číslo jednací: 40461/2024/500
spisová značka: S0859/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Dodávka a instalace granulové myčky s příslušenstvím pro školní jídelnu |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 5. 11. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0859.pdf 282 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0859/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-40461/2024/500 |
|
Brno 25. 10. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- Město Ledeč nad Sázavou, IČO 00267759, se sídlem Husovo náměstí 7, 584 01 Ledeč nad Sázavou,
v souvislosti s uveřejněním objednávky č. 298/23/2 ze dne 11. 7. 2023 na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu s názvem „Dodávka a instalace granulové myčky s příslušenstvím pro školní jídelnu“ od vybraného dodavatele – TeS, spol. s r. o. Chotěboř, IČO 60934395, se sídlem Zednická 558, 583 01 Chotěboř,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Město Ledeč nad Sázavou, IČO 00267759, se sídlem Husovo náměstí 7, 584 01 Ledeč nad Sázavou – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že objednávku č. 298/23/2 ze dne 11. 7. 2023 na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu s názvem „Dodávka a instalace granulové myčky s příslušenstvím pro školní jídelnu“ od vybraného dodavatele – TeS, spol. s r. o. Chotěboř, IČO 60934395, se sídlem Zednická 558, 583 01 Chotěboř – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 10. 8. 2023, ale učinil tak až dne 22. 5. 2024.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Město Ledeč nad Sázavou, IČO 00267759, se sídlem Husovo náměstí 7, 584 01 Ledeč nad Sázavou – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Město Ledeč nad Sázavou, IČO 00267759, se sídlem Husovo náměstí 7, 584 01 Ledeč nad Sázavou (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – odeslal dne 28. 6. 2023 výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „Dodávka a instalace granulové myčky s příslušenstvím pro školní jídelnu“ (dále jen „veřejná zakázka“) čtyřem dodavatelům. Dne 10. 7. 2023 byl usnesením Rady města Ledeč nad Sázavou č. 233/2023/12/RM schválen výběr dodavatele předmětu veřejné zakázky – společnosti TeS, spol. s r. o. Chotěboř, IČO 60934395, se sídlem Zednická 558, 583 01 Chotěboř (dále jen „vybraný dodavatel“).
2. Dne 11. 7. 2023 vystavil zadavatel objednávku č. 298/23/2 na pořízení předmětu veřejné zakázky – plnění označeného jako „DDHM školní jídelna-pracovní stoly“ a „DHM_ ŠJ_stroje, přístroje a zařízení-myčka“ v celkové hodnotě 1 205 269 Kč (dále jen „objednávka“).
3. Z faktury č. 230100421 ze dne 23. 10. 2023 (dále jen „faktura“) vystavené vybraným dodavatelem vyplývá, že účtované zboží bylo ze strany vybraného dodavatele řádně dodáno a obviněný byl povinen vybranému dodavateli uhradit jeho kupní cenu ve výši 996 090,45 Kč bez DPH (1 205 269,44 Kč včetně DPH).
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 8. 2024podnět k přezkoumání postupu zadavatele. Toto sdělení obsahovalo mimo jiné informaci o tom, že obviněný v rozporu s právními předpisy nezveřejnil fakturu.
5. Za účelem prověření postupu, na který podnět upozorňoval, vyzval Úřad obviněného prostřednictvím výzvy č. j. ÚOHS-34964/2024/512 ze dne 12. 9. 2024 k zaslání jeho vyjádření k obsahu podnětu a současně veškeré dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou.
6. Obviněný na tuto výzvu reagoval svým přípisem ze dne 20. 9. 2024, v němž uvedl, že z jeho strany došlo k administrativnímu pochybení, v jehož důsledku nebyla objednávka uveřejněna v zákonné lhůtě. Na základě informací ze strany Úřadu obviněný zajistil její uveřejnění dodatečně. Přílohu tohoto přípisu tvoří výzva k podání nabídky, doklady o jejím doručení dodavatelům, čtyři nabídky, protokol o otevírání obálek s nabídkami, usnesení Rady obviněného, oznámení o výběru dodavatele včetně dokladů o jeho doručení, objednávka a faktura.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení zákona
8. Podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
10. Obviněný na základě výběrového řízení pro veřejnou zakázku vystavil objednávku plnění spočívající v dodávce gastrozařízení v hodnotě 1 205 269 Kč včetně DPH. Tuto částku obviněný uhradil vybranému dodavateli na základě faktury.
11. Z profilu zadavatele[1] vyplývá, že obviněný objednávku uveřejnil dne 22.5.2024.
Právní posouzení
12. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy účinné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“), kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
13. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
14. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
15. Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
16. Ačkoli se v šetřeném případě jedná o objednávku, neshledal Úřad, že by tím byla vyloučena aplikace § 219 zákona. Formální označení právního úkonu, jímž dojde k založení závazkového vztahu, stejně jako jeho obsah z pohledu právních norem soukromého práva, není pro posouzení zadání veřejné zakázky dle § 2 zákona (tedy i pro uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky), rozhodující. Zásadní je, pokud na jedné straně stojí povinnost zadavatele poskytovat plnění, jež je vyjádřitelné v penězích a jež je svojí povahou, se zohledněním kontextu všech práv a povinností zadavatele vyplývajících třeba i z více spolu souvisejících a na sebe navazujících soukromoprávních úkonů, zadavatelovým výdajem. Na straně druhé je pak povinnost dodavatele poskytnout zadavateli plnění, které je předmětem veřejné zakázky. V šetřeném případě jsou tyto podmínky splněny.
17. Úřad uvádí, že zadavatel dne 11. 7. 2023 vystavil objednávku na základě níž od vybraného dodavatele objednal poptávané plnění. Z uvedeného plyne, že smluvní strany projevily vůli zřídit mezi sebou závazek, kterým se vybraný dodavatel zavázal, že zadavateli poskytne poptávané plnění a zadavatel se zavázal, že toto plnění přijme a uhradí, tzn. že vybraný dodavatel a zadavatel svým jednáním naplnili zákonem aprobované znaky uzavření smlouvy (viz ust. § 1740 a § 1745 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči vybranému dodavateli souhlas. Smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.) Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě předmětné veřejné zakázky byla smlouva na veřejnou zakázku uzavřena dne 11. 7. 2023.
18. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn, na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla objednávka vystavena dne 11. 7. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 10. 8. 2023. Obviněný nicméně předmětnou objednávku na profilu zadavatele v této lhůtě neuveřejnil, ale učinil tak až dne 22. 5. 2024. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – k uložení pokuty
20. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
21. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
22. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
23. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 11. 8. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění objednávky na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
24. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
25. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
26. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
27. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
28. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků, resp. objednávky, je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním těchto dokumentů.
29. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
30. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž hodnota činí 996 090,45 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané smlouvy/veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
31. Ve prospěch obviněného dále Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný objednávku na profilu zadavatele uveřejnil alespoň dodatečně, což znamená, že na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly alespoň v určité malé míře eliminovány, neboť možnost kontroly ze strany veřejnosti díky tomu nebyla zmařena zcela a definitivně.
32. Žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti pak Úřad neshledal.
33. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
34. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.
35. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří se schválenými rozpočtovými příjmy ve výši 143 264 487,33 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
36. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
37. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
38. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Město Ledeč nad Sázavou, Husovo náměstí 7, 584 01 Ledeč nad Sázavou
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Profil zadavatele je dostupný na internetové adrese: https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=contractsregister&a=detail&contract=85747
[2] S rozpočtem obviněného se lze seznámit na internetových stránkách: https://www.ledecns.cz/filemanager/files/3377980.pdf .
