číslo jednací: 44852/2025/500
spisová značka: S0639/2025/VZ

Instance	I.
Věc	Technický dozor investora včetně provádění činností koordinátora BOZP pro stavbu ZEVO Vráto
Účastníci	ZEVO Vráto, a.s. SAFETY PRO s.r.o. První inženýrská, s.r.o. SGS Czech Republic, s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	4. 12. 2025
Dokumenty	2025_S0639.pdf 669 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0639/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-44852/2025/500

Brno 14. 11. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 9. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – ZEVO Vráto, a.s., IČO 09840141, se sídlem Okružní 632, 370 01 České Budějovice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 9. 2025 Mgr. Josefem Vackem, advokátem, ev. č. ČAK 12149, VSP advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha,
navrhovatel – společníci společnosti „SAFETY – PI – SGS – ZEVO VRÁTO“, tj.

SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc,
První inženýrská, s.r.o., IČO 26698501, se sídlem č. p. 25, 267 17 Mořina,
SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha 5,

zastoupeni na základě „Smlouvy o sdružení ve společnosti“ ze dne 12. 5. 2025 vedoucím společníkem SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 29. 8. 2025 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, Zientek & Olivík, advokátní kancelář, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Technický dozor investora včetně provádění činností koordinátora BOZP pro stavbu ZEVO Vráto“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-017353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 4. 2025 pod ev. č. 213326-2025,

rozhodl takto:

Zadavatel – ZEVO Vráto, a.s., IČO 09840141, se sídlem Okružní 632, 370 01 České Budějovice – při zadávání veřejné zakázky „Technický dozor investora včetně provádění činností koordinátora BOZP pro stavbu ZEVO Vráto“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-017353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 4. 2025 pod ev. č. 213326-2025, nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když rozhodl v „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ (signováno dne 28. 7. 2025, odesláno dne 29. 7. 2025) o vyloučení navrhovatele – společníků společnosti „SAFETY – PI – SGS – ZEVO VRÁTO“, tj. SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc; První inženýrská, s.r.o., IČO 26698501, se sídlem č. p. 25, 267 17 Mořina; a SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha 5 – z účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že jím předložené doklady k prokázání technické kvalifikace v otázce zkušenosti s realizací min. 2 zakázek „na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice v minimální hodnotě jedné zakázky 500 milionů Kč“, a to s „cenou služby za technický dozor investora nebo správce stavby na každé zakázce minimálně 10 milionů Kč“, nebyly na základě žádosti zadavatele dle § 46 zákona objasněny nebo doplněny a nebylo tak možné jednoznačně posoudit, zda referenční cena doložených služeb činila požadovaných 10 milionů Kč, aniž by však bylo možné z dokumentace o zadávacím řízení dovodit, že uvedené důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byly skutečně dány, v důsledku čehož se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – ZEVO Vráto, a.s., IČO 09840141, se sídlem Okružní 632, 370 01 České Budějovice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí a oznámení zadavatele o vyloučení navrhovatele – společníků společnosti „SAFETY – PI – SGS – ZEVO VRÁTO“, tj. SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc; První inženýrská, s.r.o., IČO 26698501, se sídlem č. p. 25, 267 17 Mořina; a SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha 5 – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Technický dozor investora včetně provádění činností koordinátora BOZP pro stavbu ZEVO Vráto“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-017353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 4. 2025 pod ev. č. 213326-2025, o němž zadavatel rozhodl v „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ (signováno dne 28. 7. 2025, odesláno dne 29. 7. 2025), a současně i všechny navazující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení.

III.

Zadavateli – ZEVO Vráto, a.s., IČO 09840141, se sídlem Okružní 632, 370 01 České Budějovice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku„Technický dozor investora včetně provádění činností koordinátora BOZP pro stavbu ZEVO Vráto“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-017353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 4. 2025 pod ev. č. 213326-2025, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0639/2025/VZ.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – ZEVO Vráto, a.s., IČO 09840141, se sídlem Okružní 632, 370 01 České Budějovice – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – ZEVO Vráto, a.s., IČO 09840141, se sídlem Okružní 632, 370 01 České Budějovice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 9. 2025 Mgr. Josefem Vackem, advokátem, ev. č. ČAK 12149, VSP advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 1. 4. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Technický dozor investora včetně provádění činností koordinátora BOZP pro stavbu ZEVO Vráto“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-017353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 4. 2025 pod ev. č. 213326-2025 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dle čl. 1.2 „Předmět, účel a místo plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace jsou předmětem veřejné zakázky „služby na zajištění výkonu činností technického dozoru Investora včetně provádění činností koordinátora BOZP pro stavbu ZEVO Vráto, a to ve fázi realizace stavby“, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 29 684 000 Kč bez DPH.

3. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel mj. nabídku navrhovatele – společníků společnosti „SAFETY – PI – SGS – ZEVO VRÁTO“, tj. SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc (dále jen „SAFETY PRO s.r.o.“); První inženýrská, s.r.o., IČO 26698501, se sídlem č. p. 25, 267 17 Mořina; a SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha 5, zastoupeni na základě „Smlouvy o sdružení ve společnosti“ ze dne 12. 5. 2025 vedoucím společníkem SAFETY PRO s.r.o., ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 29. 8. 2025 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, Zientek & Olivík, advokátní kancelář, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“).

4. Dle „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ (signováno dne 28. 7. 2025, odesláno dne 29. 7. 2025) (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

5. Dne 8. 8. 2025 doručil navrhovatel zadavateli „Námitky proti vyloučení“ (dále jen „námitky“) z téhož dne.

6. Zadavatel „Rozhodnutím o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení“ ze dne 22. 8. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, tyto námitky odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách, podal dne 1. 9. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl ve stejnopisu doručen zadavateli dne 1. 9. 2025.

II. OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel v návrhu brojí proti svému vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

9. Navrhovatel uvádí, že zadavatel požadoval doložení zkušenosti s realizací min. dvou zakázek na „technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice“ v min. hodnotě každé zakázky 500 mil. Kč, přičemž „cena služby za technický dozor investora nebo správce stavby na každé zakázce“ měla činit min. 10 mil. Kč, k čemuž měla být doložena čestná prohlášení dodavatele.

10. Navrhovatel k tomu uvádí, že ve své nabídce doložil referenční zakázku „TR Čechy střed – Čechy střed I, TR Čechy střed – přeústění“ (dále i jen „referenční zakázka č. 1“) a referenční zakázku „HP Gas Moravia Pipeline DN 1000 (Tvrdonice-Bezměrov)“ (dále i jen „referenční zakázka č. 2“).

11. Následně byl navrhovatel dle svého tvrzení zadavatelem požádán o objasnění nabídky, tj. o předložení takových čestných prohlášení, z nichž bude zřejmé, že u obou doložených referencí jde o ukončené zakázky a že cena za služby za technický dozor investora nebo správce stavby byla min. 10 mil. Kč, což navrhovatel dle svého tvrzení učinil.

