číslo jednací: 34464/2025/161
spisová značka: R0098/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Dodání a instalace herní sestavy "Wall-Holla" |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 9. 2025 |
| Dokumenty |  2025_R0098.pdf 315 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0098/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-34464/2025/161 |
|
Brno 11. 9. 2025 |
V řízení o rozkladu ze dne 11. 7. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným
- statutární město Plzeň, městský obvod Plzeň 3, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-24008/2025/500 ze dne 27. 6. 2025, sp. zn. ÚOHS-S0047/2025/VZ, vydaného ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek obviněným v souvislosti s veřejnou zakázkou „Dodání a instalace herní sestavy ‚Wall-Holla‘ “ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, na jejíž předmět plnění jmenovaný obviněný uzavřel dne 5. 6. 2024 smlouvu o dílo č. 2024/003680,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 6. 2025, sp. zn. ÚOHS-S0047/2025/VZ, č. j. ÚOHS-24008/2025/500
ruším
a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0047/2025/VZ zahájené dne 24. 1. 2025 z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s veřejnou zakázkou „Dodání a instalace herní sestavy ‚Wall-Holla‘ “ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení
zastavuji,
neboť skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a tedy ve správním řízení nejsou zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Odůvodnění
I. Postup obviněného při zadávání veřejné zakázky a postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
1. Obviněný, jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“),[1] uzavřel dne 5. 6. 2024 smlouvu o dílo č. 2024/003680 (dále jen „smlouva o dílo“) s dodavatelem – Onyx wood spol. s r.o., IČO 25178644, se sídlem U Stadionu 270, 383 01 Prachatice 1 (dále jen „vybraný dodavatel“) – za účelem realizace veřejné zakázky „Dodání a instalace herní sestavy ‚Wall-Holla‘ “ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy o dílo je dle jejího čl. II dodání a instalace herní sestavy „Wall-Holla“, jež spočívá v dodání a montáži herního prvku a materiálů a provedení potřebných zemních prací (dále také jen „předmět smlouvy o dílo“).
3. Dle čl. V smlouvy o dílo se smluvní strany dohodly na ceně za dílo ve výši 5 676 040 Kč bez DPH (tj. 6 868 009 Kč s DPH), přičemž herní prvky byly dle kalkulace vybraného dodavatele ve výši 5 086 066 Kč bez DPH, montáž a doprava ve výši 589 974 Kč bez DPH.
4. Úřad obdržel dne 28. 5. 2024 podnět, sp. zn. ÚOHS-P0401/2024/VZ, s žádostí o prošetření postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky.
5. Úřad následně postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájil řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu ze dne 24. 1. 2025, č. j. ÚOHS-03065/2025/500, sp. zn. ÚOHS-S0047/2025/VZ. Příkaz byl obviněnému doručen téhož dne. Dne 3. 2. 2025 Úřad obdržel odpor obviněného z téhož dne proti uvedenému příkazu.
II. Napadené rozhodnutí
6. Dne 27. 6. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-24008/2025/500, sp. zn. ÚOHS-S0047/2025/VZ, jehož výrokem I rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když veřejnou zakázku zadal v rozporu s § 15 odst. 1 a 3 zákona jako zakázku malého rozsahu na stavební práce mimo zadávací řízení uvedená v § 3 zákona, ačkoliv se s ohledem na hlavní předmět veřejné zakázky podle jejího základního účelu jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, kterou měl obviněný zadat v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona nebo jiným postupem dle § 2 odst. 3 zákona, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný dne 5. 6. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo.
7. Výrokem II Úřad za spáchání popsaného přestupku uložil obviněnému pokutu ve výši 80 000 Kč a výrokem III uložil obviněnému uhradit náklady přestupkového řízení.
8. Napadené rozhodnutí odůvodnil Úřad tím, že obviněný zadal veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo dodání a montáž herního prvku „Wall-Holla“ (dále také jen „herní prvek“) včetně vytvoření dopadové plochy a provedení potřebných zemních prací, tedy dle Úřadu se jednalo o veřejnou zakázku obsahující více druhů plnění (kombinace dodávek a stavebních prací) dle § 15 zákona. Dle napadeného rozhodnutí byla hlavním účelem veřejné zakázky dodávka herního prvku, neboť stavební práce představovaly jen nutné instalační úkony. Protože celková hodnota šetřené veřejné zakázky na dodávky přesáhla 3 mil. Kč, měla být dle napadeného rozhodnutí zadána v některém ze zadávacích řízení dle § 3 zákona nebo jiným postupem dle § 2 odst. 3 zákona.
