číslo jednací: 21651/2024/500
spisová značka: S0294/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Přenosový komunikační systém – TS III – nákup |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 27. 8. 2024 |
| Související rozhodnutí | 21651/2024/500 32253/2024/162 33464/2024/162 |
| Dokumenty |  2024_S0294.pdf 364 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0294/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-21651/2024/500 |
|
Brno 29. 5. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 4. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6,
- navrhovatel – TTC TELEKOMUNIKACE, s.r.o., IČO 41194403, se sídlem Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 3. 2024 Mgr. Jakubem Štilcem, advokátem, ev. č. ČAK 13451, společníkem ŠTILEC & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o., IČO 06195385, se sídlem Slezská 949/32, 120 00 Praha 2,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Přenosový komunikační systém – TS III – nákup“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2022 pod ev. č. 248222 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 9. 2022 pod ev. č. 502489-2022,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – TTC TELEKOMUNIKACE, s.r.o., IČO 41194403, se sídlem Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10 – ze dne 5. 4. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Přenosový komunikační systém – TS III – nákup“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2022 pod ev. č. 248222 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 9. 2022 pod ev. č. 502489-2022, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil dne 9. 9. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Přenosový komunikační systém – TS III – nákup“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2022 pod ev. č. 248222 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 9. 2022 pod ev. č. 502489-2022 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Podle bodu 1. zadávací dokumentace, „Vymezení předmětu veřejné zakázky“, je předmětem veřejné zakázky „provedení modernizace přenosové platformy 8 GHz k zajištění nativních přenosů signálů na technologii Ethernet 802.3 s minimální přenosovou kapacitou 250 Mbit/s na jednom spoji v konfiguraci 1+0 v pásmu 8 GHz (pro šířku pásma do 40 MHz)“.
3. Zadavatel dokumentem „ROZHODNUTÍ A SDĚLENÍ O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ datovaným dne 26. 2. 2024 podepsaným dne 1. 3. 2024 (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“) rozhodl podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
4. Dne 18. 3. 2024 podal navrhovatel námitky z téhož dne proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky“), jež byly zadavateli doručeny téhož dne.
5. Zadavatel rozhodnutím ze dne 26. 3. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl a námitky odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 5. 4. 2024 Úřad obdržel téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
6. Navrhovatel nejprve poukazuje na obsah námitek, ve kterých uvedl, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je nepřezkoumatelné (netransparentní), důvody hodné zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení nebyly naplněny a zrušení zadávacího řízení je v rozporu se zásadou přiměřenosti.
7. K tvrzené netransparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu (sp. zn. ÚOHS-S0300/2019/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0027/2019/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0510/2018/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0079/2019/VZ), dle které musí být veškeré důvody zadavatele vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to jednoznačně, srozumitelně, tedy přezkoumatelně, a v takové potřebné míře detailu, aby z něho bylo jasné, jaké konkrétní skutečnosti a důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávání veřejné zakázky. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musí být též patrné určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Jenom takové odůvodnění rozhodnutí, které vyhovuje zmiňovaným požadavkům zákona, je dle navrhovatele přezkoumatelné a vylučuje libovůli zadavatele.
8. Navrhovatel uvedl, že zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení důvodnou pochybnost o ovlivnění výsledku zadávací řízení předestřel pouze odkazem na příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaný Obvodním soudem pro Prahu 9, sp. zn. 20 Nt 4035/2023, jehož obsah není účastníkům řízení znám ani jim není známo o prohlídky jakých prostor a v jaké věci se mělo jednat. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl, o jakou zakázanou dohodu se mělo jednat, v čem měla spočívat, mezi konkrétně kým měla být uzavřena, jakým způsobem mohla ovlivnit výsledek zadávacího řízení, ani jakým konkrétním způsobem se vůbec veřejné zakázky týká. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tak dle navrhovatele nejsou obsaženy žádné konkrétní přezkoumatelné skutečnosti a důvody, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly, a proč nelze v zadávacím řízení pokračovat s přijetím jiných zákonných opatření (např. dle § 48 odst. 6 zákona).
9. Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele v rozhodnutí o námitkách, kde k nemožnosti uvést navrhovatelem požadované informace zadavatel odkazuje na znění § 8a odst. 1 věty druhé ve spojení s § 8b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Dle navrhovatele ze zmiňovaných ustanovení trestního řádu plyne pouze to, že osoba, které byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právní předpisem, nesmí nikomu dále poskytnout informace, za pomoci kterých lze ztotožnit osobu, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněnou osobu a svědka, což znamená, že veškeré informace nad rámec této kategorie sdělovat lze. Trestní řád tak dle navrhovatele zadavateli nebránil uvést, kdy měla údajná prohlídka jiných prostor proběhnout, resp. kdy se konkrétně o tvrzených důvodech hodných zvláštního zřetele dozvěděl, jakých prostor se prohlídka týkala, z čehož dovozuje, že v dané věci ke dni rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení trestní řízení ve stádiu prověřování stále probíhalo, jaké byly bližší okolnosti ohledně tvrzené zakázané dohody dodavatelů (v čem měla spočívat a proč se jednalo o dohodu zakázanou), jakým způsobem tato dohoda měla souviset s veřejnou zakázkou, zda se týkala jednání samotného zadavatele anebo z jakých skutečností dle názoru zadavatele vyplývá důvodná pochybnost o ovlivnění výsledku zadávacího řízení apod.
