číslo jednací: 37129/2024/500
spisová značka: S0782/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Úprava informačního systému úhrad |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 10. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0782.pdf 301 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0782/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-37129/2024/500 |
|
Brno 1. 10. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) cit. zákona obviněným
- Česká republika – Český báňský úřad, IČO 00025844, se sídlem Kozí 748/4, 110 00 Praha 1,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Úprava informačního systému úhrad“ v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k jednání o předložení nabídky ze dne 14. 9. 2023,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká republika – Český báňský úřad, IČO 00025844, se sídlem Kozí 748/4, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Úprava informačního systému úhrad“ v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k jednání o předložení nabídky ze dne 14. 9. 2023 v rozporu s § 126 cit. zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) cit. zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání veřejné zakázky do 30 dnů od uzavření „Smlouvy o dílo“ s vybraným dodavatelem –Software602 a.s., IČO 63078236, se sídlem Hornokrčská 703/15, 140 00 Praha 4, ke kterému došlo dne 27. 10. 2023, tj. oznámení neodeslal do 27. 11. 2023, nýbrž tak učinil až dne 11. 6. 2024.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Český báňský úřad, IČO 00025844, se sídlem Kozí 748/4, 110 00 Praha 1 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním výzvy k jednání o předložení nabídky ze dne 14. 9. 2023 (dále jen „Výzva“) zahájil obviněný – Česká republika – Český báňský úřad, IČO 00025844, se sídlem Kozí 748/4, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – zadávací řízení (jednací řízení bez uveřejnění) za účelem zadání veřejné zakázky „Úprava informačního systému úhrad“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. II. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky“ Výzvy „úprava stávajícího systému úhrad dle požadavků zadavatele, v souvislosti se změnou rozpočtového určení daní. Předpokládá se, že v roce 2024 by vedle sebe měly fungovat dva systémy propočtu, tj. nový a starý.“.
3. Dne 27. 10. 2023 uzavřel obviněný se společností Software602 a.s., IČO 63078236, se sídlem Hornokrčská 703/15, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“), na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o dílo“ (dále jen „Smlouva“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 8. 8. 2024 podnět týkající se postupu obviněného v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky. Stěžovatel namítá, že obviněný neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dle § 126 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení zákona
6. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
7. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
8. Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.
9. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
Právní posouzení
10. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž uveřejňovací povinnosti mají své opodstatnění zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno i plněním zákonem definovaných uveřejňovacích povinností zadavateli. Cílem ex post uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
11. Úřad dále uvádí, že ustanovení § 212 zákona povinnost stanovenou v § 126 zákona, tj. povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému, konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek.
12. V šetřeném případě byla Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřena dne 27. 10. 2023 (tímto dnem bylo dle § 51 odst. 1 zákona ukončeno předmětné zadávací řízení), a obviněný tak byl s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek[1] do 30 dnů od uzavření Smlouvy, tj. do 27. 11. 2023 (s ohledem na obecná pravidla pro počítání času).
13. Z oznámení o výsledku zadávacího řízení (ev. č. formuláře F2024-026782) uveřejněného dne 11. 6. 2024 ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že předmětné oznámení bylo odesláno k uveřejnění téhož dne.
14. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření Smlouvy dne 27. 10. 2023 s vybraným dodavatelem, tj. do 27. 11. 2023, nýbrž tak učinil až dne 11. 6. 2024, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
15. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
16. Podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona promlčecí doba činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.
17. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
18. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 28. 11. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
19. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.
20. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
21. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
22. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
23. Co se týče posouzení povahy a závažnosti přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že postupem obviněného došlo k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, která je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Na druhé straně nelze v žádném případě konstatovat, že by obviněný zcela ignoroval existenci zákona, resp. že by zcela ignoroval existenci zákonné úpravy uveřejňovacích povinností (k tomu dále).
24. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Tím, že obviněný v daném případě neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě stanové zákonem, byla způsobena situace, kdy byla ztížena účinná zpětná kontrola (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele (o to více za situace, kdy obviněný postupoval při zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, o jehož realizaci se veřejnost dozví de facto až právě z daného oznámení, odhlédne-li se od Smlouvy uveřejněné v registru smluv – viz dále). V této souvislosti však Úřad konstatuje, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť obviněný dne 11. 6. 2024 (tedy dříve, než se Úřad o pochybení obviněného na základě obdrženého podnětu dozvěděl a zahájil správní řízení z moci úřední) dodatečně odeslal předmětné oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Byť tedy není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna, přičemž tuto skutečnost hodnotí Úřad jako polehčující okolnost. Jako polehčující okolnost Úřad dále posoudil skutečnost, že obviněný dne 27. 10. 2023 (tj. tentýž den, kdy byla uzavřena Smlouva) uveřejnil v registru smluv Smlouvu, z níž lze seznat např. identifikační údaje vybraného dodavatele, předmět plnění veřejné zakázky apod., tedy alespoň některé z informací, což opět rozšířilo možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele (byť stále nebyly souladné se zákonem).
25. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
26. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nižší.
27. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015-33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“.
28. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že mu taková skutečnost není z úřední činnosti známa, pročež tedy není dán důvod k (analogickému) uplatnění institutu souhrnného trestu.
29. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[2] vyplývá, že obviněný v roce 2024 kalkuluje s příjmy ve výši 262 366 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
30. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
31. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
32. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika – Český báňský úřad, Kozí 748/4, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla dle informací uveřejněných na profilu zadavatele (https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/p:vz:query=%C3%9Aprava%20informa%C4%8Dn%C3%ADho%20syst%C3%A9mu%20%C3%BAhrad/detail-zakazky/N006-24-V00017020) obviněným stanovena ve výši 2 200 000,- Kč bez DPH. V šetřeném případě se tedy jedná o podlimitní veřejnou zakázku na služby.