číslo jednací: 05201/2025/161
spisová značka: R0200/2024
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Rámcová dohoda – Vesta balistická lehká skrytá speciální NIJ IIIA (ZJ) |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 2. 2025 |
| Související rozhodnutí | 47285/2024/500 05201/2025/161 |
| Dokumenty |  2024_R0200.pdf 295 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0200/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-05201/2025/161 |
|
Brno 12. 2. 2025 |
V řízení o rozkladu ze dne 18. 12. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
- Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0750/2024/VZ, č. j. ÚOHS-47285/2024/500 ze dne 9. 12. 2024, vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání rámcové dohody s názvem „Rámcová dohoda – Vesta balistická lehká skrytá speciální NIJ IIIA (ZJ)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2024-026241, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –
- ARGUN s.r.o., IČO 27399478, sídlem Jana Krušinky 1693/4, Pražské Předměstí, 500 02 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupen PPS advokáti s.r.o., IČO 27532640, sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové, na základě plné moci ze dne 19. 8. 2024
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0750/2024/VZ, č. j. ÚOHS-47285/2024/500 ze dne 9. 12. 2024
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jako „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 19. 9. 2024 návrh (dále jako „návrh“) navrhovatele – ARGUN s.r.o., IČO 27399478, sídlem Jana Krušinky 1693/4, Pražské Předměstí, 500 02 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupen PPS advokáti s.r.o., IČO 27532640, sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové, na základě plné moci ze dne 19. 8. 2024 (dále jako „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jako „zadavatel“) – učiněných při zadávání rámcové dohody s názvem „Rámcová dohoda – Vesta balistická lehká skrytá speciální NIJ IIIA (ZJ)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2024-026241 (dále jako „veřejná zakázka“).
2. Dle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „správní řád“), došlo dne 19. 9. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, k zahájení správního řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
3. Navrhovatel v podaném návrhu brojil proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, které zadavatel odůvodnil tím, že navrhovatelem předložená balistická vesta (tedy předmět veřejné zakázky) nesplňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, a to takto: „Předložená vesta nesplňuje požadavek na zabránění vyčnívání konstrukčních částí v rozsahu textu ZD. Spodní hrana předního dílu v oblasti bočního překrytí tvoří demaskující odstávající část, pravděpodobně vinou menšího rozměru měkké balisticky odolné vložky (její aramidové výplně).“.
4. Navrhovatel poukazoval na fotodokumentaci přiloženou zadavatelem k rozhodnutí o námitkách a namítá, že vzorek vesty byl nesprávně fixován tak, aby vznikly nežádoucí projevy při jeho nošení. Zadavatelem tvrzené nesplnění zadávacích podmínek tak podle navrhovatele bylo způsobeno nesprávným způsobem zapínání vesty. Zároveň navrhovatel trval na tom, že jím předložený vzorek splňoval požadavky skrytého nošení, když není pod oblečením zřetelný. Zadavatelem předložená fotografie nebyla podle navrhovatele vypovídající, neboť vesta je na figurantovi viditelná, když přes ni není nic oblečeno.
5. Otázka naplnění daného požadavku je podle navrhovatele velice subjektivní a závislá na činnosti toho kterého figuranta, a tedy z tohoto důvodu netransparentní. Zároveň byla podle navrhovatele ze strany zadavatele nejasně a netransparentně vykládána zadávací dokumentace, a to v neprospěch navrhovatele. Zadavatel tak podle navrhovatele svým výkladem zadávacích podmínek a způsobem jejich ověřování porušil své povinnosti plynoucí z § 6 zákona. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a následné odmítnutí jeho námitek tudíž navrhovatel považuje za nezákonné.
