číslo jednací: 35786/2025/500
spisová značka: S0563/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)
• Účastníci:
  1. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
  2. JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 7. 10. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0563/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-35786/2025/500

Brno 18. 9. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 8. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, Dejvice, 160 00 Praha 6,
• navrhovatel – JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, IČO 88120872, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem VZ0216849,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, Dejvice, 160 00 Praha 6 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem VZ0216849, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 28. 7. 2025 o námitkách navrhovatele – JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, IČO 88120872, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno – ze dne 17. 7. 2025, jež byly jmenovanému zadavateli doručeny téhož dne, podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele ze dne 17. 7. 2025, v nichž jmenovaný navrhovatel brojil proti „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 2. 7. 2025, konkrétně k námitkám týkajících se:

• nesprávného přepočtu nabídkové fixní ceny jmenovaného navrhovatele za administraci řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu podle nabídkové hodinové sazby jmenovaného navrhovatele ze strany jmenovaného zadavatele, když se jedná o odlišné cenové položky, které nelze navzájem porovnávat ani nijak přepočítávat;
• stanovení fixní nabídkové ceny jmenovaného navrhovatele za administraci řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu a způsobu stanovení fixní nabídkové ceny za opakovanou administraci řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, když v souladu se zadávacími podmínkami je jmenovaný navrhovatel povinen účtovat maximálně 40 % původní fixní nabídkové ceny;
• chybného přepočtu fixní ceny za administraci podle hodinové sazby ze strany jmenovaného zadavatele, když fixní částka je stanovena za konkrétní úkony vymezené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, zatímco úkony nad rámec administrace jsou samostatné úkony, které budou ze strany jmenovaného zadavatele v souvislosti s jeho činností při zadávání veřejných zakázek vyžadovány, a
• důvodu vyloučení ze zadávacího řízení, z něhož jmenovaný navrhovatel nabyl dojmu, že jmenovaný zadavatel na základě „Objasnění údajů uvedených dodavatelem v nabídce“ ze dne 5. 6. 2025 dovodil, že údajně nezahrnul do cenové nabídky všechny úkony vymezené v Příloze č. 1 „Obchodní podmínky zadavatele“ výzvy k podání nabídky, když se dle jmenovaného navrhovatele jedná o nesprávný závěr učiněný na základě jedné věty vytržené z kontextu citovaného objasnění,

čímž se výše uvedené rozhodnutí ze dne 28. 7. 2025 o námitkách navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, Dejvice, 160 00 Praha 6 –uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí ze dne 28. 7. 2025 o námitkách navrhovatele – JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, IČO 88120872, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno – učiněné při zadávání veřejné zakázky „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem VZ0216849.

III.

Zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, Dejvice, 160 00 Praha 6  – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0563/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, IČO 88120872, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno – ze dne 8. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem VZ0216849.

IV.

V souladu s § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli –České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, Dejvice, 160 00 Praha 6 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, Dejvice, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve smyslu § 53 odst. 1 zákona dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“ (dále „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky podle bodu 3 „Výzvy k podání nabídky včetně zadávací dokumentace“ (dále jen „zadávací dokumentace“) je komplexní provedení administrace a poskytování právních jednání (úkonů) při zadávání veřejných zakázek (včetně veřejných zakázek malého rozsahu) ve smyslu zákona, a to v rámci různých zamýšlených výzkumných, vědeckých úkolů a projektů zadavatele.

3.             Předpokládaná doba plnění veřejné zakázky je podle bodu 5 zadávací dokumentace následující: „ode dne uzavření rámcové dohody do 31.12.2026“.

4.             Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 16 nabídek včetně nabídky navrhovatele – JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, IČO 88120872, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

5.             Rozhodnutím zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 2. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), které bylo navrhovateli doručeno dne 3. 7. 2025, zadavatel rozhodl v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť nabídka navrhovatele nesplňuje zadávací podmínky.

6.             Dne 17. 7. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) proti rozhodnutí o vyloučení. Zadavatel námitky navrhovatele v plném rozsahu rozhodnutím o námitkách ze dne 28. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel dne 30. 7. 2025, odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání námitek nesouhlasí, podal dne 8. 8. 2025 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Obsah návrhu ze dne 8. 8. 2025

8.             Navrhovatel na úvod shrnuje relevantní skutečnosti, které nastaly v rámci předmětného zadávacího řízení. Konkrétně navrhovatel uvádí, že dne 3. 6. 2025 obdržel od zadavatele „Výzvu k objasnění údajů uvedených dodavatelem v nabídce“ z téhož dne (dále jen „Výzva“), na kterou ve stanovené lhůtě reagoval „Objasněním údajů uvedených dodavatelem v nabídce“ ze dne 5. 6. 2025 (dále jen „Objasnění“), a že dne 3. 7. 2025 mu bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení, podle kterého jím podaná nabídka nesplňuje zadávací podmínky.

9.             Navrhovatel považuje postup zadavatele, kterým byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení, za nesprávný, a z tohoto důvodu podal námitky, které zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách, v němž mj. uvedl, že „není zřejmé, v čem je spatřováno porušení ZZVZ ze strany zadavatele, respektive stěžovatel toliko ve svých námitkách vyjadřuje svůj »nesouhlas a přesvědčení o tom, že jednal v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jakož i v souladu se ZZVZ«“. Navrhovatel se důrazně ohrazuje proti závěru zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že podané námitky nesplňují veškeré zákonné náležitosti. Navrhovatel je přesvědčen, že se zadavatel s podanými námitkami nevypořádal v souladu s § 245 zákona, čímž navrhovateli znemožnil další věcnou obranu proti postupu zadavatele. Navrhovatel tvrdí, že jeho nabídka byla vypracována v souladu se zadávacími podmínkami, jakožto i zákonem, a že v Objasnění zadavateli nezavdal příčinu ke svému vyloučení ze zadávacího řízení.

10.         Navrhovatel dále reaguje na obecné a dle něj de facto negativní vymezení zadavatele vůči bodům 1–16 námitek, které zadavatel v rozhodnutí o vyloučení označil za úvodní konstatování, proklamaci navrhovatele a nastínění motivace navrhovatele k cenotvorbě. Navrhovatel tomuto závěru zadavatele nerozumí, neboť má za to, že v předmětných bodech námitek rekapituluje a zadavateli osvětluje své Objasnění, „jakožto úkon, na základě něhož došlo k vyloučení navrhovatele“.

11.         Navrhovatel uvádí, že již z úvodních bodů námitek je zřejmé splnění náležitostí § 244 zákona, tedy v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem. Námitky výslovně směřují proti rozhodnutí o vyloučení. V bodech 4 a 5 námitek je pak dle navrhovatele uvedeno, že navrhovatel byl vyloučen ze zadávacího řízení kvůli údajnému nesplnění zadávacích podmínek týkajících se skladby nabídkové ceny, s čímž navrhovatel nesouhlasí. Navrhovatel dále odkazuje na bod 16 námitek, v němž uvedl, že pro takový postup neměl zadavatel důvod.

