číslo jednací: 45036/2024/500
spisová značka: S0986/2024
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Vybavení učeben v rámci akce Přestavba domu č.p. 44 – adaptace na školní družinu |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 6. 12. 2024 |
| Dokumenty |  2024-S0986.pdf 317 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0986/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-45036/2024/500 |
|
Brno 26. 11. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- město Benátky nad Jizerou, IČO 00237442, se sídlem Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad Jizerou,
v souvislosti s uveřejněním kupní smlouvy uzavřené dne 30. 5. 2023 s vybraným dodavatelem – společností NÁBYTEK HONZA s.r.o., IČO 27198821, se sídlem Masarykovo nám. 701, 295 01 Mnichovo Hradiště – na realizaci veřejné zakázky s názvem „Vybavení učeben v rámci akce Přestavba domu č.p. 44 – adaptace na školní družinu“, zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů tento
příkaz:
I.
Obviněný –město Benátky nad Jizerou, IČO 00237442, se sídlem Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad Jizerou – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejnýchzakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že Kupní smlouvu na realizaci veřejné zakázky s názvem „Vybavení učeben v rámci akce Přestavba domu č.p. 44 – adaptace na školní družinu“, kterou uzavřel dne 30. 5. 2023 s vybraným dodavatelem – společností NÁBYTEK HONZA s.r.o., IČO 27198821, se sídlem Masarykovo nám. 701, 295 01 Mnichovo Hradiště – neuveřejnilpodle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 6. 2023, ale učinil tak až dne 4. 8. 2023, avšak v neúplném znění, bez „Přílohy kupní smlouvy, přičemž předmětnou přílohu neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I tohoto příkazu se obviněnému – město Benátky nad Jizerou, IČO 00237442, se sídlem Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad Jizerou – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ukládá
pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – město Benátky nad Jizerou, IČO 00237442, se sídlem Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad Jizerou (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 30. 5. 2023 Kupní smlouvu (dále jen „kupní smlouva“) s vybraným dodavatelem – společností NÁBYTEK HONZA s.r.o., IČO 27198821, se sídlem Masarykovo nám. 701, 295 01 Mnichovo Hradiště (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky s názvem „Vybavení učeben v rámci akce Přestavba domu č.p. 44 – adaptace na školní družinu“, zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění bylo dle článku I kupní smlouvy dodání nábytku dle Přílohy kupní smlouvy, která je její nedílnou součástí.
POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 3. 9. 2024 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění výše uvedené kupní smlouvy. V podnětu je k předmětné veřejné zakázce uvedeno, že bylo zjištěno porušení § 219 odst. 1 zákona u přezkoumávané veřejné zakázky (cena 668 783,47 Kč bez DPH) a konkrétně že kupní smlouva byla uzavřena dne 30. 5. 2023 a na profilu zadavatele zveřejněna dne 4. 8. 2023.
II. ZÁVĚRY ÚŘADU
4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
5. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
6. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
7. Obviněný uzavřel dne 30. 5. 2023 s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
8. Dle článku I kupní smlouvy se: „Prodávající se zavazuje dodat kupujícímu nábytek dle Přílohy kupní smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy (dále jen „zboží“) a převést na něho vlastnické právo k tomuto zboží“.
9. Podle článku II kupní smlouvy činila celková cena předmětu plnění 668 783,47 Kč bez DPH, tj. 809 228 Kč včetně DPH.
10. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má platný profil zadavatele na adrese https://benatkynj.profilzadavatele-vz.cz/profile_cent_3173.html, který byl pod ev. č. Z2019-021191 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2019.
11. Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný kupní smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil dne 4. 8. 2023[2], avšak v neúplném znění, bez „Přílohy kupní smlouvy“, přičemž přílohu kupní smlouvy obviněný na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil.
Právní posouzení
12. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
13. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku (a to celé znění smlouvy, tedy samotný text smlouvy a rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy[3]) včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy účinné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“), kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
14. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
15. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím institut přestupků i postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu uvedeného tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
16. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona není v šetřeném případě naplněna.
17. Z výše uvedeného dále jednoznačně vyplývá, že jelikož byla kupní smlouva uzavřena dne 30. 5. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 29. 6. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 4. 8. 2023, avšak v neúplném znění, bez „Přílohy kupní smlouvy“, přičemž přílohu předmětné Kupní smlouvy obviněný na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – k uložení pokuty
18. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
19. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
20. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
21. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I tohoto příkazu došlo dne 30. 6. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kupní smlouvy na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
22. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
23. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné,
a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot,
na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
24. Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem, který obviněný spáchal:
- dne 13. 5. 2023 a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0838/2024/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-39754/2024/500 ze dne 21. 10. 2024 a obviněnému uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
- dne 20. 4. 2023 a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0932/2024/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-43533/2024/500 ze dne 15. 11. 2024 a obviněnému uložena pokuta ve výši 1 000 Kč,
- dne 6. 5. 2023 a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0948/2024/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-43730/2024/500 ze dne 18. 11. 2024 a obviněnému uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
- dne 30. 5. 2023 a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0950/2024/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-43820/2024/500 ze dne 18. 11. 2024 a obviněnému uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
- dne 20. 6. 2023 a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0953/2024/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-44009/2024/500 ze dne 19. 11. 2024 a obviněnému uložena pokuta ve výši 2500 Kč a
- dne 7. 3. 2023 a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0964/2024/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-44155/2024/500 ze dne 20. 11. 2024 a obviněnému uložena pokuta ve výši 4000 Kč.
Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
25. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
26. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
27. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
28. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Jelikož navíc obviněný postupoval při zadávání veřejné zakázky mimo režim zákona, je potřeba uveřejnění za dané situace zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku.
29. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
30. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková hodnota činila 668 783,47 Kč bez DPH, tj. 809 228 Kč včetně DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
31. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný kupní smlouvu (bez její přílohy) na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 4. 8. 2023, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že alespoň kupní smlouvu na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zmařena, neboť z obsahu smlouvy lze zjistit mj. údaje o smluvních stranách, době plnění a sjednané ceně.
32. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
33. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
34. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří se schválenými rozpočtovými příjmy ve výši 400 225 484 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
35. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
36. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
37. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Město Benátky nad Jizerou, Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad Jizerou
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[2] Dostupné na: https://www.profilzadavatele-vz.cz/profil/action/show_priloha/priloha/112668/organizace/e3e9a833b0f18600b08bb6bf0845e8ae
[3] Srov. k tomu rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.
