že jsou zde i dodavatelé, kteří nejsou schopni kvalifikaci splnit, je imanentní každému zadávacímu řízení, a proto taková skutečnost neznamená, že je nutno kvalifikačním požadavkům zadavatele bez dalšího přisuzovat diskriminační potenciál pramenící jen z existence určitého počtu dodavatelů bez požadované kvalifikace.

181. Úřad má tedy na základě podaných žádostí o účast a provedeného šetření na trhu za to, že požadavek na zkušenost se stavbou v pasivním standardu, stavbou realizovanou metodou Design & Build, ani požadavek na zkušenost s objektem školství/vzdělávání, ani kumulace požadavků na techniky, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, hospodářskou soutěž nevylučují a předmětné požadavky odpovídají možnostem relevantního trhu v České republice. Ze zjištěných skutečností lze rovněž dovodit, že ani požadavky zadavatele na prokázání technické kvalifikace prostřednictvím seznamu stavebních prací a seznamu významných služeb nepředstavují významnou překážku hospodářské soutěže. Z provedeného šetření, s přihlédnutím k závěrům druhostupňového rozhodnutí, je tedy na místě konstatovat (což vyplývalo již z obsahu původního rozhodnutí Úřadu), že na trhu existují dodavatelé s relevantními zkušenostmi. S přihlédnutím k závěrům druhostupňového rozhodnutí je však třeba ze získaných informací dojít k závěru, že je již třeba i na zkušenosti s realizací stavby metodou Design & Build (potažmo i v kontextu dalších zadavatelem uvedených podmínek) hledět jako na takové, které se již na relevantním trhu (dostatečně) etablovaly.

182. Úřad dále přezkoumal odůvodnění sporných požadavků zadavatele uvedené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 a č. 5, v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu, a to s ohledem na to, zda jsou dané požadavky odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele.

183. Úřad opětovně konstatuje, že předmětem veřejné zakázky je novostavba školy metodou Design & Build ve standardu pasivní plus, přičemž daná stavba má být dokončena do srpna 2025 a hodnota veřejné zakázky je dle tvrzení zadavatele cca 400 mil. Kč. Úřad se tedy zaměřil na posouzení jednotlivých požadavků z pohledu jejich přiměřenosti a složitosti předmětu veřejné zakázky a následně pak i na účinky či dopady jejich vzájemné kumulace.

184. Kvalifikační požadavek zadavatele týkající se zkušeností s pasivní stavbou se týkal osoby hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb a hlavního projektanta.

185. Z protokolu z posuzování žádostí o účast je zřejmé, že stavby, jimiž prokazují jednotliví účastníci požadavky zadavatele na zkušenosti s pasivní stavbou u hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb dle bodu IX.4 písm. d) zadávacích podmínek, se u jednotlivých účastníků odlišují. K tvrzení navrhovatele, že členové realizačního týmu konkrétního účastníka vždy prokazují svoji kvalifikaci totožnými referenčními stavbami, Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že se vždy jedná o zaměstnance daného účastníka, je logické, že jednotliví členové realizačního týmu uvádějí v případě tohoto účastníka totožné stavby. Úřad konstatuje, že zadavatel (potažmo jím stanovené zadávací podmínky) nevyžaduje, aby každý člen realizačního týmu účastníka prokazoval svoji zkušenost odlišnou zakázkou. U všech účastníků pak figuruje jedna totožná zakázka pouze v seznamu staveb požadovaném v bodě IX.4 písm. a) zadávacích podmínek, jimiž jednotliví účastníci prokazují technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž druhá požadovaná stavba v rámci seznamu staveb se již u jednotlivých účastníků také odlišuje. Ze skutečnosti, že jednotliví účastníci neuvádějí v rámci svých žádostí o účast další pasivní stavby nad rámec požadavků zadavatele, ani ze skutečnosti, že v seznamu staveb, jimiž jednotliví účastníci prokazují technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, figuruje u všech účastníků jedna totožná zakázka, nelze bez dalšího dovozovat, že byly v České republice realizovány pasivní stavby pouze v počtu jednotek, a požadavek zadavatele na zkušenost s pasivní stavbou tak byl nepřiměřený. Úřad uvádí, že jenom z protokolu z posouzení vyplývá existence minimálně 7 pasivních staveb v požadovaném rozsahu (škola Českobrodská, Svazková škola Přezletice, Podolanka, Jenštejn, propojení CSTT se simulačními centry NATO, Nová škola pro Psáry a Dolní Jirčany, Nová základní škola v Jesenici II, ZŠ Srubec III, etapa, Novostavba mateřské školy ve Staré Boleslavi). Úřad tak odmítá tvrzení navrhovatele, že účast v zadávacím řízení byla umožněna pouze subjektům, které současně realizovaly totožné 3 – 4 zakázky v České republice, jako nedůvodné. Nelze ani přisvědčit tvrzení navrhovatele, že se pasivní stavby tohoto rozsahu začínají teprve nyní v České republice realizovat, když např. pasivní stavba „Nová škola pro Psáry a Dolní Jirčany“ byla realizována v období 2018/2019, tedy realizace započala před více jak 5 lety.

