číslo jednací: 46193/2024/500
spisová značka: S0680/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: ETCS státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy n. Vlt.
• Účastníci:
  1. Správa železnic, státní organizace
  2. ALSTOM Czech Republic a.s.
  3. TTC MARCONI s. r. o.
  4. Cobra Instalaciones y Servicios S.A.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 11. 2. 2025
• Související rozhodnutí: 46193/2024/500; 05005/2025/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0680/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-46193/2024/500

Brno 3. 12. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 8. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, Nové Město, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupen na základě nedatované plné moci JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – společnost, jejímiž členy jsou

ALSTOM Czech Republic a.s., IČO 49902083, se sídlem Václavské náměstí 2132/47, Nové Město, 110 00 Praha 1, vedoucí společník společnosti,

TTC MARCONI s. r. o., IČO 48591254, se sídlem Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10,

Cobra Instalaciones y Servicios S.A., reg. č. 000046748, se sídlem Cardenal Marcelo Spínola 10, 28016 Madrid, Španělské království,

ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 8. 2024 JUDr. Romanem Kramaříkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 08994, se sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00
Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „ETCS státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy n. Vlt.“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-048995,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – společnosti, jejímiž členy jsou ALSTOM Czech Republic a.s., IČO 49902083, se sídlem Václavské náměstí 2132/47, Nové Město, 110 00 Praha 1, TTC MARCONI s. r. o., IČO 48591254, se sídlem Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10 a Cobra Instalaciones y Servicios S.A., reg. č. 000046748, se sídlem Cardenal Marcelo Spínola 10, 28016 Madrid, Španělské království – ze dne 26. 8. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, Nové Město, 110 00 Praha 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „ETCS státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy n. Vlt.“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-048995 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 10. 2023 pod ev. č. Z2023-011521, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.                   ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.                  Zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, Nové Město, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupen na základě nedatované plné moci JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 07145, se Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 21. 3. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání sektorové veřejné zakázky „ETCS státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy n. Vlt.“; předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-048995, ve znění pozdějších oprav (dále „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.                  Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 4.3 zadávací dokumentace ze dne 15. 3. 2023 (dále jen „zadávací dokumentace“) „vypracování projektové dokumentace a následné zhotovení díla ‚ETCS státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy n. Vlt.‘, přičemž dílo bude realizováno na základě uzavřené Smlouvy o dílo, a to dle smluvních podmínek FIDIC ‚žlutá kniha‘ – obecné podmínky pro dodávku technologických zařízení a projektování-výstavbu elektro- a strojně-technologického díla a pozemních a inženýrských staveb projektovaných zhotovitelem, není-li dále uvedeno jinak. Dílo je zadáváno v režimu BIM (Building Information Modeling).“

3.                  Podle bodu 6. zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky
12 842 140 000 Kč bez DPH.

4.                  Navrhovateli bylo dne 17. 7. 2024 doručeno rozhodnutí a oznámení zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), kterým zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona vyloučil.

5.                  Dne 1. 8. 2024 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, které směřovaly proti rozhodnutí o vyloučení (dále jen „námitky“).

6.                  Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 16. 8. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

7.                  Následně byl do datové schránky Úřadu dne 26. 8. 2024 doručen navrhovatelem návrh na přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.                   OBSAH NÁVRHU

8.                  Navrhovatel v úvodu svého návrhu uvádí, že se domáhá zrušení rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách, přičemž následně shrnuje zadavatelovy důvody pro vyloučení navrhovatele, tj. údajné nesplnění technické kvalifikace.

9.                  Navrhovatel následně uvádí, že zadavatel vyhodnotil doklady k prokázání splnění podmínek technické kvalifikace arbitrárně a v rozporu s důkazy, které navrhovatel předložil v rámci zadávacího řízení. Navrhovatel taktéž poukazuje na to, že zadavatel je v případě pochybností o kvalifikaci povinen vykládat podmínky technické kvalifikace extenzivně ve prospěch účastníka, tj. tak, aby se účastník kvalifikoval. Zadavatel dle navrhovatele přistoupil k jeho vyloučení v rozporu s § 48 odst. 1 zákona, když k takovému kroku nebyl dán zákonný důvod.

10.              Navrhovatel spatřuje v postupu zadavatele taktéž porušení zásady transparentnosti a zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace z důvodu odmítnutí dokladů ze zahraničí k doložení technické kvalifikace. Navrhovatel dále poukazuje na koncentrovanou povahu trhu technologie ETCS,[1] kdy navrhovatel uvádí, že „téměř všechny zakázky v odvětví ETCS získává opakovaně jeden a týž dodavatel – společnost AŽD Praha s.r.o. nebo její spřízněné (propojené) osoby.“ Omezení okruhu účastníků zadávacího řízení, tj. taktéž vyloučení navrhovatele, může dle navrhovatele vést k podstatně vyšší ceně veřejné zakázky.

11.              Navrhovatel se následně vyjadřuje k postupu zadavatele při posouzení kvalifikačního požadavku na předložení seznamu významných služeb, k čemuž uvádí následující.

12.              Navrhovatel předložil zadavateli pro doložení významné služby referenční zakázku na zpracování projektové dokumentace v rámci plnění dle Smlouvy č. 90/121/0043/12/Z/l ze dne 19. prosince 2012 o návrhu a instalaci systémů ERTMS/ETCS úrovně 2 a ERTMS/GSM-R spolu s nadřazenými zařízeními pro řízení železničního provozu pro 8 LCS na trati E65 Varšava-Gdyně v rámci projektu POIiŚ 5.1-1 „Modernizace železniční trati E 65/C-E 65 v úseku Warszawa - Gdynia - v rozsahu LCS, ERTMS/ETCS/GSM-R, DSAT napájení hlavní vrstvy a trakční soustavy“ Fáze II“ (dále jen „polská reference“).

13.              Navrhovateli je dle jeho slov ve vztahu k polské referenci vytýkáno, že jejím předmětem bylo zpracování projektové dokumentace, kterou navrhovatel označil jako dokumentaci pro ohlášení stavby (zadavatel, jak je níže uvedeno, požadoval projektovou dokumentaci alespoň na úrovni projektové dokumentace pro stavební povolení, pozn. Úřadu).

14.              Navrhovatel uvádí, že v případě posouzení polské reference zadavatelem je klíčový věcný rozsah projektové dokumentace, nikoliv povolovací proces, ve kterém byla projektová dokumentace využita. Navrhovatel uvádí, že v rámci polské reference byla vypracována projektová dokumentace rozsahem srovnatelná s obsahovými požadavky stanovenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

15.              Navrhovatel uvádí, že, ačkoliv zahraniční standardy projektových dokumentací budou vždy více či méně odlišné, lze projektovou dokumentaci vyhotovenou v rámci polské reference považovat za obdobnou či srovnatelnou projektovým dokumentacím dle českých stavebních vyhlášek.

16.              Navrhovatel je názoru, že v průběhu zadávacího řízení vysvětlil, že pro povolení stavebního záměru, který byl předmětem polské reference, postačuje ohlášení příslušnému stavebnímu úřadu.

17.              Navrhovatel shrnuje, že v rámci zadávacího řízení předložil zadavateli v této věci:

• právní stanovisko polské advokátní kanceláře Brudkiewicz, Suchecka S. K. A. ze dne 2. 7. 2024 (dále jen „právní stanovisko ze dne 2. 7. 2024“).
• podrobnou analýzu srovnatelnosti rozsahu a obsahu projektové dokumentace polské referenční zakázky,
• prohlášení nezávislého experta v oboru projektování drážních staveb v České republice, pana J. B. [pseudonymizováno], které rovněž potvrzuje, že dokumentace zpracovaná v rámci polské reference je co do obsahu srovnatelná s dokumentací pro stavební povolení.

18.              Dle navrhovatele zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách předloženou analýzu srovnatelnosti zcela ignoroval a nezabýval se jí.

19.              Navrhovatel reaguje na tvrzení zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách, dle kterého navrhovatel v odpovědi na třetí žádost o doplnění a objasnění žádosti o účast změnil svá tvrzení ohledně projektové dokumentace polské reference, kdy uvádí, že se snažil věc zadavateli pouze vysvětlit, konkrétně, že v rámci polské reference bylo vypracováno vícero dokumentací – navrhovatel odkazuje na osvědčení objednatele polské reference. Navrhovatel uvádí, že zadavateli vysvětlil, že v rámci polské reference byla plněna projektová dokumentace srovnatelná s projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení a s projektovou dokumentací pro provádění stavby.

20.              Navrhovatel poukazuje na osvědčení objednatele polské reference, které dle navrhovatele prokazuje, že navrhovatel provedl tyto práce: „vyhotovení studie stavby, dokumentace pro územní rozhodnutí/řízení a dokumentace pro stavební povolení, dokumentace pro provedení stavby a dokumentace skutečného provedení včetně zajištění nezbytných správních rozhodnutí a geodetických prací.[2]“ Dle navrhovatele z osvědčení vyplývá, že navrhovatel zpracoval nejen projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení, ale také projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Tento důkaz zadavatel dle navrhovatele zcela přehlíží. Současně navrhovatel uvádí, že osvědčení objednavatele nebylo v rámci zadávací dokumentace jako doklad k prokázání splnění technické kvalifikace požadováno, přesto jej navrhovatel zadavateli předložil.

21.              Navrhovatel poukazuje na ustanovení § 79 odst. 5 zákona, podle kterého má osvědčení objednatele rovnocennou důkazní sílu jako seznam významných služeb.

22.              Navrhovatel se následně vyjadřuje k postupu zadavatele při posouzení kvalifikačního požadavku na předložení seznamu významných stavebních prací, k čemuž uvádí následující.

23.              Navrhovatel předložil zadavateli pro doložení významné stavební práce referenční zakázku na stavební práce „Projektování, provádění prací, podpora a údržba silových, dopravních, telekomunikačních a civilních a bezpečnostních systémů, severoseverozápadní vysokorychlostní koridor, Madrid-Galicia, vysokorychlostní trať: Olmedo-Zamora, úseky Zamora-Pedralba de Praderías a Pedralba de Praderías-Ourense a částečné financování investic. Část 1: Napájecí systémy. Sekce 1: Olmedo-Zamora-Pedralba. Číslo souboru: 4.1/0810.1004/0-00000“ (dále jen „španělská reference“).

24.              Navrhovatel v této části návrhu brojí proti závěru zadavatele, že navrhovatel nedoložil splnění podmínky technické kvalifikace stanovené v bodě 14.1.3 písm. c) zadávací dokumentace, kdy zadavatel požadoval doložení významné stavební práce obsahující nejméně jednu realizovanou stavební práci zahrnující novostavbu nebo rekonstrukci silnoproudých zařízení železničních drah v hodnotě nejméně 150 000 000,- Kč bez DPH (částka 150 000 000,- Kč se dle zadávací dokumentace vztahuje k hodnotě novostavby nebo rekonstrukce silnoproudých zařízení železničních drah, nikoliv k hodnotě stavební práce jako celku). V rámci zadávacího řízení zadavatel neuznal navrhovatelovu španělskou referenci, když od její tvrzené hodnoty 156 676 978,20 Kč[3] odečetl částku 14 868 204,91 Kč, která představuje hodnotu dodávky dálkového ovládání (zadavatel měl tedy španělskou referenci za nedostatečnou, když za její hodnotu považoval částku 141 808 773,30 Kč, která nenaplňuje minimální finanční limit 150 000 000 Kč).

25.              Navrhovatel uvádí, že dálkové ovládání je součástí stavby silnoproudého zařízení, a poukazuje i na fakt, že zadavatel v rámci příloh zadávací dokumentace dispečerskou řídící techniku se silnoproudým zařízením spojuje, když uvádí na různých místech v různých dokumentech spojení „Silnoproudá technologie včetně DŘT.[4]“

26.              Navrhovatel dále uvádí, že po výzvě zadavatele, aby navrhovatel doložil, jaké komponenty systém dálkového ovládání v rámci španělské reference zahrnoval, zadavateli doložil, že systém dálkového ovládání zahrnoval nezbytné součásti silnoproudého zařízení v hodnotě 10 938 385,76 Kč, ale zadavatel tuto odpověď nereflektoval, byť hodnota španělské reference činila ve smyslu tohoto doplnění 152 747 158 Kč a splňovala tedy požadovaný finanční limit.

27.              Navrhovatel podotýká, že odběratelé ETCS zpravidla poptávají dodávku trakčního systému spolu s řídicím systémem a že tyto systémy tvoří jeden funkční celek, když trakční systém bez řídicího systému nelze provozovat. Současně uvádí, že oba systémy se obvykle poptávají a nabízejí za jednu cenu (navrhovatel používá analogii televizoru a dálkového ovládání). Navrhovatel tvrdí, že takto chápal podmínku zadávací dokumentace, tedy že do novostavby či rekonstrukce silnoproudého zařízení lze zahrnout hodnotu dálkového ovládání, a v dobré víře předložil španělskou referenci. Navrhovatel podotýká, že zadavatel si předmětnou podmínku vykládá jinak, a to ke škodě právě navrhovatele.

28.              Navrhovatel dále uvádí, že zadavateli za účelem splnění podmínky stanovené v bodě 14.1.3 písm. c) zadávací dokumentace předložil v rámci aktualizovaného seznamu významných stavebních prací vedle španělské reference taktéž stavební práci realizovanou v rámci zakázky „Výstavba železničního obchvatu Nîmes-Montpellier“ (dále jen „francouzská reference“).

29.              Navrhovatel uvádí, že zadavatel neuznal francouzskou referenci i přesto, že navrhovatelův poddodavatel se na francouzské referenci podílel v rozsahu více než 300 000 000 Kč. Dle navrhovatele se poddodavatel podílel na zhotovení trakční napájecí stanice 25kV a rozvodech P/SP, k čemuž navrhovatel dodává, že je nesporné, že se jedná o silnoproudá zařízení.

30.              Navrhovatel dále uvádí, že z rozhodnutí o vyloučení ani z rozhodnutí o námitkách není zřejmé, proč zadavatel francouzskou referenci neuznal. Zadavatel se dle navrhovatele věcnému posouzení vyhýbá a pouze konstatuje, že francouzská reference byla předložena opožděně a že obsah závazku kvalifikačního poddodavatele podílet se na realizaci veřejné zakázky je neodpovídající. Dle názoru navrhovatele se měl zadavatel doklady francouzské reference zabývat věcně, a to i přesto, že byly doručeny až po uplynutí dle navrhovatele krátké šestidenní lhůty k objasnění žádosti o účast.

31.              K argumentu zadavatele o neodpovídajícím závazku kvalifikačního poddodavatele navrhovatel uvádí, že „tato námitka jen dokresluje Zadavatelův formalistický přístup k hodnocení kvalifikace a podporuje Účastníkovu domněnku, že Zadavatel se snaží ‚najít všemožné skuliny‘, jak ‚označit‘ Účastníka nezpůsobilým pro plnění zakázky.“ K tomu navrhovatel předkládá citaci z písemného závazku poddodavatele.

32.              Navrhovatel se následně vyjadřuje obecně k výkladu kvalifikačních podmínek zadavatelem, který má navrhovatel za nepřípustně restriktivní. Navrhovatel uvádí, že zadavatel blíže neupřesnil pravidla pro uznávání zahraničních referencí a musí tedy dle navrhovatele ve smyslu rozhodovací praxe Úřadu platit, že neurčité zadávací podmínky nemohou být vykládány k tíži účastníků zadávacího řízení.

33.              Dle navrhovatele zadavatel porušuje zásadu zákazu diskriminace, když nepřipouští doložení dokumentů vydaných podle zahraničního práva.

34.              Navrhovatel taktéž poukazuje na to, že vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona je fakultativním oprávněním, ke kterému zadavatel nemusel přistupovat, a vzhledem k nutnosti výkladu zadávacích podmínek, který vede k co nejširšímu okruhu uchazečů, jak vyplývá z citované judikatury NSS, ani neměl.

35.              Navrhovatel dále shrnuje předložené důkazy, které dle jeho názoru dokládají splnění kvalifikačních kritérií, a které současně navrhuje k provedení ve správním řízení, a to:

• osvědčení objednatele polské reference a potvrzení expertů v oboru projektování i zhotovování drážních staveb,
• osvědčení objednatele francouzské reference,
• speciální požadavky zadavatele v části D.1.3 Silnoproudá technologie včetně DŘT.

36.              Navrhovatel dodává, že trh dodávek technologie ETCS je vysoce koncentrovaný, pročež zadavatel zúžením okruhu potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku porušuje zásadu o podpoře účinné soutěže a hospodárném vynakládání veřejných prostředků. Následky této skutečnosti, tedy že s nižším počtem účastníků zadávacího řízení zadavatel obdrží nabídky s vyššími nabídkovými cenami, navrhovatel následně dokládá tabulkou veřejných zakázek, jejichž předmětem byla technologie ETCS, kdy uvádí předpokládanou hodnotu, vybraného dodavatele, vysoutěženou cenu a procentní snížení či zvýšení oproti předpokládané hodnotě u každé jednotlivé veřejné zakázky.

37.              Závěrem se navrhovatel vyjadřuje k časovým aspektům předložení některých zmíněných dokladů, k čemuž uvádí, že zadavatel je ve světle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09709/2021/163/VVá povinen přihlížet i k důkazům, které navrhovatel předložil po uplynutí lhůty k objasnění žádosti o účast, včetně těch, které navrhovatel předložil po rozhodnutí o vyloučení.

38.              Navrhovatel taktéž zadavateli vytýká, že v rámci procesu objasňování kvalifikace navrhovatele nečinil žádné proaktivní kroky ke zjištění stavu věci.

39.              Navrhovatel také rozporuje argument zadavatele, že účastníci zadávacího řízení měli k dispozici dobu 10 měsíců k přípravě žádostí o účast. Dle navrhovatele je tento argument zavádějící, když platí, že zadávací dokumentace se průběžně měnila a současně s ní i harmonogram projektu. Současně navrhovatel uvádí, že dobu 10 měsíců pro projekt ve formě Design&Build není obzvlášť pro zahraniční dodavatele možné považovat za nezvykle dlouhou či komfortní.

40.              Navrhovatel navrhuje k provedení níže uvedené listinné důkazy:

• osvědčení objednatele polské reference,
• prohlášení A. S. [pseudonymizováno], projektanta v oboru železničních staveb odpovědného za projektovou dokumentaci systému ETCS,
• prohlášení J. B. o srovnatelnosti rozsahu projektové dokumentace polské reference s požadavky vyhlášky č. 146/2008 Sb.,
• prohlášení E. W. [pseudonymizováno] ohledně řídícího systému,
• prohlášení P. G. [pseudonymizováno] ohledně řídícího systému,
• osvědčení objednatele francouzské reference.

41.              Navrhovatel se domáhá zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech souvisejících úkonů, na základě kterých zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel nesplňuje technickou kvalifikaci, a uložení nápravného opatření, dle kterého by zadavatel

• uznal doklady předložené navrhovatelem,
• vyzval navrhovatele k předložení předběžné nabídky v zadávacím řízení,
• až do doby přijetí a vyhodnocení účastníkovy předběžné nabídky v zadávacím řízení nepokračoval, zejména nepřistupoval k hodnocení již předložených předběžných nabídek, zdržel se jednání s ostatními účastníky zadávacího řízení, zdržel se vyhlášení vítěze zadávacího řízení a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

III.                   PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

42.              Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 26. 8. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

43.              Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

44.              Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 8. 2024.

45.              Dne 5. 9. 2024 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“). Ve dnech 9. a 10. 8. 2024 byla Úřadu zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v rámci certifikovaného elektronického nástroje. Téhož dne byla do datové schránky Úřadu doručena část dokumentace o zadávacím řízení neobsažená v certifikovaném elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu

46.              Zadavatel v úvodu vyjádření shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a argumenty navrhovatele obsažené v návrhu.

47.              Zadavatel uvádí, že s navrhovatelem opakovaně kvůli posuzování předložených dokladů k prokázání kvalifikace komunikoval, prezentoval své dosavadní závěry a vyzýval navrhovatele k objasnění žádosti ve smyslu doplnění dokladů k prokázání kvalifikace. Nadto zadavatel uvádí, že v rámci 3. výzvy o objasnění žádosti o účast navrhovatele upozornil na hrozící vyloučení.

48.              Odůvodnění rozhodnutí o vyloučení má zadavatel za dostatečné. Taktéž má zadavatel za to, že se řádně vypořádal s argumenty navrhovatele obsaženými v námitkách.

49.              Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že žádný z důkazů, které navrhovatel navrhl k provedení v rámci svého návrhu, nebyl předložen zadavateli v žádné fázi zadávacího řízení, a tyto důkazy byly zadavateli předloženy až po uplynutí všech stanovených lhůt.

