číslo jednací: 26331/2025/163
spisová značka: R0068/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Vybavení spánkového oddělení, klinického EEG oddělení a oddělení výzkumného HdEEG |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 16. 7. 2025 |
| Dokumenty |  2025_R0068.pdf 313 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0068/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-26331/2025/163 |
|
Brno 15. 7. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 5. 6. 2025 navrhovatelem
- DEYMED Diagnostic s.r.o., IČO 25284584, se sídlem Kudrnáčova 533, 549 31 Hronov, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 28. 2. 2025 společností PPS advokáti s.r.o., IČO 27532640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 5. 2025, č. j. ÚOHS-18565/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0175/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Národní ústav duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybavení spánkového oddělení, klinického EEG oddělení a oddělení výzkumného HdEEG“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 10. 2024 pod ev. č. Z2024-054278 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 10. 2024 pod ev. č. 663133-2024,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0175/2025/VZ, č. j. ÚOHS-18565/2025/500 ze dne 20. 5. 2025
r u š í m
a věc
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 3. 3. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
2. V návrhu se navrhovatel bránil proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Důvody vyloučení navrhovatele spočívaly v nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“), nedoplnění „referencí“[2] a nesplnění a neobjasnění technických parametrů. K poslednímu uvedenému důvodu vyloučení navrhovatel uváděl, že zadavatel pouze obecně uvedl, že některé technické parametry považuje za nesplněné, ale nespecifikoval důvod svých pochybností. Navrhovatel trval na tom, že zpracoval svoji nabídku a prokázal splnění technických parametrů v souladu se zadávacími podmínkami.
3. Úřad se zabýval mj. požadavkem dle přílohy č. 1 návrhu kupní smlouvy, která je přílohou č. 1 zadávací dokumentace, obsahující technickou specifikaci (dále jen „technická specifikace“)[3], ve kterém zadavatel požaduje zesilovač EEG a biologických signálů pro oddělení výzkumného HdEEG, jehož „HW trigger input“ bude činit 8-bit TTL. Navrhovatel namítal, že mu není zřejmé, jak by měl požadavek prokázat, resp. doložit, aby vyvrátil pochybnosti zadavatele. Až v rozhodnutí o vyloučení ze dne 22. 1. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“)[4] zadavatel specifikoval důvody, které ho vedly k vyloučení navrhovatele. Systém nabízený navrhovatelem má dokonce 12-bit TTL, přesto jej zadavatel považoval za nesplněný. Zadavatel spekuloval nad tím, zda systém dokáže správně synchronizovat USB adaptéry se dvěma konektory, ale to je jiný důvod, než požadoval objasnit. Navrhovatel také v návrhu popsal své řešení. Zadavatelův požadavek byl navíc podle navrhovatele požadavkem minimálním a počet vstupních TTL bitů je konfigurovatelný, tj. lze zvolit právě 8-bit TTL. Navrhovatel poukazoval na odpovědnost zadavatele za úplnost a správnost zadávacích podmínek, nesprávnost tvrzení zadavatele o provedení materiální změny nabídky, nutnost mít postaveny najisto důvody pro vyloučení či postup zadavatele v rozporu se základními zásadami.
II. Napadené rozhodnutí
4. Úřad napadeným rozhodnutím zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
5. Úřad neshledal důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení spočívající v neobjasnění MNNC, nepředložení dokladů („referencí“) požadovaných zadavatelem a neobjasnění či nesplnění většiny technických parametrů v nabídce navrhovatele za souladné se ZZVZ.
6. K požadavku na „HW trigger input“ s hodnotou 8-bit TTL Úřad uvedl, že navrhovatel splnění tohoto požadavku v nabídce potvrdil pouze zopakováním parametru. Zadavatel se jej snažil objasnit, protože ho nebyl schopen ověřit na základě dostupných informací v technické specifikaci nabízeného přístroje. Navrhovatel v objasnění nabídky ze dne 20. 12. 2024 (dále jen „objasnění nabídky“)[5] uvedl, že požadavek zadavatele je splněn, a dodal, že součástí nabídky pro všechny systémy jsou USB adaptéry se dvěma konektory RJ45, každý s 6-bit TTL vstupem, tj. celkem 12-bit TTL vstup pro jeden nabízený systém. Zadavatel navrhovatele vyloučil, protože neměl za náležitě objasněné, zda řešení odpovídá zadávacím podmínkám. Dodal, že dva oddělené 6-bit TTL vstupy znamenají, že nelze přímo použít 8-bit TTL signál bez dalšího zpracování a není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy. Samotný technický parametr a jeho smysl si Úřad nechal zadavatelem vysvětlit a shrnul jej v bodu 203 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Především jde o časovou synchronizaci vnějších vstupů a zesilovače EEG.
7. I s ohledem na vyžádaná odborná stanoviska Úřad dospěl k tomu, že tento důvod vyloučení je v souladu se ZZVZ. Nejprve uvedl, že technický parametr nebyl stanoven jako minimální, ale jako pevný, a právě jeho hodnotu navrhovatel uvedl i v nabídce. Vzhledem k tomu, že navrhovatelem nabízené řešení mohlo podle odborných stanovisek potenciálně ovlivnit fungování přístroje a mít vliv na vypovídací hodnotu naměřených dat, byl zadavatel oprávněn vědět, že se přístroj od parametru odlišuje a požadovat o něm informace. Navrhovatel byl povinen vysvětlit, jaké řešení nabízí, a specifikovat možný vliv na výsledky měření, resp. zajištění, že k takovému vlivu (zejména časovému zpoždění způsobenému synchronizací dvou vstupů) nedojde. To ale navrhovatel neudělal.
