číslo jednací: 48255/2024/163
spisová značka: R0170/2024
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Vybavení vozidel MDPO kamerovým systémem a měřením obsazenosti vozidel |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 17. 12. 2024 |
| Související rozhodnutí | 39543/2024/500 48255/2024/163 |
| Dokumenty |  2024_R0170.pdf 305 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0170/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-48255/2024/163 |
|
Brno 13. 12. 2024 |
V řízení o rozkladu ze dne 5. 11. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- ONE SYSTEM, s. r. o., IČO 02435195, se sídlem U Lipové aleje 719/30, Dubeč, 107 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 8. 2024 Mgr. Ing. Michalem Diamantem, advokátem, ev. č. ČAK 16249, DIAMANT & PARTNERS, s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0657/2024/VZ, č. j. ÚOHS-39543/2024/500 ze dne 18. 10. 2024, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 15. 8. 2024 na návrh navrhovatele ze dne 13. 8. 2024, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Městský dopravní podnik Opava, a. s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, Kylešovice, 747 06 Opava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci signované dne 23. 8. 2024 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. ČAK 21009, AGM partners, s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha,
učiněných v otevřeném řízení při zadávání veřejné zakázky „Vybavení vozidel MDPO kamerovým systémem a měřením obsazenosti vozidel“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020403 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 2024/S 88-268287, jehož účastníkem je i vybraný dodavatel –
- BUSE, s. r. o, IČO 46972552, se sídlem Masarykova 403/9, 678 01 Blansko,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0657/2024/VZ, č. j. ÚOHS-39543/2024/500 ze dne 18. 10. 2024
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení realizované zadavatelem
1. Městský dopravní podnik Opava, a. s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, Kylešovice, 747 06 Opava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci signované dne 23. 8. 2024 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. ČAK 21009, AGM partners, s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] zahájil podle zákona dne 3. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Vybavení vozidel MDPO kamerovým systémem a měřením obsazenosti vozidel“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020403 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 2024/S 88-268287 (dále jen „zadávací řízení“).
2. Podle čl. 7. 3 zadávací dokumentace[2] je předmětem veřejné zakázky dodávka kamerového systému a systému měření obsazenosti (počítání cestujících) do vozidel MHD ve vlastnictví zadavatele „s tím, že u některých vozidel bude dodán pouze jeden druh systému a rovněž může být dodán pouze jeden druh systému a ten bude kompatibilní s již stávajícím nainstalovaným systémem“.
3. Podle seznamu nabídek přijatých v elektronickém nástroji[3] zadavatel obdržel celkem 4 nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – ONE SYSTEM, s.r.o., IČO 02435195, se sídlem U Lipové aleje 719/30, Dubeč, 107 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 8. 2024 Mgr. Ing. Michalem Diamantem, advokátem, ev. č. ČAK 16249, DIAMANT & PARTNERS, s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“) a nabídky vybraného dodavatele – BUSE, s.r.o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 403/9, 678 01 Blansko, (dále jen „vybraný dodavatel“).
4. Oznámením o výběru dodavatele (označeno jako „rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“) ze dne 10. 7. 2024 zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele[4] (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“).
5. Dne 22. 7. 2024 navrhovatel podal námitky[5] proti rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „námitky“). Zadavatel rozhodnutím o námitkách[6] ze dne 1. 8. 2024 námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
II. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný k výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy podle § 248 zákona, obdržel dne 15. 8. 2024 návrh[7] navrhovatele ze dne 13. 8. 2024 téhož dne podle § 250 odst. 1 zákona (dále jen „návrh“) proti úkonům zadavatele, konkrétně proti rozhodnutí o výběru dodavatele a proti rozhodnutí o námitkách.
7. Dnem, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0657/2024/VZ, jehož účastníky jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel (dále jen „správní řízení“).