12. Dále pak dle navrhovatele zadavatel požádal o další objasnění nabídky, tj. o doplnění dokladů k referenční zakázce 1 s odůvodněním, že tato referenční zakázka zahrnovala nikoliv pouze činnost technického dozoru investora nebo správce stavby, ale i další činnosti (když šlo o komplexní inženýrskou činnost, tj. i projektovou přípravu, přípravu na výběr zhotovitele). Zadavatel tedy požadoval dle navrhovatele doložení výše ceny týkající se pouze činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby. Navrhovatel k tomu dle svého tvrzení zadavateli sdělil, že daná referenční zakázka byla realizována v roce 2010, kdy činnosti označované nyní jako „správa stavby“ byly pojmenovávány jako „komplexní inženýrská činnost“, a dále že tato zakázka zahrnovala veškeré odborné činnosti nezbytné pro řádné řízení a kontrolu stavby, tj. činnosti odpovídající pojmu „správa stavby“ v dnešním vnímání tohoto pojmu. Současně navrhovatel uvádí, že zadavateli doložil i čestné prohlášení k další referenční zakázce „TR Bězděčín I a T402 (Výkon TDS v rámci kontrolní inženýrské činnosti)“ (dále i jen „referenční zakázka č. 3“).

13. Zadavatel pak dle navrhovatele přistoupil k jeho vyloučení ze zadávacího řízení s odůvodněním, že velkou část činností realizovaných v rámci referenční zakázky č. 1 a referenční zakázky č. 3 (projektová příprava, výběr zhotovitele) nelze podřadit pod činnost technického dozoru investora nebo správce stavby, když uznatelné jsou pouze náklady na činnosti související s realizací díla. Dle navrhovatele to zadavatel odůvodnil tím, že není postaveno najisto, zda dané reference vyhovují požadavku na minimální referenční hodnotu.

14. Navrhovatel argumentuje, že zadavatel umožnil prokázat danou zkušenost referencí na výkon technického dozoru investora nebo správce stavby (a nikoliv jen na výkon technického dozoru buď samostatně nebo v rámci správcovství stavby). Dle navrhovatele tak bylo možné doložit i zkušenost s výkonem činnosti správce stavby, a to v plném rozsahu činností, které do kategorie „správcovství stavby“ spadají. Pokud tedy dodavatel předložil referenci na výkon činnosti správce stavby, bylo dle navrhovatele povinností zadavatele zohlednit takovou referenci v celém rozsahu, nikoliv pouze v části odpovídající činnostem spadajícím pod technický dozor investora či v části spadající výhradně do realizační fáze stavby.

15. Dle navrhovatele pojem „správa stavby“ není právními předpisy definován a je nutné jej vykládat v souladu se zavedenou odbornou praxí. Správa stavby dle navrhovatele standardně zahrnuje vedle činností technického dozoru stavby (tj. činností ve fázi samotné realizace díla) i řadu činnosti v rámci předrealizační fáze stavebního projektu (tj. připomínkování studie stavby, připomínkování projektové dokumentace pro povolení stavby, koordinaci procesu získávání povolení a souhlasů, připomínkování projektové dokumentace pro provádění stavby z hlediska optimalizace nákladů a technologických postupů, poskytování součinnosti při výběru zhotovitele stavby – nastavení kvalifikačních podmínek, smluvních podmínek, účast v komisi, poskytování součinnosti při přípravě smluvních dokumentů se zhotovitelem stavby aj.). Navrhovatel tak zdůrazňuje, že standardně je správce stavby zasmluvněn v rané fázi přípravy stavebního záměru a poskytuje investorovi služby ve vztahu ke všem fázím realizace stavebního záměru. Navrhovatel k tomu odkazuje na smlouvy v registru smluv vycházející ze vzorové smlouvy FIDIC pro pozici správce stavby.

16. Dále navrhovatel uvádí, že dle jeho přesvědčení výklad zadavatele, že správa stavby má zahrnovat jen činnosti v realizační fázi výstavby, nevyplývá ani ze znění předmětného kvalifikačního požadavku.

17. Navrhovatel tedy stojí na stanovisku, že činnosti obsažené v referenční zakázce č. 1 a referenční zakázce č. 3 (tj. jak činnosti poskytované v rámci realizační fáze projektu, tak konzultační činnosti v předrealizační fázi projektu) odpovídají běžné praxi v oblasti správy stavby a rovněž splňují daný kvalifikační požadavek zadavatele stanovený v zadávací dokumentaci.

18. Současně navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele, že činnosti správce stavby v předrealizační fázi nejsou předmětem veřejné zakázky, a proto není zkušenost s jejich poskytováním pro zadavatele relevantní.

19. Dle navrhovatele skutečnost, že obsah jím předložených referencí byl širší než předmět plnění veřejné zakázky, nečiní tyto zakázky méněcennými, když naopak dle navrhovatele může dodavatel disponující i zkušenostmi s výkonem správy stavby i v předrealizační fázi představovat pro zadavatele erudovanějšího garanta poskytovaného plnění oproti dodavateli, který dosud vykonával pouze činnosti technického dozoru při samotné realizaci stavby.

20. Především však navrhovatel zdůrazňuje, že pokud zadavatel zamýšlel vykládat pojem „správce stavby“ pouze jako soubor činností odpovídající technickému dozoru investora, resp. jako relevantní uznat pouze cenu za služby odpovídající činnosti technického dozoru/správce stavby v realizační fázi stavby, měl tuto skutečnost uvést v zadávací dokumentaci, což však neučinil.

21. Navrhovatel tedy má za to, že požadavek zadavatele na rozdělení ceny služby v rámci referenční zakázky č. 1 a referenční zakázky č. 3 nebyl oprávněný, neboť veškeré činnosti realizované v rámci těchto zakázek jsou činnostmi, které spadají pod pojem „správa stavby“ a tedy vyhovují požadavkům na prokázání daného kvalifikačního požadavku.

22. Z uvedených důvodů nebyl dle navrhovatele zadavatel oprávněn vyloučit jej ze zadávacího řízení, neboť nedošlo k naplnění důvodů dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, kdy navrhovatel dle svého přesvědčení na základě žádosti zadavatele řádně a v souladu se stanoveným kvalifikačním požadavkem objasnil předložené údaje a současně požadovaným způsobem doplnil svou nabídku.

23. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 1. 9. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

25. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

26. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 2. 9. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 10. 9. 2025

27. Dne 10. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu.

28. Zadavatel ve svém vyjádření zdůrazňuje, že předmětem veřejné zakázky je zajištění výkonu činností technického dozoru investora stavby vč. činností BOZP, a to ve fázi realizace stavby zařízení na energetické využití odpadu. Vybraný dodavatel tak má dle zadavatele vykonávat činnosti spočívající v koordinaci řízení stavebně-montážních prací a kontrole jejich provádění, dosažení realizace stavby a dokončení stavby podle podmínek smlouvy uzavřené se zhotovitelem stavby. Zadavatel tak shrnuje, že předmětem veřejné zakázky jsou toliko činnosti vztahující se k samotné realizaci díla, nikoliv činnosti realizaci předcházející (tj. projektová příprava, povolovací procesy a výběr zhotovitele stavby).

