číslo jednací: 39543/2024/500
spisová značka: S0657/2024
Instance | I. |
---|---|
Věc | Vybavení vozidel MDPO kamerovým systémem a měřením obsazenosti vozidel |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
Rok | 2024 |
Datum nabytí právní moci | 17. 12. 2024 |
Související rozhodnutí | 39543/2024/500 48255/2024/163 |
Dokumenty | ![]() |
Spisová značka: ÚOHS-S0657/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-39543/2024/500 |
|
Brno 18. 10. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 8. 2024 na návrh ze dne 13. 8. 2024, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, Kylešovice, 747 06 Opava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci signované dne 23. 8. 2024 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. ČAK 21009, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha,
- navrhovatel – ONE SYSTEM s.r.o., IČO 02435195, se sídlem U lipové aleje 719/30, Dubeč, 107 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 8. 2024 Mgr. Ing. Michalem Diamantem, advokátem, ev. č. ČAK 16249, DIAMANT & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha,
- vybraný dodavatel – BUSE s.r.o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 403/9, 678 01 Blansko,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybavení vozidel MDPO kamerovým systémem a měřením obsazenosti vozidel“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020403 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 2024/S 88-268287,
rozhodl takto
I.
Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – ONE SYSTEM s.r.o., IČO 02435195, se sídlem U lipové aleje 719/30, Dubeč, 107 00 Praha 10 – ze dne 13. 8. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, Kylešovice, 747 06 Opava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybavení vozidel MDPO kamerovým systémem a měřením obsazenosti vozidel“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020403 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 2024/S 88-268287, se v části návrhu vztahující se k argumentaci navrhovatele, podle nížvybraný dodavatel – BUSE s.r.o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 403/9, 678 01 Blansko – nemohl splnit požadavky na technickou specifikaci dle zadávací dokumentace, když na základě jiných smluvních vztahů dodal výrobky konkrétního výrobce, jež podle tvrzení navrhovatele nesplňují technické podmínky šetřené veřejné zakázky a že stávající technologie nainstalovaná ve vozidlech jmenovaného zadavatele poskytuje pouze formát dat ve vlastním nekomerčním šifrovaném formátu a není s technologií předmětného konkrétního výrobce kompatibilní, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.
II.
Návrh navrhovatele – ONE SYSTEM s.r.o., IČO 02435195, se sídlem U lipové aleje 719/30, Dubeč, 107 00 Praha 10 – ze dne 13. 8. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, Kylešovice, 747 06 Opava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybavení vozidel MDPO kamerovým systémem a měřením obsazenosti vozidel“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020403 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 2024/S 88-268287, se s výjimkou té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, Kylešovice, 747 06 Opava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci signované dne 23. 8. 2024 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. ČAK 21009, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 3. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Vybavení vozidel MDPO kamerovým systémem a měřením obsazenosti vozidel“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020403 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 2024/S 88-268287 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 7.3 zadávací dokumentace „uzavření Kupní smlouvy na dodávku kamerového systému a systému měření obsazenosti (počítání cestujících) do vozidel MHD (trolejbusy, autobusy) ve vlastnictví zadavatele s tím, že u některých vozidel bude dodán pouze jeden druh systému a rovněž může být dodán pouze jeden druh systému a ten bude kompatibilní s již stávajícím nainstalovaným systémem.“.
3. Podle seznamu nabídek přijatých v elektronickém nástroji zadavatel obdržel celkem 4 nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – ONE SYSTEM s.r.o., IČO 02435195, se sídlem U lipové aleje 719/30, Dubeč, 107 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 8. 2024 Mgr. Ing. Michalem Diamantem, advokátem, ev. č. ČAK 16249, DIAMANT & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – a nabídky vybraného dodavatele – BUSE s.r.o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 403/9, 678 01 Blansko (dále jen „vybraný dodavatel“).
4. Oznámením o výběru dodavatele (označeno jako „rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele) ze dne 10. 7. 2024 zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“).
5. Dne 22. 7. 2024 podal navrhovatel proti oznámení o výběru dodavatele námitky (dále jen „námitky“), jež byly doručeny zadavateli téhož dne.
6. Rozhodnutím o námitkách ze dne 1. 8. 2024, které bylo doručeno navrhovateli dne 5. 8. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky odmítl.
7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 15. 8. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 13. 8. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl dne 15. 8. 2024 ve stejnopise doručen zadavateli.
II. OBSAH NÁVRHU
8. Navrhovatel úvodem vyjadřuje nesouhlas s výrokem rozhodnutí o námitkách a tvrdí, že většina námitek je nesprávně posouzena. Navrhovatel přitom brojí proti oznámení o výběru dodavatele, když mj. namítá, že zadavatel nesprávně posoudil základní způsobilost vybraného dodavatele a že vybraný dodavatel neprokázal splnění technických podmínek.
9. V první části návrhu navrhovatel namítá nevyřazení vybraného dodavatele pro nesplnění kvalifikačních podmínek zadávací dokumentace. Navrhovatel odkazuje na tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, že zadavatel „v souladu se zákonem výpis vyhledal ve veřejném seznamu a akceptoval jej“. Dle navrhovatele tak není jasné, zda došlo k doručení výpisu vybraným dodavatelem, nebo zda jej zadavatel vyhledal a akceptoval. Dle navrhovatele není oznámení o výběru dodavatele a rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné, neboť zadavatel porušil zásadu transparentnosti ve smyslu § 6 zákona a vybraný dodavatel měl být vyloučen pro nesplnění základních kvalifikačních podmínek.
10. Dle navrhovatele dále z žádného dokumentu (a to ani ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 1. 7. 2024 či protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 1. 7. 2024) nevyplývá, že by se komise zabývala splněním technických požadavků zadavatele ve smyslu zadávací dokumentace (zejména přílohy č. 1, kterou tvoří technická specifikace) jakožto podmínek účasti v řízení. Navrhovatel rovněž tvrdí, že „předřazení hodnocení před zjišťování podmínek v řízení je (…) v rozporu se zásadou transparentnosti“. V této souvislosti Úřad podotýká, že v podaných námitkách navrhovatel v uvedené souvislosti vyjádřil názor, že pokud některý z účastníků nesplňuje technickou specifikaci, měl by být automaticky vyloučen v rámci hodnocení nabídek.
11. Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, jelikož zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje přílohu označenou jako „žádosti zadavatele a odpovědi uchazečů“ (ve zprávě o hodnocení nabídek je uvedeno, že „Žádosti zadavatele a odpovědi uchazečů tvoří přílohu číslo 1 této Zprávy.“ – pozn. Úřadu), jejíž absenci zadavatel odůvodňuje administrativní chybou.
12. V další části návrhu navrhovatel poukazuje na své znalosti trhu a blíže nespecifikované „ostatní realizace“ vybraného dodavatele, kde byla dle tvrzení navrhovatele použita technologie společnosti STREAMAX, k čemuž přikládá technické listy, ze kterých dle navrhovatele vyplývá, že vybraný dodavatel (ani další účastník ABIRAIL CZ s.r.o.[1]) nemohl splnit technickou specifikaci dle zadávací dokumentace. Navrhovatel dále porovnává výrobky STREAMAX s technickými podmínkami veřejné zakázky (když upozorňuje, že záznamové jednotky nejsou osazeny a zabezpečeny HW klíčem nebo čipem pro vyjmutí disku, záznamové jednotky podporují komerční formát videa AVI, kamery nemají požadovaný úhel záběru a poukazuje na nemožnost zaměnitelnosti disků). Navrhovatel v této souvislosti vyjádřil názor, že oznámení o výběru dodavatele by mělo obsahovat takové informace, aby v případě, že některý z účastníků zadávacího řízení technické podmínky nesplňuje, mohla být dána dalším účastníkům možnost se případně vyjádřit. Opačný postup dle navrhovatele porušuje zásadu transparentnosti. Navrhovatel taktéž zmínil, že „stávající záznamové jednotky poskytují data pouze ve vlastním nekomerčním šifrovaném formátu a záznamy nelze použít v aplikacích třetích stran což je v souladu s požadavky na GDPR. Tento formát dat není možné analyzovat v jiném než stávajícím software. Rovněž stávající software nepodporuje jiný formát dat než generovaný ze stávajícího záznamového zařízení“ a že „stávající kamerový systém navíc nepodporuje kamery ani záznamové jednotky čínského výrobce STREAMAX, ale je možné je integrovat s jinými výrobci kamer“.