III. Napadené rozhodnutí
8. Dne 18. 10. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0657/2024/VZ, č. j. ÚOHS-39543/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad podle § 257 písm. h) zákona v části správní řízení zastavil, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky. Konkrétně argumentace navrhovatele uvedená v bodech 24, 38 a 39 návrhu nebyla vůbec obsažena v námitkách, a tedy této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
9. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad podle § 265 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
10. Ve vztahu k neprokázání základní a profesní kvalifikace Úřad konstatoval, že ustanovení § 39 odst. 5 zákona umožňuje zadavateli, aby sám opatřil údaje nebo doklady z veřejně dostupných zdrojů, pokud to neodporuje základním zásadám zadávání veřejných zakázek. Úřad tak nepovažuje za problematické, že zadavatel sám vyhledal výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, přičemž tento postup hodnotí jako transparentní a v souladu se zákonem. Úřad rovněž zdůraznil, že zadavatel nevyužil vlastního vyhledávání informací k ovlivnění hodnocení nabídek, ale pouze k ověření základní způsobilosti vybraného dodavatele. Takový postup nepovažuje za porušení zákona, neboť zadavatel nehodnotil kvalifikaci na základě subjektivních kritérií, ale ověřil skutečnosti z veřejně dostupných zdrojů.
11. Dále se Úřad zabýval námitkou navrhovatele, že zpráva o hodnocení nabídek nebyla dostatečně podrobná. Úřad konstatoval, že ustanovení § 123 odst. 1 zákona nevyžaduje, aby zpráva obsahovala detailní zdůvodnění a popis hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel tedy nemusel v této zprávě podrobně vysvětlovat, jak posuzoval každou technickou podmínku. Úřad rovněž akceptoval vysvětlení zadavatele, že zmínka o příloze, která měla být součástí zprávy, byla administrativní chybou. Tato zmínka neměla vliv na obsah zprávy ani na zákonnost postupu zadavatele.
12. Navrhovatel dále zpochybnil, že zadavatel neposoudil mimořádně nízkou nabídkovou cenu jednoho z uchazečů, který však nebyl vybraným dodavatelem. Úřad tuto námitku posoudil jako irelevantní, neboť se netýkala vybraného dodavatele.
13. K absenci vybraného dodavatele na prohlídce místa (předmětu) plnění Úřad uvedl, že prohlídka místa plnění se koná za účelem „fyzického a smyslového“ seznámení se s předmětem plnění veřejné zakázky dodavateli, neboť takovým způsobem lze snáze pochopit a získat informace o tom, co je předmětem veřejné zakázky, což může dále napomoci ke snadnějšímu zpracování konkurenceschopné nabídky. Rozhodnutí, zda se dodavatel prohlídky místa plnění zúčastní či nikoli, pak záleží pouze na dodavateli, který musí sám zvážit, zda informace uvedené v zadávací dokumentaci považuje za natolik dostatečné, že je schopen připravit nabídku i bez toho, že by se zúčastnil prohlídky místa plnění. Ze zákona dodavateli nevyplývá žádná povinnost zúčastnit se zadavatelem konané prohlídky místa plnění.
14. Argumenty navrhovatele, týkající se nekompatibility systému vybraného dodavatele s dosavadním nainstalovaným systémem a s tím spojenou neúčastí na prohlídce místa plnění, se kterou navrhovatel spojuje tvrzenou nemožnost řádného plnění veřejné zakázky, se tak dle názoru Úřadu pohybují pouze v hypotetické rovině, a proto je Úřad odmítl jako neopodstatněné.
IV. Rozklad navrhovatele
15. Dne 5. 11. 2024 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 21. 10. 2024. Poslední den lhůty pro podání rozkladu připadl na úterý 5. 11. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
16. Navrhovatel po shrnutí dosavadního průběhu zadávacího a správního řízení k napadenému rozhodnutí uvedl, že je nezákonné. Dle názoru navrhovatele je správní řízení stiženo procesními vadami, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Napadené rozhodnutí rovněž spočívá na nesprávném posouzení věci. Závěry Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí navrhovatel pokládá za nedostatečně odůvodněné. Úřad také nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a k označeným důkazům. Úřad tedy neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, a dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Úřad rovněž rezignoval na skutkové a právní posouzení řešené věci a nekriticky převzal závěry zadavatele. Napadené rozhodnutí se řádně a přesvědčivě nevypořádalo s argumentací uplatňovanou v řízení před Úřadem a v zadávacím řízení.