50.              Zadavatel uvádí, že rozhodl o vyloučení navrhovatele teprve poté, co navrhovatel ve lhůtě určené 3. výzvou k objasnění žádosti o účast nepředložil nezbytné dokumenty k prokázání kvalifikace. Zadavatel nesouhlasí s tím, že by tento úkon byl nepřiměřený, když k němu přistoupil až v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že navrhovatel o prokázání kvalifikace buď reálně neusiluje, nebo jejího prokázání není schopen.

51.              Zadavatel nesouhlasí s tím, že by jeho postup porušoval zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace v souvislosti s neuznáním dokladů vydaných v zahraničí, a dodává, že v rámci zadávacího řízení přijal od účastníků zadávacího řízení velké množství zahraničních dokladů, a to i od navrhovatele.

52.              V souvislosti s výtkou navrhovatele, dle které zadavatel nevysvětlil, jakou dokumentaci bude považovat za srovnatelnou s dokumentací podle českých stavebních vyhlášek, zadavatel odkazuje na bod 14. 1. 2 zadávací dokumentace. Současně zadavatel uvádí, že souhlasí s navrhovatelem, že obdobnost zpracované dokumentace v rámci zahraniční reference musí být posuzována podle jejího reálného obsahu, a ne názvu druhu povolovacího procesu, pro který byla vyhotovena. K tomuto posouzení zadavatel dodává, že je třeba obdobnost zahraniční dokumentace skutečně prokázat, tj. předložit zadavateli jednoznačné doklady, což navrhovatel dle zadavatele neučinil.

53.              K bodu návrhu, dle kterého zadavatel nedefinoval pojem „silnoproudá zařízení“, zadavatel uvádí, že odkazuje na běžné odborné znalosti dodavatelů. Dle zadavatele není ze strany navrhovatele možné tvrdit, že je odborníkem na dodávky ETCS a současně nebýt znalý pojmu „silnoproudá zařízení.“ Dle zadavatele se jedná o zcela běžný používaný odborný pojem s jasně definovaným obsahem.

54.              Zadavatel uvádí, že lze souhlasit s navrhovatelem, že kvalifikaci spočívající v doložení referenční zakázky, v rámci které byla zhotoveno silnoproudé zařízení včetně dalších technologií, které dohromady tvoří funkční celek silnoproudé stavby, lze pro doložení předmětné kvalifikační podmínky použít, avšak je nutné ze strany navrhovatele doložit finanční hodnotu plnění, které zadávací dokumentaci vyhovuje, tj. hodnotu silnoproudého zařízení bez hodnoty slaboproudého řídícího a ovládacího systému.

55.              Zadavatel nesouhlasí s tím, že by důvodem pro neuznání polské reference byla skutečnost, že jejím předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace v rámci zjednodušeného řízení pro ohlášení stavby. Zadavatel v tomto smyslu uvádí, že sám navrhovatel v rámci seznamu významných služeb označil dokumentaci vyhotovenou v rámci polské reference za projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby. Zadavatel opakovaně žádal navrhovatele o doložení obsahu a rozsahu zhotovené dokumentace pro ověření její údajné srovnatelnosti s projektovou dokumentací pro povolení stavby dle českého právního řádu, což navrhovatel nedoložil.

56.              Ve vztahu k neuznání španělské reference zadavatel uvádí, že postupoval v souladu se zadávací dokumentací i se zákonem, když do minimálního finančního limitu započetl pouze hodnotu vyhovující požadavkům zadávací dokumentace, tj. hodnotu silnoproudých zařízení.

57.              Zadavatel k odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvádí, že považuje za dostačující uvést v odůvodnění jen důvody pro vyloučení. Uvádění splněných kritérií by bylo zbytečné a matoucí, protože nejsou relevantní pro rozhodnutí o vyloučení. Současně zadavatel nerozporuje, že u řady kritérií kvalifikace navrhovatel prokázal jejich splnění.

58.              K odkazu navrhovatele na osvědčení objednatele polské reference, doklady k francouzské referenci a argument, dle kterého je možné do hodnoty silnoproudých zařízení zahrnout i řídicí systém, když tyto dvě součásti ECTS zadavatel v rámci zadávací dokumentace pojímá jako jeden celek, zadavatel uvádí, že tyto důkazy a argumenty mu nebyly předloženy v rámci lhůty stanovené ve 3. výzvě k objasnění žádosti o účast a nemohly tak být zohledněny při prokazování kvalifikace navrhovatele.

59.              K argumentu navrhovatele, dle kterého sám zadavatel v rámci zadávací dokumentace pojímá silnoproudá zařízení a slaboproudá zařízení řídícího systému za jeden celek, zadavatel uvádí, že „[c]o se týče skutečnosti, že sám o silnoproudých zařízeních a dispečerské a řídící technice
v zadávací dokumentaci pojednává do značné míry společně, když obvykle využívá formulaci ‚silnoproudá technologie včetně DŘT‘, uvedené nikterak neznamená, že by řídící systém (resp. ovládání, resp. dispečerská a řídící technika) měl být sám o sobě tvořen silnoproudými zařízeními; ostatně pokud by tomu tak bylo, tak právě spojení silnoproudá zařízení a DŘT by bylo nesmyslné, jelikož i DŘT by byla silnoproudým zařízením a nebylo by tak nutné ji ještě znovu zmiňovat za spojkou ‚a‘ nebo ‚včetně‘. Do hodnoty silnoproudých zařízení pro účely prokázání daného kritéria kvalifikace lze přitom zahrnout pouze silnoproudá zařízení; jiná zařízení zadavatel v zadávací dokumentaci započítávat nepřipustil.“

60.              Zadavatel nesouhlasí s argumentací navrhovatele, že bez jeho účasti není možné dosáhnout nižší ceny veřejné zakázky, a poukazuje na případy zadávacích řízení, kdy byla veřejná zakázka zadána za nižší než předpokládanou hodnotu i bez účasti navrhovatele.

61.              K odkazu navrhovatele na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09709/2021/163/VVá ze dne 30. 4. 2021 zadavatel uvádí, že závěry tohoto rozhodnutí nelze aplikovat na šetřenou věc, a to v důsledku odlišného skutkového stavu. Zadavatel dle svých slov aktivně usiloval o získání dokladů k prokázání kvalifikace od navrhovatele a opakovaně navrhovateli stanovoval přiměřené lhůty. Dle zadavatele není namístě, aby byly posuzovány doklady předložené navrhovatelem dodatečně. Opačný postup by dle zadavatele byl proti smyslu § 48 odst. 2 písm. b) zákona, kdy zákon na tomto místě pro případ nedodržení stanovené lhůty ve spojení s § 48 odst. 8 zákona spojuje možnost vyloučení ze zadávacího řízení. Pokud by měl zadavatel postupovat tak, jak uvádí navrhovatel, stalo by se ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona neaplikovatelným. Současně zadavatel poukazuje na to, že v navrhovatelem citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu nebyly účastníkem zadávacího řízení předkládány doklady samy o sobě doplňující nabídku o doklad prokazující kvalifikaci, ale pouze doklady zpochybňující přesvědčivost jiných dokladů. Zadavatel dále upozorňuje, že navrhovatel označuje důkazy, které byly předloženy teprve po uplynutí lhůty k objasnění žádosti o účast a dále byly připojeny k námitkám a návrhu, jako důkazy prokazující splnění kvalifikace navrhovatele. Dle zadavatele tak navrhovatel připouští, že v rámci své žádosti o účast ani v rámci dokládání dokumentů v rámci objasňování žádosti o účast zadavateli nepředložil všechny dokumenty prokazující splnění kvalifikace.

62.              K argumentaci navrhovatele, že desetiměsíční lhůta na přípravu žádosti o účast je zavádějící, protože zadávací dokumentace se průběžně měnila, zadavatel uvádí, že změny v zadávací dokumentaci byly v části týkající se kritérií kvalifikace pouze dílčí, a to na začátku této lhůty. Zadavatel dodává, že argument navrhovatele, že ani lhůta 10 měsíců není dostatečně komfortní pro tak velký projekt typu Design & Build, je lichý, neboť obsah žádosti o účast nevyžaduje věcnou nabídku, ale pouze doklady pro prokázání kvalifikace.

63.              Zadavatel se následně vyjadřuje k argumentaci navrhovatele vztahující se k polské referenci.  Zadavatel uvádí, že navrhovatel zadavateli nepředložil ani ve lhůtách pro objasnění žádosti o účast dokumenty a podklady tvrzené v navrhovatelově žádosti o účast, popř. je nepředložil v tvrzené podobě. Dle zadavatele navrhovatel nepředložil seznam významných služeb obsahující údaje o polské referenci. Dále zadavatel uvádí, že stěžovatel seznam významných služeb předložil původně bez polské reference, ta byla stěžovatelem doplněna teprve na 1. výzvu k objasnění nebo doplnění žádosti o účast, a to jako služba spočívající ve zpracování dokumentace pro ohlášení stavby. Navrhovatel dle zadavatele až na základě 2. výzvy k objasnění žádosti o účast změnil tvrzený obsah významné služby na zpracování dokumentace pro stavební povolení a pro provádění stavby, přičemž toto tvrzení nebylo v souladu s osvědčením objednatele polské reference, které informace o vyhotovení těchto stupňů projektových dokumentací neobsahovalo. Zadavatel tuto argumentaci uzavírá tím, že má jednotlivá tvrzení navrhovatele a předložené doklady za rozporné, pročež zadavatel setrvává v pochybnostech o splnění předmětného kritéria kvalifikace. Zadavatel dále ve vztahu k polské referenci uvádí, že navrhovatel předložil osvědčení objednatele polské reference nejprve k prokázání významné stavební práce, přičemž osvědčení neobsahuje údaje o konkrétních stupních projektových dokumentací, které byly v rámci polské reference vyhotoveny. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že pojmy „dokumentace pro územní rozhodnutí/řízení“ a „dokumentace pro stavební povolení“ a „dokumentace pro provedení stavby“ jsou užívány teprve v upraveném překladu původního osvědčení objednatele polské reference, který navrhovatel předložil po svém vyloučení ze zadávacího řízení. Dle zadavatele osvědčení objednatele polské reference neprokazuje splnění kritéria kvalifikace, a to ani jeho později předložený alternativní překlad, k čemuž zadavatel dodává, že byl předložen po lhůtě a zjevně manipulován ze strany navrhovatele, pročež nedosahuje věrohodnosti standardního osvědčení objednatele.

64.              K argumentu navrhovatele, že předložil kopii projektové dokumentace vyhotovené v rámci polské reference, zadavatel uvádí, že kopii této projektové dokumentace navrhovatel ve skutečnosti nepředložil, neboť byl zadavateli předložen pouze masivně znečitelněný dokument, v důsledku čehož zadavatel nebyl schopen posoudit jeho skutečný obsah. Ani tento doklad dle zadavatele neprokazuje splnění předmětného kvalifikačního kritéria.

65.              K navrhovatelem zmíněnému prohlášení A. S. zadavatel uvádí, že bylo taktéž předloženo teprve po vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Dle zadavatele z tohoto dokumentu navíc vyplývá, že převážná část náležitostí podle českých předpisů v rámci polské reference zpracována být nemusela, resp. zpracována nebyla nebo byla zpracována s odchylkami, pročež prohlášení neprokazuje splnění kvalifikačního kritéria, navíc byl předložen opožděně a současně vyvolává další otázky ohledně obsahu a rozsahu zpracované projektové dokumentace v rámci polské reference.

66.              Zadavatel se dále vyjadřuje k prohlášení projektanta v odvětví projektování drážních staveb – J. B. K prohlášení zadavatel uvádí, že bylo ze strany navrhovatele předloženo teprve dodatečně po jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že prohlášení bylo vyhotoveno s hlavičkou společnosti Valbek SK, spol. s r. o., odštěpný závod – tedy dle zadavatele obchodního partnera navrhovatele. Prohlášení navíc neobsahuje žádné konkrétní ověřitelné informace, pouze strohé konstatování J. B. Doklad dle zadavatele neprokazuje splnění předmětného kvalifikačního kritéria, neboť byl předložen po stanovené lhůtě a jeho přesvědčivost je srovnatelná s prohlášením navrhovatele.

67.              Zadavatel má splnění předmětného kvalifikačního kritéria za neprokázané, když předložené doklady k polské referenci neprokazují, že by jejím předmětem bylo zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení a současně projektové dokumentace pro provádění stavby, jak tvrdí navrhovatel.

68.              Zadavatel tento dílčí bod svého vyjádření uzavírá s tím, že navrhovatel splnění kvalifikačního kritéria dle 14. 1. 2. písm. c) zadávací dokumentace neprokázal, a to ani na základě opakovaných výzev k objasnění a doplnění žádosti o účast. Zadavatel tak postupoval dle zákona, když navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona vyloučil.

69.              Zadavatel se následně vyjadřuje k prokázání kvalifikačního kritéria, které navrhovatel prokazoval španělskou referencí, k čemuž uvádí následující.

70.              Zadavatel předně odmítá, že by v případě požadavku stanoveného v bodě 14. 1. 3. písm. c) zadávací dokumentace existovala „výkladová nejistota.“

71.              Zadavatel si stojí za svým postupem, kdy neposoudil řídicí systém ETCS jako silnoproudé zařízení, neboť je ze své podstaty složen zásadně ze slaboproudých zařízení, a byť je řídicí systém nezbytný k řádnému a bezpečnému provozu silnoproudého zařízení, nelze jeho hodnotu zahrnout do hodnoty novostavby či rekonstrukce silnoproudých zařízení.

72.              Navrhovatel dle zadavatele nepředložil ani na opakované výzvy doklady, které by prokazovaly, že určité části řídicího systému tvoří silnoproudá zařízení, tj. že tyto části lze zahrnout do hodnoty novostavby/rekonstrukce silnoproudých zařízení.

73.              Argumentaci navrhovatele, že objednatelé ETCS poptávají dodávku trakčního systému spolu s řídicím systémem a tyto části spolu tvoří funkční celek, pročež se ETCS poptává a nabízí za jednu cenu, považuje zadavatel za nerelevantní a nepravdivou. Zadavatel má za to, že stavební zakázky jsou realizovány dle připravených projektových dokumentací a naceněného rozpočtu, a že byť lze stavbu ECTS poptávat a nabízet za jednu cenu, je možné rozklíčovat ceny jednotlivých dílčích celků ECTS.

74.              V závěru svého vyjádření se zadavatel věnuje argumentaci navrhovatele ve vztahu k francouzské referenci.

75.              Zadavatel poukazuje na skutečnost, že veškeré doklady francouzské reference byly podány po uplynutí stanovené lhůty. Zadavatel dodává, že navíc závazek kvalifikačního poddodavatele podílet se na plnění veřejné zakázky neodpovídá požadavkům zákona a zadávací dokumentace.

76.              Zadavatel se dále vyjadřuje k návrhům navrhovatele na provedení důkazů.

77.              Zadavatel poukazuje na to, že důkazy, které navrhovatel navrhuje Úřadu k provedení, a které zaslal navrhovatel Úřadu, nebyly zadavateli doručeny spolu se stejnopisem návrhu, pročež má zadavatel za to, že by Úřad měl správní řízení v souladu s § 257 písm. e) zákona zastavit.

78.              Zadavatel dále upozorňuje na to, že navrhovatel v průběhu zadávacího řízení s předkládanými doklady manipuloval (zadavatel odkazuje na osvědčení objednatele polské reference).

79.              Dle zadavatele žádný z uvedených důkazů nebyl zadavateli předložen ve lhůtě stanovené v žádosti o objasnění nebo doplnění žádosti o účast s výjimkou osvědčení objednatele polské zakázky – v tomto případě byl zadavateli ve lhůtě předložen odlišný překlad, jak je uvedeno výše.

80.              Závěrem zadavatel navrhuje zastavení správního řízení dle § 257 písm. e) zákona, popř. zamítnutí návrhu dle § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

81.              Úřad zadavateli usnesením ze dne 10. 9. 2024 stanovil lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provedl a provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

82.              Úřad dne 12. 9. 2024 obdržel od navrhovatele doplnění návrhu na provedení důkazů a vyjádření z téhož dne (dále jen „doplnění návrhu“).

Doplnění návrhu na provedení důkazů a vyjádření

83.              Navrhovatel v doplnění návrhu navrhuje doplnění důkazních prostředků, a to tyto dokumenty:

• úředně ověřený překlad textové části projektové dokumentace (dále jen „úředně ověřený překlad“),
• Příloha 4 - Seznam významných služeb z 2.7.2024,
• čestné prohlášení navrhovatele, že je „etablovaným a renomovaným hráčem na trhu ETCS.“

84.              Navrhovatel dále uvádí, že z úředně ověřeného překladu vyplývá pravdivost tvrzení navrhovatele, že kvalifikační poddodavatel zpracoval projektovou dokumentaci, která je srovnatelná s požadavky na dokumentaci pro stavební povolení dle vyhlášky č. 146/2008 Sb., a seznamu významných služeb, přičemž navrhovatel tento seznam významných služeb poskytl zadavateli v rámci zadávacího řízení a nyní jej přikládá i Úřadu v rámci doplnění návrhu.

85.              Navrhovatel v doplnění návrhu setrvává na svém názoru, že předložením polské reference splnil kvalifikační podmínku dle 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace, a vyjadřuje se
k „začernění“ obsahu zadavateli předložené projektové dokumentace vypracované v rámci polské reference, kdy uvádí, že tak učinil z důvodu ochrany autorských práv a důvěrné povahy projektové dokumentace jako takové.

86.              Dále navrhovatel v rámci doplnění návrhu reaguje na argumentaci zadavatele v rámci vyjádření zadavatele. K výtce zadavatele, že návrh navrhovatele nebyl doručen včas, navrhovatel uvádí, že má za to, že dle § 251 odst. 2 zákona postačuje zaslání samotného návrhu bez příloh.

Další průběh správního řízení

87.              Úřad navrhovateli usnesením ze dne 20. 9. 2024 stanovil lhůtu k provedení úkonu – podání vyjádření, zda je rozsah projektové dokumentace pro zjednodušené řízení o ohlášení stavby podle práva Polské republiky shodný s rozsahem projektové dokumentace pro řízení o vydání stavebního povolení podle práva Polské republiky, a pokud ano, k předložení důkazů prokazujících tuto skutečnost.

88.              Dne 2. 10. 2024 byla Úřadu doručena reakce navrhovatele z téhož dne.

Reakce navrhovatele na výzvu ze dne 2. 10. 2024

89.              Navrhovatel uvádí, že projektová dokumentace vypracovaná v rámci plnění polské reference by byla obsahově stejná i v případě, že by dílo, jehož zhotovení bylo předmětem polské reference, vyžadovalo dle polského právního řádu vydání stavebního povolení (tj. pokud by se v rámci polského právního řádu neuplatnila výjimka, dle které je možné postupovat ve zjednodušeném řízení pro ohlášení stavby).

90.              Svou odpověď navrhovatel rozvádí tak, že „[p]okud je předmětem projektu výstavba nebo rekonstrukce stavebních objektů nebo podzemních sítí zástavby pozemku a celou problematiku lze zachytit v plánu zástavby pozemku nebo lokality (čl. 34 odst. 3b polského stavebního zákona) a současně se projekt týká výstavby zařízení pro zásobníky zkapalněných ropných plynů, přípojek inženýrských sítí nebo objektů terénních úprav na veřejných prostranstvích (čl. 30 odst. 3 až 4 polského stavebního zákona), má projektová dokumentace potřebná jak pro získání stavebního povolení, tak pro ohlášení stavby stejný rozsah.“

91.              K prokázání svých tvrzení navrhovatel v rámci své reakce na výzvu předkládá právní stanovisko zpracované advokátem polské advokátní kanceláře Brudkiewicz Sucheka S. K. A. ze dne 2. 10. 2024 (dále jako „právní stanovisko ze dne 2. 10. 2024“).

Další průběh správního řízení

92.              Úřad přípisy ze dne 20. 9. 2024 oslovil dva zbývající účastníky zadávacího řízení, tj. společnosti Siemens Mobility, s.r.o., IČO 06931995, se sídlem Siemensova 2715/1, 155 00 Praha 5, a AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, 106 00 Praha 10, za účelem poskytnutí odborných informaci. Konkrétně se Úřad uvedených subjektů dotazoval na to, jak definují silnoproudá zařízení, a dále, zda lze zařízení pro dálkové řízení a dispečerskou řídicí techniku technologie ETCS úrovně 2 považovat za silnoproudé zařízení.

93.              Dne 8. 10. 2024 Úřad vydal rozhodnutí, kterým nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0680/2024/VZ.

94.              O poskytnutí odborného stanoviska k otázkám uvedeným v bodě 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí požádal Úřad přípisem ze dne 8. 10. 2024 taktéž další subjekty, a to veřejné vysoké školy, které disponují vědeckými pracovišti kvalifikovanými vyjádřit se k odborným otázkám zaměřeným na problematiku elektrotechniky a elektronických zabezpečovacích systémů v dopravě, konkrétně:

• České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6,
• Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno,
• Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava, a
• Univerzita Pardubice, IČO 00216275Studentská 95, 530 09 Pardubice.

