číslo jednací: 35757/2025/500
spisová značka: S0506/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Software pro správu dat nemovitostí statutárního města Zlína
• Účastníci:
  1. statutární město Zlín
  2. TESCO SW a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 7. 10. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0506/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-35757/2025/500

Brno 18. 9. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín,
• navrhovatel – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Software pro správu dat nemovitostí statutárního města Zlína“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 19. 6. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00020494,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Software pro správu dat nemovitostí statutárního města Zlína“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 19. 6. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00020494, postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 10. 7. 2025 o námitkách navrhovatele – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc – ze dne 4. 7. 2025 podrobně nevyjádřil k námitce jmenovaného navrhovatele, podle níž zadavatel v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně nevymezil hodnoticí kritérium č. 2 „Hodnocení uživatelských vlastností“, jelikož nevymezil, co znamená „snadnější vyhledávání budov/prvků“, „přehledné nástroje“ pro práci s grafikou, „průhlednost“, „snazší práce“ v evidenci budov/objektů, instalovaných technických zařízení a technologií, „informace o stavebních částech“, „informace o typu a stavu instalovaných technologií“, „nahrávání a vyhledávání související dokumentace“, „vzhled“ a „vhodné rozložení položek“ mobilní platformy, „rychlost aplikace“ a „základní databáze“, čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 7. 2025 o námitkách navrhovatele – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc – ze dne 4. 7. 2025 vydané v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Software pro správu dat nemovitostí statutárního města Zlína“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 19. 6. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00020494.

III.

Zadavateli – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0506/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc – ze dne 18. 7. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Software pro správu dat nemovitostí statutárního města Zlína“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 19. 6. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00020494.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 19. 6. 2025 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Software pro správu dat nemovitostí statutárního města Zlína“ uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00020494 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 2.2 výzvy k podání nabídek je předmětem plnění veřejné zakázky „sofistikovaný nástroj pro správu a řízení majetku na jednom místě umožňující především:

-          evidovat a popsat všechny objekty, jejich části a zařízení po stránce stavební a technické, včetně navazujících ploch v areálu, síťové infrastruktury a dalšího příslušenství

-          prostorovou lokalizaci sledovaných objektů a zařízení, jejich grafickou prezentaci v přehledné mapě – to vše s vazbami na katastr nemovitostí

-          shromáždit na jedno místo veškerou dostupnou dokumentaci ke každému objektu a zařízení (projektová dokumentace, smlouvy, revize, energetické audity, PENB, fotodokumentace atd.), a to v dostupném formátu a kvalitě

-          evidovat a zadávat údaje po stránce věcné a finanční, plánovat a hlídat termíny prohlídek, investic, oprav a revizí objektů, jejich částí a zařízení

-          zobrazovat přehledy a generovat reporty nad všemi daty dle potřeby pro různé úrovně řízení – správci a technici, hlavní energetik, vedoucí, ředitelé, představitelé města.

(…)

Nabízený systém musí být v době podání nabídek plně funkční, systém ve fázi vývoje nebude akceptován.“ 

3.             Z čl. 3.1. výzvy k podání nabídek vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 4 000 000 Kč bez DPH. 

4.             Zadavateli byly dne 7. 7. 2025 doručeny námitky navrhovatele – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 4. 7. 2025 směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

5.             Rozhodnutím o námitkách ze dne 10. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo téhož dne doručeno navrhovateli, zadavatel námitky odmítl.

6.             Navrhovatel následně dne 18. 7. 2025 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Návrh směřuje proti rozhodnutí o námitkách a proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti podmínkám hodnocení.   

8.             Navrhovatel má za to, že rozhodnutí o námitkách bylo učiněno v rozporu s § 245 odst. 1 zákona. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách v podstatě pouze konstatuje, že dle jeho názoru jsou jím nastavená hodnoticí kritéria dostatečně měřitelná a ověřitelná. Jestliže zadavatel vysvětluje, proč je pro něj důležitá uživatelská přívětivost a efektivita poptávaného systému, navrhovatel podotýká, že v námitkách netvrdil, že by pro zadavatele uvedené nemělo být důležité, ale že hodnoticí kritéria nejsou jednoznačná a podané nabídky podle nich nebudou porovnatelné. Navrhovatel navíc zdůrazňuje, že zadavatelem uváděné pojmy „uživatelská přívětivost“ a „efektivita“ v zadávací dokumentaci absentují, přičemž zadavatel ani v případě těchto pojmů v rozhodnutí o námitkách nevysvětlil, co konkrétně pro něj znamenají.

9.             Zadavatel se dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách žádným způsobem nevyjadřuje k navrhovatelem namítaným skutečnostem, resp. nijak neřeší konkrétní výtky navrhovatele k jednotlivým pojmům a absenci měřitelných parametrů, např. výtky k tomu, co bude zadavatel považovat za „příjemné“ či „vhodné“, „rychlé“ či „pomalé“, co znamená „průhlednost“, jaké informace o stavebních částech bude zadavatel posuzovat apod. Navrhovatel v dané souvislosti v plném rozsahu odkazuje na své námitky.

10.         Navrhovatel dále konstatuje, že zadavatel se dopustil porušení § 6 a § 116 odst. 3 zákona, neboť hodnoticí kritérium č. 2 „Hodnocení uživatelských vlastností“ obsahuje neurčité a vágní pojmy (jako např. „příjemné“, „intuitivní“, „snazší práce“, „průhlednost“, „vzhled“, „rychlost“) bez jasného popisu způsobu hodnocení a měřitelných parametrů, což umožňuje libovůli hodnoticí komise a porušuje zásady transparentnosti a rovného zacházení. Navrhovatel uvádí, že nerozporuje samotné využití subjektivních hodnoticích kritérií, nýbrž jejich nedostatečné vymezení.

11.         Dle navrhovatele z popisu daného kritéria v zadávací dokumentaci nevyplývají informace a skutečnosti rozhodné pro vzájemnou porovnatelnost nabídek. Zadavatel nevymezil způsob hodnocení „uživatelských vlastností“, ani co jím uvedené pojmy znamenají a jak budou hodnoceny.

12.         Navrhovatel podotýká, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách sice uvádí, že např. pojem „rychlost“ je notoricky znám, ale neuvádí, jak bude onu rychlost hodnotit či v jakých modelových situacích ji bude posuzovat. Dle navrhovatele rovněž není jasné, zda se jedná o rychlost webové aplikace na mobilní platformě či nativní mobilní aplikace. Navrhovatel nadto podotýká, že rychlost mobilní platformy v testovacím režimu nemůže být relevantním měřítkem rychlosti nabízeného systému v reálném provozu, neboť ji ovlivňuje množství provozních parametrů (např. rychlost připojení), pročež není možné zajistit rovnocenné testovací podmínky pro všechny dodavatele.

13.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatelem použitá terminologie vytváří prostor pro různé interpretace, a vzniká tak zásadní pochybnost o tom, co bude fakticky hodnoceno a jaké plnění je považováno za výhodnější. Navrhovatel uvádí řadu konkrétních příkladů toho, jak různě lze zadavatelem uváděné pojmy interpretovat.

14.         K pojmu „snadnější vyhledávání budov/prvků“ navrhovatel uvádí:

-          „Co znamená snadnější – ve vztahu k čemu?

-          Co znamená prvek – obce, parcely, ulice, konkrétní adresy, nebo např. požární hlásič, stůl, židle atd.?

-          Jaký způsob vyhledávání se očekává (fulltext, filtr, podle atributů nebo vizuální výběr v mapě)? Zadavatel neurčil, jaké vyhledávání má na mysli, zda snadné textové s následným určením pozice vyhledaného textu nebo snadné ovládání posuvu po mapě.