17. Navrhovatel jako laik podal proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele řádně a včas námitky. Platí, že adresáti veřejných subjektivních práv a povinností v oblasti veřejné správy jsou v převážné většině právní laici, na nichž nelze vyžadovat, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně a pojmenovávali věci přesnými zákonnými termíny, případně dokonce citovali v žádostech přesná zákonná ustanovení.
18. Navrhovatel uvádí, že namítal a i nadále namítá nesplnění technické specifikace vybraným dodavatelem (námitky č. 2 a č. 5), což dotvrdil i podaným návrhem (body 23 a 29 návrhu). Navrhovatel uvádí, že zadavatel nevyloučil vybraného dodavatele a rovněž další dva účastníky zadávacího řízení pro nedostatek součinnosti s dodavatelem současné technologie. Navrhovatel uvedl, že žádný z účastníků zadávacího řízení nejednal se současným dodavatelem této technologie, což znemožňuje kompatibilitu mezi novým a stávajícím systémem.
19. Dle názoru navrhovatele tak neobstojí bod 69 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že by relevantním způsobem nenamítal nesplnění technických podmínek vybraným dodavatelem.
20. Navrhovatel se dále vymezuje proti bodu 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že by napadal pouze nepřipojení přílohy č. 1 zprávy o hodnocení nabídek, nikoliv nezákonnost postupu při výsledném posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele.
21. Úřad v napadeném rozhodnutí připouští okrajová pochybení zadavatele, avšak tato považuje za nepodstatná. Případná jednání shledává řádnými a v souladu s principy zadávacího řízení. Navrhovatel se domnívá, že Úřad přehlíží komplexnost pochybení zadavatele v zakázce, kdy v souhrnu z těchto chyb vzniká pochybnost o tom, co bylo důvodem jednotlivých kroků. Úřad tím, že nedostatečně zjistil a posoudil skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, rozhodl v rozporu s ustanovením § 3 ve spojení s ustanovením § 50 odst. 2 a 3 správního řádu.
Závěr rozkladu
22. Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
V. Řízení o rozkladu
23. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
24. Zadavatel ve vyjádření k rozkladu ze dne 11. 11. 2024 uvádí, že i nadále trvá na tom, že oproti námitkám byl návrh navrhovatele nezákonně rozšířen a doplněn. Konkrétně body 24, 38 a 39 návrhu byly rozšířené o argumenty, které nebyly v námitkách, a to včetně příloh návrhu.
25. K navrhovatelem napadenému bodu 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí zadavatel uvádí, že navrhovatel svá tvrzení odvozuje od subjektivních názorů, nikoliv od řádné zdůvodněné argumentace, proč považuje tyto závěry Úřadu za nedostatečné.
26. Ve vztahu k namítanému porušení zásad správního řízení zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele jsou opět obecné a nekonkrétní a jedná se o pouhá tvrzení v teoretické rovině a bez konkrétních důkazů, na základě kterých by bylo vůbec možné vyslovit závěr, že Úřad jakýmkoliv způsobem porušil některé zásady správního řízení, které zmiňuje navrhovatel (porušení zásady materiální pravdy a vyšetřovací zásady).
27. Zadavatel v závěru svého vyjádření konstatuje, že v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, což potvrdil i Úřad napadeným rozhodnutím. Jednotlivá tvrzení navrhovatele považuje zadavatel za vyloženě účelová s cílem vytvořit umělou překážku v pokračování veřejné zakázky.
28. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad navrhovatele zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
29. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
30. Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.
31. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.