29. Dle zadavatele u navrhovatelem předložené referenční zakázky č. 1 absentovaly údaje o tom, že jde o ukončenou zakázku, že se týkala výstavby zařízení v energetice a že cena služby za technický dozor investora či správce stavby byla min. 10 mil. Kč. K výzvě zadavatele k tomu navrhovatel dle tvrzení zadavatele zaslal aktualizované čestné prohlášení, v němž bylo uvedeno, že jde o ukončenou zakázku, že šlo o výstavbu zařízení v energetice a že cena činila 9 990 000 Kč bez DPH. Současně z daného čestného prohlášení dle zadavatele vyplynulo, že daná reference zahrnovala nikoliv pouze činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby, nýbrž i další činnosti – šlo o zakázku na komplexní inženýrskou činnost zahrnující i projektovou přípravu a výběr zhotovitele, a to bez uvedené ceny za vlastní činnost technického dozoru investora či správce stavby. Současně zadavatel upozorňuje, že ani celková cena dané reference nedosahovala požadovaného limitu 10 mil. Kč. Zadavatel k tomu podotýká, že již na základě uvedeného byl oprávněn vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení, přesto jej znovu vyzval k ojasnění nabídky. K další výzvě zadavatele navrhovatel dle zadavatele argumentoval tím, že veškerá činnost v referenční zakázce č. 1 splňuje požadavky na věcný obsah reference, nicméně doložil i novou referenční zakázku č. 3, která však dle zadavatele vykazovala stejné nedostatky. Vzhledem k tomu zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť dle svého tvrzení nemohl posoudit, zda referenční zakázka č. 1 a referenční zakázka č. 3 odpovídají požadavku dle zadávací dokumentace, tj. nebylo u nich doloženo, že cena za služby technického dozoru investora nebo správce stavby činila min. 10 mil. Kč.

30. Zadavatel uvádí, že předmět referenční zakázky č. 1 a referenční zakázky č. 3 byl daleko širší než předmět plnění veřejné zakázky, neboť v jejich rámci byly poskytovány i činnosti související s předrealizační fází díla, když však předmětem veřejné zakázky jsou pouze činnosti týkající se realizační fáze díla a žádné činnosti spadající do předrealizační fáze. Zadavatel odkazuje na účel a předmět veřejné zakázky, kdy požadoval doložení významných zakázek ve vztahu k výstavbě zařízení v energetice. Zadavatel je tak přesvědčen, že již na základě toho bylo nutné považovat za odpovídající reference pouze služby, „jejichž předmětem byl výkon činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby v rámci realizační fáze díla, resp. zahrnovala-li jedna služba činnosti v rámci realizační fáze díla i v rámci předrealizační fáze díla, je nezbytné, aby cena za výkon činností v rámci realizační fáze činila nejméně deset milionů korun českých.“ Výklad pojmu „správce stavby“ byl dle zadavatele v zadávací dokumentaci zcela jednoznačný.

31. Zadavatel odmítá navrhovatelův výklad pojmu „správa stavby“. Zadavatel se ztotožňuje s tím, že tento pojem není definován právními předpisy a „rozsah jeho činností může být velmi odlišný, přičemž právě tento rozsah je vždy blíže specifikován v příslušné smlouvě. Nelze tedy učinit obecný závěr, že správcovství stavby standardně zahrnuje vedle činností odpovídajících činnosti technického dozoru stavby řadu činností v rámci předrealizační fáze stavebního projektu (…), vždy totiž závisí na obsahu konkrétní smlouvy, záměru objednatele/investora a časovém okamžiku, kdy je smlouva na správcovství stavby uzavírána. Je-li totiž takováto smlouva uzavírána po zpracování projektové dokumentace, vydání stavebních povolení, výběru dodavatele apod., nezahrnuje, a ani logicky zahrnovat nemůže, výkon činností v rámci předrealizační fáze díla.“

32. Dále pak zadavatel uvádí, že „činnosti správce stavby podle FIDIC sice mohou zahrnovat i přípravné činnosti, ale to neznamená, že reference z těchto činností je automaticky použitelná pro zakázku, kde je předmětem plnění pouze činnost technického dozoru investora při realizaci díla“.

33. Zadavatel tedy trvá na tom, že jím vyžadovaná reference „měla prokazovat zkušenost s výkonem činnosti technického dozoru investora (nebo správce stavby) v realizační fázi, tj. kontrola provádění díla, dohled nad kvalitou, soulad s projektem, BOZP atd. Předrealizační činnosti (např. projekční, inženýring, výběr zhotovitele) nejsou věcně obdobné předmětu plnění veřejné zakázky. Hodnota a obsah referenční služby se tak musí vztahovat k obsahu poptávaného plnění (činnost technického dozoru investora TDI při realizaci stavby), nikoliv k jiným činnostem.“

34. Dle zadavatele by bylo nepochopitelné, pokud by připustil prokázání technické kvalifikace i výkonem činností, které nebudou předmětem veřejné zakázky, neboť v takovém případě by neměl zaručeno, že vybraný dodavatel má potřebné odborné schopnosti a zkušenosti, a tedy by nebyl naplněn účel technické kvalifikace. Zadavatel se neztotožňuje s argumentací navrhovatele, že dodavatel disponující zkušeností s výkonem správy stavby i v předrealizační fázi představuje pro zadavatele erudovanějšího dodavatele než subjekt, který vykonával výhradně činnosti v rozsahu technického dozoru, tj. pouze při realizaci stavby.

35. Pakliže tedy nemůže být přípustné, aby daná technická kvalifikace byla prokázána výkonem činností, které nebudou předmětem veřejné zakázky, pak nemůže být dle zadavatele ani přípustné, aby cena za tyto činnosti mohla být zahrnuta do referenční ceny požadované v zadávací dokumentaci.

36. Zadavatel opakuje, že referenční zakázka č. 1 nesplňovala hodnotu ceny za službu požadovanou v zadávací dokumentaci a zahrnovala řadu činností nesouvisejících s realizační fází výstavby. Navrhovatel namísto této reference předložil referenční zakázku č. 3, která požadovaný finanční limit ceny služby překračovala jen mírně a rovněž obsahovala celou řadu činností v rámci předrealizační fáze projektu.