10. K neexistenci důvodů hodných zvláštního zřetele navrhovatel uvádí, že nemá informace o probíhajícím trestním řízení ani o trestním stíhání jakýchkoliv osob v souvislosti s veřejnou zakázkou a vylučuje, že by trestní stíhání bylo vedeno vůči němu. Navrhovatel jednoznačně deklaruje, že se nezúčastňoval žádné protizákonné dohody, a je proto přesvědčen, že ve vztahu k němu (ani jakýmkoli třetím osobám – viz dále) zadavatel nemůže jakoukoliv věrohodnou pochybností v naznačeném ohledu disponovat. Důvodem pro vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků totiž dle § 82 a násl. trestního řádu je pouze to, že se v daných prostorách mohou nacházet osoby či věci důležité pro trestní řízení, vydání příkazu k prohlídce jiných prostor však nevypovídá ničeho o tom, že orgány činné v trestním řízení disponují důvodnou pochybností o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo je jeho pachatelem. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by orgány činné v trestním řízení takovou pochybnost měly, muselo by být nutně zahájeno trestní stíhání, k čemuž však nedošlo.
11. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách tvrdí, že nemohl aplikovat důvody pro vyloučení účastníků zadávacího řízení dle § 48 odst. 6 zákona, jež speciálně upravuje postupy při věrohodném a důvodném podezření na zakázanou dohodu účastníků zadávacího řízení, avšak pro ty samé (nenaplněné) důvody zrušil zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Za nepřípadnou označuje navrhovatel argumentaci zadavatele, že trestní stíhání konkrétních osob nemůže vyloučit v budoucnu. Navrhovatel připomíná, že naplnění důvodů pro zrušení zadávacího se posuzuje k době, kdy zadavatel příslušná rozhodnutí činí, nikoli k potenciálnímu stavu v budoucnu. Zadavatelem uvedený důvod pro zrušení zadávacího řízení se tak dle navrhovatele zakládá čistě na jeho subjektivním pocitu a subjektivním výkladu příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, z něhož existence důvodů hodných zvláštního zřetele nemůže z povahy věci plynout.
12. Navrhovatel dále uvedl, že pokud má zadavatel k dispozici jiný právní prostředek, za pomoci kterého lze dosáhnout účelu zadávacího řízení, musí jeho použití v souladu se zásadou přiměřenosti upřednostnit před zrušením (celého) zadávacího řízení jako prostředku „ultima ratio“. Pokud by zadavatel věrohodnými informacemi o zakázané dohodě skutečně disponoval, bylo by dle navrhovatele jeho povinností zvolit méně závažné řešení, v daném případě ve smyslu aplikace k tomu přímo určeného zvláštního zákonného ustanovení (§ 48 odst. 6 zákona). Navrhovatel se domnívá, že zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, aniž byly splněny zákonné podmínky dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, čímž porušil též zásadu přiměřenosti.
13. Vzhledem k výše uvedený skutečnostem navrhovatel požaduje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
14. Úřad obdržel návrh na zahájení správního řízení dne 5. 4. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou
- zadavatel,
- navrhovatel.
16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 9. 4. 2024.
17. Usnesením ze dne 16. 4. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
18. Usnesením ze dne 7. 5. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
19. Rozhodnutím ze dne 20. 5. 2024 Úřad nařídil zadavateli z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení.
20. K podkladům rozhodnutí se zadavatel ve lhůtě stanovené Úřadem usnesením ze dne 7. 5. 2024 (ani později) nevyjádřil.
Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 12. 4. 2024
21. Zadavatel nejprve odkazuje na svou argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách, na které v plném rozsahu setrvává. Zadavatel považuje část argumentace navrhovatele, uvedenou zejména v bodech 6. a 22. návrhu, za účelovou ve vztahu k jím uplatněným důvodům nezákonnosti postupu zadavatele, kdy navrhovatel Úřadu podsouvá, že z rozhodnutí o zrušení nevyplývají dostatečně transparentní důvody pro zrušení zadávacího řízení tím, že navrhovatel neúplnou citací části odůvodnění rozhodnutí o zrušení ve svém návrhu zamlčuje.
