číslo jednací: 44614/2025/500
spisová značka: S0864/2025/VZ

Instance I.
Věc Rekonstrukce koupaliště Řícmanice
Účastníci
  1. obec Řícmanice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 22. 11. 2025
Dokumenty file icon 2025_S0864.pdf 356 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0864/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-44614/2025/500

 

Brno 13. 11. 2025

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Řícmanice, IČO 00374903, se sídlem Komenského 68, 664 01 Řícmanice,

v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného dne 16. 4. 2024, Dodatku č. 2 uzavřeného dne 18. 4. 2024, Dodatku č. 3 uzavřeného dne 3. 6. 2024 a Dodatku č. 4 uzavřeného dne 3. 6. 2024 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 16. 4. 2024 s vybraným dodavatelem – BEWAG services s.r.o., IČO 05560152, se sídlem Křenová 89/19, Trnitá, 602 00 Brno na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce koupaliště Řícmanice“ zadávána jako zakázka malého rozsahu,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Řícmanice, IČO 00374903, se sídlem Komenského 68, 664 01 Řícmanice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 16. 4. 2024 na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce koupaliště Řícmanice“, který uzavřel dne 16. 4. 2024 s vybraným dodavatelem – BEWAG services s.r.o., IČO 05560152, se sídlem Křenová 89/19, Trnitá, 602 00 Brno, řádně neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 16. 5. 2024, ale učinil tak až dne 8. 10. 2024.

II.

Obviněný – obec Řícmanice, IČO 00374903, se sídlem Komenského 68, 664 01 Řícmanice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 2 ke Smlouvě o dílo ze dne 16. 4. 2024 na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce koupaliště Řícmanice“, který uzavřel dne 18. 4. 2024 s vybraným dodavatelem – BEWAG services s.r.o., IČO 05560152, se sídlem Křenová 89/19, Trnitá, 602 00 Brno, řádně neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 20. 5. 2024, ale učinil tak až dne 8. 10. 2024.

III.

Obviněný – obec Řícmanice, IČO 00374903, se sídlem Komenského 68, 664 01 Řícmanice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 3 ke Smlouvě o dílo ze dne 16. 4. 2024 na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce koupaliště Řícmanice“, který uzavřel dne 3. 6. 2024 s vybraným dodavatelem – BEWAG services s.r.o., IČO 05560152, se sídlem Křenová 89/19, Trnitá, 602 00 Brno, řádně neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 3. 7. 2024, ale učinil tak až dne 8. 10. 2024.

IV.

Obviněný – obec Řícmanice, IČO 00374903, se sídlem Komenského 68, 664 01 Řícmanice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 4 ke Smlouvě o dílo ze dne 16. 4. 2024 na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce koupaliště Řícmanice“, který uzavřel dne 3. 6. 2024 s vybraným dodavatelem – BEWAG services s.r.o., IČO 05560152, se sídlem Křenová 89/19, Trnitá, 602 00 Brno, řádně neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 3. 7. 2024, ale učinil tak až dne 8. 10. 2024.

V.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu se obviněnému – obec Řícmanice, IČO 00374903, se sídlem Komenského 68, 664 01 Řícmanice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

  1. Zadavatel – obec Řícmanice, IČO 00374903, se sídlem Komenského 68, 664 01 Řícmanice (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 16. 4. 2024 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – BEWAG services s.r.o., IČO 05560152, se sídlem Křenová 89/19, Trnitá, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce koupaliště Řícmanice“ zadávána jako zakázka malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“).
  2. Předmětem veřejné zakázky je dle smlouvy „rekonstrukce koupaliště Řícmanice“.
  3. Dne 16. 4. 2024 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“), jehož předmětem byla změna doby plnění a navýšení ceny díla.
  4. Dne 18. 4. 2024 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“), jehož předmětem bylo navýšení ceny díla.
  5. Dne 3. 6. 2024 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 3 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 3“), jehož předmětem bylo navýšení ceny díla.
  6. Dne 3. 6. 2024 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 4 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 4“), jehož předmětem bylo navýšení ceny díla.

II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

  1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1], příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 1. 8. 2025 podnět mj. k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

  1. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. až IV. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

  1. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e)      smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

  1. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

  1. Obviněný uzavřel dne 16. 4. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
  2. Podle čl. 4 smlouvy činila celková cena plnění 3 884 984 Kč bez DPH resp. 4 700 831 vč. DPH.
  3. Dne 16. 4. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1. Dodatkem č. 1 došlo k navýšení ceny díla na částku 3 951 095,98 Kč bez DPH.
  4. Dne 18. 4. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 2. Dodatkem č. 2 došlo k navýšení ceny díla na částku 3 957 785,98 Kč bez DPH.
  5. Dne 3. 6. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 3. Dodatkem č. 3 došlo k navýšení ceny díla na částku 3 978 805,98 Kč bez DPH.
  6. Dne 3. 6. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 4. Dodatkem č. 4 došlo k navýšení ceny díla na částku 4 083 397,90 Kč bez DPH.
  7. Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 29. 4. 2024.
  8. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1, dodatek č. 2, dodatek č. 3 a dodatek č. 4 na něm byly uveřejněny dne 8. 10. 2024.