12.         Dále navrhovatel poukazuje na body 20 a 21 námitek, v nichž popisuje další pochybení zadavatele spočívající v nesprávné interpretaci Objasnění, když zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že důvodem vyloučení bylo tvrzení navrhovatele, že úkony před Úřadem jsou účtovány hodinovou sazbou. Navrhovatel toto tvrzení v námitkách kategoricky odmítl a zdůraznil, že se k předmětu fixních cen vůbec nevyjadřoval (viz bod 22 námitek). Proti tomuto nesprávnému a z kontextu vytrženému závěru se navrhovatel vymezil také v bodě 18 námitek. Navrhovatel má za to, že v námitkách jasně a dostatečně specifikoval, v čem spatřuje porušení zákona. Dle něj není pochyb, že námitkami brojí proti nezákonnému rozhodnutí o vyloučení.

13.         Navrhovatel má za to, že zadavatel pochybil při vyřizování námitek, když nesprávně usoudil, že námitky nesplňují náležitosti podle § 244 zákona. Tento závěr považuje navrhovatel za neopodstatněný, neboť v námitkách jasně uvedl, že brojí proti rozhodnutí o vyloučení.

14.         Navrhovatel závěrem uvádí, že zadavatel sice konstatoval v rozhodnutí o námitkách nesplnění náležitostí námitek podle § 244 zákona, avšak v minimální míře se vypořádal s námitkami i po věcné stránce, které je však dle navrhovatele obecné a nic neříkající, což je v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí. Zadavatel dle navrhovatele neřešil podstatu námitek, pouze je odmítl jako „proklamaci“ či „úvodní konstatování“. Navrhovatel sděluje, že v námitkách uvedl pochybení zadavatele, která vedla k nezákonnému vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, avšak zadavatel v rozhodnutí o vyloučení na ně reagoval zcela nedostatečně; rozhodnutí o námitkách je tudíž dle názoru navrhovatele netransparentní a nepřezkoumatelné.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 8. 8. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

16.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

17.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 8. 8. 2025.

18.         Dne 18. 8. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“) a dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatelek návrhu

19.         Zadavatel na úvod shrnuje relevantní skutečnosti, které nastaly v rámci předmětného zadávacího řízení.

20.         Dle zadavatele až v návrhu navrhovatel poprvé explicitně sdělil, že nezákonným postupem zadavatele je vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek týkajících se stanovení nabídkové ceny za předmět plnění veřejné zakázky. Zadavatel tvrdí, že až v návrhu navrhovatel uvedl, že nesouhlasí se závěrem zadavatele, podle něhož nabídková cena navrhovatele není cenou konečnou a může být navrhovatelem navyšována, a to za poskytování služeb administrace výběrového/zadávacího řízení, byť zadavatel v zadávacích podmínkách jasně požadoval uvedení ceny konečné, komplexní. Zadavatel poukazuje na to, že otázka, zda je nabídková cena úplná (zda zahrnuje veškeré náhrady – například náhrady hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas), byla otázkou ve Výzvě. Současně zadavatel uvádí, že nezodpovězení této otázky navrhovatel sám potvrdil v námitkách a v návrhu.

21.         Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že při posouzení jeho nabídky pochybil, případně dospěl k nesprávnému závěru, když svůj závěr učinil na základě údajů uvedených navrhovatelem v jeho nabídce.

22.         Zadavatel dále poukazuje na § 245 odst. 1 věta druhá zákona, podle kterého platí, že dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí.

Další průběh správního řízení

23.         Usnesením ze dne 20. 8. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

24.         Usnesením ze dne 29. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

25.         Úřad obdržel dne 4. 9. 2025 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, v němž se navrhovatel odkazuje na svá předchozí podání. V rámci reakce na vyjádření k návrhu navrhovatel uvádí, že se zadavatel snaží ve svém vyjádření k návrhu vyvolat dojem, že důvodem vyloučení navrhovatele byla skutečnost, že navrhovatel nereagoval na dotaz zadavatele týkající se zahrnutí veškerých nákladů do nabídkové ceny jednotlivých položek, a tudíž nebyla objasněna nabídková cena. S takovou interpretací navrhovatel nesouhlasí a uvádí, že důvodem jeho vyloučení ze zadávacího řízení byl závěr zadavatele učiněný na základě jedné věty vytržené z kontextu Objasnění a to, že navrhovatel bude úkony před Úřadem účtovat nad rámec požadavků zadavatele na základě hodinové sazby.  

26.         Zadavatel se ve stanovené lhůtě (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

27.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. K tomu uvádí Úřad následující.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

28.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

29.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

30.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

31.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

32.         Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

33.         Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které

a)      nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona,

b)      jsou podány opožděně, nebo

c)      nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.

34.         Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

35.         Z bodu 12 zadávací dokumentace vyplývá, že „(n)abídkovou cenu Dodavatel stanoví jako celkovou cenu za kompletní dodávku předmětu Veřejné zakázky, včetně všech souvisejících nákladů (poplatků, vedlejších nákladů ovlivněných např. kurzovními vlivy, obecným vývojem cen, zvýšenými náklady vyplývající z obchodních podmínek apod.) absolutní částkou v českých korunách.

Takto stanovenou nabídkovou cenu Dodavatel doplní do závazného návrhu smlouvy.

(…)

Za správnost stanovené sazby DPH nese odpovědnost Dodavatel.“

36.         V Příloze č. 1 „Obchodní podmínky zadavatele“ zadávací dokumentace (dále jen „obchodní podmínky“) je stanoveno následující: 

37.         V Příloze č. 3 „Ceník – tabulka pro účely hodnocení“ zadávací dokumentace (dále jen „ceník“) je stanoveno následující:

38.         Ve Výzvě zadavatel uvedl následující: „(…) Při posouzení splnění podmínek účasti v rámci zadávacího řízení na VZ bylo zjištěno, že z Vaší nabídky není zřejmé, zda byly splněny požadavky zadavatele či nikoliv, když se jeví, že Vámi nabízené plnění je nabízeno za cenu mimořádně nízkou, respektive za cenu, která neodpovídá hodnotě služeb, které mají být zadavateli poskytnuty.

1.      Výzva k objasnění podmínek účasti

S ohledem na výše uvedené Vás zadavatel tímto žádá o objasnění stanovení výše nabídkové ceny Vaší společností v níže uvedených směrech, tj.

a)      zda při plnění VZ zajistíte dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění VZ,

b)      zda jste jako Dodavatel neobdrželi neoprávněnou veřejnou podporu,

c)      žádáme o sdělení, jakým způsobem zaručíte, že poskytnete zadavateli jím poptávané plnění v odpovídající kvalitě v situaci, kdy budete jako dodavatel poskytovat služby administrace (viz čl. 1.2 ve spojení s čl. III.3 Vašeho návrhu smlouvy) spočívající v zadávání veřejné zakázky například v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, které bude opakováno.

Z Vámi navrhované kalkulace nabídkové ceny vyplývá, že za služby poskytované dle shora uvedeného příkladu Vám zadavatel bude povinen uhradit částku maximálně ve výši 10 000 Kč bez DPH.