III. Rozklad navrhovatele
8. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 21. 5. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 5. 6. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
9. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v technické specifikaci pouze uvedl technické parametry, které musí nabízené plnění splňovat. Žádné podrobnější požadavky nestanovil. Nestanovil tedy ani konkrétní požadavek na architekturu systému nabízeného přístroje, ani požadavky na technické řešení, jak dovozuje Úřad. Nabídnutý přístroj požadavky na funkci jednoznačně splňují, a proto jej deklaroval způsobem předpokládaným v zadávacích podmínkách. Je nepodstatné zabývat se tím, zda je řešení nabízené navrhovatelem jiné oproti řešení s jedním 8-bit TTL vstupem. Pokud tomu však Úřad význam přisuzuje, nepostupuje správně.
10. Navrhovatel poukazuje na obsah odborných stanovisek. Ze stanoviska Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno, (dále jen „ÚPT AV ČR“)[6] má plynout, že rozdělení do dvou konektorů je podle zadání zadavatele přípustné. Ze stanoviska Českého vysokého učení technického v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6, (dále jen „ČVUT“)[7] má plynout, že řešení splňuje technické požadavky zadavatele. Byť řešení není stejné, jedná se z pohledu parametru bitů o vylepšení. Ze stanoviska Vysokého učení technického v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno, (dále jen „VUT“)[8] má plynout, že řešení splňuje požadavky zadavatele.
11. Pokud Úřad shledal, že měl navrhovatel uvést v rámci nabídky konkrétní technické řešení přístroje, je takový závěr v rozporu se zněním zadávacích podmínek. Nelze klást navrhovateli k tíži, že jeho řešení je jiné, než měl zadavatel předpokládat (požadovat), ale nevtělil jej do zadávacích podmínek. K tomu navrhovatel odkazuje na § 36 odst. 3 ZZVZ a odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek.
12. Zadavatel navrhovatele žádal o vysvětlení nabídky, ze kterého bude patrné splnění zadávacích podmínek. To navrhovatel učinil a vysvětlil, jaké řešení přístroj obsahuje, a potvrdil splnění požadavků v plném rozsahu. Žádost o objasnění ze dne 13. 12. 2024 (dále jen „žádost o objasnění“)[9] neobsahovala konkrétnější požadavky zadavatele. Navrhovatel předpokládal, že zadavatel problematice rozumí v dostatečném rozsahu.
13. Zadavatel následně navrhovatele vyloučil ze zcela jiného důvodu, než který uvedl v žádosti o objasnění, když konstruoval důvody, které zpochybňovaly předložené vysvětlení, a uváděl zcela nové důvody, navíc v rozporu se skutečným stavem. Pokud ale měl zadavatel další pochybnosti (poprvé vyjádřené v rozhodnutí o vyloučení), měl se znovu dotázat podle § 46 ZZVZ. Zadavatel totiž musí mít důvody pro vyloučení postaveny najisto, což se nestalo, a Úřad toto pochybení nereflektoval. K tomu navrhovatel poukazuje na obecné závěry uvedené v bodu 109 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Není zřejmé, na základě čeho zadavatel dospěl k závěru o nesplnění zadávacích podmínek, a navrhovatel se to nedozvěděl ani z napadeného rozhodnutí.
14. Navrhovatel namítá, že ze žádosti o objasnění nebylo zřejmé, jaké skutečnosti zadavatel považoval za nejasné či neurčité a co konkrétně má dodavatel objasnit a jak. Této povinnosti zadavatel nedostál a Úřad ji pominul, což činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. V takovém případě ale nelze po navrhovateli očekávat, že objasnění bude dostatečně konkrétní a věcné. Navrhovatel potvrdil splnění parametru a sdělil, jaké zvolil technické řešení. Je absurdní, aby navrhovatel četl myšlenky zadavatele a předpokládal, co je nevyjádřeným požadavkem zadavatele. Z pohledu zásady transparentnosti obstojí jen takový postup zadavatele, který je možné zpětně objektivně přezkoumat.
15. Rozhodnutí o vyloučení podle navrhovatele postrádá konkrétní důvody vyloučení, je nejasné a nesrozumitelné a ve svém důsledku nepřezkoumatelné. Zadavatel podle navrhovatele uvedl, že byly prokázány technické parametry, ale přesto dospěl k závěru, že požadavky nejsou splněny. Navrhovatel konstatuje, že pro vyloučení jsou podstatné pouze důvody uvedené v rozhodnutí o vyloučení. To Úřad pomíjí, když vychází mj. z vyjádření zadavatele ze dne 1. 4. 2025.
16. Následně se navrhovatel vyjadřuje k důvodu vyloučení, že v nabídce nejsou zmíněny USB adaptéry se dvěma konektory, že dva oddělené 6-bit vstupy znamenají, že nelze přímo použít 8-bit TTL vstup bez dalšího zpracování a že není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy. Předkládá důvody, proč tyto důvody neobstojí.
17. Navrhovatel v rámci rozkladu přikládá znalecký posudek, který má potvrzovat jeho závěry.
Závěr rozkladu
18. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému posouzení.
Doplnění rozkladu
19. Dne 10. 6. 2025 navrhovatel Úřadu zaslal doplnění rozkladu.
20. V rámci doplnění rozkladu navrhovatel předložil videonahrávku, na které demonstruje propojení 8-bit TTL testeru s nabízeným systémem. Smyslem videonahrávky má být prokázání toho, že jeho technické řešení je schopno přijímat 8-bit trigger data přesně tak, jak požaduje zadavatel. K propojení je použitý běžně dodávaný propojovací kabel. Navrhovatel následně popisuje, jakým způsobem je test proveden a co obsahuje videonahrávka.