22. Ačkoliv zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že důvodem pro jeho zrušení je možná zakázaná dohoda dodavatelů, nejedná se o důvod jediný, jak ostatně dokládá použití slova „zejména“ odkazující na demonstrativnost a pluralitu důvodů uvedených dále v rozhodnutí o zrušení. Zadavatel rovněž poukázal na skutečnost, že v souvislosti s předmětným zadávacím řízením mohlo dojít ke spáchání trestného činu, přičemž informace nasvědčují o závažném a důvodném podezření, a také, že zadavatel rovněž není schopen garantovat, že byly v průběhu zadávacího řízení dodrženy základní zásady zadávání veřejných zakázek. Zadavatel tedy v rozhodnutí o zrušení uvedl tři důvody pro zrušení zadávacího řízení, a právě souhrn těchto tří důvodů vedl zadavatele k uplatnění postupu podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Pojem „podezření ze spáchání trestného činu“ zahrnuje i skutečnost, že veřejná zakázka mohla být nepřípustně ovlivněna i osobami zaměstnanými zadavatelem (trestná činnost, nedodržení zásad dle § 6 zákona), což jednoznačně přesahuje rámec pouhé zakázané dohody soutěžitelů. Kumulativní dopad všech těchto tří důvodů zasáhl zadávání veřejné zakázky jako celku, což dle zadavatele vyloučilo jakékoliv jiné efektivní řešení nastalé situace.
23. Zadavatel se o skutečnostech, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, dozvěděl z příkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 9, sp. zn. 20 Nt 4035/2023 (dále jen „příkaz“ nebo „příkaz k prohlídce“), který byl podkladem k prohlídce jiných prostor a pozemků provedené příslušníky Národní centrály proti organizovanému zločinu. Zadavatel zdůrazňuje, že vydání příkazu není na libovůli orgánů činných v trestním řízení, ale musí být řádně odůvodněno a schváleno soudem jakožto ústavně nezávislým orgánem. Z pohledu zadavatele je tedy vydání příkazu podstatnou a závažnou skutečností ve vztahu k veřejné zakázce, a to i jen z titulu jeho samotného vydání.
24. Zadavatel musel při odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení poměřovat dva protichůdné zájmy, a to na straně jedné transparentnost veřejného zadávání a naplnění jeho smyslu v podobě uzavření soutěžené smlouvy a na straně druhé zájem veřejnosti na odhalování a trestání nezákonného jednání. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na zásadu presumpce neviny a částečnou neveřejnost trestního řízení chránící jak postup orgánů činných v trestním řízení, které mají dostatek prostoru pro odhalení a prokázání trestné činnosti, tak osoby, vůči kterým se trestní řízení vede nebo které jsou na něm jinak zúčastněné (typicky ochrana svědků před jejich možným ovlivněním a znehodnocení jejich svědeckých výpovědí), přičemž podrobné zdůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedením důvodů pro vydání příkazu by bylo způsobilé výše uvedené ohrozit. Bližší specifikace informací, např. užívané kanceláře, jiné prostory setkávání, sídla osob, popis vazeb a jednání a další skutečnosti vyplývající z příkazu by mohly nepřímo vést k identifikaci osob, neboť celá záležitost je poměrně specifická, což znemožňuje efektivní zobecnění jednání a zainteresovaných subjektů. Z těchto důvodů se proto zadavatel rozhodnul sdělit pouze takové skutečnosti v odůvodnění zrušení zadávacího řízení, které považoval za dostatečné pro aplikaci § 127 odst. 2 písm. d) zákona včetně informačního zdroje, ze kterého čerpal, neboť zveřejnění dalších informací, jak požaduje navrhovatel, by vedlo ke ztotožnění osob zúčastněných na trestním řízení a mohlo by ohrozit trestní řízení.
25. Zadavatel poukazuje na to, že i když navrhovatel nemá povědomí o tom, že by stíhání bylo vedeno vůči jeho osobě, protiprávnost posuzovaná orgány činnými v trestním řízení se nemusí týkat přímo navrhovatele, ale trestní řízení může být zaměřeno i na jiné osoby, které navrhovatel užívá (typicky zaměstnance, členy statutárních nebo jiných orgánů navrhovatele, společníky, osoby spojené s navrhovateli jiným vztahem, například závazkovým atp.). Stejně tak může být trestní řízení zaměřeno na osoby užívané zadavatelem nebo na důkazní prostředky u zadavatele, ostatně samotná skutečnost, že příkaz má k dispozici zadavatel, toto nepřímo prokazuje.
26. K navrhovatelem tvrzenému porušení zásady přiměřenosti zadavatel uvádí, že pokud se podezření na ovlivnění veřejné zakázky týká více dodavatelů, a navíc i osob u zadavatele, je to důvodem pro zrušení celé veřejné zakázky. I kdyby v hypotetické rovině nebyl problém u navrhovatele nebo jiné osoby v podobě zakázané dohody, stále zde je riziko, že zadávací řízení ovlivnil jeden nebo více zaměstnanců zadavatele či osoba formálně s navrhovatelem nebo zadavatelem nespojená. Podle zadavatele tedy nelze volit navrhovatelem mírnější řešení v podobě aplikace § 48 odst. 6 zákona, když by takový postup problém zřejmě neodstranil, pouze by jej modifikoval.
27. Zadavatel navrhuje za účelem prokázání důvodů jeho postupu, aby Úřad vyžádal příkaz u Obvodního soudu pro Prahu 9 a eventuálně další nezbytné podklady u příslušných orgánů činných v trestním řízení (Policie České republiky) a v případě jejich poskytnutí je uchovával mimo svůj spis postupem dle § 17 odst. 3 správního řádu bez možnosti seznámení se s těmito listinami navrhovatelem nebo dalšími osobami.