13. Navrhovatel dále odkazuje na čl. 7.3. zadávací dokumentace, podle něhož má „být dodán pouze jeden druh systému a ten bude kompatibilní s již nainstalovaným systémem. (…)“, k čemužtvrdí, že dle jeho zjištění vybraný dodavatel ani další účastník ABIRAIL CZ s.r.o. nejednali s dodavatelem v současnosti nainstalovaného systému, což dle navrhovatele znemožňuje zajištění úplné kompatibility mezi jednotlivými systémy. Bez součinnosti se stávajícím dodavatelem vybraný dodavatel nemůže dle názoru navrhovatele zajistit plnou funkčnost a kompatibilitu systému, kterou by tak mohl zajistit pouze dodáním kompletně nového systému, což je v přímém rozporu se zadávací dokumentací. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že se mohli všichni účastníci seznámit se stávající technologií při prohlídce místa plnění, které se však účastnil pouze navrhovatel. Dle navrhovatele tak z výše uvedeného vyplývá, že ostatní účastníci nemohou mít v předložených nabídkách zohledněny veškeré náklady pro řádné plnění zakázky.
14. Skutečnost, že se zadavatel zabýval technickým řešením pouze u vybraného dodavatele, je dle navrhovatele postup obecně přípustný, avšak v tomto případě nevhodný. Pouhý příslib a závazek vybraného dodavatele, že splní technickou specifikaci, dle navrhovatele nestačí k tomu, aby zadavatel mohl považovat technické podmínky za splněné. Vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel nekontaktoval původního dodavatele, se navrhovatel domnívá, že si vybraný dodavatel není plně vědom, co veřejná zakázka vyžaduje. Navrhovatel dále nesouhlasí s argumentací zadavatele, který konstatuje, že technické řešení vybraného dodavatele bude možné integrovat se stávajícím řešením. Dle navrhovatele bude vybraný dodavatel nucen kompletně vyměnit stávající technologii, což je v rozporu se zadávací dokumentací.
15. Navrhovatel dále uvádí, že některé předložené nabídky vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel nekontaktoval účastníka ABIRAIL CZ s.r.o. z důvodu podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu, k čemuž dodává, že nabídková cena tohoto účastníka je v části dvakrát menší než nabídková cena obvyklá za realizaci takové zakázky. Zadavatel se dle navrhovatele zabýval pouze celkovou cenou, a nikoliv rozkladem dílčích cen.
16. Navrhovatel rovněž namítl, že zadavatel nezachoval jistou úctu k navrhovateli, když v oznámení o výběru dodavatele chybně uvedl název společnosti navrhovatele a odůvodňuje to chybou v psaní.
17. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil oznámení o výběru dodavatele a všechny následující úkony zadavatele včetně rozhodnutí o námitkách.
18. Jako důkazy navrhovatel navrhl mj.:
- náhled z popisu záznamové jednotky STREAMAX – AVI format,
- náhled z produktové stránky výrobce kamery C25 společnosti STREAMAX – mechanický klíč,
- datový list kamery STREAMAX C25,
- datový list záznamového zařízení ze současného vybavení vozidel,
- prohlášení ohledně žádostí o technologie pro nabídkové řízení Opava,
- definice hardwarového klíče a
- zpráva nezávislého auditora BUSE s.r.o. k 30.06.2023.
Uvedené důkazy navrhovatel Úřadu předložil jakožto přílohy návrhu.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
19. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 15. 8. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
20. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel,
- vybraný dodavatel.
21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 8. 2024.
22. Dne 26. 8. 2024 obdržel Úřad část dokumentace o zadávacím řízení. Usnesením ze dne 3. 9. 2024 Úřad vyzval zadavatele k doplnění zbývající části dokumentace a vyjádření k návrhu ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení předmětného usnesení.
23. Dne 6. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele a část dokumentace o zadávacím řízení, přičemž téhož dne poskytl zadavatel Úřadu přístupové údaje ke zbývající části dokumentace do elektronického nástroje.
Vyjádření zadavatele k návrhu
24. Úvodem svého vyjádření se zadavatel vyjadřuje ke koncentraci řízení, když cituje znění § 251 odst. 4 zákona a následně cituje z komentářové literatury, ze které vyplývá, že navrhovatel není v rámci návrhu oprávněn rozšiřovat svoji argumentaci nad rámec tvrzení uvedených v námitkách.[2] Dle zadavatele návrh oproti námitkám obsahuje značné množství nově tvrzených skutečností, ke kterým se zadavatel neměl možnost vyjádřit. Zadavatel tak žádá Úřad, aby nebylo přihlíženo k následujícím částem návrhu, jež nemají oporu v námitkách:
- bod 24 návrhu, ve kterém je předkládána nová technická argumentace ve vztahu k předešlým dodávkám vybraného dodavatele,
- body 38 a 39 návrhu, jež obsahují tvrzení k záznamovým jednotkám a k tomu, že dle vyjádření výrobce stávajícího kamerového systému tento nepodporuje kamery STREAMAX a
- důkazy, jež nebyly přiloženy k námitkám, jmenovitě:
- náhled z popisu záznamové jednotky STREAMAX – AVI format,
- náhled z produktové stránky výrobce kamery C25 společnosti STREAMAX – mechanický klíč,
- datový list kamery STREAMAX C25,
- datový list záznamového zařízení ze současného vybavení vozidel,
- prohlášení ohledně žádostí o technologie pro nabídkové řízení Opava,
- definice hardwarového klíče a
- zpráva nezávislého auditora BUSE s.r.o. k 30.06.2023.
25. K námitce navrhovatele, podle níž měl být vybraný dodavatel vyloučen pro nesplnění základní způsobilosti, zadavatel uvádí, že základní způsobilost byla prokázána v nabídce výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ze dne 28. 5. 2024, což je v protokolu o posouzení kvalifikace zmíněno v bodu, jenž se věnuje profesní kvalifikaci. Zadavatel odkazuje na § 228 odst. 2 zákona a tvrdí, že v souladu se zákonem výpis vyhledal ve veřejném seznamu a akceptoval jej. Dle zadavatele navrhovatel v návrhu neuvádí, v čem by věcně měl spočívat rozdíl v tom, zda je výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů doložen, anebo si jej vyhledá zadavatel sám. Dle zadavatele navrhovatel neuvádí žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly splnění některého z bodů základní způsobilosti dle § 74 zákona.
26. K námitce absence informací o hodnocení technického řešení zadavatel odkazuje na znění § 123 zákona a tvrdí, že z uvedeného ustanovení neplyne, že by součástí oznámení o výběru dodavatele mělo být zdůvodnění a podrobný popis souladu nabízeného technického řešení s technickým zadáním. Zadavatel dodává, že ačkoliv jsou technické podmínky dle § 37 odst. 1 zákona podmínkou účasti, taxativní výčet v § 123 odst. 2 zákona zužuje informace o podmínkách účasti, které mají být v rámci posouzení splnění podmínek účasti sděleny ostatním účastníkům z důvodu redukce administrativní zátěže a zamezení účelových námitek. Zadavatel dodává, že zejména u zakázek s větším počtem technologických položek by bylo prakticky nemožné nebo administrativně velmi náročné vyhovět nárokům na přezkoumatelné zachycení technického hodnocení u každé položky z nabídky.