9. Sankce byla uložena při spodní hranici, ve výši 80 000 Kč, přičemž horní hranice činila 686 800,9 Kč. Při úvahách o výši sankce Úřad zohlednil zejména to, že jakkoliv šlo typově o přestupek s vysokou mírou závažnosti, nebylo u obviněného v průběhu správního řízení zjištěno účelové obcházení zákona. Úřad přihlédl ke skutečnosti, že posuzovaná problematika týkající se vymezení hlavního předmětu veřejné zakázky může být z právního hlediska komplikovaná, proto se obviněný dopustil chybné aplikace zákona. Nicméně odpovědnost za spáchání přestupku zadavatelem dle § 270 odst. 2 zákona je odpovědností objektivní, která se uplatňuje bez ohledu na zavinění. Dle Úřadu šetřená nadlimitní veřejná zakázka na dodávky nebyla řádně zadána v souladu se zákonem, tedy ani výše uvedené nemohl Úřad hodnotit ve prospěch obviněného.
III. Rozklad obviněného
10. Dne 11. 7. 2025 obdržel Úřad rozklad obviněného z téhož dne. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 28. 6. 2025, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
11. Obviněný má za to, že nebyly dány podmínky pro zahájení správního řízení. Dle jeho názoru Úřad není příslušný k prošetření podnětu, neboť dle zákona nevykonává dozor nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu.
12. Dále obviněný v rozkladu opakuje svou argumentaci týkající se předmětu smlouvy o dílo a realizovaných prací dle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, jenž slouží pro určení předmětu veřejné zakázky (dále jen „hlavní slovník CPV“).[2] V rámci šetřené veřejné zakázky obviněný vyjmenovává prostřednictvím CPV kódů 16 provedených stavebních prací, jež jsou uvedeny v oddílu 45 hlavního slovníku CPV (dále jen „stavební práce z oddílu 45 hlavního slovníku CPV“)[3] a pouze 2 kódy pro dodání a instalaci herního prvku dle kategorie 3753 (potřeby pro lunaparkové a společenské hry)hlavního slovníku CPV.[4] Předmět smlouvy o dílo považuje obviněný za výsledek stavebních a montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce, čímž je dle obviněného naplněn § 14 odst. 4 zákona. Dále obviněný odkazuje na pojem stavba dle § 5 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) a závěr, že podle § 5 odst. 2 a) stavebního zákona je herní prvek drobnou stavbou uvedenou v příloze č. 1 stavebního zákona. Na základě uvedených argumentů obviněný trvá na tom, že veřejná zakázka je zakázkou na stavební práce dle § 14 odst. 3 zákona, a proto není dle jeho názoru správné aplikovat § 15 zákona upravující hlavní předmět zakázky.
13. Obviněný v rozkladu nesouhlasí ani se závěrem Úřadu, dle něhož je při stanovení druhu zadávacího řízení nepodstatné, že k provedení šetřené zakázky bylo nezbytné vydání územního souhlasu stavebním úřadem. Své tvrzení ohledně předmětu veřejné zakázky, jakožto veřejné zakázky na stavební práce, totiž obviněný opřel také o dokumenty vydané příslušným stavebním úřadem a Technickým úřadem statutárního města Plzně.[5] Obviněný měl za to, že i na základě vydání územního souhlasu ze dne 2. 9. 2024, č. j. UMO3/46488/24, sp. zn. SZ UMO3/43421/24/PRO, s umístěním stavby herního prvku (dále jen „územní souhlas“), se v předmětném případě jedná o stavbu a neměl o této skutečnosti jakékoli pochybnosti.
14. Dále obviněný ve své argumentaci odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, č. j. 1 As 163/2020-44, obsahující následující závěry ohledně dodávky a montáže tobogánu v areálu plaveckého bazénu, které lze podřadit pod stavební práce podle zákona. „Taková stavba tobogánu totiž splňuje definici stavby ve smyslu § 14 odst. 3 a 4 ZZVZ, neboť se jedná o výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Stěžovatelka v této souvislosti argumentuje, že bez provedení bezprostředně souvisejících stavebních prací jako je zejména vybudování nového či uzpůsobení stávajícího bazénu pro „dojezd“ návštěvníků tobogánu, by tobogán nebylo možné uvést do provozu. Nejvyšší správní soud s tímto závěrem v zásadě souhlasí, …“.