28. Zadavatel má za to, že v tomto konkrétním případu musí dojít k vyvážení zásad veřejného zadávání a obecných zásad trestního práva včetně ochrany osob, a proto navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým se návrh § 265 písm. a) zákona zamítá.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 5. 2024
29. Navrhovatel poukazuje především na absenci údajného příkazu k prohlídce v dokumentaci o zadávacím řízení, kterou zadavatel poskytl Úřadu ve správním řízení. Příkaz k prohlídce není uveden ani v seznamu elektronických úkonů v NEN (výstupů ze systému elektronického nástroje obsahujícího přehled všech úkonů a veškeré komunikace učiněné při zadávání veřejné zakázky) a není rovněž součástí podkladů pro vydání rozhodnutí, a to z důvodu, že příkaz k prohlídce není součástí dokumentace o zadávacím řízení.
30. Navrhovatel se přitom domnívá, že s ohledem na důvod, pro který zadavatel zrušil zadávací řízení, je příkaz k prohlídce dokumentem, který v souladu s § 216 odst. 1 zákona musí tvořit součást dokumentace o zadávacím řízení, aby byl postup zadavatele přezkoumatelný. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na znění komentáře k zákonu, že dle kterého by měla dokumentace o zadávacím řízení obsahovat takový souhrn dokumentů a informací, na jehož základě bude možná průběžná i následná kontrola postupu zadavatele a dodavatelů ve vztahu k předmětnému zadávacímu řízení.
31. Navrhovatel uvádí, že příkaz k prohlídce je dle jeho názoru v posuzované věci dokumentem, který by měl sloužit jako důkaz v řízení a na jeho základě by měl Úřad přezkoumat, zda z něj skutečně plyne existence zadavatelem tvrzených údajných důvodů hodných zvláštního zřetele, a to z důvodu, že zadavatel fakticky pouze příkazem k prohlídce odůvodňuje svůj postup při zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel má za to, že rozhodnutí Úřadu nemůže obstát jako zákonné pouze na základě tvrzení zadavatele o údajném obsahu příkazu k prohlídce. Navrhovatel v této souvislosti poznamenává, že informační systém InfoSoud po zadání této spisové značky a Obvodního soudu pro Prahu 9 uvádí, že tato spisová značka neexistuje.
32. S odkazem na znění § 68 odst. 3 správního řádu a § 76 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, navrhovatel uvádí, že v odůvodnění rozhodnutí Úřadu musí být uvedeny důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Dle názoru navrhovatele tedy není možné, aby rozhodnutí Úřadu obstálo jako zákonné, pokud by měl Úřad své rozhodnutí založit pouze na tvrzeních zadavatele o údajném obsahu údajné listiny (příkazu k prohlídce). Byla by tak dle navrhovatele v principu zcela vyloučena možnost přezkumu jako takového, tj. ověření, zda tvrzení účastníka správního řízení vyplývá z nějakého důkazního prostředku či nikoli.
33. Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše v tomto vyjádření a v návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření v podobě zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
34. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, konstatuje, že rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení právních předpisů
35. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
36. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
37. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
38. Podle § 48 odst. 6 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
39. Podle § 49 odst. 1 zákona zadavatel kdykoli v průběhu zadávacího řízení učiní nezbytné a přiměřené opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu s tímto zákonem. Opatřením k nápravě se pro účely tohoto zákona rozumí úkony zadavatele, které napravují předchozí postup, který je v rozporu s tímto zákonem.
40. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
41. Úřad podle § 265 písm. a) zákona návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
42. Podle § 8a odst. 1 trestního řádu při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2 trestního řádu). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.
43. Podle § 8b odst. 1 trestního řádu osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a odst. 1 věty druhé trestního řádu, pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
44. V rozhodnutí o zrušení je uvedeno:
»Zadavatel tímto v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona rozhoduje o zrušení zadávacího řízení VZ a v souladu § 128 odst. 1 zákona sděluje zrušení zadávacího řízení VZ všem účastníkům zadávacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Zadavatel přistoupil k rozhodnutí zrušit zadávací řízení v souladu s ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona z důvodu, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
Důvody zvláštního zřetele zadavatel spatřuje v dále uvedených skutečnostech.
Zadávací řízení předmětné VZ dospělo do fáze, kdy měl zadavatel odeslat rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele. V této fázi zadávacího řízení se zadavatel dozvěděl, že průběh zadávacího řízení této VZ je předmětem probíhajícího trestního řízení, a to zejména z hlediska možné zakázané dohody dodavatelů, která mohla výsledek zadávacího řízení ovlivnit. Tyto skutečnosti se zadavatel dozvěděl z „Příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků“ vydaným Obvodním soudem pro Prahu 9, sp. zn. 20 Nt 4035/2023, jehož znění má zadavatel k dispozici a v němž jsou podrobně popsány skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s předmětným zadávacím řízením mohlo dojít ke spáchání trestného činu. S ohledem na skutečnost, že zde existují důvodné pochybnosti o tom, zda výsledek zadávacího řízení nebyl ovlivněn trestnou činností, rozhodl se zadavatel zadávací řízení VZ zrušit. Za současné situace zadavatel rovněž není schopen garantovat, že byly v průběhu zadávacího řízení dodrženy základní zásady zadávání veřejných zakázek, jež jsou zakotveny v ustanovení § 6 zákona. Zadavatel je tak přesvědčen, že jakékoliv jiné nápravné opatření učiněné zadavatelem v aktuálně probíhajícím zadávacím řízení, by nevedlo k naplnění účelu tohoto zadávacího řízení.