Vezme-li zadavatel v takovém případě dále v potaz, že se zadáváním veřejné zakázky právě například v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, která není pro zadavatele nestandardní veřejnou zakázkou, jsou spojeny činnosti, které vyžadují vyšší časovou dotaci (při smluvní odměně 10 000 Kč bez DPH za opakované zadávací řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu rozpočtené Vámi navrhovanou hodinou sazbou), dochází zadavatel k závěru, že práce spojená s poskytování této služby by měla odpovídat cca 14,8 hodiny práce, což je rozsah, ve kterém není reálné získat zadavatelem poptávané služby v jím minimální požadované kvalitě,

d)      zda součástí Vámi uvedených nabídkových cen v jednotlivých položkách jsou zahrnuty i veškeré náhrady (například náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas). (…)“

39.         V bodu 3 Objasnění navrhovatel uvedl následující: „Účastník tímto objasněním uvádí, že:

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky,

b)      jako dodavatel neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu,

c)      zaručí zadavateli poskytnutí jím poptávaného plnění v odpovídající kvalitě, a to i v situaci, kdy bude jako dodavatel poskytovat služby administrace (viz čl. I.2 ve spojení s čl. III.3 návrhu smlouvy obsaženého v nabídce) spočívající v zadávání veřejné zakázky například v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, které bude opakováno, a to způsobem uvedeným v bodu 4. a násl. tohoto objasnění,

d)      v nabídkových cenách uvedených v rámci nabídky v jednotlivých položkách jsou zahrnuty i veškeré náhrady.“

40.         Dále navrhovatel v Objasnění konstatoval, že „zadavatel ve své žádosti o objasnění nedospěl ke správnému závěru ohledně nabídkové ceny účastníka, a to v souvislosti s hypotetickou situací opakovaného zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.“ K tomu navrhovatel pak uvedl, že ve své nabídce stanovil cenu za administraci zadávacího řízení ve zjednodušeném režimu (dále též „administrace zjednodušeného režimu“) na 25 000 Kč bez DPH, přičemž v případě opakovaného řízení může v souladu s minimálními požadavky zadavatele za administraci opakovaného zadávacího řízení účtovat max. 40 % původní hodnoty, tedy 10 000 Kč bez DPH. Zadavatel však tuto částku nesprávně přepočítal na hodinovou sazbu 675 Kč bez DPHza hodinu právních služeb nad rámec požadavků a částek pro administraci zadávacích řízení, ačkoliv jde o samostatné zcela odlišné položky, které nelze vzájemně srovnávat bez zkreslení. Na základě těchto skutečností tak nelze přijmout hypotetický závěr zadavatele, že by navrhovatel za opakovanou administraci zjednodušeného režimu strávil pouze 14,8 hodin. Navrhovatel zadavatele ujistil, že „svou nabídku nacenil způsobem, kdy je plně schopen za uvedené nabídkové ceny zadavateli poskytnout plnění v adekvátní kvalitě a splňující všechny jeho požadavky. Účastník nad rámec toho uvádí, že administrace opakovaného řízení není tak náročná, jako administrace »nového« zadávacího řízení.“

41.         Navrhovatel současně v Objasnění zdůraznil, že „hodinovou sazbu nacenil jako částku za úkony nad rámec požadavků a částek pro administraci zadávacích řízení. Může se tedy jednat například o situace, kdy by zadavatel projevil v rámci některého zadávacího řízení zájem uskutečnit předběžné tržní konzultace. Právě úkony týkajících se těchto konzultací, jako činností »nad rámec« minimálních požadavků zadavatele, by pak byly účtovány podle hodinové sazby. To platí například i pro úkony týkající se případného přezkumného řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.“

42.         Rozhodnutím o vyloučení zadavatel podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl následující: „(…) Dále zadavatel v technické specifikaci veřejné zakázky, která byla uvedena v příloze č. 1 zadávací dokumentace, požadoval, aby dodavatelem nabízené plnění splňovalo tento požadavek: »V rámci zadávání veřejné zakázky zadavatel vymezil minimální parametry úkonů, které budou ze strany dodavatele prováděny v rámci administrace jednoho výběrového / zadávacího řízení. V případě, že výběrové / zadávací řízení bude vyžadovat i jiné, výslovně neuvedené úkony, má se za to, že jsou součástí cenové nabídky dodavatele, tj. dodavatel nebude oprávněn účtovat zadavateli další náklady spojené s administrací předmětného výběrového / zadávacího řízení na danou veřejnou zakázku.«

Ve své nabídce, respektive v objasnění údajů uvedených dodavatelem v nabídce ze dne 5. 6. 2025 pak účastník zadávacího řízení, dodavatel Jelínek, formálně potvrdil skutečnosti ve smyslu § 113 odst. 4 ZZVZ, tj. tak, jak bylo zadavatelem požadováno, nicméně doplnil a vymezil se, že některé úkony při poskytování služeb z jeho strany v zadávacím řízení budou činnostmi »nad rámec« minimálních požadavků zadavatele účtovány podle hodinové sazby. Za tyto úkony pak účastník zadávacího řízení, dodavatel Jelínek, vymezil »úkony týkající se případného přezkumného řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže«.

Vezme-li zadavatel v potaz, že v souladu s § 51 odst. 1 ZZVZ platí, že »zadávací řízení je ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému, uplynutím lhůty podle § 40 odst. 5 ZZVZ nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 21 ZZVZ v případě zrušení zadávacího řízení«, pak mohou v zadávacím řízení v souvislosti s jeho zrušením nastat i úkony, které budou vyžadovat přezkum ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tyto však musí být pro účely splnění zadávacích podmínek zadavatele součástí nabídkové ceny dodavatele, účastníka zadávacího řízení, v dané položce, nikoliv být úkony »nad rámec« minimálních požadavků zadavatele.

V případě, že se sám účastník zadávacího řízení, dodavatel Jelínek, proti zadavatelem požadovaným úkonům (viz výše) vymezuje a uvádí, že tyto úkony budou »nad rámec« cenové nabídky v dané položce, pak nelze posoudit jeho nabídku jinak než jako nabídku nesplňující zadávací podmínky stanovené zadavatelem.

Nabídka dodavatele Jelínka tudíž s ohledem na výše uvedené nesplňuje zadávací podmínky zadavatele, vzhledem k čemuž zadavatel vylučuje dodavatele Jelínka ze zadávacího řízení veřejnou zakázku, a to v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.“

Námitky

43.         Navrhovatel podal proti svému vyloučení ze zadávacího řízení námitky nadepsané „Námitky proti Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 2. 7. 2025 ve smyslu § 241 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen »ZZVZ«)“, přičemž v úvodních bodech navrhovatel shrnul dosavadní průběh zadávacího řízení. V odůvodnění námitek pak navrhovatel předně uvedl, že „je plně schopen poskytnout poptávané služby administrace a související právní služby za ceny uvedené ve své nabídce, a to v nejvyšší možné kvalitě při zohlednění zadavatelových potřeb.“

44.         Navrhovatel dále v bodech 7 až 10 námitek mj. uvedl: „V rámci výzvy zadavatel rozporoval primárně cenu za administraci opakovaného zadávacího řízení na veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném režimu. Zadavatel dovozoval MNNC z nesprávného přepočtu fixní ceny za administraci zadávacího řízení na veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném režimu na hodinovou časovou dotaci při zohlednění hodinové sazby účastníka za poskytování právních služeb nad rámec administrativních úkonů. (…) Účastník stanovil fixní částku za služby administrace a následně hodinovou sazbu pro poskytování služeb nad rámec služeb administrace – a to plně v souladu se svou obchodní politikou, se znalostí náročnosti věci i nákladové složky poskytování daných služeb. Jedná se přitom o zcela odlišné úkony – zcela odlišné (cenové) položky – které nelze navzájem porovnávat ani jinak přepočítávat. (…) Snaha zadavatele o přepočítávání fixní ceny za administraci na hodiny dle hodinové sazby pro úkony nad rámec administrace je ze strany zadavatele chybné. Fixní částka je stanovena za konkrétní úkony vymezené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky; úkony nad rámec administrace jsou pak samostatné úkony, které budou ze strany zadavatele v souvislosti s jeho činností při zadávání veřejných zakázek vyžadovány.“ V bodě 11 námitek pak navrhovatel poukázal na tři zadávací podmínky, které zadavatel stanovil v zadávacím řízení.

