číslo jednací: 04265/2025/500
spisová značka: S1090/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rámcové dohody na provádění úklidových služeb |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 2. 2025 |
| Dokumenty |  2024_S1090.pdf 366 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S1090/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-04265/2025/500 |
|
Brno 4. 2. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 12. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- navrhovatel – ZENOVA services s.r.o., IČO 25051865, se sídlem Vinohradská 3217/167, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 12. 2024 Mgr. Milanem Partíkem, advokátem, ev. č. ČAK 04487, se sídlem Slezská 949/32, 120 00 Praha 2,
- strany smlouvy:
- zadavatel – město Nymburk, IČO 00239500, se sídlem Náměstí Přemyslovců 163/20, 288 02 Nymburk, a
- vybraný dodavatel – CLEANCAT s.r.o., IČO 29453810, se sídlem Keramická 602/19, 711 00 Ostrava,
ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Rámcové dohody na provádění úklidových služeb“ uzavřené dne 6. 11. 2024 mezi cit. zadavatelem a cit. vybraným dodavatelem ve zjednodušeném podlimitním řízení „Provádění úklidových služeb v budově polikliniky 2024 - 2028“ zahájeném dne 19. 7. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 18. 7. 2024 na profilu zadavatele,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – ZENOVA services s.r.o., IČO 25051865, se sídlem Vinohradská 3217/167, 100 00 Praha 10 – ze dne 17. 12. 2024 na uložení zákazu plnění „Rámcové dohody na provádění úklidových služeb“ uzavřené dne 6. 11. 2024 mezi zadavatelem – město Nymburk, IČO 00239500, se sídlem Náměstí Přemyslovců 163/20, 288 02 Nymburk – a vybraným dodavatelem – CLEANCAT s.r.o., IČO 29453810, se sídlem Keramická 602/19, 711 00 Ostrava – ve zjednodušeném podlimitním řízení „Provádění úklidových služeb v budově polikliniky 2024 - 2028“ zahájeném dne 19. 7. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 18. 7. 2024 na profilu zadavatele, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – město Nymburk, IČO 00239500, se sídlem Náměstí Přemyslovců 163/20, 288 02 Nymburk (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), dne 19. 7. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 18. 7. 2024 (dále jen „výzva k podání nabídek“ nebo „zadávací dokumentace“) na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provádění úklidových služeb v budově polikliniky 2024 - 2028“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Z čl. 3.1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je „zajištění úklidových služeb v budově polikliniky v ulici Okružní č. p. 2160. Úklidové služby budou poskytovány denně s výjimkou dnů pracovního klidu v rozmezí 15:00 až 20:00 hodin a dále formou úklidu jednou pracovnicí (stálý žurnál) od 9:00 do 13:00 hodin v rozsahu provozní budovy (prostory vstupů, výtahů, chodeb, schodišť, čekáren a sociálních zařízení) a přilehlých prostorách (travnaté plochy před a v bočních partiích okolo objektu, komunikace a prostranství před vchody). (…) Bližší technické podmínky a specifikace předmětu veřejné zakázky je uvedena v Příloze č. 1 ZD a Příloze č. 2 ZD.“
3. Podle čl. 3.2. výzvy k podání nabídek předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 2 756 000 Kč bez DPH.
4. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 7 nabídek, mj. nabídku navrhovatele – ZENOVA services s.r.o., IČO 25051865, se sídlem Vinohradská 3217/167, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 12. 2024 Mgr. Milanem Partíkem, advokátem, ev. č. ČAK 04487, se sídlem Slezská 949/32, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“).
5. Dne 17. 10. 2024 zadavatel vydal oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (dále také jako „rozhodnutí o vyloučení“), jelikož byl přesvědčen, že ze strany navrhovatele došlo k naplnění hypotézy ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Téhož dne zadavatel rovněž vydal oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele – CLEANCAT s.r.o., IČO 29453810, se sídlem Keramická 602/19, 711 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“ a „rozhodnutí o výběru“). Obě rozhodnutí zadavatel uveřejnil na svém profilu zadavatele dne 17. 10. 2024.
6. Dne 6. 11. 2024 uzavřel zadavatel „Rámcovou dohodu na provádění úklidových služeb“ s vybraným dodavatelem na realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva“[2]).
7. Dne 5. 12. 2024 navrhovatel podal zadavateli námitky proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení a rovněž proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 4. 12. 2024 (dále jen „námitky proti vyloučení a výběru“), o kterých zadavatel rozhodl dne 20. 12. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
8. Dne 17. 12. 2024 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele z téhož dne na zákaz plnění smlouvy (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
9. Navrhovatel návrhem napadá proces uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, který dle jeho názoru proběhl v rozporu se zákonem. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že zadavatel nebyl oprávněn uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, jelikož navrhovateli v té době neuplynula lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž proti rozhodnutí o výběru dodavatele, a to z důvodu, že navrhovateli před uzavřením smlouvy nebylo způsobem souladným se zákonem a zadávacími podmínkami účinně doručeno oznámení rozhodnutí o jeho vyloučení ani oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že ze zadávacích podmínek vyplývá, že komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem včetně podávání nabídek měla probíhat výhradně prostřednictvím Národního elektronického nástroje (dále jen „NEN“), proto je toho názoru, že oznámení rozhodnutí o vyloučení a rovněž oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele mělo být navrhovateli doručeno prostřednictvím NEN. Navrhovatel nicméně poukazuje na skutečnost, že oznámení rozhodnutí o vyloučení ani oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele doposud prostřednictvím NEN navrhovateli nebylo doručeno, přičemž v NEN není ke dni podání návrhu o vyloučení navrhovatele, výběru dodavatele a uzavření smlouvy žádná zmínka, a stav zadávacího řízení je uveden jako „neukončen“. Navrhovatel podotýká, že obdržel pouze systémové upozornění z nástroje E‑ZAK, který však zadavatelem nebyl označen jako nástroj pro podávání nabídek, a to až dne 27. 11. 2024, tedy poté, co byl zadavatelem k zadávacímu řízení v nástroji „dodatečně“ přiřazen, na základě čehož zjistil, že zadavatel dne 17. 10. 2024 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž o výběru dodavatele a že dne 6. 11. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. Navrhovatel zdůrazňuje, že – s ohledem na uvedené – se o svém vyloučení ze zadávacího řízení ani o výběru dodavatele neměl dříve jak dozvědět.