Uvedené důvody hodné zvláštního zřetele se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro tyto důvody nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel je přesvědčen, že uváděné důvody jsou rovněž v souladu s účelem a cílem právní úpravy, jak je daná zákonem.
Předmětné ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavateli umožňuje, aby zadávací řízení zrušil bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv a může se jednat i o důvody subjektivní.«
Právní posouzení
45. Jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel brojí proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jež zadavatel odůvodnil tím, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem vedeného správního řízení je tak zejména posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.
46. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.
47. Úřad uvádí, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona; veškeré důvody musí být přitom vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit jednotliví účastníci zadávacího řízení. Následně pak mohou být uvedené důvody příp. také přezkoumány Úřadem, kdy předmětem přezkumu jsou právě a jen důvody v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedené, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení (obsažené např. v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je pro posouzení věci irelevantní.
48. Zákon sice neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, nicméně Úřad zastává s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele.
49. Zákon v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) umožňuje zadavateli zrušit zadávací řízení v případě, že se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Při kumulativním naplnění těchto podmínek je pak na uvážení zadavatele, zda zadávací řízení zruší. Bližší definici důvodů hodných zvláštního zřetele zákon neobsahuje a je tedy třeba tento pojem vykládat takovým způsobem, který nejlépe koresponduje se smyslem a účelem zákona, a rovněž ve vztahu k základním zásadám zadávacího řízení.
50. Ze znění uvedeného ustanovení zákona lze dovodit, že za důvody hodné zvláštního zřetele je možné považovat zákonem blíže nespecifikované důvody, včetně důvodů ekonomické povahy, které mohly vzniknout jak v důsledku jednání zadavatele, tak bez jeho přičinění. Úřad však v tomto kontextu zdůrazňuje, že i když tedy zákon fakticky umožňuje, aby zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení z jakéhokoliv důvodu, a to i z důvodu zadavatelem zaviněného, nelze v dané souvislosti přehlédnout, že možnost zrušení zadávacího řízení je podmíněna tím, že musí jít o důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, tj. o důvody, „které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno“[1]. Za takové důvody je tak možné považovat pouze reálně existující okolnosti, které jsou natolik závažné, že mají objektivní dopad do zadávacího řízení, tedy kdy dokončení zadávacího řízení by bylo v rozporu s účelem a cílem zákona. Jinými slovy, mělo by jít o důvody, kvůli kterým by nešlo nebo nemělo význam v zadávacím řízení pokračovat, případně by pokračování zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem.
51. Typicky lze považovat za takový důvod zjištění zadavatele během probíhajícího zadávacího řízení, že porušil postup předepsaný zákonem a nemá již možnost přijmout jiné opatření k nápravě nezákonného stavu ve smyslu § 49 odst. 1 zákona[2]. Bylo by totiž nepochybně proti smyslu a účelu zákona požadovat po zadavateli, aby za takových okolností v zadávacím řízení zatíženém vadou nezákonnosti pokračoval a vědomě tak páchal přestupek s možností uložení pokuty, případně se vystavoval riziku uložení nápravného opatření ze strany Úřadu v rámci řízení o přezkoumání jeho úkonů. Obdobně se k ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona vyjadřuje i komentářová literatura[3], když uvádí, že se jedná „zřejmě o nejobecnější důvod pro zrušení zadávacího řízení, pod nějž je možno zařadit celou škálu nejrůznějších případů. Častou situací je zrušení v případě, že zadavatel zjistí, že se dopustil porušení zákona, které již nelze vzhledem k fázi zadávacího řízení napravit autoremedurou dle § 49.“
52. Úřad však dodává, že i když aktuálně účinné znění ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona rozšířilo vymezení toho, co lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když došlo zejména k jednoznačnému vyjasnění, že tyto důvody mohou být i na straně zadavatele [srov. § 127 odst. 2 písm. d) zákona „(…) bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“] stále platí, že tyto důvody musí objektivně a reálně existovat, jinak řečeno je třeba vyvarovat se jakékoliv svévole ze strany zadavatele.
53. Úřad tedy shrnuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele, který by byl v rozporu se zákonem. V souladu se zásadou transparentnosti pak musí být zrušení zadávacího řízení prosto jakýchkoli aspektů, které by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednání zadavatele.
54. S ohledem na výše uvedené se proto Úřad zabýval otázkou, zda zadavatelem deklarovaný důvod zrušení zadávacího řízení je souladný se zákonem.
55. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona je zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení, pokud jsou kumulativně splněny tyto dvě podmínky:
(i) vyskytly se důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a to bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoliv;
(ii) tyto důvody se vyskytly v průběhu zadávacího řízení.
56. V šetřeném případě zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že před odesláním rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele se dozvěděl, že průběh zadávacího řízení je předmětem probíhajícího trestního řízení, a to zejména z hlediska možné zakázané dohody dodavatelů, která mohla výsledek zadávacího řízení ovlivnit. Zadavatel doplnil, že tyto skutečnosti vyplývají z „Příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků“ vydaného Obvodním soudem pro Prahu 9, sp. zn. 20 Nt 4035/2023, v němž jsou dle zadavatele podrobně popsány skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s předmětným zadávacím řízením mohlo dojít ke spáchání trestného činu. S ohledem na existenci důvodných pochybností o tom, zda výsledek zadávacího řízení nebyl ovlivněn trestnou činností, se zadavatel rozhodl zadávací řízení zrušit. Zadavatel dále uvedl, že v důsledku popsané situace rovněž není schopen garantovat, že byly v průběhu zadávacího řízení dodrženy základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona.
57. Úřad se prvně zabýval věcným posouzením rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. jednotlivými zákonem stanovenými znaky při jejich splnění je možné zadávací řízení zrušit dle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
58. Prvním z těchto znaků je podmínka, aby se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, a to včetně důvodů ekonomických, k čemuž Úřad rekapituluje, že důvod hodný zvláštního zřetele může mít i subjektivní charakter (např. porušení zákona zadavatelem, které nelze zhojit jiným nápravným opatřením).
59. V uvedeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení z důvodu, že na základě informací uvedených v příkazu k prohlídce získal důvodné pochybnosti o tom, zda výsledek zadávacího řízení nebyl ovlivněn trestnou činností, zejména (nikoliv však výlučně, pozn. Úřadu) z hlediska možné zakázané dohody dodavatelů. Zadavatel dále uvedl, že za dané situace není schopen garantovat dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek v průběhu zadávacího řízení. Úřad na tomto místě podotýká, že ačkoliv navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel jako důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedl pouze podezření na ovlivnění zadávacího řízení trestnou činností v podobě zakázané dohody dodavatelů, a naproti tomu zadavatel ve vyjádření k návrhu označil celkem tři důvody pro zrušení zadávacího řízení (trestnou činnost, zakázanou dohodu dodavatelů a porušení základních zásad), Úřad považuje za stěžejní důvod pro zrušení zadávacího řízení jeho možné ovlivnění trestnou činností v obecném smyslu slova, přičemž „zakázaná dohoda dodavatelů“ je jedním z projevů (skutkových podstat) této trestné činnosti. Pro tento výklad svědčí i formulace použitá zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kde nejprve uvedl, že z příkazu k prohlídce zjistil, že veřejná zakázka je „předmětem probíhajícího trestního řízení, a to zejména z hlediska možné zakázané dohody dodavatelů“, a poté shrnul, že s ohledem na existenci důvodných pochybností o tom, „zda výsledek zadávacího řízení nebyl ovlivněn trestnou činností“, rozhodl se zadávací řízení zrušit. Úřad se tedy dále v tomto rozhodnutí bude vyjadřovat k důvodu v podobě možného ovlivnění zadávacího řízení trestnou činností, neboť i „třetí“ důvod uváděný zadavatelem, tj. neschopnost garantovat dodržení základních zásad dle § 6 zákona, je pouze důsledkem možné trestné činnosti, kdy dochází zejména k porušení zásady transparentnosti.
60. Úřad nejprve uvádí, že pokud je za důvod hodný zvláštního zřetele opravňující zadavatele ke zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona považováno porušení zákona o zadávání veřejných zakázek (jak je uvedeno výše), tím spíše musí být na základě argumentace a minori ad maius takovým důvodem podezření na spáchání trestného činu v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, a to bez ohledu na to, zda se toto podezření týká účastníků zadávacího řízení či zadavatele. Úřad dodává, že v případě porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se svým způsobem jedná také o „pouhé podezření“ na porušení zákona ze strany zadavatele, neboť zadavatel je oprávněn přistoupit ke zrušení zadávacího řízení z tohoto důvodu jen za základě vlastního přesvědčení ještě před tím, než o případném porušení zákona pravomocně rozhodne Úřad jakožto orgán dohledu ve správním řízení. Úřad tedy považuje za nepřípadnou argumentaci navrhovatele, že zadavatel nebyl oprávněn zrušit zadávací řízení při pouhém podezření na spáchání trestného činu v souvislosti s veřejnou zakázkou. Nelze totiž po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení stižené takto závažnou vadou (netransparentností) a uzavřel smlouvu s dodavatelem, jehož výběr mohl být ovlivněn trestnou činností. Úřad navíc podotýká, že toto podezření na spáchání trestného činu nevyvstalo pouze na straně zadavatele, ale bylo podloženo uvedeným příkazem k prohlídce vydaným soudem.