21. Následně navrhovatel opakuje tvrzení, která předkládal již v rozkladu. Nad rámec dokládá ještě odborné stanovisko, které má rovněž potvrzovat, že nabízené řešení splňuje požadavky zadavatele.
IV. Řízení o rozkladu
22. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
23. Zadavatel ve svém vyjádření nejprve popisuje „ekosystém“, do kterého pořizuje řešená EEG zařízení. Uvádí, že je nutné, aby celý „ekosystém“ fungoval v přesné synchronizaci. Důležitý je předpoklad, aby k přenosu signálu mezi počítačem a jednotlivými zařízeními docházelo bez dalších komplikací. V tomto ohledu podle zadavatele platí, že čím je řešení jednodušší, tím je lepší. Jednou z podstat jednoduchého řešení je standardizace prvků, což v odvětví znamená 8-bit signál. V jiném případě jsou nutné dodatečné úpravy. Právě s popsaným záměrem je nutné vykládat řešenou zadávací podmínku. Ta byla nastavena jako pevná a navrhovatel proti ní nepodal námitky.
24. Následně zadavatel popisuje zjištěný skutkový stav a shrnuje námitky navrhovatele. K námitce týkající se toho, že zadavatel nepožadoval technické řešení, pouze uvedl konkrétní funkci/výkon, které chce splnit, zadavatel uvádí, že byla vznesena v rozporu se zásadou koncentrace řízení, neboť navrhovatel v námitkách namítal toliko to, že byl požadavek stanoven jako minimální. Úřad by k této námitce neměl přihlížet.
25. To zadavatel tvrdí i ve vztahu k námitce, že nabídka navrhovatele splnila požadavek na 8-bit TTL. Stejný závěr zadavatel činí i k samotnému popisu technického řešení navrhovatele, protože ani tato argumentace nebyla součástí námitek. Dodává však, že odborné posudky nejsou na straně navrhovatele. Pravda je, že jeho řešení má vyšší počet bitů, v tom ale neleží jádro problému. Jde o standard, kterému je přizpůsoben celý „ekosystém“ zadavatele. Odchylky vedou ke komplikacím a těm se chtěl zadavatel vyhnout. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neobjasnil, že nabízené plnění splňuje zadávací podmínku a odpovídá tomu, co deklaroval, zadavatel jej vyloučil. Nikoliv pro pouhé spekulace. Podle zadavatele to byl navrhovatel, koho tížilo důkazní břemeno, aby nabídku objasnil. Pokud tak neučinil, byl zadavatel oprávněn jej vyloučit ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ.
26. Zadavatel dále uvádí, že v žádosti o objasnění uvedl potřebné informace a navrhovatel věděl, v čem spočívá nejasnost nabídky. Za správnost nabídky odpovídá navrhovatel. Zadavatel ani nemusel k objasnění přistupovat, ale udělal to a dal navrhovateli možnost nabídku objasnit.
27. Zadavatel doplňuje, že znalecký posudek, který navrhovatel přiložil k rozkladu, není znaleckým posudkem, protože jeho autor je zapsaný jen ve slovenském seznamu znalců. Navíc není specializovaný na lékařskou elektroniku. V příloze svého vyjádření ale zadavatel uvádí polemiku s odborným obsahem znaleckého posudku. Podle zadavatele se posudek rozchází s moderní odbornou praxí a obsahuje věcné a odborné chyby. Jde proto o nevhodný a nedostatečný podklad.
28. Součástí vyjádření zadavatele k rozkladu je rovněž stanovisko soudního znalce, které konvenuje závěrům zadavatele.
Stanovisko předsedy Úřadu
29. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
30. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl v rozporu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu
31. Úvodem konstatuji, že rozklad sice míří proti napadenému rozhodnutí jako celku, ale obsahově pouze do části, která se týká posouzení požadavku na HW trigger input. Úřad totiž výrokem napadeného rozhodnutí návrh zamítl, ale pouze proto, že shledal právě tento důvod pro vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ za naplněný. Zbylé důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, Úřad považoval za nezákonné a nebyl proti nim podán rozklad (resp. zadavatel ani nemohl podat proti napadenému rozhodnutí rozklad). Předmět rozkladového řízení se tak týká pouze posouzení požadavku na HW trigger input.
K námitce zadavatele o porušení zásady koncentrace řízení
32. Vzhledem k tomu, že se zadavatel namítá, že rozkladové námitky porušují zásadu koncentrace řízení podle § 251 odst. 4 a 5 ZZVZ, shrnuji na tomto místě, jak se formovala podání navrhovatele i zadavatele ve vztahu k řešenému požadavku. To s ohledem na posouzení, zda se navrhovatel neodchyluje od toho, jak formuloval námitky ze dne 7. 2. 2025 (dále jen „námitky“)[10], tj. zda nepřekračuje předmět řízení, který sám vymezil.
33. V žádosti o objasnění zadavatel u parametru HW trigger input uvedl: „Účastník uvádí 8-bit TTL, ačkoliv z dostupné technické specifikace přístroje TruScan není tento parametr zmíněn. Nelze tak ověřit splnění tohoto parametru.“
34. V objasnění nabídky navrhovatel uvedl, že „prohlašuje, že jím nabízené plnění tento požadavek v plném rozsahu splňuje. Ačkoli tento údaj není výslovně uveden v technické specifikaci přístroje dohledané zadavatelem, pak dodavatel poukazuje na to, že součástí nabídky pro všechny systémy jsou USB adaptery se dvěma konektory RJ45. Každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup. Dohromady tedy pro jeden nabízený systém 12-bitový TTL vstup.“
35. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že navrhovatel v nabídce uvedl požadovaný údaj k HW trigger input, ale v návaznosti na objasnění nabídky dodal, že součástí nabídky jsou USB adaptéry se dvěma konektory a každý z nich obsahuje 6-bit TTL vstup, tj. dohromady 12-bit TTL vstup. Zadavatel shledal, že navrhovatel v nabídce nezmínil USB adaptéry se dvěma konektory. Dodal, že dva vstupy znamenají, že nelze přímo použít 8-bit TTL signál bez dalšího zpracování a že není jisté, jestli systém dokáže správně synchronizovat dva vstupy. Proto zadavatel nepovažoval nabídku za objasněnou.