37. Dle zadavatele je nepřípustné takové „umělé navyšování“ hodnoty referencí, když opakuje, že pokud reference uvádí hodnotu zahrnující i předrealizační fázi, pak skutečná hodnota činnosti technického dozoru investora může být pod limitem 10 mil. Kč, a tedy zadavatel byl dle svého přesvědčení oprávněn vyžadovat rozklad ceny. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že není možné samostatně vyčíslit cenu za jednotlivé činnosti v rámci referenčních zakázek, neboť bylo možné doložit např. podrobnější rozpis činností, smlouvu s objednatelem, vyúčtování činností, podrobné potvrzení objednatele atd.

38. Zadavatel podotýká, že navrhovateli poskytl prostor pro rozptýlení uvedených pochybností, na což však navrhovatel nijak nereflektoval.

39. Zadavatel tak navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

40. Žádostí ze dne 2. 10. 2025 vyzval Úřad subjekty působící v oboru stavebnictví[1] k poskytnutí stanoviska k následujícím otázkám:

„1. Jakým způsobem lze definovat pojem ‚výstavba‘, resp. jak je obecně v rámci oboru stavebnictví tento pojem chápán?

2. a) Shledáváte rozdíl mezi pojmem ‚výstavba‘ a pojmem ‚stavba‘, a to s ohledem na existenci dílčích fází celého životního cyklu stavebního projektu?

b) Konkrétně, lze pod pojem ‚výstavba‘ podřadit pouze činnosti týkající se fáze vlastní realizace stavby, tj. stavebně-montážních prací? Anebo lze pod tento pojem podřadit veškeré činnosti související s celým stavebním projektem (tj. činnosti týkající se všech fází projektu, tedy nejen vlastního provedení stavby, nýbrž i činnosti týkajících se předrealizační fáze projektu jako např. projektová příprava, příprava a výběr zhotovitele)?

c) Pakliže pod pojem ‚výstavba‘ mohou být řazeny pouze činnosti související s vlastní realizací stavby, existuje konkrétní kritérium, na jehož základě lze jednoznačně ohraničit, které konkrétní činnosti mohou být pod tento pojem podřazeny a které nikoliv?

3. Jak bylo popsáno, v šetřeném případě zadavatel umožnil prokázat technickou kvalifikaci prostřednictvím zkušenosti s technických dozorem investora (v jehož případě jde dle stavebního i autorizačního zákona o dozorové činnosti při realizaci stavby), ale rovněž prostřednictvím zkušenosti se správcovstvím stavby (v jehož případě neexistuje zákonná definice rozsahu jeho činností, když je zřejmé, že v praxi tato pozice může působit v rámci celého projektu již před zahájením stavby, v průběhu stavby i po jejím dokončení, může zastřešovat vícero činností než pouze technický dozor, a tedy může představovat výkon i jiných činností než samotný dozor nad realizací stavby). S ohledem na tuto skutečnost, pakliže dodavatel prokazoval kvalifikaci prostřednictvím reference na správcovství stavby, domníváte se, že by pro ověření schopnosti dodavatele realizovat předmět dané veřejné zakázky mělo být podstatné, aby referenční správcovství stavby bylo realizováno výhradně ve fázi realizace stavby zařízení v energetice, anebo mohlo být poskytováno jak v rámci realizace stavby zařízení v energetice, tak i v rámci předrealizační fáze daného projektu?“

41. V odpovědi na uvedenou žádost obdržel Úřad následující stanoviska.

42. Dodavatel Hroší stavby Morava a.s. ve svém vyjádření ze dne 10. 10. 2025 uvedl:

„Pojem výstavba se ve stavebnictví obecně chápe jako proces vytváření nebo změny stavebního díla, zahrnující činnosti spojené s jeho přípravou, realizací a uvedením do provozu. Obecně tedy označuje soubor činností vedoucích ke vzniku stavby, nikoliv její následný provoz či údržbu.“ „Stavba je výsledkem stavební činnosti, tedy hotové stavební dílo nebo jeho část, zatímco výstavba představuje proces činností, které ke vzniku stavby vedou. Pojem výstavba podle našeho chápání zahrnuje celý proces vzniku stavby, tedy činnosti přípravné, realizační i závěrečné uvedení do provozu, nikoliv následný provoz či údržbu. Za činnosti spadající pod výstavbu považujeme ty, které mají přímou vazbu na vznik nebo změnu stavby. Jednotné kritérium k jejich přesnému ohraničení právní předpisy nestanovují, a proto je vhodné je posuzovat individuálně podle povahy konkrétního projektu.“

„Domníváme se, že technický dozor investora se vztahuje především k fázi realizace stavby. Naopak správcovství stavby není právně definováno a v praxi může zahrnovat činnosti jak v přípravné, tak i v realizační fázi projektu. Při posuzování referencí je proto podle našeho názoru vhodné zohlednit věcný obsah vykonávaných činností, nikoliv pouze formální označení role nebo fázi projektu. Tento závěr vychází ze skutečnosti, že výkon technického dozoru je vymezen stavebním zákonem jako odborný dohled nad realizací stavby, zatímco správcovství stavby představuje smluvně ujednanou činnost bez jednotné právní definice, jejíž obsah může pokrývat širší spektrum činností v různých fázích projektu.“

43. Svaz podnikatelů ve stavebnictví ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2025 uvedl:

„Pojem ‚výstavba‘ je běžně užíván v odborné i správní praxi. Obvykle označuje soubor činností, které směřují k uskutečnění stavby – tedy k vytvoření hmotného výsledku stavební činnosti, jenž se označuje jako ‚stavba‘ (…). Výstavba tak představuje proces, jehož výsledkem je typicky vznik stavby, její změna, nebo odstranění. Výstavba jako proces spojený se vznikem, změnou či odstraněním stavby je obvykle pojímán poměrně široce. Zahrnuje fáze přípravy projektu, fázi povolování a fázi realizace stavebního záměru. To znamená, že výstavba je obvykle vnímána jako proces počínající projektovou přípravou, přes zajištění potřebných povolení, majetkoprávní přípravu, výběr zhotovitele, vlastní realizaci stavebních prací, zkušební provoz nebo předčasné užívání až po kolaudaci a případně určité fáze po kolaudaci (odstraňování vad, opakované zkoušky atp.). Výstavbou se proto obvykle rozumí nejen samotné stavební a montážní práce, ale i činnosti organizační, technické a právní povahy, které jsou nedílnou součástí daného procesu. Odkazujeme mimo jiné i na používání pojmu výstavba ve stavebním zákoně č. 283/2021 Sb., kde je např. v § 155 jasně vymezeno, že činnostmi ve výstavbě jsou i tyto činnosti: a) zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace, b) odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby, c) ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě, d) výkon dozoru projektanta. I z výše uvedeného je zřejmé, že výstavba je široký pojem zahrnující celý proces vzniku (změny či odstranění) stavby nikoliv pouze stavební a montážní práce samotné." (…) „Na rozdíl od pojmu výstavba je pojem stavba obvykle používán ve smyslu ‚stavba‘ jako výsledek stavební činnosti, tedy věc (hmotný výsledek činnosti člověka), která vznikla stavební nebo montážní činností. Viz také definice podle § 5 odst. 1 stavebního zákona (…). Někdy je pojem stavba používán také pro označení stavebně montážních prací na staveništi. Takové označení je nicméně nepřesné a spíše slangové. I v tomto významu by však stavba samotná byla spíše podmnožinou činností, které jsou zahrnuty pod pojem výstavba.“