Bude se hodnotit

-          méně kroků k vyhledání objektu, nebo

-          vyhledávání našeptávačem, nebo

-          možnost hledat podle více parametrů současně, nebo

-          geolokační vyhledávání podle pozice uživatele, nebo

-          prvky, které si uživatel zanesl sám nebo na základě geokódování např. na základě seznamu, googlu, geonames a tedy se vyhledává z obecných externích zdrojů, tedy vyhledávání přímo v datech nabízeného řešení nebo např. zdroji mapy.com?“

15.         K pojmu „méně prokliků do databáze“ navrhovatel uvádí:

-          „Co znamená proklik – každé kliknutí myší nebo navigace mezi kartami nebo dotaz systému do databáze?

-          Jaká databáze – do interní aplikace nabízeného systému nebo do externí veřejných zdrojů nebo dokonce do zdrojů, které požaduje v rámci zadávací dokumentace integrovat zadavatel. Přesná specifikace definice prokliků do databáze je stěžejní, protože může ovlivnit jak počet nutných prokliků, tak i následné funkce jako snadnější vyhledávání a přehlednost. Navrhovatel není schopen ovlivnit, jaké datové zdroje bude zadavatel zkoušet v nabízeném řešení a jak se k jejich komplexnosti bude stavět zadavatel.

Bude se hodnotit

-          aktivní prokliky z důvodu načtení informací vrstev či prvků, nebo

-          zda se uživatel dotazuje na základě prostorových operací, edituje (maže, přidává, mění) záznamy/vrstvy, nebo

-          kroky pro zobrazení detailních informací a atributů o daném prvku – méně různých prokliků mezi jednotlivými agendami, nebo

-          zobrazení jednotlivých atributů např. pomocí pop-up oken, atributové tabulky, sidebaru?“

16.         K pojmu „přehledné nástroje pro práci s grafikou“ navrhovatel uvádí:

-          „Co je ‚grafika‘? GIS vrstvy? Mapové značky? Výkresy?

-          Jaké nástroje? Kreslení, měření, označování, vrstvy?

Bude se hodnotit

-          kreslení linií, bodů atd., nebo

-          možnost změny stylu zobrazení, nebo

-          úprava zobrazení (barvy, výběr vrstev, apod.), nebo

-          počet a umístění ovládacích prvků UI?“

17.         K pojmu „průhlednost“ navrhovatel uvádí:

-          „V jakém kontextu? Průhlednost oken, vrstev, výběrů?

-          Funkční nebo vizuální vlastnost?

Bude se hodnotit

-          průhlednost u vrstvy v mapě, nebo

-          průhlednost u obarvování vybraných ploch, nebo

-          průhlednost zájmových bodů, nebo

-          průhlednost 2D výkresu,

-          nebo průhlednost BIM modelu?“

18.          K pojmu „snazší práce v evidenci budov/objektů“ navrhovatel uvádí:

-          „Není definováno, co znamená „snazší“

Bude se hodnotit

-          méně kroků v uživatelském rozhraní, nebo

-          kratší doba odezvy systému, nebo

-          přehlednější navigace, nebo

-          méně nutných přihlášení, nebo

-          přehlednější layout, nebo

-          automatizace procesů?“

19.         K pojmu „instalovaných technických zařízení a technologií“ navrhovatel uvádí:

-          „O jaká zařízení se jedná? Velká technická zařízení (kotel, vzduchotechnika, nebo drobné vybavení typu měřící přístroje?

Bude se hodnotit

-          evidence pouze zařízení trvale spojených s budovou, nebo

-          evidence i dočasných technologií nebo ICT infrastruktury?“

20.         K pojmu „základní databáze“ navrhovatel uvádí:

-          „Co znamená „základní“? Obsahuje pouze základní údaje (adresa, číslo budovy), nebo i stavebně-technické detaily, energetické štítky apod.?

Bude se hodnotit

-          pouze katalog budov s minimálními údaji, nebo

-          databáze s podrobnými technickými a historickými informacemi, nebo

-          propojení s GIS?“

21.         K pojmu „informace o stavebních částech“ navrhovatel uvádí:

-          „Které stavební části? Například střecha, fasáda, elektroinstalace, nebo i vnitřní vybavení?

Bude se hodnotit

-          přehled základních konstrukčních částí, nebo

-          detailní pasportizace (včetně materiálů, stáří, poruch), nebo

-          stavební dokumentace?“

22.         K pojmu „informace o typu a stavu instalovaných technologií“ navrhovatel uvádí:

-          „Není specifikováno, o jaký stav a informace se má jednat

Bude se hodnotit

-          technické parametry,

-          stav funkčnosti (plně funkční, částečně funkční, nefunkční), nebo

-          stav z hlediska revizí (v souladu, expirováno), nebo

-          výrobce či datum instalace?“

23.         k pojmu „nahrávání a vyhledávání související dokumentace a údajů o revizích“ navrhovatel uvádí:

-          „Není uvedeno, zda musí být podpora pouze nahrávání souborů, nebo i jejich metadat (např. verze, autor, časové razítko)

Bude se hodnotit

-          pouze možnost přiložit soubor k objektu, nebo

-          možnost fulltextového vyhledávání v obsahu dokumentů, nebo

-          možnost napojení na externí úložiště?“

24.         Navrhovatel se tak domnívá, že zadavatel se při nastavování hodnoticího kritéria č. 2 dopustil mnoha dílčích excesivních pochybení. Navrhovatel podotýká, že část požadavků obsažených v daném hodnoticím kritériu bývá standardně ve veřejných zakázkách s obdobným předmětem plnění součástí technické specifikace, a je tedy dáno najisto, zda dodavatel daný požadavek splňuje či nikoliv; další část požadavků, které mají objektivní charakter (např. rychlost), je zadavatelem subjektivizována a relativizována. Navrhovatel upozorňuje, že stanovení hodnoticího kritéria prostřednictvím neurčitých pojmů, jejichž význam není nijak konkretizován, je o to závažnější, že dané kritérium má ve struktuře hodnocení váhu 60 %, což vytváří extrémně široký prostor pro svévolné hodnocení ze strany zadavatele.

25.         Navrhovatel závěrem svého návrhu žádá, aby Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí o námitkách a o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

26.         Úřad obdržel předmětný návrh navrhovatele dne 18. 7. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

27.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

28.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 21. 7. 2025.

29.         Dne 28. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

30.         Zadavatel předně ve vztahu k pojmům „uživatelská přívětivost“ a „efektivita“ uvedeným v rozhodnutí o námitkách konstatuje, že bude hodnotit již existující software, a nemůže tedy předjímat, jak přesně bude fungovat a jak bude uspořádán. Předmětné pojmy proto nelze přesně definovat.

31.         Zadavatel dále konstatuje, že posouzení nabídek bude provedeno z pohledu uživatele, kdy bude lépe hodnoceno řešení s nižší náročností realizace uživatelských scénářů, s vyšší intuitivností ovládání, s vyšší přehledností jednotlivých uživatelských rozhraní a vyšší efektivností daného scénáře (tj. nutnost menšího množství uživatelských zásahů a výběr jednoduššího řešení k provedení zvoleného úkonu) a efektivnější naplnění postupů a činností zadavatele. Zadavatel podotýká, že systém budou využívat zejména správci budov, kteří v systému nebudou pracovat denně, ale pouze v případě, kdy proběhne revize zařízení nebo dojde k větší opravě; systém proto musí být intuitivní a musí být pro správce budov „užitečným pomocníkem“. Zadavatel tak považuje hodnoticí kritérium č. 2 za zcela zásadní a „bazírování na precizních pojmech za zástupné“, neboť cílem poptávaného systému má být spokojený uživatel.

32.         Zadavatel si je vědom, že pro zachování zásady transparentnosti je nutné závěry hodnoticí komise řádně a podrobně odůvodnit, aby bylo jasné, proč komise přidělila konkrétní nabídce určitý počet bodů. Zadavatel se domnívá, že hodnoticí kritéria nastavil tak, aby bylo možné nabídky řádně zhodnotit a aby bylo možné proces hodnocení následně přezkoumat.