186. K námitce navrhovatele, že všichni účastníci zadávacího řízení mají stejného kvalifikačního poddodavatele, tedy žádný z účastníků zadávacího řízení nebyl schopen sám splnit požadavky zadavatele týkající se pasivních staveb, Úřad akcentuje, že účastníci zadávacího řízení prokazují prostřednictvím poddodavatele pouze požadavky na osoby projektantů. Úřad v této souvislosti podotýká, že významným specifikem šetřené veřejné zakázky je její zadávání metodou Design & Build. Dle odborné literatury je metoda Design & Build „metodou dodávky výstavbových projektů, která je charakteristická tím, že odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu a tím i celkovou kvalitu provedení je přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele stavby. Objednatel (…) obvykle specifikuje ve svém zadání pouze účel, standardy, rozsah a výkonová kritéria plnění.“[2] Podstatou této metody tak je, že dodavatel navrhne kompletní řešení předmětu veřejné zakázky (specifikovaného zadavatelovými požadavky na výkon, funkci, případně účel) – tedy část „design“, a toto své navržené řešení sám realizuje – část „build“. Jde tedy o metodu, kdy generální zhotovitel provádí všechny fáze související s projektem vč. fáze projekční přípravy a fáze realizace stavebních prací, na základě čehož je zřejmá výrazná provazba mezi projekční činností a stavebními pracemi v rámci na základě této metody zadávané veřejné zakázky, z níž plyne i logická potřeba úzké spolupráce více subjektů. V šetřeném případě je součástí předmětu veřejné zakázky provedení veškerých potřebných projekčních činností a současně realizace zadavatelem poptávané stavby v souladu s dodavatelem (či jeho poddodavatelem) vypracovanou projektovou dokumentací, Úřad proto nepovažuje za omezení hospodářské soutěže nutnost zajištění projektanta prostřednictvím poddodavatele, když pro tento typ plnění je příznačné a zcela přirozené, že dochází častěji ke spojování dodavatelů působících v oblasti projekčních prací a dodavatelů realizujících samotnou výstavbu.

187. Zadavatel dle názoru Úřadu objektivně a srozumitelně vysvětlil, že skutečnost, že se jedná o pasivní stavbu, klade zvýšené nároky nejen na osoby podílející se na projekční fázi zakázky, ale je nutná také vyšší kvalita stavebních prací.

188. K požadavku na zkušenost s pasivní stavbou zadavatel poukazuje na specifika, náročnost a termín dokončení veřejné zakázky, a to s ohledem na podmínky poskytovatele dotace a dále uvádí, že právě vysoká dotační podpora je jedním z důvodů, proč je nezbytně nutné, aby zakázka byla realizována dodavatelem, resp. konkrétními osobami, které mají vlastní zkušenost s realizací takto rozsáhlé pasivní stavby zakončené blower-door testem s požadovaným výsledkem. Zadavatel dále konstatuje, že umožňuje i účast dodavatelů, kteří mají zkušenost se stavbami výrazně jednoduššími oproti předmětu veřejné zakázky, když požaduje zkušenost pouze s pasivní budovou, nikoliv pasivní plusovou budovou a když se v případě šetřené veřejné zakázky jedná se o investici 5x vyšší, než je hodnota požadovaných zkušeností.

189. Zadavatel své požadavky na hlavního stavbyvedoucího a jeho zástupce odůvodňuje dále tím, že ani velmi kvalitně zpracovaná dokumentace nezajistí významně vyšší kvalitu stavebních prací, která je u pasivních staveb nutná. Dle zadavatele je také zásadní, aby alespoň částečnou zkušenost s obdobným plněním měli všichni klíčoví členové týmu, a to s ohledem na nutnost jejich vzájemné kooperace. Zadavatel uvedl, že v případě pasivní budovy je pro dosažení požadovaných parametrů nezbytná v průběhu realizace stavby zejména technologická kázeň, přičemž za tu nese odpovědnost primárně hlavní stavbyvedoucí. Zadavatel dále uvedl, proč považuje za nezbytné řádné a včasné provedení předmětu veřejné zakázky a že u dodavatele, který s požadovaným plněním nemá dostatečné zkušenosti, nelze žádným jiným způsobem ověřit, zda je k němu dostatečně kvalifikován.

190. S ohledem na shora uvedené Úřad dospěl k závěru, že požadavek na zkušenost členů realizačního týmu s pasivními stavbami sice zužuje okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit, nicméně předmětný požadavek zadavatele nebyl stanoven bezdůvodně. Zadavatel logicky vysvětlil, že skutečnost, že se jedná o pasivní stavbu, s sebou nese zvýšené nároky na projekční i stavební část, včetně provedení testu průvzdušnosti, přičemž konkrétní specifické požadavky týkající se pasivního standardu stavby jsou uvedeny zejména v dotačních podmínkách poskytovatelů dotace a v technické specifikaci stavby. Úřad dále zohlednil, že členové realizačního týmu měli na získání požadovaných referencí zcela přiměřenou dobu, když ta byla stanovena na 10 let před zahájením zadávacího řízení, tedy se jednalo o dvojnásobek zákonem základně stanovené doby pro získávání referencí k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele. Úřad současně zohlednil, že požadované zkušenosti členů týmů mají být v hodnotě 75 mil. Kč bez DPH, resp. 50 mil. Kč bez DPH v případě druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb a hlavního projektanta, přičemž zadavatel uvádí předpokládanou hodnotu veřejné zakázky 400 mil. Kč, tedy ani z hlediska finančního rozsahu nelze požadované zkušenosti považovat za nepřiměřené.

191. Úřad dále podotýká, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zmírnil své požadavky a umožnil prokázání zkušenosti s pasivní stavbou také stavbami bytové výstavby a budovami pro obchod a společné stravování.

192. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že požadavek zadavatele na zkušenost s pasivní stavbou u všech členů realizačního týmu byl stanoven přiměřeně předmětu veřejné zakázky. Úřad tedy ve vztahu k podmínce spočívající ve zkušenosti s pasivní stavbou ve vztahu k žádnému z členů realizačního týmu neshledává nezákonnost takového požadavku, neboť se jedná o důvodné omezení soutěže opřené o legitimní potřebu zadavatele zajistit dodavatele disponujícího členy týmu se specifickou zkušeností. Tj. nelze považovat požadavek zadavatele na zkušenosti s realizací pasivní stavby za nezákonný.

193. Nad rámec uvedeného Úřad k argumentaci navrhovatele, ve které tento namítá, že zadavatel požadoval zkušenost s pasivní stavbou v rámci technické kvalifikace celkem desetkrát (u jednotlivých členů realizačního týmu, v rámci seznamu staveb a v rámci seznamu služeb), což vytváří neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, uvádí následující. Úřad výše dovodil, že požadavek na zkušenost s pasivní stavbou u jednotlivých členů realizačního týmu je odůvodněný předmětem veřejné zakázky. Úřad je toho názoru, že tento závěr lze dovodit i ve vztahu k samotnému dodavateli. Úřad seznal, že nepřiměřenost by tak bylo možné posuzovat pouze ve vztahu k celkovému počtu požadovaných referenčních zakázek, avšak v šetřeném případě dodavatelé měli možnost (nikoliv ale povinnost) prokázat více požadavků na technickou kvalifikaci totožnou referenční zakázkou. Tedy je zavádějící tvrzení navrhovatele, že účastník zadávacího řízení musel nutně prokázat svoji zkušenost s pasivními stavbami celkem desetkrát, a proto je předmětný požadavek zadavatele nepřiměřený. Účastníci zadávacího řízení měli možnost prokázat svoji zkušenost s pasivními stavbami pouze 2 referenčními zakázkami týkajícími se pasivní stavby, což s ohledem na rozsah veřejné zakázky nelze považovat za nepřiměřené.

194. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil kumulaci požadavků, kdy dalším dílčím požadavkem na členy realizačního týmu byl kvalifikační požadavek týkající se zkušeností se zakázkou realizovanou metodou Design & Build. Ten se týkal osoby hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího, druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb a hlavního projektanta.

195. Zadavatel požadavek na zkušenost členů realizačního týmu se stavbami Design & Build odůvodnil předmětem veřejné zakázky a dále skutečností, že zhotovitel v případě veřejné zakázky metodou Design & Build odpovídá i za projektovou dokumentaci, což dle názoru zadavatele nese vyšší nároky na kvalifikaci jednotlivých členů realizačního týmu. Zadavatel dále zdůrazňuje větší potřebu spolupráce a kooperace jednotlivých členů realizačního týmu v případě stavby realizované metodou Design & Build.

196. V rozkladu pak zadavatel uvedl, že metoda Design & Build stojí na vzájemném propojení projekčních a stavebních prací, podstatou této metody je úzká a intenzivní provázanost obou druhů plnění, a tedy i provázanost jednotlivých osob, kteří mají za úkol společným úsilím, nikoli separátně, dospět ke společnému cíli. Dále zadavatel v rozkladu uvedl, že: „Metoda Design & Build je jedinečná právě v tom, že s ohledem na složitost realizace Veřejné zakázky musí být od počátku zpracování projektové dokumentace projektantům k dispozici stavbyvedoucí, který projektanty koriguje například v tom smyslu, co je stavebně realizovatelné a co nikoliv, co je dostatečně efektivní a co ne apod. Projektant naopak musí mít vhled do stavební části zakázky, musí mít povědomí o výrobcích a materiálech, které jsou na trhu dostupné atd. Projektant navíc musí být k dispozici po celou dobu stavby a provádět takové úpravy projektu, na kterých se shodne se stavbyvedoucím. Každý projektant, stejně jako každý stavbyvedoucí, má o podobě projektu, resp. stavby své vlastní představy, které jsou mnohdy s dalšími zainteresovanými osobami vzájemně protichůdné. Své vize v případě postupu metodou Design & Build musí projektant a stavbyvedoucí vzájemně projednat, dospět k oboustranné shodě a následně společně koordinovat průběh akce.“

197. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí odkázal na odborné vyjádření VUT (v podrobnostech viz bod 58. a 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a uvedl, že: „v odborných kruzích převládá názor, že je metodě DB imanentní, že v případě realizace zakázky touto metodou se striktně odděleně nepostupuje, že dochází ke určitému prolínaní činnosti projektanta a stavbyvedoucího, projekt i stavba tak vznikají tzv. „za pochodu“. To zejména znamená, že projektant a stavbyvedoucí společně danou zakázku promýšlí i za ni odpovídají, spolupracují tedy od počátku tzv. „v tandemu“. Jak se uvádí ve vyjádření VUT výše, u metody DB čeká stavbyvedoucího i role zpracovatele dokumentace v úrovni DPS, podle které bude vlastní stavba realizována. Tato projektová dokumentace většinou vzniká postupně a je pro použití in-situ postupně schvalována a uvolňována. Nečeká se, až je vyprojektováno celé dílo. Řízení stavby zadané formou DB může být dle VUT pro stavbyvedoucího náročnější, protože zhotoviteli přibývá práce se zpracováním realizační projektové dokumentace a s tím spojená užší spolupráce a komunikace s projektantem.“

198. Rovněž metodiky vztahující se k realizaci staveb metodou Design & Build potvrzují určitá specifika této metody, a to zejména přenos odpovědnosti za zpracování projektové dokumentace projektu částečně nebo zcela na zhotovitele a možnost překrývání fáze projektování a realizace a současně je v těchto metodikách zmíněna potřeba zkušenosti zhotovitele (i členů jeho týmu – viz bod 4.2 metodiky č. 1) s realizací metodou Design & Build (v podrobnostech viz bod 155. až 160. odůvodnění tohoto rozhodnutí a bod 68. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí).

