číslo jednací: 36146/2024/500
spisová značka: S0528/2024/VZ

Instance I.
Věc ATS Vilémov
Účastníci
  1. Vodovod Pomoraví, svazek obcí
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
§ 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 10. 10. 2024
Dokumenty file icon 2024_S0528.pdf 332 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0528/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-36146/2024/500

 

Brno 23. 9. 2024

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0528/2024/VZ zahájeném dne 4. 7. 2024 z moci úřední a správním řízení vedeném pod sp. zn. S0610/2024/VZ zahájeném dne 30. 7. 2024 z moci úřední, která byla dne 12. 8. 2024 spojena do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. S0528/2024/VZ, jehož účastníkem je

  • obviněný – Vodovod Pomoraví, svazek obcí, IČO 47921129, se sídlem Lutotín 79, 798 41 Kostelec na Hané,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 7. 2023 s vybraným dodavatelem – KaHa Hranice s.r.o., IČO 26835703, se sídlem Mlýnská 520, 753 61 Hranice – na realizaci veřejné zakázky „ATS Vilémov“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, a v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 7. 2023 s vybraným dodavatelem – KaHa Hranice s.r.o., IČO 26835703, se sídlem Mlýnská 520, 753 61 Hranice – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce ČS Přemyslovice“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Vodovod Pomoraví, svazek obcí, IČO 47921129, se sídlem Lutotín 79, 798 41 Kostelec na Hané – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „ATS Vilémov“, kterou uzavřel dne 26. 7. 2023 s vybraným dodavatelem – KaHa Hranice s.r.o., IČO 26835703, se sídlem Mlýnská 520, 753 61 Hranice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 25. 8. 2023, ale učinil tak až dne 27. 9. 2023.

II.

Obviněný – Vodovod Pomoraví, svazek obcí, IČO 47921129, se sídlem Lutotín 79, 798 41 Kostelec na Hané – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce ČS Přemyslovice“, kterou uzavřel dne 26. 7. 2023 s vybraným dodavatelem – KaHa Hranice s.r.o., IČO 26835703, se sídlem Mlýnská 520, 753 61 Hranice –neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 25. 8. 2023, když předmětnou Smlouvu o dílo uveřejnil až dne 27. 9. 2023, a to bez přílohy označené jako „výkaz výměr“, kterou na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto rozhodnutí.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Vodovod Pomoraví, svazek obcí, IČO 47921129, se sídlem Lutotín 79, 798 41 Kostelec na Hané – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 6 000 Kč (šest tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Vodovod Pomoraví, svazek obcí, IČO 47921129, se sídlem Lutotín 79, 798 41 Kostelec na Hané – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY „ATS Vilémov

1.             Zadavatel – Vodovod Pomoraví, svazek obcí, IČO 47921129, se sídlem Lutotín 79, 798 41 Kostelec na Hané (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 26. 7. 2023 Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – KaHa Hranice s.r.o., IČO 26835703, se sídlem Mlýnská 520, 753 61 Hranice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „ATS Vilémov“ (dále jen „smlouva o dílo 1“) zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka 1 “). Předmětem plnění bylo dle citované smlouvy provedení díla „výměna stávajících čerpadel za nová na novém rámu ATS, bez tlakové nádoby. Nové potrubí sání a výtlaku čerpadel ke stávající TN, fitinky a spoje nerez. Dopojení nových čerpadel do stávající elektročásti. Rozvaděč se softstartery pro každé čerpadlo“.

II.             K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY „Rekonstrukce ČS Přemyslovice“

2.             Zadavatel – uzavřel dne 26. 7. 2023 Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – KaHa Hranice s.r.o., IČO 26835703, se sídlem Mlýnská 520, 753 61 Hranice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce ČS Přemyslovice“ (dále jen „smlouva o dílo 2“) zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka 2“). Předmětem plnění bylo dle citované smlouvy provedení díla „rekonstrukce čerpací stanice Přemyslovice“.

III.           POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. S0528/2024/VZ A PRŮBĚH TOHOTO ŘÍZENÍ

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 6. 3. 2024 podnět s žádostí o prošetření mj. postupu zadavatele ve věci uveřejňování smlouvy o dílo 1.

