číslo jednací: 40857/2024/500
spisová značka: S0866/2024/VZ

Instance I.
Věc Oprava cesty Harcov, oprava cesty u bývalé hospody
Účastníci
  1. obec Brzice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 8. 11. 2024
Dokumenty file icon 2024_S0866.pdf 321 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0866/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-40857/2024/500

 

Brno 29. 10. 2024

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Brzice, IČO 00654001, se sídlem Brzice 20, 552 05 Brzice,

v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 20. 4. 2023 s vybraným dodavatelem – ŠPELDA s.r.o., IČO 28800125, se sídlem č. p. 82, 552 03 Říkov – na realizaci veřejné zakázky „Oprava cesty Harcov, oprava cesty u bývalé hospody“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení a uveřejněné na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000001, a v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 k předmětné smlouvě o dílo,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Brzice, IČO 00654001, se sídlem Brzice 20, 552 05 Brzice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Oprava cesty Harcov, oprava cesty u bývalé hospody“, kterou uzavřel dne 20. 4. 2023 s vybraným dodavatelem – ŠPELDA s.r.o., IČO 28800125, se sídlem č. p. 82, 552 03 Říkov – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 22. 5. 2023, ale učinil tak až dne 17. 1. 2024 prostřednictvím registru smluv, avšak v neúplném znění, a to bez přílohy „Nabídka zhotovitele ze dne 30. 3. 2023“, kterou v registru smluv, či na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Obviněný – obec Brzice, IČO 00654001, se sídlem Brzice 20, 552 05 Brzice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 20. 4. 2023,který uzavřel dne 17. 5. 2023 s vybraným dodavatelem – ŠPELDA s.r.o., IČO 28800125, se sídlem č. p. 82, 552 03 Říkov – na realizaci veřejné zakázky „Oprava cesty Harcov, oprava cesty u bývalé hospody“,neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 16. 6. 2023, přičemž tak učinil až dne 17. 1. 2024 prostřednictvím registru smluv, avšak v neúplném znění, a to bez přílohy „položkový rozpočet provedených víceprací“, kterou v registru smluv, či na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Brzice, IČO 00654001, se sídlem Brzice 20, 552 05 Brzice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Brzice, IČO 00654001, se sídlem Brzice 20, 552 05 Brzice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 20. 4. 2023 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – ŠPELDA s.r.o., IČO 28800125, se sídlem č. p. 82, 552 03 Říkov (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Oprava cesty Harcov, oprava cesty u bývalé hospody“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení a uveřejněna na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P24V00000001 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem smlouvy je dle jejího čl. III „Předmět smlouvy“ provedení díla (stavby nebo části stavby): Oprava cesty Harcov, oprava cesty u bývalé hospody.

3.             Dne 17. 5. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke „zvýšení ceny zakázky“ a též k prodloužení termínu dokončení stavebních prací.

4.             Obviněný uveřejnil dne 17. 1. 2024 v registru smluv na internetové adrese https://smlouvy.gov.cz/smlouva/27304567 smlouvu v neúplném znění, tj. bez přílohy „Nabídka zhotovitele ze dne 30. 3. 2023“ (dále jen „příloha smlouvy“) a téhož dne obviněný tamtéž uveřejnil i dodatek č. 1, též bez přílohy „položkový rozpočet provedených víceprací“ (dále jen „příloha dodatku č. 1“, nebo též společně jako „přílohy“). Uvedené přílohy obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.             POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[2] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 13. 8. 2024 podnět ze dne 12. 8. 2024 mj. k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k veřejné zakázce uvedeno, že zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků v souladu se zákonem.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výrokům I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný uzavřel dne 20. 4. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

10.         Dle čl. V smlouvy „Cena díla“ byla cena díla sjednána ve výši 2 148 606 Kč bez DPH (tj. 2 599 813,26 Kč včetně DPH). Z uzavřené smlouvy dále vyplývá, že její přílohou je nabídka zhotovitele ze dne 30. 3. 2023. Dále je v čl. V, bodu V. 3 uvedeno, že rozpočet s jednotkovými cenami je nedílnou součástí toto smlouvy.

11.         Dne 17. 5. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1, kterým došlo k navýšení ceny díla na částku 2 308 007 bez DPH. Dle dodatku č. 1 je jeho nedílnou součástí „položkový rozpočet provedených víceprací, méněprací“.

12.         Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má aktuálně platný profil zadavatele na adrese https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/obecbrzice, který byl pod ev. č. profilu Z2024-038507 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2024. Dále též z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel předtím užíval profil zadavatele na adrese http://brzice.profilzadavatele.cz/ (resp. tento profil je dohledatelný na adrese https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-brzice_1926/), který byl pod ev. číslem profilu 483033 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 3. 2014.