199. Předseda Úřadu dále seznal, že argumentace zadavatele obhajující důvodnost jeho požadavku na zkušenost s metodou Design & Build u členů realizačního týmu je konzistentní, přičemž z ní jednoznačně vyplývá, že realizace stavební zakázky metodou Design & Build je skutečně specifická a že tento kvalifikační požadavek zadavatele odpovídá i vymezení předmětu veřejné zakázky. Předseda Úřadu dále uvedl, že: „ze smlouvy o dílo plyne, že vybraný dodavatel bude realizovat projekční práce v rozsahu DPS i to, že projekční i stavební práce budou realizovány částečně synchronně a postupně (viz např. čl. VIII smlouvy o dílo týkající se doby provedení díla). Metody DB se projevují i v dalších částech smlouvy, např. je sjednáno, že kontrolních dní se účastní hlavní manažer, hlavní projektant či jeho zástupce a hlavní stavbyvedoucí či jeho zástupce, je tedy zjevné, že tyto osoby musí vzájemně na díle spolupracovat. Smlouva o dílo také neobsahuje tzv. výkaz výměr (ten je až součástí DPS) a dílo je plněno prostřednictvím milníků, resp. jednotlivých etap (jak je ostatně i uváděno v popisu metody DB ze strany VUT). Je tedy zjevné, že metoda DB se bude do realizace veřejné zakázky fakticky promítat.“

200. Úřad tak konstatuje, že požadavek na zkušenost členů realizačního týmu se stavbou Design & Build sice může omezovat některé dodavatele v účasti v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, avšak předmětem šetřené veřejné zakázky je (a to nikoliv pouze formálně) stavba v režimu Design & Build, přičemž stavební zakázka realizovaná metodou Design & Build, jak již bylo dovozeno výše, vykazuje významné odlišnosti od stavby klasické ve smyslu, že se taková stavba projektuje i v průběhu její realizace a stavbyvedoucí proces tvorby DPS řídí a koordinuje. U metody Design & Build tedy existují specifika v postavení projektanta i stavbyvedoucího včetně provázanosti jejich činností, která s sebou přináší nutnost jejich větší spolupráce. Jak navíc uvedl předseda Úřadu v bodě 70. druhostupňového rozhodnutí, nejedná se v případě staveb metodou DB o ojedinělé výskyty takových zakázek. Požadavek na zkušenost stavbyvedoucího a projektanta (a jejich zástupců) se stavbou realizovanou metodou Design & Build lze tedy s ohledem na výše uvedené považovat za zadavatelem objektivně odůvodněný a přiměřený předmětu veřejné zakázky.

201. Z vyjádření zadavatele, ani ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by měl hlavní manažer v případě šetřené veřejné zakázky řídit a koordinovat zpracování DPS namísto stavbyvedoucího, resp. že by v důsledku účasti hlavního manažera byla vyloučena užší spolupráce stavbyvedoucího a projektanta. S ohledem na uvedené tak Úřad odmítá jako nedůvodnou argumentaci navrhovatele, že by VUT dospělo k jiným závěrům, pokud by vědělo, že je členem realizačního týmu i hlavní manažer zakázky. Úřad dále poukazuje na bod 4.2 metodiky č. 1, kde je uvedeno, že i v případě týmu, kde figuruje osoba vedoucího projektu, by všichni členové realizačního týmu měli mít zkušenost s realizací projektu DB. K osobě hlavního manažera zadavatel uvedl, že se jedná o osobu, která ponese odpovědnost za realizaci celé akce, tj. jak za projektovou, tak za stavební část zakázky, bude celou veřejnou zakázku zastřešovat a koordinovat, Úřad tak požadavek na realizaci referenčního plnění metodou Design & Build i vůči tomuto členu realizačního týmu nepovažuje za neodůvodněný či nepřiměřený.

202. Úřad dále konstatuje, že minimální požadovaná hodnota referenční zakázky ve výši 75, resp. 50 mil. Kč bez DPH je řádově nižší než odhadovaná hodnota veřejné zakázky ve výši 400 mil. Kč. Z uvedeného důvodu lze považovat také minimální požadovanou hodnotu referenční zakázky za přiměřenou ve vztahu k rozsahu předmětu zadávacího řízení.

203. Ke skutečnosti, že zadavatel požaduje zkušenost s metodou Design & Build celkem po 5 členech realizačního týmu, Úřad uvádí, že podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným službám, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou služby poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

204. Dle komentáře (srov. PODEŠVA, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. [Systém ASPI] Praha: Wolters Kluwer, 2016) k § 79 odst. 2 písm. d) zákona: „Zadavatel může požadovat po dodavateli předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci (bude se týkat vždy fyzických osob), pokud má vztah k poskytovaným dodávkám (…), službám či stavebním pracím. Zákon výslovně umožňuje požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci nejen ve vztahu k vedoucím pracovníkům, ale i ve vztahu k jejich podřízeným. Tato možnost nalezne uplatnění zejména v případech, kdy je pro plnění veřejné zakázky klíčová odborná kvalifikace osob, které se bezprostředně podílejí na plnění veřejné zakázky, aniž by bylo třeba, aby zároveň vedly podřízený tým dalších pracovníků.“