10. Navrhovatel dále uvádí, že k účinnému doručení oznámení rozhodnutí o vyloučení a oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele nemohlo dne 17. 10. 2024, kdy zadavatel uvedená oznámení vložil na profil zadavatele v E-ZAK, dojít, jelikož uvedený nástroj nebyl zadavatelem stanoven jako nástroj pro komunikaci v předmětném zadávacím řízení a navrhovatel v té době nebyl zadavatelem v nástroji E-ZAK k zadávacímu řízení přiřazen, tudíž mu ani nemohla být doručena systémová upozornění o uveřejnění dokumentů zadavatelem. Navrhovatel v této souvislosti dodává, že uveřejněním oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a výběru dodavatele na profilu zadavatele by došlo k účinnému doručení těchto oznámení pouze tehdy, když by oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a výběru dodavatele byla uveřejněna prostřednictvím NEN, případně prostřednictvím nástroje E-ZAK za předpokladu, že by navrhovatel byl zadavatelem k zadávacímu řízení v nástroji přiřazen ještě před uveřejněním uvedených oznámení. Jakýkoliv jiný postup zadavatele navrhovatel považuje za nezákonný a v rozporu se základními principy zadávacího řízení.
11. S ohledem na uvedené je tedy dle navrhovatele zřejmé, že navrhovateli bylo oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž výběru dodavatele doručeno až dne 27. 11. 2024, a tedy že ke dni uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem navrhovateli neuplynula lhůta pro podání námitek proti uvedeným úkonům zadavatele, pročež smlouva s vybraným dodavatelem byla uzavřena v rozporu s § 246 odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 zákona.
12. Navrhovatel dále uvádí, že kromě doručování oznámení o vyloučení navrhovatele a oznámení o výběru dodavatele zadavatel pochybil rovněž při samotném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, jelikož důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení se dle názoru navrhovatele nezakládají na pravdě, a podmínky pro vyloučení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona tak nemohly být naplněny. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje rovněž na netransparentnost a nepřezkoumatelnost odůvodnění svého vyloučení, jelikož zadavatel neuvedl, kdy a jakých dlouhodobých pochybení v kvalitě a rozsahu dodávaných služeb se měl navrhovatel dopustit, v rámci plnění jakého smluvního vztahu k takovému pochybení mělo dojít, kdy a jak měl být na pochybení ze strany zadavatele upozorněn atp.
13. Navrhovatel se ohrazuje rovněž proti samotnému výběru dodavatele, neboť má za to, že ten je učiněn v rozporu se zákonem, a to z důvodu, že pokud by nebyl navrhovatel protiprávně vyloučen, byla by jeho nabídka pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější a stal by se vybraným dodavatelem on.
14. Navrhovatel podotýká, že podal proti svému vyloučení ze zadávacího řízení a proti výběru dodavatele námitky, nicméně že zadavatel ke dni podání návrhu na tyto námitky nereagoval.
15. S ohledem na shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil zákaz plnění smlouvy z důvodu, že byla uzavřena přes zákaz jejího uzavření vyplývající se zákona.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
16. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 17. 12. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
o navrhovatel,
o strany smlouvy:
- zadavatel,
- vybraný dodavatel.
18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 18. 12. 2024.
19. Dne 20. 12. 2024 Úřad obdržel od navrhovatele vyjádření z téhož dne, ve kterém se navrhovatel vyjadřuje ke stěžejním skutečnostem uvedeným zadavatelem v rozhodnutí o námitkách (dále jen „vyjádření navrhovatele“). Z důvodu přehlednosti Úřad obsah vyjádření navrhovatele shrne až po vyjádření zadavatele k návrhu, které obsahuje argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách.
20. Dne 31. 12. 2024 Úřad obdržel od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele k návrhu
21. Zadavatel úvodem svého vyjádření sděluje Úřadu, že navrhovatel nebyl oprávněn k Úřadu podat svůj návrh, jelikož zadavateli v té době ještě neuplynula zákonem stanovená lhůta pro rozhodnutí o námitkách, když měl v souladu s § 245 odst. 1 zákona lhůtu na vyřízení námitek až do 20. 12. 2024, přičemž zadavatel podotýká, že k tomuto dni námitky navrhovatele vypořádal a odeslal rozhodnutí o nich navrhovateli.
