číslo jednací: 44206/2024/500
spisová značka: S0970/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rozšíření dětského hřiště Hrubčice |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 11. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0970.pdf 307 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0970/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-44206/2024/500 |
|
Brno 20. 11. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Hrubčice, IČO 00288284, se sídlem Hrubčice 10, 798 21 Bedihošť,
v souvislosti s uveřejněním „Objednávky“ ze dne 12. 7. 2023 pro vybraného dodavatele – MONOTREND s.r.o., IČO 29320313, se sídlem Jamné 34, 666 01 Tišnov – na realizaci veřejné zakázky „Rozšíření dětského hřiště Hrubčice“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Hrubčice, IČO 00288284, se sídlem Hrubčice 10, 79821 Bedihošť – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu, jejíž obsah je vymezen Objednávkou č. 23OLP23059 ze dne 12. 7. 2023 pro vybraného dodavatele – MONOTREND s.r.o., IČO 29320313, se sídlem Jamné 34, 666 01 Tišnov, kterou akceptoval dne 12. 7. 2023 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 11. 8. 2023, ale učinil tak až dne 15. 11. 2023, avšak ke dni vydání tohoto příkazu již smlouva na profilu zadavatele dostupná není.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Hrubčice, IČO 00288284, se sídlem Hrubčice 10, 798 21 Bedihošť – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Hrubčice, IČO 00288284, se sídlem Hrubčice 10, 798 21 Bedihošť (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) učinil dne 12. 7. 2023 u vybraného dodavatele – MONOTREND s.r.o., IČO 29320313, se sídlem Jamné 34, 666 01 Tišnov (dále jen „vybraný dodavatel“) – objednávku č. 23OLP23059 na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu, jenž vybraný dodavatel akceptoval dne 12. 7. 2023 (dále jen „smlouva“) – na realizaci veřejné zakázky „Rozšíření dětského hřiště Hrubčice“ která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy jsou dle objednávky herní prvky, jejichž přesný soupis je obsažen v objednávce.
3. Obviněný dne 15. 11. 2023 uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese https://www.kdv.cz/profil.php?ic=00288284 (dále jen „Profil zadavatele“). Ke dni vydání tohoto příkazu, již smlouva na profilu zadavatele dostupná není.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 6. 3. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
5. Přípisem ze dne 13. 9. 2024 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání smlouvy včetně jejích příloh a příp. dodatků.
6. Zadavatel ve sdělení ze dne 23. 9. 2024 uvedl, že obdržel přípis Úřadu a požádal o doložení anonymizovaného podnětu, aby dle jeho vyjádření mohl ve stanovené lhůtě předložit relevantní vyjádření – reakci na namítané skutečnosti.
7. Přípisem ze dne 24. 9. 2024 Úřad zaslal zadavateli anonymizovanou verzi podnětu dle jeho žádosti.
8. V reakci ze dne 27. 9. 2024 na výzvu k zaslání dokumentace a vyjádření zadavatel uvedl, že se v daném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. Zadavatel dále uvedl: „Na základě učiněné objednávky v e-shopu nám bylo zasláno dodavatelem dne 12. 7. 2023 Potvrzení přijetí objednávky, které obsahovalo jednak soupis vybraných herní ch prvků a také souhrn základních informací k realizaci zakázky. Základní informace zahrnují podrobnosti k termínu realizace, lokálních podmínkách a připravenosti místa realizace pro instalaci herních prvků, informaci
k případným vyvolaným vícepracím a jejich ocenění, ujednání o platebních podmínkách, informaci o tom, že plnění nepodléhá režimu přenesení daňové povinnosti a ujednání ohledně obchodního tajemství dodavatele.“ Zadavatel dále uvádí: „Zakázka byla realizována na základě potvrzené objednávky, žádný další smluvní vztah s dodavatelem nebyl uzavřen. Neexistuje tedy žádná smlouva uzavřená v souvislosti s plněním této veřejné zakázky. Zadavatel proto při posuzování relevance uveřejňovacích povinností dle §219 ZZVZ v této konkrétní veřejné zakázce zvažoval, zda na něj tato povinnost dopadá či nikoli, a to s ohledem zejména na tyto dvě skutečnosti:
a) neexistence smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, a dále
b) prohlášení dodavatele, že oceněný rozpočet zakázky včetně jednotkových cen považuje za obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“.