„Lze potvrdit, že správce stavby může působit nejen ve fázi realizace stavby, ale také ve fázi její přípravy viz např. Metodika pro tým správce stavby vydaná SFDI a schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy ČR dne 23. 10. 2018 (…). Tomu podle našeho názoru odpovídá i vymezení citovaného požadavku na referenční zakázku, kdy zadavatel požaduje zkušenost správce stavby při výstavbě energetického zařízení. Jak již bylo řečeno výše, výstavba je proces zahrnující typicky i fázi přípravy projektu a správce stavby je obecně vnímán jako subjekt vykonávající svou působnost i v přípravné fázi projektu. Je tedy podle nás logické, že daná reference mohla zahrnovat i činnosti správce stavby realizované v přípravné fázi projektu.“

44. Dodavatel PORR a.s. ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2025 uvedl:

„Pojem výstavba je obecně v rámci oboru stavebnictví chápán jako proces, který zahrnuje plánování, přípravu a realizaci stavebního díla“. Dle tohoto dodavatele existuje rozdíl mezi pojmy „výstavba“ a „stavba“, neboť „zatímco pojmem ‚výstavba‘ rozumíme komplexní proces vzniku stavebního díla (tedy všechny fáze životního cyklu stavebního projektu), zahrnující mj. plánování, zpracování jednotlivých fází projektové dokumentace, získání veřejnoprávních povolení, realizaci díla, získání povolení užívání díla, dokončení díla, předání díla objednateli a odstranění případných vad a nedodělků, pojmem ‚stavba‘ rozumíme a) výsledek výstavby – tedy konkrétní fyzicky zrealizovaný objekt, anebo v případě stavebního procesu pak b) samotnou realizační fázi výstavby – tedy fázi, která je zahájena převzetím a předáním staveniště a dokončena předáním zrealizovaného díla objednateli a odstraněním případných vad a nedodělků.“ „Dle našeho názoru lze pod pojem výstavba podřadit veškeré činnosti související s celým stavebním projektem, tedy činnosti všech fází projektu (vč. činností týkajících se předrealizační fáze projektu).“

„Ačkoliv je předmětem dané veřejné zakázky zajištění výkonu činností technického dozoru investora, a to ve fázi realizace stavby, zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadoval doložit, že dodavatel (…) realizoval min. 2 zakázky na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice (…). V souvislosti s výše zmíněným požadavkem zadavatele a v návaznosti na naše odpovědi týkající se pojmu ‚výstavba‘ se domníváme, že by pro ověření schopnosti dodavatele plnit daný předmět veřejné zakázky nemělo být podstatné, zda bylo referenční správcovství stavby realizováno výhradně ve fázi realizace, nebo zda bylo poskytnuto jak ve fázi realizace, tak v rámci předrealizační fáze daného projektu.“

45. Dodavatel SWIETELSKY stavební s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2025 uvedl:

„Pojem ‚výstavba‘ chápeme jako širší pojem, který kromě samotného provádění stavebně-montážních prací zahrnuje také další činnosti. Těmito dalšími činnostmi jsou např. projekční činnost (zejména v rozsahu vyhotovení realizační dokumentace stavby a dokumentace skutečného provedení stavby), činnosti spočívající v dodávání technologických a jiných celků, které tvoří součást realizované stavby nebo činnosti geodetů (vytyčení stavby, zaměření provedených prací atd.). Výše uvedený výčet činností nutných pro řádnou realizaci stavby není samozřejmě úplný. Obecně lze do tohoto výčtu zařadit veškeré činnosti, které jsou nutné pro řádnou realizaci stavby a přímo souvisejí se samotnou realizací.“ „Vnímáme obsahový rozdíl mezi pojmem ‚výstavba‘ a pojmem ‚stavba‘. (…) Z našeho pohledu není mezi těmito pojmy rozdíl z pohledu jednotlivých fází výstavby, jakožto spíše v podstatě činností, které jsou pod jednotlivé pojmy řazeny. (…) Pojem ‚stavba‘ vnímáme jako pojem obsahově užší. Tento pojem zahrnuje činnosti, které jsou místně spjaty s místem realizace stavby a jejich přímým výsledkem je vznikající dílo (stavba) nebo představují nutný předpoklad realizace (např. demoliční práce předcházející nové výstavbě). Jedná se tak zejména o činnosti stavebně-montážní.“ Dle tohoto dodavatele lze rozdělit „výstavbový projekt na tyto časové celky: (i) činnosti probíhající před výstavbou, (ii) výstavba a (iii) činnosti probíhající po výstavbě. Činnosti probíhající před výstavbou zahrnují zajištění veřejnoprávního povolení realizace (zajištění územního rozhodnutí, stavebního povolení a jakýchkoli dalších veřejnoprávních aktů, které jsou z právního pohledu předpokladem zahájení realizace), zajištění majetkové přípravy realizace (zahrnuje zejména zajištění vlastnictví dotčených pozemků/práva stavby, nutných věcných břemen atd.), zajištění projektové činnosti (zejména za účelem zajištění veřejnoprávních povolení, viz výše) a v neposlední řadě výběr zhotovitele (v případě veřejných zadavatelů formou zadání veřejné zakázky, v případě ostatních investorů pak také jinými způsoby). Výstavba pak zahrnuje činnosti uvedené výše (...). Okamžikem, kdy lze uvažovat o tom, že stavební projekt vstoupil do fáze výstavby, je pak zřejmě okamžik zahájení činnosti vybraným zhotovitelem dle smlouvy o dílo (bez ohledu na to, zda se v první fázi jedná o projekční činnost – vyhotovení realizační dokumentace stavby nebo jestli se jedná rovnou o zahájení stavebně-montážních prací na staveništi). Činnosti probíhající po výstavbě pak zahrnují činnosti, které souvisejí s provozem stavby. Výčet činností se tak bude zřejmě různit s ohledem na podstatu stavby. Může se jednat např. o uvedení stavby do provozu, činnosti související s provozem stavby (v případě staveb dopravní infrastruktury se bude jednat např. o zimní údržbu, sečení přilehlé zeleně atd.) nebo činnosti související s údržbou (zejména provádění revizí, kontrol a případných oprav stavby). Okamžikem, kdy lze uvažovat o tom, že stavební projekt vstoupil do fáze po výstavbě, zřejmě bude uvedení stavby do užívání (konkrétně se pak může jednat např. o okamžik veřejnoprávního povolení užívání stavby – kolaudace). Vymezení je do značné míry obecné a je spíše pravděpodobné, že jednotlivé fáze projektu nebude možné vzájemně oddělit, a to zejména v důsledku možnosti jejich prolínání (např. dokončování majetkové přípravy v době, kdy už započaly stavebně montážní práce na jiné části stavby nebo dokončovací práce ze strany zhotovitele v okamžiku, kdy už je stavba užívána).“