33.         Zadavatel je přesvědčen, že zadávací podmínky nastavil jasně a srozumitelně. V technické specifikaci předmětu zakázky zadavatel vyspecifikoval veškeré své požadavky tak, aby bylo srozumitelné, jaká data potřebuje evidovat a zpracovávat; způsob, jakým budou data evidována, tříděna a vyhledávána, nechal na dodavateli. Zadavatel předpokládá, že mu bude nabídnut již existující systém, a nemůže tedy předjímat, jaké bude mít členění či konkrétní funkcionality. Na dodavateli je, aby nabídl svůj produkt, který co nejlépe splní požadavky zadavatele.

34.         Zadavatel poukazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 7. 2016 ve věci C-6/15 TNS Dimarso NV, z nějž dle zadavatele vyplývá, že zadavatel není povinen v zadávací dokumentaci informovat o metodě hodnocení, kterou použije při posouzení a konkrétním seřazení nabídek na základě kritérií pro zadání zakázky a jejich poměrné váhy. Zadavatel uvádí, že navrhovatel po něm proto nemůže chtít, aby přesně definoval každý pojem uvedený v podmínkách hodnocení a naprosto přesný postup, který použije při hodnocení nabídek.

35.         Zadavatel konstatuje, že pojem „snazší“ chápe jako „něco, co lze vykonat jednoduše, s minimem úkonů (kliků, pohybů myší)“. Konkrétně může jít např. o intuitivnější ovládání, menší počet kroků či kliknutí k dosažení cíle, automatizaci některých procesů (automatické doplňování dat, propojení informací), přehlednější rozhraní a logičtější uspořádání dat či menší pravděpodobnost chyb při zadávání nebo vyhledávání údajů. Při práci v evidenci budov a objektů se může jednat o rychlejší vyhledávání a filtrování, přehlednější zobrazení dat, automatické propojení dat, možnost hromadných úprav, uživatelsky přívětivé rozhraní (srozumitelné menu, jednoduché formuláře, jasné pokyny) či možnost využití mobilní aplikace. Tyto konkrétní funkce a vlastnosti činí systém „snazším“, neboť se s ním lépe pracuje a šetří se čas a energie jeho uživatele.

36.         K pojmu „rychlost“ zadavatel uvádí, že jej vnímá jako „časový úsek/časovou prodlevu při provedení zvoleného úkonu“. Zadavateli však nejde o to, jak rychle systém běží, ale jak rychle a snadno dosáhne uživatel požadovaného výsledku, např. nalezení údajů, vyplnění formuláře nebo vykonání operace. Zadavatel si uvědomuje rozdílnost a složitou měřitelnost rychlosti běhu systému z důvodů uváděných navrhovatelem (např. rychlost připojení, množství dat atd.), a proto tento způsob výkladu pojmu „rychlost“ neuvažuje.

37.         Zadavatel dále uvádí, že veškeré navrhovatelem uváděné pojmy typu „informace o stavebních částech, typu a stavu instalovaných technologií“ jsou uvedeny a popsány v zadávací dokumentaci (v technické specifikaci předmětu plnění). Zadavatel podotýká, že navrhovatel napadá téměř každý pojem obsažený v zadávací dokumentaci; navrhovatel nemůže chtít po zadavateli definovat každý pojem, který je v zadávací dokumentaci použit.

38.         Zadavatel závěrem svého vyjádření odmítá, že by se dopustil porušení zákona. Dle zadavatele jsou hodnoticí kritéria nastavena sice subjektivně, ale natolik jasně, že je možné v zadávacím řízení podat nabídky a tyto následně řádně a transparentně zhodnotit. Zadavatel podotýká, že obdržel celkem dvě nabídky, což dokazuje, že bylo možné sestavit a podat nabídku.

Další průběh správního řízení

39.         Usnesením ze dne 1. 9. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků se v průběhu stanovené lhůty (ani později v průběhu správního řízení) nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

K výroku I. rozhodnutí

40.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřadu uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

41.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

42.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

43.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

44.         Podle § 53 odst. 6 zákona pro zjednodušené podlimitní řízení platí, že se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

45.         Podle § 116 odst. 1 zákona je pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

46.         Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména

a)      technická úroveň,

b)      estetické nebo funkční vlastnosti,

c)      uživatelská přístupnost,

d)      sociální, environmentální nebo inovační aspekty,

e)      organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob,

f)       úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo

g)      podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

47.         Podle § 116 odst. 3 zákona kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

48.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

49.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

50.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

51.         Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

52.         Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Relevantní zjištěné skutečnosti

53.         V čl. 13 výzvy k podání nabídek jsou stanovena následující hodnoticí kritéria:

1.      „Nabídková cena: váha 40 %

2.      Hodnocení uživatelských vlastností: váha 60 %“

54.         V čl. 13.1.2 výzvy k podání nabídek je k hodnoticímu kritériu č. 2 „Hodnocení uživatelských vlastností“ uvedeno následující:

„Dodavatel ve své nabídce poskytne zadavateli přístup k systému – heslo, a to na dobu minimálně 1 měsíc od konce lhůty pro podání nabídek a umožní tak zadavateli kontrolu splnění podmínek a hodnocení tohoto kritéria.

Systém bude zadavatel hodnotit dle níže uvedených zásad:

Zadavatel bude lépe hodnotit:

1.      Vzhled a přehlednost systému – jak příjemné je uživateli systém používat

2.      Lepší intuitivnost ovládání

3.      Práce v mapě – snadnější vyhledávání budov/prvku, méně prokliků do databáze, přehledné nástroje pro práci s grafikou, průhlednost

4.      Snazší práce v evidenci budov/objektů, instalovaných technických zařízení a technologií – např. základní databáze, informace o stavebních částech, informace o typu a stavu instalovaných technologií. To vše vč. nahrávání a vyhledávání související dokumentace a údajů o revizích.

5.      Mobilní platforma – vzhled, vhodné rozložení položek, intuitivní práce s údaji, rychlost aplikace.

Výše bodového ohodnocení určí míru spokojenosti s danou funkcionalitou/uživatelskou hodnotou. Vyšší spokojenost=lepší hodnocení.

10 bodů: Vyhovující/spokojenost

6 bodů: Spíše vyhovující

3 body: Spíše nevyhovující

0 bodů: Nevyhovující

Podle součtu získaných bodů sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění tohoto kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Toto hodnocení bude anonymní, svůj postup je zadavatel povinen řádně zdůvodnit.

Počet bodů kritéria č. 2 = 100 X (počet bodů hodnocené nabídky / počet bodů nejvýhodnější nabídky) X 0,60. Výsledný počet bodů bude zaokrouhlen dle matematických pravidel na dvě desetinná místa.“

55.         V příloze č. 2 výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky zejména v podobě požadavků na funkcionality poptávaného systému, a to v kategoriích „Cíl zakázky“, „Stavební pasport objektů“, „Technická zařízení budov“, „Dokumentace“, „Plánování“, „Práce s daty“, „Grafika“ a „Technické a provozní požadavky“, kdy posledně jmenovaná kategorie obsahuje podkategorie „Systémové a bezpečnostní požadavky“, „Nastavení přístupových práv“, „Mobilní aplikace“, „Podpora užívání systému“, „Implementace systému“, „Drobné úpravy systému“ a „Zakázkové úpravy systému“.

56.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace nazvaném „Dodatečné informace č. 2“ (dále jen „Dodatečné informace č. 2“) zadavatel na žádost navrhovatele o přehodnocení a úpravu hodnoticího kritéria č. 2 odpověděl následujícím způsobem:

„Zadavatel se neztotožňuje s názorem dodavatele ohledně nastavení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci, dle něhož jsou nastavena v rozporu s § 6 zákona, jsou subjektivní a nejsou dostatečně měřitelná a ověřitelná. Na podporu svých tvrzení uvádí zadavatel rozhodnutí soudu zabývající se nastavením kritéria kvality.