22. Dle názoru zadavatele navrhovatel účelově tvrdí, že mu bylo doručeno rozhodnutí o jeho vyloučení až dne 27. 11. 2024 prostřednictvím systémového upozornění odeslaného z nástroje E-ZAK. Zadavatel nicméně uvádí, že uvedené systémové upozornění nástroje E-ZAK žádné oznámení rozhodnutí o vyloučení, natož pak oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele neobsahovalo, jak účelově dovozuje navrhovatel. Zadavatel zdůrazňuje, že oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení uveřejnil na svém profilu zadavatele bez dalšího tak, jak mu to umožňuje zákon. Zadavatel podotýká, že k systémovému upozornění nástroje E-ZAK došlo pouze v důsledku toho, že zadavatel zpětně evidoval úkony učiněné v zadávacím řízení na profilu zadavatele, nikoliv proto, že by jeho součástí byla zmiňovaná písemnost rozhodná pro běh potřebných lhůt. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém uvedl, že všechny náležitosti v souvislosti s oznámením o výběru splnil, jelikož zákon mu neukládá zasílat jakákoliv upozornění na uveřejňované dokumenty. Zadavatel uvádí, že systémová upozornění mají zajistit pouze uživatelský komfort, nicméně je na navrhovateli, aby si byl vědom svých práv a povinností a řádně sledoval elektronický nástroj, profil zadavatele nebo obojí. Zadavatel dále uvádí, že v případě vyloučení účastníka ve zjednodušeném podlimitním řízení existují dva způsoby doručení oznámení o jeho vyloučení, buď (1) tzv. „do ruky“, kdy zadavatel je povinen zaslat oznámení rozhodnutí účastníkovi přímo datovou zprávou, nebo (2) uveřejněním na profilu zadavatele, pakliže si tuto možnost zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil. Zadavatel v této souvislosti podotýká, že si v zadávací dokumentaci vyhradil, že oznámení rozhodnutí o vyloučení pouze uveřejní na profilu zadavatele, přičemž ve Věstníku veřejných zakázek má registrován pouze jeden profil zadavatele a tím je nástroj E-ZAK. Zadavatel je tak přesvědčen, že splnil svou povinnost v souladu se zákonem, z čehož plyne, že nebyl povinen odesílat jakákoliv další oznámení navrhovateli. Pro úplnost pak zadavatel uvádí, že shledává podstatný rozdíl mezi komunikací a prostým uveřejňováním ve smyslu zákona.
23. Zadavatel v této souvislosti dále zmiňuje, že v rozhodnutí o námitkách uvedl, že navrhovatel se nebezpečným a nepředvídatelným způsobem snaží prolamovat lhůty stanovené zákonem, když dovozuje, která lhůta je pro něj relevantní a která nikoliv. Dle názoru zadavatele by tak mohl vzniknout nebezpečný precedent, kdy elektronický nástroj upozorní na nějaký úkon zadavatele a některý z neúspěšných dodavatelů se začne dovolávat ex post svých práv, což by jednak narušovalo transparentnost celého zadávacího řízení, ale rovněž mařilo i logicky dovozovaný a legitimně očekávaný průběh celého zadávacího řízení. S ohledem na uvedené tak má zadavatel i nadále za to, že lhůta pro podání námitek proti vyloučení ze zadávacího řízení, jakož i proti výběru dodavatele navrhovateli marně uplynula dne 1. 11. 2024. Na právě uvedenou argumentaci pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje rovněž v souvislosti s námitkami týkajícími se oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele.
24. Pokud jde o další námitky navrhovatele, zadavatel v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kde se dle svého názoru detailně vypořádal se všemi námitkami.
25. K důvodům pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení tedy zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že výklad navrhovatele považuje za alibistický, neboť navrhovatel si je vědom předčasného ukončení smluvního vztahu (byť ze strany navrhovatele), přičemž v té době si byl rovněž vědom nekvalitních služeb, jež poskytuje, nedostatečného personálního obsazení a hrozby dalších smluvních sankcí, kterých se zadavatel ve větším objemu již domáhal. Zadavatel dále uvádí, že jedním z důvodů pro naplnění ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona je předčasné ukončení smluvního vztahu bez dalšího, což se v případě navrhovatele stalo, jelikož v předchozím smluvním vztahu s navrhovatelem sjednaná doba plnění do října 2024 splněna nebyla. Zadavatel dále v této souvislosti uvádí, že navrhovatel se dopustil dlouhodobého pochybení (cca od ledna 2022 do listopadu 2022), na které byl opakovaně upozorňován prostřednictvím stížností, na které však nijak nereagoval. Zadavatel je tedy přesvědčen, že zákonné podmínky pro aplikaci ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona jsou splněny.
26. Závěrem svého vyjádření zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že jeho postup v souvislosti s uzavřením smlouvy je v souladu se zákonem a veškeré námitky, které navrhovatel uvedl v návrhu, jsou účelově vykonstruované a míří proti domnělému porušení zákona, nicméně v argumentaci navrhovatele i faktickém stavu věci nemají oporu.
Vyjádření navrhovatele
27. Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel sice připouští, že zadavatel si v zadávací dokumentaci vyhradil uveřejnění výsledků zadávacího řízení na profilu zadavatele, nicméně pokud jednoznačně neuvedl, na kterém profilu ze dvou v zadávací dokumentaci uvedených bude tyto výsledky uveřejňovat, je nedostatečné uveřejnění pouze na jednom z nich. Navrhovatel je přesvědčen, že mělo dojít k uveřejnění na obou profilech, obzvláště pak za situace, kdy nabídky bylo možné podávat pouze prostřednictvím NEN. Dle názoru navrhovatele zadavatel neměl možnost si libovolně zvolit, který ze dvou svých profilů k uveřejnění oznámení využije, pokud tak neučinil již v zadávací dokumentaci.
28. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s argumentací zadavatele, že důvody pro vyloučení navrhovatele byly jednoznačně dány. Navrhovatel dále v podrobnostech zpochybňuje kumulativní splnění důvodů pro své vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, konkrétně příčinnou souvislost mezi pochybením, které dosahuje zákonem stanovené intenzity, a následkem v podobě předčasného ukončení smluvního vztahu nebo vzniku škody či jiné srovnatelné sankce. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že zákonné podmínky pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení splněny nebyly a s ohledem na uvedené je tak chybné i rozhodnutí o výběru dodavatele.
29. Závěrem vyjádření navrhovatel nicméně uvádí, že stěžejní pro účely vedeného správního řízení je skutečnost, že smlouva, jejíhož zákazu plnění se navrhovatel domáhá, byla uzavřena před uplynutím blokační lhůty, a návrh navrhovatele je tak důvodný.
Další průběh správního řízení
30. Usnesením ze dne 10. 1. 2025 Úřad určil navrhovateli lhůtu k zaslání sdělení, ke kterému ze dvou návrhů obsažených v podání ze dne 17. 12. 2024 nadepsaném „Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku“, tj. návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (a následnému výběru dodavatele) a návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, se vztahuje jím složená kauce.
31. Dne 14. 1. 2025 Úřad obdržel od navrhovatele sdělení, že jím zaplacená kauce byla složena k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy. Navrhovatel pro objasnění dodal, že pochybení zadavatele týkající se vyloučení navrhovatele a výběru dodavatele v návrhu uváděl jakožto součást popisu průběhu zadávacího řízení, nicméně domáhá se toliko uložení zákazu plnění smlouvy.
32. Usnesením ze dne 17. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
33. Účastníci řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
34. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
35. Podle § 28 odst. 1 písm. i) zákona se pro účely zákona elektronickým nástrojem rozumí programové vybavení, případně jeho součásti, které jsou spojeny se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují prostřednictvím této sítě nebo služby příjem
1. nabídek,
2. předběžných nabídek,
3. žádostí o účast,
4. žádosti o zařazení do systému kvalifikace podle § 166 odst. 5 zákona,
5. žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, nebo
6. aukčních hodnot v elektronické aukci,
v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat a pořízení záznamů o provedených úkonech, jež jsou nedílnou součástí programového vybavení.
36. Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona se pro účely zákona profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.
37. Podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.
38. Podle § 52 písm. a) zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč.
39. Podle § 53 odst. 5 zákona pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.
40. Podle § 214 odst. 1 zákona internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212 zákona. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.
41. Podle § 214 odst. 2 zákona zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 tohoto ustanovení zákona obdobně.
42. Podle § 242 odst. 1 věty první za středníkem zákona námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
43. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
44. Podle 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem
a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti
1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,
2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,
3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 zákona, nebo
4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,
b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,
c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,
d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.
45. Podle § 250 odst. 1 zákona návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti
a) zadávacím podmínkám,
b) dobrovolnému oznámení,
c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,
d) výběru dodavatele,
e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo
f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.
46. Podle § 250 odst. 2 zákona po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění ze smlouvy podle § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek.
47. Podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením.
48. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
49. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má platný profil zadavatele na adrese https://zakazky.mesto-nymburk.cz/profile_display_2.html, který byl pod ev. č. Z2017-027843 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2017 (dále jen „profil zadavatele“).
50. V čl. 1.3. „Provozovatel elektronického nástroje“ výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil, že „[p]ro účely komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, tedy i pro podávání nabídek, zadavatel v souladu s § 103 odst. 1 písm. c) zákona určil jako elektronický nástroj dle § 213 zákona Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“) dostupný na internetové adrese: https://nen.nipez.cz. Provozovatelem NEN je Ministerstvo pro místní rozvoj. (…).“
51. V čl. 2.3. „Poskytování zadávací dokumentace a náklady s tím spojené“ výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil, že „[k]ompletní zadávací dokumentace je poskytována neomezeným dálkovým přístupem na adrese profilu zadavatele: https://zakazky.mesto-nymburk.cz/profile_display_2.html a na adrese profilu zadavatele NEN: https://nen.nipez.cz/profil/nymburk. Zadavatel nepožaduje úhradu za reprodukci zadávací dokumentace.“
