číslo jednací: 24301/2025/500
spisová značka: S0447/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Vedení účetnictví |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 10. 7. 2025 |
| Dokumenty |  2025_S0447.pdf 310 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0447/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-24301/2025/500 |
|
Brno 30. 6. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Uhlířov, IČO 00635421, se sídlem Uhlířov 55, 747 84 Uhlířov,
v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o vedení účetnictví uzavřené dne 27. 11. 2023 s vybraným dodavatelem [JMÉNO a PŘÍJMENÍ], podnikající fyzická osoba [IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE], na realizaci veřejné zakázky týkající se vedení účetnictví zadávané mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Uhlířov, IČO 00635421, se sídlem Uhlířov 55, 747 84 Uhlířov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o vedení účetnictví na realizaci veřejné zakázky týkající se vedení účetnictví, kterou uzavřel dne 27. 11. 2023 s vybraným dodavatelem [JMÉNO a PŘÍJMENÍ], podnikající fyzická osoba [IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE], neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 27. 12. 2023, když předmětnou Smlouvu o vedení účetnictví neuveřejnil na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Uhlířov, IČO 00635421, se sídlem Uhlířov 55, 747 84 Uhlířov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – obec Uhlířov, IČO 00635421, se sídlem Uhlířov 55, 747 84 Uhlířov (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 27. 11. 2023 Smlouvu o vedení účetnictví (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – [JMÉNO a PŘÍJMENÍ], podnikající fyzická osoba [IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE] (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky týkající se vedení účetnictví zadávané mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem plnění veřejné zakázky bylo dle čl. 2. smlouvy vedení účetnictví.
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 15. 7. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy.
3. Přípisem ze dne 12. 3. 2025 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání smlouvy včetně jejích příloh a příp. dodatků.
4. Zadavatel ve sdělení ze dne 18. 3. 2025 uvedl, že smlouva byla zveřejněna až na základě upozornění ve Zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2023, a to v Registru smluv dne 23. 5. 2024. Ke svému sdělení připojil zadavatel jako přílohu smlouvu a výpis z Registru smluv.
5. Přípisem ze dne 14. 4. 2025 Úřad vyzval zadavatele ke sdělení data, od něhož bylo započato plnění dle smlouvy a rovněž o zaslání všech daňových dokladů/faktur dosud vystavených na základě předmětné smlouvy.
6. Zadavatel ve sdělení ze dne 17. 4. 2025 uvedl, že plnění ze smlouvy bylo započato ode dne 1. 12. 2023. Ke svému sdělení připojil zadavatel daňové doklady.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv,
e. smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
10. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika.
11. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv platí, že osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
12. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.
Zjištěné skutečnosti
13. Obviněný uzavřel dne 27. 11. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.
14. Podle článku 4. smlouvy byla cena plnění stanovena následujícím způsobem: 16 000 Kč/měsíc. Další služby vyžádané zadavatelem se řídí ceníkem přiloženým ke smlouvě.
15. Ve smlouvě je stanoveno, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s platností od 1. 12. 2023, s výpovědní lhůtou 3 měsíce.
16. Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že smlouva na něm nebyla uveřejněna ani ke dni vydání tohoto příkazu.
17. Z registru smluv[3] vyplývá, že smlouva v něm byla uveřejněna dne 23. 5. 2024.
Právní posouzení
18. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.
19. Úřad uvádí, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.
20. Ve vztahu k výjimce dle § 219 odst. 1 písm.a) zákona v souvislosti s cenou předmětné smlouvy Úřad uvádí, že v šetřeném případě byla uzavřena smlouva na dobu neurčitou s tím, že byla sjednána mj. pravidelná měsíční částka za poskytované plnění (ve výši 16 000 Kč za měsíc). Předmětná smlouva tedy neobsahuje žádnou časovou limitaci, jelikož byla uzavřena na dobu neurčitou, ani limitaci finanční, když není nikterak omezeno, po jakou dobu bude měsíční platba hrazena. Současně nelze vyloučit ani poptávání dalších služeb spojených s vedením účetnictví dle Ceníku služeb, který je nedílnou součástí smlouvy. V tomto kontextu tak může být plnění ze smlouvy vyšší, než 16 000 Kč/měsíc. V návaznosti na výše uvedené došlo k uzavření smlouvy, jejíž cena není v podstatě nijak omezena, když nebylo ujednáno, do kdy budou měsíční platby probíhat. Je tak zřejmé, že během trvání smlouvy může dojít i k překročení částky 1 000 000 Kč bez DPH (tj. cca po 63 měsících; případně i dříve v případě úhrady dalších jednorázových plnění nad rámec měsíčního tarifu), a to i výrazně (smlouva může trvat v podstatě jakkoli dlouho). Z tohoto důvodu tak nelze na danou smlouvu pohlížet jinak nežli jako na smlouvu, jejíž cena přesahuje 1 000 000 Kč bez DPH. Úřad tudíž uzavírá, že na danou smlouvu se výjimka dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona nevztahuje.
21. Co týče konkrétně výjimky dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, k tomu uvádí Úřad následující.
22. Úřad nepřehlédl, že obviněný v šetřeném případě uveřejňoval smlouvu rovněž v registru smluv. Pakliže přitom obviněný hodlal pro uveřejnění smlouvy využít výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, byl povinen smlouvu uveřejnit v registru smluv nejpozději dne 27. 12. 2023, neboť pro využití předmětné výjimky pro uveřejnění podle zákona o registru smluv je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo takové uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv přitom musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. I přesto, že s pozdějším uveřejněním zákon o registru smluv nespojuje žádnou sankci (to až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Obviněný ovšem v šetřeném případě zveřejnil smlouvu v registru smluv až dne 23. 5. 2024 (tj. více než čtyři měsíce po termínu, kdy tak měl učinit dle zákona, resp. zákona o registru smluv). Z uvedeného tedy vyplývá, že lhůta pro uveřejnění smlouvy podle jiného právního předpisu (zákona o registru smluv) nebyla v šetřeném případě dodržena, a podmínky pro aplikaci výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona tudíž nebyly naplněny.
23. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 27. 11. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 27. 12. 2023. Obviněný nicméně předmětnou smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu, přičemž nebyly naplněny ani podmínky žádné z výjimek uvedených v § 219 odst. 1 zákona. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
24. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
25. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
26. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
27. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 28. 12. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
28. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
29. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016, č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26)“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
30. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
31. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
32. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
33. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
34. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
35. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
36. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
37. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
38. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s příjmy ve výši 18 843 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
39. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
40. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
41. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Uhlířov, Uhlířov 55, 747 84 Uhlířov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota přesáhla 1 000 000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do 2. 4. 2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv, jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.
[2] Dostupného na internetové adrese: https://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/0b95f66f-5437-424d-a314-b6bf7586457f (dále jen „profil zadavatele“).
[4] Dostupného na internetové adrese https://monitor.statnipokladna.gov.cz/ucetni-jednotka/00635421/prehled?rad=t&obdobi=2504.