VI. K námitkám rozkladu
K rozsahu přezkumného rámce v závislosti na podaném rozkladu a jeho námitkách
32. V podaném rozkladu, zejména v jeho úvodu, navrhovatel v zásadě neuvádí žádné nové konkrétní věcné nebo právní argumenty. Omezuje se na obecné právní floskule a poukazuje na to, že napadené rozhodnutí trpí procesními i obsahovými vadami. Navrhovatel dále tvrdí, že úkony účastníků správního řízení mají být posuzovány podle jejich obsahu, a argumentuje, že účastníci jsou laici, u nichž nelze předpokládat odborné dovednosti. Navrhuje, aby byly jeho argumenty v případě pochybností vykládány v jeho prospěch.
33. Navrhovatel dále tvrdí, že i když některé argumenty nebyly obsaženy v námitkách, neznamená to, že nebyly použity vůbec. Tvrdí, že situaci původně popsal obecněji, a až v návrhu, s pomocí právního zastoupení, tyto argumenty zpřesnil a konkretizoval. Takovou situaci nelze dle něj hodnotit způsobem, jakým to učinil Úřad, tedy že návrhu nepředcházely řádně podané námitky.
34. Navrhovatel rovněž nikterak konkrétně nerozporuje závěry vyplývající z napadeného rozhodnutí, jen s výjimkou konkrétně označených bodů 69 a 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí (k vypořádání souvisejících námitek viz část „K namítané netransparentnosti rozhodnutí o výběru dodavatele“).
35. Většina rozkladových námitek směřuje proti výroku I napadeného rozhodnutí. Navrhovatel má za to, že v návrhu neuváděl nové skutečnosti, než by již uvedl v námitkách.
36. Zbylá část rozkladových námitek směřuje proti procesu výběru dodavatele, který byl dle názoru navrhovatele netransparentní.
K zastavení správního řízení (části návrhu, které nepředcházely řádně a včas podané námitky)
37. Úřad se touto otázkou zabýval detailně v bodech 39–47 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Na základě vzájemného porovnání obsahu námitek a obsahu návrhu dospěl Úřad k závěru, že body 24, 38 a 39 návrhu (včetně příloh uvedených v bodu 46 napadeného rozhodnutí), ve kterém navrhovatel poukazuje na nekompatibilitu nabízeného řešení vybraným dodavatelem se stávajícím řešením, nebyl obsažen v námitkách. Úřad uvedl, že námitky navrhovatele se vůbec nevěnují možnému nesplnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem z důvodu nekompatibility výrobků společnosti STREAMAX, jež byly dle tvrzení navrhovatele užity v dřívějších dodávkách vybraného dodavatele.
38. Navrhovatel v námitkách[8] konkrétně namítal nevyřazení vybraného dodavatele a dalších dvou účastníků zadávacího řízení (část nazvaná „Námitka č. 5“) z důvodu nesplnění technické specifikace. Tito účastníci zadávacího řízení dle názoru navrhovatele nesplnili technickou specifikaci, neboť neprojevili dostatečnou součinnost s dodavatelem současné technologie a neúčastnili se prohlídky místa plnění v sídle zadavatele, a proto dle názoru navrhovatele tyto subjekty nemohly pochopit technické specifikace a požadavky na kompatibilitu nového technického řešení s řešením stávajícím, což může vést až k nefunkčnosti celého systému.
39. V bodech 24, 38 a 39 návrhu[9] navrhovatel tvrdil nesplnění technické specifikace z důvodu, že:
a. záznamové jednotky nejsou osazeny a zabezpečeny HW klíčem nebo čipem pro vyjmutí disku,
b. záznamové jednotky podporují komerční formát videa AVI,
c. kamery nemají požadovaný úhel záběru,
d. nemožnosti zaměnitelnosti disků (záznamových jednotek),
e. záznamové jednotky poskytují data pouze ve vlastním nekomerčním šifrovaném formátu,
f. záznamy nelze použít v aplikacích třetích stran, což je v souladu s požadavky na GDPR,
g. a kamerový systém navíc nepodporuje kamery ani záznamové jednotky čínského výrobce STREAMAX.