15. Provedení stavebně-montážních prací považuje obviněný za klíčový prvek a základní znak předmětné veřejné zakázky, neboť právě provedení stavebních prací umožní řádné a bezpečné provozování herního prvku. Obviněný rovněž uvádí, že základním účelem veřejné zakázky je zajištění vybudování tohoto herního prvku, neboť dodání materiálu či konstrukčních dílů herního prvku naprosto nepokrývá jeho potřeby a smysl zakázky. Dále tvrdí, že provedením stavebních prací došlo k integrovanému zásahu do daného místa, když tyto stavební úpravy zajistily danému místu novou funkci, a to konkrétně novou možnost využití lokality pro rekreaci rodin s dětmi.
16. V další části rozkladu obviněný brojil proti výši uložené pokuty napadeným rozhodnutím. Obviněný, s ohledem na jeho příjmy a ekonomickou situaci, nesouhlasil s uloženou pokutou a dále v rozkladu brojil proti závěru Úřadu, že se jedná o přestupek s vysokou mírou závažnosti.
Závěr rozkladu
17. V závěru svého rozkladu obviněný předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí zrušil a předmětné správní řízení zastavil, protože se nedopustil protiprávního jednání.
IV. Řízení o rozkladu
18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
19. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
20. Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně vyšel z naplnění formální stránky přestupku. Veřejná zakázka není zakázkou na dodávky, nýbrž na stavební práce. Její hodnota nepřesahuje hranici zakázky malého rozsahu pro stavební práce. Zadavatel tak nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení a posuzovaný skutek není přestupkem ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona. Z uvedeného důvodu jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení dle § 257 psím. f) zákona, neboť nejsou dány důvody pro uložení sankce.
V. Ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
K působnosti Úřadu
21. Obviněný v rozkladu tvrdí, že nebyly dány podmínky pro zahájení správního řízení, protože Úřad nevykonává dozor nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu.
22. K této námitce obviněného se již vyjádřil Úřad v bodě 97 napadeného rozhodnutí, přičemž odkázal na konstantní rozhodovací praxi Úřadu reprezentovanou jedním z letošních rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 6. 3. 2025, č. j. ÚOHS-08453/2025/163, sp. zn. ÚOHS-R0006/2025/VZ.[6] Dle odborné literatury[7] je ve vztahu k § 248 zákona (ve znění účinném ke dni 16. 7. 2023) zjevné, že zákonodárce sice vymezil přezkumnou pravomoc Úřadu pouze ve vztahu k postupu za účelem zadání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, avšak z uvedeného ustanovení zákona dále rovněž plyne, že Úřadu byla svěřena i kompetence k rozhodování o zákonnosti postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek. Konkrétně je Úřad oprávněn přezkoumávat zadávání veřejných zakázek malého rozsahu za účelem zjištění, zda se o veřejnou zakázku malého rozsahu skutečně jedná a zda tedy zadavatel při jejím zadávání byl oprávněn postupovat dle výjimky poskytnuté komentovaným ustanovením. Stejným způsobem se vyjadřuje judikatura Nejvyššího správního soudu,[8] jež stanoví, že Úřad není oprávněn přezkoumávat meritorně věcnou zákonnost zadávání zakázek malého rozsahu, ale je povinen přezkoumat, zda zadavatel správně použil tuto výjimku, tedy zda byla skutečně splněna kritéria pro zadání zakázky mimo režim zákona.
23. Na uvedené navazuji a doplňuji o změny v § 248 zákona, ke kterým došlo v zákoně po 16. 7. 2023. V důvodové zprávě k zákonu č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon ve znění účinném od 16. 7. 2023“), je ke změně § 248 uvedeno, že z dozoru Úřadu „jsou vyloučeny jednotlivé kroky zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu …, nikoli však samotné posouzení, zda se o takovou veřejnou zakázku skutečně jedná“. Další, a doposud poslední úpravu § 248 zákona, přinesla novela zákona s účinností od 3. 4. 2025. Na základě novely zákona došlo však pouze k rozšíření pověření Úřadu v rámci výkonu dozoru nad dodržováním pravidel zadávání veřejných zakázek, a to ve spojení s pravidly dle přímo použitelného předpisu Evropské Unie. Tedy ani u změny ustanovení zákona týkajícího se působnosti Úřadu se pro obviněného v šetřené věci nejedná o pozdější příznivější právní úpravu. Pro úplnost konstatuji, že taktéž na základě zákona ve znění účinném od 16. 7. 2023 a na základě novely zákona je Úřad i nadále oprávněn posoudit, zda veřejná zakázka, kterou zadavatel zadává jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výjimky mimo zadávací řízení, je skutečně veřejnou zakázkou malého rozsahu a zda je tedy výjimka využita v souladu se zákonem.
