číslo jednací: 49077/2024/500
spisová značka: S1095/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce podlahy kulturního sálu v Kratochvilce |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 1. 2025 |
| Dokumenty |  2024_S1095.pdf 332 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S1095/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-49077/2024/500 |
|
Brno 20. 1. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Kratochvilka, IČO 00488186, se sídlem č. p. 7, 664 91 Kratochvilka,
v souvislosti s realizací2023 veřejné zakázky „Rekonstrukce podlahy kulturního sálu v Kratochvilce“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě objednávky č. 1/23 ze dne 1. 3. 2023 ve znění objednávky č. 2/2023 ze dne 1. 6. 2023 a objednávky č. 3/2023 ze dne 1. 10. 2023 vystavené v návaznosti na nabídku dodavatele – ZI‑STAV IVANČICE s.r.o., IČO 29208483, se sídlem Palackého náměstí 8, 664 91 Ivančice – a která byla uveřejněna na profilu zadavatele pod identifikačním číslem P23V00035471,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Kratochvilka, IČO 00488186, se sídlem č. p. 7, 664 91 Kratochvilka – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že objednávku č. 1/23 ze dne 1. 3. 2023 ve znění objednávky č. 2/2023 ze dne 1. 6. 2023 vystavenou v návaznosti na nabídku dodavatele – ZI‑STAV IVANČICE s.r.o., IČO 29208483, se sídlem Palackého náměstí 8, 664 91 Ivančice – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce podlahy kulturního sálu v Kratochvilce“ – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 3. 7. 2023, ale učinil tak až dne 18. 12. 2023.
II.
Obviněný – obec Kratochvilka, IČO 00488186, se sídlem č. p. 7, 664 91 Kratochvilka – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že objednávku č. 3/2023,představující dodatek ke vzniklému smluvnímu vztahu vzniklého na základě objednávky č. 1 ze dne 1. 3. 2023 ve znění objednávky č. 2 ze dne 1. 6. 2023 v návaznosti na nabídku dodavatele – ZI‑STAV IVANČICE s.r.o., IČO 29208483, se sídlem Palackého náměstí 8, 664 91 Ivančice – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce podlahy kulturního sálu v Kratochvilce“, kterou signoval a vystavil dne 1. 10. 2023– neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 31. 10. 2023, ale učinil tak až dne 11. 1. 2024.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Kratochvilka, IČO 00488186, se sídlem č. p. 7, 664 91 Kratochvilka – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Kratochvilka, IČO 00488186, se sídlem č. p. 7, 664 91 Kratochvilka (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – vystavil a signoval dne 1. 3. 2023 dodavateli – ZI‑STAV IVANČICE s.r.o., IČO 29208483, se sídlem Palackého náměstí 8, 664 91 Ivančice (dále jen „vybraný dodavatel“) – objednávku č. 1/23 na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Rekonstrukce podlahy kulturního sálu v Kratochvilce“, a to v návaznosti na nabídku dodavatele ze dne 1. 8. 2022 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dne 1. 6. 2023 byla obviněným vystavena objednávka víceprací č. 2/2023 na realizaci veřejné zakázky na základě předložené kalkulace. Celková částka víceprací dle objednávky č. 2/2023 byla vyčíslena na 238 082 Kč bez DPH.
3. Dále dne 1. 10. 2023 byla obviněným vystavena objednávka víceprací č. 3/2023, a to na základě přípisu vybraného dodavatele ze dne 1. 10. 2023. Objednávka č. 3/2023 byla vystavena na částku 2 500 000 bez DPH.
II. POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 23. 8. 2024 podnět mj. k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k veřejné zakázce uvedeno, že zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků v souladu se zákonem.
5. Na základě uvedeného podnětu si Úřad přípisem ze dne 18. 9. 2024 vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, resp. nabídku, objednávku a doklad, který bude prokazovat, kdy byla objednávka doručena dodavateli, a to včetně všech jejích případných příloh, změn a dodatků, též faktury a doklad o úhradě faktury, a dále jeho vyjádření k obsahu podnětu.
6. V přípisu obviněného ze dne 20. 9. 2024 obviněný uvedl, že k překročení původně předpokládaných nákladů (do 500 000 Kč bez DPH) došlo z důvodu následně zjištěného havarijního stavu budovy, když celkový rozsah prací nebylo možné předem odhadnout, a z toho důvodu došlo k navýšení ceny veřejné zakázky. Odhadované závady byly zjišťovány postupně, proto byly postupně uzavírány i objednávky na práce s dodavatelem. Opomenutí zveřejnění objednávek na profilu zadavatele ze strany obviněného bylo neúmyslné, tyto dodatečně zveřejnil dne 11. 1. 2024.