13.         Dne 17. 1. 2024 byla smlouva (avšak pouze v částečném znění, tj. samotný text smlouvy bez přílohy smlouvy), vč. dodatku č. 1 [taktéž bez přílohy dodatku č. 1)] uveřejněna prostřednictvím registru smluv[3]. Citované přílohy obviněný v registru smluv ani ke dni vydání tohoto příkazu neuveřejnil. Na profilu zadavatele[4] byla smlouva vč. dodatku č. 1 uveřejněna až dne 20. 3. 2024, ovšem taktéž bez obou příloh, přičemž ani zde obviněný přílohy dodatečně neuveřejnil.

Právní posouzení

14.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku (a to celé znění smlouvy, tedy samotný text smlouvy a rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy[5]) včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy účinné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

15.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

16.         Závěry formulované NSS došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

17.         Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

18.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

19.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 20. 4. 2023, byl obviněný povinen ji na profilu zadavatele, nebo prostřednictvím registru smluv, uveřejnit nejpozději dne 22. 5. 2023 (jelikož konec zákonné 30denní lhůty by připadl na sobotu 20. 5. 2023, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů pondělí 22. 5. 2023). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění smlouvy včetně všech jejích příloh do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, jelikož předmětnou smlouvu uveřejnil prostřednictvím registru smluv až dne 17. 1. 2024, avšak bez přílohy smlouvy. Přílohu smlouvy obviněný prostřednictvím registru smluv ani na profilu zadavatele ke dni vydání tohoto příkazu neuveřejnil. Tímto postupem se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

20.         Z výše uvedeného dále vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 k předmětné smlouvě uzavřen dne 17. 5. 2023, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele, nebo prostřednictvím registru smluv, uveřejnit nejpozději dne 16. 6. 2023. Obviněný ani tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, jelikož dodatek č. 1 uveřejnil prostřednictvím registru smluv až dne 17. 1. 2024, avšak bez přílohy dodatku č. 1. Přílohu dodatku č. 1 obviněný prostřednictvím registru smluv ani na profilu zadavatele ke dni vydání tohoto příkazu neuveřejnil. Tímto postupem se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu – uložení pokuty

21.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I.  a II. tohoto příkazu.

22.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

23.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. došlo dne 23. 5. 2023 a 17. 6. 2023, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kompletní smlouvy a dodatku č. 1 na profilu zadavatele, resp. prostřednictvím registru smluv. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

25.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

26.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

27.         Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy ze dne 20. 4. 2023 a dodatku č. 1 ze dne 17. 5. 2023 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu ani dodatek č. 1 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele nebo prostřednictvím registru smluv v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 22. 5. 2023 a dne 16. 6. 2023, přičemž smlouvu a dodatek č. 1 uveřejnil obviněný prostřednictvím registru smluv společně až dne 17. 1. 2024, avšak obě pouze v částečném znění, tj. bez příloh, přičemž obě přílohy obviněný na profilu zadavatele nebo prostřednictvím registru smluv ke dni vydání tohoto příkazu neuveřejnil. Za tyto přestupky lze podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

28.         Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že smlouva je zásadním dokumentem upravujícím vztah zadavatele a vybraného dodavatele a princip publicity zakotvený v § 219 odst. 1 zákona dává široké veřejnosti možnost seznámit se s obsahem uzavřené smlouvy a porovnání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, případně se vůbec poprvé seznámit se skutečností, že zadavatel nějaké plnění poptával. Povinnost uveřejnit smlouvu také chronologicky předchází povinnosti uveřejnit dodatek (případně dodatky), který sám o sobě pouze upravuje původní znění smlouvy.

29.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

30.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

31.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

32.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy (a jejích dodatků).

33.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

34.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu (bez její přílohy) i dodatek č. 1 (bez přílohy dodatku č. 1) následně uveřejnil, a to dne 17. 1. 2024 prostřednictvím registru smluv, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že alespoň samotnou smlouvu a dodatek č. 1 dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena, neboť z obsahu smlouvy i dodatku č. 1 lze zjistit mj. údaje o smluvních stranách, předmětu plnění, době plnění a sjednané ceně.

35.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena ve znění dodatku č. 1 činí částku 2 308 007 bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

36.         Jako přitěžující okolnost Úřad při stanovení výše pokuty shledal také skutečnost, že obviněný se dopustil rovněž přestupku při uveřejňování dodatku č. 1 konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu.

37.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26)“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

38.         Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

39.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.

40.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupků v šetřeném případě jako nízkou.

41.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[6] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši 5 865 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

42.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

43.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

44.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

obec Brzice, Brzice 20, 552 05 Brzice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Na tehdy platné adrese https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-brzice_1926/.

[2] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.

[3] https://smlouvy.gov.cz/smlouva/27304567?backlink=x1g7h

[4] Dle Věstníku veřejných zakázek byla zveřejněna platná adresa profilu zadavatele do dne 6. 8. 2024 http://brzice.profilzadavatele.cz/, resp. dohledatelná na adrese https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-brzice_1926/.

[5] Srov. k tomu rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.

[6] Dostupný na https://www.brzice.cz/urad/uredni-deska-1/schvaleny-rozpocet-na-rok-2024-538.html?ftresult
=rozpo%C4%8Det.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en