II. Napadené rozhodnutí
6. Dne 9. 12. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0750/2024/VZ, č. j. ÚOHS-47285/2024/500 (dále jako „napadené rozhodnutí“). Ve výroku I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoli z dokumentace o zadávacím řízení nesplnění požadavku zadavatele na provedení vesty jednoznačně neplyne. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele a současně zrušil i všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu až do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem IV napadeného rozhodnutí pak Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
7. Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil následovně. Pokud zadavatel spatřuje důvod pro vyloučení navrhovatele v tom, že „Předložená vesta nesplňuje požadavek na zabránění vyčnívání konstrukčních částí v rozsahu textu ZD. Spodní hrana předního dílu v oblasti bočního překrytí tvoří demaskující odstávající část, pravděpodobně vinou menšího rozměru měkké balisticky odolné vložky (její aramidové výplně).“, pak Úřad předně poukázal na to, že zadavatel v protokolu o posouzení splnění podmínek účasti a v následujícím rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nepřiložil žádné fotografie či videozáznam dokumentující posuzování vzorků, ani žádný jiný dokument podrobněji popisující posuzování vzorků, tj. např. který ze dvou předložených vzorků byl posuzován (či zda byly posuzovány oba); informace k osobě figuranta z hlediska jeho postavy a velikosti; informace týkající se samotného postupu zkoušení, oblékání, zapínání vesty; informace týkající se specifikace spodního a svrchního oblečení figuranta apod. Zadavatel sice přiložil dvě fotografie vesty k rozhodnutí, kterým odmítl námitky navrhovatele, z nich ovšem není zřejmé, kdy byly pořízeny, zda v rámci posuzování vzorků hodnoticí komisí, či až později v reakci na námitky navrhovatele. Z ohledání vesty provedené Úřadem ovšem vyplynulo, že obě vesty navrhovatele při zapnutí, kdy přední a zadní díl je upevněn suchými zipy v jedné rovině a plochy suchých zipů jsou připnuty na sobě, tedy při správném zapnutí (podle navrhovatele i zadavatele), jsou zapnuty zcela rozdílně než na fotografiích pořízených zadavatelem.
8. Úřad tak v napadeném rozhodnutí uzavřel, že závěr zadavatele, že vzorek vesty navrhovatele neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace, není podložen konkrétními dokumenty tvořícími součást dokumentace o zadávacím řízení, resp. že dokumentace o zadávacím řízení nepodává dostatečné informace o tom, že zadavatel má bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že jím tvrzené důvody vedoucí k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku skutečně existují. Není tak zřejmé, jakým konkrétním způsobem bylo posuzováno splnění předmětného požadavku vyplývajícího ze zadávací dokumentace, tedy jak zadavatel dospěl k závěru, že balistická vesta navrhovatele nesplňuje některé požadavky zadávací dokumentace. Důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení není tedy zadavatelem transparentně zdokumentován. Při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení tak zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. Postup zadavatele byl zároveň způsobilý ovlivnit výběr dodavatele, když bylo dost dobře možné, že by se navrhovatel, pokud by nebyl vyloučen, stal vybraným dodavatelem. Byl tak dán důvod pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona.
9. Úřad zároveň v napadeném rozhodnutí nevyloučil možnost, že zadavatel může dospět k závěru, že navrhovatelem předložené vzorky nesplňují zadávací podmínky. Nicméně takový závěr musí být transparentně zdokumentován jednoznačnými a průkaznými podklady.
III. Rozklad zadavatele
10. Dne 18. 12. 2024 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 10. 12. 2024. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
11. Zadavatel považuje vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení za důvodné a jeho odůvodnění za dostatečné. Zároveň považuje za irelevantní otázku, zda byla vesta při její zkoušce správně zapnuta či nikoliv, když i při neveřejném jednání na Úřadu byl zjevný demaskující efekt způsobený vyčnívající konstrukční částí. Tento efekt je v rozporu s požadavkem stanoveným v zadávacích podmínkách, který byl podle zadavatele stanoven zcela jasně a srozumitelně. Zadavatel rovněž poukazuje na to, že při jednání na Úřadu byla vesta upnuta v ideálních podmínkách, kterých nebude při praktickém využití vest dosaženo.
12. Zadavatel odmítá závěry napadeného rozhodnutí, že jeho postup byl v rozporu se zásadou transparentnosti. Úřadem vznesené úvahy o tom, jak by postup zadavatele mohl zásadě transparentnosti dostát, nemají podle navrhovatele oporu v zákoně a zároveň je navrhovatel považuje za přepjatě formální a administrativně nadbytečně náročné.