40. Úřad ve vztahu k uvedeným přílohám konstatoval, že tyto, stejně jako námitky ohledně uvedené technologie, nebyly součástí námitek. Navrhovateli současně nic nebránilo uplatnit předmětné listiny již při podání námitek. Listiny věnující se záznamovým jednotkám společnosti STREAMAX, datový list záznamového zařízení ze současného vybavení vozidel a definice hardwarového klíče nejsou skutečnosti, které by vyvstaly až v době mezi podáním námitek a podáním návrhu na zahájení správního řízení.
41. Obsah námitek a návrhu a postup Úřadu jsem přezkoumal a dospěl jsem ke závěru, že Úřad správně uvedl, že v daném případě se nemůže jednat o pouhé rozšíření argumentace, neboť tvrzení navrhovatele ve vztahu k nekompatibilitě technického řešení vybraného dodavatele nemá v námitkách žádnou oporu, či pouhý základ, který by byl argumentací v návrhu rozšířen, když se navrhovatel v námitkách vůbec nevěnoval předchozím realizacím vybraného dodavatele a s tím spojeným potenciálním nesplněním technické kvalifikace.
42. O opožděném uplatnění těchto námitek svědčí i ta skutečnost, že zadavatel se vůbec k těmto námitkám (uvedeným až v návrhu) nemohl vyjádřit v rozhodnutí o námitkách, přičemž se ho tato argumentace přímo týká a zadavatel by tak mohl tyto námitky na nekompatibilitu technického řešení vybraného dodavatele potvrdit či vyvrátit. Je to právě zadavatel, který by měl být schopen nejlépe posoudit, zda vybraným dodavatelem nabízené řešení je technicky kompatibilní se stávajícím vybavením dle technických podmínek, které jsou součástí zadávací dokumentace.
43. Uzavírám tedy, že argumentace navrhovatele uvedená v bodech 24, 38 a 39 návrhu nebyla vůbec obsažena v námitkách, a tedy této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Žádné objektivní skutečnosti nebránily navrhovateli v tom, aby s touto argumentací přišel již dříve v rámci námitek, a nikoli až v návrhu. Zároveň se nemůže jednat o rozšíření námitkové argumentace, která vůbec neobsahuje rozporování technického řešení, pokud taková argumentace v námitkách chybí. Navrhovatel v námitkách poukazuje na nekompatibilitu nabízených řešení u všech účastníků zadávacího řízení, a to pouze s ohledem na nedostatek součinnosti se stávajícím dodavatelem a na to, že tito účastníci zadávacího řízení nevyužili svého práva účastnit se prohlídky místa plnění v sídle zadavatele. V návrhu pak navrhovatel namítá, že nabízené plnění nemohlo splnit výše uvedené konkrétní požadavky technické specifikace.
44. S ohledem na shora uvedené konstatuji, že Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl správně a v souladu se zákonem. Odůvodnění Úřadu je zpětně přezkoumatelné a je založeno na obsahovém porovnání námitek a návrhu navrhovatele.
K prokázání základní způsobilosti vybraného dodavatele
45. Ačkoliv tuto námitku navrhovatel v rozkladu neuplatnil, považuji za vhodné na tomto místě nahradit část odůvodnění napadeného rozhodnutí (body 64 a 66), která je na základě mého posouzení chybná a nezohledňuje reálný stav zjištěných skutečností vyplývajících z dokumentace o zadávacím řízení.