45.         V bodech 12 až 14 námitek navrhovatel předložil argumentaci založenou na porovnání roční nabídkové ceny uvedené v ceníku, resp. měsíční nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky a průměrné měsíční mzdy jednoho zaměstnance (dovozena na základě měsíčních mezd nabízených na pozici administrátora veřejných zakázek, jak vyplývají z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z pracovních portálů jobs.cz a cz.indeed.com). Na základě těchto údajů pak navrhovatel dovodil, že ve vztahu k jeho nabídce nelze hovořit o mimořádně nízké nabídkové ceně (dále jen „MNNC“).

46.         V bodech 15 a 16 námitek pak navrhovatel zadavateli sdělil kontakty pro ověření kvality jím poskytovaných služeb administrace a souvisejících právních služeb, jelikož s ohledem na postup zadavatele nabyl dojmu, že ten má pochybnosti o tom, zda bude navrhovatel poskytovat služby v kvalitě, kterou zadavatel očekává.

47.         V dalších bodech námitek navrhovatel uvedl, že „(z) důvodu pro vyloučení prezentovaného zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení však účastník nabývá dojmu, že zadavatel z účastníkova objasnění dovodil, že účastník nesprávně nacenil předmět plnění veřejné zakázky – tj. že nezahrnul do své cenové nabídky všechny úkony vymezené v příloze č. 1 Výzvy – Obchodní podmínky. Vůči této domněnce zadavatele se však účastník důrazně vymezuje a uvádí, že se jedná o nesprávný závěr, který zadavatel zjevně učinil na základě jedné věty vytržené z kontextu účastníkova objasnění.“ Navrhovatel k tomu uvedl, že předmětem Výzvy bylo objasnění MNNC, zejména ve vztahu k administraci zjednodušeného režimu. Navrhovatel sděluje, že v Objasnění ujistil zadavatele, že nabídnuté ceny nepředstavují MNNC, a uvedl, že „podstata (a tedy i obchodní kalkulace – nacenění) fixních cen za administrace zadávacích řízení a naceňování hodinové sazby jsou (obecně ve všech zadávacích řízeních s obdobným předmětem plnění) dvě odlišné kategorie, které nelze vzájemně jakkoliv porovnávat či přepočítávat.“

48.         V bodu 20 námitek navrhovatel uvedl, že v bodu 8 Objasnění „v jediné větě zmínil zastupování před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen »Úřad«). Účastník podotýká, že na žádném jiném místě se o zastupování před Úřadem nikterak nezmiňuje, přičemž bod 8 objasnění je bodem obecným, vysvětlujícím obecné chápání rozdílů mezi fixní cenou a hodinovou sazbou ze strany účastníka bez užší vazby na stávající zadávací řízení – účastník kategoricky odmítá, že by se v objasnění jakkoliv vyjadřoval k otázce, co je či není předmětem fixních cen dle přílohy č. 1 výzvy.“

49.         V bodu 21 námitek navrhovatel konkrétně uvedl: „Obecné konstatování obsažené v bodě č. 8 objasnění stran zastupování před Úřadem bylo naprosto odtržené od projednávané veřejné zakázky. Účastník pouze v obecné rovině, nezávisle na této veřejné zakázce, uvedl, že zpravidla se za úkony hrazené na základě hodinové sazby (mimo fixní částku) považuje např. realizace předběžné tržní konzultace, ale mohou to být i další úkony – někdy také úkony v rámci zastupování před Úřadem. Účastník tím chtěl pouze příkladem demonstrovat obecnou praxi v dané oblasti, přičemž nikde neuvedl, že tato praxe je aplikovatelná i na právě projednávanou veřejnou zakázku. Účastník nacenil předmět plnění veřejné zakázky plně v souladu s přílohou č. 1 Výzvy – Obchodní podmínky.“

50.         V bodu 22 navrhovatel konkrétně uvedl: „Taková domněnka zadavatele založená na jedné větě z objasnění účastníka nemůže být v žádném směru důvodem pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.“

51.         S ohledem na odůvodnění námitek pak navrhovatel v námitkách požadoval, aby zadavatel zrušil rozhodnutí o vyloučení.

Rozhodnutí o námitkách

52.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel mj. uvedl, že „námitky stěžovatele

• byly podány ve lhůtě podle § 242 odst. ZZVZ a
• neobsahují povinné náležitosti ve smyslu § 244 ZZVZ.

Zadavatel s ohledem na obsah námitek proto v souladu s § 245 ZZVZ o námitkách stěžovatele

ROZHODL tak, že NÁMITKY STĚŽOVATELE ODMÍTÁ.

ODŮVODNĚNÍ ODMÍTNUTÍ NÁMITEK:

V souladu s § 244 odst. 1 ZZVZ platí, že v námitkách musí být uvedeno:

• kdo je podává,
• v čem je spatřováno porušení ZZVZ zadavatelem a
• čeho se stěžovatel domáhá.

Zadavatel konstatuje, že z námitek,

• je zřejmé, kdo je podává, tj. stěžovatel;
• není zřejmé, v čem je spatřováno porušení ZZVZ ze strany zadavatele, respektive stěžovatel toliko ve svých námitkách vyjadřuje svůj „nesouhlas a přesvědčení o tom, že jednal v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jakož i v souladu se ZZVZ“;
• je jasné, čeho se stěžovatel domáhá, tj. zrušení rozhodnuti o vyloučení stěžovatele jakožto účastníka zadávacího řízení.

K TVRZENÍM STĚŽOVATELE:

K tvrzením stěžovatele uvedeným pod body 1 – 5 námitek zadavatel uvádí, že je nerozporuje a považuje je za úvodní konstatování námitek stěžovatele.

K tvrzení stěžovatele uvedenému pod bodem 6 námitek zadavatel uvádí, že je rovněž považuje za proklamaci stěžovatele.

V rámci svého tvrzení stěžovatele uvedené pod bodem 7 – 14 stěžovatel rozebírá vlastní motivaci nastavení své cenové nabídky, která je dle jeho slov, má zajistit nejvyšší možnou kvalitu při zohledňování zadavatelových potřeb. Zadavatel v této souvislosti pouze konstatuje, že stěžovatelem uvedené částky horních hranic měsíční mzdy administrátora, které jsou pod hranicí průměrné hrubé mzdy i za rok 2024, mohou v některých případech vyvolat otázku, zda je stěžovatel skutečně schopen dostát svému prohlášení, avšak ani toto tvrzení stěžovatele zadavatel nikterak nerozporuje.

K tvrzením stěžovatele uvedeným pod body 15 a 16 zadavatel uvádí, že předmětem jeho rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení – stěžovatele není otázka kvality poskytovaných služeb, ale jejich ceny, kterou zadavatel požadoval nacenit jako úplnou a komplexní.