Závěr rozkladu
13. V závěru podaného rozkladu zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a konstatoval, že se zadavatel nedopustil porušení zákona.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
15. Navrhovatel se k podanému rozkladu vyjádřil podáním doručeným Úřadu dne 27. 12. 2024. Ve svém vyjádření navrhovatel poukazuje na to, že v průběhu správního řízení vyplynulo, že zadavatel své rozhodnutí o vyloučení uchazeče opřel o jednoznačně chybně zapnutou vestu. Nedostatky vesty, které jsou vytýkány zadavatelem, pak podle navrhovatele nemají oporu v zadávací dokumentaci, a naopak jejich splnění by vedlo k rozporu s dalšími požadavky zadávacích podmínek. Výklad zadávacích podmínek zadavatelem přitom navrhovatel považuje za nejasný a netransparentní, přitom je to zadavatel, kdo je podle § 36 odst. 3 zákona odpovědný za jasnost a srozumitelnost zadávací dokumentace. Předloženou balistickou vestu navrhovatel považuje za splňující zadávací podmínky, když při správném upnutí není viditelná pod oblečením.
16. V závěru svého vyjádření navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zamítl podaný rozklad zadavatele a napadené rozhodnutí potvrdil.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i jeho správnost, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
18. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které byl rozklad zadavatele zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno.
V. K námitkám rozkladu
19. Předmětem sporné otázky v řešené věci je postup zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Při vymezení řešené otázky je třeba předně uvést, že Úřad v napadeném rozhodnutí kategoricky neodmítnul samotné tvrzení zadavatele, že navrhovatel nesplnil podmínky technické kvalifikace (viz bod 78 napadeného rozhodnutí, kde Úřad takový závěr připustil jako možný), ale dospěl k závěru, že z dokumentace o zadávacím řízení není zřejmé, jak zadavatel dospěl k závěru o nesplnění požadavků zadávací dokumentace. Důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení tak není řádně zdokumentován, což představuje porušení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Právě otázka transparentnosti postupu zadavatele, který jej vedl k závěru o nesplnění zadávacích podmínek navrhovatelem, je v řešené věci klíčovou.
20. V příloze č. 5 zadávací dokumentace stanovil zadavatel technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky – balistické vesty – kde mj. požadoval: „Zavírání (zapínání) vesty musí být provedeno tak, aby bylo zabráněno vyčnívání konstrukčních částí, které jednak omezují skryté nošení a také umožňují jejich nežádoucí zachycení. Konstrukce zapínání musí být řešena zezadu dopředu. Spojení předního a zadního dílu vesty na bocích musí být pevné, a řešené tak, aby části na bocích přilnuly na tělo a zároveň, aby byly v jedné, plynule přecházející linii, bez viditelných nerovností nebo výstupků.“. Zároveň zadavatel stanovil v čl. 6.5. požadavek na předložení dvou sad balistických vest, přičemž jedna bude zadavatelem využita jako soutěžní vzorek.
21. K posouzení balistické vesty – soutěžního vzorku zadavatel přistoupil v rámci jednání hodnoticí komise dne 24. 7. 2024. Hodnoticí komise ohledně navrhovatelem předložené vesty dospěla k závěru, že „Předložená vesta nesplňuje požadavek na zabránění vyčnívání konstrukčních částí v rozsahu textu ZD. Spodní hrana předního dílu v oblasti bočního překrytí tvoří demaskující odstávající část, pravděpodobně vinou menšího rozměru měkké balisticky odolné vložky (její aramidové výplně).“, viz protokol o posouzení splnění podmínek účasti ze dne 24. 7. 2024, který je pod č. j. ÚOHS-37431/2024/512 součástí správního spisu.
22. Nesplnění požadavku technické kvalifikace pak bylo důvodem pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. V oznámení rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení ze dne 13. 8. 2024 pak jako odůvodnění zadavatel uvedl výše citovaný závěr hodnoticí komise. Otázkou je, zda takové odůvodnění, respektive postup zadavatele dostatečně naplnil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.