36. V námitkách navrhovatel uvedl, že zadavatel požadoval u HW trigger input jako minimální technický požadavek 8-bit TTL a žádné bližší požadavky nespecifikoval. Navrhovatelem nabízený systém s 12-bit TTL požadavek splňuje. Až v rámci rozhodnutí o vyloučení zadavatel podle navrhovatele spekuluje, zda systém dokáže správně synchronizovat USB adaptéry se dvěma konektory. Navrhovatel prohlásil, že dokáže. Zadavatel navíc mohl požádat navrhovatele o další objasnění, pokud první z nich považoval za nedostatečné.
37. V rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 2. 2025[11] zadavatel tuto argumentaci odmítl a uvedl, že šlo o pevný požadavek. Objasněním nabídky navíc navrhovatel podle zadavatele materiálně změnil svoji nabídku, což není přípustné. Podle zadavatele není rozhodující, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy, ale právě nepřípustná změna obsahu nabídky.
38. V návrhu navrhovatel svá tvrzení zopakoval a dodal, že jej zadavatel vylučuje z jiného důvodu, než který požadoval objasnit. Podle navrhovatele je každému znalému uživateli EEG systému jasné, že počet vstupních TTL bitů je konfigurovatelný a že zadavatel si může zvolit v rozmezí 1-12-bit, tj. i 8-bit TTL, jak požaduje. V praxi je podle navrhovatele běžné, že aplikace využívají jen některé ze vstupních bitů. Navrhovatel odmítl tvrzení zadavatele o materiální změně nabídky.
39. V rozkladu se pak navrhovatel vyjadřuje k fungování nabízeného přístroje a uvádí, proč jeho řešení splňuje požadavek na HW trigger input a jaký má toto řešení vliv na synchronizaci vstupů, dodatečné technické řešení a z toho vyplývající časové zpoždění mezi EEG daty a TTL vstupy.
40. Tvrzení zadavatele o opožděnosti námitky týkající se toho, že zadavatel nepožadoval technické řešení, pouze uvedl konkrétní funkci/výkon, které chce splnit, nemohu přisvědčit. Podstata námitek totiž nebyla jen v tom, že byl požadavek stanoven jako minimální. Navrhovatel rovněž výslovně uváděl, že jím nabízené plnění splňuje technický parametr. Zadavatel se sice následně v rozhodnutí o námitkách omezil spíše na formální důvody pro vypořádání těchto námitek navrhovatele a nezabýval se samotným tvrzením, že navrhovatel požadavek i tak splňuje. Navrhovatel svá tvrzení ale přenesl i do návrhového řízení, ve kterém Úřad zkoumal, jestli jeho řešení skutečně může naplnit řešený požadavek. V návaznosti na provedené zjišťování skutkového stavu Úřadem, obstarávání odborných stanovisek a stanovisek účastníků řízení pak navrhovatel v rozkladu popisuje, proč je jeho řešení v souladu s požadavkem.
41. Konstatuji proto, že rozkladové námitky nejsou v rozporu se zásadou koncentrace řízení zachycenou v § 251 odst. 4 a 5 ZZVZ. Nejedná se totiž o nová tvrzení, o nové námitky. Jedná se o tvrzení, která rozvíjejí původní argumentaci, a to s ohledem na to, kam se celý spor posunul v průběhu námitkového řízení před zadavatelem a řízení o návrhu před Úřadem. Jinak řečeno – pokud Úřad založil napadené rozhodnutí na tom, že nabízené řešení může ovlivnit fungování přístroje a hodnotu naměřených dat, a proto mělo být z nabídky zřejmé, že se nabízený přístroj od předpokládaného řešení odlišuje, dává smysl, že navrhovatel argumentuje právě tím, že nabízené řešení nemůže ovlivnit fungování přístroje a hodnotu naměřených dat. Tedy že je jeho řešení plně v souladu se zadávacími podmínkami.
K požadavku na HW trigger input
42. Z dosud uvedeného vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ mj. z důvodu, že neobjasnil svou nabídku ve vztahu k požadavku na HW trigger input s hodnotou 8-bit TTL.
43. Z výše uvedeného shrnutí rovněž vyplývá, že podstatou žádosti o objasnění bylo, že zadavatel nedokázal ověřit splnění tohoto požadavku. Navrhovatel, jako výrobce zařízení, mu v objasnění nabídky splnění požadavku potvrdil a zároveň sdělil, jakým způsobem jej naplňuje.
44. Úřad v napadeném rozhodnutí vycházel z odborných stanovisek, neboť posouzení toho, zda plnění nabízené navrhovatelem splňovalo daný požadavek, vyžadovalo odborné znalosti. Odborná stanoviska dále shrnuji, neboť jsou důležitou součástí napadeného rozhodnutí.