Dále zadavatel uvedl: „Otázka ochrany informací ve formě obchodního tajemství je řešena v § 218 odst. 3 ZZVZ, kde se stanovuje, že „zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo
v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.“ S ohledem na výše uvedené skutečnosti nakonec zadavatel na svém profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě (v momentě potvrzení objednávky činila 15 dnů) Potvrzenou objednávku na svém profilu zadavatele neuveřejnil. Na základě kontroly hospodaření dozorujícím orgánem (Krajský úřad Olomouckého kraje) v listopadu 2023 jsme byli auditorem na neuveřejnění upozorněni a i přes nesouhlas s tímto zjištěním jsme uveřejnili na profilu zadavatele na platformě společnosti AGENTURA KDV CZECH v.o.s. (https://www.kdv.czlprofil.php?ic=00288284) dne 14.11.2023 zadávací podmínky a dne 15.11.2023 také Potvrzenou objednávku. Následně po dokončení zakázky a úhradě faktury potom dne 21.12.2023 též informaci o skutečně uhrazené ceně. Uveřejnění veřejné zakázky bylo, ale provedeno v souladu s předplaceným obdobím pro zveřejnění této veřejné zakázky, které bohužel skončilo dne 31.5.2024. K tomuto dokládáme screenshot ze systému KDV jako přílohu č. 04 a sken formuláře „Skutečně uhrazená cena za realizaci veřejné zakázky" jako přílohu č. 05. S ohledem na výše uvedené nepopíráme, že v době provedení předmětného auditu hospodaření ze strany Olomouckého kraje již opět nebyla informace k realizované zakázce uveřejněna, ovšem stále trváme na tom, že na nás
v souladu s ustanovením § 218 odst. 3 ZZVZ tato uveřejňovací povinnost nespadá.“
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
10. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
11. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
12. Obviněný uzavřel dne 12. 7. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
13. Dle objednávky byla celková cena poptávaného zboží sjednána ve výši 601 602 Kč bez DPH (tj. 727 938,42 Kč včetně DPH).
14. Z profilu zadavatele vyplývá, že ke dni vydání tohoto příkazu na něm smlouva není uveřejněna. Z dokumentů doložených zadavatelem vyplývá, že smlouva byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 15. 11. 2023.
Právní posouzení
15. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.
16. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
17. Z vyjádření obviněného ze dne 27. 9. 2024 plyne, že obviněný provedl předběžný průzkum trhu herních prvků a učinil prvotní výběr, na jehož základě následně provedl objednávku na webové stránce vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel dne 12. 7. 2023 zaslal obviněnému Potvrzení přijetí objednávky. Z uvedeného plyne, že smluvní strany projevily vůli zřídit mezi sebou závazek, kterým se vybraný dodavatel zavázal, že zadavateli poskytne poptávané plnění a zadavatel se zavázal, že toto plnění přijme a uhradí, tzn. že vybraný dodavatel a zadavatel svým jednáním naplnili zákonem aprobované znaky uzavření smlouvy viz ust. § 1740 a § 1745 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), která stanoví, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči vybranému dodavateli souhlas. Souhlas s objednávkou učiněnou obviněným učinil vybraný dodavatel potvrzením přijetí objednávky dne 12. 7. 2023. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě předmětné veřejné zakázky byla smlouva na veřejnou zakázku uzavřena dne 12. 7. 2023.
18. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 12. 7. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 11. 8. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 15. 11. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. Pro úplnost Úřad dodává, že podle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů (shodně pak i znění v § 11 odst. 6 vyhlášky č. 345/2023 Sb.) stanovuje, že dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění.
20. Úřad dále uvádí, že celková cena veřejné zakázky nemůže být považována za obchodní tajemství, neboť nesplňuje podmínky ochrany jako obchodní tajemství podle § 504 občanského zákoníku. Úřad dále uvádí, že se jedná o informaci, která je veřejného zájmu
a vztahuje se k nakládání s veřejnými prostředky, pročež v souladu § 9 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, mají občané právo na informace o hospodaření s veřejnými prostředky.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
21. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
22. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
23. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
24. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 12. 8. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
25. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.
26. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
27. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
28. Úřad v této souvislosti sděluje, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
29. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
30. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
31. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí částku 601 602 Kč bez DPH (tj. 727 938,42 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
32. Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele následně uveřejnil,
a to dne 15. 11. 2023, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. I přes skutečnost, že ke dni vydání tohoto příkazu již není smlouva na profilu zadavatele dostupné, lze do jisté míry uveřejnění smlouvy pouze po určitý časový úsek chápat jako polehčující okolnost (avšak pouze do jisté míry). Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
33. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“)
ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016
č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam,
kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny
v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
34. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
35. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.
36. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
37. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
38. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši 36 922 500 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
39. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
40. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
41. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Hrubčice, Hrubčice 10, 798 21 Bedihošť
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[2] Dostupný na https://www.hrubcice.cz/uredni-deska?action=detail&id=514