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 4 As 85/2020-38:

‚Není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření. V rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou exaktně měřitelné. Může se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvořen určitý prostor pro uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou zadávání veřejných zakázek. Naopak, možnost jistého uvážení hodnotící komise považuje Nejvyšší správní soud za prospěšnou, pohybuje-li se tato možnost v rozsahu nezakládajícím pochybnosti o možné svévoli.‘

‚Nelze přijmout právní názor stěžovatele, podle nějž by se role hodnotící komise v podstatě omezovala na přidělení bodů podle předem stanoveného zcela jednoznačného algoritmu a následné vybrání nabídky s nejvyšším počtem bodů.‘

‚Za netransparentní je (kritérium kvality) nelze označit pouze proto, že ponechává určitou míru uvážení hodnotící komise.‘

Dále zadavatel uvádí rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 7. 2016, sp. zn. C6/15, TNS Dimarso NV. V něm dospěl SDEU k závěru, že ‚veřejný zadavatel není v případě, kdy má být zakázka na služby zadána podle kritéria nabídky, která je z jeho hlediska hospodářsky nejvýhodnější, povinen seznámit potenciální uchazeče v oznámení o zakázce nebo zadávací dokumentaci o metodě hodnocení, kterou použije při posuzování a konkrétním seřazení nabídek. Uvedená metoda však nemůže vést ke změně kritérií pro zadání zakázky a jejich poměrné váhy.‘ Tento právní názor soud dále upřesnil tak, že ‚poměrnou váhu každého z kritérií pro zadání zakázky stejně tak po celou dobu řízení nelze měnit. Článek 53 odst. 2 směrnice 2004/18 ani žádné jiné ustanovení této směrnice však nestanoví, že by byl veřejný zadavatel povinen informovat potenciální uchazeče v oznámení o zakázce nebo zadávací dokumentaci o metodě hodnocení, kterou použije při posouzení a konkrétním seřazení nabídek na základě kritérií pro zadání zakázky a jejich poměrné váhy.‘

Zadavatel má za to, že hodnotící kritéria jsou v zadávací dokumentaci nastavena dostatečně jasně a srozumitelně, a tedy i transparentně.“

57.         Navrhovatel dne 7. 7. 2025 doručil zadavateli námitky směřující proti zadávacím podmínkám, které byly dle navrhovatele stanoveny v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 6 zákona.

58.         Navrhovatel v námitkách uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně nevymezil způsob hodnocení „uživatelských vlastností“. Dle navrhovatele zadávací podmínky neposkytují dostatečně jednoznačné informace o způsobu hodnocení nabídek, neboť zadavatel nevymezil, co znamená:

• „jak příjemné je uživateli systém používat“,
• „lepší intuitivnost ovládání“,
• „snadnější vyhledávání“,
• „přehledné nástroje“,
• „průhlednost“,
• „snazší práce“,
• „informace o stavebních částech“,
• „informace o typu a stavu instalovaných technologií“,
• „nahrávání a vyhledávání související dokumentace“,
• „vzhled mobilní platformy“,
• „vhodné rozložení položek“,
• „intuitivní práce s údaji“,
• „rychlost aplikace“.

59.         Navrhovatel je přesvědčen, že takto neurčitě a nejednoznačně stanovené zadávací podmínky nejsou v souladu se zákonem, neboť nejsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Navrhovatel uvádí, že z nastavení hodnoticího kritéria č. 2 nelze zjistit, co přesně bude zadavatel považovat za

• „příjemné“, neboť zcela chybí měřitelná hlediska,
• „intuitivní“, neboť absentují objektivní parametry,
• „snadnější vyhledávání budov/prvků“, neboť není stanoveno, jak se tento aspekt bude měřit (zda půjde např. o počet kroků k vyhledání budovy či čas plnění úlohy),
• „průhlednost“,
• „snazší práci“,
• „vzhled mobilní platformy“,
• „vhodnost rozložení“,
• „intuitivní práci s údaji“,
• „rychlost aplikace“.

60.         Navrhovatel si klade otázku, co bude zadavatel považovat za méně či více příjemné, rychlejší, intuitivnější, snazší či vhodnější. Navrhovatel dále tvrdí, že nelze zjistit, co podle zadavatele znamená „základní databáze“, „průhlednost“ a jaké „informace“ o stavebních částech a typech či stavu instalovaných technologií má zadavatel na mysli. Dle navrhovatele není dostatečně jasně stanoveno, co zadavatel pod těmito pojmy rozumí.

61.         Navrhovatel tak považuje nastavení předmětného hodnoticího kritéria za rozporné se zákonem, neboť hodnocení musí být provedeno podle předem stanovených, jasných a přezkoumatelných pravidel. Navrhovatel podotýká, že v šetřeném případě je hodnocení založeno na míře spokojenosti hodnoticí komise, což není objektivní a umožňuje to značný prostor pro svévoli; takový přístup je v rozporu s požadavkem na transparentnost a rovné zacházení dle § 6 zákona. 

62.         Navrhovatel rovněž poukazuje na to, že u softwaru lze kvalitu objektivně měřit např. podle počtu kroků či kliků potřebných k provedení úkonu, rychlosti či doby odezvy systému, souladu s normami přístupnosti a ergonomie, nebo na základě standardizovaného uživatelského testování podle konkrétních scénářů.

63.         Zadavatel dne 10. 7. 2025 doručil navrhovateli rozhodnutí o námitkách, kterým námitky v celém rozsahu odmítnul.

64.         Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách předně opakuje výše citovanou argumentaci obsaženou v Dodatečných informacích č. 2.

65.         Zadavatel dále uvádí, že stanovení pouze objektivních hodnoticích kritérií by bylo zcela nedostačující, neboť zadavatel má zájem na tom, aby poptávaný systém odpovídal požadavkům zadavatele na funkčnost a vlastnosti a aby byl pro zadavatele a jeho zaměstnance snadno ovladatelný, což nejlépe zajistí tak, že si systém v rámci hodnocení sám vyzkouší. Zadavatel podotýká, že je pro něj důležitá uživatelská přívětivost a efektivita při praktickém využití poptávaného systému, které se odrazí v rychlosti a produktivitě práce jeho uživatelů. Zadavatel bude tuto uživatelskou přívětivost hodnotit pomocí nastavených kritérií.

66.         Zadavatel konstatuje, že v zadávacích podmínkách jasně stanovil, která řešení (funkcionality) v poptávaném systému bude preferovat a hodnotit lépe. Dle zadavatele se „jedná o tytéž uživatelské hodnoty, které nabízí sám stěžovatel, pouze jsou jinak označeny“. Zadavatel se domnívá, že pravidla pro hodnocení jsou stanovena transparentně a dodavatelé budou schopni své nabídky požadavkům zadavatele přizpůsobit.

67.         Zadavatel uvádí, že „pojmy, které zadavatel využívá pro lepší hodnocení toho, jak snadno, efektivně a spokojeně uživatelé dokážou systém používat – např. ‚rychlost‘, ‚intuice‘, ‚přehlednost‘, ‚vzhled‘ jsou notoricky známé, tedy i pro potencionální dodavatele v IT systémech srozumitelné a hodnotitelné dle pravidel nastavených zadavatelem, a není je třeba nijak zdůvodňovat ani pro subjektivní hodnocení dále objektivizovat.“

68.         Zadavatel si je vědom, že pro zachování zásady transparentnosti je nezbytné, aby hodnoticí komise své závěry náležitě a jasně odůvodnila ve smyslu zdůvodnění přidělení více bodů lépe hodnocené nabídce. Zadavatel má za to, že hodnoticí kritéria jsou v zadávací dokumentaci nastavena dostatečně jasně, srozumitelně a transparentně. Zadavatel dále uvádí, že své požadavky stanovil na základě svých oprávněných potřeb, přičemž je veden snahou o získání co nejkvalitnější nabídky s uživatelskou přívětivostí, která je z hlediska pravidelného pracovního využití jednou z nejdůležitějších složek informačních systémů.

Posouzení Úřadem

69.         Úřad úvodem konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu napadá mimo jiné rozhodnutí o námitkách a namítá, že bylo učiněno v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, zabýval se Úřad předně právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.

70.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010–159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

71.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává důvodnými. Za takové situace není naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

72.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není nic nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

73.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

74.         Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

75.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit, když však přitom setrvává na tom, že jeho postup je zákonný.