23. Ohledně způsobu, jakým se má zásada transparentnosti promítnout do postupu zadavatele, lze odkázat např. na komentářovou literaturu: „Konkrétně jde jednak o povinnosti zadavatele dodržovat předem stanovená pravidla postupu a jednak o povinnost vedení dostatečné dokumentace o příslušném postupu tak, aby veškeré kroky zadavatele byly zpětně přehledné, vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem jednotlivých kroků zadavatele.“[2] V obdobném duchu se k naplnění zásady transparentnosti (respektive k situaci, kdy naplněna není) vyjadřuje i judikatura správních soudů. Zde lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jako „NSS“) č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 10. 9. 2010, ve kterém NSS uvedl: „Zásada transparentnosti je porušena tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehlédnutelným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. Lze tak shrnout, že k naplnění zásady transparentnosti ze strany zadavatele vede co možná nejobjektivnější a nejpodrobnější odůvodnění a dokumentace jeho postupu, tedy k jakému závěru zadavatel dospěl a z jakých důvodů.
24. Naplnění zásady transparentnosti je samozřejmě nutné posuzovat vždy v kontextu konkrétní věci, tj. je třeba přihlédnout i k zásadě přiměřenosti postupu zadavatele. V případě řešené věci je třeba především vzít v úvahu, že zadavatelem stanovený požadavek a jeho následné hodnocení jsou do značné míry subjektivní. Hodnocení pojmů jako je „přilnutí na tělo“ či „viditelnost nerovností“ z jejich podstaty není možné provést zcela objektivně např. jako splnění určité exaktní hodnoty, ale bude vždy do určité míry odvislé od jejich subjektivního vnímání na straně hodnotitele. Otázce subjektivního charakteru stanoveného požadavku se ostatně i obsáhle věnoval sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách kde uvedl: „U některých vlastností, u nichž nelze jakkoliv použít empirické měření či jinou průkaznou metodiku jejich posouzení, zadavatel musí uplatnit subjektivní požadavek a s ním i subjektivní způsob hodnocení postavený na koncepci zadávacích podmínek, které jsou stanoveny dle povahy příslušných kritérií, ale také na neméně důležitý prvek zadávacích podmínek a to je kvalitativní výsledek zadávacího řízení s ohledem na využití předmětu plnění v budoucnu. Parametry obecně vyplývají z požadavků na uživatelský komfort a jsou jinak neměřitelné. Jejich objektivní neměřitelnost ovšem není a ani nemůže být důvodem pro jejich neuplatnění na předmět plnění. Z tohoto vyplývá, že nelze uplatnění požadavků majících svůj základ v subjektivním hodnocení, považovat v žádném případě za netransparentní postup a porušení zásady rovného zacházení. V ZD byla uvedena základní kritéria, která musí vesta splňovat, čímž bylo splněno zadavatelem jasné určení zadávacích podmínek. Způsob subjektivního způsobu hodnocení (splnění posouzení požadavků ZD) je zcela v gesci komise, pokud nebyl stanoven v ZD.“
25. Otázka přípustnosti subjektivního požadavku přitom není nijak sporná. Zároveň z něj ale vyplývají zvýšené nároky na míru transparentnosti postupu zadavatele tak, aby hodnocení subjektivního kritéria bylo srozumitelné, přezkoumatelné a nebylo projevem čistě arbitrárního uvážení zadavatele. Zde lze odkázat na závěry NSS vyslovené v rozsudku č. j. 4 As 85/2020 – 38 ze dne 16. 9. 2020 (ze kterého ostatně citoval v rozhodnutí o námitkách i sám zadavatel), ve kterém NSS uvedl: „K výše uvedenému považuje Nejvyšší správní soud rovněž za nutné připomenout, že se snižující se jednoznačností hodnotících kritérií stoupají požadavky na kvalitu odůvodnění závěrů hodnotící komise.[3] Zatímco u kvantitativních kritérií obvykle postačí uvést příslušné číselné hodnoty a dosadit je do předem stanoveného vzorce, u kritérií subjektivních je pro zachování zásady transparentnosti nutné, aby hodnotící komise přesvědčivě uvedla, jaké aspekty při svém hodnocení posuzovala, jakou váhu jim přikládala a co bylo důvodem pro různé hodnocení jednotlivých nabídek. Takovéhoto odůvodnění by se dodavatelům mělo v dostatečné míře dostat již v rámci samotného hodnocení nabídek.“ Jakkoliv se citovaný závěr NSS týká otázky hodnoticího kritéria, tak jej lze považovat za výstižný i v kontextu řešené věci.