Právní posouzení

  1. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.
  2. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Uvedené pravidlo dopadá logicky i na přílohy smlouvy, pokud je zadavatel učiní součástí smlouvy; v opačném případě by bylo možné předmětné pravidlo obcházet. Pod písm. a) až e) téhož ustanovení zákona je potom taxativně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv (resp. jejich dodatků a změn) na profilu zadavatele nevztahuje.
  3. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.
  4. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 16. 4. 2024, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit dle § 219 odst. 1 zákona nejpozději dne 16. 5. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek  na profilu zadavatele uveřejnil až dne 8. 10. 2024, tj. po uplynutí lhůty stanovené zákonem. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.
  5. Z výše uvedeného jednoznačně dále vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen dne 18. 4. 2024, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit dle § 219 odst. 1 zákona nejpozději dne 20. 5. 2024[3]. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek  na profilu zadavatele uveřejnil až dne 8. 10. 2025, tj. po uplynutí lhůty stanovené zákonem. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.
  6. Z výše uvedeného jednoznačně rovněž vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 3 uzavřen dne 3. 6. 2024, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit dle § 219 odst. 1 zákona nejpozději dne 3. 7. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 8. 10. 2025, tj. po uplynutí lhůty stanovené zákonem. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.
  7. Z výše uvedeného jednoznačně v neposlední řadě vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 4 uzavřen dne 3. 6. 2024, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit dle § 219 odst. 1 zákona nejpozději dne 3. 7. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek  na profilu zadavatele uveřejnil až dne 8. 10. 2025, tj. po uplynutí lhůty stanovené zákonem. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV.

K výroku V. příkazu – uložení pokuty

  1. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích  I. až IV. tohoto příkazu.
  2. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
  3. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
  4. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 17. 5. 2024, ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. dne 21. 5. 2024, ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. dne 4. 7. 2024 a ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku IV. dne 4. 7. 2024 tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění příslušného dodatku na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným  přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané  přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
  5. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
  6. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
  7. Ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil čtyř přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 16. 4. 2024, dodatku č. 2 ze dne 18. 4. 2024, dodatku č. 3 ze dne 3. 6. 2024 a dodatku č. 4 ze dne 3. 6. 2024 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatky neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 16. 5. 2024 (dodatek č. 1), dne 20. 5. 2024 (dodatek č. 2), dne 3. 7. 2024 (dodatek č. 3) a dne 3. 7. 2024 (dodatek č. 4), přičemž všechny dodatky (dodatek č. 1, dodatek č. 2, dodatek č. 3 a dodatek č. 4) obviněný na profilu zadavatele uveřejnil až dne 8. 10. 2024.
  8. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako nejzávažnější, a to s ohledem na skutečnost, že se jednalo o první pochybení zadavatele v souvislosti s neuveřejněním dodatků ke smlouvě. Současně se neuveřejněním dodatku č. 1 dostal zadavatel do nejdelšího prodlení v souvislosti s plněním uveřejňovacích povinností ve vztahu k uzavřeným dodatkům ke smlouvě.  
  9. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
  10. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
  11. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
  12. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení a dočasnému omezení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
  13. Co se týče následků spáchání přestupku, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
  14. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že dodatek č. 1 a rovněž i následné dodatky, tj. dodatek č. 2, dodatek č. 3 a dodatek č. 4 zadavatel na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, ačkoli až dne 8. 10. 2024. Nelze tudíž konstatovat, že by obviněný na svou povinnost rezignoval zcela; negativní dopady jeho jednání tedy byly do určité míry eliminovány a kontrola ze strany veřejnosti nebyla zmařena zcela.
  15. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena ve znění dodatku č. 4 činí 4 083 397,90 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
  16. Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. až IV. tohoto příkazu.
  17. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
  18. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
  19. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, příp. rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem“«. NSS dále uvedl, že»trestněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (resp. přestupky).
  20. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
  21. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří se schválenými příjmy ve výši přes 17 555 800Kč. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
  22. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
  23. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto příkazu.
  24. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Brně zřízený u České národní banky číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

obec Řícmanice, Komenského 68, 664 01 Řícmanice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota přesáhla 1 000 000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do dne 2. 4. 2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv, jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.

[2] Dostupného z: https://zakazky.dlc.cz/contract_display_743.html  (dále jen „profil zadavatele“).

[3] Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na sobotu 18. 5. 2024, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí dne 20. 5. 2024.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en