52. V čl. 2.4. „Vysvětlení zadávací dokumentace a ostatní komunikace“ výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil, že „[d]odavatel je oprávněn po zadavateli požadovat písemně (v souladu s § 211 odst. 5 zákona nebo prostřednictvím interního mailboxu v NEN v souladu s § 213 zákona) vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona. Žádost musí být zadavateli doručena nejpozději ve lhůtě 7 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Zadavatel uveřejní, odešle nebo předá vysvětlení zadávací dokumentace včetně přesného znění žádosti bez identifikace dodavatele, případně související dokumenty do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti dodavatele. Zadavatel doporučuje dodavateli (účastníkovi), aby za účelem komunikace pro příslušné zadávací řízení registroval do NEN kontaktní osobu dodavatele (účastníka) a následně tuto uvedl do krycího listu dle bodu 9.1. ZD pro sjednocení doručování písemné komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem. (…).“
53. V čl. 12.1. „Komunikace“ výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil, že „[p]ísemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem bude probíhat dle § 211 odst. 5 zákona. Zadavatel i dodavatel (účastník) jsou povinni zajistit příjem informací doručovaných na kontaktní adresy či e-mailové adresy uvedené v nabídkách nebo v zadávací dokumentaci, které jsou považovány za adresu doručovací. Veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek, jsou uvedeny v uživatelských příručkách NEN pod odkazem: https://nen.nipez.cz/prirucky-vse nebo u ověření kompatibility a technické způsobilosti počítače pod odkazem: https://nen.nipez.cz/kompatibilita. Zadavatel doporučuje dodavateli (účastníkovi), aby za účelem komunikace pro příslušné zadávací řízení registroval do NEN kontaktní osobu dodavatele (účastníka) a následně tuto uvedl do krycího listu dle bodu 9.1. ZD pro sjednocení doručování písemné komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem. Komunikace bude probíhat výhradně a analogicky v souladu s bodem 2.4. ZD, které tímto ustanovením není dotčeno.“
54. V čl. 15.7. „Zveřejnění výsledků veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil, že „[z]adavatel si vyhrazuje způsob uveřejnění výsledků veřejné zakázky a dodavatel (účastník) tímto souhlasí se zveřejněním všech náležitostí smluvního vztahu (vč. smlouvy) dle § 219 zákona a též souhlasí se zveřejněním výsledků (např. oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 zákona a oznámení o výběru dodavatele dle § 50 zákona) veřejné zakázky na internetových stránkách zadavatele a na profilu zadavatele dle § 214 zákona. Oznámení dle výše uvedeného se považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění. Dodavatel (účastník) souhlasí i se zveřejněním jiným způsobem a v souvislosti s tímto prohlašuje, že kontaktní osoby dodavatele (účastníka) vyslovily souhlas se zveřejněním svých údajů.“
55. Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele na základě skutečnosti, že v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení se dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem nyní šetřené veřejné zakázky, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím. Zadavatel v této souvislosti dále uvedl, že navrhovatel „(…) plnil úklidové služby pro zadavatele již v období 2020-2023 a smlouva byla předčasně ukončena z důvodu dlouhodobých pochybení v kvalitě a rozsahu dodávaných služeb, na které zadavatel soustavně upozorňoval a několikrát uplatnil i sankční ujednání. Předčasné ukončení smluvního vztahu si vyžádalo na straně zadavatele nejen náklad v podobě vypsání nové veřejné zakázky, ale i škodu ve výši rozdílu nabídkových cen, které následně musel zadavatel zaplatit nově vybranému dodavateli. (…).“
Právní posouzení
K oprávněnosti navrhovatele podat návrh
56. Úřad považuje za nezbytné na tomto místě nejprve vypořádat tvrzení zadavatele, že navrhovatel nebyl oprávněn podat návrh k Úřadu, jelikož zadavateli v době podání návrhu ještě neuplynula zákonem stanovená lhůta pro rozhodnutí o námitkách.
57. V šetřeném případě navrhovatel podal dne 5. 12. 2024 prostřednictvím datové schránky zadavateli námitky proti vyloučení a výběru, které byly zadavateli doručeny téhož dne. Ve smyslu § 245 odst. 1 zákona zadavateli tedy běžela lhůta 15 dnů pro rozhodnutí o navrhovatelem podaných námitkách, a to až do 20. 12. 2024. Navrhovatel však již dne 17. 12. 2024 podal k Úřadu návrh na uložení zákazu plnění ze smlouvy, která byla uzavřena dne 6. 11. 2024.
58. Úřad v této souvislosti uvádí, že pokud by se ze strany navrhovatele jednalo o návrh na přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy, jednalo by se v šetřeném případě skutečně o předčasně podaný návrh, neboť z ustanovení § 251 odst. 2 zákona vyplývá, že navrhovatel je oprávněn podat návrh do 10 dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí o odmítnutí námitek. V šetřeném případě nicméně navrhovatel podal – dle jeho sdělení ze dne 14. 1. 2025 – pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, k jejímuž uzavření došlo dne 6. 11. 2024. Z ustanovení § 250 odst. 2 zákona pak vyplývá, že navrhovatel je oprávněn podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek. Uvedený závěr vyplývá rovněž i z komentářové literatury[3], dle které „[m]ožnost podání návrhu k ÚOHS po okamžiku uzavření smlouvy (rámcové dohody) zákon v tomto případě nepodmiňuje podáním námitek zadavateli; v okamžiku po uzavření smlouvy je námitkové řízení jako předstupeň řízení před ÚOHS nadbytečné.“
59. Z uvedeného je tedy nade vší pochybnost zřejmé, že navrhovatel byl oprávněn podat k Úřadu návrh na uložení zákazu plnění ze smlouvy, přestože zadavateli ještě běžela lhůta pro vyřízení námitek proti vyloučení a výběru[4] podle § 245 odst. 1 zákona.
K namítanému postupu zadavatele podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona
60. Úřad nejdříve v obecné rovině k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, jež je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností existujícího závazku smluvních stran. Jak vyplývá z ustanovení § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona. Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze. Úřad proto v rámci správního řízení přezkoumá napadený postup zadavatele související s uzavřením smlouvy, a pokud zjistí, že je naplněn zákonný důvod, uloží zákaz plnění předmětné smlouvy.
61. Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, jelikož má za to, že zadavatel smlouvu uzavřel v rozporu se zákonem, když ji uzavřel v době, kdy navrhovateli ještě neuplynula lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení a rovněž lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, tedy že předmětnou smlouvu uzavřel přes zákaz jejího uzavření ve smyslu § 254 odst. 1 písm. b) zákona. Své přesvědčení opírá o skutečnost, že ze strany zadavatele mu nebylo řádně doručeno rozhodnutí o jeho vyloučení a rozhodnutí o výběru, když zadavatel tato rozhodnutí uveřejnil na profilu zadavatele v nástroji E-ZAK, nikoliv v NEN, který byl zadavatelem v zadávací dokumentaci určen jako nástroj ke komunikaci a zároveň prostřednictvím něj navrhovatel do předmětného zadávacího řízení podával nabídku. Navrhovateli tedy v době uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem nemohla uplynout doba pro podání námitek proti výše uvedeným úkonům zadavatele.
62. V souvislosti s šetřeným případem Úřad předně uvádí, že zadavatel předmětnou veřejnou zakázku zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení. Úřad v této souvislosti v obecné rovině uvádí, že zjednodušené podlimitní řízení představuje specifický druh zadávacího řízení, který pro zadavatele do určité míry představuje zjednodušení (snížení administrativní zátěže) procesu zadávání podlimitních veřejných zakázek[5]. Jedním z takovýchto zjednodušení je, že zadavatel může, pokud si tak předem vyhradí v zadávací dokumentaci, uveřejnit oznámení o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení či oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele. Jinými slovy, zadavatel nemusí uvedená oznámení přímo zasílat účastníkům zadávacího řízení, ale postačí tyto dokumenty pouze uveřejnit na profilu zadavatele. Dnem uveřejnění na profilu zadavatele se pak uvedená oznámení považují za doručená. Uvedené vyplývá rovněž z komentářové literatury[6]: „Obdobně jako v ZVZ 2006 platí dle odstavce 5 komentovaného ustanovení, že si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit, že oznámení o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a/nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejní na profilu zadavatele, díky čemuž se dotčená oznámení považují přímo ze zákona (dle odstavce 5 komentovaného ustanovení) za doručená okamžikem jejich uveřejnění na profilu zadavatele (zadavatel v takovém případě tedy nemusí tato oznámení adresně zasílat jednotlivým účastníkům zadávacího řízení). Od okamžiku uveřejnění těchto oznámení na profilu zadavatele také začínají běžet lhůty pro podání námitek proti danému (oznámenému) rozhodnutí zadavatele.“
63. Ze zadávací dokumentace (viz čl. 15.7. zadávací dokumentace) dále vyplývá, že zadavatel si – v souladu s § 53 odst. 5 zákona – vyhradil způsob uveřejnění výsledků veřejné zakázky (oznámení o vyloučení dodavatele i oznámení o výběru dodavatele), a to na internetových stránkách zadavatele a na profilu zadavatele dle § 214 zákona. Dále je v tomtéž článku zadávací dokumentace výslovně uvedeno, že oznámení se považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění. V návaznosti na výhradu učiněnou v zadávací dokumentaci tedy zadavatel dne 17. 10. 2024 uveřejnil na profilu zadavatele v nástroji E-ZAK rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rozhodnutí o výběru.
64. Úřad v souvislosti s právě uvedeným uvádí, že profilem zadavatele se rozumí elektronický nástroj, jehož prostřednictvím zadavatel podle zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek [viz § 28 odst. 1 písm. j) a § 214 odst. 1 zákona].
65. Z informací uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení (a rovněž i po dobu trvání zadávacího řízení) měl zadavatel uveřejněnou jedinou platnou adresu profilu zadavatele, a to v nástroji E-ZAK. Nahlédnutím na uvedený profil zadavatele Úřad zjistil, že jsou na něm uveřejněny mj. informace o zadávacím řízení a související dokumenty, např. výzva k podání nabídek, vysvětlení zadávací dokumentace, oznámení rozhodnutí o vyloučení, oznámení o výběru dodavatele, písemná zpráva zadavatele.
66. Přestože tedy zadavatel v čl. 2.3. zadávací dokumentace – dle názoru Úřadu poněkud nešťastně – označil dva profily zadavatele, a to profil zadavatele v nástroji E-ZAK a profil zadavatele v NEN, nemůže na základě výše uvedeného vzniknout pochybnost, jaká internetová adresa je ve smyslu zákona profilem zadavatele, potažmo v jakém nástroji je profil zadavatele spravován, přičemž je zřejmé, že zadavatel profil zadavatele v nástroji E-ZAK využívá k plnění svých zákonných povinností souvisejících s uveřejněním dokumentů. Z Úřadu dostupných informací je zřejmé, že profilem zadavatele ve smyslu zákona je výlučně profil zadavatele v nástroji E-ZAK.