27. K námitce absence přílohy oznámení o výběru dodavatele, kterou měl tvořit dokument označený jako „žádosti zadavatele a odpovědi uchazečů“, zadavatel uvádí, že se jedná o administrativní chybu a tento dokument neměl být součástí oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel dodává, že procedura vysvětlování je interní procedura zadavatele a text zůstal v oznámení administrativní chybou, která byla způsobena tím, že byl dokument oznámení tvořen z textového vzoru interního protokolu distribuovaného mezi členy komise, ke kterému komunikace z vysvětlování připojena byla.
28. Zadavatel dále konstatuje, že prohlídka místa plnění je fakultativním úkonem účastníka a její neabsolvování nemůže být v zadávacím řízení sankcionováno. Z technického řešení vybraného dodavatele dle zadavatele vyplývá, že bude možné implementovat již používané technologie kamerového systému a systému automatického počítání cestujících ve vozidlech zadavatele do jednoho funkčního celku. Zadavatel dodává, že se nezabýval technickým řešením ostatních účastníků, neboť by to nebylo administrativně ekonomické. Ke znění technického návrhu vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že v něm nebyly shledány nedostatky nebo odchylky, které by naznačovaly, že se hodlá odklonit od zadání a je obchodním rizikem vybraného dodavatele, zda akceptuje smluvní podmínky s technickým řešením dle zadání. Zadavatel dále tvrdí, že v rámci zadávacích podmínek záměrně nepožadoval do nabídky prohlášení nebo jakoukoliv podobu závazku od současného dodavatele, neboť by takový postup byl přímo rozporný s ustálenou rozhodovací praxí, dle které nesmí být podmínky zadávacího řízení nastaveny tak, aby odkazovaly účastníka na dohodu se svým přímým konkurentem a tím mu zajistit výhodu na úrovni vendor lock-in. K výše uvedenému zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S456/2011/VZ-17590/2011/510/HOd ze dne 6. 2. 2012 a dodává, že ani navrhovatel ve své nabídce žádný důkaz o komunikaci se stávajícím dodavatelem nepředložil, protože to nebylo vyžadováno. Nekontaktování stávajícího dodavatele s žádostí o součinnost v průběhu přípravy nabídky dle zadavatele neznamená, že součinnost v budoucnu neproběhne, anebo že je vůbec potřebná. Zadavatel dodává, že odborná komise zadavatele před rozhodnutím o výběru dodavatele prostudovala produktové listy nabízených komponentů a konstatovala, že tyto beze zbytku splňují požadované technické parametry.
29. K námitce nevyřazení účastníka ABIRAIL CZ s.r.o. zadavatel uvádí, že nabídková cena je blízká předpokládané hodnotě veřejné zakázky a neshledal ji jako mimořádně nízkou. Zadavatel dodává, že je dle platné právní úpravy věcí zadavatele, u kterého účastníka bude vysvětlení požadovat, není jeho zákonnou povinností žádat vysvětlení všech účastníků a jediným obligatorním posouzením je posouzení nabídky vybraného dodavatele. Zadavatel dále uvádí, že se zabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou vybraného dodavatele, jemuž odeslal žádost, na kterou dostal dne 25. 6. 2024 odpověď, v níž vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona.
Další průběh správního řízení
30. Usnesením ze dne 18. 9. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 30. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel ani vybraný dodavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřili.
31. Dne 26. 9. 2024 obdržel Úřad přípis navrhovatele označený jako „NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ“, jehož obsahem je žádost o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Navrhovatel v žádosti vyjádřil obavu, že Úřad nestihne ve lhůtě 60 dnů od zahájení správního řízení přezkoumat zákonnost zadávacího řízení a že blokační doba skončí dříve, než dojde k vydání rozhodnutí ve věci, resp. nabytí jeho právní moci.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
32. Zadavatel dle navrhovatele nerespektuje povinnosti dle zákona, když Úřadu prokazatelně neposkytl kompletní dokumentaci, čímž dle navrhovatele fakticky potvrdil návrh navrhovatele.
33. Navrhovatel dále uvádí, že v bodu 24. návrhu se jedná pouze o doplnění předpokládané specifikace dodávky vybraného dodavatele a tvrdí, že všechny skutečnosti dle bodu 24 návrhu musely být zadavateli známy a zadavatel svou argumentací stvrzuje netransparentnost v jeho jednání.
34. Argumentace zadavatele, že procedura vysvětlování je interní procedura zadavatele a v oznámení o výběru dodavatele je ze zákona pouze její výsledek, je dle navrhovatele zcela nepřípadná. Navrhovatel tvrdí, že to byl zadavatel, který nastavil technické podmínky a stanovil je jako podmínku účasti a namísto zveřejnění dokumentu, který měl být přílohou oznámení o výběru dodavatele, si vybral složitou cestu argumentace „proč zveřejňovat nemusí".
35. K tvrzení zadavatele, že „[n]avrhovatelem namítaná nesrovnalost by se dala zjednodušit ve smyslu negarantované kompatibility a jednotnosti současných komponentů a komponentů budoucích od spol. BUSE (…)“, navrhovatel uvádí, že si zadavatel návrh včetně námitek zjevně interpretuje po svém. Zadavatel dle navrhovatele zcela pomíjí, že sám požadoval nejen prosté splnění technických podmínek, ale i povinnost integrace, tj. implementace již používané technologie.
36. Zadavatel dle navrhovatele jen potvrzuje domněnky navrhovatele, že byl připraven ještě před řádným ukončením veřejné zakázky vybrat vybraného dodavatele. Navrhovatel dodává, že k výběru dodavatele došlo až dne 11. 7. 2024 po posouzení nabídek hodnotící komisí dne 1. 7. 2024, ačkoliv měl zadavatel evidentně o výběru jasno již dříve, neboť ani všem účastníkům neposlal žádost o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny.
Další průběh správního řízení
37. Rozhodnutím ze dne 1. 10. 2024 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
38. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení a rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, vyjma části návrhu (ve které navrhovatel tvrdí, že vybraný dodavatel nemohl splnit požadavky na technickou specifikaci dle zadávací dokumentace, když na základě jiných smluvních vztahů dodal výrobky konkrétního výrobce, jež podle tvrzení navrhovatele nesplňují technické podmínky veřejné zakázky a že stávající technologie nainstalovaná ve vozidlech zadavatele poskytuje pouze formát dat ve vlastním nekomerčním šifrovaném formátu a není s technologií předmětného konkrétního výrobce kompatibilní), ve které se správní řízení zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
39. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
40. Podle § 242 odst. 2 zákona se námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
41. Podle § 251 odst. 4 zákona nemohou být náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 zákona věty první a druhé dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
42. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
Posouzení věci Úřadem
43. Úřad úvodem obecně uvádí, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Ve vztahu k námitkám proti oznámení o výběru dodavatele pak dle § 242 odst. 2 zákona platí, že tyto námitky musí být doručeny zadavateli nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní ochrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Jak dále vyplývá z § 251 odst. 4 zákona, navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit. Je obecně přípustné, aby navrhovatel v návrhu pouze rozšířil svoji dosavadní argumentaci, v takovém případě nic nebrání tomu, aby Úřad k takové argumentaci přihlédnul a zabýval se jí. Obě situace je však třeba rozlišovat a stěžejní skutečností je, zda argumentace v návrhu vůbec byla v námitkách obsažena, nebo zda se jedná o zcela nově tvrzené skutečnosti.