7. Následně v rámci doplnění vyjádření obviněného ze dne 2. 10. 2024 obviněný doložil obdržené nabídky z doby, kdy byla veřejná zakázka poptávána.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. a II. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
9. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
10. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
11. Obviněný vystavil a signoval dne 1. 3. 2023 v návaznosti na nabídku vybraného dodavatele ze dne 1. 8. 2022 objednávku č. 1/23 na realizaci veřejné zakázky. Objednávka byla vybranému dodavateli doručena téhož dne.
12. Podle objednávky č. 1/23 a dle nabídky a kalkulace činila cena 453 253 Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“).
13. Následně byla dne 1. 6. 2023 obviněným vystavena objednávka víceprací č. 2/2023 na realizaci veřejné zakázky na základě předložené kalkulace. Celková částka víceprací dle objednávky č. 2/2023 byla vyčíslena na 238 082 Kč bez DPH. Od okamžiku vystavení objednávky č. 2/2023 tedy celková hodnota veřejné zakázky včetně víceprací přesahuje 500 000 Kč bez DPH.
14. Dále dne 1. 10. 2023 byla obviněným vystavena objednávka víceprací č. 3/2023, a to na základě přípisu vybraného dodavatele ze dne 1. 10. 2023. Objednávka č. 3/2023 byla vystavena na částku 2 500 000 Kč bez DPH.
15. Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že objednávka č. 1/23 byla poprvé uveřejněna[3] dne 18. 12. 2023 a objednávky č. 2/2023 a č. 3/2023 byly na profilu zadavatele uveřejněny[4] společně dne 11. 1. 2024.
Právní posouzení
16. Úřad úvodem konstatuje, že objednávka č. 1/23 na veřejnou zakázku byla vybranému dodavateli doručena dne 1. 3. 2023, tj. dnem podepsání této objednávky. Z uvedené objednávky je zřejmé, že zadavatel objednává plnění podle nabídky podané vybraným dodavatelem. Z toho plyne, že smluvní strany projevily vůli zřídit mezi sebou závazek, jehož obsahem byla povinnost dodavatele dodat zadavateli zboží a stavební práce a povinnost zadavatele zboží a práce převzít a zaplatit za ně dodavateli dohodnutou cenu. Uvedená právní jednání zadavatele a vybraného dodavatele tak ve svém souhrnu naplnila definiční znaky smlouvy [k tomu srov. ustanovení § 1740 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), dle kterého „[o]soba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou“ a dále ustanovení § 1745 občanského zákoníku, v němž se uvádí, že „[s]mlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti“, tedy když je akceptace nabídky (zde objednávky) doručena navrhovateli (zde vybranému dodavateli)]. Obdobně obviněný signoval dne 1. 6. 2023 objednávku víceprací č. 2/2023, která představuje dodatek ke smluvnímu vztahu, který byl založen objednávkou č. 1. Předmětný dodatek, resp. objednávka č. 2 byla tedy uzavřena dne 1. 6. 2023. Obviněný následně dne 1. 10. 2023 signoval objednávku víceprací č. 3/2023, která představuje další dodatek k založenému smluvnímu vztahu, přičemž tento byl uzavřen dne 1. 10. 2023.
17. Úřad v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy účinné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“), kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
18. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
19. Závěry formulované NSS došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
20. Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
21. Úřad v této souvislosti doplňuje, že zákon váže uveřejňovací povinnost na dosažení ceny veřejné zakázky přesahující 500 000 Kč bez DPH, přičemž v případě šetřené veřejné zakázky byla tato hodnota překročena až uzavřením objednávky č. 2/2023, která představuje dodatek ke smluvnímu vztahu založenému objednávkou č. 1. Obviněný tak byl povinen uveřejnit objednávku č. 1/23 ve znění objednávky č. 2/2023 ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. od okamžiku, kdy cena veřejné zakázky přesáhla částku 500 000 Kč bez DPH. Obdobně pak byl povinen uveřejnit též o původního smluvního vztahu založeného objednávkou č. 1.