46. Činím tak v souladu například s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2023, č. j. 1 As 34/2023-55, kde Nejvyšší správní soud uvedl: „Správní řízení je ovládáno zásadou jednotnosti řízení. Tato zásada (mimo jiné) znamená, že řízení až do vydání rozhodnutí o řádném opravném prostředku představuje jeden celek, tedy totéž řízení zahrnuje jak řízení odehrávající se před správním orgánem prvního stupně, tak i případné odvolací řízení. Tato řízení se tedy pojímají dohromady ve svém komplexu. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů proto tvoří jeden celek. Odvolací či rozkladový orgán může nahradit část odůvodnění orgánu prvního stupně vlastní úvahou a korigovat tak určitá dílčí ‚argumentační zaškobrtnutí‘ (popřípadě doplnit chybějící či strohá odůvodnění) podřízeného správního orgánu v případě, kdy prvostupňové rozhodnutí potvrzuje (srov. např. rozsudek ze dne 27. 2. 2013, č. j. 6 Ads 134/2012 - 47).“
47. V bodech 9 a 10 návrhu navrhovatel uvedl, že vybraný dodavatel měl být vyloučen pro nesplnění kvalifikačních podmínek. Tuto námitku navrhovatel uplatnil v reakci na část odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel ve vztahu k prokázání základní způsobilosti vybraného dodavatele uvedl: „Jedná se o chybu v psaní ze strany zadavatele, u které zadavatel stav vyhodnocuje tak, že nemá dopad na posouzení anebo hodnocení nabídek. Základní způsobilost byla prokázána v nabídce výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ze dne 28.5.2024[10], což je v protokolu o posouzení kvalifikace zmíněno při bodu k profesní kvalifikaci. Podle § 228 odst. 2 ZZVZ zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce. Zadavatel proto v souladu se zákonem výpis vyhledal ve veřejném seznamu a akceptoval jej.“
48. Navrhovatel namítl, že zadavatel sám vyhledal informace, jež prokazují základní způsobilost vybraného dodavatele, v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, resp. že není jasné, zda k doručení výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů došlo ze strany vybraného dodavatele či nikoliv. Dle navrhovatele není z uvedeného důvodu zřejmé, zda došlo k doručení výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vybraným dodavatelem nebo tento kvalifikovaný výpis za vybraného dodavatele zadavatel sám vyhledal a doplnil.
49. Přezkoumáním relevantních dokumentů zadávacího řízení bylo zjištěno, že vybraný dodavatel sám předložil výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tzn. že zadavatel za něj žádné dokumenty prokazující splnění základní (ani jiné) způsobilosti nedoplnil. Konkrétně zadavatel v bodě 6 protokolu o posouzení kvalifikace[11] „Seznam dokladů, kterými uchazeči prokázali profesní způsobilost,“ ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele, uvedl tyto dokumenty: „výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ze dne 28. 5. 2024“[12], „výpis z obchodního rejstříku ze dne 28. 5. 2024“ a „výpis z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne 28. 5. 2024“. Zadavatel rovněž v rozhodnutí o námitkách[13], v rámci reakce na námitku č. 1 navrhovatele (nevyloučení vybraného dodavatele pro nesplnění podmínek zadávací dokumentace) uvedl, že: „Jedná se o chybu v psaní ze strany zadavatele, u které zadavatel stav vyhodnocuje tak, že nemá dopad na posouzení anebo hodnocení nabídek. Základní způsobilost byla prokázána v nabídce výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ze dne 28. 5. 2024, což je v protokolu o posouzení kvalifikace zmíněno při bodu k profesní kvalifikaci.“ Nicméně lze konstatovat, že zadavatel nepostupoval s dodatečnou pečlivostí, neboť jeho konstatování o vyhledání a akceptování výpisu může skutečně být chápáno i tak, že zadavatel za vybraného dodavatele suploval neúplnost nabídky. Nicméně zadavatel měl v tomto případě na mysli pouze to, že vybraným dodavatelem předložený výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ověřil online (viz internetový odkaz v pozn. pod čarou) a akceptoval jej, neboť výpis předložený vybraným dodavatelem se shoduje s výpisem dostupným online. Z citovaných dokumentů tedy vyplývá, že vybraný dodavatel ve své nabídce doložil veškeré potřebné listiny za účelem prokázání své základní i profesní způsobilosti tak, jak zadavatel požadoval. Není tak správné konstatování Úřadu, uvedené v bodě 66 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že zadavatel si výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů týkající se vybraného dodavatele opatřil sám. Současně dodávám, že pochybení Úřadu však nedosahuje takové závažnosti, aby bylo nutno zrušit napadené rozhodnutí, neboť nesprávný závěr Úřadu vycházel z nesprávného závěru zadavatele v rozhodnutí o námitkách a navazujících námitek navrhovatele, a to vše v případě, kdy zadavatel za vybraného dodavatele žádné dokumenty nedoplnil a ověřením výpisu online nepostupoval v rozporu se zákonem.