95.              Dne 1. 10. 2024 bylo Úřadu doručeno poskytnutí informace od Siemens Mobility, s.r.o. ze dne 30. 9. 2024 (dále jen „poskytnutí informace 1“).

96.              Dne 14. 10. 2024 bylo Úřadu doručeno poskytnutí informace od AŽD Praha s.r.o. ze dne 8. 10. 2024 (dále jen „poskytnutí informace 2“).

97.              Dne 14. 10. 2024 bylo Úřadu doručeno odborné stanovisko od Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava ze dne 10. 10. 2024 (dále jen „odborné stanovisko 1“).

98.              Dne 16. 10. 2024 bylo Úřadu doručeno odborné stanovisko od Vysokého učení technického v Brně z téhož dne (dále jen „odborné stanovisko 2“).

99.              Dne 17. 10. 2024 bylo Úřadu doručeno odborné stanovisko od Českého vysokého učení technického v Praze z téhož dne (dále jen „odborné stanovisko 3“).

100.          Dne 21. 10. 2024 byl Úřadu doručen nedatovaný přípis od Univerzity Pardubice, ve kterém byl Úřad informován o skutečnosti, že vzhledem k dlouhodobé nemoci pracovníka Dopravní fakulty Jana Pernera, který je odborníkem v poptávané oblasti, není Univerzita Pardubice schopna vyhovět žádosti o poskytnutí odborného stanoviska.

Další průběh správního řízení

101.          Dne 16. 10. 2024 byl Úřadu doručen přípis navrhovatele z téhož dne označený jako „Vyjádření k podmínce novostavby/rekonstrukce silnoproudých zařízení, žádostem ÚOHS o odborná stanoviska v této věci a související námitky a návrhy Navrhovatele“ (dále jen doplnění vyjádření navrhovatele“).

Doplnění vyjádření navrhovatele ze dne 16. 10. 2024

102.          Navrhovatel opakuje, že dle jeho názoru bylo z jeho strany před vyloučením ze zadávacího řízení doloženo, že realizoval novostavbu či rekonstrukci silnoproudého zařízení v hodnotě alespoň 150 000 000 Kč, což doložil v návaznosti na 3. výzvu k objasnění žádosti o účast (navrhovatel odkazuje na španělskou referenci). Navrhovatel dodává, že zmíněný požadavek kvalifikace doložil taktéž předložením francouzské reference.

103.          Navrhovatel má otázky Úřadu položené vybraným subjektům za bezpředmětné, protože navrhovatel referenci novostavby či rekonstrukce silnoproudého zařízení splnil a vysvětlil. Navrhovatel dodává, že formulace otázek a odpovědi na ně nepovedou k vyjasnění skutkového stavu, naopak dle navrhovatele povedou ke zmatečnosti, k čemuž uvádí následující.

104.          Navrhovatel namítá, že Úřadem položené otázky nemohou vést ke správně zjištěnému stavu, přičemž navrhovatel uvádí, že „pro posouzení otázky, jestli Účastník splnil kvalifikaci je klíčová otázka, jestli novostavba či rekonstrukce silnoproudých zařízení (např. trakčních napájecích stanic) zahrnuje (případně může zahrnovat) i práce a dodávky potřebné ke zhotovení zařízení dálkového řízení/dispečerské řídící techniky, které slouží k (funkčnímu) provozu silnoproudého zařízení; a pro posouzení otázky pod písmenem (i) výše není rozhodující definice silnoproudého zařízení, ale souvislost (neoddělitelnost) systému dálkového řízení se samotným silnoproudým zařízením (systémem), kterou se Navrhovatel snažil Úřadu přiblížit na příměru televizoru a dálkového ovládání.“ Navrhovatel dále uvádí, že Úřad pokládá otázku, zda lze řízení nebo dispečerskou řídicí techniku technologie ETCS úrovně 2 považovat za silnoproudé zařízení, chybně, když dle navrhovatele spor není o povaze řídicího systému ETCS, ale o skutečnosti, jestli práce vynaložené na zhotovení systému dálkového řízení silnoproudého zařízení lze považovat za součást novostavby nebo rekonstrukce silnoproudého zařízení železničních drah.

105.          Navrhovatel navrhuje, aby Úřad otázky reformuloval, a uvádí konkrétní znění, v jakém by dle něj měly být otázky položeny. Navrhovatel dále považuje za nutné, aby Úřad poskytl univerzitám bližší kontext.

106.          Tento dílčí bod navrhovatel uzavírá tak, že „[p]okud Úřad [o]tázky nereformuluje, řízení bude zatíženo vadou nesprávně zjištěného skutkového stavu (až zmatečnosti), protože Univerzity budou odpovídat na otázku, která nemá z hlediska otázky, zda se stavba systému dálkového řízení má počítat do hodnoty rekonstrukce či novostavby silnoproudého zařízení (systému) železničních drah, žádný význam.“

107.          Navrhovatel se dále vyjadřuje k okruhu vybraných subjektů, kterým Úřad výše uvedené otázky adresoval, k čemuž uvádí následující.

108.          Dle navrhovatele „odpověď [k]onkurentů (soutěžitelů o [z]akázku) na Úřadem položené [o]tázky nemůže vést k nepochybnému zjištění skutkového stavu, protože [k]onkurenti nemají žádný zájem poskytnout nestrannou (nezaujatou) odpověď.“

109.          Navrhovatel uvádí, že Úřad by měl oslovit pouze výhradně nezávislé třetí osoby, které nemají zájem na výsledku správního řízení, a současně by Úřad měl odpovědi Úřadem oslovených dodavatelů ignorovat.

110.          Nadto navrhovatel připomíná, že předložil stanoviska nezávislých expertů z oboru, kteří potvrzují, že „systém dálkového ovládání v rámci španělské reference je součástí projektu na klíč a představuje komplexní systém, jehož účelem je řídit a ovládat tok energie do odběrných míst. Umožňuje absolutní kontrolu všech vysokonapěťových zařízení a dalších elementů nezbytných pro správné fungování sítě bez nutnosti mít na místě personál. Rozdělit tento systém na samostatné elementy je velmi složité, protože konečným cílem celého systému je zajistit provoz vysokonapěťového zařízení, takže celý systém dálkového ovládání je považován za součást vysokonapěťových instalací.“ Navrhovatel žádá, aby Úřad tato stanoviska reflektoval.

111.          Navrhovatel se dále vyjadřuje ke srozumitelnosti a přiměřenosti zadávací podmínky doložení seznamu významných staveb, přičemž tvrdí, že zadavatel v rámci veřejné zakázky poptává silnoproudou technologii včetně dispečerské řídicí techniky, právě protože si je on sám vědom, že silnoproudou technologii bez řídicí techniky provozovat nelze a že systémy spolu souvisejí. Podle navrhovatele neexistuje rozumný důvod, proč zadavatel v rámci posouzení španělské reference odděluje hodnotu řídicí techniky od celkové částky španělské reference.

112.          Navrhovatel Úřadu v rámci doplnění vyjádření navrhovatele přiložil záznam konverzace v rámci nástroje ChatGPT, kdy navrhovatel předkládá vygenerované odpovědi týkající se zahrnutí systému dálkového řízení do stavby silnoproudého zařízení na železnici. Navrhovatel z výstupů ChatGPT vyvozuje, že práce na zařízení dálkového řízení ETCS je nutné považovat za součást rekonstrukce či novostavby silnoproudého zařízení na železnici.

113.          Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad vzal v potaz, že navrhovatel referenci na novostavbu či rekonstrukci silnoproudého zařízení v hodnotě 150 000 000 Kč v průběhu zadávacího řízení doložil, resp. aby Úřad v případě pochybností ignoroval odpovědi oslovených dodavatelů na položené dotazy a aby Úřad položil osloveným vysokým školám výše uvedené reformulované otázky.

Další průběh správního řízení

114.          Úřad usnesením ze dne 25. 10. 2024 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

115.          Úřad na základě žádosti zadavatele ze dne 29. 10. 2024 prodloužil usnesením ze dne 30. 10. 2024 účastníkům řízení lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí do 6. 11. 2024.

116.          Dne 6. 11. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).

117.          Dne 6. 11. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“).

Vyjádření navrhovatele ze dne 6. 11. 2024

118.          Navrhovatel uvádí, že právní stanovisko ze dne 2. 10. 2024 dokládá tvrzení navrhovatele, že polská dokumentace pro stavební povolení je srovnatelná s projektovou dokumentace v případě zjednodušeného povolovacího řízení o ohlášení stavby podle polského práva. Ze stanoviska dle navrhovatele dále vyplývá, že projektová dokumentace vyhotovená v rámci polské reference by obstála i v řízení o vydání stavebního povolení podle polského práva.

119.          Navrhovatel znovu uvádí, že by Úřad vůbec neměl přihlížet k odpovědím konkurenčních dodavatelů na Úřadem zaslané žádosti i poskytnutí informace.

120.          K odborným stanoviskům univerzit navrhovatel uvádí, že neposkytují věrohodný podklad pro zjištění skutkového stavu, pokud jde o otázky rozsahu novostavby nebo rekonstrukce silnoproudého zařízení železničních drah a zda lze za součást novostavby nebo rekonstrukce silnoproudého zařízení považovat stavbu zařízení pro dálkové ovládání.

121.          Dle navrhovatele byla otázka č. 2 v rámci žádostí o poskytnutí odborného stanoviska Úřadem položena nesprávně a působí jako zavádějící. V tomto smyslu se navrhovatel ztotožňuje s odpovědí na tuto otázku v rámci odborného stanoviska 3, která podle navrhovatele potvrzuje tvrzení navrhovatele, že sám zadavatel považuje systém dálkového řízení a silnoproudý systém za jeden celek.

122.          K odpovědi v rámci odborného stanoviska 1, tj. že silnoproudá zařízení pracují s vyšším napětím (dle odborného stanoviska 1 s napětím 230 V a vyšším), navrhovatel uvádí, že systém dálkového ovládání v rámci plnění španělské reference pracuje s napětím 230 V, k čemuž navrhovatel Úřadu předkládá nákres jako důkaz k provedení.

123.          Navrhovatel dle jeho názoru ve správním řízení vysvětlil a doložil, proč je projektová dokumentace zpracovaná v rámci polské reference srovnatelná s dokumentací pro stavební povolení dle českého právního řádu. Jako důkaz pro tvrzenou srovnatelnost navrhovatel uvádí prohlášení A. S., projektanta v oboru železničních staveb odpovědného za projektovou dokumentaci systému ETCS L2, úředně ověřený překlad textové části projektové dokumentace a právní stanovisko ze dne 2. 7. 2024.

124.          Navrhovatel dále odkazuje na osvědčení objednatele polské reference. Z osvědčení dle navrhovatele taktéž vyplývá, že v rámci polské reference byla současně vypracována dokumentace skutečného provedení stavby, která sama o sobě k naplnění předmětné kvalifikační podmínky postačuje.

125.          Navrhovatel dále opakuje, že systém dálkového řízení a silnoproudý systém tvoří jeden funkční celek. Navrhovatel uvádí, že neoddělitelnost obou systémů a skutečnost, že oba systémy byly součástí jednoho projektu v rámci španělské reference, byla prokázána, a to doložením stanovisek nezávislých expertů z oboru ze strany navrhovatele.

126.          Navrhovatel s odkazem na text čl.  14. 1. 3 zadávací dokumentace konstatuje, že finanční limit 150 000 000 Kč bez DPH pro splnění předmětné kvalifikační podmínky se nevztahuje k hodnotě samotného silnoproudého zařízení, ale k hodnotě všech prací a dodávek, které jsou potřeba ke zbudování silnoproudého zařízení železničních drah. Navrhovatel trvá na tom, že hodnota dálkového řízení se musí do celkové hodnoty reference započítat.

127.          Navrhovatel má za to, že doklady španělské reference potvrzují navrhovatelovu kvalifikaci a jsou dostačující. To dle navrhovatele platí i pro doklady francouzské reference.

128.          Navrhovatel závěrem svého vyjádření k podkladům uvádí, že setrvává na svém původním návrhu, tj. aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách a rozhodnutí o vyloučení.

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 11. 2024

129.          Zadavatel v úvodu svého vyjádření k podkladům shrnuje dosavadní průběh správního řízení.

130.          Následně se zadavatel vyjadřuje k polské referenci, k čemuž uvádí následující.

131.          Zadavatel shrnuje, že polskou referenci doplnil navrhovatel do seznamu významných služeb na základě 2. žádosti o objasnění žádosti o účast. V rámci seznamu významných služeb navrhovatel uvedl, že předmětem polské reference bylo vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby. Dle zadavatele ze seznamu významných služeb nevyplývalo, o jaký druh projektové dokumentace (ve smyslu 14. 1. 2 zadávací dokumentace) se jedná. Zadavatel proto navrhovatele požádal ve 3. žádosti o objasnění doplnění seznamu významných služeb tak, aby bylo zřejmé, o jaký druh projektové dokumentace se jednalo, a současně jej požádal o doložení rozsahu dokumentace pro ohlášení stavby vypracované v rámci polské reference, resp. o porovnání obsahu s tím stupněm projektové dokumentace, se kterým považuje navrhovatel projektovou dokumentaci polské reference za obdobnou. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že navrhovateli stanovil ve 3. žádosti o objasnění žádosti o účast a doplnění údajů a dokladů ze dne 26. 6. 2024 lhůtu do 2. 7. 2024, přičemž současně navrhovatele informoval, že se jedná již o třetí výzvu k objasnění či doplnění nabídky a že od otevření žádosti o účast uběhly již 4 měsíce, pročež zadavatel v případě neprokázání kvalifikace navrhovatele vyloučí ze zadávacího řízení.

132.          Zadavatel uvádí, že v aktualizovaném seznamu významných služeb v reakci na 3. žádost o objasnění žádosti o účast navrhovatel k polské referenci uvedl, že v rámci ní vypracoval projektovou dokumentaci srovnatelnou s dokumentací pro vydání stavebního povolení a projektovou dokumentací pro provádění stavby. Dle zadavatele ovšem toto vyjádření nebylo v souladu s osvědčením objednatele polské reference předloženým dne 7. 6. 2024 v objasnění žádosti o účast č. 2, které dle zadavatele neobsahuje konkrétní údaje o obsahu a rozsahu vyhotovených projektových dokumentací, pročež podle zadavatele nedošlo k vyvrácení jeho pochybností o splnění předmětného požadavku zadávací dokumentace.

133.          Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že pojmy „dokumentace pro územní rozhodnutí/řízení a dokumentace pro stavební povolení“ a „dokumentace pro provedení stavby“ jsou použity až v [dle zadavatele] upraveném překladu osvědčení objednatele polské reference, přičemž původní překlad předložený zadavateli obsahoval tuto informaci k obsahu dokumentace: „Provádění přípravné dokumentace, stavebních projektů, podrobných návrhů a dokumentace skutečného provedení spolu se získáním potřebných správních rozhodnutí a geodetických služeb.“ Dle zadavatele nebylo z tohoto popisu možné dovodit, že navrhovatel splnil kvalifikační podmínku dle zadávací dokumentace.

134.          Zadavatel opět poukazuje na odlišná znění překladů osvědčení objednatele polské reference, přičemž má za to, že tato skutečnost vzbuzuje objektivní pochybnosti o dodatečné manipulaci. Zadavatel upozorňuje, že druhou verzi překladu (tj. úředně ověřený překlad; pozn. Úřadu) osvědčení objednatele polské reference nemohl zadavatel v době rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nijak zohlednit.

135.          Zadavatel rozporuje vyjádření navrhovatele, že navrhovatel v rámci objasnění žádosti o účast č. 3 doručeného dne 2. 7. 2024 předložil kopii projektové dokumentace vyhotovené v rámci polské reference a její překlad. Dle zadavatele nebylo možné posoudit skutečný obsah projektové dokumentace polské reference z důvodu začernění převážné části textu. Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel poskytl Úřadu v rámci návrhu odlišný překlad „nezačerněné“ textové části projektové dokumentace polské reference. Zadavatel poukazuje na prvotní překlad, který obdržel, kde je titulní stránka označena nadpisem „Stavební projekt“, přičemž překlad doručený Úřadu obsahuje na titulní straně nadpis „Dokumentace pro stavební povolení“.

136.          Zadavatel uvádí, že nemůže jít k jeho tíži skutečnost, že rozhodoval o vyloučení navrhovatele na základě navrhovatelem předložených dokumentů, a to teprve poté, co mu opakovaně poskytoval prostor pro jejich doplnění a objasnění. Tvrzení navrhovatele, že svou kvalifikaci prokázal včas v rámci zadávacího řízení, jsou dle zadavatele jednoznačně nepravdivá, když navrhovatel musel Úřadu předložit alternativní překlady osvědčení objednatele polské reference a projektové dokumentace polské reference, aby těmito dokumenty mohl navrhovatel v rámci správního řízení vůbec argumentovat.

137.          K prohlášení A. S. zadavatel uvádí, že bylo zadavateli předloženo až po vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Dle zadavatele z tohoto prohlášení navíc vyplývá, že převážná část obsahových náležitostí dle českého práva nemusela být v rámci dokumentace polské reference vyhotovené dle polského práva obsažena, resp. podle zadavatele tyto náležitosti nebyly v rámci polské dokumentace zpracovány. Zadavatel upozorňuje, že ani tento dokument nemohl v okamžik rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zohlednit, když byl předložen až v rámci námitek.

138.          K prohlášení J. B. zadavatel uvádí, že bylo taktéž zadavateli předloženo až v rámci námitek, tedy po vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Současně zadavatel opět upozorňuje na skutečnost, že prohlášení J. B. je vyhotoveno s hlavičkou společnosti Valbek SK, spol. s r. o., odštěpný závod, tedy obchodního partnera navrhovatele, a neobsahuje žádné konkrétní ověřitelné informace, pouze strohé konstatování názoru pana J. B. Zadavatel má za to, že citované prohlášení neprokazuje splnění předmětného kvalifikačního kritéria a jeho přesvědčivost je na úrovni vlastního prohlášení navrhovatele.

139.          Zadavatel se dále vyjadřuje k právnímu stanovisku ze dne 2. 7. 2024, k čemuž uvádí, že je zřejmé, že toto stanovisko neobsahuje žádné porovnání obsahu projektové dokumentace polské reference. Zadavatel uvádí, že citované stanovisko se vyjadřuje pouze k problematice účinku ohlášení.

140.          Zadavatel dále konstatuje, že až v rámci právního stanoviska ze dne 2. 10. 2024, které bylo předloženo Úřadu v reakci na jeho usnesení ze dne 20. 9. 2024, bylo obsaženo tvrzení, že projektová dokumentace polské reference by byla obsahově stejná, kdyby polské právo pro projekt polské reference vyžadovalo standardní stavební povolení. Dle zadavatele tuto informaci neobsahovaly žádné doklady předložené před rozhodnutím zadavatele o vyloučení navrhovatele.

141.          Dále zadavatel uvádí, že čestné prohlášení o postavení navrhovatele na trhu ETCS připojené k jeho doplnění návrhu nemůže nahradit neprokázání požadavku zadávací dokumentace.

142.          Dle zadavatele je z navrhovatelem předložených dokladů prokázané, že v rámci polské reference byla zpracována projektová dokumentace naplňující minimálně požadavky dokumentace pro ohlášení stavby podle polského práva, jelikož byla k tomuto účelu využita – jak dle zadavatele vyplývá ze seznamu významných služeb aktualizovaného po objasnění žádosti o účast č. 2. Pokud navrhovatel v objasnění žádosti o účast č. 3 tvrdil něco jiného, je dle zadavatele na něm, aby tyto informace prokázal.

143.          Zadavatel má za to, že výše uvedené vyvrací argumentaci navrhovatele o aplikaci rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 4. 2021, č. j. ÚOHS-09709/2021/163/VVá, k čemuž dodává, že dokumenty předložené navrhovatelem v rámci 3. objasnění žádosti o účast neprokazovaly nová tvrzení dle aktualizovaného seznamu významných služeb. V této situaci tak dle zadavatele nešlo o jeho subjektivní pochybnosti ohledně kvalifikace navrhovatele, ale o objektivní situaci, kdy předložené doklady neprokazovaly splnění kvalifikace, přičemž zadavatel při rozhodování o vyloučení navrhovatele posoudil veškeré dokumenty, které měl k dispozici. Zadavatel uvádí, že v případě citované rozhodovací praxe Úřadu je skutková situace rozdílná v tom, že nyní zadavatel aktivně usiloval o prokázání kvalifikace navrhovatelem a stanovoval opakovaně lhůty k objasnění žádosti o účast.