22. Úřad je toho názoru, že obecně nelze považovat za korespondující se základním smyslem uveřejňovací povinnosti takový výklad zákona, podle něhož by postačovalo uveřejnění pouze dodatku k uzavřené smlouvě, když z uzavíraných dodatků často není ani seznatelný obsah smluvního vztahu a jak k podstatné změně smluvního vztahu uzavřením dodatku došlo. Samotný dodatek tak pro veřejnost může být bez znalosti původně uzavřené smlouvy (objednávky) nicneříkající a jeho uveřejněním by tak nemohl být naplněn cíl uveřejňovací povinnosti spočívající v informování veřejnosti o smluvních vztazích, jimiž jsou vynakládány veřejné prostředky. Z uvedených důvodů tak Úřad v situaci, kdy teprve dodatkem ke smlouvě (v šetřeném případě objednávkou č. 2/2023) je překročena cenová hranice smluvního vztahu 500 000 Kč bez DPH, považuje za nezbytné pro řádné naplnění smyslu uveřejňovací povinnosti uveřejnění smlouvy včetně jejích dodatků, resp. původní objednávky včetně objednávek víceprací.
23. Úřad v této věci odkazuje i na odbornou literaturu[5], ve které je k této problematice uvedeno, že „by bylo nutné vyjít ze stávající judikatury, posuzující například zakázané změny smluv podle § 82 odst. 2 a 7 z. v. z. 2006, podle kterých je nutné posuzovat smlouvu (z pohledu možné změny) ve znění dodatku, tedy smlouvu posuzovat tak, jako by od samého počátku byla uzavřena ve znění dodatku. Po uzavření zmíněného dodatku by tak smlouva překročila hodnotu 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a zadavatel by měl v návaznosti na dodatek povinnost uveřejnit smlouvu včetně jejího dodatku“.
24. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
25. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla objednávka č. 1/23 uzavřena dne 1. 3. 2023 a objednávka č. 2/2023 byla uzavřena dne 1. 6. 2023, byl obviněný povinen objednávku č. 1/23 ve znění objednávky č. 2/2023 na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 3. 7. 2023[6]. Obviněný svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu (objednávku) na profilu zadavatele uveřejnil dodatečně až dne 18. 12. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
26. Z výše uvedeného dále vyplývá, že jelikož byla objednávka č. 3/2023 signována dne 1. 10. 2023, byl obviněný povinen objednávku č. 3/2023 na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 31. 10. 2023. Obviněný svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek (objednávku č. 3/2023) na profilu zadavatele uveřejnil dodatečně až dne 11. 1. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. tohoto příkazu – uložení pokuty
27. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto příkazu.
28. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
29. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
30. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu došlo dne 4. 7. 2023 a dne 1. 11. 2023, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění objednávky č. 1/23 ve znění objednávky č. 2/2023 a objednávky č. 3/2023 na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
31. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
32. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
33. Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy/objednávky č. 1/23 ve znění dodatku/objednávky č. 2/2023 a dodatku/objednávky č. 3/2023 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když objednávku č. 1/23 ve znění objednávky č. 2/2023 a objednávku č. 3/2023 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele nebo prostřednictvím registru smluv v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 3. 7. 2023 a dne 31. 10. 2023, přičemž všechny objednávky č. 1 a č. 2 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele až dne 18. 12. 2023, objednávku č. 3 až dne 11. 1. 2024. Za tyto přestupky lze podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
34. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že uzavření smlouvy/objednávky č. 1/23 ve znění jejího dodatku, tj. objednávky č. 2/2023 předcházelo uzavření sobjednávky č. 3/2023 s vybraným dodavatelem, a tudíž v souvislosti s uveřejněním informace o existenci předmětného smluvního vztahu, který překračuje hranici 500 tis. Kč bez DPH byl zadavatel ve větším prodlení s uveřejněním objednávky č. 3.
35. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
36. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
37. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
38. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
39. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
40. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena dle předložených podkladů činí celkem částku 3 387 237,30 Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
41. Jako přitěžující okolnost Úřad při stanovení výše pokuty shledal skutečnost, že obviněný se dopustil rovněž přestupku při uveřejňování objednávky č. 3/2023 konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu.
42. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dotčené objednávky na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 18. 12. 2023 a dne 11. 1. 2024, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že tyto smlouvy na profilu zadavatele následně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
43. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016, č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26)“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
44. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
45. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.
46. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
47. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[7] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši 8 001 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
48. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
49. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
50. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Kratochvilka, se sídlem č. p. 7, 66491 Kratochvilka
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[2] Dostupném na internetové adrese: https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/kratochvilka (dále jen „profil zadavatele“).
[3] https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/kratochvilka/uzavrene-zakazky/detail-zakazky/N006-23-V00035471/vysledek
[4] https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/kratochvilka/uzavrene-zakazky/detail-zakazky/N006-23-V00035471/zadavaci-dokumentace
[5] PODEŠVA, Vilém, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.
[6] Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy (objednávky) připadl na sobotu 1. 7. 2023, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí dne 3. 7. 2023.