205. Dle dalšího komentáře (viz Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online) k § 79 odst. 2 písm. d) zákona: „V rámci kritéria technické kvalifikace dle odstavce 2 písm. d), který bývá v praxi po referenčních zakázkách druhým nejčastějším technickým kvalifikačním požadavkem, zadavatel požaduje doložení odpovídající úrovně vzdělání či praxe osob na pozicích klíčových pro řádné splnění předmětu veřejné zakázky. V případě veřejných zakázek na stavební práce se s poukazem na toto ustanovení uvádí např. požadavky na osobu stavbyvedoucího či zástupce stavbyvedoucího. (…) Stejně jako u ostatních kvalifikačních požadavků a kritérií, je i zde nezbytné pečlivě zvážit, zda jsou nastavené požadavky na dosažené vzdělání či praxi přiměřené rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.“

206. Z výše citovaného vyplývá, že zadavatel po jím vymezených 5 osobách zkušenost s metodou DB požadovat mohl. Jedná se totiž o osoby klíčové pro řádné plnění dané veřejné zakázky, tyto osoby se bezprostředně podílejí na jejím plnění, navíc se jedná o vedoucí pracovníky včetně prvního a druhého zástupce stavbyvedoucího. U všech tak lze předpokládat, že povedou tým dalších pracovníků. Ke stejnému závěru ostatně dospěl i předseda Úřadu.

207. S ohledem na vše shora uvedené tak není možné požadavek zadavatele na zkušenost se stavbou metodou Design & Build u jednotlivých členů realizačního týmu považovat za diskriminační, nepřiměřený a hospodářskou soutěž nezákonně omezující. Dostatečnost odůvodnění poskytnutého ze strany zadavatele odpovídá zjištěné míře zásahu do hospodářské soutěže, který nebyl významný, když zadavatel obdržel 3 vyhovující žádosti o účast na realizaci poměrně specifické stavební zakázky, kterou je stavba rozsáhlé školní budovy včetně sportoviště a gastro provozu ve standardu pasiv+. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je navíc poměrně vysoká, a to zejména s ohledem na charakter zadavatele, kterým je menší samosprávný územní celek.

208. Konečně se Úřad dostává i k poslednímu zásadnímu kvalifikačnímu prvku, který zadavatel v kumulaci s dalšími požadavky požadoval, a to požadavek týkající se zkušeností s objektem školství/vzdělávání. Tento požadavek se týkal osoby hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb.

209. Zadavatel požadavek na zkušenost s objekty školství/vzdělávání odůvodnil zejména specifiky, která vyplývají z legislativy, přičemž uvedl zejména hygienické a bezpečnostní parametry. Zadavatel dále uvedl, že: „Projekt školy má svá specifika oproti dalším typům staveb i co se týče důrazu na správný fyzický vývoj dětí.“ Dle názoru zadavatele nelze u členů realizačního týmu, kteří nemají žádnou zkušenost zejména s požadavky bezpečnosti a hygieny u objektu školy, ověřit, zda jsou schopni realizaci zakázky na novostavbu školy řádně a včas provést. Dle zadavatele je za kvalitu realizace zodpovědný primárně právě hlavní stavbyvedoucí.

210. Úřad nejprve požadavek zadavatele na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání u osoby hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího a jeho zástupců porovnal s tím, zda takový požadavek odpovídá předmětu veřejné zakázky a zjistil, že s předmětem veřejné zakázky, jímž jsou projekční služby a stavební práce k objektu ZŠ Ledenice, je tento požadavek v souladu.

211. V této souvislosti Úřad konstatuje, že je objektivně dané, že stavba školy vykazuje jistá specifika, ať už se jedná o zvýšené požadavky na bezpečnost na chodbách, ve třídách, navíc se zde velice často vyskytují vnitřní i venkovní sportoviště, školy disponují i gastroprovozem atd.

212. Co se týče jednotlivých členů realizačního týmu ve zde posuzované veřejné zakázce, jak již Úřad uvedl výše, v případě hlavního manažera zakázky zadavatel argumentoval tím, že tato osoba zodpovídá jak za zpracování projektové dokumentace, tak za realizaci stavby a jedná se o osobu, která zastřešuje a koordinuje celu veřejnou zakázku, tedy je dle Úřadu zřejmé, že se bude v rámci náplně své činnosti podílet i na tvorbě projektové dokumentace, resp. že bude vykonávat činnosti spadající do fáze projektování stavby a současně bude koordinovat stavební část zakázky, tedy v případě hlavního manažera zakázky považuje Úřad požadavek na zkušenost se stavbou školy za odůvodněný, když je nesporné, že ve fázi projektování školy je nezbytné znát specifika školských staveb vymezená právními předpisy.

213. Předseda Úřadu i v případě požadavku na zkušenost stavbyvedoucího s objektem školství/vzdělávání odkázal na vyjádření VUT a v bodě 85. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvedl, že vzhledem k realizaci stavby metodou Design & Build, v rámci níž se projekční a stavební činnosti do jisté míry prolínají, lze i u stavbyvedoucích očekávat, že budou participovat i na postupném projektování zakázky. Tedy i v případě stavbyvedoucího lze požadavek na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání považovat za odůvodněný.

214. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dále k námitce navrhovatele, že není relevantní účel využití staveb, ale jejich stavebně – konstrukční parametry, uvedl, že je zjevné, že stavby pro školství/vzdělávání vykazují celou řadu specifik, která by bylo třeba konkrétně definovat, pokud by se zadavatel chtěl vyvarovat označení zkušeností prostřednictvím druhu stavby. Předseda Úřadu dále uvedl, že zadavatel navíc připouštěl zkušenosti nejen se školským zařízením, ale i objektem pro vzdělávání, což je pojem významně širší a může zahrnovat i různá školicí či vzdělávací střediska či volnočasové vzdělávání. Navíc takto konkrétně formulovaný požadavek (tj. požadavek na zkušenost s určitým druhem stavby) je srozumitelný a transparentní a v posuzovaném případě má téměř shodnou platnost, jako by byl formulován jako požadavek na „obdobnou stavbu“. Pojem obdobná stavba totiž trpí určitou interpretační nejistotou a jeho použití může být problematické. Navíc v konkrétním případě si lze jen těžko představit stavbu obdobnou školskému či vzdělávacímu zařízení, která by školským či vzdělávacím zařízením nebyla. Dle názoru předsedy Úřadu tak lze přisvědčit formulaci zadavatele, který volil požadavek takový, který nemůže vzbudit pochybnost a současně který odpovídá jeho požadavku na zkušenosti s obdobnou stavbou.

215. Úřad dále uvádí, že z protokolu z posouzení žádostí o účast vyplývá existence minimálně 7 pasivních staveb škol v požadovaném rozsahu (škola Českobrodská, Svazková škola Přezletice, Podolanka, Jenštejn, propojení CSTT se simulačními centry NATO, Nová škola pro Psáry a Dolní Jirčany, Nová základní škola v Jesenici II, ZŠ Srubec III, etapa, Novostavba mateřské školy ve Staré Boleslavi), a také opakovaně připomíná, že zadavatel obdržel celkem 3 vyhovující žádosti o účast, což dle Úřadu svědčí o tom, že hospodářská soutěž nebyla požadavkem na zkušenost s objektem školství/vzdělávání výrazně omezena. V současné době navíc lze předpokládat, že referencí na stavby budov školství nebo vzdělávání v pasivním standardu bude na trhu větší množství, neboť důraz na výstavbu energeticky úsporných staveb je kladen již od nabytí účinnosti vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která byla později nahrazena vyhláškou č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov ze dne 29. 5. 2020[3]. Opět lze rovněž ve prospěch zadavatele poukázat na fakt, že minimální požadovaná hodnota referenční zakázky ve výši 75, resp. 50 mil. Kč bez DPH je řádově nižší než odhadovaná hodnota veřejné zakázky ve výši 400 mil. Kč. Lze tedy uzavřít, že požadavek na zkušenost se stavbou školského, resp. vzdělávacího zařízení zasahuje do hospodářské soutěže o veřejnou zakázku objektivně méně než požadavek na metodu Design & Build, i proto v případě tohoto požadavku postačí jednodušší odůvodnění ze strany zadavatele. Úřad zavázán právním názorem předsedy Úřadu uvádí, že takové objektivní odůvodnění zadavatel nabídl.

216. Úřad uzavírá, že lze konstatovat, že všechny přezkoumávané požadavky zadavatele byly poměrně přísné, ale odpovídající předmětu veřejné zakázky, co do rozsahu naopak řádově mírnější než odhadovaná hodnota veřejné zakázky. Hospodářská soutěž jimi sice byla omezena, ale nikoli bezdůvodně. Bylo přihlédnuto k faktu, že zadavatel obdržel 4 žádosti o účast v zadávacím řízení, z nichž 3 vyhodnotil jako podmínky splňující, navíc prokazatelně existuje minimálně 7 referencí na pasivní stavby školských zařízení. I z průzkumu trhu, lze vysledovat, že existuje nezanedbatelný počet potenciálních dodavatelů, kteří s požadavky zadavatele nemají žádný problém (viz 4 respondenti deklarující svou schopnost požadavky splnit), příp. s nimi nemají zásadní a nepřekročitelný problém (viz 6 respondentů uvádějící možnost splnit tyto požadavky pomocí subdodavatele či ve sdružení).

217. Úřad tak vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s ohledem na závazný právní názor předsedy Úřadu uvádí, že zadavatel předmětné kvalifikační požadavky dostatečně odůvodnil relevantními a objektivními okolnostmi, z nichž plyne, že stanovení těchto požadavků na kvalifikaci členů realizačního týmu bylo vzhledem k předmětu veřejné zakázky důvodné a přiměřené. Úřad tak seznal, že předmětné požadavky zadavatele nejsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky náhodné či nerelevantní, ale naopak jsou plně logicky podložené a jednoznačně založené na významných činnostech, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky, a to jak ve vztahu k samotnému dodavateli, tak ve vztahu k výše uvedeným členům jeho realizačního týmu. Jestliže předmět veřejné zakázky spočívá v pasivním objektu školy v režimu Design & Build, je zřejmé, že předmětný kvalifikační požadavek spočívající v požadavku na zkušenost s pasivní stavbou, se stavbou realizovanou metodou Design & Build a se stavbou školy má svůj zcela jednoznačný odraz v předmětu veřejné zakázky. Zadavatel ve své snaze vybrat v zadávacím řízení dodavatele, který bude dostatečně kvalifikovaný, zkušený a schopný plnit předmět veřejné zakázky, jímž je náročná, komplexní a finančně významná novostavba školy v pasivním standardu metodou Design & Build, což na dodavatele i členy jeho týmu, kteří budou realizaci dané stavby řídit a vést, přirozeně klade zvýšené standardy a nároky, zcela oprávněně a odůvodněně definoval předmětné kvalifikační požadavky, které svým obsahem plně odpovídají předmětu veřejné zakázky. Úřad opakovaně akcentuje, že ze situace, kdy generální zhotovitel provádí všechny fáze související s projektem vč. fáze projekční přípravy a fáze realizace stavebních prací, vyplývá zvýšená potřeba spolupráce jednotlivých členů realizačního týmu, tedy jsou logické vyšší nároky na kvalifikaci jednotlivých členů. Je nepochybně právem zadavatele požadovat, aby jak dodavatel, tak osoby, které budou vlastní realizaci předmětu veřejné zakázky odpovědně organizovat a řídit, disponovali zkušeností s činností obdobnou činnosti, která tvoří podstatnou součást předmětu veřejné zakázky.