4.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná, vydal dne 3. 7. 2024 příkaz č. j. ÚOHS-26304/2024/500 (dále jen „příkaz 1“), kterým rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona tím, že neuveřejnil smlouvu o dílo 1 podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 25. 8. 2023, ale učinil tak až dne 27. 9. 2023.

5.             Výrokem II. příkazu 1 uložil Úřad za spáchání uvedeného přestupku obviněnému pokutu ve výši 3 000 Kč.

6.             Příkaz 1 byl obviněnému doručen dne 4. 7. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

7.             Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného

8.             Dne 4. 7. 2024 obdržel Úřad podání, jehož předmětem byla žádost o odstranění tvrdosti zákona, ve které obviněný žádá o shovívavost z důvodu údajných personálních obtíží a bezodkladného sjednání nápravy. Konkrétně obviněný uvedl, že žádá o „odstranění tvrdosti zákona ve věci pokuty 3 000 Kč, a to s ohledem na skutečnost, že v kanceláři docházelo k personálním změnám způsobeným nemocí vedoucího pracovníka, proto se v okamžiku zjištění nesouladu v uveřejnění veřejné zakázky sjednala okamžitá náprava novou nastupující pracovnicí“. V souladu s ust. § 37 odst. 1 správního řádu posoudil Úřad předmětné podání podle jeho skutečného obsahu jako odpor proti příkazu (§ 150 odst. 3 správního řádu).

Další průběh řízení o přestupku

9.             Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

10.         Usnesením č. j. ÚOHS-26840/2024/536 ze dne 9. 7. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, nevyjádřil.

IV.          POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. S0610/2024/VZ A PRŮBĚH TOHOTO ŘÍZENÍ

11.         Výše uvedený podnět, který Úřadu obdržel dne 6. 3. 2024, obsahoval dále žádost o prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění smlouvy na výše specifikovanou veřejnou zakázku 2. Vzhledem k tomu, že Úřad i v tomto případě považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná, vydal dne 29. 7. 2024 příkaz č. j. ÚOHS-29057/2024/500 (dále jen „příkaz 2“), kterým rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona tím, že neuveřejnil smlouvu o dílo 2 podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 25. 8. 2023, ale učinil tak až dne 27. 9. 2023, a to bez přílohy označené jako „výkaz výměr“. Výrokem II. příkazu 2 Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. uložil pokutu ve výši 3 000 Kč.

12.         Příkaz 2 byl obviněnému doručen dne 30. 7. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

13.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného

14.         Dne 30. 7. 2024 obdržel Úřad podání nazvané „Žádost o odstranění tvrdosti zákona“, které se v odůvodnění obsahově shoduje s žádostí o odstranění tvrdosti zákona podanou obviněným proti příkazu 1 v rámci správního řízení sp. zn. S0528/2024/VZ (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). I tuto žádost posoudil Úřad v souladu s ust. § 37 odst. 1 správního řádu jako odpor proti příkazu ve smyslu § 150 odst. 3 správního řádu.

15.         Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-29161/2024/536 ze dne 30. 7. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, nevyjádřil.

V.            SPOJENÍ SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ S0528/2024/VZ A S0610/2024/VZ

17.         Usnesením č. j. ÚOHS-30698/2024/536 ze dne 12. 8. 2024 Úřad v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu spojil správní řízení vedené pod sp. zn. S0528/2024/VZ, které bylo zahájeno dne 4. 7. 2024 z moci úřední, a správní řízení vedené pod sp. zn. S0610/2024/VZ, které bylo zahájeno dne 30. 7. 2024 z moci úřední, do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0528/2024/VZ.

18.         Účastníkem společného správního řízení o přestupcích je podle § 256 zákona ve spojení s § 140 odst. 6 správního řádu obviněný.

19.         Usnesením č. j. ÚOHS-30743/2024/536 ze dne 12. 8. 2024 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle ustanovení § 261 odst. 3 zákona mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

VI.          ZÁVĚRY ÚŘADU

20.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů souvisejících s předmětnými smlouvami o dílo a obou odporů obviněného rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Co se týká důvodů rozhodnutí, uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

21.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

22.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 1

23.         Obviněný uzavřel dne 26. 7. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 1 na realizaci veřejné zakázky 1

24.         Podle čl. IV. smlouvy o dílo 1 činila celková cena předmětu plnění 582 170 Kč + DPH. Předmět smlouvy se týkal výměny čerpadel a jejich zapojení do systému.