Dále obsahem tvrzení stěžovatele uvedeným pod body 17 až 22 je vymezení a odmítnutí stěžovatele zadavatelova předpokladu, že v některých případech je možné, že součástí ceny za poskytování služeb administrace budou i dodatečné náklady nad rámec. Stěžovatel v námitkách výslovně odmítá, že by se jakkoliv vyjádřil k otázce, co je a co není předmětem fixních cen. Je-li však cílem zadavatele získat plnění za předem pevně stanovenou cenu, která nebude ze strany dodavatele navyšována, pak stěžovatel ve svých námitkách výslovně uvedl, že neobjasnil výzvu zadavatele ze dne 3.6.2025 (viz bod 20 námitek stěžovatele).“

Právní posouzení

53.         Podstata návrhu spočívá v tvrzení navrhovatele, že zadavatel nesprávně konstatoval v rozhodnutí o námitkách, že námitky nesplňují náležitosti podle § 244 odst. 1 zákona, když v nich není uvedeno, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem. Navrhovatel má za to, že zadavatel nepostupoval při vyřizování námitek podle § 245 zákona a rozhodnutí o námitkách je nezákonné.

54.         Úřad nejprve v obecné rovině k problematice institutu námitek uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

55.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

56.         Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel seznamuje stěžovatele se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

57.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

58.         Úřad dodává, že požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat i dle judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 mj. uvádí, že „(n)ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“

59.         Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

60.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

61.         S ohledem na vše shora uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 zákona.

62.         Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel námitky dne 17. 7. 2025. Z námitek vyplývá, že tyto jsou podány proti rozhodnutí o vyloučení, které bylo navrhovateli doručeno dne 3. 7. 2025. V souladu s § 242 odst. 2 zákona připadl poslední den pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení na 18. 7. 2025. Úřad s ohledem na skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení tedy konstatuje, že šetřené námitky byly navrhovatelem podány včas.

63.         Ze skutkových zjištění projednávané věci dále plyne, že zadavatel námitky v rozhodnutí o námitkách odmítl v souladu s § 245 zákona, jelikož „neobsahují povinné náležitosti ve smyslu § 244 ZZVZ … není zřejmé, v čem je spatřováno porušení ZZVZ ze strany zadavatele, respektive stěžovatel toliko ve svých námitkách vyjadřuje svůj »nesouhlas a přesvědčení o tom, že jednal v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jakož i v souladu se ZZVZ«“. Úřad v této souvislosti akcentuje, že z rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění výslovně neplyne, zda zadavatel námitky odmítl podle § 245 odst. 3 písm. c) zákona, a tudíž ve smyslu § 245 odst. 1 zákona by postačovalo odůvodnění pouze ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí, nebo zda zadavatel námitky odmítl podle § 245 odst. 2 zákona, jelikož neshledal důvody pro vyhovění námitkám, když v odůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatel určitým způsobem i věcně reagoval na obsah námitek, resp. tvrzení navrhovatele v nich uvedená.

64.         V návaznosti na skutečnosti uvedené v předchozím odstavci Úřad sděluje, že ve vyjádření k návrhu zadavatel poukázal na „§ 245 odst. 1, věta druhá, ZZVZ, podle kterého platí, že dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 ZZVZ, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí.“

65.         Vzhledem k tomu, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že námitky nesplňují jednu z náležitostí stanovených v § 244 zákona, přičemž navrhovatel se proti tomuto závěru v návrhu jednoznačně vymezil, Úřad posoudil, zda námitky uvedenou náležitost splňují či nikoli. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda byl naplněn důvod pro odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 písm. c) zákona. Odmítnutí námitek zadavatelem podle § 245 odst. 3 písm. c) zákona (zadavatel odmítne námitky, které nesplňují náležitosti podle § 244 zákona) by bylo možno považovat za řádný důvod k odmítnutí námitek (a tím i k věcnému nevyjádření se ke skutečnostem uplatněným v námitkách) pouze v případě, že by byl tento důvod oprávněný, tj. objektivně dán v souladu se zákonem.

66.         K posouzení splnění náležitosti námitek podle § 244 odst. 1 zákona, konkrétně požadavku, aby v námitkách bylo uvedeno, v čem je spatřováno porušení zákona, Úřad uvádí následující. Námitky jsou nadepsány jako „Námitky proti Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 2. 7. 2025 ve smyslu § 241 a násl. zákona (…)“, z čehož je dle Úřadu zřejmé, že směřují proti rozhodnutí o vyloučení. V bodu 5 námitek pak navrhovatel výslovně uvádí, že „s postupem zadavatele nesouhlasí a je přesvědčen, že jednal v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jakož i v souladu se ZZVZ. Z tohoto důvodu účastník podává v zákonné lhůtě své NÁMITKY proti rozhodnutí o vyloučení.“ V odůvodnění námitek navrhovatel dále předkládá vlastní argumentaci, v níž uvádí konkrétní důvody svého nesouhlasu s rozhodnutím o vyloučení, a předkládá své věcné výhrady vůči postupu zadavatele.

67.         Úřad konstatuje, že z předložených námitek jednoznačně vyplývá, jaké porušení zákona ze strany zadavatele je namítáno. Navrhovatel v nich dostatečně konkrétně uvedl, že brojí proti rozhodnutí o vyloučení. Svým odůvodněním námitek pak navrhovatel umožnil zadavateli věcně reagovat na vznesenou argumentaci. Úřad proto nesdílí stanovisko zadavatele uvedené v odůvodnění odmítnutí námitek, podle něhož z námitek není zřejmé, v čem je spatřováno porušení zákona ze strany zadavatele, a že námitky nesplňují náležitosti podle § 244 zákona. Takové tvrzení zadavatele Úřad nepovažuje s ohledem na obsah námitek za relevantní.

68.         K tvrzení zadavatele uvedenému ve vyjádření k návrhu, že „navrhovatel pouze ve svých námitkách sděluje následující: »svůj nesouhlas a přesvědčení o tom, že jednal v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jakož i v souladu se ZZVZ«“, Úřad uvádí, že citace zadavatele není úplná. Přesná citace dotčené části námitek totiž zní: „Účastník s postupem zadavatele nesouhlasí a je přesvědčen, že jednal v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jakož i v souladu se ZZVZ. Z tohoto důvodu účastník podává v zákonné lhůtě své NÁMITKY proti rozhodnutí o vyloučení.“ Z úplné citace bodu 5 námitek je pak dle Úřadu zcela zřejmé, že navrhovatel brojí proti rozhodnutí o vyloučení, přičemž tento úkon zadavatele i výslovně označuje. Dle Úřadu tedy námitky nejsou pouze „obecnou výtkou“, ale směřují proti rozhodnutí o vyloučení a obsahují odůvodnění, které zadavateli umožňuje věcně reagovat. Námitky tedy dle Úřadu splňují požadavek stanovený v § 244 odst. 1 zákona, dle kterého v nich musí být uvedeno, v čem navrhovatel spatřuje porušení zákona.

69.         V kontextu právě uvedeného Úřad odmítá i další tvrzení zadavatele uvedené ve vyjádření k návrhu, že „(n)avrhovatel naopak v jím podaném návrhu ÚOHS poprvé explicitně sděluje, že nezákonným postupem zadavatele je vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (…)“, neboť navrhovatel již v námitkách vymezil, proti jakému úkonu brojí a v čem spatřuje jeho nezákonnost. Zadavatel se proto dle názoru Úřadu mýlí, pokud tvrdí, že námitky postrádají, v čem je spatřováno porušení zákona a že snad až z návrhu vyplývá, že nezákonným postupem zadavatele je rozhodnutí o vyloučení. Citované tvrzení zadavatele nekoresponduje s tím, co je obsahem námitek, ve kterých navrhovatel jasně označil úkon zadavatele, který napadá, a také uvedl konkrétní argumentaci umožňující zadavateli věcně na námitky navrhovatele reagovat.