45. Z odborného stanoviska ČVUT vyplynulo, že se v případě řešení navrhovatele se dvěma konektory RJ4[12], každý s 6-bit TTL vstupem, nejedná o stejné řešení jako v případě jednoho 8-bit TTL vstupu. Důležité je, aby byly vstupy synchronizované. Rozdílem je také to, že je nutné sloučit oba vstupy dohromady, u čehož může teoreticky dojít k časovému zpoždění, které by mohlo vést ke znehodnocení základní výhody TTL vstupu. Z dodaných materiálů ale nebylo možné určit, k jak velkému zpoždění může dojít.
46. ÚPT AV ČR ve svém odborném stanovisku uvádí, že podle zadání je rozdělení do dvou konektorů přípustné, a následně se vyjadřuje k možným použitým konektorům. Uvádí možné problémy, které by mohly vzniknout při užití dvou konektorů. Podle ÚPT AV ČR zadavatel předpokládal jistý typ řešení a nepovažoval za nutné specifikovat další vlastnosti. Navrhovatel měl problém vidět a u zadavatele se ujistit o přípustnosti jeho řešení.
47. VUT uvedlo, že lze v principu považovat požadavek zadavatele za splněný, ale navrhovatel musí nabídnout technické řešení, jak bude 12 bitů propojeno s 8-bit výstupem, což je možné. Stanovisko ale neumí posoudit, jestli to vyžaduje modifikaci SW. Spojení 2x6-bit TTL vstupu s 8-bit TTL výstupem musí být vyřešeno dodatečným HW. Podle stanoviska je řešení navrhovatele spíše komplikací než výhodou.
48. Na základě těchto odborných stanovisek Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel měl zahrnout již do nabídky informaci o tom, že nabízený přístroj neobsahuje 8-bit TTL vstup, protože nabízené řešení nelze považovat za totožné s požadavkem zadavatele. Z nabídky by mělo být jednoznačně seznatelné, že se nabízený přístroj odlišuje od předpokládaného řešení a čím se odlišuje. Navrhovatel byl povinen do detailu vysvětlit, jak je zajištěno, že nedojde k případnému časovému zpoždění v souvislosti se synchronizací dvou odlišných vstupů. To navrhovatel neudělal, proto nemohl mít zadavatel za objasněné, jak je technický parametr řešen a zda řešení nebude mít vliv na výsledná data, a není tedy v rozporu s technickými parametry vymezenými zadavatelem. Podle Úřadu dostali zpracovatelé odborných stanovisek dostatek informací, respektive dostali ty, které navrhovatel uvedl v objasnění nabídky. Pokud nebyli schopni odpovědět na otázku souladu řešení se zadávacími podmínkami, vypovídá to o tom, že navrhovatel parametr neobjasnil dostatečně. Neobjasnil, jakým způsobem je zajištěno fungování nabízeného přístroje.
49. Už na tomto místě musím uvést, že z odborných stanovisek nevyplývá, že by řešení navrhovatele bylo v rozporu s požadavkem zadavatele. Stanovisko ČVUT říká, že nejde o stejné řešení, ale fakticky z něj vyplývá, že může vést ke stejnému výsledku a následně prezentuje možné problémy, které ale nejsou vztaženy k řešení předloženému navrhovatelem. Jde toliko o obecné závěry a potenciality možných dopadů řešení. Obdobně VUT uvedlo, že jde o propojení 12-bit vstupu s 8-bit výstupem, což musí být vyřešeno dodatečným HW. K tomu ale navrhovatel tvrdí, že propojovací kabely jsou přímo součástí řešení. Ani zde zjevně nejde o stanovisko, které by hodnotilo konkrétní řešení navrhovatele. Stanovisko ÚPT AV ČR je opět spíše obecnější a nezohledňuje (ani nemohlo, neboť Úřad takové podklady neposkytl) specifika řešení navrhovatele, která mají zajišťovat jeho funkčnost stejně jako v případě právě 8-bit TTL vstupu. Specifikace možných problémů tak není ani zde vztažena k přístroji, který nabízí navrhovatel.
50. Úřad v bodu 209 odůvodnění napadeného rozhodnutí pracuje s termínem „předpokládané řešení“. Nic takového ale neuvádí ani technická specifikace, ani obecně zadávací dokumentace. Zadavatel formuloval HW trigger input jako parametr, který má nabízený přístroj splnit, nikoliv jako předpokládané řešení nebo jeho součást. Navrhovatel potvrdil splnění parametru jak v nabídce, tak v objasnění nabídky. Skutečnost, že uvedl, že „součástí nabídky pro všechny systémy jsou USB adaptery se dvěma konektory RJ45. Každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup. Dohromady tedy pro jeden nabízený systém 12-bitový TTL vstup“, nelze považovat za neobjasnění nabídky, jestliže je požadavek splněn. Pokud sám zadavatel pouze stanovil, jaký požadavek má přístroj splňovat, nemůže být v rozporu se ZZVZ, že jej navrhovatel potenciálně naplní jinak, než zadavatel možná očekával, ale nikde formálně nezachytil.
51. Zde je proto nutné zdůraznit, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na HW trigger input pouze hodnotou 8-bit TTL. Neuvedl žádný konkrétní požadavek, který by dodavatele dále omezoval v jeho řešení, a to ani ve vztahu k údajnému dodatečnému technickému řešení v případě 2x6-bit TTL vstupu či maximálního časového zpoždění mezi EEG daty a TTL vstupy.