144.          Závěrem této části zadavatel opakuje, že navrhovatel neprokázal kvalifikaci ve smyslu bodu 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace, a to ani na opakované výzvy k objasnění či doplnění žádosti o účast, pročež zadavatel dále postupoval dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Dle zadavatele by ani prominutí zmeškání lhůty nemělo vliv na toto rozhodnutí, když ani doklady předložené po uplynutí lhůty stanovené v žádosti o objasnění 3 neprokazují kvalifikaci navrhovatele.

145.          V další části vyjádření zadavatele k podkladům se zadavatel vyjadřuje ke španělské referenci, k čemuž uvádí následující.

146.          Dle zadavatele se nejedná v případě nepřipočtení hodnoty zařízení dálkového řízení do celkové hodnoty španělské reference o libovůli zadavatele. Zadavatel uvádí, že dle zadávací dokumentace nebylo možné k prokázání předmětné kvalifikační podmínky započíst do stavebních prací na silnoproudém zařízení na železnici stavební práce na slaboproudém zařízení, přestože tyto práce probíhaly společně.

147.          Zadavatel uvádí na pravou míru argumentaci navrhovatele, že zadavatel tvrdí, že zařízení dálkového řízení je výlučně slaboproudým zařízením a za žádných okolností nechce jeho hodnotu zahrnout do hodnoty španělské reference; zadavatel k tomu uvádí, že navrhovatele opakovaně vyzýval ke specifikaci částí zařízení pro dálkové řízení, které lze zahrnout do hodnoty silnoproudých zařízení ETCS, a že tuto hodnotu lze jednoduše zjistit, když veřejné zakázky na stavební práce jsou v zásadě realizovány dle položkových rozpočtů.

148.          K tvrzení obsaženému ve vyjádření navrhovatele, že systém dálkového řízení je klíčový pro řízení a monitorování trakčních energií celé železniční tratě a tvoří s touto nedělitelný celek, zadavatel uvádí, že toto nerozporuje, avšak uvádí, že tato argumentace nenabízí žádný důkaz, že zařízení dálkového řízení je silnoproudým zařízením. Fakt nezbytnosti pro bezpečný provoz neznamená dle zadavatele, že by taková zařízení byla součástí silnoproudých zařízení. Zadavatel v tomto smyslu poukazuje na obdobnou nutnost zajištění kvalitně a odborně provedené kolejnice či zajištění odborného personálu.

149.          Dle zadavatele jeho závěry podporují taktéž Úřadem obstaraná odborná stanoviska 1 až 3, ke kterým uvádí, že z nich shodně vyplývá, že zařízení dálkového řízení ETCS je slaboproudým zařízením, přičemž může obsahovat silnoproudé prvky – typicky napájení elektrické energie. Zadavatel dodává, že přesně v tomto ohledu se v rámci zadávacího řízení obracel na navrhovatele s žádostmi o objasnění a doplnění žádosti o účast.

150.          K předloženým odborným vyjádřením E. W. a P. G. zadavatel uvádí, že neobsahují žádné skutečnosti ohledně toho, jakou část zařízení pro dálkové řízení lze považovat za silnoproudé zařízení. Citovaná prohlášení dle zadavatele obsahují pouze prohlášení ohledně technologie dálkového řízení ETCS jako o integrální součásti ETCS potřebné pro jeho provoz.

151.          Argumentaci navrhovatele záznamy z konverzace s nástrojem umělé inteligence ChatGPT považuje zadavatel za úsměvnou a dodává, že nelze obecně brát odpovědi generované umělou inteligencí za pravdivé z důvodu vlivu vstupních dat a stanovených mechanismů na generování odpovědi. Dle zadavatele nelze odpovědi vygenerované umělou inteligencí použít v rámci správního řízení.

152.          Dle zadavatele navrhovatel neprokázal v rámci zadávacího řízení splnění kvalifikace stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, pročež zadavatel postupoval dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona.

153.          V poslední části vyjádření k podkladům se zadavatel vyjadřuje k francouzské referenci. Zadavatel uvádí, že navrhovatel v rámci správního řízení neuvedl k francouzské referenci žádné nové skutečnosti a pouze uvádí, že předložením dokladů francouzské reference kvalifikaci splnil. Zadavatel dodává, že zmeškání předmětné lhůty navrhovateli neprominul, resp. navrhovatel o prominutí ani nepožádal, pročež se zadavatel doklady francouzské reference podrobně nezabýval, přičemž opakuje, že má pochybnosti o tom, že doklad prokazující poddodavatelský závazek vyhovuje požadavkům zákona.

154.          Závěrem zadavatel uvádí, že stojí za svou argumentací, že dokumenty, na které navrhovatel
v návrhu odkazuje, tvoří nedílnou součást návrhu a musí tak být doručeny zadavateli spolu se stejnopisem návrhu ve smyslu § 251 odst. 2 zákona, pročež zadavatel setrvává na svém návrhu, aby Úřad správní řízení dle § 257 písm. e) zákona zastavil, popř. aby návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

IV.                   ZÁVĚRY ÚŘADU

155.          Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech důkazů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení a poskytnutých odborných stanovisek rozhodl o zamítnutí návrhu, protože nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující.

Relevantní ustanovení právních předpisů

156.          Dle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

157.          Dle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

158.          Dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

159.          Dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

160.          Dle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

161.          Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže. Podle písm. b) citovaného ustanovení může zadavatel požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

162.          Dle § 151 odst. 4 zákona postupuje zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté zákona a použije také části první, druhou, desátou až třináctou zákona, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která je koncesí, zadavatel postupuje podle části osmé zákona.

163.          Dle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

164.          Dle § 251 odst. 4 zákona nemohou být náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 zákona věty první a druhé dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

165.          Dle § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci v řízení zahájeném na návrh navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

166.          Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

167.          Zadavatel v bodě 14. 1. 2 zadávací dokumentace stanovil zadávací podmínku pro ověření technické kvalifikace spočívající v doložení seznamu významných služeb, ze kterého musí vyplývat, že dodavatel „v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení poskytnul služby, jejichž předmětem byly projektové činnosti spočívající ve zhotovení dokumentace ve stupni projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení (dále jen „DSP“) nebo ve stupni projektové dokumentace pro vydání společného povolení (dále jen „DUSP“) nebo ve stupních projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby (dále jen „DSP+PDPS“) nebo ve stupních projektové dokumentace pro vydání společného povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby (dále jen „DUSP+PDPS“) dle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.“ Současně zadavatel v citovaném bodě požadoval, aby „[p]rojektové dokumentace zhotovované při plnění významných služeb musely být pro stavby železničních drah ve smyslu § 5 odst. 1 a § 3 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a muselo se jednat o projektování, které svým charakterem odpovídá profesnímu obsahu zadávané veřejné zakázky, tj.:

a)      projektování staničního zabezpečovacího zařízení pro alespoň dvě železniční stanice a/nebo traťového zabezpečovacího zařízení pro alespoň dva mezistaniční úseky se souvislou délkou úseku nejméně 20 km,

b)      projektování dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení v souvislé délce trati alespoň 35 km

c)      projektování systému ETCS v souvislé délce trati alespoň 35 km jež zahrnovala alespoň 2 Radioblokové centrály RBC se vzájemným propojením (handover),

d)      projektování systému GSM-R v souvislé délce pokrytí trati alespoň 35 km,

e)      projektování silnoproudých zařízení v rozsahu alespoň jedné měnírny/ rozvodny,

f)       projektování trakčního vedení se střídavým a/nebo stejnosměrným napětím na dvoukolejné nebo vícekolejné trati se souhrnnou délkou traťového úseku nejméně 10 km.“

Dále „[z]adavatel požaduje, aby významné služby kumulativně v souhrnu zahrnovaly projektování všech specifikovaných systémů a objektů. Všechny systémy a objekty však nezbytně nemusí být zahrnuty ve všech významných službách.“

168.          Zadavatel dále v bodě 14. 1. 3 zadávací dokumentace stanovil zadávací podmínku pro ověření technické kvalifikace spočívající v doložení seznamu stavebních prací, ze kterého musí vyplývat, že „dodavatel za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení poskytl stavební práce spočívající v provedení novostavby nebo rekonstrukce na stavbách železničních drah, jak jsou vymezeny v § 5 odst. 1 a v § 3 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako ‚stavební práce‘), jejichž součástí byly činnosti uvedené pod písmenem a) – e), přičemž celková souhrnná hodnota těchto stavebních prací, včetně případných poddodávek, musí činit nejméně 4.000.000.000,- Kč bez DPH, tj. hodnotu 4 mld. je třeba naplnit výhradně z činností (referenčních zakázek) uvedených pod písm. a) – e),“ přičemž zadavatel dále v písm. c) citovaného bodu zadávací dokumentace stanoví, že „nejméně jedna realizovaná stavební práce musí zahrnovat novostavbu nebo rekonstrukci silnoproudých zařízení železničních drah v hodnotě nejméně 150.000.000,- Kč bez DPH (částka 150.000.000,- Kč se vztahuje k hodnotě novostavby nebo rekonstrukce silnoproudých zařízení železničních drah, nikoliv k hodnotě stavební práce jako celku).“

169.          Z certifikovaného elektronického nástroje vyplývá, že navrhovatel podal dne 12. 2. 2024 žádost o účast v zadávacím řízení (dále jen „žádost o účast“).

170.          Přílohou č. 4 žádosti o účast byl seznam významných služeb a stavebních prací, ve kterém navrhovatel pro ověření splnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace uvedl španělskou referenci, přičemž v seznamu u této položky uvedl, že hodnota části referenční zakázky, která odpovídá požadované zadávací podmínce dle bodu
14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, je 156 676 978,10 Kč bez DPH (tj. 5 895 652,99 EUR bez DPH).

171.          Navrhovateli byla dne 14. 3. 2024 doručena žádost zadavatele o objasnění žádosti o účast a doplnění údajů a dokladů z téhož dne (dále jen „žádost 1“).

172.          V reakci na žádost 1 bylo zadavateli od navrhovatele dne 30. 4. 2024 doručeno nedatované objasnění žádosti o účast (dále jen „objasnění 1“).

173.          Navrhovatel v bodě 2.6 objasnění 1 uvádí, že „předkládá doplněné osvědčení v anglickém jazyce s elektronickými podpisy objednatele a s prostým překladem do českého jazyka.“ V českém překladu přiloženého osvědčení objednatele španělské reference ze dne 12. 4. 2024 je v závěru uvedeno, že „[h]odnota výše uvedených prací na novostavbě silnoproudých železničních zařízení přesáhla 5 895 652,99 €. K této částce je třeba přičíst ještě trakční napájecí měnírny (5 336 172,08 €) a část zařízení pro dálkové řízení (559 480,90 €).“

174.          Zadavatel odeslal dne 20. 5. 2024 žádost o objasnění žádosti o účast a doplnění údajů a dokladů č. 2 z téhož dne (dále jen „žádost 2“).

175.          V žádosti 2 zadavatel v bodě 3 ve vztahu ke španělské referenci uvádí, že z osvědčení objednatele španělské reference přiloženého k objasnění 1 vyplývá, že hodnota části španělské reference, a to části zařízení pro dálkové řízení, činila 559 480,90 EUR bez DPH, pročež zadavatel žádá o „objasnění, o jaké zařízení pro dálkové řízení s hodnotou 559 480,90 € se jedná (zda pouze dálkové řízení trakce, či i jiných systémů).“

176.          Dne 7. 6. 2024 bylo zadavateli ze strany navrhovatele doručeno nedatované objasnění žádosti o účast č. 2 (dále jen „objasnění 2“).

177.          Navrhovatel v bodě 2.6 objasnění 2 uvádí: „Systém dálkového řízení uvedený v osvědčení o řádném provedení, přiloženém v předchozích fázích, [španělské reference] sestává ze všech hardwarových, softwarových a komunikačních prvků, které umožňují dálkové řízení, dohled a správu všech systémů souvisejících s dodávkou a absorpcí energie z trakčního vedení železniční tratě, v souladu s kritérii kvality, dostupnosti a bezpečnosti.“ Dále navrhovatel dodává, že „[r]ozsah dálkového řízení lze shrnout takto:

• Řízení a dohled nad elektrickými trakčními měnírnami se všemi souvisejícími prvky a zařízeními (spínače, odpojovače, transformátory, autotransformační stanice, pomocné služby atd.).
• Řízení a dohled nad trakčním vedením (odpojovač vedení, odpojovače nulové zóny, detektory napětí atd.).
• Řízení a dohled nad rozvodem nízkého napětí pro odběratelské systémy instalované podél trati (odběrná místa, napájení technických budov, technických budek, osvětlení tunelů atd.).
• Monitorování alarmů a správa všech systémů pod kontrolou.
• Zavedení bezpečného postupu pro přebírání a předávání řízení mezi centrálními nebo místními stanicemi.
• Řízení koncových prvků ze Systému dálkového řízení energie (CCO, centrální dispečink), z provozu v reálném čase příslušného CRC (regulačního a řídicího střediska) a následně z PRO (regionální provozní stanice, redundance) a PLO (místní provozní stanice).

Všechny tyto funkce lze provádět globálně z Centrálního provozního dispečinku (CCO) a z Regionálního provozního stanoviště (PRO) nebo lokálně z Místních provozních stanovišť (PLO) (omezeno na konkrétní terénní uzly). V celé zeměpisné oblasti musí být řízení možné i v případě zhoršeného fungování pevných telekomunikací, pro které budou umožněny alternativní komunikační trasy.“

178.          Z bodu 2.2 objasnění 2 vyplývá, že navrhovatel, vzhledem k neschopnosti určit stupeň projektové dokumentace ve smyslu zadávací dokumentace u původně předkládané referenční zakázky k prokázání splnění kvalifikace dle 14. 1. 2. písm. c) zadávací dokumentace, aktualizoval seznam významných služeb a stavebních prací, když k prokázání kvalifikace dle bodu 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace, zadavateli předložil polskou referenci.[5] Navrhovatel k objasnění 2 přiložil současně osvědčení objednatele polské reference, a to v polském jazyce a v českém překladu, a položkový rozpočet polské reference.

179.          Objednatel polské reference v osvědčení uvádí, že „ALSTOM Polska S.A. (…) provedla v souladu se smlouvou č. 90/121/0043/12/Z/I ze dne 19. 12. 2012 v rámci projektu OPŽP 7 úkol s názvem "Projektování a instalace systému ERTMS/ETCS úrovně 2 a ERTMS/GSM-R se zabezpečovacím zařízením nadřazené vrstvy pro 8 LCS na 2elezniöní trati E-65 Varšava-Gdyně.1-1.4 "Modernizace Železniční trati E 65/C-E 65 v úseku Varšava - Gdyně " - v rozsahu dodávky LCS nadřazené vrstvy, ERTMS/ETCS/GSM-R, DSAT a trakčního systému" Hodnota prací v rámci zakázky 515 440 599,01 netto 633 991 936,78 hrubého Termín dokončení úkolu: od 19. 12. 2012 do 30. 6. 2020 v souladu s potvrzením o převzetí díla ve smyslu podčlánku 10.1 smluvních podmínek.“ Objednatel polské reference následně uvádí, že předmětem polské reference bylo „[p]rováděni přípravné dokumentace, stavebních projektů, podrobných návrhů a dokumentace skutečného provedeni spolu se získáním potřebných správních rozhodnuti a geodetických služeb.“

180.          Navrhovatel obdržel od zadavatele dne 26. 6. 2024 žádost o objasnění žádosti o účast a doplnění údajů a dokladů č. 3 z téhož dne (dále jen „žádost 3“).

181.          Zadavatel se v bodě 1. žádosti 3 vyjadřuje ke kvalifikační podmínce dle 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace a k předložené polské referenci, přičemž uvádí, že „[z] předloženého seznamu významných služeb však nevyplývá, o zhotovení jaké projektové dokumentace se jednalo, resp. jakému „stupni“ projektové dokumentace (ve smyslu čl. 14.1.2 zadávací dokumentace) zhotovovaná projektová dokumentace odpovídá,“. Zadavatel navrhovatele následně žádá „o doplnění seznamu významných služeb tak, aby bylo ve vztahu k této významné službě zřejmé, o zhotovení projektové dokumentace v jakém stupni se jednalo (ve smyslu čl. 14.1.2 zadávací dokumentace). Zadavatel žádá o objasnění a doložení rozsahu dokumentace pro ohlášení stavby, která byla v rámci plnění významné služby vypracována, resp. porovnání tohoto rozsahu s tím stupněm projektové dokumentace (ve smyslu čl. 14.1.2 zadávací dokumentace), se kterým Dodavatel považuje vypracovanou dokumentaci podle polských předpisů za obdobnou.“

182.          Zadavatel se následně v bodě 2. žádosti 3 vyjadřuje ke španělské referenci, kdy nejprve shrnuje proces objasňování této reference a dále uvádí, že „[z] dodavatelem předložených dokladů [pozn. Úřadu: z kontextu žádosti 3 vyplývá, že se zadavatel odkazuje na doklady předložené navrhovatelem v objasnění 2] stále není zřejmé, jaká část hodnoty dané významné stavební práce vyhovuje výše uvedeným požadavkům zadavatele, resp. zda tato část dosahuje alespoň zadavatelem požadované finanční hodnoty 150.000.000 Kč bez DPH. Je třeba upozornit, že pouze část dané významné stavební práce s hodnotou 5.336.172,08 € dostatečná není, jelikož po přepočtu stanoveným kurzem 1 € = 26,575 Kč odpovídá pouze hodnotě 141.808.773,02 Kč, tedy méně než požadovaných 150.000.000 Kč. Aby zadavatel mohl posoudit dané kritérium technické kvalifikace jako splněné, je třeba doložit, jaká část z Dodavatelem uvedených 559.480.90 € připadá na plnění odpovídají požadavkům zadavatele specifikovaným výše, a jakou část z dané částky je tedy možné pro účely prokázání daného kritéria technické kvalifikace případně započítat.“ Zadavatel následně navrhovatele žádá „o podrobnější objasnění, o jaké zařízení pro dálkové řízení uvedené v osvědčení se jedná, resp. uvedení a doložení konkrétní ceny té části zařízení, která odpovídá požadavkům zadavatele na prokázání daného kritéria technické kvalifikace.“ Závěrem zadavatele konstatuje, že navrhovatel „je oprávněn předložit doklady i k další odlišné významné stavební práci, která požadavky zadavatele jednoznačněji naplní, včetně případně doplnění i dalšího poddodavatele (v takovém případě však může být potřebné uvést také odpovídající úpravy v písemných závazcích poddodavatelů dle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ ve spojení s § 83 odst. 2 ZZVZ.“

183.          V závěru žádosti 3 zadavatel stanovil lhůtu pro doručení objasnění do 2. 7. 2024.

184.          Dne 2. 7. 2024 bylo zadavateli doručeno nedatované objasnění žádosti o účast č. 3 (dále jen „objasnění 3“).

185.          Navrhovatel se k polské referenci vyjadřuje v bodě 2.2 objasnění 3 a uvádí, že „[r]ozsahem a účelem je dokumentace srovnatelná s dokumentací vypracovanou ‚ve stupních projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby (dále jen DSP+PDPS)‘ dle kritérií stanovených Zadavatelem v čl. 14.1.2. zadávací dokumentace.“ K doložení tohoto tvrzení navrhovatel v rámci objasnění 3 předložil právní stanovisko ze dne 2. 7. 2024.

186.          V závěrech právního stanoviska ze dne 2. 7. 2024 je uvedeno, že:

• „Ohlašovací řízení uvedené v článku 29 a článku 30 stavebního zákona je zjednodušeným řízením, které představuje výjimku z povinnosti získat stavební povolení v případech stanovených zákonodárcem.
• Výsledek provedení řízení o ohlášení stavby nebo provedení jiných stavebních prací orgánu architektury a stavební správy podle ustanovení § 29 a § 30 stavebního zákona a nepodání námitek tímto orgánem nebo neuložení povinnosti získat stavební povolení je z hlediska realizace dané investice rovnocenný účinku získání stavebního povolení – v tom smyslu, že v důsledku ohlašovacího řízení je možné zahájit stavební práce.
• Na základě informací, podkladů a předpokladů, které byly podkladem pro vypracování stanoviska, je třeba konstatovat, že práce, jichž se Projekt týkal, odpovídaly případům, kdy stavební zákon stanoví možnost ohlášení stavby nebo provedení jiných stavebních prací a nevyžaduje získání stavebního povolení.“

187.          Navrhovatel dále v bodě 2.2 objasnění 3 uvádí, že „[s]oučástí této dokumentace [projektové dokumentace polské reference, pozn. Úřadu] je technické řešení stavby v podrobnostech nezbytných pro posouzení navrženého řešení z hlediska zásahů do daného území, napojení na dopravní infrastruktury a zásahu do inženýrských sítí. Součástí je zároveň podrobné technické řešení stavby a vliv stavby na životní prostředí, viz příloha č.1 a č.2. Dokumentace tak byla vypracována v rozsahu potřebném pro realizaci stavby v souladu s polskými právními předpisy. S ohledem na druh dané stavby pak polský stavební zákon umožňuje postupovat ve zjednodušeném řízení formou ohlášení stavby.“

188.          Navrhovatel k objasnění 3 přiložil textovou část projektové dokumentace vyhotovené v rámci polské reference. Úřad uvádí, že obsah 98stránkového dokumentu je kromě úvodních 17 stránek, strany 83 a strany 94 tzv. „začerněn“ a není tedy k dispozici jeho obsah. Dále navrhovatel k objasnění 3 přiložil titulní strany dalších částí zmíněné projektové dokumentace a tyto dokumenty též v překladu do českého jazyka. Dále navrhovatel předložil dokument „Oznámení stavební práce nevyžadující stavební povolení“ ze dne 5. 9. 2013.