70.         K rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-27994/2024/161 ze dne 22. 7. 2024 vydanému v řízení o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0107/2024/VZ, na které zadavatel ve vyjádření k návrhu odkazuje, Úřad uvádí, že skutkový stav řešený v uvedeném rozhodnutí předsedy Úřadu je odlišný od skutkového stavu v nyní posuzované věci. V daném případě předseda Úřadu konstatoval, že obě strany řízení nebyly ochotny poskytovat konkrétní informace, přičemž zadavatel tvrdil, že zadávací dokumentace obsahuje všechny potřebné informace, zatímco navrhovatel tvrdil, že zadávací dokumentace naopak žádné informace neobsahuje. V nyní posuzovaném případě však navrhovatel v jím podaných námitkách jednoznačně uvedl, že brojí proti rozhodnutí o vyloučení, přičemž zadavateli předložil konkrétní skutková tvrzení, k nimž se mohl a měl zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřit. S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že odkaz na citované rozhodnutí předsedy Úřadu nelze na posuzovanou věc aplikovat a není pro ni relevantní.

71.         Úřad tedy uzavírá, že námitky byly podány včas a řádně, neboť obsahují veškeré náležitosti[1] ve smyslu § 244 odst. 1 zákona, resp. je v nich uvedeno, v čem je spatřováno porušení zákona, což zadavatel v rozhodnutí o námitkách nepotvrdil. Úřad proto konstatuje, že není dán důvod pro odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 písm. c) zákona. Zadavatel tudíž nemohl přistoupit pouze k formálnímu odmítnutí námitek podle citovaného ustanovení, nýbrž byl povinen se v souladu s § 245 odst. 1 věta druhá zákona v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.

72.         Úřad opětovně uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odmítl námitky s odkazem na § 245 zákona, když se vedle konstatování, že námitky neobsahují náležitosti ve smyslu § 244 zákona, v odůvodnění rozhodnutí o námitkách do jisté míry vyjádřil k jednotlivým částem námitek. Úřad tedy dále přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 věta druhá zákona, tedy zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele.

73.         K bodům 1 až 5 námitek zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že je nerozporuje a považuje je za úvodní konstatování námitek navrhovatele. K bodu 6 námitek zadavatel uvedl, že je považuje za proklamaci navrhovatele.

74.         Úřad konstatuje, že v bodech 1 až 6 námitek navrhovatel shrnul dosavadní průběh zadávacího řízení a vyjádřil svůj nesouhlas s postupem zadavatele, kterým byl vyloučen z dalšího průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel zároveň uvedl, že je přesvědčen o tom, že postupoval v souladu se zadávacími podmínkami i zákonem. V uvedených bodech námitek tedy navrhovatel konkretizuje svůj spor se zadavatelem týkající se rozhodnutí o vyloučení.

75.         K tomu Úřad uvádí, že daná část námitek má převážně charakter úvodního konstatování, v němž navrhovatel rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a současně vyjadřuje svůj nesouhlas s postupem zadavatele spočívajícím ve vydání rozhodnutí o vyloučení. Dle Úřadu je zřejmé, že navrhovatel v této části námitek prozatím nepředkládá žádné konkrétní skutečnosti, se kterými by byl zadavatel povinen se podrobně a srozumitelně vypořádat. Jestliže však zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl, že body 1 až 5 námitek nerozporuje, považuje Úřad takové konstatování za přinejmenším rozporné. Úřad k tomu obecně uvádí, že za situace, kdy navrhovatel vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím o vyloučení, jeví se Úřadu logicky vyjádření zadavatele, že tuto část námitek „nerozporuje“, za zmatečné. 

76.         K bodům 7 až 14 námitek zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl, že v nich navrhovatel „rozebírá vlastní motivaci nastavení své cenové nabídky“ a dále konstatoval, že „stěžovatelem uvedené částky horních hranic měsíční mzdy administrátora, které jsou pod hranicí průměrné hrubé mzdy i za rok 2024, mohou v některých případech vyvolat otázku, zda je stěžovatel skutečně schopen dostát svému prohlášení, avšak ani toto tvrzení stěžovatele zadavatel nikterak nerozporuje.“

77.         K tomu Úřadu uvádí, že v bodu 7 námitek navrhovatel uvedl, že zadavatel „dovozoval MNNC z nesprávného přepočtu fixní ceny za administraci zadávacího řízení na veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném režimu na hodinovou časovou dotaci při zohlednění hodinové sazby účastníka za poskytování právních služeb nad rámec administrativních úkonů.“ V bodu 8 námitek navrhovatel uvedl, že fixní částka za služby administrace a hodinová sazba jsou zcela odlišné cenové položky, které nelze navzájem porovnávat ani jinak přepočítávat. V bodu 9 námitek navrhovatel dále sdělil, jak stanovil fixní nabídkovou cenu za administraci zjednodušeného režimu a jakým způsobem je stanovena nabídková cena za opakovanou administraci zjednodušeného režimu (tj. v případě specifikovaném zadavatelem ve Výzvě). V bodu 10 námitek navrhovatel konstatoval, že „(s)naha zadavatele o přepočítávání fixní ceny za administraci na hodiny dle hodinové sazby pro úkony nad rámec administrace je ze strany zadavatele chybné.“ V bodu 11 námitek navrhovatel uvedl konkrétní tři zadávací podmínky, které zadavatel stanovil v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. V bodu 12 námitek navrhovatel dále vyčíslil jím nabízenou průměrnou měsíční nabídkovou cenu za plnění předmětu veřejné zakázky. V bodu 13 námitek pak navrhovatel uvedl průměrnou měsíční mzdu jednoho zaměstnance dovozenou na základě měsíčních mezd nabízených na pozici administrátora veřejných zakázek, jak vyplývají z veřejně dostupných zdrojů (pracovní portály jobs.cz a cz.indeed.com). V bodu 14 námitek navrhovatel předložil argumentaci, která spočívá v porovnání průměrné měsíční nabídkové ceny vycházející z jeho cenové nabídky s „mzdou jednoho zaměstnance“.

78.         Na základě porovnání příslušné části odůvodnění rozhodnutí o námitkách s obsahem bodů 7 až 14 námitek Úřad konstatuje, že zadavatel se k argumentaci navrhovatele uvedené v těchto bodech námitek vyjádřil pouze ve velmi obecné rovině, když fakticky reagoval pouze na tvrzení navrhovatele vztahující se k „horní hranici měsíční mzdy administrátora“ (tj. k argumentaci uvedené v bodech 12 až 14 námitek) a to tak, že „toto tvrzení stěžovatele zadavatel nijak nerozporuje“. Ke konkrétní věcné argumentaci navrhovatele, jež se týkala (i) nesprávného přepočtu nabídkové fixní ceny navrhovatele za administraci zjednodušeného režimu podle nabídkové hodinové sazby navrhovatele ze strany zadavatele, když se jedná o odlišné cenové položky, které nelze navzájem porovnávat ani nijak přepočítávat; (ii) stanovení fixní nabídkové ceny navrhovatele za administraci zjednodušeného režimu a způsobu stanovení fixní nabídkové ceny za opakovanou administraci zjednodušeného režimu, když podle zadávacích podmínek platí „opakované řízení pro zadání veřejné zakázky: max 40 % původní hodnoty za provedení administrace řízení pro zadání veřejné zakázky“ a (iii) chybného přepočtu fixní ceny za administraci podle hodinové sazby ze strany zadavatele, když fixní částka je stanovena za konkrétní úkony vymezené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, zatímco úkony nad rámec administrace jsou samostatné úkony, které budou ze strany zadavatele v souvislosti s jeho činností při zadávání veřejných zakázek vyžadovány (tj. k argumentaci uvedené v bodech 7 až 10 námitek), se dle Úřadu zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec věcně nevyjádřil, když toliko konstatoval, že „stěžovatel rozebírá vlastní motivaci nastavení své cenové nabídky, která je dle jeho slov, má zajistit nejvyšší možnou kvalitu při zohledňování zadavatelových potřeb.“