44. V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání. V šetřeném případě navrhovatel v podaném návrhu mj. s odkazem na své znalosti trhu, ostatní realizace vybraného dodavatele, kde byla dle navrhovatele použita technologie od čínského výrobce společnosti STREAMAX a související technické listy namítá, že „vybraný dodavatel společnost BUSE s.r.o. nemohla splnit technickou specifikaci dle přílohy 1 zadávací dokumentace a zadávací dokumentaci. (…)“ (viz bod 24 návrhu). Toto své tvrzení dále navrhovatel prezentuje na konkrétních požadavcích zadavatele, jež dle jeho tvrzení nejsou kompatibilní s výrobky společnosti STREAMAX, když tvrdí, že záznamové jednotky nejsou osazeny a zabezpečeny HW klíčem nebo čipem pro vyjmutí disku, záznamové jednotky podporují komerční formát videa AVI, kamery nemají požadovaný úhel záběru a poukazuje na nemožnost zaměnitelnosti disků. V bodu 38 návrhu pak navrhovatel doplňuje, že „stávající záznamové jednotky poskytují data pouze ve vlastním nekomerčním šifrovaném formátu a záznamy nelze použít v aplikacích třetích stran“ a že nelze tento formát dat analyzovat v jiném než stávajícím software. V bodu 39 návrhu pak navrhovatel rovněž namítl, že „[d]le vyjádření výrobce technologie stávající kamerový systém navíc nepodporuje kamery ani záznamové jednotky čínského výrobce STREAMAX (…)“.
45. Oznámení o výběru dodavatele bylo navrhovateli doručeno dne 11. 7. 2024. Lhůta pro podání námitek je dle § 242 odst. 2 zákona 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru dodavatele, v šetřeném případě tedy lhůta pro podání námitek uplynula dne 26. 7. 2024. Navrhovatel podal námitky ze dne 22. 7. 2024 proti oznámení o výběru dodavatele téhož dne. Žádné další námitky zadavatel v zákonné lhůtě (ani později) neobdržel. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel odkazuje na své tvrzení v návrhu týkající se technologie výrobce STREAMAX (navrhovatel tvrdí, že záznamové jednotky nejsou osazeny a zabezpečeny HW klíčem nebo čipem pro vyjmutí disku, záznamové jednotky podporují komerční formát videa AVI, kamery nemají požadovaný úhel záběru a poukazuje na nemožnost zaměnitelnosti disků), jež dle jeho slov není kompatibilní s požadavky zadavatele a tvrdí, že se jedná pouze o doplnění předpokládané technické specifikace dodávky vybraného dodavatele. Úřad nicméně zjistil, že předmětná argumentace v návrhu uvedená v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, není vůbec obsažena v námitkách. Námitky, které navrhovatel dne 22. 7. 2024 podal zadavateli se vůbec nevěnují možnému nesplnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem z důvodu nekompatibility výrobků společnosti STREAMAX, jež byly dle tvrzení navrhovatele užity v dřívějších dodávkách vybraného dodavatele. V daném případě se tak nemůže jednat o pouhé rozšíření argumentace, neboť uvedené tvrzení navrhovatele nemá v námitkách žádnou oporu, či pouhý základ, který by byl argumentací v návrhu rozšířen, když se navrhovatel v námitkách vůbec nevěnoval předchozím realizacím vybraného dodavatele a s tím spojeným potenciálním nesplněním technické kvalifikace. Uvedené platí též k tvrzení navrhovatele, že stávající záznamové jednotky poskytují data pouze ve vlastním formátu, který nelze použít v aplikacích třetích stran a že tento systém nepodporuje kamery a záznamové jednotky společnosti STREAMAX, když tyto skutečnosti vůbec nebyly v námitkách přinejmenším nastíněny. Úřad nadto dodává, že zadavateli tím byla odepřena možnost obrany, když v rozhodnutí o námitkách neměl vůbec možnost se k dané argumentaci vyjádřit.
46. Navrhovatel součástí návrhu učinil též přílohy, jež se mj. týkají technologií výrobce STREAMAX a možné nekompatibility s technologií v současné době nainstalovanou ve vozidlech zadavatele, jmenovitě:
a) náhled z popisu záznamové jednotky STREAMAX – AVI format,
b) náhled z produktové stránky výrobce kamery C25 společnosti STREAMAX – mechanický klíč,
c) datový list kamery STREAMAX C25,
d) datový list záznamového zařízení ze současného vybavení vozidel,
e) definice hardwarového klíče,
f) zpráva nezávislého auditora BUSE s.r.o. k 30. 6. 2023
Úřad ve vztahu k uvedeným přílohám konstatuje, že tyto, stejně jako námitky ohledně uvedené technologie, nebyly součástí námitek ze dne 22. 7. 2024. Navrhovatel na předmětných přílohách návrhu demonstruje nekompatibilitu záznamových jednotek společnosti STREAMAX s původní technologií zadavatele a tím tvrzenou nemožnost vybraného dodavatele splnit technické podmínky dle zadávací dokumentace. Navrhovateli současně nic nebránilo uplatnit předmětné listiny již při podání námitek. Listiny věnující se záznamovým jednotkám společnosti STREAMAX, datový list záznamového zařízení ze současného vybavení vozidel a definice hardwarového klíče nejsou skutečnosti, které by vyvstaly až v době mezi podáním námitek a podáním návrhu na zahájení správního řízení. Ke zprávě nezávislého auditora BUSE s.r.o. Úřad uvádí, že ta byla vyhotovena dne 30. 6. 2023, tedy v době, jež předcházela podání námitek o více než jeden rok. Vzhledem k tomu, že se v případě předložených listin nejedná o skutečnosti nově vzniklé, které by navrhovatel nemohl předložit zadavateli již při podání námitek, jedná se o skutečnosti, ke kterým Úřad dle § 251 odst. 4 zákona nepřihlíží.
47. Úřad tedy uzavírá, že výše uvedená argumentace navrhovatele uvedená v bodech 24., 38. a 39. návrhu nebyla vůbec obsažena v námitkách, a tedy této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Ve vztahu k uvedené části návrhu obsahující argumentaci, podle níž vybraný dodavatel na základě jiných smluvních vztahů dodal výrobky konkrétního výrobce, jež podle tvrzení navrhovatele nesplňují technické podmínky veřejné zakázky a že stávající technologie nainstalovaná ve vozidlech zadavatele poskytuje pouze formát dat ve vlastním nekomerčním šifrovaném formátu a není s technologií předmětného konkrétního výrobce kompatibilní (tj. tvrzení uvedená v bodech 24., 38. a 39. návrhu), tedy Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení řízení v této části návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
48. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
49. Podle § 39 odst. 5 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.
50. Podle § 73 odst. 1 zákona musí zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona.
51. Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.
52. Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede
a) identifikaci zadávacího řízení,
b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,
c) seznam hodnocených nabídek a
d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé
1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,
2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,
3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a
4. výsledek hodnocení nabídek.
53. Podle § 123 odst. 1 zákona zadavatel odešle oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení
a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,
b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat
1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele
2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,
3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,
4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.
54. Podle § 226 odst. 1 zákona se seznamem kvalifikovaných dodavatelů pro účely zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží dodavatelům k prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona a profesní způsobilosti podle § 77 zákona. Podle § 226 odst. 2 zákona je seznam kvalifikovaných dodavatelů přístupný neomezeným a dálkovým přístupem.
55. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Zjištěné skutečnosti
56. V čl. 5 zadávací dokumentace je uvedeno následující:
„Prohlídka místa plnění
Prohlídka místa plnění se uskuteční dne 15.5.2024 od 10.00 hodin, se srazem účastníků prohlídky v sídle zadavatele (…) .“.