61. Úřad tedy uvádí, že v případě možného ovlivnění průběhu zadávacího řízení trestnou činností se nepochybně jedná o důvod hodný zvláštního zřetele, neboť jde o natolik závažný důvod mající objektivní dopad do zadávacího řízení, kdy dokončení takového zadávacího řízení by bylo v rozporu s účelem a cílem zákona. Současně se jedná o okolnost, která by představovala stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno. První podmínku aplikace § 127 odst. 2 písm. d) zákona tak Úřad považuje za splněnou.
62. Druhou podmínkou, která musí být při aplikaci § 127 odst. 2 písm. d) zákona naplněna, je, aby se důvody, pro které je zadávací řízení zrušeno, vyskytly v průběhu zadávacího řízení. Jak plyne z odůvodnění zrušení zadávacího řízení, důvod, pro který zadavatel zrušil zadávací řízení, se vyskytl ve fázi zadávacího řízení, kdy zadavatel hodlal odeslat rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, neboť v tento moment se zadavatel dozvěděl, že veřejná zakázka je předmětem probíhajícího trestního řízení. Úřad přitom považuje uvedené časové určení okamžiku, kdy se zadavatel o existenci důvodu hodného zvláštního zřetele dozvěděl, za dostatečné pro posouzení, zda důvody hodné zvláštního zřetele nastaly v průběhu zadávacího řízení. Úřad dále uvádí, že ačkoliv zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl konkrétní datum obdržení příkazu k prohlídce, z uvedené spisové značky 20 Nt 4035/2023 lze dovodit, že tento příkaz byl vydán v roce 2023, tedy v období po zahájení předmětného zadávacího řízení (v roce 2022) a před jeho zrušením, ke kterému došlo v roce 2024. Úřad tedy považuje také druhou podmínku za splněnou, neboť uvedený důvod se bezpochyby vyskytl v průběhu zadávacího řízení.
60. Ze shora uvedeného tak Úřad dovozuje, že zákonné znaky pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona byly naplněny.
61. K navrhovatelem namítané netransparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kdy se navrhovatel domnívá, že zadavatel měl uvést podrobnější informace obsažené v příkazu k prohlídce, které by přiblížily okolnosti trestního stíhání, Úřad uvádí následující. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení srozumitelně vyplývá, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl ke svému závěru o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, tj. z důvodu možného ovlivnění zadávacího řízení trestnou činností. Z pohledu Úřadu tak zadavatel přednesl jednoznačně konkrétní důvod, pro který po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval. Úřad doplňuje, že v daném případě se jedná o specifickou situaci, kdy s ohledem na zásadu neveřejnosti přípravného řízení a zásadu presumpce neviny nelze po zadavateli požadovat, aby v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uváděl informace, které by mohly vést ke ztotožnění osob, jichž se trestní řízení týká, a k ohrožení účelu trestního řízení. Za těchto specifických okolností lze akceptovat, že v daném případě má rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení sníženou informační hodnotu, neboť tato není důsledkem svévole či netransparentnosti postupu zadavatele, ale je odůvodněna zákonem chráněným zájmem na neveřejnosti přípravného řízení (k tomu viz dále). Úřad tak má za to, že zadavatel důvod, který ho vedl ke zrušení zadávacího řízení, v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně možným způsobem popsal. Na základě shora uvedeného Úřad seznal rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jako přezkoumatelné a souladné se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.
62. Navrhovatel v návrhu rovněž namítal, že pokud by zadavatel skutečně informacemi o zakázané dohodě mezi dodavateli disponoval (což navrhovatel popírá), měl zvolit méně invazivní opatření a vyloučit zakázanou dohodou dotčené účastníky zadávacího řízení pro nezpůsobilost podle ustanovení § 48 odst. 6 zákona. Navrhovatel se proto domnívá, že zadavatel svým postupem porušil zásadu přiměřenosti. K tomu Úřad uvádí, že vzhledem k okolnostem šetřeného případu, kdy se podezření ze spáchání trestného činu při zadávání šetřené veřejné zakázky týká rovněž osob působících v řadách zadavatele (jak uvedl zadavatel ve vyjádření k návrhu a je rovněž známo z veřejně dostupných zdrojů, k tomu viz dále), nelze považovat rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení za nepřiměřené. Nelze totiž vyloučit, že průběh zadávacího řízení byl ovlivněn již od samého počátku, a to nezákonným nastavením zadávacích podmínek, jak ostatně naznačují i informace zveřejněné ve sdělovacích prostředcích[4]. V případě, kdy existuje důvodná pochybnost o zákonnosti stanovení zadávacích podmínek a zadávací řízení se nachází již ve fázi před výběrem dodavatele, nelze zvolit jiné nápravné opatření než právě zrušení zadávacího řízení. Vyloučení dodavatelů účastnících se zakázané dohody (v případě, že by zadavatel disponoval informacemi o totožnosti takových dodavatelů) by totiž nic nezměnilo na skutečnosti, že vybraný dodavatel by mohl být vybrán na základě nezákonně nastavených zadávacích podmínek. Nadto nelze vyloučit, že trestní stíhání se na základě důkazů získaných v přípravném řízení může v budoucnu rozšířit i na další dodavatele, kterých se informace uvedené v příkazu k prohlídce původně netýkaly, přičemž takovým dodavatelem se může teoreticky stát i navrhovatel. Z uvedených důvodů tedy Úřad neshledal zadavatelem zvolené nápravné opatření jako nepřiměřené.