24. Protože napadené rozhodnutí je v souladu s cíli zákonodárce, mám za jednoznačné, že Úřad má dle zákona (ve všech výše uvedených zněních zákona) pravomoc přezkoumávat zadávání veřejných zakázek malého rozsahu za účelem zjištění, zda se o veřejnou zakázku malého rozsahu skutečně jedná a zda tedy zadavatel při jejím zadávání byl oprávněn postupovat dle výjimky stanovené v § 31 zákona. Uvedenou námitku obviněného tudíž nelze akceptovat.
Podstata věci
25. V posuzované věci Úřad shledal, že se zadavatel dopustil přestupku tím, že zadal veřejnou zakázku bez zadávacího řízení jako zakázku malého rozsahu na stavební práce, ačkoliv šlo dle jejího účelu o veřejnou zakázku na dodávky herního prvku „Wall-Holla“. Protože hodnota veřejné zakázky činí 5 676 040 Kč bez DPH, jedná se dle Úřadu o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, která měla být zadána v odpovídajícím zadávacím řízení.
26. Obviněný tomuto posouzení věci oponuje v rozkladu tím, že dle jeho názoru se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, která je veřejnou zakázkou malého rozsahu, z tohoto důvodu jí svědčí výjimka dle § 31 zákona. Protože se dle obviněného jedná o veřejnou zakázkou malého rozsahu na stavební práce, nedopustil se Úřadem konstatovaného přestupku.
Shrnutí skutkového stavu
27. Předmětem smlouvy o dílo je dle jejího čl. II dodání, montáž a zajištění stavebních prací souvisejících s veřejnou zakázkou, tj. dodání a instalace herní sestavy „Wall-Holla“. Dle upřesnění v témže článku smlouvy o dílo spočívá předmět díla především v dodání a montáži herního prvku a materiálů (dodání certifikovaného herního prvku, montáž a instalace herního prvku, vytvoření dopadové plochy), v provedení potřebných zemních prací a potřebných zkoušek, ve vytýčení inženýrských sítí a v likvidaci odpadů a úklidu staveniště.
28. Obviněný v rámci správního řízení doložil odborné vyjádření autorizovaného architekta Ing. Arch. Václava Mastného, IČO 11620595, se sídlem nám. T. G. Masaryka 9, 301 38 Plzeň ze dne 24. 2. 2025 (dále jen „vyjádření autorizovaného architekta“), dále posudek druhu stavby objektu ze dne 13. 3. 2025 zpracované autorizovaným inženýrem Ing. Janou Veselskou Heřmanovou, se sídlem K Lutové 1342/36, 326 00 Plzeň, vč. příloh (dále jen „posudek autorizovaného inženýra“) a rovněž vyjádření výrobce herní sestavy „Wall-Holla“ společnosti Lappset Group Ltd., Hallitie 17, 963 20 Rovaniemi, Finsko, ze dne 14. 3. 2025 (dále jen „vyjádření výrobce“).
29. Ve vyjádření autorizovaného architekta je uvedeno, že „herní prvek o rozměrech 3,84 x 15,923 a výšce 4,92m, který je osazen na betonovém základu, a který je jako monolitická konstrukce pevně spojen se zemí“, je stavbou dle stavebního zákona[9]. „Jedná se o stavební dílo, které vzniklo stavební a montážní činností ze stavebních prvků/materiálů. Pro provedení díla bylo nezbytně nutné zajištění provedení stavebních a montážních prací uvedených v oddíle 45 JKS.[10] Bez provedení stavebních a montážních prací by nebylo možno herní prvek používat.“
30. Z posudku autorizovaného inženýra se podává, že podle stavebního zákona, konstrukčního řešení a způsobu realizace stavby herního prvku naplňuje objekt Wall-Holla všechny charakteristiky stavby. Autorizovaný inženýr dále ve svém posudku potvrdil nutnost realizace 16 provedených stavebních prací z oddílu 45 hlavního slovníku CPV (viz druhá poznámka pod čarou tohoto rozhodnutí) v souvislosti s veřejnou zakázkou. Dle autorizovaného inženýra by konstrukce herního prvku bez realizace uvedených 16 stavebních prací měla pro investora „pouze hodnotu materiálu“, přičemž svůj posudek uzavírá tvrzením, že objekt Wall-Holla je stavbou.