76.         Úřad považuje za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

77.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené odůvodnění rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

78.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad posoudí, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, tj. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

79.         Úřad poznamenává, že zákon, stejně jako soudní judikatura, rozlišuje dva typy nepřezkoumatelnosti – nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost a nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze považovat rozhodnutí obsahující podstatné vnitřní rozpory (mezi výrokem a odůvodněním nebo v rámci samotného textu odůvodnění) či takové rozhodnutí, z nějž nelze zjistit, jak vlastně bylo ve věci rozhodnuto. O nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů lze hovořit v situaci, kdy v rozhodnutí nejsou řádně vypořádány všechny namítané skutečnosti, případně kdy rozhodnutí není odůvodněno vůbec nebo je odůvodněno nedostatečně (netransparentně) vzhledem k požadavkům zákona.

80.         V šetřeném případě navrhovatel svými námitkami brojil proti zadávacím podmínkám, kdy namítal, že zadavatel nevymezil jasně a srozumitelně hodnoticí kritérium č. 2 „Hodnocení uživatelských vlastností“, neboť nevymezil, co znamená „jak příjemné je uživateli systém používat“, „lepší intuitivnost ovládání“, „snadnější vyhledávání budov/prvků“, „přehledné nástroje“ pro práci s grafikou, „průhlednost“, „snazší práce“ v evidenci budov/objektů, instalovaných technických zařízení a technologií, „informace o stavebních částech“, „informace o typu a stavu instalovaných technologií“, „nahrávání a vyhledávání související dokumentace“, „vzhled mobilní platformy“, „vhodné rozložení položek“, „intuitivní práce s údaji“, „rychlost aplikace“ a „základní databáze“. Dle navrhovatele nelze zjistit, co bude zadavatel považovat za „příjemné“ či „intuitivní“, neboť zde zcela absentují měřitelná hlediska; není také stanoveno, jak bude zadavatel měřit „snadnější vyhledávání budov/prvků“ (např. podle počtu kroků k vyhledání budovy či času plnění úlohy). Navrhovatel tvrdí, že není zřejmé, co bude zadavatel považovat za méně či více příjemné, rychlejší, intuitivnější, snazší či vhodnější. Navrhovatel dále tvrdí, že nelze zjistit, co podle zadavatele znamená „základní databáze“, „průhlednost“ a jaké „informace“ o stavebních částech a typech či stavu instalovaných technologií má zadavatel na mysli. Dle navrhovatele zadávací podmínky neposkytují dostatečně jednoznačné informace o způsobu hodnocení nabídek a nejsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

81.         Zadavatel námitky navrhovatele v celém rozsahu odmítnul. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2020, č. j. 4 As 85/2020-38, podle nějž není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby bylo hodnocení nabídek vždy výsledkem jednoznačného měření. Zadavatel dále konstatoval, že v zadávacích podmínkách jasně stanovil, která řešení (funkcionality) v poptávaném systému bude preferovat a hodnotit lépe. Zadavatel uvedl, že pojmy, které využil pro lepší hodnocení toho, jak snadno, efektivně a spokojeně uživatelé dokáží poptávaný systém používat, jako např. „rychlost“, „intuice“, „přehlednost“ či „vzhled“, jsou notoricky známé a pro potenciální dodavatele srozumitelné a hodnotitelné dle pravidel nastavených zadavatelem, a není je tedy potřeba nijak zdůvodňovat či objektivizovat.

82.         Na tomto místě Úřad považuje za nutné se v obecné rovině vyjádřit k problematice hodnocení prostřednictvím tzv. subjektivních hodnoticích kritérií.

83.         Úřad předně podotýká, že hodnocení nabídek představuje klíčovou fázi zadávacího řízení, která má zásadní vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Základní úlohou zadavatele ve fázi hodnocení nabídek je výběr plnění, které bude pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější. Za tímto účelem umožňuje zákon zadavateli hodnotit nabídky dle více kritérií než jen dle striktního zohlednění ekonomické výhodnosti nabídky dle nejnižší nabídkové ceny, díky čemuž má zadavatel možnost komplexního posouzení nabízeného plnění z hlediska např. nejvýhodnějšího poměru ceny a kvality. Jakkoli lze konstatovat, že hodnocení nabídek dle kritéria ekonomické výhodnosti dle nejnižší nabídkové ceny je nejjednodušším, nejrychlejším a objektivním způsobem hodnocení, nemusí se vždy jednat o nejvhodněji zvolené kritérium hodnocení. Vždy je vhodné zohlednit specifika poptávaného plnění. Jedním z nástrojů, které zákon zadavatelům dává, je právě možnost hodnocení i prostřednictvím kritérií kvality. V rámci kritérií kvality může zadavatel hodnotit kromě čistě kvalitativních parametrů předmětu plnění rovněž hlediska environmentální nebo sociální.

84.         Volba jednotlivých kritérií kvality je výhradním právem zadavatele, a závisí tak na jeho konkrétních preferencích s přihlédnutím ke specifikům předmětu plnění zadávané veřejné zakázky, samozřejmě za dodržení zákonem stanovených podmínek, zásad a omezení. Ve vztahu k hodnocení nabídek v nadlimitním režimu stanoví § 116 odst. 2 zákona  demonstrativní výčet konkrétních možných kritérií kvality; vedle takto vyjmenovaných kritérií kvality však může zadavatel v nadlimitním režimu zvolit jakékoli jiné další kritérium kvality, avšak za splnění základní podmínky stanovené v ustanovení § 116 odst. 1 zákona, dle něhož platí, že kritérium kvality musí vyjadřovat kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska a tato hlediska musí být současně spojena s předmětem veřejné zakázky.

85.         Krajský soud v Brně se ke kritériím kvality vyjádřil např. ve svém rozsudku ze dne 25. 2. 2020, č. j. 31 Af 35/2018-75, v němž uvedl, že „jestliže § 116 odst. 3 ZZVZ konkrétně požaduje vymezení kritérií kvality tak, aby bylo ověřitelné naplnění těchto kritérií, pak nepožaduje nic jiného než to, aby byla tato kritéria stanovena transparentně. Předpokladem ověřitelnosti naplnění kritérií je jejich vymezení tak, že u uchazečů nebudou vzbuzovat pochybnosti o tom, co bude zadavatel hodnotit, a o co tedy mají ve svých nabídkách usilovat. Kritéria kvality tedy musí být srozumitelná a jednoznačná (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222). Totéž lze říci o požadavku na vymezení kritérií kvality tak, aby byly nabídky porovnatelné. Opět jde o to, aby kritéria kvality nepřipouštěla dvojí výklad a byla natolik jasná, aby bylo nejen zadavateli, ale i uchazečům a vnějším pozorovatelům zřejmé, proč určitá nabídka bude vyhovovat zadávacím podmínkám lépe (tj. bude větší měrou naplňovat určité kritérium). I zde se tedy jedná o prvek transparentnosti zadávacích podmínek. Požadavek na srozumitelnost a jednoznačnost kritérií kvality ale neznamená nutnost stanovit kritéria tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či určitého měření. V rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou zcela exaktně měřitelné. Může se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky (resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvářen určitý prostor pro uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou zadávání veřejných zakázek (srov. žalobcem citovaný rozsudek Soudního dvora ve věci TNS Dimarso NV). Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií kvality připouští uvážení hodnotící komise, neznamená to nutně, že by se jednalo o netransparentní postup. Transparentnost se odvíjí od rozsahu takového uvážení. Jestliže je samotné kritérium kvality či způsob jeho hodnocení natolik vágní či nejednoznačný, že umožňuje svévoli hodnotící komise, lze jistě hovořit o netransparentním vymezení zadávacích podmínek. Je však nutno rozlišovat mezi tím, kdy zadávací podmínky ponechávají hodnotící komisi prostor pro svévoli a kdy ji pouze ponechávají právem aprobovaný prostor pro uvážení.“ Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2020, č. j. 4 As 85/2020-38.