57. V čl. 9.1. zadávací dokumentace je uvedeno následující:
„Rozsah kvalifikace
Předpokladem hodnocení nabídek v tomto zadávacím řízení je splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. Kvalifikaci splní dodavatel, který prokáže splnění:
a) základních způsobilosti podle ustanovení § 74 zákona,
b) profesní způsobilosti podle ustanovení § 77 odst. 1 zákona,
c) technických kvalifikace podle ustanovení § 79 zákona.“.
58. V oznámení o výběru dodavatele je uvedeno následující:
„Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele
Zadavatel výše uvedené veřejné zakázky rozhodl na základě posouzení a hodnocení nabídek podaných do zadávacího řízení, o přidělení veřejné zakázky dodavateli:
BUSE s.r.o. (…)
Odůvodnění:
Zadavatel rozhodl o výběru uvedeného dodavatele, neboť nabídka splnila veškeré podmínky a požadavky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách a dále veškeré požadavky [zákona]. Zadavatel vybral nabídku shora uvedeného dodavatele tak, jak odpovídá doporučení komise na základě provedeného hodnocení nabídek, v rámci něhož byla nabídka vybraného dodavatele v souladu se zadávací dokumentací vyhodnocena jako nabídka ekonomicky nejvýhodnější.
Zadavatel současně stanovil následující pořadí nabídek účastníků zadávacího řízení:
1. BUSE s.r.o. (…)
2. ABIRAIL CZ s.r.o. (…)
3. ONE SYSTÉM s.r.o. (…)“.
59. V protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 1. 7. 2024 je uvedeno následující:
„5.Seznam dokladů, kterými uchazeči prokázali splnění základní způsobilosti:
(…)
Nabídka číslo 2 od BUSE s.r.o. (…)
-čestné prohlášení o základní způsobilosti ze dne 5.6.2024
-výpis z veřejné části živnostenské rejstříku ze dne 28.5.2024.“.
Právní posouzení
60. V šetřeném případě navrhovatel brojí proti oznámení o výběru dodavatele, kterým zadavatel účastníkům zadávacího řízení oznámil výběr vybraného dodavatele. Dle navrhovatele zadavatel při posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele postupoval v rozporu se zákonem a zejména se zásadou transparentnosti, jelikož nesprávně posoudil splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem.
61. Úřad se nejprve v obecné rovině vyjádří k zásadě transparentnosti. Úřad uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové oznámení o výběru dodavatele, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné. Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.
62. Úřad dodává, že z konstantní judikatury správních soudů (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013) vyplývá zásada, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele (ve zkoumaném případě oznámení o výběru dodavatele) za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.
K prokázání základní způsobilosti vybraného dodavatele
63. K problematice kvalifikace Úřad v obecné rovině uvádí, že kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Lze uvést, že účelem institutu kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Zákon dále důsledně rozlišuje, zda zadavatel zadává veřejnou zakázku v nadlimitním či podlimitním režimu, a právě v případě nadlimitních veřejných zakázek jsou na účastníky zadávacího řízení obecně kladeny větší nároky. Dle § 73 odst. 1 zákona je tak v nadlimitním režimu zadavatel povinen požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona.
64. Jak vyplývá z § 39 odst. 5 zákona, zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat sám, pokud tyto nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Dané ustanovení však nelze chápat v tak širokém smyslu, že by byl zadavatel oprávněn z vlastní iniciativy vyhledávat veškeré údaje, doklady, vzorky nebo modely a tím tak de facto přímo dotvářet nabídku účastníka zadávacího řízení. Naopak ale nelze zadavatele omezovat v jeho vlastním dohledávání chybějících informací o účastníku zadávacího řízení, zejména pokud se jedná o informace, které jsou dostupné z veřejných zdrojů a pokud tento postup není v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Pokud si tak například zadavatel dohledá informace o účastníku zadávacího řízení z obchodního rejstříku, aniž by je sám účastník poskytl, nelze na takový postup nahlížet jako na postup, který je v rozporu se zákonem. Přístup, kdy by takové jednání mělo být přičítáno zadavateli k tíži, Úřad naopak považuje za příliš formalistický.
65. Navrhovatel v šetřeném případě namítá, že zadavatel sám vyhledal informace, jež prokazují základní způsobilost vybraného dodavatele, v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, resp. že není jasné, zda k doručení výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů došlo ze strany vybraného dodavatele či nikoliv. Dle navrhovatele není z uvedeného důvodu oznámení o výběru dodavatele přezkoumatelné a respektující zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona.
66. Zadavatel v čl. 9.1. zadávací dokumentace požadoval, aby účastníci zadávacího řízení prokázali mj. základní způsobilost podle § 74 zákona. Zadavatel, dle svého tvrzení v rozhodnutí o námitkách a posléze ve vyjádření k návrhu, nepopírá, že nabídka vybraného dodavatele neobsahovala údaje, jež by prokazovaly splnění základní způsobilosti vybraného dodavatele. Zadavatel dle svých slov v rozhodnutí o námitkách a následně ve vyjádření k návrhu sám vyhledal informace potřebné k posouzení základní způsobilosti vybraného dodavatele sám, a to ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Jak vyplývá z § 226 zákona, seznam kvalifikovaných dodavatelů je veřejným seznamem, který je neomezeně dálkovým způsobem přístupný a který slouží právě pro prokázání základní a profesní způsobilosti dodavatelů pomocí výpisu z něj. V kontextu výše uvedeného Úřad neshledává důvod, proč by z takového seznamu nemohl zadavatel sám potřebné informace dohledat. Zadavatel nevyhledal a neužil informace, na základě kterých by poté hodnotil nabídku vybraného dodavatele. Vyhledal pouze informace, které byly stěžejní pro samotné posouzení základní způsobilosti, tedy zda vybraný dodavatel objektivně způsobilý je, či nikoliv. Dle navrhovatele je dále nejasné, zda výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů doručil zadavateli sám vybraný dodavatel, nebo zda jej zadavatel sám vyhledal a akceptoval. Navrhovatel k tomu v návrhu cituje pasáž z rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel tvrdí, že „v souladu se zákonem výpis vyhledal ve veřejném seznamu a akceptoval jej.“. Úřad k tomu konstatuje, že v citovaném tvrzení zadavatele (které posléze potvrdil ve vyjádření k návrhu, když uvedl, že „byl uchazeč vyhledán ve veřejném seznamu vedeném Ministerstvem pro místní rozvoj, čímž došlo k prokázání základní a profesní kvalifikace“) nespatřuje prostor pro jinou interpretaci než takovou, že si výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů týkající se vybraného dodavatele opatřil zadavatel sám. Dané tvrzení tak nevykazuje žádné znaky netransparentního jednání. Úřad se tak nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že by uvedený postup zadavatele odporoval zákonu a že by snad byl v rozporu se zásadou transparentnosti. Je věcně irelevantní, zda tyto informace zadavateli poskytne účastník zadávacího řízení, či si je zadavatel obstará sám, neboť zde není hodnocena konkrétní neurčitá míra kvalifikace, ale skutečnost, zda účastník zadávacího řízení objektivně základní způsobilost splňuje. Úřad dále doplňuje, že postup zadavatele, kdy si sám vyhledá potřebné informace pro posouzení základní způsobilosti účastníka zadávacího řízení, lze považovat za souladný se zásadou podpory a rozvoje hospodářské soutěže, neboť v opačném případě (pokud zadavatel na takový postup rezignoval) by se zadavatel de facto připravil o jednu z podaných nabídek. Svým jednáním tak nepochybně přispěl k zajištění efektivní hospodářské soutěže, a tedy i naplnění základního účelu právní úpravy v oblasti zadávání veřejných zakázek. Úřad tak považuje námitku navrhovatele na neopodstatněnou.
