číslo jednací: 29539/2022/500
spisová značka: S0391/2022/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Oprava a modernizace komunikací SFDI 2021 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 7. 9. 2022 |
| Dokumenty |  2022_S0391.pdf 312 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0391/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-29539/2022/500 |
|
Brno 29. 8. 2022 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným
- Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice,
v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele týkající se části 5 „okres Prachatice“ veřejné zakázky „Oprava a modernizace komunikací SFDI 2021“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-010538 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 063-158801,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že písemnou zprávu zadavatele týkající se části 5 „okres Prachatice“ veřejné zakázky „Oprava a modernizace komunikací SFDI 2021“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-010538 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 063-158801, neuveřejnil podle § 217 odst. 5 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení na jmenovanou část veřejné zakázky, tj. od uzavření „Smlouvy o dílo“ dne 6. 8. 2021 na plnění citované části veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – ZNAKON, a.s., IČO 26018055, se sídlem Sousedovice 44, 386 01 Sousedovice – tj. nejpozději do dne 17. 9. 2021, a neučinil tak ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek obviněný – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 26. 3. 2021 otevřené řízení za účelem zadání mimo jiné části 5 „okres Prachatice“ veřejné zakázky „Oprava a modernizace komunikací SFDI 2021“, přičemž dotčené oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-010538 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 063-158801 (dále jen „veřejná zakázka“) .
2. Dne 6. 8. 2021 obviněný uzavřel „Smlouvu o dílo“ (dále jen „smlouva“) na část 5 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – ZNAKON, a.s., IČO 26018055, se sídlem Sousedovice 44, 386 01 Sousedovice (dále jen „vybraný dodavatel“). Obviněný smlouvu uveřejnil dne 9. 8. 2021 v registru smluv.
3. Dne 31. 7. 2021 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele[1] nedatovaný dokument „Písemná zpráva zadavatele 5“ vztahující se k části 5 veřejné zakázky (dále jen „písemná zpráva“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 10. 6. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci předmětné části veřejné zakázky.
5. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
7. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 cit. ustanovení zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
8. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
9. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.
10. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
Zjištěné skutečnosti
11. Obviněný uzavřel dne 6. 8. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění části 5 veřejné zakázky. Smlouvu obviněný uveřejnil dne 9. 8. 2021 v registru smluv.
12. Z čl. IV. odst. 1. smlouvy vyplývá, že celková cena byla sjednána ve výši 27 556 015,97 Kč bez DPH, tj. 33 342 779,33 Kč včetně DPH.
13. Z profilu zadavatele vyplývá, že dokument pojmenovaný jako písemná zpráva zadavatele k části 5 veřejné zakázky na něm byl uveřejněn dne 31. 7. 2021.
Právní posouzení
14. Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají.
15. Obviněný byl s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.
16. Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení na část 5 veřejné zakázky ukončeno uzavřením smlouvy dne 6. 8. 2021 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, tj. do 17. 9. 2021.
17. Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva k části 5 veřejné zakázky zde v uvedené lhůtě, ani později, uveřejněna nebyla. V souvislosti s uvedeným Úřad podotýká, že dokument nazvaný „Písemná zpráva zadavatele 5“, který byl uveřejněn na profilu zadavatele dne 31. 7. 2021 nelze považovat za písemnou zprávu vyhotovenou a uveřejněnou v souladu s § 217 zákona, neboť tento dokument byl vyhotoven (a zveřejněn) již dne 31. 7. 2021, tj. před ukončením zadávacího řízení na část 5 veřejné zakázky, a proto nemohl obsahovat veškeré údaje, které je zadavatel povinen dle § 217 odst. 2 zákona v písemné zprávě uvést, neboť některé z těchto údajů mohly být zadavateli známy až po uzavření smlouvy na část 5 veřejné zakázky, tj. až dne 6. 8. 2021 (kupříkladu se jednalo o údaje o ceně sjednané ve smlouvě na část 5 veřejné zakázky či označení dodavatele, s nímž byla předmětná smlouva uzavřena, přičemž tyto mají být obsahem písemné zprávy v souladu s ustanovením § 217 odst. 2 písm. a) a e) zákona). Nad rámec uvedeného Úřad doplňuje, že nelze přehlížet konstrukci lhůty, v níž má být písemná zpráva uveřejněna. Zadavatel je povinen písemnou zprávu uveřejnit, a to ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, kdy s ohledem na skutkové okolnosti daného případu bylo zadávací řízení ve smyslu § 51 odst. 1 zákona ukončeno dne 6.8.2021, tzn. dnem uzavření smlouvy. Od tohoto dne nejdéle do 30 pracovních dní byl zadavatel povinen v souladu se zákonem písemnou zprávu uveřejnit. S ohledem na požadavky týkající se náležitostí písemné zprávy je logické, že počátek běhu lhůty pro uveřejnění písemné zprávy je až za situace, kdy je zadavatel schopen všechny relevantní informace do písemné zprávy promítnout.
18. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, když uvedené ustanovení zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné nedodržení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky přestupku.
19. Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že zadavatel ve vztahu k části 5 veřejné zakázky nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona, neboť neuveřejnil písemnou zprávu o zadávacím řízení na část 5 veřejné zakázky na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na část 5 veřejné zakázky, tj. od uzavření smlouvy na část 5 veřejné zakázky dne 6. 8. 2021, tedy nejpozději dne 17. 9. 2021, přičemž tak neučinil ani do dne vydání tohoto příkazu. V návaznosti na uvedené Úřad konstatuje, že se obviněný uvedeným postupem dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
20. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
21. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
22. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
23. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 18. 9. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
24. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.
25. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
26. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
27. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
28. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Neuveřejněním písemné zprávy včas pak došlo taktéž k znepřehlednění zadávacího řízení, neboť písemná zpráva má být souhrnným přehledem průběhu a ukončení zadávacího řízení; pokud tedy zadavatel předmětnou zprávu neuveřejní včas, pak se i pro veřejnost stává zadávací řízení méně přehledným a hůře kontrolovatelným, neboť písemná zpráva zadavatele je jedním ze základních dokumentů, které je zadavatel povinen v průběhu zadávacího řízení vypracovat, a má obsahovat veškeré stěžejní informace o průběhu a ukončení zadávacího řízení.
29. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k částečnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
30. Úřad při posuzování výše pokuty ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný uveřejnil na svém profilu zadavatele dokument, který svým charakterem odpovídá písemné zprávě zadavatele vztahující se k části 5 veřejné zakázky (byť dříve, než byla smlouva na příslušnou část veřejné zakázky uzavřena) a na svou povinnost tak zcela nerezignoval. Informace vztahující se k zadávacímu řízení na část 5 veřejné zakázky tak byly veřejně dostupné, tudíž veřejná kontrola nebyla v tomto ohledu zcela znemožněna.
31. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad k tíži obviněného přičetl, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, za niž mohou být vynaloženy nemalé finanční prostředky, neboť cena plnění části 5 veřejné zakázky činí dle smlouvy 27 556 015,97 Kč bez DPH, tj. 33 342 779,33 Kč včetně DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
32. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti.
33. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
34. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť stanovená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022[2] Úřad zjistil, že obviněný bude v roce 2022 hospodařit s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 21 839 113,90 tis. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
35. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
36. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
37. Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s následujícími přestupky obviněného:
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 27. 8. 2020, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0108/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-08025/2022/500 ze dne 4. 3. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5000,- Kč;
- s přestupkem, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0085/2022/VZ příkazem Úřadu č.j. ÚOHS-06403/2022/500 ze dne 18. 2. 2022, a který byl spáchán dne 11. 9. 2020, přičemž obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000,- Kč;
- a s přestupkem, který obviněný spáchal dne 4. 8. 2021, a za který mu byla uložena pokuta ve výši 7000,- Kč příkazem č.j. ÚOHS-24443/2022/500 vydaným dne 21. 7. 2022 ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0323/2022/VZ.
Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
38. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
39. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
40. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Jihočeský kraj, U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] dostupném z: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0002739/zakazka/415462 (dále jen „profil zadavatele“)
[2] veřejně dostupného z: https://1url.cz/8Knsu