86.         Úřad ve vztahu ke stanovování subjektivních kritérií hodnocení odkazuje také na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2021, č. j. 29 Af 76/2019-388, podle nějž „[zadavatel] použitím hodnotícího kritéria ‚Vhodnost pro potřeby MP HMP‘ dostatečně nevymezil minimální požadavky, na základě kterých by mohl uchazeč dovodit, jaké stroje a nářadí považuje žalobce za nejvhodnější. Nestanovil ani základní standard, od kterého by se jednotliví uchazeči mohli odrazit. Stejně tak neuvedl minimální hranice kvality, kterou je žalobce ještě ochoten přijmout.“ Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku konstatuje, že „subjektivní hodnocení nabídek musí v souladu se zásadou transparentnosti vycházet z předem jednoznačně a srozumitelně nastavených parametrů a kritérií, je zapotřebí stanovit pevná pravidla hodnocení, a také dostatečně specifikovat dané parametry, jež budou hodnotící komisí posuzovány, mimo jiné i z toho důvodu, aby se v této části hodnocení nabídek nestalo nečitelným a zpětně nepřezkoumatelným, tedy odporujícím zásadám vymezeným v § 6 ZVZ a nově také v § 6 ZZVZ“, a rovněž má za to, že: „žalobcem stanovená subjektivní kritéria týkající se kvalitativních požadavků (‚kvalita zpracování zařízení‘, ‚kvalita použitých materiálů‘ a ,robustnost zařízení‘), tj. zcela obecná a vágní formulace bez bližší konkretizace specifických kritérií tomuto požadavku neodpovídá. Z pozice potenciálních uchazečů tak bylo v podstatě vyloučené předem odhadnout, jaké nabídky budou pro žalobce ‚nejvhodnější‘ a v jaké konkrétní kvalitě je zadavatel vyžaduje, čímž nepochybně mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“ Uvedené závěry ve svém rozsudku ze dne 11. 11. 2022, č. j. 5 As 227/2021-102, potvrdil i Nejvyšší správní soud, který mj. konstatoval, že „zadavatel tak může v zadání veřejné nabídky (ve výzvě k podání nabídky na veřejnou zakázku) v hodnotících kritériích a způsobu hodnocení stanovit kvalitativní požadavky; užití kvalitativních kritérií je namístě právě u těch plnění, kde vedle ceny hraje velkou roli také kvalita nabízeného zboží. Kvalitativní hlediska jsou přitom často založena na subjektivním názoru na předmět či část předmětu zakázky (co je kvalitní pro jednoho zadavatele, nemusí zcela naplňovat představu kvality zadavatele jiného, ani potenciálních uchazečů). I subjektivní kritérium se ale musí vázat k objektivním skutečnostem a zadavatel musí v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně vymezit, jaké plnění požadovanou úroveň splňuje, a to tak, aby jednotlivé nabídky byly vzájemně porovnatelné a uchazečům o zakázku bylo zřejmé, podle jakých hledisek a jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.“

87.         Úřad tak na základě uvedené judikatury shrnuje, že zadavatel je oprávněn v rámci kritérií kvality dle § 116 odst. 1 zákona stanovit subjektivní kritéria hodnocení, u nichž není možné provést exaktní měření. Hodnocení nabídek tedy nemusí být vždy výsledkem matematického výpočtu; naopak je možné, aby byl vytvořen určitý prostor pro subjektivní uvážení hodnoticí komise. Je nicméně nezbytné, aby zadavatel v zadávací dokumentaci v souladu se zásadou transparentnosti předem jednoznačně a srozumitelně vymezil parametry a kritéria, jež budou hodnoticí komisí posuzovány, a jasně identifikoval, jaké plnění požadovanou úroveň splňuje (tj. jaké plnění bude zadavatel hodnotit jako lepší či horší), a to tak, aby bylo dodavatelům zřejmé, podle jakých konkrétních hledisek a jakým způsobem bude hodnocení nabídek probíhat.

88.         Na zadavatele jsou přitom při specifikaci subjektivních hodnoticích kritérií kladeny zvýšené nároky. V této souvislosti lze citovat např. rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 2. 2017, č. j. ÚOHS-S0051/2016/VZ-04415/2017/532/KSt, dle nějž „při využití subjektivních hodnotících kritérií (…) musí být na tato kritéria kladeny vyšší nároky, co se týče jasnosti, srozumitelnosti a dostatečné specifikaci pravidel jak pro zpracování samotných nabídek, tak i jejich následného hodnocení. S ohledem na to, že samotné pojmenování dílčího hodnotícího kritéria (či subkritéria) nemusí být, a ve většině případů z pochopitelných důvodu ani nemůže být, dostatečným vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, jsou na zadavatele v souvislosti s nimi kladeny vyšší nároky na jejich specifikaci v zadávací dokumentaci, tj. zadavatel musí v zadávací dokumentaci blíže vymezit, co bude v rámci těchto dílčích kritériích hodnoceno, a to tak, aby každý uchazeč věděl, jaké údaje má ve své nabídce uvádět a v jakém případě bude jeho nabídka hodnocena lépe než nabídky ostatních uchazečů.“ Zadavatel zároveň nepochybně musí být schopen specifikaci subjektivních hodnoticích kritérií řádně obhájit, a to jak v rozhodnutí o případných námitkách vznesených ve vztahu k nedostatečně konkrétnímu vymezení subjektivních kritérií, tak v následném správním řízení před Úřadem.

89.         Úřad tak na základě výše uvedených východisek přistoupil k posouzení, zda zadavatel dostál zákonným požadavkům na transparentnost a přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, tj. zda se dostatečně podrobně a srozumitelně vypořádal se všemi skutečnostmi uvedenými navrhovatelem v námitkách, jimiž navrhovatel napadal právě nejednoznačnou specifikaci subjektivních hodnoticích kritérií. Úřad po provedeném posouzení dospěl k závěru, že zadavatel nenaplnil svou povinnost vyjádřit se s dostatečnou mírou detailu k podstatě veškeré navrhovatelem uplatněné argumentace.

90.         Navrhovatel v námitkách napadal konkrétní dílčí aspekty zadavatelem stanovených subjektivních kritérií, když tvrdil, že hodnoticí kritérium č. 2 nebylo zadavatelem stanoveno dostatečně jasně a srozumitelně, neboť není zřejmé, co má zadavatel na mysli mj. pod pojmy a slovními spojeními „snadnější vyhledávání budov/prvků“, „přehledné nástroje“ pro práci s grafikou, „průhlednost“, „snazší práce“ v evidenci budov/objektů, instalovaných technických zařízení a technologií, „informace o stavebních částech“, „informace o typu a stavu instalovaných technologií“, „nahrávání a vyhledávání související dokumentace“, „vzhled“ a „vhodné rozložení položek“ mobilní platformy, „rychlost aplikace“ a „základní databáze“. Zadavatel se k těmto navrhovatelem napadeným pojmům konkrétně nevyjádřil; pouze v obecné rovině konstatoval, že v zadávacích podmínkách jasně stanovil, která řešení bude v poptávaném systému preferovat a hodnotit lépe, a dále uvedl, že jím využité pojmy určené k hodnocení toho, jak snadno, efektivně a spokojeně dokáží uživatelé systém používat (např. pojmy „rychlost“, „intuice“, „přehlednost“ a „vzhled“) jsou notoricky známé, pro potenciální dodavatele srozumitelné a hodnotitelné.

91.         Lze tedy konstatovat, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neposkytnul konkrétní stanovisko k podstatě a významu navrhovatelem napadených pojmů. Zadavatel se naopak s příslušnou částí argumentace navrhovatele vypořádal pouze povrchně a bez náležitého odůvodnění, když ji přešel obecným prohlášením o notoričnosti a všeobecné srozumitelnosti pojmů, které navrhovatel označil za nejednoznačné. Toto prohlášení zadavatel učinil ve vztahu k demonstrativnímu výčtu obecných pojmů „rychlost“, „intuice“, „přehlednost“ a „vzhled“. Není však zřejmé, zda zadavatel pod tyto údajné notoriety řadí také specifičtější pojmy jako „průhlednost“ či „základní databáze“, případně pojmy patrně vycházející z konkrétní technické specifikace předmětu zakázky jako „informace o stavebních částech“, „informace o typu a stavu instalovaných technologií“ či „nahrávání a vyhledávání související dokumentace“, jelikož k těmto kategoriím pojmů se zadavatel v rozhodnutí o námitkách žádným zvláštním způsobem nevyjádřil.

