číslo jednací: 41064/2025/500
spisová značka: S0787/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | ODKANALIZOVÁNÍ OBCE KRÁSNÉ SYSTÉMEM MDČOV |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 1. 11. 2025 |
| Dokumenty |  2025_S0787.pdf 345 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0787/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-41064/2025/500 |
|
Brno 22. 10. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Krásné, IČO 00599506, se sídlem Krásné 68, 592 03 Krásné,
v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného dne 13. 8. 2024, Dodatku č. 2 uzavřeného dne 27. 9. 2024 a Dodatku č. 3 uzavřeného dne 31. 12. 2024 ke Smlouvě o dílo ze dne 8. 8. 2023 s vybraným dodavatelem – TopolWater, s.r.o., IČO 26212943, se sídlem Nad Rezkovcem 1114/2, 286 01 Čáslav – na realizaci veřejné zakázky „ODKANALIZOVÁNÍ OBCE KRÁSNÉ SYSTÉMEM MDČOV“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním režimu, jež byla na profilu zadavatele uveřejněna pod systémovým číslem P23V00003103,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Krásné, IČO 00599506, se sídlem Krásné 68, 592 03 Krásné – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 8. 8. 2023 na realizaci veřejné zakázky „ODKANALIZOVÁNÍ OBCE KRÁSNÉ SYSTÉMEM MDČOV“, který uzavřel dne 13. 8. 2024 s vybraným dodavatelem – TopolWater, s.r.o., IČO 26212943, se sídlem Nad Rezkovcem 1114/2, 286 01 Čáslav – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 12. 9. 2024, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 19. 5. 2025.
II.
Obviněný – obec Krásné, IČO 00599506, se sídlem Krásné 68, 592 03 Krásné – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 2 ke Smlouvě o dílo ze dne 8. 8. 2023 na realizaci veřejné zakázky „ODKANALIZOVÁNÍ OBCE KRÁSNÉ SYSTÉMEM MDČOV“, který uzavřel dne 27. 9. 2024 s vybraným dodavatelem – TopolWater, s.r.o., IČO 26212943, se sídlem Nad Rezkovcem 1114/2, 286 01 Čáslav – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 10. 2024, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 19. 5. 2025.
III.
Obviněný – obec Krásné, IČO 00599506, se sídlem Krásné 68, 592 03 Krásné – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 3 ke Smlouvě o dílo ze dne 8. 8. 2023 na realizaci veřejné zakázky „ODKANALIZOVÁNÍ OBCE KRÁSNÉ SYSTÉMEM MDČOV“, který uzavřel dne 31. 12. 2024 s vybraným dodavatelem – TopolWater, s.r.o., IČO 26212943, se sídlem Nad Rezkovcem 1114/2, 286 01 Čáslav – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 30. 1. 2025, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 19. 5. 2025.
IV.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – obec Krásné, IČO 00599506, se sídlem Krásné 68, 592 03 Krásné – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 6 000 Kč (šest tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – obec Krásné, IČO 00599506, se sídlem Krásné 68, 592 03 Krásné (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 8. 8. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – TopolWater, s.r.o., IČO 26212943, se sídlem Nad Rezkovcem 1114/2, 286 01 Čáslav (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „ODKANALIZOVÁNÍ OBCE KRÁSNÉ SYSTÉMEM MDČOV“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním režimu, jež byla na profilu zadavatele uveřejněna pod systémovým číslem P23V00003103 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky bylo dle čl. IV. smlouvy zhotovení stavby „ODKANALIZOVÁNÍ OBCE KRÁSNÉ SYSTÉMEM MDČOV“.
3. Dne 13. 8. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně termínu dokončení díla, přičemž nedošlo ke změně ceny díla.
4. Dne 27. 9. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“). Dodatkem č. 2 došlo ke snížení ceny díla.
5. Dne 31. 12. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 3 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 3“). Dodatkem č. 3 došlo k opětovnému snížení ceny díla.
6. Z profilu zadavatele[1] vyplývá, že obviněný uveřejnil dodatek č. 1, dodatek č. 2 a dodatek č. 3 na profilu zadavatele shodně dne 19. 5. 2025.
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[2], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 21. 7. 2025 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění dodatků č. 1 až č. 3 uzavřených k výše uvedené smlouvě na profilu zadavatele.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
9. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv,
e. smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.
10. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
11. Obviněný uzavřel dne 8. 8. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.
12. Dle čl. VII. smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 10 116 447,89 Kč bez DPH (tj. 12 240 901,95 Kč včetně DPH).
13. Dne 13. 8. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1. Dodatkem č. 1 došlo ke změně termínu dokončení díla, přičemž nedošlo ke změně ceny díla.
14. Dne 27. 9. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2. Dodatkem č. 2 došlo ke snížení ceny díla na částku 8 924 865,86 bez DPH.
15. Dne 31. 12. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 3 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 3“). Dodatkem č. 3 došlo ke snížení ceny díla na částku 8 737 317,90 Kč bez DPH.
Právní posouzení
16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
17. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.
18. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn, na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 13. 8. 2024, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 12. 9. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 19. 5. 2025, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
20. Z výše uvedeného v dalším jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen dne 27. 9. 2024, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 29. 10. 2024[3]. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 2 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 19. 5. 2025, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
21. Z výše uvedeného současně jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 3 uzavřen dne 31. 12. 2024, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 30. 1. 2025. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 3 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 19. 5. 2025, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
K výroku IV. příkazu – uložení pokuty
22. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil tří přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu.
23. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
24. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
25. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. došlo ve dnech 13. 9. 2024, 30. 10. 2024 a 31. 1. 2025, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatků č. 1, č. 2 a č. 3 na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
26. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
27. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který z přestupků je nejpřísněji trestný, případně který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
28. Ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že souvislosti s uzavřením dodatku č. 1, č. 2 a č. 3 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1, dodatek č. 2 ani dodatek č. 3 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 12. 9. 2024, 29. 10. 2024 a dne 30. 1. 2025. Dodatek č. 1, č. 2 a č. 3 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele shodně až dne 19. 5. 2025. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
29. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil dodatky č. 1, č. 2 a č. 3 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů, přičemž Úřad uložil pokutu podle ustanovení za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako nejzávažnější, a to s ohledem na skutečnost, že povinnost uveřejnit dodatek č. 1 chronologicky předcházel povinnosti uveřejnit dodatky č. 2 a č. 3.
30. Podle § 37 písm. a), c) a g) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.
31. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu
k posuzovanému případu).
32. Úřad v této souvislosti sděluje, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem
s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
33. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě,
Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
34. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
35. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková hodnota činí ve znění dodatku č. 3 částku 8 737 317,90 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
36. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 1 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 19. 5. 2025, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že dodatek č. 1 následně uveřejnil.
37. Jako přitěžující okolnosti dále vzal Úřad v potaz skutečnost, že obviněný se dopustil druhého a třetího přestupku, když dodatky č. 2 a č. 3 rovněž neuveřejnil v zákonné lhůtě.
38. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (dříve správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne
16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní
i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva
ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh
»je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
39. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.
40. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.
41. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
42. Úřad při stanovení výše pokuty rovněž přihlédl k povaze činnosti obviněného a dále i k jeho ekonomické situaci. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými příjmy ve výši 3 723 600 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
43. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
44. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
45. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Krásné, Krásné 68, 592 03 Krásné
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupného na https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/odkanalizovani-obce-krasne-systemem-mdcov
[2] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota přesáhla 1 000 000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do 2. 4. 2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv, jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.
[3] Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na neděli 27. 10. 2024, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy nejbližší následující pracovní den, tj. úterý dne 29. 10. 2024.