25.         Z profilu zadavatele[1] vyplývá, že obviněný smlouvu o dílo 1 na profilu zadavatele uveřejnil dne 27. 9. 2023.

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 2

26.         Obviněný uzavřel dne 26. 7. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo 2 na realizaci veřejné zakázky 2. Součástí smlouvy byla též příloha s názvem „výkaz výměr“ (dále jen „příloha smlouvy 2“)

27.         Podle čl. IV. smlouvy o dílo 2 činila celková cena předmětu plnění 1 847 000 Kč + DPH. Předmětem smlouvy byla rekonstrukce čerpací stanice Přemyslovice.

28.         Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že obviněný smlouvu o dílo 2 na profilu zadavatele uveřejnil dne 27. 9. 2023, avšak pouze v částečném znění, konkrétně samotný text smlouvy. Přílohu smlouvy 2 obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto rozhodnutí.

Právní posouzení

29.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

30.         Úřad dále dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

31.         Na základě výše uvedeného a s ohledem na zjištěné skutečnosti považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo 1 ze dne 26. 7. 2023 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dotčenou smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 25. 8. 2023, ale učinil tak až dne 27. 9. 2023. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

32.         Na základě výše uvedeného a s ohledem na zjištěné skutečnosti považuje Úřad též za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo 2 ze dne 26. 7. 2023 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dotčenou smlouvu včetně její nedílné přílohy neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 25. 8. 2023, ale učinil tak až dne 27. 9. 2023 (zveřejněno bez přílohy; příloha nebyla zveřejněna do dnešního dne). Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

33.         Ve vztahu k žádosti o odstranění tvrdosti zákona Úřad v prvé řadě uvádí, že daný institut představuje mimořádný prostředek, který lze uplatnit pouze ve zcela výjimečných případech, kdy by důsledná aplikace právního předpisu znamenala pro účastníka řízení vážnou újmu.[3] Pravomoc zohlednit ve správním řízení případnou tvrdost zákona je výslovně zakotvena ve  vybraných odvětvových předpisech veřejného práva; jedná se např. o zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a také zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon o zadávání veřejných zakázek ani zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) naproti tomu institut odstranění tvrdosti zákona neobsahuje.

34.         Zákon o zadávání veřejných zakázek konstruuje odpovědnost zadavatele za přestupek jako objektivní, tzn. je irelevantní, zda zadavatel přestupek zavinil, přičemž vina zadavatele může být nanejvýše zohledněna při určení výměry pokuty. Zákon o zadávání veřejných zakázek je navíc vystavěn na odpovědnosti zadavatele jakožto samostatného právního subjektu. Zpravidla jde přitom o právnickou osoba, jako je tomu i v případě svazků obcí, mezi které se řadí i obviněný.

35.         Z hlediska odpovědnosti obviněného, jak ji konstruuje zákon o zadávání veřejných zakázek, je pak zcela irelevantní, který konkrétní zaměstnanec či jiná fyzická osoba při uveřejňování smluv o dílo 1 a 2 pochybil. Rozhodné je toliko to, zda zadavatel byl povinen předmětné smlouvy uveřejnit a zda tak v zákonné lhůtě učinil. Personální uspořádání obviněného a dělba práce mezi jednotlivé jeho členy či konkrétní zaměstnance nebo jiné pověřené osoby je jeho interní záležitostí, která na odpovědnost obviněného podle zákona o zadávání veřejných zakázek nemá žádný vliv.