K námitce absence posouzení splnění technických požadavků
67. Úřad obecně k náležitostem oznámení o výběru dodavatele uvádí, že zákon v § 123 odst. 1 vymezuje, co vše musí být součástí oznámení o výběru dodavatele. Jedná se přitom o výčet taxativní, nelze tedy požadovat, aby zadavatel učinil součástí oznámení o výběru dodavatele více dokumentů (tj. ty, jež nejsou v předmětném ustanovení výslovně uvedeny). Jinými slovy, není možné zadavateli přičítat k tíži absenci určitých údajů či dokumentů v oznámení o výběru dodavatele, které zákon jako nutnou náležitost oznámení o výběru dodavatele nevyžaduje.
68. Navrhovatel namítal, že by oznámení o výběru dodavatele mělo obsahovat takové informace, aby se ostatní účastníci mohli bránit, pokud nějaký z účastníků nesplňuje technické požadavky. Navrhovatel považuje opačný postup za rozporný se zásadou transparentnosti. Úřad k tomu uvádí, že posouzení splnění požadavků stanovených zadávací dokumentací je úkolem zadavatele. Úřad má za to, že pokud by měl zadavatel detailně poskytovat všem účastníkům zadávacího řízení posouzení splnění technických podmínek ostatními účastníky, jednalo by se o nepřiměřenou administrativní zátěž. Jak již bylo uvedeno výše, zákon předepisuje minimální obsahové náležitosti oznámení o výběru dodavatele, které zadavatel v šetřeném případě naplnil. Zadavateli poté nelze přičítat k tíži, pokud v oznámení o výběru dodavatele přímo nespecifikoval, jak postupoval při posouzení splnění každé jednotlivé technické podmínky u nabídek jednotlivých účastníků zadávacího řízení, pokud to zákon jakožto náležitost oznámení o výběru dodavatele nevyžaduje.
69. K námitce navrhovatele, že z žádného dokumentu nevyplývá, že by se zadavatel zabýval splněním technických požadavků, Úřad uvádí následující. Jak je uvedeno výše, zákon nevyžaduje, aby součástí oznámení o výběru dodavatele byly údaje (případně přiložená písemnost), ze kterých by vyplývalo posouzení splnění technických požadavků účastníkem zadávacího řízení, jež jsou stanoveny zadávací dokumentací. Při přijetí opačného narativu by tak mohlo být namítáno nedoložení např. jakékoli interní komunikace či jiné dokumentace, jež s výběrem dodavatele (potažmo obecně se zadávacím řízením) souvisí a kterou zákon nepředepisuje jako náležitost oznámení o výběru dodavatele. Tento záměr však zákon zjevně nesleduje, když u jednotlivých institutů předepisuje konkrétní náležitosti, stejně jako tomu je právě v případě oznámení o výběru dodavatele. Úřad k tomu dodává, že zákon na žádném místě obecně nenařizuje zadavateli, aby ostatní účastníky informoval o tom, zda a jak se zabýval splněním konkrétních jednotlivých technických podmínek vybraným dodavatelem či jiným účastníkem zadávacího řízení. Úřad pro úplnost dodává, že je třeba odlišovat od výše uvedeného skutkového stavu situaci, kdy by bylo naopak zcela na místě, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách zabýval posouzením potenciálního nesplnění technických podmínek vybraným dodavatelem, pokud by navrhovatel takovou skutečnost relevantním způsobem namítal v námitkách, jež předcházejí podání návrhu k Úřadu. Navrhovatel však v námitkách takovou pochybnost nevyjádřil, když pouze namítal, že oznámení o výběru dodavatele neobsahuje bližší informace o hodnocení technického řešení účastníků zadávacího řízení a o potenciální nesplnění jednotlivých konkrétních technických podmínek veřejné zakázky ze strany vybraného dodavatele se opřel až v návrhu. Úřad k tomu blíže odkazuje na odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí. Nad rámec výše uvedeného ve vztahu k obsahu oznámení o výběru Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 34/2023, zejm. bod 25 jeho odůvodnění, v němž je konstatováno „Neuvedením informací nad rámec zákonem požadovaných tedy zadavatel zjevně nemohl porušit ani zásadu transparentnosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ), neboť základní zásady zadávacího řízení nelze účelově vykládat v rozporu s konkrétními zákonnými ustanoveními a jimi stanovenými podmínkami upravujícími povinné náležitosti jednotlivých zadavatelových úkonů.“.
K absenci přílohy u písemné zprávy o hodnocení nabídek
70. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že o povinném hodnocení nabídek je zadavatel povinen vyhotovit písemnou zprávu. Zákon v § 119 odst. 2 dále identifikuje náležitosti, které písemná zpráva musí obsahovat. V písemné zprávě o hodnocení nabídek tedy musí být identifikováno zadávací řízení, identifikovány fyzické osoby, jež se na hodnocení nabídek podílely, seznam hodnocených nabídek a popis hodnocení. Z popisu hodnocení dále musí být zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Zákon tak stanoví minimální výčet obsahových náležitostí a je‑li to potřebné či vhodné, může zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek doplnit o další údaje při zachování základních zásad zadávacího řízení. Nelze však zadavateli přikládat k tíži, pokud v písemné zprávě o hodnocení nabídek absentují nějaké údaje, které jí však zákon nepředepisuje.
71. V šetřeném případě navrhovatel namítal, že zpráva o hodnocení nabídek měla obsahovat přílohu č. 1 označenou jako „žádosti zadavatele a odpovědi uchazečů“. K tomu Úřad uvádí, že zjistil, že ve zprávě o hodnocení nabídek je uvedeno, že „[ž]ádosti zadavatele a odpovědi uchazečů tvoří přílohu č. 1 této Zprávy“, aniž by uvedené písemnosti přílohu zprávy o hodnocení nabídek skutečně tvořily. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že se jedná o administrativní chybu, kdy uvedené dokumenty neměly tvořit přílohu zprávy o hodnocení nabídek a citovaný text zůstal v oznámení z důvodu, že text byl tvořen z textového vzoru interního protokolu distribuovaného mezi členy komise. Úřad nerozporuje, že text zprávy o hodnocení nabídek skutečně avizuje, že její součástí má být příloha č. 1 tvořená žádostmi zadavatele a odpověďmi účastníků zadávacího řízení. Uvedené ostatně nerozporuje ani zadavatel, když argumentuje administrativní chybou. Úřad nicméně k dané věci konstatuje, že dokument obsahující žádosti zadavatele a odpovědi účastníků zadávacího řízení ve vztahu ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny není dokument (či informace), který by byl zákonem jako povinná náležitost písemné zprávy o hodnocení nabídek vyžadován. Ačkoliv postup zadavatele v šetřené věci, kdy ponechal ve zprávě o hodnocení nabídek mylnou či zavádějící informaci, může vykazovat jisté znaky netransparentnosti, nelze se o takové opomenutí opírat bez dalšího. Zákon jako součást písemné zprávy o hodnocení nabídek (či její náležitost) nevyžaduje písemnost obsahující zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele (či ostatních účastníků zadávacího řízení). Zadavatelovo pochybení spočívající v uvedení mylné informace o příloze zprávy o hodnocení nabídek tak nelze považovat za natolik validní a způsobující nepochopení či zkreslení záměru zadavatele, aby mohlo samo o sobě způsobit vadnost oznámení o výběru dodavatele a vyvolat tak nezákonnost zadavatelova jednání.