„Pro správné a konkrétní zodpovězení otázky [týkající se reference – doplněno Úřadem] by z našeho pohledu bylo nutné podrobně znát přesný obsah činnosti, která je předmětem veřejné zakázky. Jestliže má vybraný uchazeč poskytovat své služby ve výstavbové fázi stavebního projektu (…), měly by se také reference, které používá k prokázání své kvalifikace, vztahovat k výstavbové fázi stavebního projektu. Jestliže se např. jedná o referenci, která se vztahuje pouze k činnostem probíhajícím po výstavbě, nejedná se z našeho pohledu o referenci relevantní pro prokázání kvalifikace provádět činnosti ve výstavbové fázi. Jedná-li se však o referenci, které se např. vztahuje k celému výstavbovému projektu (zahrnuje, mimo dalšího, i výstavbovou fázi projektu), může být taková reference relevantní z pohledu schopnosti prokázat kvalifikaci uchazeče poskytovat své služby ve výstavbové fázi.“

46. Dodavatel POHL cz a.s. ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2025 uvedl:

„Výstavba je proces vzniku stavby a stavba je stavební dílo, které vzniklo konkrétní činností.“ Dle tohoto dodavatele jsou pojmy „výstavba“ a „stavba“ rozdílné pojmy, přičemž „výstavba je proces vzniku stavby se všemi fázemi a činnostmi včetně projektování a inženýringu nezbytnému k získání stavebního povolení a samozřejmě vlastní realizace díla včetně kolaudačního procesu a nezbytných zkoušek, zařadil bych i zkušební provoz do procesu výstavby. (…) Určitě lze do procesu výstavby zařadit kompletní projektovou přípravu včetně stavebního povolení a předprojektové přípravy (průzkumy apod.), výběr zhotovitele a administrativa s tím spojená není součást výstavby, je to specifická právní činnost, která s vlastní výstavbou nesouvisí, ale i v případě, pokud bychom toto do procesu výstavby zařadili, tak je to marginální objem, a to i v procesu činnosti technického dozoru či správce stavby.“ (…) „Do pojmu výstavby může být zařazeno prakticky vše od vzniku studie po ukončení zkušebního provozu.“

„I předrealizační fáze je součástí výstavby, dalo by se říci, že z časového hlediska vzhledem k průměrné době potřebné k získání stavebního povolení či dalších nezbytných procesů, které vedou k zahájení realizační fáze, je tato fáze časově náročnější a formálně složitější.“

47. Dodavatel METROSTAV DIZ s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2025 uvedl:

„Výstavbou chápeme proces začínající zpracováním projektové dokumentace, povolením stavby, vlastní realizací stavby, kolaudací a případným následným zkušebním provozem až po vlastní finální užívání stavby. Pojem výstavba je definován v Zákoně č. 283/2021 Sb., Stavební zákon.“ Dle tohoto dodavatele tedy „pod pojem výstavba patří i předrealizační fáze projektu.“ (…) Realizaci stavby považujeme za část výstavby. Stavba je tak jedním z dílů většího celku ‚výstavby‘.“

„Pokud zadavatel stanovil technickou kvalifikaci tak, že požaduje zkušenost na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice, měl by uznat veškerou technickou kvalifikaci splňující tuto definici, tedy i v rámci předrealizační fáze projektu.“

48. Usnesením č. j. ÚOHS-41898/2025/536 ze dne 29. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 5. 11. 2025

49. Dne 5. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž zadavatel odkázal na své vyjádření k návrhu a doplnil následující.

50. Zadavatel zopakoval své přesvědčení, že navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace navzdory tomu, že byl opakovaně vyzván k objasnění či doplnění nabídky. Dle zadavatele navrhovatel požadované údaje nedoplnil či neobjasnil a byl tak ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučen.

51. Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel nepožádal o vysvětlení zadávací dokumentace ani nevznesl námitky proti kvalifikačním požadavkům, což dle zadavatele učinit mohl, pokud měl za to, že jsou nejasné či nepřiměřené. Dle zadavatele navrhovatel teprve po vyloučení ze zadávacího řízení začal tvrdit, že kvalifikační požadavky považuje za nejasné.

52. Dále zadavatel odkazuje znovu především na předmět veřejné zakázky, přičemž zdůrazňuje, že předmětem veřejné zakázky nejsou služby v přípravné fázi projektové, projektový management ani povolování záměru, nýbrž jde o realizační plnění vykonávané na stavbě s výkonem kontrolních, koordinačních činností. Zadavatel akcentuje, že jde o technologicky mimořádně složité energetické dílo s vysokými nároky na technickou odbornost a kontrolní činnost, a tedy kvalifikační požadavky stanovil s ohledem na povahu a složitost zakázky tak, že požadoval reference na skutečné a finančně identifikovatelné činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby v realizační fázi podobného energetického díla.

53. K tomu dále zadavatel uvádí, že činnosti správce stavby v sobě zahrnují také činnosti technického dozoru investora, a proto má za to, že správně umožnil prokázat danou kvalifikaci „referencemi na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice v minimální hodnotě jedné zakázky 500 milionů Kč, kdy tato částka v sobě mohla zahrnovat jak předrealizační, tak realizační fázi stavby. Jelikož je ale předmětem plnění veřejné zakázky technický dozor investora v realizační fázi stavby, požadoval zadavatel, aby činnosti, které budou předmětem plnění zakázky, byly prokázány zakázkou, kdy cena služby za tyto požadované činnosti (výkon technického dozoru investora v rámci realizační fáze stavby) činila minimálně 10 milionů Kč.“

54. Zadavatel tak shrnuje, že má za to, že otevřel širší možnosti prokázání kvalifikace, než kdyby vyžadoval výhradně prokazování činností technického dozoru investora. Zároveň dle zadavatele bylo jednoznačné, že z referencí má být patrné, že dodavatel vykonal činnosti věcně shodné s předmětem poptávaného plnění v odpovídajícím rozsahu a hodnotě, a že nemohly být předkládány reference, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky. Dle zadavatele totiž podmínky definované v zadávací dokumentaci je nutné vykládat ve vzájemných souvislostech, tedy při zohlednění všech v zadávací dokumentaci vymezených informací.

55. Dle zadavatele navrhovatel doložil reference, jejichž obsah byl nejednoznačný, tedy navrhovatel neprokázal, jaká část ceny služby odpovídala samotnému výkonu technického dozoru stavby či správce stavby při fyzické realizaci stavby.

