číslo jednací: 46310/2024/500
spisová značka: S1005/2024
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Revitalizace návesního Horního a Dolního rybníka |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 12. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S1005.pdf 303 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S1005/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-46310/2024/500 |
|
Brno 3. 12. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
• obec Kaliště, IČO 00286061, se sídlem Kaliště 4, 588 51 Batelov,
v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného ke Smlouvě o dílo č. 3202 A uzavřené dne 31. 3. 2022 a Dodatku č. 1 uzavřeného ke Smlouvě o dílo č. 3202 B uzavřené dne 31. 3. 2022 uzavřených shodně dne 2. 3. 2023 s vybraným dodavatelem – SOFI stav, s.r.o., IČO 25563114, se sídlem Rudíkov 86, 675 05 Rudíkov – na realizaci veřejné zakázky „Revitalizace návesního Horního a Dolního rybníka“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele uveřejněna pod systémovým číslem P22V00002318 a rozdělena na Část A) Revitalizace návesního Horního rybníka a Část B) Revitalizace návesního Dolního rybníka,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Kaliště, IČO 00286061, se sídlem Kaliště 4, 588 51 Batelov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 3202 A uzavřené dne 31. 3. 2022 na realizaci části „A) Revitalizace návesního Horního rybníka“ veřejné zakázky „Revitalizace návesního Horního a Dolního rybníka“, který uzavřel dne 2. 3. 2023 s vybraným dodavatelem – SOFI stav, s.r.o., IČO 25563114, se sídlem Rudíkov 86, 675 05 Rudíkov – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 3. 4. 2023, ale učinil tak až dne 25. 9.2023.
II.
Obviněný – obec Kaliště, IČO 00286061, se sídlem Kaliště 4, 588 51 Batelov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 3202 B uzavřené dne 31. 3. 2022 na realizaci části „B) Revitalizace návesního Dolního rybníka“ veřejné zakázky „Revitalizace návesního Horního a Dolního rybníka“, který uzavřel dne 2. 3. 2023 s vybraným dodavatelem – SOFI stav, s.r.o., IČO 25563114, se sídlem Rudíkov 86, 675 05 Rudíkov – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 3. 4. 2023, ale učinil tak až dne 25. 9.2023.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Kaliště, IČO 00286061, se sídlem Kaliště 4, 588 51 Batelov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Kaliště, IČO 00286061, se sídlem Kaliště 4, 588 51 Batelov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel s vybraným dodavatelem – SOFI stav, s.r.o., IČO 25563114, se sídlem Rudíkov 86, 675 05 Rudíkov (dále jen „vybraný dodavatel“) – dne 31. 3. 2022 Smlouvu o dílo č. 3202 A (dále jen „smlouva č. 1“) – na realizaci části „A) Revitalizace návesního Horního rybníka“ (dále jen „část A) veřejné zakázky“) veřejné zakázky „Revitalizace návesního Horního a Dolního rybníka“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele uveřejněna pod systémovým číslem P22V00002318 (dále jen „veřejná zakázka“), a Smlouvu o dílo č. 3202 B (dále jen „smlouva č. 2“) – na realizaci části „B) Revitalizace návesního Dolního rybníka“ (dále jen „část B) veřejné zakázky“) veřejné zakázky.
2. Předmětem smlouvy č. 1 je dle jejího čl. II. „Předmět a rozsah díla“ realizace díla „Revitalizace návesního Horního rybníka“. Předmětem smlouvy č. 2 je dle jejího čl. II. „Předmět a rozsah díla“ realizace díla „Revitalizace návesního Dolního rybníka“.
3. Dne 2. 3. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1 (dále jen „dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1“). Dodatkem č. 1 ke smlouvě č. 1 došlo ke změně ceny díla.
4. Dne 2. 3. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 2 (dále jen „dodatek č. 1 ke smlouvě č. 2“). Dodatkem č. 1 ke smlouvě č. 2 došlo ke změně ceny díla.
5. Dne 1. 4. 2022 uveřejnil obviněný shodně na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-kaliste (dále jen „profil zadavatele“) smlouvu č. 1 a smlouvu č. 2. Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1 a dodatek č. 1 ke smlouvě č. 2 obviněný na profilu zadavatele uveřejnil shodně dne 25. 9. 2023.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 8. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci neuveřejnění smlouvy na výše uvedenou veřejnou zakázku.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
10. Obviněný uzavřel dne 31. 3. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu č. 1 a smlouvu č. 2 na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 2. 3. 2023 byly mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřeny dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1 a dodatek č. 1 ke smlouvě č. 2.