K namítané netransparentnosti rozhodnutí o výběru dodavatele
50. Rozkladové námitky (s výjimkou těch proti výroku I napadeného rozhodnutí) směřují v zásadě do (ne)transparentnosti procesu při výběru dodavatele, který je zachycen v rozhodnutí o výběru dodavatele a jeho přílohách.
51. Ve správním řízení před Úřadem navrhovatel uplatnil celou řadu námitek (absence dokumentů prokazující posouzení splnění technických požadavků vybraného dodavatele, absence přílohy u písemné zprávy o hodnocení nabídek, neposouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u jiných účastníků zadávacího řízení a vybraného dodavatele, nesprávnost bodového hodnocení, předřazení fáze hodnocení nabídek před zjišťování podmínek účasti v zadávacím řízení a neprojevení dostatečné úcty ze strany zadavatele).
52. Navrhovatel však v rozkladu celou tuto svoji argumentaci opustil. Na straně 2–3 rozkladu pouze uvedl, že námitky učinil součástí návrhu a že konkrétně brojil proti celkem 7 okruhům označeným čísly 1–6 a 8, ale tyto okruhy dále už argumentačně nerozvíjel.
53. Proto mi nezbylo nic jiného než přezkoumat zákonnost rozhodnutí pouze s ohledem na požadavky vyplývající na odůvodnění rozhodnutí podle správního řádu. Námitky proti závěrům Úřadu uvedeným v bodech 69 a 72 napadeného rozhodnutí jsem však přezkoumal i z hlediska správnosti dle námitek navrhovatele.
54. Ze zprávy o hodnocení nabídek[14] vyplývá, že nabídková cena vybraného dodavatele byla zadavatelem vyhodnocena jako mimořádně nízká. Zadavatel se na vybraného dodavatele obrátil s žádostí o písemné zdůvodnění o způsobu stanovení nabídkové ceny, a to z pohledu § 113 zákona. Vybraný dodavatel na tuto žádost reagoval a zadavateli potvrdil, že dodrží zákonem stanovené podmínky při plnění předmětu veřejné zakázky a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
55. Ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se chybějící přílohy zprávy o hodnocení nabídek konstatuji, že § 119 odst. 2 zákona nevyžaduje, aby součástí písemné zprávy o hodnocení nabídek byl i dokument, který zachycuje, jak zadavatel hodnotil jednotlivé technické podmínky. Jeho absence, a tedy absence údajů nad rámec § 119 odst. 2 písm. d) zákona, tedy nemohla vést k porušení zákona. Navíc, jak konstatoval i zadavatel v rozhodnutí o námitkách, jednalo se o administrativní pochybení, kdy zadavatel zapomněl smazat část textu, která uvádí, že součástí zprávy o hodnocení nabídek má být předmětná příloha. Taková administrativní chyba nečiní zprávu o hodnocení nabídek netransparentní.
56. Musím rovněž souhlasit s názorem Úřadu, že navrhovatel napadá formální pochybení (nepřipojení přílohy č. 1 zprávy o hodnocení nabídek), nikoli nezákonnost postupu zadavatele při výsledném posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel nepředložil žádnou argumentaci, která by směřovala proti žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ani proti odůvodnění, které vybraný dodavatel poskytl. Navrhovatel ani neuvedl žádný důvod, pro který by nemohla být veřejná zakázka realizována právě za nabídkovou cenu vybraného dodavatele.
57. Ve vztahu ke zjišťování mimořádně nízké nabídkové ceny u ostatních účastníků zadávacího řízení v souladu s komentářovou literaturou, na kterou odkázal Úřad v bodě 73 napadeného rozhodnutí, konstatuji, že ve smyslu § 113 odst. 1 zákona není povinností zadavatele ji zjišťovat, pokud se nejedná o vybraného dodavatele. Takový postup odpovídá koncepci účelnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení, který se prolíná zákonem (např. také § 39 odst. 4 či § 48 zákona).