31. Ve vyjádření výrobce je uvedeno, že Wall-Holla je stavbou, u které řádné provedení stavebních a montážních prací je naprosto zásadní pro funkčnost a použitelnost dodaných komponentů. Dále výrobce ve svém vyjádření tvrdí, že bez řádného provedení uvedených prací nelze prvek dětského hřiště certifikovat a používat.
32. Příslušný stavební úřad vydal územní souhlas s umístěním stavby „Herní sestava Wall-Holla“.[11] Dle územního souhlasu se jedná o stavbu (výrobek plnící funkci stavby), konkrétně o ocelovou síťovou konstrukci s několika modulovými (zvlněnými) úrovněmi podlah a průlezů, přičemž celý prostor herního prvku je osazen na dopadové ploše. Herní prvek je založen na příčných základových železobetonových patkách (pasech) do hloubky 0,9 m.
K určení druhu veřejné zakázky
33. Kritériem pro posouzení, zda se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, na služby nebo na stavební práce, je samotný předmět veřejné zakázky. Dle odborné literatury[12] správné zařazení veřejné zakázky do kategorie dle jejího předmětu je klíčový úkon zadavatele v rámci přípravy zadávacího řízení, neboť podmiňuje zákonnost a způsob jeho dalšího postupu při zadávání. Pro zadávání jednotlivých druhů veřejných zakázek totiž platí odlišná pravidla, zejména odlišné finanční limity pro jednotlivé druhy veřejných zakázek, které jsou určující pro stanovení režimu veřejné zakázky. Rovněž u šetřené veřejné zakázky je posouzení, zda se jedná nebo nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, rozhodující. Aby bylo možné uvedené posouzení provést, je nutné připomenout § 14 a 15 zákona.
34. Veřejnou zakázkou na dodávky dle § 14 odst. 1 zákona je pořízení věcí,[13] zvířat nebo ovládatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona. Pořízení (zejména koupě, nájem, pacht) se zde chápe široce jako získání výhod z příslušného plnění, a to bez ohledu na to, jakým způsobem k pořízení takové věci dochází.[14]
35. Veřejnou zakázkou na stavební práce rozumí zákon tři kategorie prací.[15] První kategorií (dle § 14 odst. 3 písm. a) zákona) je veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních činností uvedených v oddílu 45 hlavního slovníku CPV.Druhou kategorií (dle § 14 odst. 3 písm. b) zákona) se rozumí taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je zhotovení stavby, přičemž pro účely zákona je pojem stavby vymezen v § 14 odst. 4 zákona. Pojem stavba je v tomto ustanovení zákona definována pomocí tří znaků, které musejí být splněny kumulativně – i) jde o výsledek stavebních nebo montážních prací, ii) vytvářející jednotný celek, iii) tento jednotný celek je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Třetí kategorii představuje veřejná zakázka, kdy vedle stavebních činností uvedených v § 14 odst. 3 písm. a) zákona nebo zhotovení stavby dle § 14 odst. 3 písm. b) zákona, je zadavatelem požadována i projektová činnost, která souvisí s těmito stavebními pracemi. Tím je vyjádřeno, že v případě jejich společného zadávání se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce.
36. U veřejné zakázky, jejíž předmět obsahuje současně více druhů plnění (např. zároveň dodávky i stavební práce), by byla použita pravidla pro určení druhu veřejných zakázek zakotvená v § 15 zákona. Jedná se o specifická pravidla, prostřednictvím nichž lze určit hlavní předmět takové smíšené veřejné zakázky. Úřad v napadeném rozhodnutí na šetřenou věc aplikoval právě § 15 odst. 3 zákona. Dle závěru Úřadu zahrnuje veřejná zakázka dodávky a stavební práce, a jejím hlavním předmětem – tedy základním účelem veřejné zakázky je dodávka herního prvku. Stavební a montážní práce nezbytné ke smontování, resp. k zprovoznění herní sestavy a jejímu umístění na vybrané místo (instalace, montáž a ukotvení), považoval Úřad pouze za doplňkové práce.[16] S tímto závěrem Úřadu nelze souhlasit (viz dále).
