číslo jednací: 48544/2024/500
spisová značka: S1061/2024/VZ

Instance I.
Věc Řešení dešťových vod mateřské školy Cítoliby II
Účastníci
  1. městys Cítoliby
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 28. 12. 2024
Dokumenty file icon 2024_S1061.pdf 290 KB

 

Spisová značka:  ÚOHS-S1061/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-48544/2024/500

 

Brno 16. 12. 2024

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

•          městys Cítoliby, IČO 00556262, se sídlem Zeměšská 219, 439 02 Cítoliby,

v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného dne 3. 7. 2023 ke Smlouvě o dílo ze dne 15. 3. 2023 – s vybraným dodavatelem společností Novalex stavební spol. s r.o., IČO 09906304, se sídlem Korunní 2569/108, 101 00 Praha 10 – na realizaci veřejné zakázky s názvem „Řešení dešťových vod mateřské školy Cítoliby II“, zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – městys Cítoliby, IČO 00556262, se sídlem Zeměšská 219, 439 02 Cítoliby – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 15. 3. 2023 na realizaci veřejné zakázky s názvem „Řešení dešťových vod mateřské školy Cítoliby II“, který uzavřel dne 3. 7. 2023 s vybraným dodavatelem – společností Novalex stavební spol. s r.o., IČO 09906304, se sídlem Korunní 2569/108, 101 00 Praha 10 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 2. 8. 2023, ale učinil tak až dne 21. 2. 2024.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I tohoto příkazu se obviněnému – městys Cítoliby, IČO 00556262, se sídlem Zeměšská 219, 439 02 Cítoliby – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ukládá

pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – městys Cítoliby, IČO 00556262, se sídlem Zeměšská 219, 439 02 Cítoliby (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 15. 3. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – společností Novalex stavební spol. s r.o., IČO 09906304, se sídlem Korunní 2569/108, 101 00 Praha 10, (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky s názvem „Řešení dešťových vod mateřské školy Cítoliby II“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem smlouvy dle jejího článku 2 „Předmět díla“ jsou stavební úpravy dle projektové dokumentace a výkazu výměr, dodání dokumentace skutečného provedení stavby vypracované dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, průběžná aktualizace harmonogramu provádění prací, zpracování plánu BOZP na staveništi včetně opatření jeho zajištění či náklady na protipožární ochranu.

3.             Dne 3. 7. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo k vícepracím a méněpracím uvedeným v článku 2 dodatku č. 1 a dále ke změně ceny díla, resp. k jejímu navýšení na částku 4 355 358,76 Kč bez DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 12. 9. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k předmětné veřejné zakázce uvedeno, že uveřejnění dodatku není v souladu s § 219, odst. 1 zákona č. 134/2016, protože veřejný zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 k veřejné zakázce malého rozsahu do 30 dnů od jeho uzavření. 

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

5.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

6.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

7.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

8.             Obviněný uzavřel dne 15. 3. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 3. 7. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1.

9.             Dle článku 5. „Cena díla“ smlouvy byla původně cena díla sjednána ve výši 4 249 691 Kč bez DPH Kč.

10.         Dodatkem č. 1 došlo ke navýšení ceny díla, a to na částku 4 355 358,76 Kč bez DPH, a rovněž došlo ke změně předmětu smlouvy o jednotlivé vícepráce, resp. méněpráce.

11.         Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má platný profil zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/mestys-citoliby , který byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn pod ev. č. Z2018-040041 dne 15. 11. 2018 (dále jen „profil zadavatele“)

12.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 17. 3. 2023 a dodatek č. 1 dne 21. 2. 2024[1].

Právní posouzení

13.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

14.         Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti) a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

15.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

16.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 3. 7. 2023, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 8. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 21. 2. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I tohoto příkazu.

K výroku II příkazu – uložení pokuty

17.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I tohoto příkazu.

18.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

19.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

20.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I došlo dne 3. 8. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

21.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

22.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné,
a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot,
na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“
Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

23.         Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem, který obviněný spáchal dne 15. 10. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0614/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-37178/2023/500 ze dne 29. 9. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. toho

24.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

25.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.

26.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013.

27.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy a dodatků.

28.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

29.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí ve znění dodatku č. 1 částku 4 355 358,76 Kč bez DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

30.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný na profilu zadavatele uveřejnil řádně a včas smlouvu, a to dne 17. 3. 2023, přičemž tato smlouva obsahuje základní informace o smluvním vztahu (tj. zejména informace o dodavateli, s nímž byla uzavřena smlouva, a informace o ceně za plnění veřejné zakázky), čímž z pohledu právem chráněného zájmu veřejnosti (viz výše) poskytl veřejnosti alespoň omezenou možnost zpětné kontroly veřejné zakázky, minimálně co se týče uvedených základních údajů o smluvním vztahu. Úřad rovněž ve prospěch obviněného zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 1 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 21. 2. 2024, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouva byla na profilu zadavatele uveřejněna řádně a včas a dodatek č. 1 obviněný na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

31.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

32.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

33.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 2024[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši 29 985 840 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

34.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

35.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

36.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

  

Obdrží

městys Cítoliby, Zeměšská 219, 439 02 Cítoliby

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en