26. Se zadavatelem lze souhlasit v tom, že ze zákona nevyplývají konkrétní požadavky na úkony či dokumenty, kterými by bylo možné dostát zásadě transparentnosti. Míru transparentnosti zadávacího řízení je třeba hodnotit vždy v kontextu řešené věci, přičemž jak vyplývá z výše uvedeného, relativně subjektivní charakter požadavku stanoveného zadavatelem vyžaduje co možná nejvyšší míru transparentnosti. Zadavatel se ovšem jak v protokolu o hodnocení nabídek, tak v následném oznámení o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení omezil na relativně strohý popis spatřovaného nedostatku a konstatování, že s ohledem na tento nedostatek navrhovatelem předložená balistická vesta nesplňuje zadavatelem stanovené požadavky. Zadavatel tak fakticky kromě samotného závěru neuvedl ani nezdokumentoval další relevantní skutečnosti, které by mohl navrhovatel blíže rozporovat či které by mohly být předmětem přezkumu.
27. Teprve v rozhodnutí o námitkách navrhovatele zadavatel ke svému tvrzení doplnil fotodokumentaci, která má ilustrovat spatřovaný nedostatek, tedy že: „hrana předního dílu v oblasti bočního překrytí tvoří demaskující odstávající část“. Je tak zjevné, že zadavatel mohl závěr o nedostatku navrhovatelem předložené balistické vesty již při jejím posouzení zdokumentovat přinejmenším prostřednictvím fotodokumentace, ze které by tento nedostatek byl zjevný a která by měla podstatně vyšší vypovídací hodnotu než stručný slovní popis. Jaký význam taková fotodokumentace mohla mít, pak vyplývá i z toho, že na jejím základě navrhovatel vznesl v podaném návrhu námitku, kterou rozporoval způsob upnutí balistické vesty při její zkoušce, přičemž způsob upnutí vesty byl následně i předmětem Úřadem konaného ústního jednání. Jakkoliv zde není namístě posuzovat samotnou otázku, zda v závislosti na způsobu upnutí vesty byl či nebyl splněn požadavek kladený zadávací dokumentací, tak nelze pochybovat o tom, že se jednalo o relevantní skutečnost, která byla přinejmenším způsobilá závěry zadavatele zpochybnit či potvrdit. Fotodokumentace či detailnější popis zkoušky balistické vesty by přitom pro navrhovatele zcela jistě mohl být podkladem již při podání námitek.
28. Na straně zadavatele tak bezpochyby existovala možnost zdokumentovat zkoušku navrhovatelem předložené balistické vesty způsobem, který by byl podstatně obsáhlejší a měl by značně vyšší vypovídající hodnotu jak ohledně samotného nedostatku, který u balistické vesty zadavatel spatřuje, tak co do samého procesu jejího hodnocení. Takový postup by pak byl v souladu se zásadou transparentnosti. Možnost takového postupu lze ilustrovat na ústním jednání, které proběhlo dne 11. 11. 2024 u Úřadu za účelem ohledání navrhovatelem předložených balistických vest. Během tohoto jednání proběhl postup obdobný tomu, jaký zřejmě provedl při posouzení balistických vest zadavatel – jejich zkouška figurantem. Výstupem potom byl detailní protokol obsahující mj. informace o figurantovi a způsobu upnutí vesty, spolu s obsáhlou fotodokumentací. Časová náročnost ústního jednání přitom činila cca hodinu. Nelze se tak ztotožnit se zadavatelem, pokud tvrdí, že pořízení obsáhlejšího záznamu a fotodokumentace by bylo přepjatě formálním a administrativně nadbytečně náročným. Takový postup (který samozřejmě není jediný možný, nabízí se např. i pořízení videozáznamu zkoušky balistické vesty) by samozřejmě určité nároky na zadavatele kladl, nicméně je třeba přihlédnout i k dalším legitimním zájmům, které je při zadávacím řízení nutné respektovat. Z perspektivy navrhovatele mělo jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení značně intenzivní dopad do jeho sféry, a bylo tak namístě, aby byl v co možná nejvyšší možné míře seznámen s důvody, proč se tak stalo, a případně je mohl rozporovat. Zároveň je přítomen obecný veřejný zájem, aby veřejné zakázky byly zadávány v souladu se zákonem a v něm zakotvenými zásadami, tedy se zásadou transparentnosti. Nad těmito zájmy nemůže převážit pouhý komfort zadavatele. Současně je třeba zvážit i postavení navrhovatele při jeho obraně vůči postupu zadavatele, kdy navrhovatel musí vynaložit nemalé úsilí i finanční prostředky v podobě kauce, aby se mohl domáhat přezkoumání úkonů zadavatele. Úkony zadavatele tak musí být přezkoumávány v takové podobě, vůči jaké se navrhovatel ohradil, a požadavek na dodržení zásady transparentnosti tak musí být splněn již v době, kdy je napadený úkon učiněn.