189.          Navrhovatel k objasnění 3 přiložil aktualizovaný seznam významných služeb, v němž k polské referenci uvedl následující popis: „Předmětem plnění zakázky bylo mimo jiné vypracování projektové dokumentace ve stupni srovnatelném se stupněm projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby („DSP+PDPS“) dle č. 14.1.2 zadávací dokumentace.“

190.          K dotazům zadavatele ke španělské referenci navrhovatel v bodě 2. 4 objasnění 3 uvádí, že dodatečně předkládá osvědčení objednatele španělské reference, které dle něj „uvádí pouze rozsah prací realizovaných společností Cobra Instalaciones y Servicios S.A. v rámci konsorcia na výše uvedené zakázce na projektování, výstavbu, údržbu a servis energetických systémů, systémů řízení dopravy a telekomunikačních systémů, jakož i systémů civilní obrany a bezpečnostních systémů pro vysokorychlostní koridor sever-severozápad: Madrid-Galicie: Olmedo-Zamora-Pedralba. Tato reference potvrzuje celkovou hodnotu zakázky ve výši 77 973 229,70 € (2 072 138 579,0 Kč bez DPH), přičemž trakční napájecí systém představuje 5 336 172,08 € (141 808 773,02 Kč) a část zařízení pro dálkové ovládání 559 480,90 € (14 868 205,02 Kč) za společnost Cobra.“ K dotazu zadavatele na specifikaci jednotlivých prvků dálkového řízení navrhovatel uvádí, že „[b]ody, které vyvolávají pochybnosti v objasnění č. 2, jsou prvky, které sice samy o sobě nedodávají energii, ale jsou součástmi, které řídí systém a umožňují fungování sítě. Tento systém je strukturován tak, aby umožňoval řízení ze tří různých míst: lokálně z traťových zařízení, dálkově z regionálních provozních stanic (PRO) a nakonec
z centrální provozní stanice (CCO). Celý tento řídicí systém se třemi různými body je nezbytný
k tomu, aby energetický systém fungoval v souladu se všemi požadavky na bezpečnost, spolehlivost a dostupnost, a proto je považován za součást systému dodávek energie a zahrnuje se vždy do smluv hlavních mezinárodních subjektů spravujících železniční infrastrukturu coby součást dodávek energie. Z tohoto důvodu považuje Sdružení dodavatelů všechny výše uvedené části dle položkového rozpočtu za přímo související s hodnotou nové výstavby nebo rekonstrukce silnoproudé železniční infrastruktury.“

191.          Zadavateli byla dne 14. 7. 2024 doručena prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje od navrhovatele zpráva, v jejímž textu navrhovatel uvádí, že „odesílá dodatečné vysvětlení k dříve podanému, jako odpověď na Žádost o objasnění Zadavatele č. 3.“ Přílohou zmíněné zprávy byl dokument označený jako objasnění žádosti o účast č. 3 (dále jen „vysvětlení objasnění 3“).

192.          Navrhovatel v úvodu vysvětlení objasnění 3 uvádí: „Sdružení dodavatelů obdrželo dne 26.6.2024 Žádost o objasnění žádosti o účast a doplnění údajů a dokladů č. 3 (‚Žádost č. 3‘). Lhůta pro předložení objasnění byla zadavatelem stanovena do 2.7.2024. Sdružení dodavatelů ve stanovené lhůtě zaslalo zadavateli své objasnění žádosti o účast č. 3 (‚Objasnění č. 3‘).
I přesto, že stanovená lhůta byla velice krátká, přičemž jeden člen Sdružení dodavatelů je zahraniční společnost, Sdružení dodavatelů předložilo zadavateli v Objasnění č. 3. veškeré požadované doplňující údajů a podklady. Pouze pro jistotu a vyvrácení veškerých pochybností a zamezení případného nedorozumění si Sdružení dodavatelů dovoluje v návaznosti na Objasnění Sdružení dodavatelů předložit toto doplňující vysvětlení na otázku zadavatele č. 2 obsaženou ve Žádosti č. 3, popsanou pod bodem 2.4 Objasnění č. 3.“

193.          Navrhovatel dále ve vysvětlení objasnění 3 uvádí, že „stavební práce na novostavbě nebo rekonstrukci silnoproudých zařízení železničních drah‘ zadavatel v ZD nedefinoval natolik, aby vznikla jasná hranice mezi spolupracujícími systémy. Sdružení dodavatelů proto vycházelo
z praxe svého člena předkládajícího předmětnou referenci. Zároveň sdružení dodavatelů předkládá doplňující vysvětlení týkající se části prací na zařízeních dálkového ovládání, které provedla společnost Cobra Instalaciones y Servicios S.A. (Cobra) jako člen konsorcia na výše uvedené zakázce na projektování, výstavbu, údržbu a servis energetických, dopravních, telekomunikačních a civilních obranných a bezpečnostních systémů, severo-severozápadní vysokorychlostní koridor: Madrid-Galicie: Olmedo-ZamoraPedralba a které přímo souvisejí
s výstavbou tří (3) trakčních napájecích stanic pro střídavý elektrizační systém a vysoké napětí na primární straně 400 kV kromě 13 autotransformačních center a rozšíření trakční napájecí stanice, jak je uvedeno v příslušném osvědčení, které splňuje požadavky zadavatele.“ Navrhovatel dále uvádí, že „[s]ystém dálkového ovládání energie jako součást hlavního silnoproudého energetického systému umožňuje řídit a monitorovat trakční energii celé železniční tratě, která tvoří nedělitelný systém, protože jakákoli porucha v kterémkoli bodě tratě může vyřadit z provozu celou trať, takže musí dojít ke koordinaci formy a výkonu v dodávce energie.“ Své vysvětlení objasnění 3 navrhovatel uzavírá s tím, že „[n]a základě výše uvedeného naše reference potvrzuje celkovou hodnotu zakázky ve výši 77 973 229,70 € (2 072 138 579,0 Kč bez DPH), přičemž trakční napájecí systém představuje 5 336 172,08 € (141 808 773,02 Kč) a vyhrazená část energetického zařízení dálkového ovládání 411 604,34 € (10 938 385,34 Kč) připadající na výkony silnoproudého drážního zařízení, což ve výsledku činí částku 152 747 158,36 Kč bez DPH, která odpovídá požadavkům zadavatele na prokázání daného kritéria technické kvalifikace. Závěrem lze říci, že námi předložená reference je plně vyhovující, jak bylo prokázáno výše. Pokud by u Zadavatele I přesto přetrvávala pochybnost o kvalifikaci dodavatelů, přikládá společenství dodavatelů doplňující referenci, jež je k nalezení
v přiložených dokumentech dle seznamu příloh.“

194.          Navrhovatel k vysvětlení objasnění 3 přiložil tyto doklady:

• prohlášení J. P. B. [psedonymizováno] ze dne 11. 7. 2024 obsahující tento text:

„Každý systém dálkového ovládání energie je součástí hlavního silnoproudého energetického systému tohoto zařízení jako základní součást řízení provozu železniční sítě z trakčních napájecích stanic a mezistanic (SP a SPP). Ve španělském železničním systému se nikdy neuvažuje o uvedení jakéhokoli železničního zařízení do provozu, aniž by byl plně nainstalován a správně fungoval systém dálkového ovládání energie, protože jakákoli porucha na kterékoli trati může vést k přerušení železničního provozu. Tento systém dálkového ovládání energie umožňuje absolutní kontrolu všech vysokonapěťových zařízení a dalších prvků nezbytných pro správný provoz sítě bez nutnosti přítomnosti personálu na místě.“[6]

• položkový rozpočet části španělské reference označené jako „dálkové ovládání energie“ a překlad tohoto dokumentu do českého jazyka;
• aktualizovanou Přílohu č. 4 žádosti o účast – Seznam významných služeb a stavebních prací aktualizovaný o francouzskou referenci prokazující splnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace;
• doklady francouzské reference.

195.          Dne 17. 7. 2024 vydal zadavatel rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že vylučuje navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona ve spojení s § 61 odst. 5 zákona.

196.          Vyloučení zadavatele v rozhodnutí o vyloučení odůvodňuje tak, že zadavatel neprokázal splnění kvalifikace a nemůže tak být zadavatelem vyzván k podání předběžné nabídky. Zadavatel dále v odůvodnění poukazuje na skutečnost, že ve vztahu k polské referenci z předložených vyjádření navrhovatele a dokladů nevyplývá, o zhotovení jaké projektové dokumentace se jednalo, resp. v jakém „stupni“ dle bodu 14. 1. 2 zadávací dokumentace. Zadavatel uvádí, že navrhovatel „se tuto významnou službu rozhodl do seznamu významných služeb (na místo jiných významných služeb původně uvedených) doplnit teprve na 2. výzvu zadavatele k objasnění nebo doplnění informací a dokladů uvedených v žádosti o účast.
V tomto doplněném seznamu významných služeb Účastník předmět významné služby popsal jako ‚vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby.‘“ Zadavatel uvádí, že dokumentace pro ohlášení stavby není jedním ze „stupňů“ projektových dokumentací dle bodu 14. 1. 2 zadávací dokumentace, pročež navrhovatele v žádosti 3 vyzval k objasnění této reference, „aby bylo ve vztahu k této významné službě zřejmé, o zhotovení projektové dokumentace, v jakém stupni se jednalo (ve smyslu čl. 14.1.2 zadávací dokumentace).“ Zadavatel následně poukazuje na dokumenty poskytnuté navrhovatelem v rámci objasnění 3 a uvádí, že „[z] účastníkem předložených dokladů vyplývá, že předmětem významné služby bylo zpracování projektové dokumentace pro zjednodušené řízení o ohlášení stavby podle polského práva, přičemž polské právo zná i řízení pro vydání stavebního povolení (o dokumentaci pro tento typ řízení se však u dané významné služby dle předložených dokladů nejednalo). Žádný
z předložených dokumentů jakkoliv nenaznačuje, že by se mělo současně jednat již i o dokumentaci ve stupni pro provádění stavby, jak v seznamu významných služeb v jeho poslední předložené verzi nově tvrdí Účastník. S ohledem na znečitelnění převážné části dokumentace předložené Účastníkem není možné reálný obsah dokumentace blíže posoudit.“

197.          Zadavatel se následně v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vyjadřuje k nesplnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace a k předložené španělské referenci. Zadavatel poukazuje na to, že v osvědčení objednatele španělské reference je uvedeno, že hodnota části španělské reference, jejímž předmětem bylo zařízení pro dálkové řízení, činila 559 480,90 EUR bez DPH, přičemž navrhovatel v objasnění 2 ani
v objasnění 3 nespecifikoval, jakou část z této dílčí částky tvoří práce, které je možné považovat za novostavbu či rekonstrukci silnoproudých zařízení. Zadavatel uvádí následující: „Ačkoliv je zřejmé, že řídící systém slouží k řízení jiných systémů, v tomto případě silnoproudých zařízení drah, přičemž součástí systému obecně mohou být i jiná než silnoproudá zařízení, resp. součástí systémů mohou být např. i lidské zdroje, stanovené postupy atd., které mají svou finanční hodnotu, neznamená to automaticky, že by celý řídící systém měl být nedílnou součástí novostavby nebo rekonstrukce silnoproudých zařízení železničních drah, jak tvrdí Účastník. Rovněž z Účastníkem předloženého osvědčení objednatele je zřejmé, že řídící systém (dálkové řízení) je vykazován odděleně od měníren (která silnoproudými zařízeními jsou), nikoliv tedy jako součást silnoproudých zařízení drah, ale naopak vedle (na stejné úrovni) položek trakční vedení, měnírna a návrh projektu. Rovněž co se týče předloženého dokladu „potvrzení rozpočtu pro rok 2024“, není zcela zřejmé, jakou by tento doklad měl mít relevanci k prokázání hodnoty zakázky, která dle tvrzení Účastníka měla být dokončena v roce 2020. Z účastníkem předložených dokladů vyplývá, že předmětem dané významné stavební práce bylo plnění vyhovující požadavkům zadavatele s hodnotou 5.336.172,08 €, která po přepočtu stanoveným kurzem 1 € = 26,575 Kč odpovídá pouze hodnotě 141.808.773,02 Kč bez DPH. Hodnota této části plnění však nedosahuje zadavatelem stanovené minimální úrovně k prokázání požadavku na významnou stavební práci dle čl. 14.1.3 písm. c) (nejméně jedna realizovaná stavební práce musí zahrnovat novostavbu nebo rekonstrukci silnoproudých zařízení železničních drah
v hodnotě nejméně 150.000.000 Kč bez DPH (částka 150.000.000 Kč se vztahuje k hodnotě novostavby nebo rekonstrukce silnoproudých zařízení železničních drah, nikoliv k hodnotě stavební práce jako celku)). K zařízením pro dálkové ovládání s hodnotou 559 480,90 € (14 868 205,02 Kč) Účastník nepředložil žádné doklady prokazující, že by toto plnění mělo spočívat
v novostavbě nebo rekonstrukci silnoproudých zařízení železničních drah a zadavatel tedy celou hodnotu tohoto plnění nemůže pro účely prokázání daného kritéria technické kvalifikace započítat. Mj. i v Účastníkem předloženém osvědčení objednatele je toto plnění vykazováno od silnoproudých zařízení železničních drah odděleně. Nejedná se o silnoproudá zařízení železničních drah nebo jejich součást. Ani jinou stavební práci, která by požadavky dle čl. 14.1.3 písm. c) zadávací dokumentace splňovala, Účastník v seznamu nejvýznamnějších stavebních 6 prací neuvádí. Údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené Účastníkem zadávacího řízení tak nesplňují zadávací podmínky a současně údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené Účastníkem zadávacího řízení nebyly Účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 ZZVZ. Účastník tak neprokázal splnění kvalifikace a nemůže být zadavatelem vyzván k podání předběžné nabídky v Zadávacím řízení.“

198.          Oslovený dodavatel Siemens Mobility, s.r.o. v poskytnutí informace 1 uvedl následující:

„Norma ČSN 330010 ed.2 poskytuje v bodě 4.4.1 definici silnoproudých zařízení jakožto zařízení, v nichž při obvyklém užívání mohou vzniknout proudy nebezpečné osobám, užitkovým zvířatům, majetku a věcem. V obecnější rovině je možné pod termínem silnoproudá zařízení vnímat elektrotechnická zařízení, která se zabývají energetickým (výkonovým a napájecím) využitím elektrické energie, tedy zejména zařízení určená k výrobě, přenosu, rozvodu a výkonové spotřebě elektrické energie.

Zařízení pro dálkové řízení a dispečerskou řídící techniku technologie ETCS úrovně 2 považujeme spíše za zařízení, které využívá především nízkovýkonovou techniku a slouží zejména k přenosu a zpracování signálů a informací. Vzhledem k informacím uvedeným
v odpovědi na dotaz č.1 tedy zařízení pro dálkové řízení a dispečerskou řídící techniku technologie ETCS úrovně 2 nepovažujeme za silnoproudá zařízení.“

199.          Oslovený dodavatel AŽD Praha s.r.o. v poskytnutí informace 2 uvedl následující:

Na dotaz, bez kontextu, v kterém se termín ‚silnoproudá zařízení‘ používá, nelze odpovědět přesnou definicí. Dle převažujícího vnímání techniků závodu Technika AŽD Praha, vztaženo k hlavnímu předmětu našich aktivit, tj. vývoji, projekci, výrobě, montáži a servisu železničních zabezpečovacích zařízení a k nim systémům nadstavbovaným a doplňkovým vnímáme jako silnoproudá ta zařízení, která pracují s jmenovitým napětím ≥ 1 000 V, 50 Hz, nicméně v kontextu konkrétního systému lze mezi silnoproudá zařízení zařadit i ta, která pracují s nominálním napětím 230/400 V, 50 Hz. Tento výklad ostatně podporují definice z veřejných zdrojů definujících termín ‚SILNOPROUD,‘ případně ‚Silnoproudá zařízení‘ nebo i ‚Silnoproudá elektrotechnika.‘

Na výše uvedený dotaz nemůžeme jednoznačně odpovědět, ba dokonce ani nabídnout vlastní interpretaci, protože pod formulací ‚zařízení pro dálkové řízení a dispečerskou řídící techniku technologie ETCS úrovně 2‘ je možné si představit různá zařízení, v různém rozsahu dokonce pracující s různými napěťovými úrovněmi. Z tohoto pohledu nejsme schopni bez přesnější definice rozsahu a obsahu zařízení pro dálkové řízení a dispečerskou řídící techniku technologie ETCS úrovně 2 poskytnout jednoznačnou odpověď.

200.          V odborném stanovisku 1 je uvedeno:

„Vážení,

rozdíl mezi slaboproudem a silnoproudem spočívá hlavně v napětí, proudu a výkonu, které jsou v daném oboru zpracovávány, stejně jako v jejich použití.

Hlavní rozdíly jsou:

Slaboproud

• Napětí a proud: Pracuje s nízkým napětím a nízkými proudy, typicky v rozsahu několika voltů
• (obvykle do 50 V).
• Výkon: Malý výkon, často v jednotkách až desítkách wattů.
• Použití: Je typický pro obvody, kde se přenáší a zpracovává informace nebo řídící signály. Zahrnuje oblasti jako:
• Telekomunikace (např. telefonní sítě, internet, optické sítě),
• Datové sítě a výpočetní technika (počítače, servery, komunikační technologie),
• Zabezpečovací systémy (alarmy, kamerové systémy),
• Elektronické přístroje (spotřební elektronika, ovládací systémy).
• Bezpečnost: Při práci se slaboproudem není obvykle nutné se obávat nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

Silnoproud

• Napětí a proud: Pracuje s vyšším napětím a vyššími proudy. Napětí může být stovky až tisíce voltů
• (např. 230 V, 400 V nebo i vyšší).
• Výkon: Vysoký výkon, může dosahovat stovek kilowattů až megawattů.
• Použití: Je typický pro přenos a distribuci elektrické energie nebo napájení spotřebičů. Patří sem:
• Rozvod elektrické energie (elektrárny, transformátory, vedení),
• Elektrická zařízení s vysokým výkonem (motory, generátory, elektrické spotřebiče jako
• lednice, pračky apod.),
• Průmyslové stroje a zařízení.
• Bezpečnost: Silnoproudé systémy mohou být velmi nebezpečné a vyžadují odbornou znalost a důkladné bezpečnostní postupy.

Shrnutí:

• Slaboproud se týká zařízení s nízkým napětím a proudem, které se primárně zaměřují na přenos dat nebo signálů.
• Silnoproud se týká zařízení s vyšším napětím a proudem, které přenášejí a distribuují energii, a to včetně napájení strojů a zařízení.

Hranice mezi slaboproudem a silnoproudem není u výkonově menších zařízení jednoznačná, zařízení může mít slaboproudou i silnoproudou část. Systém ETCS úrovně 2 zejména přenáší a zpracovává informace nebo řídící signály pro potřeby bezpečnosti na trati a sám o sobě pracuje s relativně malými výkony. I když napájení systému ETCS může být silnoproudým zařízením, jeho hlavní funkce pracují v oblasti slaboproudu. Poznámka: slovo „slaboproud“ se v praxi spíše nepoužívá a je zde použit jen jako protipól k pojmu silnoproud, jako ne-silnoproud.“

201.          V odborném stanovisku 2 je uvedeno:

„Silnoproudé zařízení je zařízení, v němž při obvyklém užívání mohou vzniknout proudy nebezpečné osobám, užitkovým zvířatům, majetku a věcem.