56. Závěrem zadavatel poukazuje na nesmyslnost případného uznání reference na činnost správce stavby v předrealizační fázi. Dle zadavatele platí, že „pokud by účastník zadávacího řízení předložil referenční zakázku, která by spočívala v činnosti správce stavby pouze v rámci projektové činnosti a tato reference by se vůbec netýkala činností zahrnující realizaci stavby, ačkoliv by splňovala požadavek rozsahu minimálně 10 miliónů Kč za předkládané činnosti, bylo by přece na první pohled zřejmé, že účastník z věcného hlediska nesplňuje prokázání činnosti, kterou zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje.“

57. K Úřadem provedenému průzkumu trhu zadavatel uvádí, že se lze ztotožnit s jeho závěry, tj. že technický dozor investora je činnost spojená primárně s realizační fází stavby, že správce stavby může zahrnovat i předrealizační činnosti a je tedy „nadmnožinou“ technického dozoru stavby, že předrealizační fáze bývá časově i finančně náročnější a bez oddělení může zkreslovat rozsah relevantního plnění, a že pro posouzení kvalifikace je rozhodné, zda byla prokázána konkrétní relevantní zkušenost, nikoliv pouze formální označení funkce. Zadavatel však znovu uvádí, že „nejpodstatnější u prokazování technické kvalifikace je ve veřejné zakázce požadovaný předmět činností, který má být referenční zakázkou prokázán v hodnotě a rozsahu, ve kterém je zadavatelem požadován, nikoliv v prvé řadě formální označení činnosti“.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 10. 11. 2025

58. Dne 10. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž navrhovatel odkázal na svůj návrh a námitky a opětovně zdůraznil, že zadavatel v zadávací dokumentaci zcela jednoznačně a bez ohledu na vymezený předmět veřejné zakázky umožnil prokázat danou zkušenost i referenční zakázkou na výkon správce stavby zahrnující činnosti v předrealizační fázi stavby. Navrhovatel uvádí, že rovněž s ohledem obsah pojmu „správcovství stavby“ i pojmu „výstavba“ je zřejmé, že je výklad referenčního požadavku zadavatele neobhajitelný a z textu předmětného kvalifikačního požadavku nevyplývá.

59. Navrhovatel tak trvá na tom, že jím předložené reference jsou jako celek zakázkami na výkon činnosti správce stavby realizovanými při výstavbě energetického zařízení, a tedy nemůže být dle jeho názoru pochyb o tom, že splňují předmětný kvalifikační požadavek zadavatele stanovený v zadávací dokumentaci.

Doplnění vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 11. 2025

60. Dne 12. 11. 2025, tj. po uplynutí lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, obdržel Úřad doplnění vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, jehož podání zadavatel odůvodnil potřebou upřesnění pojmových souvislostí.

61. Zadavatel uvedl, že pojmy „stavba“ a „výstavba“ mají ustálený význam, který je spjat s prováděním stavebního díla, tj. s faktickou realizační činností, k čemuž odkazuje na výklad technických předpisů a standardní jazykovou interpretaci. Zadavatel tak zmiňuje zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, z něhož dle zadavatele vyplývá, že stavební proces je strukturován jako územní plánování, povolování staveb a výstavba, a že tedy pojem „výstavba“ má být označením činností odpovídajících fyzické realizaci stavby (např. § 131 a 133 zákona č. 283/2021 Sb.). Zároveň zadavatel uvádí, že činnosti spadající do této fáze odpovídají povaze technického dozoru investora. Rovněž zadavatel odkazuje na Sazebník pro navrhování orientačních cen projektových prací a inženýrských činností, jenž dle jeho tvrzení rozlišuje inženýrskou činnost, která se může týkat předrealizační i realizační fáze, a technický dozor investora. Dle zadavatele je tak podstatný věcný obsah referencí, tj. činnosti označované jako inženýrská činnosti či projektový management (zajišťování povolení, vypracování projektové dokumentace, administrace výběrových řízení, investiční příprava a smluvní administrace) nemohou být součástí činnosti správce stavby při realizaci stavby. Zadavatel tak shrnuje, že jazykový výklad, právní vymezení a profesní metodiky spojují pojmy „stavba“ a „výstavba“ s realizační fází stavebního díla a tu je rovněž nutno posoudit v části technické kvalifikace, mají-li se splnit požadavky na předmět řešené veřejné zakázky.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

62. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem.

63. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

64. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

65. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

66. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

67. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

68. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

69. Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 6 zákona, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

70. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

71. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

72. V čl. 3.4 „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že technickou kvalifikaci splňuje dodavatel, který mj. prokáže, že „v uplynulých patnácti (15) letech před zahájením otevřeného řízení realizoval pro jinou osobu, než je on sám minimálně dvě (2) zakázky na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice v minimální hodnotě jedné zakázky pětset (500) milionů Kč.

Pro prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu Dodavatel předloží čestné prohlášení o řádném provedení ukončených významných zakázek, z nichž alespoň jedna musí být realizována na území Evropy.

Čestné prohlášení musí obsahovat:

(i) rozsah a základní technické parametry zakázky,

(ii) dobu a místo provedení zakázky,

(iii) údaj o uvedení do provozu (datum), a

(iv) obchodní firmu nebo název objednatele významné zakázky, adresu, IČO, jméno a příjmení kontaktní osoby objednatele, u které je možné referenci ověřit, telefon, e-mail.

Ukončenou významnou zakázkou se rozumí zakázka, ve které dozorované zařízení specifikované výše bylo předáno provozovateli a uvedeno do trvalého provozu, přičemž cena služby za technický dozor investora nebo správce stavby na každé zakázce musí být minimálně deset (10) milionů Kč.“

73. Dle čl. I. „Předmět smlouvy“ návrhu příkazní smlouvy, který tvoří přílohu zadávací dokumentace (dále jen „návrh příkazní smlouvy“), má být předmětem smlouvy zajištění „výkonu činnosti Technického dozoru investora včetně provádění činností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (…) pro stavbu ZEVO Vráto (…) ve fázi realizace stavby“, a to v rozsahu dle přílohy č. 1 návrhu příkazní smlouvy. Konkrétně má jít o činnosti spočívající v „koordinaci řízení stavebně-montážních prací a kontrole jejich provádění“, „dosažení realizace stavby“ a „dokončení stavby“.

74. V příloze č. 1 návrhu příkazní smlouvy obsahující podrobnou specifikaci prací a činností zadavatel uvedl, že „jde o široký rozsah činností včetně komplexní odpovědnosti za příkazce při realizaci stavby až po její uvedení do užívání“.

