číslo jednací: 48549/2024/500
spisová značka: S1063/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Stavební úpravy měšťanského domu č.p.8, Jáchymov - podlaha 1. NP |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 12. 2024 |
| Dokumenty |
|
Spisová značka: ÚOHS-S1063/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-48549/2024/500 |
|
Brno 16. 12. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- město Jáchymov, IČO 00254622, se sídlem náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov,
v souvislosti s uveřejněním dodatku č. 1 uzavřeného dne 19. 9. 2023 ke smlouvě o dílo ze dne 24. 5. 2023 s vybraným dodavatelem – BOLID M s.r.o., IČO 26347741, se sídlem Voršilská 2085/3, 110 00 Praha – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy měšťanského domu č.p.8, Jáchymov - podlaha 1. NP“ zadávané jako veřejné zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – město Jáchymov, IČO 00254622, se sídlem náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 24. 5. 2023 na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy měšťanského domu č.p.8, Jáchymov - podlaha 1. NP“, který uzavřel dne 19. 9. 2023 s vybraným dodavatelem – BOLID M s.r.o., IČO 26347741, se sídlem Voršilská 2085/3, 110 00 Praha – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 19. 10. 2023 , ale učinil tak až dne 23. 11. 2023.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Jáchymov, IČO 00254622, se sídlem náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – město Jáchymov, IČO 00254622, se sídlem náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 24. 5. 2023 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – BOLID M s.r.o., IČO 26347741 , se sídlem Voršilská 2085/3, 110 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy měšťanského domu č.p.8, Jáchymov - podlaha 1. NP“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy je dle čl. I. provedení díla „Stavební úpravy měšťanského č. p. 8, Jáchymov - podlaha 1. NP“.
3. Dne 19. 9. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo k rozšíření prací uvedených v položkovém rozpočtu a k navýšení ceny díla.
4. Dne 27. 11. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“). Dodatkem č. 2 došlo ke snížení ceny díla v důsledku méněprací.
5. Obviněný uveřejnil dne 5. 6. 2023 na profilu zadavatele[1] smlouvu na veřejnou zakázku. Dodatek č. 1 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele dne 23. 11. 2023 a dodatek č. 2 dne 11. 12. 2023.
II. POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 30. 10. 2024 podnět z téhož dne k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k předmětné veřejné zakázce uvedeno, že » město Jáchymov neuveřejnilo na profilu zadavatele Dodatek č. 1 uzavřený ke Smlouvě o dílo (předmět díla: „Stavební úpravy měšťanského domu č.p. 8, Jáchymov - podlaha 1.NP“) uzavřený dne 19.09.2023 do 30 dnů od jeho uzavření v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona (…), které stanoví povinnost zveřejňovat na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření, viz Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města Jáchymov za rok 2023 v příloze č. 1.4. Tento Dotatek č. 1 ze dne 19.09.2023 byl uveřejněn na profilu zadavatele až dne 23.11.2023.«. V podaném podnětu je tak vyjádřeno podezření ze spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona z důvodu porušení § 219 odst. 1 zákona.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
10. Obviněný uzavřel dne 24. 5. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 19. 9. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1 a dne 27. 11. 2023 dodatek č. 2.
11. Dle čl. IV. smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 1 567 280,19 Kč bez DPH (tj. 1 898 829,03 Kč včetně DPH).
12. Dodatkem č. 1 došlo k navýšení ceny díla na částku 1 762 160,19 Kč bez DPH (tj. 2 132 213,83 Kč včetně DPH).
13. Dodatkem č. 2 došlo ke snížení ceny díla v důsledku méněprací na částku 1 698 294,84 Kč bez DPH (tj. 2 054 936,75 Kč včetně DPH).
14. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má platný profil zadavatele na adrese qcm.ezak.cz/profile_display_13.html, který byl pod ev. č. Z2022-026717 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 7. 2022.
15. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 5. 6. 2023, dodatek č. 1 dne 23. 11. 2023 a dodatek č. 2 dne 11. 12. 2023.
Právní posouzení
16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.
17. Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
18. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 19. 9. 2023, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 19. 10. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění smlouvy, včetně všech dodatků do 30 dnů od jejich uzavření nesplnil, když předmětný dodatek č. 1 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 23. 11. 2023. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
20. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
21. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
22. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
23. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 20. 10. 2023 tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
24. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
25. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
26. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
27. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
28. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
29. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
30. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena ve znění dodatku č. 1 činí 1 762 160,19 Kč bez DPH (tj. 2 132 213,83 Kč včetně DPH) (ve znění dodatku č. 2 pak částku 1 698 294,84 Kč bez DPH, tj. 2 054 936,75 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
31. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 1 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 23. 11. 2023, tudíž na svou povinnost nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že dodatek č. 1 na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zmařena.
32. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
33. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
34. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
35. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
36. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného[2] na rok 2024 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 74 534 063 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
37. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
38. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
39. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
město Jáchymov, náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