52. Nemohu tedy souhlasit ani s tím, že navrhovatel měl už v nabídce uvést, že nabízený přístroj neobsahuje 8-bit TTL vstup, protože jeho řešení není stejné s požadavkem zadavatele. Navrhovatel nabídl zadavateli takové řešení, o kterém měl za to, že požadavek splňuje. Ať už nedůvodně kvůli tomu, že měl požadavek za minimální (k tomu odkazuji níže), tak potenciálně důvodně kvůli tomu, že lze 2x6-bit TTL vstup konfigurovat tak, aby fungoval jako 8-bit TTL vstup. Opakuji, že zadavatel nestanovil žádné „předpokládané řešení“ a navrhovatel mu tedy nabídl takové, které má splňovat jeho požadavek. Není nutné, aby v takovém případě navrhovatel popisoval, proč má za to, že je požadavek naplněn. Dodavatel není povinen vysvětlovat naplnění každé zadávací podmínky, pokud to neplyne z podstaty požadavku nebo to zadavatel nestanovil. V tomto případě zadavatel zjevně chtěl splnit určitý parametr a navrhovatel tvrdí, že ho splňuje, což je do doby případného objasňování nabídky zcela dostatečné.
53. Argumentace zadavatele týkající se „ekosystému“, do kterého pořizuje řešená EEG zařízení, je relevantní jen z části. Zaprvé nic takového neuvedl v rozhodnutí o vyloučení. Zadruhé, a to je zásadní, ze správního spisu neplyne, že by měl zadavatel nějaké informace o tom, že konkrétní řešení nabídnuté navrhovatelem bude mít důsledky, o kterých mluví. To znamená, že zadavatel nemá, resp. v době vyloučení navrhovatele pro neobjasnění nabídky neměl žádný podklad k tomu, aby mohl říct, že řešení navrhovatele nabourává jeho standardizaci prvků či že jsou potřeba dodatečné úpravy. Výklad zadávací podmínky, který v tomto směru předkládá zadavatel, je zcela legitimní. Nic ale neříká o tom, jestli jej naplňuje i nabídka navrhovatele a její objasnění, nebo ne.
54. Zásadní je však právě už samotný proces objasňování nabídky zadavatelem. Ten v žádosti o objasnění uvedl pouze to, že požadavek na 8-bit TTL není v dostupné technické specifikaci přístroje zmíněn. V návaznosti na to mu navrhovatel sdělil, že požadavek je splněn proto, že přístroj disponuje 2x6-bit TTL. Pokud tedy následně zadavatel chtěl navrhovatele vyloučit, a to s odůvodněním, že v nabídce nejsou USB adaptéry se dvěma konektory zmíněny, že nelze použít 8-bitový signál bez dalšího zpracování a není jisté, jestli systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy, jde o důvody, pro které zadavatel neměl bez dalšího oporu.
55. Zadavatel v žádosti o objasnění zkoumal pouze to, jak lze ověřit splnění požadavku na 8-bit TTL. Na to se mu dostalo odpovědi. Zadavatel však následně navrhovatele vyloučil kvůli důvodům, které vyplývají ze samotného nabídnutého řešení, nikoliv pro neobjasnění nabídky. Právě na základě tvrzení o funkčnosti řešení ale zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že „[a]ni po reakci účastníka proto zadavatel nemůže považovat za náležitě objasněné, že nabízené řešení odpovídá zadávacím podmínkám“. To ale není pravda, neboť navrhovatel v objasnění nabídky nereagoval na žádost o představení svého řešení, ale na oznamovací větu týkající se možnosti ověření, zda přístroj řešením vůbec disponuje. Pokud by zadavatel požadoval představení řešení, pravděpodobně by se mu dostalo odpovědi, neboť i ve správním řízení navrhovatel objasňuje jeho fungování a proč nelze přijmout výtky zadavatele, které k němu má.
56. Proto bez dalšího nemohu souhlasit ani s tvrzením zadavatele, že v žádosti o objasnění uvedl potřebné informace a navrhovatel věděl, v čem spočívá nejasnost nabídky. V žádosti o objasnění totiž zadavatel zkoumal jen to, jak ověřit požadavek. Navrhovatel, jako výrobce přístroje, mu splnění potvrdil a specifikoval, jak je požadavek splněn.
57. Pokud zadavateli nebylo jasné, zda je požadavek naplněn (zda bude nabízené řešení kompatibilní s jeho „ekosystémem“), měl navrhovatele požádat o objasnění nabídky znovu. Pokud to neučinil (nemusel, využití § 46 ZZVZ je fakultativní), musí nést důsledky svého postupu v případě, že nebude mít postaveny najisto důvody, kterými podložil rozhodnutí o vyloučení.
58. Uvádí-li tedy zadavatel, že ani nemusel k objasnění přistupovat, je nutné s ním souhlasit. Platí ale, že zadavatel musí řádně odůvodnit, proč k vyloučení přistoupil. Pokud by zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení, aniž by byl schopen ověřit či doložit nesplnění požadavku (byť zde v případě, kdy jej vylučuje pro neobjasnění nabídky, ale právě řešení navrhovatele bylo důvodem vyloučení), pouze těžko by toto břemeno ustál. Sám zadavatel používá v rozhodnutí o vyloučení formulace jako „není jisté“, což vypovídá o tom, jak moc měl ověřeny důvody, pro které navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení.
59. K tomu musím zdůraznit, že obecnost objasnění splnění požadavku odpovídá obecnosti žádosti o objasnění. Neřešilo se v něm fungování přístroje. To učinil předmětem zkoumání až zadavatel, který rozhodnutí o vyloučení postavil na důvodech, které mohou, ale nemusí odpovídat skutečnosti. V takové chvíli to byl právě zadavatel, kdo měl mít ověřeno naplnění daných důvodů vyloučení. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, zadavatel ani Úřad nezjistili, jestli tyto důvody obstojí, byť to je zásadní pro konstatování zákonnosti důvodu pro vyloučení.