92.         Úřad podotýká, že nelze mít pochyb o tom, že zadavatel je oprávněn stanovit v zadávací dokumentaci subjektivní kritéria hodnocení, přičemž je přirozeně zřejmé, že tato kritéria nemohou být popsána v natolik exaktních podrobnostech jako kritéria objektivní, resp. není možné, aby byly stanoveny způsobem, který by umožňoval komparaci nabídek prostřednictvím metod exaktního měření. V tomto ohledu je tedy nutné připustit určitou míru volnosti; je zcela zřejmé, že u subjektivních hodnoticích kritérií s ohledem na jejich samotnou podstatu není možné všechny jednotlivé aspekty konkrétně vyjádřit, vypočíst nebo popsat do nejmenších podrobností. Zároveň je však nutné klást zvýšené nároky na specifikaci subjektivních kritérií v tom smyslu, že je potřeba, aby dodavatelům bylo z vymezení těchto kritérií zcela evidentní, co konkrétně bude předmětem hodnocení a jaké plnění bude zadavatelem považováno za lepší a jaké za horší. V situaci, kdy nelze předem přesně determinovat konkrétní (např. číselnou) hodnotu upřednostňovanou zadavatelem, je o to důležitější, aby bylo v rámci hodnoticích kritérií jednoznačně a srozumitelně vymezeno, jaké parametry nabídek budou podrobeny hodnocení, a to tak, aby každému dodavateli bylo jasné, v jakém případě bude jeho nabídka hodnocena lépe než nabídky ostatních uchazečů (nestačí přitom spoléhat na to, že hodnoticí komise v rámci procesu hodnocení náležitě odůvodní přidělení více bodů lépe hodnocené nabídce; nepochybně je nutné, aby si dodavatelé mohli vytvořit dostatečnou představu o tom, jaké plnění bude hodnoceno jako více či méně vyhovující, již na základě zadávacích podmínek). Úřad tak rozhodně netvrdí, že by použití subjektivních kritérií hodnocení v daném případě bylo nepřípustné nebo že by tato kritéria bylo potřeba jakýmkoliv způsobem objektivizovat, platí však, že u subjektivních kritérií zadavatele tíží větší břemeno ve vztahu k jejich řádné specifikaci, a to včetně jejího odůvodnění. V případě, že je konfrontován s námitkami, zadavatel musí být schopen svou specifikaci subjektivních kritérií přesvědčivě obhájit, což v šetřeném případě neučinil.

93.         Ve vztahu k tvrzení zadavatele o notoričnosti a všeobecné srozumitelnosti napadených pojmů Úřad konstatuje, že pokud skutečně platí, že jsou veškeré navrhovatelem namítané pojmy v kontextu hodnoticího kritéria č. 2 notoricky známé a jejich porozumění dodavatelům nemůže činit obtíže, stejně tak by pro zadavatele neměl být problém v rozhodnutí o námitkách onen údajně notorický význam každého z napadených pojmů srozumitelným způsobem vyložit, a to tak, aby stěžovatel i orgány následné kontroly mohli vyhodnotit, zda představa zadavatele o všeobecné známosti daných pojmů odpovídá realitě. Zároveň je nutné konstatovat, že pokud se napadené pojmy vztahují ke konkrétním částem technické specifikace předmětu veřejné zakázky, zadavatel musí být schopen tyto vazby jednoznačně identifikovat a dostatečně transparentně objasnit. Pokud by měl tedy zadavatel například za to, že je zřejmé, že se sousloví „informace o stavebních částech“, „informace o typu a stavu instalovaných technologií“ či „nahrávání a vyhledávání související dokumentace“ obsažená v popisu dílčího kritéria „snazší práce v evidenci budov/objektů, instalovaných technických zařízení a technologií“ jednoznačně vztahují ke konkrétním částem technického zadání poptávaného systému, musí být schopen je označit a odůvodnit, proč ze zadávací dokumentace vyplývá, že jsou dané pojmy navázány právě na tyto části technické specifikace předmětu veřejné zakázky. Pokud by byl tedy zadavatel přesvědčen, že po prostudování zadávací dokumentace musí být každému dodavateli jasné, s jakými konkrétními informacemi o stavebních částech a typu a stavu instalovaných technologií musí být uživatel dodávaného systému schopen snáze pracovat, resp. jaké konkrétní nahrávání a vyhledávání související dokumentace má v daném systému probíhat snáz, aby došlo k lepšímu hodnocení nabídky, je povinen to v rozhodnutí o námitkách sdělit a svou úvahu řádně odůvodnit.

94.         Úřad dále považuje za nutné podotknout, že z celkového kontextu zadávacího řízení, námitek a následně podaného návrhu je zřejmé, že navrhovateli je obecný význam jednotlivých pojmů použitých v rámci hodnoticího kritéria č. 2, jež by mohly být považovány za notorické (jako „snadnější“, „přehledné“, „rychlost“ či „vzhled“), znám. Nelze mít pochyb o tom, že každý dodavatel si musí být v obecné rovině vědom toho, že „snadný“ znamená „takový, který lze vykonat, který se děje bez námahy, obtíží, znalostí, dovednosti“, „přehledný“ znamená „umožňující snadnou orientaci, poskytující přehled“, „rychlý“ znamená „pohybující se, konající něco, konaný, probíhající s malou potřebou času“ a „vzhled“ znamená „vnější podoba člověka nebo věci působící na pohled“[1]. Podstatu argumentace navrhovatele tak přirozeně není možné chápat tak, že by navrhovatel uvedeným pojmům na jazykové úrovni nerozuměl. Navrhovatel de facto namítá, že ze specifikace hodnoticího kritéria č. 2 není jasné, k jaké konkrétní interpretaci daných pojmů je nutné se přiklonit, avšak nikoliv izolovaně (je zřejmé, že navrhovatel si je vědom toho, co jednotlivé pojmy samy o sobě znamenají), nýbrž v celkovém kontextu předmětného kritéria hodnocení. Podstata argumentace navrhovatele tak spočívá spíše v tom, že navrhovateli není jasné, jaké konkrétní aspekty poptávaného systému zadavatel bude hodnotit a co konkrétně bude zadavatel považovat za lepší či horší řešení. Z obsahu návrhu přitom jasně vyplývá, že přestože zadavatel označuje výše uvedené napadené pojmy obsažené v hodnoticím kritériu č. 2 za notoriety, existuje ve vztahu k nim široká škála různých možných výkladů, přičemž navrhovatel má za to, že na základě specifikace hodnotícího kritéria č. 2 není možné jednoznačně usoudit, jaké řešení v rámci poptávaného systému je pro zadavatele prioritou, tedy co konkrétně bude hodnotit jako méně či více vyhovující.