218. Co se se týče vzájemné kombinace navrhovatelem napadených kvalifikačních požadavků, Úřad po důkladném zvážení všech svých dosavadních závěrů konstatuje, že požadavky na jednotlivé členy realizačního týmu ani ve své celistvosti a vzájemné provázanosti nepředstavují zadávací podmínky, které by bylo možné označit za nepřiměřené, diskriminační nebo vytvářející bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Je třeba zohlednit skutečnost, že obsah požadovaných referencí má zcela racionální a zadavatelem přesvědčivě odůvodněný odraz v předmětu veřejné zakázky, a dále také skutečnost, že jak dodavatel, tak členové jeho realizačního týmu měli na získání požadovaných referencí zcela přiměřenou dobu, která u členů realizačního týmu dodavatele dosahuje až 10 let, tedy dvojnásobek zákonem základně stanovené doby pro získávání referencí k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele. Úřad dále podotýká, že dodavatelé měli možnost (nikoliv povinnost) prokázat více požadavků na technickou kvalifikaci totožnou referenční zakázkou.

219. S ohledem na skutečnost, že případné porušení § 36 odst. 1 musí být konstatováno na základě všech okolností daného případu, byl mimo všech skutečností uvedených výše zvážen i charakter zadavatele a povaha samotné veřejné zakázky. Bylo zohledněno, že zadavatelem veřejné zakázky je menší samosprávný územní celek, pro něhož stavba velkého školského zařízení jistě není rutinní záležitostí a současně se jedná o stavbu, která má na fungování tohoto celku významný vliv (dostupnost dobrých škol je zcela jistě zásadním ukazatelem spokojenosti obyvatel obce). Tyto skutečnosti mohou vést k důrazu zadavatele na získání skutečně ve všech směrech zkušeného dodavatele, a to i s ohledem na fakt, že metoda DB je stále ještě metodou novější, a to i pro zadavatele samotné. V takových poměrech pak lze chápat, že kvalifikační požadavky zadavatel nastavil poměrně přísně (až hraničně), avšak tyto požadavky při zvážení všech aspektů v testu dle § 36 odst. 1 zákona obstojí.

220. Pro úplnost Úřad opětovně podotýká, že zadavatel uvádí, že finanční rozsah stavby bude pravděpodobně více jak 400 mil. Kč bez DPH. Ze zadávací dokumentace dále vyplývá, že požadované zkušenosti členů týmů mají být v hodnotě 75 mil. Kč bez DPH u hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího a prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a 50 mil. Kč bez DPH u druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru technika prostředí a hlavního projektanta. Byť prostá komparace hodnoty zadavatelem požadovaných referencí a předpokládané hodnoty veřejné zakázky nemůže vždy bez dalšího vést k závěru o přiměřenosti požadované technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, v posuzovaném případě je na první pohled zřejmé, že předpokládaná hodnota zakázky tvrzená zadavatelem významně převyšuje zadavatelem požadovanou hodnotu požadovaných zkušeností jednotlivých techniků. Tedy ani z hlediska finančního rozsahu požadovaných zkušeností nelze požadované zkušenosti považovat za nepřiměřené.

221. Úřad také uvádí, že argumentaci navrhovatele rozhodnutími č. j. ÚOHS-46817/2022/500 ze dne 27. 12. 2022 a č. j. ÚOHS-12940/2022/161 ze dne 26. 4. 2022 nepovažuje za přiléhavou, neboť v nyní šetřeném případě, jak vyplynulo z počtu podaných žádostí o účast a z provedeného průzkumu trhu, nedošlo ve spojitosti se spornými požadavky na realizační tým k vyloučení nebo k výraznému omezení hospodářské soutěže.

222. K požadavku navrhovatele, aby Úřad porovnal kvalifikační požadavky šetřené veřejné zakázky s kvalifikačními požadavky referenčních zakázek, Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0124/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44945/2023/161 ze dne 13. 11. 2023, či na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0108/2023/VZ, č. j. ÚOHS-36060/2023/161 ze dne 25. 9. 2023, kde bylo zdůrazněno, že se uplatní autonomie vůle zadavatele, který je oprávněn nastavit zadávací podmínky tak, aby co nejlépe odpovídaly jeho potřebám, s čímž nedílně souvisí i požadavky zadavatele na kvalifikaci, kterými se právě ověřuje schopnost dodavatele plnit zakázku v dostatečné kvalitě podle požadavků zadavatele. Pokud jsou dané požadavky zadavatele přiměřené a dostatečně odůvodněné, tak je nelze považovat za nezákonnou překážku hospodářské soutěže a skutečnost, že si jiní zadavatelé zvolili jiné kvalifikační požadavky je pro posouzení šetřené veřejné zakázky irelevantní. Úřad k uvedenému podotýká, že je vázán právním názorem předsedy Úřadu, přičemž ten dospěl k závěru, že hospodářská soutěž byla spornými kvalifikačními požadavky omezena jen částečně a zadavatel volbu předmětných kvalifikačních požadavků odůvodnil objektivními skutečnostmi.