60. Na tomto místě ale musím konstatovat, že Úřad posunul celý spor o splnění řešeného požadavku dál, než to situace vyžadovala. Jde totiž primárně o to, jestli obstojí důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Tedy zda zadavatel mohl říct, že řešení nabídnuté navrhovatelem neodpovídá zadávacím podmínkám a jestli měl zadavatel k takovému tvrzení nějaké podklady. Odpověď na tuto otázku ani nejde nahradit zjišťováním Úřadu ve správním řízení. Zadavatel buď měl svá tvrzení ověřena, nebo ne. Zjišťování Úřadu vede k ověření funkčnosti řešení navrhovatele, ale nevede k posouzení samotného rozhodnutí o vyloučení.
61. Zde je potřeba upozornit na to, že u zbylých důvodů vyloučení týkajících se splnění technických parametrů Úřad postupoval odlišně. Např. v bodu 152 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvádí, že navrhovatel na žádost o objasnění reagoval způsobem odpovídajícím formulaci žádosti a že pokud zadavatel nespecifikoval, v čem by mělo objasnění spočívat, nelze požadovat, aby takové objasnění předložil. V bodu 163 odůvodnění napadeného rozhodnutí pak Úřad uvedl, že „je přesvědčen, že zadavatel na základě jemu dostupných informací nemohl dospět k závěru, že nabízený přístroj tento požadavek nesplňuje, neboť měl k dispozici prohlášení navrhovatele jakožto výrobce nabízeného přístroje, ze kterého vyplývá, že nabízený přístroj daný technický parametr jednoznačně splňuje“. V bodu 169 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl: „Pokud však u zadavatele přetrvávaly pochybnosti o tom, zda navrhovatelem nabízené řešení tento parametr splňuje, byl oprávněn navrhovatele vyzvat k doložení splnění tohoto parametru konkrétními dokumenty, např. návodem či technickou dokumentací k nabízenému přístroji. Uvedené doklady nicméně zadavatel v projednávaném případě nepožadoval, když v žádosti o objasnění žádal toliko potvrzení, resp. písemné vysvětlení tohoto parametru, ze kterého bude vyplývat splnění zadávacích podmínek. Na žádost zadavatele navrhovatel řádně reagoval, když potvrdil, že nabízené řešení v plném rozsahu splňuje zadávací podmínky.“ Obdobné závěry Úřad uvedl i v bodu 176 a 182 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
62. V bodu 196 odůvodnění napadeného rozhodnutí pak Úřad uvedl: „Úřad se v projednávaném případě toliko zabýval tím, zda zadavatel v souladu se zákonem přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu, že nabízený přístroj nesplňoval požadavek na kompatibilitu s MRI, přičemž dovodil, že tento důvod pro vyloučení navrhovatele nebyl naplněn, neboť na základě dostupných dokumentů nemohl mít zadavatel jednoznačně postaveno najisto, že nabízený přístroj tento technický parametr skutečně nesplňuje.“
63. Z předložených citací vyplývá, že Úřad v případě odůvodnění rozhodnutí o vyloučení pro nesplnění ostatních technických parametrů posuzoval obsah žádosti o objasnění, objasnění nabídky navrhovatelem a zda měl zadavatel důvody vyloučení postaveny najisto. V případě požadavku na HW trigger input je ale situace shodná. Žádost o objasnění byla velmi obecná, zadavateli se od výrobce přístroje dostalo potvrzení splnění požadavku a zadavatel neměl důvod pro vyloučení postaven najisto, což je patrné ze samotné formulace důvodu pro vyloučení. Přitom tato argumentace navrhovatele byla obsažena jak v námitkách, tak v návrhu.
64. Proto postupoval-li Úřad tak, že začal zkoumat samotné řešení navrhovatele, nahradil roli zadavatele. Bylo povinností zadavatele, aby měl ověřeno, že řešení navrhovatele neodpovídá zadávacím podmínkám, a to v době vyloučení. To se zjevně nestalo. Úřad v napadeném rozhodnutí také uvedl, že pokud odborná stanoviska nedokázala jednoznačně odpovědět na otázku shodnosti požadovaného řešení a řešení navrhovatele, je to doklad o neobjasnění nabídky. Situace je ale právě opačná. Stěžejní záležitostí je to, zda měl zadavatel postaveny důvody vyloučení najisto. Pokud tedy Úřad musel pro posouzení daného důvodu vyloučení žádat o odborná stanoviska, implikuje to, že u zadavatele potřebné podklady nenašel.
65. Uzavírám proto, že zadavatel nemohl bez dalšího vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení proto, že neobjasnil nabídku. Pokud chtěl takové závěry učinit, měl skutečně zkoumat řešení navrhovatele.
66. S ohledem na výše uvedené není ani v rozporu se ZZVZ, že navrhovatel přiložil k rozkladu dokumenty, kterými prokazoval funkčnost svého řešení (znalecký posudek aj.). Podstata sporu v námitkovém řízení totiž ležela v tom, jestli navrhovatel objasnil nabídku a jestli měl zadavatel postaveny najisto jeho vyloučení. Až Úřad učinil předmětem správního řízení odborná stanoviska týkající se nabídnutého řešení. Pokud tedy chtěl navrhovatel napadené rozhodnutí v tomto směru rozporovat a podložit svá tvrzení, byl oprávněn k nim přiložit důkazy. Opakuji, že to byl pouze Úřad, kdo se nesprávně zabýval samotným řešením, nikoliv zákonností rozhodnutí o vyloučení.