58. Ve vztahu k předřazení hodnocení nabídek uvádím, že zákon ve větě první § 39 odst. 4 výslovně zadavateli umožňuje, aby provedl hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti (kvalifikace). Proto Úřad dospěl ke správnému závěru, že námitka navrhovatele v návrhu, že v předmětné věci zadavatel nejdříve hodnotil nabídky a až pak posuzoval kvalifikaci, není relevantní.
59. Rovněž nelze dovozovat nekompatibilitu nabízeného technického řešení vybraného dodavatele (a dalších účastníků zadávacího řízení) s nynějším technickým řešením ve vozidlech zadavatele pouze na základě toho, že tyto subjekty se neúčastnily dobrovolné prohlídky místa plnění v sídle zadavatele, resp. toho, že žádný z účastníků zadávacího řízení nejednal s původním dodavatelem. Jedná se o ničím nepodložené hypotetické úvahy, které nezohledňují odbornost a zkušenosti jednotlivých dodavatelů. Neúčast na prohlídce místa plnění sama o sobě nemůže způsobit nekompatibilitu nabízeného plnění, resp. kompatibilní plnění je možné nabídnout i bez účasti na prohlídce plnění. Nadto, pokud je prohlídka místa plnění ryze fakultativní záležitost, nelze klást účastníkům zadávacího řízení k tíži, že této možnosti nevyužili.
60. S ohledem na shora uvedené mám za to, že Úřad posoudil návrhové námitky správně a předložil dostatečné odůvodnění, které potvrzuje, že zadavatel si při výběru dodavatele počínal transparentně a neporušil tak základní zásady zadávání veřejných zakázek.
Souhrnně k námitkám navrhovatele ve vztahu k zadávacím podmínkám
61. Rovněž odmítám veškeré rozkladové námitky navrhovatele ve vztahu ke znění zadávací dokumentace, neboť nejsou předmětem tohoto správního řízení. Navrhovatel návrhem brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Jeho námitky vůči znění zadávací dokumentace jsou tak opožděné. Pokud navrhovatel považoval nastavené zadávací podmínky v některých částech za diskriminační, měl možnost se proti jejich nastavení bránit námitkami a v případě neúspěchu námitek i návrhem.
62. Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu. Napadené rozhodnutí jsem při tom shledal zákonným a věcně správným, přičemž zároveň konstatuji, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci. Současně řádně označil všechny podklady pro vydání rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní předpisy (a v nich obsažené právní normy), které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.
VII. Závěr
63. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. JUDr. Miroslav Cák, advokát, Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha
2. Mgr. Ing. Michal Diamant, advokát, Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha
3. BUSE s.r.o., Masarykova 403/9, 678 01 Blansko
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Ve správním spise se zadávací dokumentace nachází pod položkou č. 23.
[3] Ve správním spise se seznam obdržených nabídek nachází pod položkou č. 26.
[4] Ve správním spise se rozhodnutí o výběru nachází pod položkou č. 16.
[5] Ve správním spise se námitky nachází pod položkou č. 17.
[6] Ve správním spise se rozhodnutí o námitkách nachází pod položkou č. 18.
[7] Ve správním spise se návrh nachází pod položkou č. 1.
[8] Ve správním spise se námitky nachází pod položkou č. 17.
[9] Ve správním spise se návrh nachází pod položkou č. 1.
[10] Seznam kvalifikovaných dodavatelů je veřejný seznam, který je dostupný pro stěžovatele zde https://skd.nipez.cz/ISVZ/Ciselniky/Seznam.aspx?type=1&vt=1&data=ZmNJQyUzZDQ2OTcyNTUyJTI2
[11] Protokol o posouzení kvalifikace se ve správním spise nachází pod položkou č. 11 jako příloha tohoto dokumentu.
[12] Zvýrazněno předsedou Úřadu.
[13] Ve správním spise se rozhodnutí o námitkách nachází pod položkou č. 18.
[14] Ve správním spise se zpráva o hodnocení nabídek nachází pod položkou č. 16.