Na takto položenou otázku nelze jednoznačně odpovědět. Traťová infrastruktura systému ETCS je z principu spíše slaboproudá, nicméně minimálně část napájení, které je nedílnou součástí systému, je silnoproudým zařízením. Pro korektní posouzení by bylo nutné vědět, co všechno je v předmětné části „zařízení pro dálkové řízení a dispečerskou řídící techniku technologie ECTS“ zahrnuto, tedy seznámit se s materiály.“

202.          V odborném stanovisku 3 je uvedeno:

„Silnoproudá zařízení je termín používaný pro tu část elektrotechnických zařízení, která zajišťují energetické (výkonové a napájecí) využití elektřiny, tj. např. výroba a rozvod elektřiny.
V případě železniční zabezpečovací techniky se jedná o určené technické zařízení, viz. Vyhláška č. 100/1995 Sb., § 1 Určená technická zařízení odstavec 4) bod g) silnoproudá zařízení drážní zabezpečovací, sdělovací, požární, signalizační a výpočetní techniky. Za silnoproudá zařízení lze tedy považovat zejména části energetické (výkonové napájecí systémy a silové rozvody) také pro zabezpečovací techniku. Požadavky na silnoproudou technologii je v zadávací dokumentaci předmětné zakázky jednoznačně definována v části D.1.3 Silnoproudá technologie včetně DŘT.

[Druhá] otázka je dle mého názoru nesprávným a zavádějícím způsobem formulována. Zadávací dokumentace k uvedené zakázce neobsahuje slovní spojení ‚zařízení pro dálkové řízení a dispečerskou řídící techniku technologie ETCS úrovně 2‘. Zadávací dokumentace jednoznačně definuje části např. v dokumentu Dokument A_0001_PZ, kapitola c) PŘEDMĚT DOKUMENTACE, Účel užívání stavby

Účelem připravované stavby ‚ETCS státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy n Vlt.‘ je zajištění dálkového ovládání zabezpečovacího, sdělovacího a silnoproudého zařízení a dalších návazných technologií (‚dále jen DOZ‘) a vybudování systému ERMTS/ETCS L2 ve výhradním provozu. Dále v průvodní zprávě je například uvedeno: ‚Hlavním cílem záměru je zajištění dálkového ovládání zabezpečovacího, sdělovacího a silnoproudého zařízení a dalších návazných technologií (‚dále jen DOZ‘) a vybudování systému ERMTS/ETCS L2 ve výhradním provozu. Jednotlivá zařízení a technologie jsou umístěna v železničních stanicích a zastávkách‘ Dále zadávací dokumentace ve svých detailních přílohách jednoznačně rozlišuje části silnoproudé, včetně dálkového řídicí techniky, dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení a systém ETCS. Není proto korektní spojovat dispečerskou řídicí techniku s technologií ETCS úrovně 2 slovním spojením ‚…dispečerskou řídící techniku technologie ETCS úrovně 2 …‘ Systém ETCS je specifikován Prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1695 ze dne 10. srpna 2023 o technické specifikaci pro interoperabilitu, týkající se subsystémů ‚řízení a zabezpečení‘ železničního systému v Evropské unii a o zrušení nařízení (EU) 2016/919 CCS TSI. Požadavky na systém ETCS jsou definovány zejména detailními mandatorními požadavky na systém ERTMS (detailní specifikace tzv. Subsety na systém ETCS). Detailní požadavky na technické provedení napájení není předmětem definice a specifikace systému ETCS. Zároveň specifikace systému ETCS nedefinuje ‚dispečerskou řídicí techniku technologie ETCS úrovně 2‘ ani požadavky týkající se požadavků na zajištění elektrického napájení či silnoproudých zařízení. Je však zcela zřejmé, že každé elektrické zařízení, musí být napájeno elektrickou energií. Znamená to tedy, že také traťová část systému ETCS, jakožto část počítačového systému, musí být připojena k napájecím rozvodům elektrické energie, které je realizováno jako silnoproudé zařízení drážní zabezpečovací techniky. Nelze však hovořit o tom, že by bylo jeho integrální součástí.“

203.          Právní stanovisko ze dne 2. 10. 2024 obsahuje následující závěry:

• „S přihlédnutím k platným ustanovením stavebního zákona v době realizace Úkolu [„Úkolem“ je dále v této citaci označována polská reference, pozn. Úřadu] a předpokladům uvedeným v obsahu Stanoviska ohledně rozsahu a obsahu připravovaného stavebního projektu, by byl rozsah projektové dokumentace zpracované Zhotovitelem (tj. stavebního projektu (v polštině projekt budowlany) zpracovaného ve vztahu k Úkolu) dostatečný k získání stavebního povolení v souladu s ustanovením čl. 34 odst. 3b stavebního zákona (neboť v případě Úkolu byly splněny podmínky platné podle čl. 34 odst. 3b stavebního zákona) a současně k provedení stavby či jiných stavebních prací na základě ohlášení, a to v souladu s ustanovením čl. 30 odst. 3 stavebního zákona. s ustanovením čl. 34 odst. 3b stavebního zákona (neboť v případě Úkolu byly splněny podmínky platné podle čl. 34 odst. 3b stavebního zákona) a současně k provedení stavby či jiných stavebních prací na základě ohlášení, a to v souladu s ustanovením čl. 30 odst. 3 stavebního zákona.

• Projektová dokumentace zpracovaná v rámci Úkolu by měla stejný rozsah a obsah (tj. postačoval by pouze plán zástavby pozemku nebo lokality a případně další náležitosti dle potřeby, bez architektonického a stavebního návrhu), pokud by stavební objekt, jehož výstavba byla předmětem Úkolu, vyžadoval vydání stavebního povolení na základě stavebního zákona, tj. neumožňoval by provádění prací na základě ohlášení.“

Právní posouzení

204.          Úvodem Úřad uvádí, že zadavatel v rámci svého vyjádření zpochybnil skutečnost, že navrhovatel dostál povinnosti odeslat zadavateli stejnopis návrhu, když tento byl zadavateli doručen bez dokumentů, předně navrhovaných důkazů, které byly zaslány Úřadu. S ohledem na tuto argumentaci se Úřad bude nejprve zabývat otázkou, zda byl zadavateli ze strany navrhovatele řádně a včas doručen stejnopis návrhu ve smyslu § 251 odst. 2 zákona.

205.          Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že navrhovatel má ve smyslu ustanovení § 251 odst. 2 zákona povinnost doručit do 10 dní ode dne obdržení rozhodnutí o námitkách návrh Úřadu a ve stejnopise taktéž zadavateli.

206.          Účelem doručení stejnopisu návrhu zadavateli je informovat zadavatele o skutečnosti, že návrh byl podán, tzn. že bylo zahájeno správní řízení. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2014, kde se Nejvyšší správní soud zabýval samotným smyslem a účelem povinnosti zaslat zadavateli stejnopis návrhu, přičemž k tomu uvedl, že „(…) se jedná o nadstandardní povinnost vyplývající z využití možnosti směrnice Rady 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce. Smyslem tohoto ustanovení je primárně informovat zadavatele o záměru dodavatele podat návrh na přezkoumání jeho úkonů a o jeho obsahu. (…) Zatímco doručení návrhu Úřadu je úkonem způsobilým zahájit správní řízení, doručení stejnopisu návrhu zadavateli má za účel jej bezprostředně informovat o podání návrhu a jeho obsahu.“ Úřad doplňuje, že předmětný rozsudek lze v dané věci aplikovat, i přestože se vztahuje k již neúčinné právní úpravě, neboť povinnost doručení stejnopisu návrhu, resp. smysl a účel tohoto institutu, nebyl zákonem nijak dotčen.

207.          Z citovaného rozsudku je zřejmé, že účelem zaslání stejnopisu návrhu zadavateli je informování zadavatele o skutečnosti, že navrhovatel podal návrh k Úřadu a že bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Splnění této nadstandardní informační povinnosti má význam zejména pro běh lhůty, ve které nesmí zadavatel podle § 246 odst. 1 písm. d) zákona uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem. Pokud by se o podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatel včas nedozvěděl, mohl by uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, a došlo by tak ke zmaření účelu správního řízení. Pro splnění informační povinnosti tedy není rozhodné, zda stejnopis návrhu doručený zadavateli obsahoval i další dokumenty, tj. například doklady povinně zasílané jako doklad o složení kauce či doklad o doručení námitek, nebo zmíněné přílohy, které jsou dokumenty, které navrhovatel navrhuje Úřadu jako důkazy k provedení.

208.          Výše zmíněný závěr je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a judikaturou správních soudů, přičemž Úřad odkazuje např. na rozhodnutí Úřadu, č. j. ÚOHS-S0213/2018/VZ21099/2018/531/VNe, ze dne 18. 7. 2018, který byl potvrzen rozhodnutím předsedy Úřadu, č. j. ÚOHS-R0133/2018/VZ-28593/2018/322/HSc, ze dne 4. 10. 2018.

209.          Na základě výše zmíněného Úřad konstatuje, že k naplnění zákonné povinnosti doručení stejnopisu návrhu zadavateli ve smyslu ustanovení § 251 odst. 2 zákona postačuje, pokud navrhovatel doručí zadavateli samotný návrh ve smyslu § 251 odst. 1 věty první zákona, a to bez dalších přikládaných dokumentů jako jsou listinné důkazy, doklad o složení kauce či doklad o doručení námitek zadavateli, když platí, že tyto dokumenty jsou vzhledem ke svému smyslu adresovány toliko Úřadu. Dle Úřadu není pochyb, že doručením samotného návrhu bez příloh došlo k naplnění smyslu zákonné povinnosti, a to informovat zadavatele o zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Nadto Úřad dodává, že navrhovatel v rámci návrhu navrhl listinné důkazy, které již v rámci zadávacího řízení předkládal zadavateli v rámci objasnění své žádosti o účast, popř. v rámci námitkového řízení, pročež má Úřad za to, že si zadavatel musel být vědom, na které dokumenty navrhovatel v textu samotného návrhu odkazuje. I kdyby přesto měl zadavatel pochybnosti o tom, které přílohy byly Úřadu zaslány, měl možnost nahlédnout do správního spisu, o čemž byl poučen v rámci oznámení o zahájení správního řízení.

210.          Úřad konstatuje, že navrhovatel doručil stejnopis návrhu zadavateli v souladu s § 251 odst. 2 zákona, a není proto dán předpoklad pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona. Dále již se Úřad bude zabývat meritorním posouzení sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem ohledně zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

K postupu zadavatele v souvislosti se španělskou referencí

211.          Navrhovatel ve svém návrhu tvrdí, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když jej vyloučil ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, dle které zadavatel po dodavatelích požadoval doložení seznamu stavebních prací, ze kterého mělo vyplývat, že dodavatel za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení poskytl stavební práce spočívající v provedení novostavby nebo rekonstrukce na stavbách železničních drah, jak jsou vymezeny v § 5 odst. 1 a v § 3 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „stavební práce“), jejichž součástí byly činnosti uvedené pod písmenem a) – e), přičemž celková souhrnná hodnota těchto stavebních prací, včetně případných poddodávek, musí činit nejméně 4 000 000 000,- Kč bez DPH, dle písm. c) citovaného bodu zadávací dokumentace musí dodavatel doložit nejméně jednu realizovanou stavební práci zahrnující novostavbu nebo rekonstrukci silnoproudých zařízení železničních drah v hodnotě nejméně 150 000 000 Kč bez DPH.

212.          Úvodem Úřad v obecné rovině konstatuje, že zákon dává zadavateli v ustanovení § 48 oprávnění (a v některých případech přímo povinnost) za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že jej může vyloučit výlučně z důvodů zákonem aprobovaných. Úřad dodává, že mezi tyto zákonné důvody patří mj. důvod uvedený v ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil. Současně Úřad poznamenává, že je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona.

213.          S ohledem na výše uvedené lze tedy konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takový postup zadavatele, který je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti a důvody v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné a musí mít oporu v zadávací dokumentaci. Současně Úřad uvádí, že z rozhodovací praxe jasně vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Jinými slovy, z dokumentace o zadávacím řízení tak musí být zřejmé, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka podle dotčeného ustanovení zákona existují. Zachycení těchto důvodů v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vede k naplnění shora uvedené zásady transparentnosti. Pro úplnost Úřad dodává, že pouhá domněnka či nepodložená pochybnost zadavatele ohledně naplnění důvodů pro vyloučení není pro konečné rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dostačující, neboť, jak již bylo popsáno výše, závěr zadavatele musí být
z logiky věci přezkoumatelný a musí být opřen o konkrétní zjištění. Kromě toho pak nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že vyloučení účastníka ze zadávacího řízení představuje jeden z nejzávažnějších zásahů do průběhu zadávacího řízení spojený navíc se zcela zásadními důsledky ve sféře vyloučeného účastníka.

214.          V obecné rovině lze dále konstatovat, že možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky vyloučí. Lze předpokládat, že zadavatel se bude při rozhodování o využití či nevyužití výzvy k objasnění a doplnění nabídky řídit především ekonomickými motivy, neboť co nejširší hospodářská soutěž je předpokladem získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky – jinými slovy řečeno, silným motivem zadavatele pro využití předmětného ustanovení zákona může být zejména snaha nepřipravit se
z formálních důvodů o ekonomicky výhodnou nabídku.

215.          Ve vztahu k šetřenému případu Úřad předně uvádí, že navrhovatel v žádosti o účast předložil pro doložení splnění kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, dle které zadavatel požadoval předložení nejméně jedné realizované stavební práce zahrnující novostavbu nebo rekonstrukci silnoproudých zařízení železničních drah v hodnotě nejméně 150.000.000,- Kč bez DPH, španělskou referenci, a uvedl, že její hodnota odpovídající předmětné kvalifikační podmínce činí 5 895 652,99 eur, tj. 156 676 978,10 Kč bez DPH. Současně u španělské reference navrhovatel v seznamu významných stavebních prací popsal předmět plnění takto: „352,660 km (3,886 km tunelu) Projektování trolejového vedení a trakční napájecí soustavy (3 rozvodny a 14 autotransformátorových stanic), výstavba a uvedení do provozu, dálkové ovládání.“

216.          V návaznosti na obdrženou žádost o účast adresoval zadavatel navrhovateli dne 20. 5. 2024 žádost o objasnění 2, ve které od navrhovatele požadoval na základě dříve předloženého osvědčení objednatele španělské reference objasnění skutečnosti, jaká zařízení byla navrhovatelem realizována v rámci části španělské reference, jejíž součástí byla realizace zařízení dálkového řízení.

217.          Navrhovatel na to adresoval dne 7. 6. 2024 zadavateli objasnění 2, ve kterém ke španělské referenci uvedl, že systém dálkového ovládání ETCS se sestává ze všech hardwarových, softwarových a komunikačních prvků, které umožňují dálkové řízení, dohled a správu všech systémů souvisejících s dodávkou a absorpcí energie z trakčního vedení železniční tratě,
v souladu s kritérii kvality, dostupnosti a bezpečnosti. Navrhovatel v objasnění 2 taktéž odkazuje na osvědčení objednatele španělské zakázky.

218.          Zadavatel v reakci na objasnění 2 následně dne 20. 6. 2024 adresoval navrhovateli žádost o objasnění 3, ve které požadoval, aby navrhovatel specifikoval, jakou hodnotu z celkové hodnoty zařízení dálkového řízení v rámci španělské reference (tj. z částky 559 480,90 eur) je možné započítat do finanční hodnoty rekonstrukce či novostavby silnoproudého zařízení pro posouzení splnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, když hodnota španělské reference po odečtení hodnoty zařízení dálkového řízení představuje pouze 5 336 172,08 eur, tj. pouze 141 808 773,02 Kč bez DPH.

219.          Navrhovatel následně zadavateli dne 2. 7. 2024 adresoval objasnění 3, ve kterém uvedl, že považuje všechny části systému dálkového řízení ETCS španělské reference za části přímo související s hodnotou novostavby či rekonstrukce silnoproudého zařízení na železnici.

220.          Úřad konstatuje, že při posouzení technické kvalifikace navrhovatele v souvislosti se španělskou referencí došlo mezi zadavatelem a navrhovatelem ke sporu, zda lze pro posouzení kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace zahrnout do hodnoty referenční zakázky i hodnotu zařízení pro dálkové řízení, či nikoliv.  

221.          Z objasnění žádosti o účast 2 a 3, předně z předloženého osvědčení objednatele podepsaného technikem J. P. B., vyplývá rozpad hodnoty španělské reference na jednotlivé části realizované členem navrhovatele, a to na:

§  práce na trakční napájecí měnírně v hodnotě 5 336 172,08 eur bez DPH, tj. 141 808 773,03 Kč bez DPH

§  práce na zařízení dálkového řízení v hodnotě 559 480,90 eur bez DPH, tj. 14 868 204,92 Kč bez DPH.

Úřad konstatuje, že ohledně prací na trakční napájecí měnírně není mezi navrhovatelem a zadavatelem sporu o tom, že tyto práce představují stavební práce při novostavbě či rekonstrukci silnoproudého zařízení ve smyslu bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace. Hodnota těchto prací však nedosahuje minimální částky 150 000 000 Kč bez DPH požadované v předmětné kvalifikační podmínce požadované; pro posouzení splnění předmětné kvalifikační podmínky navrhovatelem tedy bylo nutno posoudit, zda lze k hodnotě prací na trakční napájecí měnírně připočíst též hodnotu zařízení dálkového řízení, tj. zda lze stavební práce na zařízení dálkového řízení považovat za stavební práce na silnoproudém zařízení.

222.          Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu argumentuje mimo jiné tím, že formulace předmětné kvalifikační podmínky je neurčitá a umožňuje více výkladů, z nichž navrhovatel se ztotožňuje s výkladem, dle kterého lze stavební práce na zařízení dálkového řízení považovat za stavební práce na silnoproudém železničním zařízení, zabýval se Úřad nejprve tím, zda je předmětná kvalifikační podmínka určitá.

223.          Úřad konstatuje, že z formulace zadávací podmínky jasně vyplývá, že zadavatel požaduje k prokázání této části technické kvalifikace doložení novostavby či rekonstrukce výhradně silnoproudých zařízení na železnici. V tomto smyslu Úřad poukazuje na vysvětlující informaci obsaženou v závorkách, která přímo navazuje na formulaci zadávací podmínky a která zní: „částka 150.000.000,- Kč se vztahuje k hodnotě novostavby nebo rekonstrukce silnoproudých zařízení železničních drah, nikoliv k hodnotě stavební práce jako celku.“ Ze zmíněné citace dle Úřadu vyplývá, že zadavatel stanovil předmětnou kvalifikační podmínku k ověření způsobilosti dodavatelů realizovat stavební práce výhradně na silnoproudých zařízeních, tedy bez započítání dalších zařízení, které spadají do slaboproudé části elektrotechniky. Úřad se tedy neztotožňuje s navrhovatelem, že formulaci zadávací podmínky je možno interpretovat vícero způsoby. V tomto ohledu Úřad konstatuje, že z pozice navrhovatele jakožto odborníka působícího na trhu ETCS není možné argumentovat tím, že není sám schopen závěr o povaze zařízení dálkového řízení ETCS učinit. Úřad dále uvádí, že ani skutečnost, na kterou navrhovatel v rámci své argumentace poukazuje, tj. že zadavatel v případě příloh zadávací dokumentace použil formulaci „silnoproudá technologie včetně DŘT[7]“, sama o sobě nijak neprokazuje, že by zadavatel považoval zařízení dálkového řízení ETCS za silnoproudé zařízení, jak dovozuje navrhovatel. Dle Úřadu z této skutečnosti vyplývá pouze to, že zařízení dálkového řízení ETCS se silnoproudou technikou ETCS úzce souvisí a je nezbytné pro její bezproblémové fungování (ani jednu skutečnost zadavatel v průběhu zadávacího ani správního řízení nerozporuje), a zadavatel proto uvedl technické požadavky jak pro silnoproudá zařízení ETCS, tak pro zařízení dálkového řízení ETCS, v rámci jedné části zadávací dokumentace. Dle Úřadu nelze pouze z této skutečnosti dojít k závěru o zadavatelově vnímání povahy zařízení dálkového řízení ETCS jako zařízení silnoproudého či slaboproudého.

224.          Úřad tento dílčí bod uzavírá s tím, že se neztotožňuje s argumentací navrhovatele o neurčitosti či nejasnosti formulace zadávací podmínky, která by umožňovala vícero možných výkladů.

225.          Na základě výše uvedeného má Úřad za to, že kvalifikační podmínka uvedená v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace musí být interpretována tak, že zadavatel požaduje předložení referenční zakázky na stavební práce na novostavbě či rekonstrukci silnoproudého zařízení železnice, kdy se minimální hodnota 150 000 000 Kč bez DPH bude vztahovat výlučně k novostavbě či rekonstrukci silnoproudých zařízení.

226.          Úřad následně přistoupil k posouzení, zda měl zadavatel zahrnout hodnotu zařízení dálkového řízení ETCS vyhotoveného v rámci španělské reference do hodnoty španělské reference pro posouzení splnění kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.