63. K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí Úřadu z důvodu, že součástí podkladů pro vydání rozhodnutí není zadavatelem zmiňovaný příkaz k prohlídce, Úřad uvádí, že považoval za nadbytečné si tento od zadavatele či orgánů činných v trestním řízení vyžádat, neboť s ohledem na neveřejnost přípravného řízení a povinnosti plynoucí z § 8b odst. 1 ve spojení s § 8 a odst. 1 trestního řádu (tj. neposkytnout informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka) by Úřad nemohl obsah předmětného příkazu učinit podkladem pro vydání rozhodnutí (za předpokladu, že by Úřadu byl vůbec předložen). Pokud by tak Úřad učinil, musel by navrhovateli jakožto účastníkovi správního řízení umožnit do příkazu k prohlídce nahlédnout, čímž by mohlo dojít k porušení citovaných ustanovení trestního řádu a ohrožení účelu trestního řízení.
64. K námitce navrhovatele, že informační systém infoSoud po zadání spisové značky příkazu k prohlídce zobrazuje informaci, že tato spisová značka neexistuje, Úřad uvádí, že aplikace infoSoud poskytuje základní údaje o průběhu soudního řízení[5]. Příkaz k prohlídce však mohl být vydán ve fázi přípravného řízení[6] (jak uvedl zadavatel v rozhodnutí o námitkách), které předchází podání obžaloby a zahájení soudního řízení. Ze samotné skutečnosti, že aplikace infoSoud neobsahuje zadavatelem uváděnou sp. zn. tedy nelze dovozovat, že trestní řízení není např. ve fázi přípravné řízení v dané věci vedeno. Úřad k tomu dodává, že ačkoliv nemá k dispozici znění zadavatelem uváděného příkazu k prohlídce, nemá pochybnosti o tom, že byl vydán a že jeho obsah zakládá důvodné pochybnosti tvrzené zadavatelem, neboť informaci o tom, že šetřená veřejná zakázka je předmětem trestního řízení lze dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Články publikované na zpravodajských serverech přináší informace o provedené prohlídce prostor zadavatele a současně i informace o tom, že podezření ze spáchání trestného činu při zadávání veřejné zakázky se týká jak dodavatelů zúčastněných v zadávacím řízení, tak i osob působících u zadavatele[7].
65. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je přezkoumatelné, neboť obsahuje konkrétní jednoznačný, a tedy přezkoumatelný důvod zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, resp. zadavatel okolnosti vedoucí ke zrušení zadávacího řízení v daném rozhodnutí uvedl dostatečně, srozumitelně a určitě. Současně Úřad má za prokázané, že nastaly zákonem předvídané znaky, při jejichž splnění je možné zadávací řízení zrušit dle citovaného ustanovení zákona. Úřad proto uzavírá, že zadavatel postupoval v šetřeném případě v souladu se zákonem, když předmětné zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušil.
66. Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha
2. Mgr. Jakub Štilec, advokát, ŠTILEC & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o., Slezská 949/32, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010 – uvedený rozsudek byl sice vydán ve vztahu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jenž obsahoval oproti zákonu ve svém § 84 odst. 2 písm. e) mírně odlišnou úpravu týkající se důvodů hodných zvláštního zřetele, avšak podmínka, že musí jít o důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, v ní byla rovněž obsažena. Z tohoto důvodu lze dle názoru Úřadu uvedený rozsudek aplikovat i na výklad důvodů hodných zvláštního zřetele dle zákona.
[2] Podle § 49 odst. 1 zákona zadavatel kdykoli v průběhu zadávacího řízení učiní nezbytné a přiměřené opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu s tímto zákonem. Opatřením k nápravě se pro účely tohoto zákona rozumí úkony zadavatele, které napravují předchozí postup, který je v rozporu s tímto zákonem.
[3] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 965
[4] Viz článek „Detaily o razii na generálním štábu. Policie sledovala tajnou hru o zakázky“ dostupný z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-detaily-o-razii-na-generalnim-stabu-policie-sledovala-tajnou-hru-o-zakazky-237040
[5] https://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.jsp
[6] Podle § 83 odst. 1 trestního řádu je domovní prohlídku oprávněn nařídit předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Podle § 83a odst. 1 trestního řádu se na nařízení a provedení prohlídky jiných prostor a pozemků obdobně užije § 83 odst. 1 a 2 trestního řádu.
[7] Opětovně viz článek „Detaily o razii na generálním štábu. Policie sledovala tajnou hru o zakázky“ dostupný z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-detaily-o-razii-na-generalnim-stabu-policie-sledovala-tajnou-hru-o-zakazky-237040