67. Pokud jde o další tvrzení navrhovatele, považuji za důležité i to, že „každý technicky znalý uživatel EEG systému musí vědět, že počet vstupních TTL bitu je konfigurovatelný, tudíž si zadavatel může zvolit v rozmezí 1-12 bit. Navrhovatelem nabízený 12-bit TTL je maximální pro potřeby využití. Jestliže chtěl zadavatel využít právě 8 bit TTL vstup, stačí tento parametr nastavit v řídícím SW. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že v praxi nemusí být ani všechny vstupy TTL využitelné, když v praxi jsou zcela běžné aplikace, kde se z 8 bitového TTL vstupu využívají pouze jeden či dva vstupní bity.“
68. Zadavatel používá ve svém vyjádření k rozkladu analogii a uvádí, že pokud by zadavatel poptával 8proudovou silnici, nemůže považovat nabídku na vybudování 12proudové silnice nebo dvou 6proudových silnic za shodnou či lepší. A to ani proto, že v nabízených silnicích je obsaženo i 8 proudů.
69. Tato analogie je ale nepřiléhavá. Podstatou tvrzení navrhovatele o jeho řešení je totiž to, že byť spočívá v možnosti postavit maximálně 12 proudů, současně může zadavateli nabídnout vybudování právě oněch 8 proudů, a to bez vlivu na funkčnost celé stavby. To znamená, že i přesto, že jsou možnosti jím nabízené silnice až 12proudové, stejně tak lze nabídnout pouze 8 proudů, protože i právě 8 je navrhovatel schopen dodat.
70. Bod, ve kterém se obě strany (a fakticky i Úřad) zabývají tím, jestli jde o minimální požadavek, nebo pevný požadavek, považuji z větší části za nerelevantní. Otázkou totiž je jenom to, jestli je požadavek splněn i řešením, které nabízí navrhovatel. Respektive to, jestli navrhovatel objasnil nejasnost, která zadavateli vznikla, pokud mu odpověděl, že jeho plnění požadavek splňuje a že součástí nabídky jsou USB adaptéry se dvěma konektory, každý s 6-bit TTL vstupem.
71. Pokud by se ukázala jako pravdivá tvrzení navrhovatele o funkčnosti jeho řešení, je uvedení 8-bit TTL v nabídce v pořádku, protože řešení umožňuje i tuto variantu, tj. nejen pouze 2x6-bit TTL, ale i právě 8-bit TTL. Za předpokladu, že nedochází k žádnému časovému zpoždění mezi EEG daty a TTL vstupy nad rámec řešení využívajícího 8-bit TTL a navrhovatel dodává potřebný HW v rámci nabízeného přístroje, by mohlo jít o ekvivalentní řešení požadavku na HW trigger input. Zadavatel se ale tímto posouzením vůbec nezabýval. Byť tento závěr částečně „předbíhá“ kroky zadavatele a Úřadu, je vhodné jej (s ohledem na vše doposud řečené) vyjasnit pro další postup zadavatele.
72. Na tomto místě musím rovněž reagovat na úvahu Úřadu týkající se toho, že by postup navrhovatele mohl být považován za rozporný s principem poctivosti. To proto, že navrhovatel v nabídce uvedl údaje, které do jisté míry neodpovídaly skutečnosti. To ale není pravda v případě, že jeho řešení naplňuje daný požadavek, přičemž to Úřad prozatím nedokázal ověřit a ze skutkového stavu plyne, že to neměl postaveno najisto ani zadavatel. Úřad by se měl zdržet podobných úvah, protože jsou spíše subjektivního, nikoliv objektivního charakteru. Zjištěný skutkový stav nenasvědčuje, že by navrhovatel postupoval v rozporu s principem poctivosti, že by úmyslně či za účelem zkreslení stavu postupoval nepoctivě. Ostatně citace v závěru bodu 208 odůvodnění napadeného rozhodnutí říká právě to, že se poctivost presumuje i v případě procesu zadávání veřejných zakázek. I v tomto případě proto dává smysl předpokládat, že navrhovatel mluvil o splnění požadavku zadavatele na 8-bit TTL z toho důvodu, že jeho řešení, byť spočívající v 2x6-bit TTL, umožňuje i požadovanou variantu.
73. Shrnuji, že Úřad posunul podstatu řešené otázky do věcného posouzení samotného řešení navrhovatele, byť se měl zabývat tím, jestli měl zadavatel postaveny najisto důvody pro vyloučení navrhovatele pro nesplnění požadavku na HW trigger input, jak obdobně posuzoval u jiných technických parametrů.
74. Ze správního spisu přitom neplyne, že by měl zadavatel tuto otázku vyřešenou v době vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V dalším řízení se proto Úřad bude zabývat tím, zda měl zadavatel k dispozici doklady, kterými by mohl podložit nesplnění požadavku na HW trigger input 8-bit TTL navrhovatelem. Pokud zjistí, že žádné takové podklady neměl v době rozhodnutí o vyloučení, nemůže toto rozhodnutí obstát.
VI. Závěr
75. Po zvážení všech aspektů dané věci jsem z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a jeho vrácení Úřadu k novému projednání.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, 250 67 Klecany
2. PPS advokáti s.r.o., Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb.
[2] Referenčních náhledových dat dle požadavků zadavatele; blíže v pozn. pod čarou 1 napadeného rozhodnutí.
[3] Ve správním spise jako příloha položky č. 47.
[4] Ve správním spise jako položka č. 54.
[5] Ve správním spise jako položka č. 50.
[6] Ve správním spise jako položka č. 40.
[7] Ve správním spise jako položka č. 34.
[8] Ve správním spise jako položka č. 38.
[9] Ve správním spise jako položka č. 49.
[10] Ve správním spise jako položka č. 55.
[11] Ve správním spise jako položka č. 56.
[12] Navrhovatel mluví o konektoru RJ45 – pozn. předsedy Úřadu.