číslo jednací: 43144/2024/510
spisová značka: S0919/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky III |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 22. 11. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0919.pdf 325 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0919/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-43144/2024/510 |
|
Brno 13. 11. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným
- Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec,
v souvislosti s odesláním k uveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky III“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2023 pod ev. č. Z2023-025007, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 6. 2023 pod ev. č. 356856-2023, ve znění pozdějších změn,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, ževrozporu s § 128 odst. 2 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky III“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2023 pod ev. č. Z2023-025007, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 6. 2023 pod ev. č. 356856-2023, ve znění pozdějších změn, do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení,tj. nejpozději dne 7. 9. 2023, ale učinil tak až dne 11. 9. 2023, kdy oznámení o zrušení zadávacího řízení odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. formuláře F2023-040504 a do Úředního věstníku Evropské unie pod ev. č. formuláře 557811-2023.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – v souvislosti s veřejnou zakázkou „Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky III“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 6. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2023 pod ev. č. Z2023-025007, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 6. 2023 pod ev. č. 356856-2023, ve znění pozdějších změn (dále jen „veřejná zakázka“), uveřejnil oznámení o zrušení zadávacího řízení, které bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2023 pod ev. č. formuláře Z2023-040504, , resp. v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 9. 2023 pod ev. č. formuláře 557811-2023.
2. Obviněný tedy v šetřeném případě odeslal dne 11. 9. 2023 oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění jak do Věstníku veřejných zakázek a tak do Úředního věstníku Evropské unie.
II. POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 28. 2. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu mj. uvádí, že „(j)eště větší pochybnosti pak na straně navrhovatele budí skutečnost, že centrální zadavatel v souvislosti s druhým a třetím zadávacím řízením na výběr dodavatele telekomunikačních služeb porušil ustanovení § 128 odst. 2 ZZVZ, když: a) oznámení o zrušení zadávacího řízení na Druhou veřejnou zakázku odeslal k uveřejnění do věstníku veřejných zakázek až 12.9.2023, tj. 175 kalendářních dnů po oznámení a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení; b) oznámení o zrušení zadávacího řízení na Třetí veřejnou zakázku odeslal k uveřejnění do věstníku veřejných zakázek až 11.9.2023, tj. 34 kalendářních dnů po oznámení a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení; čímž se dopustil spáchání přestupku dle ustanovení § 269 odst. 1 písm. b) ZZVZ“.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
5. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
6. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.
7. Podle § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy
a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo
d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.
8. Podle § 128 odst. 2 zákona zadavatel do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.
9. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formuláře“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
10. Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
11. Podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení v souladu s tímto zákonem.
12. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
13. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „nařízení vlády“), činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 5 610 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona.
Zjištěné skutečnosti
14. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2023 vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 85 686 256 Kč bez DPH, a že se jedná o veřejnou zakázku na služby, když „(p)ředmětem veřejné zakázky je poskytování hovorových a nehovorových služeb elektronických komunikací poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací a zajištění souvisejících dodávek a služeb v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami centrálnímu zadavateli a pověřujícím zadavatelům“.
15. Z nedatované písemné zprávy zadavatele Úřad seznal, že obviněný v šetřeném zadávacím řízením neobdržel žádnou nabídku, resp. v zadávacím řízení nebyl žádný účastník zadávacího řízení.
16. Oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 8. 8. 2023 (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) obviněný v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona přistoupil ke zrušení zadávacího řízení. V odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení obviněný sděluje, že od dvou pověřujících zadavatelů obdržel přípisy, v nichž mu sdělili, že odstupují od smlouvy o centralizovaném zadávání, a to z důvodu, že u nich došlo ke změnám potřeb v oblasti poskytování telekomunikačních služeb. V důsledku odstoupení těchto dvou pověřujících zadavatelů od smlouvy o centrálním zadávání došlo dle obviněného k zásadnímu omezení rozsahu poptávaných služeb a významnému zásahu do okruhu objednatelů z rámcové dohody, pročež je zadavatel nucen reflektovat důsledky nastalé situace v celkové koncepci veřejné zakázky a komunikovat je se zbývajícími pověřujícími zadavateli. Dne 8. 8. 2023 zadavatel uveřejnil oznámení o zrušení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.
17. Oznámení o zrušení zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, resp. do Úředního věstníku Evropské unie dne 11. 9. 2023.
Právní posouzení
18. Ustanovení § 128 odst. 2 zákona upravuje povinnost zadavatele odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení.
19. Úřad pro úplnost v této souvislosti uvádí, že dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Úřad konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, přičemž ústavní pravidlo zakotvené v citovaném článku je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované NSS došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Podle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího.