79.         Navrhovateli tedy dle názoru Úřadu nebyly ze strany zadavatele v příslušné části odůvodnění rozhodnutí o námitkách (k bodům 7 až 10 námitek) předloženy podrobné a srozumitelné skutečnosti či údaje, které by mohly rozptýlit pochybnosti navrhovatele ohledně správnosti postupu zadavatele, který v konečném důsledku vedl k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad v této souvislosti konstatuje, že povinnost zadavatele vypořádat se s námitkami navrhovatele nelze chápat pouze formálně, ale je třeba tuto povinnost naplnit věcně a v dostatečné míře (tedy podrobně a srozumitelně). V šetřeném případě je povinností zadavatele podrobně a srozumitelně odůvodnit přepočet fixní nabídkové ceny navrhovatele za administraci zjednodušeného režimu podle nabídkové hodinové sazby navrhovatele, když navrhovatel vznáší námitku, že se ze strany zadavatele jedná o nesprávný přepočet a že se jedná o odlišné cenové položky, které nelze navzájem porovnávat ani nijak přepočítávat. Dále je v šetřeném případě povinností zadavatele se podrobně a srozumitelně vyjádřit také ke stanovení fixní nabídkové ceny navrhovatele za administraci zjednodušeného režimu a způsobu stanovení fixní nabídkové ceny za opakovanou administraci zjednodušeného režimu, když navrhovatel vznáší námitku, že v tomto případě postupoval zcela v souladu se zadávacími podmínkami. Zadavatel je rovněž povinen podrobně a srozumitelně odůvodnit svou „snahu“ o přepočet fixní ceny za administraci podle hodinové sazby, když navrhovatel vznáší námitku, že fixní částka je stanovena za konkrétní úkony vymezené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, zatímco úkony nad rámec administrace jsou samostatné úkony, které budou ze strany zadavatele v souvislosti s jeho činností při zadávání veřejných zakázek vyžadovány. Zadavatel totiž v rozhodnutí o námitkách na podrobné a srozumitelné odůvodnění této argumentace a tvrzení navrhovatele rezignoval, když prosté konstatování, že „stěžovatel rozebírá vlastní motivaci nastavení své cenové nabídky“, o žádném věcném postoji zadavatele ničeho nevypovídá, resp. takové konstatování zadavatele nemá dle názoru Úřadu povahu věcného vypořádání daných námitek.

80.         K bodům 17 až 22 námitek zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl, že jejich obsahem je „vymezení a odmítnutí stěžovatele zadavatelova předpokladu, že v některých případech je možné, že součástí ceny za poskytování služeb administrace budou i dodatečné náklady nad rámec. Stěžovatel v námitkách výslovně odmítá, že by se jakkoliv vyjádřil k otázce, co je a co není předmětem fixních cen. Je-li však cílem zadavatele získat plnění za předem pevně stanovenou cenu, která nebude ze strany dodavatele navyšována, pak stěžovatel ve svých námitkách výslovně uvedl, že neobjasnil výzvu zadavatele ze dne 3.6.2025 (viz bod 20 námitek stěžovatele).“

81.         K tomu Úřadu uvádí, že v bodu 17 námitek navrhovatel citoval důvod vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení uvedený zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení. V bodu 18 námitek navrhovatel namítal, že zadavatel nesprávně vyhodnotil jeho Objasnění, když z něj mylně dovodil, že navrhovatel nesprávně nacenil předmět plnění veřejné zakázky. Tento závěr považuje navrhovatel za nesprávný a vyvozený z jedné věty vytržené z kontextu Objasnění. V bodu 19 námitek navrhovatel dále konstatoval, že zadavatel ve Výzvě požadoval objasnění MNNC, a shrnul skutečnosti, které uvedl v Objasnění. V bodu 20 námitek navrhovatel uvedl, že v bodu 8 Objasnění zmínil zastupování zadavatele před Úřadem, přičemž tento bod objasnění označuje „bodem obecným, vysvětlujícím obecné chápání rozdílů mezi fixní cenou a hodinovou sazbou ze strany účastníka bez užší vazby na stávající zadávací řízení – účastník kategoricky odmítá, že by se v objasnění jakkoliv vyjadřoval k otázce, co je či není předmětem fixních cen dle přílohy č. 1 výzvy.“ V bodu 21 námitek navrhovatel doplnil svou argumentaci ohledně úkonů týkajících se zastupování zadavatele před Úřadem a dále zdůraznil, že „chtěl pouze příkladem demonstrovat obecnou praxi v dané oblasti, přičemž nikde neuvedl, že tato praxe je aplikovatelná i na právě projednávanou veřejnou zakázku. Účastník nacenil předmět plnění veřejné zakázky plně v souladu s přílohou č. 1 Výzvy – Obchodní podmínky.“ V bodu 22 námitek pak navrhovatel zdůraznil, že „domněnka zadavatele založená na jedné větě z objasnění účastníka nemůže být v žádném směru důvodem pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku“.

82.         Úřad konstatuje, že na základě porovnání příslušné části rozhodnutí o námitkách s obsahem bodů 17 až 22 námitek je zřejmé, že se zadavatel k uvedené argumentaci navrhovatele vyjádřil pouze v obecné rovině. V rozhodnutí o námitkách zadavatel toliko uvedl, že navrhovatel odmítl jeho předpoklad, podle něhož by cena za poskytování služeb administrace mohla zahrnovat i dodatečné náklady nad rámec. K podrobné a konkrétní argumentaci navrhovatele, v níž vysvětluje okolnosti uvedené v Objasnění týkající se úkonů při zastupování zadavatele před Úřadem, se však zadavatel v rozhodnutí o námitkách věcně vůbec nevyjádřil. Uvedené obecné konstatování nelze považovat za relevantní vypořádání argumentace navrhovatele, ale spíše za formální a obsahově prázdné shrnutí. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách vybral z celé námitkové argumentace navrhovatele jedinou větu, v níž navrhovatel uvedl, že se v Objasnění nijak nevyjadřoval k tomu, co je či není předmětem fixních cen. Na základě této izolované věty pak zadavatel dovodil, že navrhovatel ve svých námitkách výslovně uvedl, že neobjasnil Výzvu. Byť má zadavatel právo hodnotit obsah námitek dle vlastního uvážení, je dle Úřadu třeba zdůraznit, že nelze akceptovat postup, kdy se zadavatel soustředí výlučně na jednu větu bez ohledu na celkový kontext a strukturu relevantní části námitek, jejíž je tato věta součástí. Takový zjednodušený přístup zadavatele není z pohledu Úřadu způsobilý poskytnout navrhovateli podrobnou a srozumitelnou argumentaci, která by mohla rozptýlit jeho pochybnosti ohledně správnosti postupu zadavatele, který vedl k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