72. Úřad v souvislosti s výše uvedeným doplňuje, že z obsahu návrhu navrhovatele jednoznačně vyplývá, že navrhovatel napadá nepřipojení přílohy č. 1 zprávy o hodnocení nabídek dodavatele k oznámení o výběru dodavatele, a nikoli nezákonnost postupu zadavatele při výsledném posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Návrhová argumentace není navrhovatelem postavena na tom, že zadavatel kupříkladu neposoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, či ji posoudil nesprávně event. na tom, že z oznámení o výběru dodavatele neplyne, jak zadavatel posoudil zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele (navrhovatel namítal postup posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatelem pouze ve vztahu
k účastníkovi ABIRAIL CZ s.r.o. – k tomu Úřad odkazuje na závěry Úřad uvedené níže), nýbrž na tom, že měla být adresátům oznámení o výběru dodavatele poskytnuta jako jeho součást i příloha č. 1 zprávy o hodnocení nabídek, když připojení této přílohy bylo avizováno v samotném textu zprávy o hodnocení nabídek. Byť situace, kdy zadavatel nepřipojil k oznámení o výběru dodavatele přílohu, jejíž připojení (v textu přiložené zprávy o hodnocení nabídek) sám avizuje, může být do jisté míry matoucí a nelze ji jistě považovat za ideální, je třeba zdůraznit, že zákonem není vyžadováno, aby samotné žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a jednotlivá zdůvodnění účastníků zadávacího řízení byla součástí oznámení o výběru dodavatele. Z tohoto důvodu tak v postupu zadavatele, když tyto dokumenty, a tedy přílohu č. 1 zprávy o hodnocení nabídek k oznámení o výběru dodavatele nepřiložil, nelze shledat porušení zákona. Absence nepovinné přílohy oznámení o výběru dodavatele je tedy vadou toliko marginální. Ve světle výše uvedeného považuje Úřad námitku navrhovatele za neopodstatněnou.
K námitce neposouzení mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka ABIRAIL CZ s.r.o.
73. K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad uvádí, že zákonná úprava tohoto institutu je obsažena v § 113 zákona a jeho smyslem je zejména identifikace nabídek, u nichž se lze důvodně obávat, že vzhledem k jejich nízké nabídkové ceně nebude dodavatel schopen za takto nastavenou nabídkovou cenu plnit předmět veřejné zakázky řádně, včas či za stanovených podmínek. Jedná se tedy o institut, který poskytuje ochranu zadavateli, aby takto nechtěné situaci zamezil. Jak vyplývá z § 113 odst. 1 zákona, zadavatel má povinnost provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vždy, a to nejpozději před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Jak dále vyplývá z komentářové literatury, zadavatel musí provést posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny minimálně ve vztahu k vybranému dodavateli.[3]
74. K namítanému neposouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u účastníka ABIRAIL CZ s.r.o. Úřad uvádí následující. Oznámením o výběru dodavatele zadavatel účastníkům řízení oznámil výběr vybraného dodavatele. Vzhledem k tomu, že se účastník ABIRAIL CZ s.r.o. umístil v pořadí až za vybraným dodavatelem, nebylo povinností zadavatele posuzovat nabídkovou cenu ABIRAIL CZ s.r.o. z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, jelikož i v případě, že by nabídková cena účastníka ABIRAIL CZ s.r.o. skutečně vykazovala znaky mimořádně nízké nabídkové ceny a zadavatel si její zdůvodnění nevyžádal, nemohla by mít tato skutečnost vliv na výběr dodavatele v situaci, kdy bylo zadavatelem rozhodnuto o výběru jiného dodavatele (tj. vybraného dodavatele) a toto rozhodnutí bylo ve smyslu § 123 zákona oznámeno ostatním účastníkům zadávacího řízení. V takovém případě by se tedy ze strany zadavatele jednalo o nadbytečný úkon, jenž by představoval toliko administrativní zátěž jak pro zadavatele, tak pro ABIRAIL CZ s.r.o., jelikož účastník ABIRAIL CZ s.r.o. se umístil na druhém místě. Úřad tedy předmětnou námitku navrhovatele považuje za neopodstatněnou.
K namítané nekompatibilitě plnění vybraného dodavatele se stávající technologií
75. K námitce nekompatibility plnění, jež má být dodáno vybraným dodavatelem, s dosavadním systémem zakomponovaným ve vozidlech zadavatele Úřad uvádí následující. V čl. 7.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek, že „může být dodán pouze jeden druh systému a ten bude kompatibilní s již stávajícím nainstalovaným systémem“. Zadavatel tedy požaduje, aby systém dodaný novým dodavatelem byl kompatibilní se systémem, který má zadavatel ve vozidlech již nainstalován. Zadavatel dále nestanovil žádné další požadavky na prokázání toho, že systémy jednotlivých účastníků budou s dosavadním systémem kompatibilní, když se v zadávací dokumentaci omezil pouze na shora citovanou větu. S ohledem na nastavení zadávacích podmínek veřejné zakázky tak nebylo povinností jednotlivých účastníků zadávacího řízení jakkoliv v nabídce doložit a prokázat, že jimi dodávaný systém bude požadovanou kompatibilitu splňovat.
76. Navrhovatel se v návrhu opíral o tvrzení, že vybraný dodavatel (dle zjištění navrhovatele) nejednal se současným dodavatelem dosavadního nainstalovaného systému, se kterým má být nový systém kompatibilní, což dle názoru navrhovatele znemožňuje zajištění úplné kompatibility. Úřad ve vztahu k uvedené námitce považuje za stěžejní skutečnost, že jediný požadavek zadavatele ve vztahu ke kompatibilitě obou systémů byl, aby systémy skutečně byly kompatibilní bez dalšího prokázání konkrétních skutečností či parametrů technického řešení. Vybraný dodavatel tedy neměl povinnost v nabídce dokládat a prokazovat např. právě skutečnost, že by jednal s dosavadním dodavatelem ohledně požadované kompatibility, jak navrhovatel namítá. Nadto je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že dosavadní systém musel být taktéž veřejně vysoutěžen a současně se stále nachází ve vozidlech zadavatele. Nelze tedy vyloučit, že informace o druhu předmětného systému a jeho případné technické parametry lze získat z veřejně dostupných zdrojů.
77. K tvrzení navrhovatele, že se vybraný dodavatel neúčastnil prohlídky místa plnění v důsledku čehož si nemohl být plně vědom, co veřejná zakázka vyžaduje, Úřad uvádí, že účastnit se prohlídky místa plnění nebylo pro účastníky zadávacího řízení povinností, jež by vyplývala ze zadávacích podmínek. Zadavatel v čl. 5. zadávací dokumentace pouze uvedl, kdy a kde se prohlídka místa plnění uskuteční. Z žádného dalšího ustanovení zadávací dokumentace nevyplývá, že by účast na prohlídce místa plnění zadavatel stanovil jako povinnou pro splnění zadávacích podmínek. S ohledem na výše uvedené platí jednoznačný závěr, že prohlídka místa plnění byla fakultativní a nelze tak jakkoliv přikládat k tíži vybranému dodavateli, že se jí neúčastnil, zejména pokud zadavatel posoudil technické řešení vybraného dodavatele jako splňující jím nastavené požadavky. Zadavatel k tomu ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že „[o]dborná komise zadavatele před rozhodnutím o výběru prostudovala produktové listy nabízených komponentů a konstatovala, že tyto bez zbytku splňují požadované technické parametry.“. K uvedenému lze dále odkázat na komentářovou literaturu, kde autoři komentáře považují za „nepřiměřené, pokud by zadavatel postupem dle § 39 odst. 1 in fine v zadávacích podmínkách stanovil, že neúčast při prohlídce místa plnění založí nemožnost podat nabídku.“[4]. Prohlídka místa plnění se koná za účelem „fyzického a smyslového“ seznámení se s předmětem plnění veřejné zakázky dodavateli, neboť takovým způsobem lze snáze získat informace o tom, co je předmětem veřejné zakázky, a snáze pochopit, co je předmětem veřejné zakázky, což může dále napomoci ke snadnějšímu zpracování konkurenceschopné nabídky. Rozhodnutí, zda se dodavatel prohlídky místa plnění zúčastní či nikoli, pak záleží pouze na dodavateli, který musí sám zvážit, zda informace uvedené v zadávací dokumentaci považuje za natolik dostatečné, že je schopen připravit nabídku i bez toho, že by se zúčastnil prohlídky místa plnění. Ze zákona dodavateli nevyplývá žádná povinnost zúčastnit se zadavatelem konané prohlídky místa plnění; ze zákona však naopak vyplývá povinnost zadavatele stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, k čemuž je určen i institut prohlídky místa plnění. Předmětné argumenty navrhovatele týkající se nekompatibility systému vybraného dodavatele s dosavadním nainstalovaným systémem a s tím spojenou neúčastí na prohlídce místa plnění, se kterou navrhovatel spojuje tvrzenou nemožnost řádného plnění veřejné zakázky, se tak pohybují pouze v hypotetické rovině a Úřadu nezbývá, než je odmítnout jako neopodstatněné.