227.          Úřad se v této souvislosti v rámci správního řízení obrátil jednak na účastníky přezkoumávaného zadávacího řízení a současně na veřejné vysoké školy, které disponují vědeckými pracovišti na poli řešené problematiky, a to za účelem zjištění, zda se v případě zařízení dálkového řízení ETCS jedná o zařízení silnoproudé, či slaboproudé.

228.          Úřad konstatuje, že zejména na základě informací plynoucích z odborných stanovisek vysokých škol došel k závěru, že zařízení dálkového řízení ETCS lze považovat v zásadě za slaboproudé zařízení, které ovšem může disponovat částmi, které jsou silnoproudými zařízeními.

229.          Úřad v této souvislosti odkazuje například na tyto pasáže odborných stanovisek: „Traťová infrastruktura systému ETCS je z principu spíše slaboproudá, nicméně minimálně část napájení, které je nedílnou součástí systému, je silnoproudým zařízením.“ a „Hranice mezi slaboproudem a silnoproudem není u výkonově menších zařízení jednoznačná, zařízení může mít slaboproudou i silnoproudou část. Systém ETCS úrovně 2 zejména přenáší a zpracovává informace nebo řídící signály pro potřeby bezpečnosti na trati a sám o sobě pracuje s relativně malými výkony. I když napájení systému ETCS může být silnoproudým zařízením, jeho hlavní funkce pracují s v oblasti slaboproudu.“

230.          Úřad v tomto smyslu poukazuje taktéž na informace poskytnuté účastníky zadávacího řízení, kteří poskytli odborný názor na tuto problematiku z pozice dodavatelů pohybujících se na relevantním trhu, kdy dodavatel Siemens Mobility s.r.o. uvedl, že zařízení dálkového řízení ETCS považuje spíše za zařízení využívající nízkovýkonovou techniku zajišťující zejména přenos a zpracování signálů a informací, k čemuž dále uvedl: „zařízení pro dálkové řízení a dispečerskou řídící techniku technologie ETCS úrovně 2 nepovažujeme za silnoproudá zařízení.“ Druhý ze zbývajících účastníků zadávacího řízení, AŽD Praha s.r.o., uvedl, že pod pojmem zařízení dálkového řízení ETCS si lze představit různá zařízení v různém rozsahu pracující s různými napěťovými úrovněmi, z čehož Úřadu vyplývá, že zařízení dálkového řízení nelze dle citovaného dodavatele vnímat jako jednoznačně silnoproudé či slaboproudé zařízení, ale bude se v praxi jednat o zařízení kombinované pracující na různých částech s různě vysokým napětím.

231.          Úřad konstatuje, že z informací získaných v průběhu správního řízení vyplývá, že zařízení dálkového řízení ETCS lze považovat za primárně slaboproudé zařízení, které ovšem může obsahovat části tvořené silnoproudými částmi, typicky se bude jednat o části systému napájení zařízení.

232.          Úřad tedy konstatuje, že toto zjištění je v souladu s názorem zadavatele, že pouze část zařízení dálkového řízení ETCS může být silnoproudým zařízením. Zadavatel tento názor zastával již v rámci procesu objasňování žádosti o účast, kdy v žádostí o objasnění 2 a 3 zadavatel sám z vlastní iniciativy konfrontoval navrhovatele se svým názorem, že zařízení dálkového řízení ETCS v rámci španělské reference nemusí splňovat požadavky na zahrnutí jeho hodnoty do posouzení technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, a to z důvodu jeho převážně slaboproudé povahy, přičemž v rámci žádosti o objasnění 3 navrhovatele vyzval ke konkretizaci části zařízení dálkového řízení, která odpovídá kvalifikační podmínce dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace. Úřad tedy konstatuje, že otázka, jaká část zařízení dálkového řízení španělské reference je tvořena silnoproudým zařízením, tj. jaká hodnota má být v této části brána jako součást hodnoty španělské reference posuzované podle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, byla zadavatelem v rámci procesu objasňování žádosti o účast navrhovatele řešena odůvodněně, neboť její zodpovězení bylo nezbytné pro správné posouzení technické kvalifikace navrhovatele.

233.          Úřad konstatuje, že zadavatel vyvíjel aktivitu za účelem zjištění přesné hodnoty zařízení dálkového řízení ETCS. V tomto smyslu Úřad poukazuje na část žádosti o objasnění 3, v níž zadavatel uvedl, že některé navrhovatelem popisované části zařízení dálkového řízení, které sdělil v rámci objasnění 2, lze za silnoproudá zařízení považovat jen obtížně či nejednoznačně, kdy zadavatel poukázal na části jako monitorování alarmů a správa všech systémů pod kontrolou, zavedení bezpečného postupu pro přebírání a předávání řízení mezi centrálními nebo místními stanicemi. Následně zadavatel v rámci žádosti o objasnění 3 navrhovatele informoval, že část španělské reference bez započtení hodnoty zařízení dálkového řízení nedosahuje minimálního požadovaného finančního limitu 150 000 000 Kč bez DPH, pročež navrhovatele vyzval, aby specifikoval, jaká část z hodnoty zařízení dálkového řízení je způsobilá pro prokázání kvalifikační podmínky v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace. V závěru žádosti o objasnění 3 zadavatel taktéž navrhovatele upozornil, že je možné kvalifikační podmínku stanovenou v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace splnit i předložením dokladů k odlišné významné stavební práci, a současně v bodě III. žádosti o objasnění 3 navrhovatele důrazně upozornil, že od otevření žádosti o účast uběhly čtyři měsíce, aniž by byl zadavatel, a to i po obdržení objasnění 1 a 2, schopen posoudit kvalifikaci navrhovatele. Zadavatel dále v žádosti o objasnění 3 uvedl, že pokud nedojde k objasnění žádosti o účast na základě žádosti o objasnění 3, nebude zadavatel již další žádost o objasnění žádosti o účast navrhovateli adresovat a přistoupí k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel nicméně v rámci objasnění 3 setrval na své dosavadní argumentaci, když v rámci objasnění 3 uvedl, že má za to, že veškeré části zařízení dálkového řízení se silnoproudými zařízeními na železnici souvisí, pročež je navrhovatel toho názoru, že zadavatel musí pro posouzení kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace brát v potaz celkovou hodnotu zařízení dálkového řízení a připočíst ji k hodnotě stavebních prací na silnoproudých zařízení ETCS.

234.          Z výše uvedeného shrnutí procesu objasňování žádosti o účast ve vztahu ke španělské referenci je zjevné, že zadavatel seznámil navrhovatele se svými pochybnostmi ohledně možnosti použití části španělské reference do hodnoty pro účely prokázání splnění technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace a vyzval jej z toho důvodu
k objasnění žádosti o účast. Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že zadavatel svým postupem dal navrhovateli opakovaně příležitost k prokázání požadavku technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, upozornil navrhovatele na nedostatečnou hodnotu samotného silnoproudého zařízení, a vyvíjel snahu v tom směru, aby mohl do hodnoty referenční zakázky započíst alespoň část hodnoty zařízení dálkového řízení. Navrhovatel nicméně setrval na své pozici, kdy tvrdil, že zadavatel musí započíst celou hodnotu zařízení dálkového řízení ETCS, a současně zadavateli nesdělil, které části zařízení dálkového řízení tvoří silnoproudá zařízení, a je tedy možné je započítat pro posouzení kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.

235.          Úřad konstatuje, že navrhovatel ani v rámci objasnění 3 nespecifikoval, které části zařízení dálkového řízení v rámci španělské reference jsou silnoproudými zařízeními a je tedy možné jejich hodnotu započítat ke stavebním pracím na silnoproudých zařízeních ETCS. Navrhovatel tedy neprokázal, že španělská reference splňuje minimální finanční limit 150 000 000 Kč bez DPH, a tedy neprokázal splnění kritéria kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.

236.          Úřad konstatuje, že postup zadavatele, kdy pro účely prokázání kvalifikačního kritéria dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace uznal hodnotu španělské reference pouze v části, o které nebylo sporu, že splňuje 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, nelze považovat za rozporný se zákonem. Dle Úřadu nelze po zadavateli legitimně požadovat, aby i po opakovaném zaslání žádosti o objasnění tento proces opakoval takříkajíc „donekonečna“. Úřad dodává, že zadavatel navrhovatele v žádosti o objasnění 3 výslovně upozornil, že pokud nebude žádost o účast na základě žádosti o objasnění 3 uspokojivě doplněna a objasněna, nebude zadavatel již další výzvu dle § 46 zákona navrhovateli adresovat. Navrhovatel byl tedy v tomto ohledu poučen o následcích neobjasnění své žádosti o účast a o tom, že zadavatel již nemá dále zájem pokračovat v procesu objasňování žádosti o účast nad rámec žádosti o objasnění 3.

237.          Úřad považuje za nutné se vyjádřit taktéž k doplnění objasnění 3, které bylo zadavateli doručeno dne 14. 7. 2024. Navrhovatel zastává názor, že doklady k prokázání technické kvalifikace doložil, když má za to, že zadavatel je dle rozhodnutí předsedy Úřad č. j. ÚOHS-09709/2021/163/VVá ze dne 30. 4. 2021 povinen brát v potaz i důkazy předložené po uplynutí lhůty k objasnění žádosti o účast a případně i po rozhodnutí o vyloučení.

238.          Zadavateli bylo doplnění objasnění 3 doručeno dne 14. 7. 2024. Navrhovatel v doplnění objasnění 3 přímo reaguje na otázky vznesené zadavatelem v žádosti o objasnění 3, a v části, ve které se věnuje španělské referenci, poskytuje doplnění některých tvrzení a dokladů obsažených v objasnění 3. Navrhovatel v rámci doplnění objasnění 3 předložil zadavateli další skutečnosti a doklady ke španělské referenci a současně doklady francouzské reference
k prokázání splnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.

239.          Z vyjádření účastníků správního řízení a také z rozhodnutí o vyloučení shodně vyplývá, že zadavatel se doklady a skutečnostmi obsaženými v doplnění objasnění 3 nezabýval a při posouzení splnění kvalifikace navrhovatele tyto dokumenty a skutečnosti nereflektoval s odkazem na jejich doručení po lhůtě stanovené v žádosti o objasnění 3.

240.          Úřad konstatuje, že předložení skutečností a dokladů, které byly obsahem doplnění objasnění 3, bylo ze strany navrhovatele opožděné, když navrhovatel nedodržel lhůtu dle žádosti o objasnění 3, kterou zadavatel stanovil do 2. 7. 2024. Předmětné doklady byly tedy navrhovatelem doručeny až 12 dní po uplynutí stanovené lhůty. Současně považuje Úřad za nutné zdůraznit, že navrhovatel v objasnění 3 nijak nezpochybnil délku stanovené lhůty ani nepožádal zadavatele o její prodloužení. Stejně tak navrhovatel v rámci doplnění objasnění 3 zadavatele nepožádal o prominutí zmeškání lhůty.

241.          Úřad konstatuje, že další dokumenty související se španělskou referencí a doklady francouzské reference byly zadavateli doručeny až po uplynutí jím stanovené lhůty v žádosti o objasnění 3. Současně platí, že navrhovatel, byť v návrhu uvádí, že takto stanovená lhůta byla nepřiměřeně krátká, neadresoval zadavateli žádnou žádost o prodloužení lhůty k zaslání objasnění 3, ani v rámci doplnění objasnění 3 nepožádal o prominutí zmeškání lhůty. Úřad konstatuje, že postup zadavatele, kdy tyto dokumenty zaslané po uplynutí stanovené lhůty nebral při posouzení kvalifikace navrhovatele v potaz, neshledává za rozporný se zákonem. V tomto smyslu Úřad upozorňuje na to, že dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona in fine může zadavatel prominout zmeškání lhůty stanovené v rámci využití institutu žádosti dle § 46 zákona. Z formulace citovaného ustanovení je tedy zřejmé, že se v tomto případě jedná o právo zadavatele, nikoliv jeho povinnost. Zadavatel tedy nebyl povinen brát opožděně zaslané dokumenty, kterými se navrhovatel dodatečně snaží prokázat splnění kvalifikace, v potaz, a to tím spíše v situaci, kdy se v předchozím průběhu zadávacího řízení opakovaně snažil informace nezbytné k prokázání splnění kvalifikačního požadavku od navrhovatele získat, avšak bez výsledku.

242.          K argumentaci navrhovatele, že byl zadavatel s ohledem na závěry uvedené v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09709/2021/163/VVá, ze dne 3. 4. 2021 povinen vzít v rámci vypořádání námitek v potaz nově předložené doklady prokazující kvalifikaci navrhovatele, Úřad uvádí následující. Úřad má za to, že citované rozhodnutí předsedy Úřadu nezakládá obecnou povinnost zadavatele posuzovat kvalifikaci vyloučeného účastníka zadávacího řízení na základě důkazů a skutečností, které účastník zadavateli předloží po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě dle § 46 zákon nebo až v rámci námitkového řízení, byť těmito doklady disponoval již před vyloučením. Závěr, ke kterému předseda Úřad v citovaném rozhodnutí dochází, je založen na odlišném skutkovém stavu oproti řešenému případu, kdy zadavatel ve věci řešené v citovaném rozhodnutí rozhodl o tom, že dodavatel nesplňuje technickou kvalifikaci, v situaci, kdy zhodnotil důkazy získané v zadávacím řízení svědčící jak ve prospěch, tak v neprospěch dodavatele, a předseda Úřadu konstatoval, že zadavatel měl v tomto případě zohlednit nový dokument zpochybňující přijatý závěr zadavatele, který dodavatel předložil v námitkách. V nyní řešeném případě jde o rozdílný skutkový stav, kdy zadavateli nebyly navrhovatelem v rámci zadávacího řízení předloženy důkazy prokazující splnění technické kvalifikace, přestože je zadavatel po navrhovateli opakovaně žádal. Na základě zmíněného došel Úřad k závěru, že citované rozhodnutí předsedy Úřadu nelze pro rozdílný skutkový stav aplikovat na situaci řešenou v tomto správním řízení, a zadavatel tedy nebyl povinen zabývat se novými důkazy, které navrhovatel předložil v rámci doplnění objasnění 3 nebo následně v rámci námitek.

243.          Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když hodnotu španělské reference uznal pro účely prokázání kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace pouze v rozsahu části, která byla nesporná, a hodnotu zařízení dálkového řízení ETCS neuznal, když ze strany navrhovatele nebylo specifikováno a odůvodněno, jaké části zařízení dálkového řízení ETCS splňují podmínku v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, tj. jsou silnoproudým zařízením. Navrhovatel tedy neprokázal, že jím předložená španělská reference požadavek dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, aby hodnota realizovaných stavebních prací zahrnovala novostavbu nebo rekonstrukci silnoproudých zařízení železničních drah v hodnotě nejméně 150 000 000,- Kč bez DPH, splňuje.  Byly tedy dány důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu
s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

244.          Nad rámec výše uvedeného posouzení se Úřad vyjádří k návrhu navrhovatele na provedení důkazu předloženého Úřadu ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, kterým byl technický nákres zařízení dálkového ovládání ETCS vyhotoveného v rámci španělské reference (dále jen „nákres“), a současně důkazům navrženým navrhovatelem v rámci doplnění návrhu a doplnění vyjádření navrhovatele, tj. k úředně ověřenému překladu textové části projektové dokumentace polské reference, čestnému prohlášení o postavení navrhovatele na trhu ETCS a záznamům konverzace nástroje ChatGPT.

245.          Úřad v tomto ohledu konstatuje, že v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se uplatní zásada koncentrace řízení zakotvená v ustanoveních § 251 odst. 4 a § 251 odst. 5 zákona. Smyslem koncentrace řízení je zajistit rychlý průběh řízení, jedná se o prvek jeho racionalizace.[8] Koncentrace řízení nutí jeho účastníky tvrdit skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání určité fázi řízení z toho důvodu, aby správní řízení mohlo pokročit a řádně probíhat – zejména aby bylo v zákonných lhůtách rozhodnuto. Taktéž koncentrace správního řízení zabraňuje obstrukcím účastníků řízení, aby tito nemohli stále tvrdit nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které by správní orgán musel neustále provádět a vyhodnocovat, čímž by docházelo ke zbytečným průtahům ve správním řízení. V řízení před Úřadem se koncentrační zásada projeví ve vztahu k navrhovateli tím, že rozsah svého návrhu nemůže následně v průběhu řízení doplňovat či měnit, resp. že k takovým změnám a doplněním Úřad nebude přihlížet s výjimkou těch důkazů a skutečností, které navrhovatel nemohl vůči zadavateli tvrdit již dříve (§ 251 odst. 4 zákona). K později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí (§ 251 odst. 5 zákona).

246.          Ve vztahu k úředně ověřenému překladu textové části projektové dokumentace polské reference, čestnému prohlášení o postavení navrhovatele na trhu ETCS, záznamům konverzace nástroje ChatGPT a nákresu Úřad, aniž by se zabýval samotnou důkazní hodnotou těchto listin, shodně konstatuje, že ve všech zmíněných případech se jedná o důkazy, kterými navrhovatel disponoval, resp. mohl disponovat již v době před zahájením správního řízení. V případě úředně ověřeného překladu textové části projektové dokumentace polské reference dle Úřadu platí, že originální dokument, tj. textová část projektové dokumentace polské reference, prokazatelně existovala již v zadávacím řízení, o čemž svědčí skutečnosti, že vznikla v rámci zakázky, kterou navrhovatel v zadávacím řízení uplatňoval jako referenci, a současně že navrhovatel v zadávacím řízení zadavateli předkládal její znečitelněnou a strojově přeloženou verzi. Ve vztahu k nákresu je taktéž zjevné, že tímto dokumentem navrhovatel disponoval již v zadávacím řízení, když se jedná o technický nákres zařízení, které bylo vyhotoveno v rámci španělské reference. K čestnému prohlášení o postavení navrhovatele na trhu ETCS Úřad uvádí, že se jedná o dokument vyhotovený samotným navrhovatelem, tedy bylo pouze na něm, kdy jej vyhotoví. K záznamům konverzace nástroje ChatGPT Úřad uvádí, že je navrhovatel předkládá k prezentaci odpovědí na navrhovatelem zadané odborné otázky, které byly již předmětem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem v zadávacím řízení, a navrhovatel je tedy mohl tvrdit vůči zadavateli již před podáním návrhu. Úřad dále uvádí, že doplnění návrhu ani doplnění vyjádření navrhovatele neobsahovalo skutečnosti, kterými by navrhovatel prokazoval, že by se jednalo o důkazy, které navrhovatel nemohl vůči zadavateli tvrdit dříve (jak ukládá ustanovení § 251 odst. 4 zákona in fine).  

247.          Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že k předloženým důkazům uvedeným v bodě 246. odůvodnění tohoto rozhodnutí nepřihlížel, tudíž ani neposuzoval reálnou důkazní hodnotu těchto dokumentů.

248.          V souvislosti s předloženým nákresem se Úřad zabýval tím, zda navrhovatel jeho předložením ve vyjádření k podkladům rozhodnutí nezpochybňuje věrohodnost podkladů k rozhodnutí. Úřad k tomu uvádí, že nákres navrhovatel předložil v reakci na odborná stanoviska oslovených vysokých škol, která byla podkladem pro rozhodnutí. Navrhovatel v rámci svého vyjádření k podkladům k tomuto uvádí, že „pro případ, že by měl platit názor VŠB-TUO, že silnoproudá zařízení pracují s vyšším napětím (např. 230 V a vyšším), pak [n]avrhovatel uvádí, že systém dálkového ovládání v rámci plnění Španělské zakázky pracuje s vyšším napětím (230 V) a toto tvrzení dokládá přiloženým nákresem a žádá Úřad, aby jej provedl jako [d]ůkaz č. 13.“

249.          Z výše uvedené citace z vyjádření navrhovatele k podkladům dle Úřadu neplyne, že by předloženým nákresem mělo dojít ke zpochybnění věrohodnosti některé z listin, jež Úřad shromáždil jako podklady pro rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že k předloženému nákresu nepřihlížel, a to právě z důvodu jeho opožděného předložení Úřadu vzhledem k zásadě koncentrace řízení zakotvené v § 251 odst. 5 zákona. K tomu Úřad nadto dodává, že z nákresu dle jeho názoru nevyplývá, že by celé zařízení dálkového řízení španělské reference bylo silnoproudým zařízením, když je z nákresu zřejmé, že toto zařízení dálkového řízení obsahuje jak silnoproudé (např. část napájení, která pracuje s napětím 220 V[9]) tak slaboproudé části (např. komunikační prvky, optické kabely).

250.          K návrhům navrhovatele na provedení důkazů – seznamu významných služeb z 2. 7. 2024 a odpovědi navrhovatele na žádost o objasnění 3 – obsaženým v doplnění návrhu a doplnění vyjádření navrhovatele Úřad uvádí, že tyto dokumenty byly Úřadu zpřístupněny zadavatelem jako součást dokumentace o zadávacím řízení, a byly Úřadem stanoveny jako podklady pro vydání tohoto rozhodnutí.