223. K požadavku navrhovatele na provedení nového šetření na trhu Úřad uvádí, že závěry provedeného průzkumu trhu plní pouze podpůrnou funkci a současně nelze popřít fakt, že na trhu existuje nezanedbatelný počet dodavatelů schopných kvalifikaci požadovanou zadavatelem splnit. Úřad považuje za nehospodárné provádět další šetření na trhu, neboť jakékoliv další šetření by nemohlo ničeho změnit na závěru, že hospodářská soutěž byla omezena pouze částečně, když existují dodavatelé, kteří požadavky zadavatele splňují. Úřad akcentuje, že skutečnost, že na trhu existují dodavatelé, kteří požadavky zadavatele nejsou schopni splnit, neznamená bez dalšího, že došlo k jejich diskriminaci. Zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky.

224. Úřad dále uvádí, že návrh navrhovatele na získání nového stanoviska VUT a Českého vysokého učení technického v Praze neshledal důvodným, neboť skutkový stav považuje za dostatečně zjištěný. Tento závěr činí na základě toho, že je vázán právním názorem předsedy Úřadu, který mj. na základě vyjádření VUT dospěl k závěru, že v případě zakázky realizované metodou Design & Build pracují stavbyvedoucí a projektant od počátku „v tandemu“, což přináší nutnost větší spolupráce. Úřad zde tedy vychází z úvahy, že kdyby skutkový stav předseda Úřadu jako nadřízený správní orgán nepovažoval za dostatečně zjištěný, nemohl by zcela jistě provést právní posouzení věci, které provedl. Tvrzení navrhovatele, že závěry VUT neodpovídají případům běžné praxe ve stavebnictví, navíc není ničím podložené.

225. K požadavku navrhovatele na nařízení ústního jednání Úřad uvádí, že neshledal důvody pro nařízení ústního jednání. Podle § 49 správního řádu ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. V případě řízení u Úřadu je tak ústní jednání fakultativní. Navrhovatel neuvedl žádné konkrétní otázky, které by měly být předmětem navrhovaného ústního jednání, a ke kterým se nelze vyjádřit písemně, ani neuvedl, kdo konkrétně by měl jménem navrhovatele v rámci ústního jednání jednat, resp. kdo konkrétně by měl být vyslechnut, ani blíže nekonkretizoval důvody, pro které ústní jednání navrhuje. Úřad konstatuje, že provedení ústního jednání je nezbytné tehdy, pokud je třeba provést například dokazování výslechem svědka, přičemž Úřad v šetřeném případě takovou nezbytnost ústního jednaní pro zjištění stavu věci neshledal. Navrhovatel měl možnost se k veškerým podkladům rozhodnutí a tvrzením zadavatele vyjádřit písemně, což také učinil. Úřad tak uzavírá, že má za to, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

226. Úřad po pečlivém zvážení všech stanovisek poskytnutých oslovenými subjekty v rámci předmětného průzkumu, vyjádření zadavatele i navrhovatele a všech dalších relevantních skutečností dospěl k závěru, že zadavatelem nastavené kvalifikační požadavky ve vztahu k členům realizačního týmu nelze na relevantním trhu považovat za nikterak excesivní nebo vybočující z mezí zásady přiměřenosti či za rozporné se zásadou zákazu diskriminace. Současně Úřad dospěl k závěru, že zadavatel své požadavky na kvalifikaci odůvodnil dostatečně s ohledem na míru zásahu těchto požadavků do hospodářské soutěže o veřejnou zakázku.

227. Úřad závěrem konstatuje, že určitý stupeň omezení hospodářské soutěže není sám o sobě nezákonný, nezákonným může být označen pouze tehdy, pokud zadavatel nepředloží relevantní odůvodnění svého požadavku, kterým je hospodářská soutěž omezena. V šetřeném případě bylo však omezení hospodářské soutěže odůvodněno zadavatelem dostatečně a přesvědčivě, navíc hospodářská soutěž nebyla omezena zásadním způsobem. Tedy § 36 odst. 1 zákona zadavatelem porušen nebyl.

228. Z důvodů uvedených výše Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. městys Ledenice, Náměstí 89, 373 11 Ledenice

2. PORR a.s., Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pozn. Úřadu: Pokud předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvádí „nabídky“, jedná se o žádosti o účast podané v rámci zadávacího řízení. Zadavatel obdržel v průběhu zadávacího řízení 4 žádosti o účast a tyto posuzoval, zda splnily podmínky kvalifikace, přičemž 3 vyhodnotil jako vyhovující.

[2] KLEE, L., Stavební smluvní právo, Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015.

[3] Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov ze dne 29. 5. 2020, která vychází ze směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov ze dne 19. 5. 2010, ve znění pozdějších změn a doplnění. K této směrnici byla Evropským parlamentem dne 12. 3. 2024 schválena revize stanovující požadavek na nulové emise pro všechny budovy postavené od roku 2030 a také požadavek na renovaci budov, jež jsou energeticky nejnáročnější (viz https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20240308IPR19003/energeticka-ucinnost-budov-poslanci-prijali-plan-na-dekarbonizaci-sektoru).

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 23786/2024/500spisová značka: S0780/2023

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 23786/2024/500
spisová značka: S0780/2023