36.         Ačkoliv je zákon o zadávání veřejných zakázek založen na konceptu objektivní odpovědnosti zadavatele a subjektivní stránka (zavinění) se nevyžaduje, konstatuje Úřad, že v šetřeném případě považuje za prokázané, že zadavatel pozdní uveřejnění smluv o dílo 1 a 2 na profilu zadavatele zavinil svou nedbalostí, neboť mohl a měl vědět, že předmětné smlouvy je povinen uveřejnit. Úřad považuje právní úpravu pravidel pro uveřejňování smluv, včetně podmínek přestupkové odpovědnosti, v kontextu českého správního práva a správního trestání, za zcela standardní a z hlediska adresátů práva za srozumitelnou a předvídatelnou. Z uvedeného důvodu nelze považovat právní ustanovení, podle kterých bylo rozhodnuto (§ 219 odst. 1, § 269 odst. 2 zákona), z hlediska jejich dopadů na obviněného za nepřiměřeně „tvrdá“. Co se týká samotné výše pokuty, vyjádří se Úřad k dané problematice v rámci následujících bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení pokuty

37.         Obviněný se dopustil dvou přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. až II. tohoto rozhodnutí.

38.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

39.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

40.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 26. 8. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo 1 na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo taktéž dne 26. 8. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo 2 na profilu zadavatele. Promlčecí doba se ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku II. přerušuje doručením příkazu 2 a ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. doručením příkazu 1. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

41.         V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

42.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

43.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestným.

44.         Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za přísněji trestný ze spáchaných přestupků, jelikož oba dva přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, které obviněný spáchal, jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné.

45.         V šetřeném případě se Úřad rozhodl uložit sankci za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť cena smlouvy o dílo 2 byla výrazně vyšší než cena smlouvy o dílo 1, a zájem veřejnosti se s jejím obsahem seznámit a uplatnit veřejnou kontrolu byl tedy rovněž vyšší. Spáchání přestupku podle výroku I. tohoto rozhodnutí vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výměry pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

46.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

47.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

48.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

49.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

50.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

51.         Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v případě přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž cena činí 1 847 000 Kč + DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Úřad dodává, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť obviněný následně (dne 27. 9. 2023) předmětnou smlouvu o dílo 2 bez její přílohy na profilu zadavatele uveřejnil. Byť tedy tento postup obviněného není schopen zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola byla ve vztahu k obsahu samotné smlouvy, byť později, než zákon předpokládá, umožněna. Totožnou skutečnost je nutno konstatovat i ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. že obviněný na uveřejňovací povinnost v souvislosti se smlouvou o dílo 1 zcela nerezignoval a svá pochybení dodatečně napravil, tudíž do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zmařena.

52.         Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy se obviněný dopustil totožných přestupků ve smyslu § 269 odst. 2 zákona, tj. přestupků souvisejících s nesplněním uveřejňovací povinnosti zadavatele.

53.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

54.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

55.         Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

56.         Jak již bylo uvedeno v bodě 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. dne 26. 8. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupků uplynul ke dni vydání tohoto rozhodnutí více než 1 rok. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.

57.         Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupky, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

58.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 11 642 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

59.         Úřad dále konstatuje, že podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupky spáchané v souvislosti s neuveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku uloží pokuta do 1 000 000 Kč. Skutečnost, že zákon nestanoví minimální výši pokuty a ponechává ji na úvaze Úřadu, značí, že tvrdost předmětné právní úpravy zde nepřichází pojmově vůbec v úvahu. Jestliže přitom Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí uložil obviněnému za dva sbíhající se přestupky specifikované ve výroku I a II. pokutu ve výši 6 000 Kč, jedná se z hlediska rozpětí zákonné sazby o částku velmi nízkou.

60.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Z uvedeného plyne, že výše uložené pokuty nesmí být zcela marginální, jinak by pokuta neplnila své základní funkce, a v důsledku toho by vedení přestupkového řízení pozbylo smysl.  Úřad v posuzovaném případě stanovil výši pokuty tak, aby dostatečně naplňovala obě funkce právní odpovědnosti.

61.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

62.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

63.         Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

64.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

65.         Vzhledem k tomu, že přestupkový zákon v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

66.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

67.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

68.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000528.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Vodovod Pomoraví, svazek obcí, Lutotín 79, 798 41 Kostelec na Hané,

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Profil zadavatele je dostupný na internetové adrese https://www.vhodneuverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=contractsregister&a=detail&contract=80027.

[2] Profil zadavatele je dostupný na internetové adrese https://www.vhodneuverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=contractsregister&a=detail&contract=80028. 

[3] srov. GONSIOROVÁ, Barbora. Proces odstraňování tvrdostí zákona. Právní rozhledy, 2017, č. 10, s. 371-374

[4] Dostupného na https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/47921129/prehled?rad=t&obdobi=2406.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
cs | en