37. Existuje bohatá rozhodovací praxe Úřadu[17] i relevantní judikatura správních soudů[18] k rozlišení mezi veřejnou zakázku na stavební práce a smíšenou veřejnou zakázku na dodávky a stavební práce včetně posouzení, zda je základním účelem dodávka nebo stavební práce. Je tomu tak proto, že stanovit jednoduché pravidlo, které by bylo obecně použitelné při posuzování všech veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou dodávky i stavební práce, není s ohledem na rozmanitost jednotlivých veřejných zakázek možné. Vzhledem k rozličnosti a pestrosti předmětů veřejných zakázek a veškerých okolností ovlivňujících veřejné zakázky bude vždy nezbytné posoudit každou takovou veřejnou zakázku individuálně. Dle uvedené rozhodovací praxe Úřadu a judikatury soudů může být nápomocný výskyt několika podstatných rysů (např. charakter předmětu veřejné zakázky, obsah smlouvy, podpůrně i zatřídění dle kódů CPV), které je nutné vyhodnotit samostatně pro každou konkrétní veřejnou zakázku. Přitom platí, že u samotného posouzení nelze vycházet pouze z jednotlivého předpokladu, ale vždy z jejich souhrnu a souvislostí. Takto jsem postupoval i při posouzení projednávaného případu, neboť herní prvek Wall-Holla je velmi specifickým objektem, který nelze snadno připodobnit k jiným stavbám nebo věcem. Proto i posouzení v této konkrétní věci nelze akceptovat jako obecné východisko pro jakékoliv další veřejné zakázky, u kterých bude existovat pochybnost o jejich předmětu.
38. Lze souhlasit s názorem Úřadu, že znalcům, resp. autorizovaným architektům a inženýrům, nepřísluší zodpovídat právní otázky a poskytovat právní hodnocení, protože výklad právních předpisů a posuzování právních otázek je výlučnou pravomocí správních orgánů a soudů. Nicméně při hodnocení důkazů nelze pominout, že se jedná o státem autorizované odborníky v daných odborných oblastech, jejichž odborný názor na herní prvek, prostřednictvím konkrétního konstrukčního řešení a způsobu realizace jakožto stavby, je třeba zohlednit. Dále také nelze pominout další důkaz předložený obviněným, a to, že příslušný stavební úřad vydal územní souhlas s umístěním stavby herního prvku. Navíc, protože stavební úřad předem neomezil dobu trvání stavby, tj. herního prvku, jedná se ve smyslu § 5 odst. 5 stavebního zákona o stavbu trvalou.
39. Jak již bylo uvedeno výše, dle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona. Pokud veřejná zakázka naplňuje podmínky § 14 odst. 3 (tj. stavební práce), je vždy považována za zakázku na stavební práce bez ohledu na další obsah, přičemž tento závěr je v rozhodovací praxi Úřadu opakovaně potvrzován.
40. Dle rozkladových námitek obviněného se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, protože v předmětu veřejné zakázky byly zahrnuty činnosti podle oddílu 45 hlavního slovníku CPV (v souladu s § 14 odst. 3 písm. a) zákona) a taktéž v souladu s § 14 odst. 4 zákona je herní prvek výsledkem stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské technické funkce. Z toho důvodu nepovažuje obviněný za správné aplikovat § 15 zákona upravující hlavní předmět zakázky. Tuto argumentaci obviněného považuji za relevantní.
41. Podle smlouvy o dílo je zřejmé, že předmětem veřejné zakázky byly činnosti spadající do oddílu 45 hlavního slovníku CPV. Uvedené potvrzuje i vyjádření autorizovaného architekta a posudek autorizovaného inženýra (viz body 29-30 tohoto rozhodnutí). Navíc předmět veřejné zakázky (jako celek) koresponduje s pojmem „stavba“ dle § 14 odst. 4 zákona, protože herní prvek je výsledkem stavebních a montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce, jak uvádí také obviněný. Tedy, až smontováním jednotlivých dílů herního prvku a provedením stavebních prací, mj. v podobě pevného ukotvení herního prvku se zemí, došlo k vytvoření obviněným pořizované herní soustavy Wall-Holla. Takto smontovaný, postavený a pevně se zemí spojený jeden celek mohl plnit svou funkci a taktéž účel, pro který byl obviněným herní prvek vůbec pořizován. Stavební a montážní práce jsou tedy podstatou daného herního prvku, bez kterých by byl jen souborem komponent neschopných plnit zamýšlený účel, nejedná se pouze o jakousi okrajovou podmínku pro jeho používání, jako je tomu např. u přístrojů, které vyžadují instalaci (srov. body 73-76 napadeného rozhodnutí). Na věc se lze podívat i tak, že v případě, kdy vzniká spor o to, zda je možné určitou dodávku podřadit pod veřejnou zakázku na stavební práce či nikoliv, je možné provést posouzení, zda je konkrétní komponent spjat s dílem takovým způsobem, že jeho případnou demontáží by dílo přestalo plnit zamýšlenou funkci.[19] V šetřeném případě je zřejmé, že bez spojení jednotlivých komponentů a pevného ukotvení herního prvku se zemí by herní soustava Wall-Holla svou funkci neplnila. Herní prvek by tedy bez provedených stavebních a montážních prací nebylo možné vůbec používat, jak z hlediska jeho samotného účelu, tak i vzhledem k velikosti herního prvku, jeho stability a bezpečnosti.