67. Zákon sice umožňuje, aby zadavatel jako svůj profil využíval rovněž elektronický nástroj NEN[7], nicméně platí, že adresa takovéhoto profilu v NEN musí být uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. Pokud tomu tak není, tedy že internetová adresa profilu zadavatele v NEN není ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněna, nelze NEN považovat za profil zadavatele, jak jej definuje zákon, resp. informace na něm uveřejněné pak nelze považovat za uveřejněné ve smyslu zákona. V souvislosti s šetřeným případem je pak třeba konstatovat, že internetová adresa zadavatelem označeného profilu v NEN ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněna není, a tudíž NEN nelze považovat za profil zadavatele ve smyslu zákona, a proto i pokud by informace na něm zadavatel uveřejnil, nebyly by považovány za uveřejněné v souladu se zákonem (srov. § 214 odst. 1 věta druhá zákona). Úřad v souvislosti s právě uvedeným dodává, že NEN zadavatel v šetřeném případě využíval pouze jako elektronický nástroj ve smyslu § 28 odst. 1 písm. i) ve spojení s § 213 zákona, tedy pro příjem nabídek, pro příjem žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, pro zaznamenání úkonů provedených v zadávacím řízení atp., nikoli pro uveřejňování dokumentů o zadávacím řízení. Současně Úřad konstatuje, že i když zadavatel v zadávací dokumentaci na jednom místě hovoří o elektronickém nástroji NEN jako o profilu zadavatele, lze velmi jednoduše skutečnost, že se o profil zadavatele ve smyslu zákona nejedná, ověřit nahlédnutím do Věstníku veřejných zakázek. Nadto informace, že dotčené dokumenty zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele, byla výslovně zmíněna v zadávací dokumentaci, a to pouze ve spojitosti s profilem zadavatele ve smyslu § 214, tj. z uvedeného je zřejmé, že se mělo jednat o profil zadavatele uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek, kterým byl v šetřeném případě pouze E-ZAK.
68. S ohledem na uvedené lze tedy shrnout, že aby zadavatel dostál svým zákonným povinnostem v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rozhodnutím o výběru dodavatele, byl povinen tato rozhodnutí (jejich oznámení) – v souladu s výhradou učiněnou v zadávací dokumentaci – uveřejnit na profilu zadavatele výhradně v nástroji E-ZAK bez dalšího. Vzhledem k tomu, že zadavatel v šetřeném případě předmětná oznámení na daném místě, tj. na profilu zadavatele uveřejnil, nelze mít za to, že by zadavatel v tomto ohledu postupoval v rozporu se zákonem a jím stanovenými zadávacími podmínkami veřejné zakázky.
69. Pro úplnost pak Úřad v této souvislosti dodává, že pokud by zadavatel uveřejnil oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele pouze v NEN, bylo by nutné konstatovat, že zadavatel nesplnil své povinnosti vyplývající z ustanovení § 53 odst. 5 zákona, přičemž v takovém případě by uvedená rozhodnutí bylo lze považovat za nedoručená účastníkům zadávacího řízení.
70. Pokud jde o argumentaci navrhovatele týkající se (ne)doručování systémových upozornění o uveřejnění nových dokumentů k veřejné zakázce z profilu zadavatele, Úřad v této souvislosti uvádí, že nástroj E-ZAK touto funkcí sice disponuje, nicméně zadavatel v zadávacích podmínkách žádným způsobem nedeklaroval, že účastníkům zadávacího řízení budou z jeho profilu zasílány notifikace o uveřejnění nových dokumentů, přičemž relevantní předpisy ani žádnou takovou povinnost zadavateli neukládají, tudíž účastníci s touto funkcí nemohli počítat, resp. se na ni spoléhat, a bylo tedy nanejvýš vhodné, aby sami z opatrnosti průběžně prováděli monitoring profilu zadavatele.
71. Úřad dále v souvislosti s posouzením zákonnosti postupu zadavatele při uzavírání smlouvy s vybraným dodavatelem konstatuje, že dnem uveřejnění předmětných rozhodnutí (jejich oznámení), tj. 17. 10. 2024, na profilu zadavatele zároveň došlo k jejich doručení účastníkům zadávacího řízení, přičemž Úřad podotýká, že na uvedené bylo výslovně upozorněno v čl. 15.7. zadávací dokumentace. Lhůta pro podání námitek proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a proti výběru dodavatele tedy započala všem účastníkům běžet dne následujícího po uveřejnění oznámení o uvedených úkonech zadavatele, přičemž poslední den lhůty pro podání námitek – v souladu s § 242 odst. 2 zákona – připadl na 1. 11. 2024.
72. Vzhledem k tomu, že navrhovatel námitky proti svému vyloučení ze zadávacího řízení ani proti výběru dodavatele v uvedené, zákonem stanovené lhůtě, zadavateli nepodal (učinil tak až dne 5. 12. 2024), přičemž zadavatel ve stanovené lhůtě jiné námitky neobdržel, Úřad uzavírá, že blokační doba ve smyslu § 246 odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 zákona marně uplynula dne 1. 11. 2024, a zadavatel tak byl oprávněn uzavřít smlouvu ze dne 6. 11. 2024 na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem.
K dalším namítaným skutečnostem
73. Navrhovatel v návrhu rovněž poukazuje na skutečnost, že rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení proběhlo v rozporu se zákonem, jelikož důvody pro vyloučení se dle jeho názoru nezakládají na pravdě a podmínky pro vyloučení ve smyslu § 48 odst. 1 písm. d) zákona tak nebyly naplněny, přičemž samotné odůvodnění rozhodnutí o vyloučení považuje za netransparentní. Současně se navrhovatel ohrazuje rovněž proti samotnému výběru dodavatele, neboť má za to, že i ten je učiněn v rozporu se zákonem, a to z důvodu, že pokud by nebyl navrhovatel ze zadávacího řízení protiprávně vyloučen, byla by jeho nabídka pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější a vybraným dodavatelem by se stal on.