95.         Byť tedy každému dodavateli nepochybně musí být zřejmý jazykový význam každého jednotlivého zadavatelem použitého výrazu, z formulace hodnoticího kritéria č. 2 už nemusí být zcela jasné, co přesně v kontextu subkritéria „Práce v mapě – snadnější vyhledávání budov/prvku, méně prokliků do databáze, přehledné nástroje pro práci s grafikou, průhlednost“ znamená:

• „snadnější vyhledávání budov/prvků“, kdy mj. nemusí být zřejmé, které konkrétní z více v úvahu připadajících způsobů vyhledávání budou zadavatelem preferovány,
• „přehledné nástroje“ pro práci s grafikou, kdy mj. nemusí být zřejmé, o jaké konkrétní nástroje pro práci s grafikou, které mají být dle požadavků zadavatele v poptávaném systému implementovány, se jedná, a v jakém smyslu se jejich přehlednost bude hodnotit,
• „průhlednost“, kdy mj. nemusí být zřejmé, co přesně bude zadavatel v rámci tohoto aspektu hodnotit a co konkrétně pro něj bude preferovaným řešením,

co přesně v kontextu subkritéria „Snazší práce v evidenci budov/objektů, instalovaných technických zařízení a technologií – např. základní databáze, informace o stavebních částech, informace o typu a stavu instalovaných technologií. To vše vč. nahrávání a vyhledávání související dokumentace a údajů o revizích“ znamená:

• „snazší práce“ v evidenci budov/objektů, instalovaných technických zařízení a technologií, kdy mj. nemusí být zřejmé, které konkrétní z více v úvahu připadajících způsobů práce v evidenci budou zadavatelem preferovány,
• „základní databáze“, kdy mj. nemusí být zřejmé, jakou konkrétní databázi má zadavatel pod tímto pojmem na mysli (pokud existuje vazba na technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky, zadavatel na ni neodkázal),
• „informace o stavebních částech“, kdy mj. nemusí být zřejmé, jaké konkrétní informace o stavebních částech má zadavatel pod tímto pojmem na mysli (pokud existuje vazba na technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky, zadavatel na ni neodkázal)
• „informace o typu a stavu instalovaných technologií“, kdy mj. nemusí být zřejmé, jaké konkrétní informace o typu a stavu instalovaných technologií má zadavatel pod tímto pojmem na mysli (pokud existuje vazba na technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky, zadavatel na ni neodkázal),
• „nahrávání a vyhledávání související dokumentace“, kdy mj. nemusí být zřejmé, který konkrétní z více v úvahu připadajících způsobů vyhledávání a nahrávání dokumentace bude zadavatelem preferován,

a co přesně v kontextu subkritéria „Mobilní platforma – vzhled, vhodné rozložení položek, intuitivní práce s údaji, rychlost aplikace“ znamená:

• „vzhled“ a „vhodné rozložení položek“ mobilní platformy, kdy mj. nemusí být zřejmé, zda budou tyto vlastnosti hodnoceny u webové aplikace na mobilní platformě či u nativní mobilní aplikace,
• „rychlost aplikace“, kdy mj. nemusí být zřejmé, za jakých konkrétních podmínek bude zadavatel rychlost aplikace (která může být externě ovlivněna řadou provozních parametrů) hodnotit, a dále zda bude zadavatel hodnotit rychlost uživatele při používání aplikace (jak následně tvrdí ve vyjádření k návrhu), nebo rychlost běhu aplikace samotné.

96.         Lze tedy konstatovat, že ve vztahu k výše uvedeným pojmům existují konkrétní nejasnosti, které při zachování nezbytné transparentnosti a přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách není možné povšechně vypořádat obecnou proklamací, že zadavatel jasně stanovil, která řešení v poptávaném systému bude hodnotit lépe, a že pojmy využité pro lepší hodnocení toho, jak snadno, efektivně a spokojeně uživatelé dokáží poptávaný systém používat, jsou notoricky známé a pro potenciální dodavatele srozumitelné. Úřad má za zřejmé, že navrhovateli, který je v daném oboru odborníkem, nepochybně musí být základní obsah jednotlivých zadavatelem použitých pojmů znám; podstatné však je, že navrhovateli není jasné, co konkrétně bude v nabídkách hodnoceno jako více či méně vyhovující řešení, což vyplývá i z návrhu, v němž je vyložena celá řada v úvahu přicházejících interpretací navrhovatelem napadených pojmů. Zadavatel by se tak při své obhajobě hodnoticího kritéria č. 2 měl zaměřit na rovinu, zda z jeho specifikace konkrétním způsobem vyplývá, co bude zadavatel v rámci poptávaného systému hodnotit jako lepší či horší řešení. Nestačí jen obecně deklarovat, že je tato skutečnost z formulace napadeného hodnoticího kritéria zřejmá, a to zejména v situaci, kdy se evidentně nabízí více možných variant interpretací jednotlivých použitých pojmů. Pokud zadavatel na základě formulace hodnoticího kritéria č. 2 považuje za jednoznačné, co bude v poptávaném systému hodnoceno jako více či méně vyhovující řešení (např. jaké plnění bude lépe hodnoceno v rámci dílčího subkritéria „průhlednost“), nemělo by pro něj představovat problém to v reakci na podané námitky v konkrétních obrysech vyložit, nikoliv jen bez dalšího odůvodnění konstatovat, že je to zřejmé.

97.         To tím spíše platí v situaci, kdy navrhovatel napadá hodnoticí kritérium ve vyšší míře detailu. Navrhovatel se ve svých námitkách neomezil na obecné prohlášení nedostatečnosti vymezení daného hodnotícího kritéria, ale uvedl konkrétní výhrady k jednotlivým problematickým pojmům; v takovém případě si zadavatel musí být schopen napadené hodnoticí kritérium v odpovídající míře detailu obhájit, a konkrétní výtky tak nemůže přejít toliko obecným konstatováním. Zadavatel zároveň musí být schopen stanovení hodnotících kritérií o to důkladněji odůvodnit v situaci, kdy se jedná o kritéria subjektivní, a to vzhledem k tomu, že je na ně nutné klást zvýšené nároky co se týče jasnosti, srozumitelnosti a dostatečné specifikace.

98.         Úřad tak shrnuje, že by bylo vhodné, aby zadavatel v novém rozhodnutí o námitkách poskytl své stanovisko ke každé z navrhovatelem vznesených dílčích námitek. Zadavatel by se měl v dostatečné míře detailu vyjádřit k významu každého z navrhovatelem napadených pojmů, přičemž pokud má za to, že je tento význam zřejmý či notorický, nemělo by pro něj představovat problém jej srozumitelným způsobem vyložit. Pokud je zadavatel přesvědčen, že se napadené pojmy vztahují ke konkrétním částem technické specifikace předmětu veřejné zakázky, nechť tyto vazby jednoznačně identifikuje a dostatečně transparentně objasní. Zadavatel by měl při stanovování subjektivních hodnotících kritérií i při jejich následném odůvodňování postupovat racionálně a měl by mít konkrétní představu o tom, jak jednotlivá kritéria vnímá a kam jejich nastavením směřuje, tedy jaké konkrétní plnění bude při hodnocení nabídek považovat za více či méně vyhovující, a musí být schopen tuto svou představu transparentně a srozumitelně přenést do textu odůvodnění rozhodnutí o námitkách, které v opačném případě není možné považovat za přezkoumatelné.

99.         Úřad tak na základě všeho výše uvedeného uzavírá, že zadavatel nedodržel postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil k námitce navrhovatele, podle níž zadavatel jasně a srozumitelně nevymezil hodnoticí kritérium č. 2, jelikož nevymezil, co znamená „snadnější vyhledávání budov/prvků“, „přehledné nástroje“ pro práci s grafikou, „průhlednost“, „snazší práce“ v evidenci budov/objektů, instalovaných technických zařízení a technologií, „informace o stavebních částech“, „informace o typu a stavu instalovaných technologií“, „nahrávání a vyhledávání související dokumentace“, „vzhled“ a „vhodné rozložení položek“ mobilní platformy, „rychlost aplikace“ a „základní databáze“, čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

100.     Úřad pro úplnost uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se nezabýval, a to včetně meritorního posouzení otázky, zda bylo hodnoticí kritérium č. 2 zadavatelem nastaveno v souladu se zákonem, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí z výše uvedených důvodů vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících dle navrhovatele o nezbytnosti uložení nápravného opatření je v dané situaci nadbytečné.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

101.     Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

102.     Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil k vzneseným námitkám navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

103.     Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

104.     Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu

105.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

106.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

107.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

108.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

109.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

110.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000506.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      statutární město Zlín, náměstí Míru 12, 760 01 Zlín

2.      TESCO SW a.s., tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Všechny uvedené definice jsou převzaty ze Slovníku spisovného jazyka českého dostupného na webových stránkách https://ssjc.ujc.cas.cz/