42. Konečně nelze pominout ani skutečnost, že pro realizaci, tedy pro postavení herního prvku, bylo nutné získat územní souhlas příslušného stavebního úřadu. Dle územního souhlasu se v případě postavení a umístění herního prvku jedná o stavbu, byť ve smyslu stavebního zákona, nicméně i tento argument lze vzít jako podpůrný směrem k předmětu veřejné zakázky.
43. V tomto případě nemůže být § 15 zákona aplikován – nejedná se totiž o dva předměty zahrnuté ve veřejné zakázce, mezi nimiž by se měl hledat vztah hlavního a vedlejšího předmětu. Jde o předmět jediný, a sice stavbu ve smyslu § 14 odst. 4 zákona, jež byla vytvořena prostřednictvím montážních (montáž jednotlivých součástí herního prvku) a stavebních (jejich ukotvení) prací, a která má samostatnou funkci.
44. Lze tedy uzavřít, že v šetřené věci šlo o veřejnou zakázku na stavební práce, protože jejím předmětem bylo poskytnutí činností uvedených v oddílu 45 hlavního slovníku CPV, přičemž výsledkem těchto činností bylo zhotovení stavby ve smyslu zákona.
Ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
45. Podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu platí, že jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví.
46. Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 zákona.
47. V tomto rozhodnutí jsem dospěl k závěru, že veřejná zakázka je dle svého účelu veřejnou zakázkou na stavební práce. Nepřesahuje hodnotu 6 mil. Kč ve smyslu § 27 zákona, tedy jde o veřejnou zakázku malého rozsahu. Obviněný nebyl povinen veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení dle zákona. Pokud zadávací řízení obviněný nevyužil, neporušil zákon, protože nebyla naplněna formální stránka deliktu, a tedy v napadeném rozhodnutí vytýkané jednání obviněného není přestupkem. V návaznosti na uvedené ruším dle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu napadené rozhodnutí pro nezákonnost. Ve věci bylo zahájeno řízení z moci úřední, v němž nejsou splněny podmínky pro uložení sankce. Jsou tedy naopak naplněny podmínky pro to, aby bylo řízení zastaveno dle § 257 písm. f) zákona.
VI. Závěr
48. Po zvážení všech aspektů šetřené věci a rozkladových námitek obviněného a na základě zjištění, že Úřad nesprávně dovodil naplnění formální stránky přestupku, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
49. Vzhledem ke zrušení napadeného rozhodnutí jako celku, tj. ve všech jeho výrocích a s ohledem na akcesorickou povahu výroků II a III napadeného rozhodnutí vůči výroku I napadeného rozhodnutí, není nutné se k těmto výrokům, a k nim zaměřeným rozkladovým námitkám, vyjadřovat zvlášť.
50. Vzhledem k tomu, že jednáním obviněného nedošlo ke spáchání přestupku specifikovaného ve výroku I napadeného rozhodnutí a napadené rozhodnutí je nezákonné, rozhodl jsem, jak je výše uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
statutární město Plzeň, městský obvod Plzeň 3, náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dle ústavní zásady zákazu retroaktivity ve prospěch pachatele (viz článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod), která je promítnuta do § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí (viz níže) došlo ke dni uzavření smlouvy o dílo, tj. dne 5. 6. 2024. Ačkoli dne 3. 4. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“), kterým se mj. zvyšuje limit pro zakázku malého rozsahu na stavební práce na 9 mil. Kč, při posuzování věci byl aplikován zákon ve znění před předmětnou novelou, tedy zákon účinný v době spáchání přestupku (tj. uzavření smlouvy o dílo), neboť znění novely zákona nepředstavuje pro obviněného pozdější příznivější právní úpravu z toho důvodu, že předmětná veřejná zakázka nepřesahovala limit na veřejné zakázky malého rozsahu pro stavební práce ve výši 6 mil. Kč, který platil dle původní právní úpravy.