251.          K tvrzení navrhovatele obsaženému ve vyjádření k podkladům, podle něhož otázky položené Úřadem neposkytují věrohodný podklad pro zjištění skutkového stavu, neboť nebyly položeny správně, Úřad konstatuje, že otázky formuloval tak, aby jejich znění odpovídalo potřebě Úřadu ve vztahu k věcnému posouzení postupu zadavatele v souvislosti s hodnocením španělské reference. Pouze pro úplnost Úřad k navrhovatelem navrženým otázkám znějícím: „Jakou spojitost má systém dálkového řízení nebo dispečerské řídící techniky se samotným silnoproudým zařízením železničních drah? Jak spolu souvisejí?“ a „Je systém dálkového řízení /dispečerské řídící techniky potřebný k bezvadnému provozu silnoproudého zařízení a bezpečnému provozu na železniční dráze?“ uvádí, že o tom, že zařízení dálkového řízení ETCS a silnoproudá zařízení ETCS spolu úzce souvisejí a že zařízení dálkového řízení je potřebné k bezpečnému provozování ETCS jako celku, není mezi zadavatelem a navrhovatelem sporu, a tento závěr zastává i Úřad. K navržené otázce znějící: „Může novostavba/rekonstrukce silnoproudých zařízení železničních drah (např. trakčních napájecích stanic) zahrnovat práce na zhotovení systému dálkového řízení nebo dispečerské řídící techniky?“ Úřad uvádí, že odpověď získal z odborných stanovisek oslovených vysokých škol na základě jím položených dotazů, kdy Úřad zjistil, že zařízení dálkového řízení ETCS se bude zpravidla skládat ze silnoproudých i slaboproudých zařízení, z čehož plyne, že součástí novostavby či rekonstrukce silnoproudých zařízení na železnici mohou být i stavební práce na silnoproudých částech zařízení dálkového řízení ETCS.

252.          Úřad s ohledem na vše výše uvedené konstatuje, že závěr zadavatele o tom, že navrhovatel neprokázal splnění kvalifikačního požadavku dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace zadávací dokumentace navrhovatelem, byl správný, a v tomto ohledu bylo tedy vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona v souladu se zákonem.

K postupu zadavatele v souvislosti s polskou referencí

253.          Navrhovatel ve svém návrhu dále namítá nezákonnost svého vyloučení ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace, dle které měli dodavatelé předložit seznam významných služeb, ze kterého vyplývá, že v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení poskytnuli služby, jejichž předmětem byly projektové činnosti spočívající ve zhotovení dokumentace,

                           i.            ve stupni projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ve stupni projektové dokumentace pro vydání společného povolení,

                         ii.             ve stupních projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby nebo

                        iii.            ve stupních projektové dokumentace pro vydání společného povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby

dle českých právních norem, přičemž projektová dokumentace měla být zhotovena při plnění stavby železničních drah, kdy se muselo jednat o projektování systému ETCS v souvislé délce trati alespoň 35 km, jež zahrnovala alespoň 2 Radioblokové centrály RBC se vzájemným propojením.

254.          Úřad konstatuje, že navrhovatel prokazoval splnění kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 2 písm. c) předložením polské reference. Pro úplnost Úřad dodává, že polskou referencí původně v žádosti o účast navrhovatel prokazoval splnění významné stavební práce dle bodu 14. 1. 3 písm. a) a e) zadávací dokumentace. Teprve v rámci objasnění 2 navrhovatel zadavateli předložil aktualizovaný seznam významných služeb, ve kterém uvedl k prokázání podmínky technické kvalifikace dle 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace polskou referenci, ke které v tomto seznamu mimo jiné uvedl, že „[p]ředmětem plnění zakázky bylo mimo jiné vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby v souladu se stavebním zákonem Polské Republiky, jež pro stavby tohoto typu nařizuje tento postup.“ V rámci objasnění 2 navrhovatel taktéž předložil zadavateli osvědčení objednatele polské reference, dle kterého polská reference zahrnovala „prováděni přípravné dokumentace, stavebních projektů, podrobných návrhů a dokumentace skutečného provedeni spolu se získáním potřebných správních rozhodnuti a geodetických služeb.“

255.          Zadavatel v žádosti o objasnění 3 vyjádřil ve vztahu k polské referenci pochybnost o tom, zda tato reference splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, když zadavateli nebylo zřejmé, o zhotovení jakého stupně projektové dokumentace se v rámci ní jednalo, když navrhovatel v předloženém seznamu významných služeb k polské referenci uvedl, že se jednalo o vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby podle polského práva. Zadavatele nepřesvědčilo ani osvědčení objednatele polské reference předložené navrhovatelem, dle kterého se jednalo o „[p]rováděni přípravné dokumentace, stavebních projektů, podrobných návrhů a dokumentace skutečného provedeni spolu se získáním potřebných správních rozhodnuti a geodetických služeb.“

256.          Zadavatel v žádosti o objasnění 3 uvedl, že ze seznamu významných služeb nevyplývá, o jaký typ projektové dokumentace ve smyslu bodu 14. 1. 2 zadávací dokumentace se v případě polské reference jedná. Zadavatel navrhovatele tedy dále požádal o doplnění seznamu významných služeb tak, aby bylo zřejmé, jakému stupni dle bodu 14. 1. 2 zadávací dokumentace zhotovená projektová dokumentace v rámci polské reference odpovídá, a současně, aby objasnil a doložil rozsah dokumentace o ohlášení stavby, která byla v rámci polské reference vyhotovena, a porovnal tento rozsah s tím stupněm projektové dokumentace dle 14. 1. 2 zadávací dokumentace, kterému dle navrhovatele vypracovaná projektová dokumentace odpovídá.

257.          V reakci na žádost o objasnění 3 navrhovatel zadavateli adresoval objasnění 3, v rámci kterého předložil aktualizovaný seznam významných služeb, ve kterém k polské referenci uvedl, že „[p]ředmětem plnění zakázky bylo mimo jiné vypracování projektové dokumentace ve stupni srovnatelném se stupněm projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby.“ Navrhovatel dále v bodě 2.2 objasnění 3 uvedl, že součástí projektové dokumentace vyhotovené v rámci polské reference je technické řešení stavby v podrobnostech nezbytných pro posouzení navrženého řešení z hlediska zásahů do daného území, napojení na dopravní infrastruktury a zásahu do inženýrských sítí, podrobné technické řešení stavby a vliv stavby na životní prostředí. Navrhovatel k objasnění 3 přiložil právní stanovisko ze dne 2. 7. 2024 a částečně znečitelněnou textovou část projektové dokumentace polské reference.

258.          Zadavatel po obdržení objasnění 3 přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, kdy ve vztahu k nesplnění technické kvalifikace dle 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace uvedl, že z navrhovatelem předložených dokladů vyplývá, že předmětem polské reference bylo zpracování projektové dokumentace pro zjednodušené řízení o ohlášení stavby podle polského práva, přičemž polské právo zná i řízení pro vydání stavebního povolení, k čemuž zadavatel dodává, že se v případě projektové dokumentace polské reference o dokumentaci pro tento typ řízení nejednalo. Současně uvádí, že z žádného předloženého dokladu nevyplývá, že se v případě projektové dokumentace polské reference mělo jednat o dokumentaci ve stupni pro provádění stavby, jak navrhovatel uvedl v seznamu významných služeb. Dle zadavatele nebylo možné kvůli znečitelnění převážné části předložené textové části projektové dokumentace polské reference blíže posoudit reálný obsah této dokumentace. Rozhodnutí o vyloučení zadavatel v této části uzavírá tím, že dokumentace pro ohlášení stavby není jedním ze stupňů projektové dokumentace dle 14. 1. 2 zadávací dokumentace. Zadavatel má tedy za to, že doklady předložené navrhovatelem nesplňují zadávací podmínky, pročež zadavatel vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení.

259.          Úřad k postupu zadavatele při posouzení polské reference uvádí následující.

260.          Z žádosti o objasnění 3 je zřejmé, že zadavatel měl pochybnosti o tom, zda projektová dokumentace zpracovaná v rámci polské reference, která byla navrhovatelem označena jako projektová dokumentace pro ohlášení stavby dle stavebního zákonu Polské republiky svým rozsahem odpovídá nějakému stupni dokumentace dle bodu 14. 1. 2 zadávací dokumentace, resp. jakému z těchto stupňů odpovídá. 

261.          Úřad konstatuje, že navrhovatel v rámci objasnění 3 uvedl, že projektová dokumentace vyhotovená v rámci polské reference je srovnatelná s projektovou dokumentací pro stavební povolení a projektovou dokumentací pro provádění stavby. Současně navrhovatel v rámci objasnění 3 uvedl rozsah projektové dokumentace polské reference, když zadavateli sdělil jednotlivé části tvořící projektovou dokumentaci polské reference (tj. technické řešení stavby v podrobnostech nezbytných pro posouzení navrženého řešení z hlediska zásahů do daného území, napojení na dopravní infrastruktury a zásahu do inženýrských sítí, podrobné technické řešení stavby a vliv stavby na životní prostředí). Navrhovatel současně předložením právního stanoviska ze dne 2. 7. 2024 v rámci objasnění 3 dle Úřadu doložil, že pro stavební práce, které byly předmětem polské reference, bylo dle polského práva možné využít řízení o ohlášení stavby, které je polským stavebním zákonem stanovená výjimka z povinnosti postupovat v rámci „klasického“ řízení o povolení stavby. Úřad v tomto smyslu odkazuje na závěr citovaného právního stanoviska, v němž je uvedeno: „Na základě informací, podkladů a předpokladů, které byly podkladem pro vypracování stanoviska, je třeba konstatovat, že práce, jichž se Projekt [polská reference, pozn. Úřadu] týkal, odpovídaly případům, kdy stavební zákon stanoví možnost ohlášení stavby nebo provedení jiných stavebních prací a nevyžaduje získání stavebního povolení.“

262.          Úřad konstatuje, že zadavatel založil své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z důvodu nesplnění technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, tj. aniž by měl postaveno najisto, že projektová dokumentace polské reference nevyhovuje zadávacím podmínkám. Úřad v tomto smyslu poukazuje na to, že zadavatel odůvodňuje své rozhodnutí o vyloučení tím, že předmětem polské reference bylo vypracování projektové dokumentace pro zjednodušené řízení o ohlášení stavby dle polského práva. K této skutečnosti zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dodává, že polské právo zná i řízení pro vydání stavebního povolení, a že se v případě polské reference o dokumentaci pro tento typ řízení dle předložených dokladů nejednalo.

263.          K tomu Úřad uvádí, že navrhovatel v objasnění 3 uvedl že projektová dokumentace polské reference je srovnatelná s dokumentací vypracovanou ve stupních projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby. Současně navrhovatel v objasnění 3 poskytl konkretizaci rozsahu projektové dokumentace polské reference požadovanou v žádosti o objasnění 3, když uvedl, že v rámci projektové dokumentace bylo vypracováno technické řešení stavby v podrobnostech nezbytných pro posouzení navrženého řešení z hlediska zásahů do daného území, napojení na dopravní infrastruktury a zásahu do inženýrských sítí, podrobné technické řešení stavby a vliv stavby na životní prostředí. Zadavatel následně navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení s odůvodněním, že se o dokumentaci pro řízení o vydání stavebního povolení nejedná. Dle Úřadu však zadavatel nemohl takový závěr na základě informací obsažených v objasnění 3 učinit, neboť to, že se v případě projektové dokumentace zpracované v rámci polské reference nejedná o projektovou dokumentaci pro polské řízení pro vydání stavebního povolení, z dokladů předložených navrhovatelem při objasňování žádosti o účast, neplyne. Navrhovatel v objasnění 3 výslovně uvedl, že projektová dokumentace realizovaná v rámci polské reference je srovnatelná s dokumentací pro vydání stavebního povolení, a věcně popsal, co bylo jejím obsahem. Zadavatel tedy v rámci objasnění 3 získal indicie o tom, že by polská reference mohla splňovat jím stanovené požadavky, avšak nijak tuto skutečnost dále neověřoval a bez dalšího přistoupil k vyloučení navrhovatele z důvodu nesplnění kritéria kvalifikace dle bodu 14. 1. 2. písm. c) zadávací dokumentace. Takový postup nelze považovat za souladný se zásadou transparentnosti, neboť zadavatel přistoupil k vyloučení v situaci, kdy neměl postaveno najisto, že jím prezentovaný důvod vyloučení skutečně existuje. Zadavatel měl v situaci, kdy v rámci objasnění 3 získal od navrhovatele informace naznačující, že dokumentace zpracovaná v rámci polské reference může věcně splňovat jím stanovené požadavky na referenční zakázky, tuto informaci dále prověřit (ať již u samotného navrhovatele či např. u objednatele polské reference) za účelem zjištění, zda tvrzení navrhovatele odpovídá skutečnosti, či nikoliv.  Úřad dodává, že ze samotné skutečnosti, že projektová dokumentace zpracovaná v rámci polské reference byla na základě zákonné výjimky využita „pouze“ v ohlašovacím řízení, nelze bez dalšího vyvodit závěr o obsahové nedostatečnosti či nepoužitelnosti vyhotovené projektové dokumentace pro získání stavebního povolení.

264.          Úřad tedy shrnuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odůvodnil nesplnění zadávacích podmínek navrhovatelem tím, že se v případě projektové dokumentace vyhotovené v rámci polské reference nejedná o dokumentaci použitelnou pro řízení pro vydání stavebního povolení dle polského práva, aniž by však takový závěr z dokladů, jež měl v zadávacím řízení pro posouzení polské reference k dispozici, jednoznačně vyplýval, když zadavatel tvrzení navrhovatele o tom, že projektová dokumentace dle polské reference odpovídá požadavkům na projektovou dokumentaci o stavebním povolení, dále nijak neprověřoval.

265.          Úřad dodává, že se otázkou, zda by projektová dokumentace vyhotovená v rámci polské reference mohla být použita i v rámci řízení pro vydání stavebního povolení dle polského stavebního zákona v případě, že by se na stavební projekt polské reference neuplatnila výjimka polského stavebního zákona, dle které bylo možné postupovat v rámci řízení o ohlášení stavby, zabýval v rámci správního řízení, kdy navrhovatele vyzval k podání vyjádření, zda je rozsah projektové dokumentace pro zjednodušené řízení o ohlášení stavby podle polského práva shodný s rozsahem projektové dokumentace pro řízení o vydání stavebního povolení podle polského práva, a pokud ano, k předložení důkazů prokazujících tuto skutečnost. (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel v návaznosti na to předložil právní stanovisko ze dne 2. 10. 2024, ze kterého vyplývá, že projektová dokumentace zpracovaná v rámci polské reference by měla stejný rozsah a obsah, pokud by se jednalo o stavební objekt, jehož výstavba by vyžadovala vydání stavebního povolení na základě polského stavebního zákona. Věrohodnost tohoto podkladu pro vydání rozhodnutí (právní stanovisko ze dne 2. 10. 2024) nebyla zadavatelem nijak v zákonné lhůtě zpochybněna, a proto lze dle Úřadu učinit závěr, že polská reference materiálně splňuje požadavky dle bodu 14. 1. 2. písm. c) zákona.

266.          Na základě výše zmíněného Úřad konstatuje, že zadavatel v této dílčí věci nepostupoval při vyloučení navrhovatele v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona, neboť jej vyloučil na základě závěru, že projektová dokumentace vyhotovená v rámci polské reference neodpovídá požadavkům pro polské řízení o povolení stavby, aniž by však disponoval dostatečnými skutkovými zjištěními pro učinění takového závěru.

267.          Úřad ve vztahu k této části návrhu však současně konstatuje, že ani výše uvedený závěr Úřadu o neoprávněném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávací podmínky stanovené v bodě 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace nemá vliv na závěr, že zadavatel oprávněně a v souladu se zákonem vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení pro nesplnění podmínky technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace. Jelikož tedy v tomto řízení Úřad došel k závěru, že jeden z důvodů pro vyloučení navrhovatele byl dán, zadavatel tím, že navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil, postupoval v souladu se zákonem; z toho důvodu Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

K namítanému porušení zásad a namítanému omezení hospodářské soutěže

268.          Navrhovatel nad výše zmíněné části návrhu zpochybňuje postup zadavatele taktéž ve vztahu dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek. Konkrétně navrhovatel namítá, že zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti, přiměřenosti a pravidlo řádně odůvodněného postupu dle § 6 odst. 1 a 4 zákona a zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona.

269.          Navrhovatel dále uvádí, že porušení zásady transparentnosti, přiměřenosti a „pravidla řádně odůvodněného postupu“ se měl zadavatel dopustit vyloučením navrhovatele. Jak Úřad vyložil výše, porušení zásady transparentnosti v postupu zadavatele shledal ve vztahu k vyloučení navrhovatele pro nesplnění technické kvalifikace dle 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace. Ve vztahu k druhému důvodu vyloučení Úřad porušení zásady transparentnosti neshledal, když zadavatel v rozhodnutí o vyloučení v části zabývající se nesplněním technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace transparentně popsal důvody pro vyloučení, tj. uvedl, dle jakého zákonného důvodu navrhovatele vylučuje a dostatečně vysvětlil důvody, proč považuje technickou kvalifikaci v souvislosti se španělskou referencí ze strany zadavatele za nesplněnou.

270.          Porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace navrhovatel spatřuje v odmítnutí některých referencí a souvisejících dokladů na základě skutečnosti, že pocházejí ze zahraničí. Úřad konstatuje, že z postupu zadavatele nevyplývá, že by neuznání španělské, polské, resp. francouzské reference bylo zapříčiněno skutečností, že tyto referenční zakázky byly plněny v zahraničí, popř. že k nim byly doloženy doklady ze zahraničí. Důvodem pro neuznání těchto referencí byl fakt, že dle zadavatele nesplňovaly jím stanovené požadavky. O tomto závěru dle Úřadu svědčí i skutečnost, že navrhovatel v rámci seznamu významných služeb a stavebních prací předložil i další než zadavatelem rozporované referenční zakázky, z nichž i další byly zahraničními referencemi, a zadavatel je nezpochybnil.

271.          K namítanému omezení hospodářské soutěže ze strany zadavatele, které dle navrhovatele spočívá v omezení úzkého okruhu účastníků zadávacího řízení v důsledku vyloučení navrhovatele Úřad konstatuje, že oprávněné vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení
z důvodu nesplnění podmínek technické kvalifikace nelze považovat za nedodržení zásady přiměřenosti ani za nezákonné omezení hospodářské soutěže, neboť k takovému zúžení počtu účastníků zadávacího řízení došlo zákonem předvídaným způsobem. Naopak v rozporu se zákonem by byla situace, kdy by zadavatel i přes zjištění, že účastník neprokázal technickou kvalifikaci, takového účastníka v zadávacím řízení ponechal.

Závěr

272.          S ohledem na výše popsané skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona pro nesplnění podmínky technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace postupoval v souladu se zákonem, a proto Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Současně Úřad dodává, že ani závěr o tom, že nebyl dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace, nemůže mít na závěr o zamítnutí návrhu vliv, když platí, že pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl dán zákonný důvod.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná
uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

2.      JUDr. Roman Kramařík, Ph.D., advokát, Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn. Úřadu: European Train Control System – jednotný celoevropský zabezpečovací systém na železnici.

[2] Pozn. Úřadu: navrhovatel odkazuje na překlad původního polského znění osvědčení, které uvádí tyto práce: „vykonanie dokumentacji wstępnej, projektów budowlanych, wykonawczych oraz dokumentacji powykonawczych wraz z pozyskaniem niezbędnych decyzji administracyjnych i obsługą geodezyjną“

[3] Pozn. Úřadu: hodnoty zahraničních referencí, včetně dílčích hodnot, byly uváděny v eurech. Zadavatel pro přepočet na české koruny použil směnný kurz 1 EUR = 26,575 Kč.

[4] Pozn. Úřadu: Zkratkou DŘT zadavatele označuje dispečerskou řídící techniku.

[5] Pozn. Úřadu: Z žádosti o účast a současně objasnění 1 vyplývá, že navrhovatel předkládal původně polskou referenci k doložení splnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3. písm. a) a e) zadávací dokumentace, tj. jako významnou stavební práci.

[6] Pozn. Úřadu: Citováno z navrhovatelem předloženého českého překladu prohlášení, který byl spolu s originálem v anglickém jazyce přiložen k vysvětlení objasnění 3.

[7] zkratka pro dispečerskou řídící techniku, pozn. Úřadu

[8] K tomu viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2011 č. j. 9 As 34/2011-102.

[9] Současně Úřad poukazuje na skutečnost, že v nákresu je uvedeno, že zařízení na některých částech pracuje s napětím 230 V, ale na dalších částech pracuje s napětím nižším.