74. Z výše uvedeného bylo možné dovodit, že součástí jednoho podání navrhovatele doručeného Úřadu dne 17. 12. 2024 je návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy a rovněž návrh směřující proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (a návaznému výběru dodavatele). Navrhovatel nicméně na výzvu Úřadu upřesnil a popsal své podání v tom smyslu, že se nejedná o dva samostatné návrhy, nýbrž o jeden, a to návrh na uložení zákazu plnění ze smlouvy.
75. Vzhledem k tomu, že předmětem návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy z podstaty věci není a ani nemůže být přezkum toho, zda vyloučení navrhovatele a následný výběr dodavatele proběhly v souladu se zákonem, Úřad se výše uvedenou argumentací navrhovatele při posouzení věci nezabýval.
76. Jen pro úplnost pak Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu[8], dle které „[p]o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku je totiž navrhovatel oprávněn podat výhradně návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 a již není oprávněn podat návrh z jiných důvodů včetně důvodů specifikovaných v § 250 odst. 1“, z čehož jednoznačně vyplývá, že po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již nelze podat návrh mj. proti vyloučení účastníka zadávacího řízení a proti výběru dodavatele.
77. Navrhovatel v návrhu rovněž upozorňuje na skutečnost, že proti svému vyloučení ze zadávacího řízení a proti výběru dodavatele podal námitky, zadavatel však ke dni podání návrhu na námitky navrhovatele nereagoval. Úřad v této souvislosti uvádí, že zákon ukládá zadavateli povinnost rozhodnout a toto rozhodnutí o námitkách odeslat stěžovateli do 15 dnů od doručení námitek zadavateli. Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele byly zadavateli doručeny dne 5. 12. 2024, lhůta pro odeslání rozhodnutí o námitkách zadavateli běžela až do 20. 12. 2024. Z předložené dokumentace pak je zřejmé, že zadavatel o námitkách navrhovatele rozhodl, přičemž toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 12. 2024, tedy ještě v zákonem stanovené lhůtě pro vyřízení námitek.
78. Pro úplnost pak Úřad v této souvislosti považuje za nezbytné uvést následující. Oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 17. 10. 2024, lhůta pro podání námitek proti uvedeným úkonům zadavatele tedy uplynula – s přihlédnutím k výše uvedenému – již dne 1. 11. 2024. Vzhledem k tomu, že navrhovatel podal námitky proti svému vyloučení a proti výběru dodavatele až dne 5. 12. 2024, je třeba konstatovat, že navrhovatel podal uvedené námitky opožděně, tedy až po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro jejich podání. Nadto Úřad připomíná, že v souladu s § 242 odst. 1 zákona námitky nelze podat po uzavření smlouvy.
79. S ohledem na uvedené proto Úřad k námitkám navrhovatele týkajícím se jeho nezákonného vyloučení ze zadávacího řízení včetně nezákonnosti samotného rozhodnutí o vyloučení, nezákonného výběru dodavatele a rovněž proti nerozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ke dni podání návrhu nepřihlížel, jelikož je považuje za irelevantní pro posouzení šetřené věci, kterou je návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku.
Závěr
80. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy v souladu se zákonem, tj. nebylo prokázáno, že by došlo k nezákonnému postupu zadavatele ve smyslu § 254 odst. 1 písm. b) zákona, a tedy nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření uvedené v § 264 odst. 1 zákona. Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. město Nymburk, Náměstí Přemyslovců 163, 288 02 Nymburk
2. Mgr. Milan Partík, advokát, Slezská 949/32, 120 00 Praha 2
3. CLEANCAT s.r.o., Keramická 602/19, 711 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupný zde https://zakazky.mesto-nymburk.cz/profile_display_2.html
[2] Přestože zadavatel smluvní vztah označuje jako rámcovou dohodu, Úřad konstatuje, že se v šetřeném případě jedná o typickou smlouvu na veřejnou zakázku, jelikož ve smlouvě je definován mj. jednoznačný závazek směřující k realizaci plnění veřejné zakázky, rozsah plnění, četnost plnění a cenové podmínky, přičemž smlouva nepředpokládá následné uzavírání dílčích/prováděcích smluv (oproti rámcové dohodě, která by měla vymezovat pouze smluvní základ pro opakovaná plnění se stejným nebo obdobným předmětem mezi stejnými subjekty, přičemž samotné plnění by pak mělo být realizováno až na základě uzavřených dílčích smluv). Z uvedeného důvodu proto Úřad vzniklý smluvní závazek považuje za smlouvu a dále pojem rámcová dohoda nebude užívat.
[3] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.
[4] Úřad se námitkami navrhovatele proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení a rovněž proti výběru dodavatele bude podrobněji zabývat níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí
[5] Zjednodušené podlimitní řízení je možno použít v případě všech podlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby, v případě veřejných zakázek na stavební práce pouze na ty, jejichž předkládaná hodnota nepřesáhne 50 milionů Kč
[6] Již citovaná komentářová literatura
[7] jedná se o elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj ve smyslu § 214 odst. 2 druhá věta zákona
[8] Již citovaná komentářová literatura