K dalším namítaným skutečnostem
78. K námitce navrhovatele, že předřazení hodnocení nabídek před zjišťování podmínek účasti v zadávacím řízení je v rozporu se zásadou transparentnosti, Úřad uvádí, že z žádného Úřadu dostupného podkladu nevyplývá, že by zadavatel nejprve hodnotil přijaté nabídky dle kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci a až posléze posuzoval, zda jednotlivé nabídky vůbec splňují podmínky stanovené zadávací dokumentací. Tvrzení navrhovatele se tak pohybuje v čistě hypotetické rovině. Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 1. 7. 2024 naopak vyplývá, že se zadavatel zabýval posouzením kvalifikace u všech podaných nabídek. Úřad je dále toho názoru, že za situace, kdy by zadavatel nejprve hodnotil nabídky dle kritérií hodnocení, tedy ekonomické výhodnosti, a až posléze by se zabýval posouzením splnění samotných kvalifikačních podmínek, postrádalo by takové jednání smyslu, pokud by zadavatel posuzoval více nabídek než pouze tu, kterou posoudil jako ekonomicky nejvýhodnější. Z oznámení o výběru dodavatele, konkrétně z protokolu o posouzení kvalifikace, který tvoří přílohu č. 2, vyplývá, že se zadavatel splněním kvalifikačních podmínek u podaných nabídek zabýval a jeho postup tak nevykazuje žádné známky jednání, jež by odporovalo zásadě transparentnosti.
79. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nezachoval jistou úctu k navrhovateli, když v oznámení o výběru dodavatele uvedl chybně název společnosti navrhovatele, Úřad uvádí, že v oznámení o výběru dodavatele zadavatel (na více různých místech) namísto názvu společnosti navrhovatele „ONE SYSTEM s.r.o.“ uvedl nesprávné označení „ONE SYSTÉM s.r.o.“. Úřad k tomu konstatuje, že se zjevně jedná o zcela marginální písařskou chybu spočívající v přebývající čárce nad písmenem E v části názvu společnosti navrhovatele, kdy nelze rozumně předpokládat, že by mohlo dojít k záměně navrhovatele za jiného dodavatele. Způsobená písařská chyba současně evidentně neměla za následek ani uvedení jakkoli hanlivé či jinak „neuctivé“ podoby názvu dané společnosti. Takto jednoduchá chyba v jednom interpunkčním znaménku v názvu společnosti mohla být jednoduše způsobena systémem automatických oprav chyb při vytváření textu a nelze zde bez dalšího dovozovat určitý záměr zadavatele uvést název společnosti navrhovatele nekorektně, natož se záměrem nezachování úcty. Za stěžejní přitom Úřad považuje skutečnost, že byl navrhovatel v oznámení o výběru dodavatele dále řádně identifikován, včetně identifikačního čísla osoby (IČO) a sídla. Z uvedených důvodů Úřad uvedenou námitku navrhovatele považuje za zcela neopodstatněnou a zejména nemající potenciál založit nesoulad se zákonem.
80. K námitce navrhovatele, že měl zadavatel evidentně o výběru dodavatele jasno již dříve, když k výběru dodavatele došlo až dne 11. 7. 2024 po posouzení nabídek dne 1. 7. 2024 a dále že zadavatel všem účastníkům neposlal žádost o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, uvádí Úřad následující. Zákonnou povinností zadavatele je dle § 123 zákona odeslat oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele. Z rozhodovací praxe Úřadu poté vyplývá, že tuto povinnost lze chápat v tom smyslu, že „zadavatel odešle oznámení o výběru dodavatele v přiměřené době (tj. která zohledňuje např. samotné vyhotovení oznámení o výběru dodavatele popř. provedení dalších nezbytných úkonů ze strany zadavatele např. dle § 122 odst. 3 zákona) od rozhodnutí o výběru dodavatele.“[5]. V šetřeném případě bylo časové rozmezí, jež uplynulo mezi vyhotovením písemné zprávy o hodnocení nabídek (na kterou navrhovatel zjevně naráží), v délce 10 dnů. Úřad na tomto místě nerozporuje, že pokud měl zadavatel dne 1. 7. 2024 již jasno o výběru dodavatele a současně neměl v úmyslu provést další úkony, k vyhotovení samotného oznámení o výběru dodavatele a jeho odeslání zřejmě mohlo dojít dříve, než dne 11. 7. 2024. Úřad nicméně v takto krátkém časovém intervalu, zejména v kontextu celkové délky zadávacího řízení, jež bylo zahájeno dne 3. 5. 2024, neshledává zbytečný průtah, jenž by jakýmkoliv způsobem mohl ohrozit smysl a účel zadávacího řízení. K námitce, že zadavatel neposlal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny všem účastníkům, Úřad předně odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí týkající se neposouzení mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka ABIRAIL CZ s.r.o. a opětovně konstatuje, že povinnost zadavatele požádat o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny nemá zákonem předepsanou ke všem účastníkům, nýbrž pouze ve vztahu k vybranému dodavateli.
81. Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě na základě navrhovatelem namítaných skutečností v postupu zadavatele v souvislosti s oznámením o výběru dodavatele a posouzením splnění zadávacích podmínek dle zadávací dokumentace vybraným dodavatelem neshledal porušení zákona.
82. Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele (s výjimkou argumentace, ževybraný dodavatel nemohl splnit požadavky na technickou specifikaci dle zadávací dokumentace, když na základě jiných smluvních vztahů dodal výrobky konkrétního výrobce, jež podle tvrzení navrhovatele nesplňují technické podmínky veřejné zakázky a že stávající technologie nainstalovaná ve vozidlech zadavatele poskytuje pouze formát dat ve vlastním nekomerčním šifrovaném formátu a není s technologií předmětného konkrétního výrobce kompatibilní) podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Miroslav Cák, advokát, Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha
2. Mgr. Ing. Michal Diamant, advokát, Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha
3. BUSE s.r.o., Masarykova 403/9, 678 01 Blansko
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] ABIRAIL CZ s.r.o., IČO 01732544, se sídlem Peroutková 290/5, Brno-město, 602 00 Brno (dále jen „ABIRAIL CZ s.r.o.“)
[2] Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck. 2017, s. 1192.
[3] viz Šebesta a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online, s. 854.
[4] viz Šebesta a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online, s. 743.
[5] viz rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0253/2018/VZ ze dne 26. 9. 2018