83.         Na základě uvedeného má Úřad za to, že zadavatel v příslušné části odůvodnění rozhodnutí o námitkách (zejména ve vztahu k bodům 18 a 20 až 22 námitek) nepředložil navrhovateli podrobné a srozumitelné skutečnosti či údaje, které by mohly rozptýlit pochybnosti navrhovatele o správnosti postupu zadavatele, který v konečném důsledku vedl k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Povinnost zadavatele vypořádat se s námitkami navrhovatele nelze vnímat pouze formálně; tato povinnost musí být naplněna věcně a v dostatečné míře, tedy podrobně a srozumitelně. V šetřeném případě je povinností zadavatele jasně a konkrétně objasnit navrhovateli důvod jeho vyloučení ze zadávacího řízení, pokud navrhovatel nabyl dojmu, že zadavatel na základě Objasnění dovodil, že navrhovatel nezahrnul do cenové nabídky všechny úkony vymezené v obchodních podmínkách, avšak navrhovatel se proti takovému závěru zadavatele v námitkách důrazně vymezuje a uvádí, že se jedná o nesprávný závěr učiněný na základě jedné věty vytržené z kontextu Objasnění. Zadavatel je tedy povinen v rozhodnutí o námitkách objasnit, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že navrhovatel ocenil předmět plnění veřejné zakázky v rozporu se zadávacími podmínkami, a to v návaznosti na námitkovou argumentaci týkající se úkonů v rámci zastupování před Úřadem, resp. jednotlivým tvrzením navrhovatele, jimiž ve své podstatě obhajuje Objasnění. Z rozhodnutí o námitkách však vyplývá, že zadavatel na tuto část argumentace navrhovatele rezignoval, neboť se k ní nikterak konkrétně nevyjádřil. Namísto toho pouze uvedl, že „stěžovatel ve svých námitkách výslovně uvedl, že neobjasnil výzvu zadavatele ze dne 3. 6. 2025“. Jak již bylo Úřadem uvedeno výše, takový závěr dokládá spíše zjednodušený a zkratkovitý pohled zadavatele na obsah podaných námitek, nikoli řádné vypořádání jejich věcné podstaty.

84.         Navrhovateli tedy dle názoru Úřadu nebyly ze strany zadavatele v odůvodnění rozhodnutí o námitkách předloženy skutečnosti či relevantní údaje, které by mohly rozptýlit pochybnosti navrhovatele o zákonnosti jeho vyloučení ze zadávacího řízení. V této souvislosti Úřad uvádí, že v případě, kdy je rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení napadeno námitkami, je povinností zadavatele v rozhodnutí o námitkách náležitě odůvodnit oprávněnost svého postupu, a to s přihlédnutím k argumentaci uvedené účastníkem zadávacího řízení v námitkách; zadavatel je tak povinen „prokázat“, že k vyloučení účastníka zadávacího řízení přistoupil v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami, a to i přes podané námitky. V šetřeném případě zadavatel tuto svou povinnost dle názoru Úřadu nenaplnil, když se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevypořádal se všemi relevantními skutečnostmi uvedeným navrhovatelem v námitkách, neboť zadavatel nepředložil konkrétní a věcnou argumentaci, která by byla způsobilá zpochybnit tvrzení navrhovatele uvedená v námitkách a potvrdit správnost jeho rozhodnutí o vyloučení.

85.         Úřad uzavírá, že účelem institutu námitek je primárně poskytnout navrhovateli autentickou a věcnou reakci zadavatele na konkrétní námitky vůči postupu zadavatele v zadávacím řízení, v šetřeném případě vůči rozhodnutí o vyloučení. Úřadu se jeví jako krajně nespravedlivé a z pohledu procesních práv navrhovatele značně omezující, aby se navrhovatel musel spokojit se stručným a obsahově nedostatečným odůvodněním, které nijak nereflektuje jeho věcnou argumentaci uplatněnou v námitkách. Zadavatel by měl být schopen v rozhodnutí o námitkách kvalifikovaně reagovat na obsah podaných námitek a srozumitelně vysvětlit důvody, které jej vedly k rozhodnutí o vyloučení, a to v kontextu navrhovatelem v námitkách namítaných skutečností. Pokud by zadavatel právě v kontextu podaných námitek poskytl navrhovateli v rozhodnutí o námitkách ucelenou a věcnou argumentaci, měl by navrhovatel možnost lépe porozumět důvodům svého vyloučení a kvalifikovaně se rozhodnout o svém dalším postupu, včetně zvážení podání návrhu k Úřadu. K tomu je dle Úřadu nutno podotknout, že celé rozhodnutí o námitkách působí navíc zmatečně, neboť z něj není jednoznačně zřejmé, zda zadavatel námitky navrhovatele odmítl ve smyslu § 245 odst. 3 písm. c) zákona nebo § 245 odst. 2 zákona, přičemž věcné vypořádání s argumenty navrhovatele je s ohledem na celý kontext námitek navrhovatele nesrozumitelné a neumožňuje posoudit, na základě jakých konkrétních důvodů zadavatel přistoupil k jejich odmítnutí.

86.         S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 věta druhá zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, resp. když dostatečně neodůvodnil odmítnutí navrhovatelem podaných námitek obsahujících argumentaci týkající se dle něj nezákonného vyloučení ze zadávacího řízení, konkrétně k námitkám týkajících se:

• nesprávného přepočtu nabídkové fixní ceny navrhovatele za administraci zjednodušeného režimu podle nabídkové hodinové sazby navrhovatele ze strany zadavatele, když se jedná o odlišné cenové položky, které nelze navzájem porovnávat ani nijak přepočítávat;
• stanovení fixní nabídkové ceny navrhovatele za administraci zjednodušeného režimu a způsobu stanovení fixní nabídkové ceny za opakovanou administraci zjednodušeného režimu, když v souladu se zadávacími podmínkami je možné účtovat 40 % původní fixní nabídkové ceny;
• chybného přepočtu fixní ceny za administraci podle hodinové sazby ze strany zadavatele, když fixní částka je stanovena za konkrétní úkony vymezené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, zatímco úkony nad rámec administrace jsou samostatné úkony, které budou ze strany zadavatele v souvislosti s jeho činností při zadávání veřejných zakázek vyžadovány, a
• důvodu vyloučení ze zadávacího řízení, z něhož navrhovatel nabyl dojmu, že zadavatel na základě Objasněním dovodil, že údajně nezahrnul do cenové nabídky všechny úkony vymezené v obchodních podmínkách, když se jedná o nesprávný závěr učiněný na základě jedné věty vytržené z kontextu Objasnění.

87.         Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že zadavatel v šetřeném případě zákonem stanoveným požadavkům na argumentační „kvalitu“ rozhodnutí o námitkách nedostál, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

88.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil k námitkám navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

89.         Úřad doplňuje, že zadávací řízení je formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

90.         Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona. 

K výroku III. rozhodnutí

91.         Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

92.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

93.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí

94.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

95.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

96.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000563.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1.      České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Jugoslávských partyzánů 1580/3, Dejvice, 160 00 Praha 6

2.      JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Mezi účastníky správního řízení není sporu o tom, že v námitkách je uvedeno, kdo je podává a čeho se navrhovatel domáhá.