11. Dle čl. III. „Cena díla“ smlouvy č. 1 byla cena části A) veřejné zakázky sjednána ve výši 892 729,15 Kč bez DPH (tj. 1 080 202,27 Kč včetně DPH). Dle čl. III. „Cena díla“ smlouvy č. 2 byla cena části B) veřejné zakázky sjednána ve výši 967 725,37 Kč bez DPH (tj. 1 170 947,70 Kč včetně DPH). Celková cena veřejné zakázky tak činila celkovou částku 1 860 454,52 Kč bez DPH (tj. 2 251 149,97 Kč včetně DPH).
12. Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1 došlo k navýšení ceny části A) veřejné zakázky na částku 1 027 775,01 Kč bez DPH (tj. 1 243 607,76 Kč včetně DPH). Dodatkem č. 1 ke smlouvě č. 2 došlo k navýšení ceny části B) veřejné zakázky na částku 991 292,91 Kč bez DPH (tj. 1 199 428,12 Kč včetně DPH). Celková cena veřejné zakázky ve znění dodatků č. 1 ke smlouvám č. 1 a č. 2 činila celkovou částku 2 019 067,92 Kč bez DPH (tj. 2 443 035,88 Kč včetně DPH).
13. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva č. 1 a smlouva č. 2 na něm byly uveřejněny shodně dne 1. 4. 2022 a dodatky č. 1 ke smlouvá č. 1 a č. 2 byly uveřejněny shodně dne 25. 9. 2023.
Právní posouzení
14. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
15. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; dále jen „LZPS“). Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 LZPS (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
16. Závěry formulované NSS došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil
k posouzení právě řešené věci.
17. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
18. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1 uzavřen dne 2. 3. 2023, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 3. 4. 2023 (jelikož konec zákonné 30denní lhůty připadl na sobotu 1. 4. 2023, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pondělí 3. 4. 2023). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 25. 9. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
20. Z výše uvedeného v dalším jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 ke smlouvě č. 2 uzavřen dne 2. 3. 2023, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 3. 4. 2023 (jelikož konec zákonné 30denní lhůty připadl na sobotu 1. 4. 2023, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pondělí 3. 4. 2023). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě č. 2 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 25. 9. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
21. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil dvou přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
22. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
23. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
24. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. došlo shodně dne 4. 4. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě č. 1 a dodatku č. 1 ke smlouvě č. 2 na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
25. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
26. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který z přestupků je nejpřísněji trestný, případně který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
27. Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ke smlouvě č. 1 a dodatku č. 1 ke smlouvě č. 2 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1 ani dodatek č. 1 ke smlouvě č. 2 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 3. 4. 2023, přičemž předmětné dodatky uveřejnil obviněný na profilu zadavatele shodně až dne 25. 9. 2023. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
28. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1 ani dodatek č. 1 ke smlouvě č. 2 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů, přičemž Úřad uložil pokutu podle ustanovení za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako nejzávažnější, neboť částka, o kterou byla dodatkem č. 1 ke smlouvě č. 1 navýšena cena části A) veřejné zakázky je vyšší než částka, o kterou byla dodatkem č. 1 ke smlouvě č. 2 navýšena cena části B) veřejné zakázky.
29. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
30. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu
k posuzovanému případu).
31. Úřad v této souvislosti sděluje, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem
s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
32. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě,
Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy (a jejich dodatků).
33. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
34. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena ve znění dodatků č. 1 a 2 činí celkovou částku 2 019 067,92 Kč bez DPH (tj. 2 443 035,88 Kč včetně DPH), resp. cena v případě části A) veřejné zakázky činí částku 1 027 775,01 Kč bez DPH (tj. 1 243 607,76 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
35. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 1 ke smlouvě č. 1 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 25. 9. 2023, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
36. Jako přitěžující okolnosti dále vzal Úřad v potaz skutečnost, že obviněný se dopustil druhého přestupku, když dodatek č. 1 ke smlouvě č. 2 rovněž neuveřejnil v zákonné lhůtě.
37. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (dříve správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne
16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní
i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva
ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh
»je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
38. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.
39. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.
40. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
41. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši 11 363 463 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
42. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
43. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
44. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Kaliště, Kaliště 4, 588 51 Batelov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[2] Dostupný na https://www.kaliste.eu/obecni-urad/rozpocet-obce/rozpocet-obce-kaliste-na-rok-2024-603cs.html