29. Závěrem tak lze shrnout, že zadavatel nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, když vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení odůvodnil zcela minimalisticky, jakkoliv z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel měl možnost dosáhnout podstatně vyšší míry transparentnosti a zdokumentovat skutečnosti, které byly pro otázku splnění podmínek zadávací dokumentace relevantní. Snaha dosáhnout co možná nejvyšší míry transparentnosti přitom byla s ohledem na subjektivní charakter předmětu hodnocení žádoucí. Předseda Úřadu se tak ztotožňuje se závěrem napadeného rozhodnutí, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem. Postup zadavatele byl zároveň zjevně způsobilý ovlivnit výběr dodavatele, když se navrhovatel umístil podle hodnocení zadavatele dle hodnoticích kritérií jako první v pořadí. Pokud by nedošlo k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, není vyloučeno, že by se vybraným dodavatelem mohl stát právě on. Postup Úřadu, který napadeným rozhodnutím uložil nápravné opatření zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a následujících úkonů, byl správný a důvodný.
30. Nad rámec nosných důvodů lze ještě zopakovat k námitkám zadavatele, že v tomto rozhodnutí není posuzováno, zda vesta nabídnutá navrhovatelem skutečně splňovala požadavky zadávací dokumentace, či nikoliv, ale toliko to, zda zadavatel dodržel zásadu transparentnosti při vyloučení navrhovatele. Připomínky k případným nedostatkům vesty, které zadavatel vznesl až po podání námitek ze strany navrhovatele, jsou tak pro takové posouzení irelevantní. Jak bylo naznačeno i výše, zadavatel může provést nové posouzení či zkoušku předmětu plnění, tuto řádně zdokumentovat a své rozhodnutí následně dostatečně odůvodnit.
31. Zadavatel v rozkladu rovněž namítal, že Úřad při posouzení věci vycházel ze závěrů učiněných při neveřejném ústním jednání, ačkoliv připomínky zadavatele k vestě nabídnuté navrhovatelem, které byly vzneseny v průběhu správního řízení, nebral v potaz. K této námitce lze konstatovat, že Úřad v bodě 62 napadeného rozhodnutí konstatoval, že nejdříve se bude zabývat transparentností postupu zadavatele a pak případně skutečností, zda vesta nabídnutá navrhovatelem skutečně splňuje požadavky zadavatele. Z výsledků neveřejného jednání (spolu s dalšími okolnostmi posuzované věci) pak vyplynulo, že postup zadavatele nebyl transparentní, když posouzení funkčnosti dané vesty bylo možno učinit bez větších problémů mnohem průkazněji (viz rovněž bod 28 tohoto rozhodnutí). Samotnou otázkou splnění zadávacích podmínek předmětnou vestou se pak Úřad s odkazem na postup nastíněný v bodě 62 napadeného rozhodnutí už nezabýval a v této otázce tedy ze zjištění učiněných na neveřejném ústním jednání nevycházel.
VI. Závěr
32. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, byl učiněn závěr, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, doručováno prostřednictvím datové schránky Policejního prezidia České republiky, Strojnická 27, 170 89 Praha, k rukám Ing. Martina Fikáčka
2. PPS advokáti s.r.o., Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 50.
[3] Zvýrazněno předsedou Úřadu.