[2] Pozn. jednotný klasifikační systém pro veřejné zakázky zavedlo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku EU pro veřejné zakázky.
[3] Stavební práce: 45100000-8 (Příprava staveniště), 45111200-0 (Příprava staveniště a odklizovací práce), 45112400-9 (Výkopové zemní práce), 45112500-0 (Zemní práce), 45112700-2 (Krajinné úpravy), 45223000-6 (Stavební konstrukce), 45223100-7 (Montáž kovových konstrukcí), 45223110-0 (Instalace kovových konstrukcí), 45223220-4 (Základní stavební práce), 45262350-9 (Práce s nevyztuženým betonem), 45262300-4 (Betonářské práce), 45262310-7 (Železobetonářské práce), 45342000-6 (Montáž (osazení) plotů), 45112000-5 (Výkopové a zemní práce), 45112723-9 (Terénní úpravy dětských hřišť), 45236210-5 (Vyrovnávací zemní práce pro dětská hřiště).
[4] Dodání a instalace herního prvku: 37535220-5 (Zařízení na šplhání (dětská hřiště)), 37535200-9 (Vybavení hřišť).
[5] Dne 12. 8. 2024 vydal Technický úřad statutárního města Plzně, Oddělení technických stanovisek, sp. zn. MMP/262922/24, pro stavbu herní sestava Wall-Holla „vyjádření pro územní souhlas“ s umístěním a realizací stavby dle předložené projektové dokumentace.
[6] Srov. také rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 9. 4. 2019, č. j. ÚOHS-R0020/2019/VZ-10217/2019/323/JKt.
[7] Viz Podešva, V., Votrubec, J., Sommer, L., Bořuta, J., Fišer, M., Flaškár, M., Harnach, J. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. 2. vydání. Wolters Kluwer, Praha 2023, k § 248 zákona.
[8] Srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2016, č. j. 9 As 195/2015-55.
[9] Viz § 5 stavebního zákona.
[10] Pozn. „oddíl 45 JKS“, tj. stavební práce z oddílu 45 hlavního slovníku CPV.
[11] Viz bod 13 tohoto rozhodnutí.
[12] Viz Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 101-109.
[13] Tj. věcí v právním smyslu, hmotných a nehmotných, ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ohledně pojmu „věc“ ve smyslu § 14 zákona viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 As 139/2020-125 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2020, č. j. 31 Af 70/2018/131.
[14] K pojmu „pořízení“ viz rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 5. 2022, č. j. ÚOHS-15671/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0201/2022/VZ.
[15] Podešva, V., Votrubec, J., Sommer, L., Bořuta, J., Fišer, M., Flaškár, M., Harnach, J. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. 2. vydání. Wolters Kluwer, Praha 2023, s. 86-94.
[16] Srov. body 77-78 napadeného rozhodnutí.
[17] Např. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 12. 5. 2025, č. j. ÚOHS-16639/2025/161, sp. zn ÚOHS-R0033/2025/VZ; ze dne 1. 10. 2024, č. j. ÚOHS-35533/2024/163, sp. zn ÚOHS-R0134/2024/VZ; ze dne 13. 4. 2021, č. j. ÚOHS-12295/2021/161/JSU, sp. zn ÚOHS-R0040/2021/VZ nebo rozhodnutí Úřadu ze dne 30. 1. 2024, č. j. ÚOHS-04343/2024/500, sp. zn ÚOHS-S0538/2023/VZ; ze dne 30. 12. 2019, č. j. ÚOHS-S0398/2019/VZ-35832/2019/532/KSt; ze dne 19. 3. 2018, č. j. ÚOHS-S0330/2017/VZ-08408/2018/521/Mži.
[18] Např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, č. j. 1 As 163/2020-44; ze dne 13. 9. 2017, č. j. 8 As 118/2016-68; ze dne 26. 9. 2013, č. j. 7 Afs 98/2012-171; ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs 68/2011-99.
[19] Srov. rozhodnutí Úřadu ze dne 12. 3. 2014, č. j. ÚOHS-S682/2013/VZ-5453/2014/524/ZKu.