20. K tomu Úřad uvádí, že § 128 odst. 2 zákona ve znění účinném do dne 15. 7. 2023,
tj. před novelou, obsahoval povinnost odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení
k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení. Podle zákona ve znění jeho novely platí, že lhůta pro odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění se stanovuje od ukončení zadávacího řízení; zadavatelé tedy v zadávacích řízeních zahájených po 16. 7. 2023 jsou povinni odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž okamžik ukončení zadávacího řízení je definován v § 51 odst. 2 zákona. V zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, jak Úřad uvedl výše, nebyl žádný účastník. Za takového skutkového stavu se termín zrušení zadávacího řízení shoduje s termínem ukončení zadávacího řízení, což ve svém důsledku znamená shodnou dobu prodlení s uveřejněním oznámení o zrušení zadávacího řízení. Úřad tudíž konstatuje, že ve vztahu ke skutkové podstatě přestupku podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v novele příznivější než právní úprava obsažená ve znění zákona účinného v době spáchání přestupku.
21. Úřad v obecné rovině uvádí, že uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
22. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
23. V šetřeném případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby přesáhla finanční limit stanovený nařízením vlády, Úřad konstatuje, že se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona. V této souvislosti Úřad dále v obecné rovině uvádí, že § 212 zákona povinnost stanovenou v § 128 odst. 2 zákona konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie.
24. Úřad na tomto místě shrnuje, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zrušeno dne 8. 8. 2023 uveřejněním oznámení o zrušení zadávacího řízení na profilu zadavatele.
Úřad z písemné zprávy zadavatele seznal, že se zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku neúčastnil žádný účastník, z čehož Úřad dovozuje, že dne 8. 8. 2023 bylo též ukončeno zadávací řízení, když z logiky věci nemohl nastat žádný okamžik předvídaný § 51 odst. 2 zákona; termín zrušení zadávacího řízení se tak shoduje s termínem ukončení zadávacího řízení. Jelikož se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, byl obviněný s ohledem na § 128 odst. 2 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení, tj. do 7. 9. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, resp. do Úředního věstníku Evropské unie až dne 11. 9. 2023 a dopustil se tak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
25. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
26. V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.
27. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doba, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.
28. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
29. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona [resp. ani podle § 270 odst. 3 písm. b) novely, tudíž pozdější úprava není pro zadavatele v tomto smyslu příznivější, že by již došlo k promlčení zde projednávaného přestupku]. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 8. 9. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, resp. do Úředního věstníku Evropské unie. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
30. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015–33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
31. Úřad zjistil, že v právě projednávaném případě je přestupek obviněného v souběhu s jiným přestupkem obviněného, o kterém bylo rozhodnuto výrokem I. příkazu ze dne 12. 11. 2024 vydaným ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0917/2024/VZ, ve kterém Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 128 odst. 2 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování telekomunikačních služeb a související služby a dodávky II“ do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. nejpozději do dne 5. 5. 2023, ale učinil tak až dne 12. 9. 2023. Za tento přestupek byla obviněnému uložena pokuta ve výši 5 000 Kč.
32. Má-li Úřad uložit obviněnému pokutu za přestupek, který je v souběhu s jiným přestupkem, za který již byla obviněnému uložena pokuta, pak s ohledem na to, že Úřad nemá zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“, lze absorpční zásadu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení pokuty za přestupek, o němž rozhoduje později, zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jenž jsou se sankcionovaným přestupkem v souběhu. „Zohlednění“ dříve uložené pokuty provede Úřad tak, že za později projednávaný přestupek uloží pokutu v takové výši, aby celková pokuta za všechny sbíhající se přestupky nebyla vyšší než pokuta, kterou by Úřad uložil, pokud by o všech sbíhajících se přestupcích rozhodoval ve společném řízení.
33. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
34. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
35. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS
sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
36. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
37. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti. Úřad nicméně ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný dne 11. 9. 2023, byť opožděně odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek; zpětná kontrola veřejné zakázky ze strany veřejnosti tak nebyla zcela znemožněna.
38. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že v šetřeném případě činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 85 686 256 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). V této souvislosti Úřad také dodává, že negativní dopad daného pochybení byl částečně limitován, neboť obviněný sám následně (dne 11. 9. 2023), tedy 4 dny po zákonné lhůtě, odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, resp. do Úředního věstníku Evropské unie. Přestože není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola veřejné zakázky a postupu obviněného prostřednictvím oznámení o zrušení zadávacího řízení byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna.
39. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
40. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
41. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
42. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 8. 9. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynul ke dni vydání tohoto příkazu více než 1 rok a 2 měsíce. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku.
43. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného[1] na rok 2024 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 6 135 363,47 tis. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
44. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
45. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
46. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 46001 Liberec
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] viz rozpočet uvedený na internetových stránkách obviněného https://www.kraj-lbc.cz/getFile/
case:show/id:474637/2024-03-19%2011:00:18.000000