75. Navrhovatel v nabídce doložil následující referenční zakázky:

Referenční zakázka č. 1: „TR Čechy střed – Čechy střed I, TR Čechy střed – přeústění vedení“, v jejímž případě popsal činnosti, které byly předmětem této zakázky, jako: „technický dozor stavebníka“, tj. „předání staveniště realizátorům díla, součinnost při koordinaci prací mezi vybranými zhotoviteli díla, výkon funkce trvalého stavebního dozoru s každodenní osobní účastí pověřených zaměstnanců vykonavatele na stavbě, organizace a účast na řídících a kontrolních dnech stavby, spolupráce s projektantem a zhotovitelem při provádění nebo navrhování opatření na odstraňování vad projektové dokumentace, kontrola dodržování technologických postupů dle ČSN, TN ČEPS a PD, kontrola vedení stavebního deníku, účast při provádění předepsaných zkoušek“. Navrhovatel uvedl celkovou hodnotu projektu 1 300 000 000 Kč, cenu jím poskytnuté služby neuvedl.
Referenční zakázka č. 2: „HP Gas Moravia Pipeline DN 100 (Tvrdonice – Bezměrov)“, v jejímž případě popsal činnosti, které byly předmětem této zakázky, jako: „činnosti stavebního a technického dozoru dle smluvních podmínek“, tj. „kontrola množství, druhu a kvality prováděných prací a jejich soulad s platnou projektovou dokumentací. Podílení se na účasti na vzájemných konzultacích mezi zhotovitelem a generálním projektantem stavby, kontrola postupu prací dle harmonogramu výstavby a dle limitních termínů smluv, jednání s úřady objednatele, zpracování pravidelných zpráv o stavbě s materiálnem a plnění harmonogramu výstavby, jakož i vyhodnocení průběhu stavby“. Navrhovatel uvedl celkovou hodnotu projektu 1 500 000 000 Kč a cenu jím poskytnuté služby 23 293 627 Kč.

76. Zadavatel „Výzvou k doplnění dokladů podle ustanovení § 46 ZZVZ“ ze dne 13. 6. 2025 (dále jen „žádost o objasnění č. 1“) vyzval navrhovatele k doplnění údajů, ze kterých by bylo zřejmé, že u obou referenčních zakázek „jde o ukončenou zakázku a že činnost souvisela s výstavbou zařízení v energetice“ a že v případě referenční zakázky č. 1 „cena za služby za technický dozor investora nebo správce stavby byla minimálně Kč 10 000 000“.

77. V odpovědi ze dne 25. 6. 2025 (dále jen „objasnění nabídky č. 1“) navrhovatel zadavateli doložil následující doklady.

K referenční zakázce č. 1 doložil navrhovatel nové čestné prohlášení, v němž uvedl, že předmětem této zakázky byla „komplexní inženýrská činnost“, která zahrnovala následující činnosti:

„Projektová příprava:

Součinnost při obstarání vstupních podkladů pro vypracovaní dokumentace k žádosti pro vydaní územního rozhodnuti (dále též DUR) a projektové dokumentace k žádosti pro vydaní stavebního povolení (dále též DSP), resp. dokumentace pro sloučené územní a stavební řízeni (dále též DUSR),
Součinnost vykonavatele s objednatelem a projektantem při detailním vymezení pozemku dotčených výstavbou a specifikace projektových podkladů a jejich časového sledu vypracovaní v rámci prací na DUR a DSP (DUSR) pro navazující řízení,
Součinnost vykonavatele s objednatelem při organizovaní kontrolních dnů, koordinačních jednáních, oponentním řízení (technicko-inženýrská oponentura projektových prací) v průběhu vstupní konzultace, průběžných konzultací a závěrečné konzultace v rámci zpracovaní DUR, DSP, resp. DUSR, a realizační projektové dokumentace (dále též RPO) akce a účast na těchto jednáních,
Součinnost při vlastním výběru projektanta DUR a DSP, RPO,
Projednaní DUR a DSP (DUSR) nebo jejich části s dotčenými organy statní správy (dále též DOSS) a ostatními subjekty nebo účastníky řízení a zajištěni vyjádřeni nebo rozhodnuti těchto DOSS a účastníku výstavby,
Součinnost. vykonavatele s projektantem při vypracovaní DUR a PDSP (DUSR) v oblasti projednávaní dokumentace s DOSS a účastníky řízení a zajišťování jejich stanovisek,
Zajištěni řádného převzetí vyhotovených projektových dokumentací od zhotovitelů.
Zajištění stanovisek dotčených orgánů a institucí pro vyřízení stavebního povolení stavby

Příprava a výběr zhotovitele díla:

Součinnost objednatele při zpracování struktury zadání pro výběrové řízení podle zákona č.137/2006 Sb.
Součinnost při vypracování vlastní zadávací dokumentace vč. výkazu výměr pro výběrové řízení akce
Součinnost v průběhu výběrového řízení podle zákona č.137/2006 Sb.

Realizace díla:

Předání staveniště realizátorům díla
Součinnost při koordinaci prací mezi vybranými zhotoviteli díla
Výkon funkce trvalého stavebního a technického dozoru s každodenní osobní účastí pověřených zaměstnanců vykonavatele na stavbě.
Organizace a účast na řídících a kontrolních dnech stavby
Spolupráce s projektantem a zhotovitelem při provádění nebo navrhování opatření na odstraňování vad projektové dokumentace
Kontrola dodržování technologických postupů dle ČSN, TN ČEPS a PD
Kontrola vedení stavebního deníku
Účast při provádění předepsaných zkoušek
Kontrola postupu prací a dodržování termínů podle časového plánu stavby
Kontrola realizovaného díla v souladu se schválenou PD
Účast při ostatních úkonech jako je přebírání jednotlivých částí díla, kontrola demontovaného materiálu, kontrola odstraňování vad a nedodělků

Kolaudace díla a podklady pro ukončení akce: veškerá součinnost při přípravě a kolaudaci díla.“

Současně navrhovatel uvedl, že „finanční výše za poskytnuté služby“ činila 9 990 999 Kč bez DPH (12 087 900 Kč vč. DPH), a potvrdil, že šlo o výstavbu zařízení v energetice, když zařízení bylo uvedeno do provozu dne 10. 3. 2018.

K referenční zakázce 2 doložil navrhovatel nové čestné prohlášení a referenční list, v nichž uvedl, že zařízení bylo uvedeno do trvalého provozu dne 31. 3. 2023 a že šlo o „vysokotlaký plynovod (VTL plynovod)“.

78. Zadavatel „Výzvou k doplnění podle ustanovení § 46 ZZVZ“ ze dne 7. 7. 2025 (dále jen „žádost o objasnění č. 2“) vyzval navrhovatele ve vztahu k referenční zakázce č. 1 k doplnění údaje „jaká byla cena služby za činnost technického dozoru investora nebo správce stavby“, neboť její cena byla 9 990 000 Kč bez DPH a „zakázka zahrnovala nikoliv pouze činnost technického dozoru investora nebo správce stavby, ale rovněž další činnosti (jednalo se o komplexní inženýrskou činnost, tj. zahrnovala i projektovou přípravu a přípravu na výběr zhotovitele) a z čestného prohlášení nelze zjistit, jaká je cena služby za činnost technického dozoru investora nebo správce stavby“.

79. V odpovědi ze dne 10. 7. 2025 (dále jen „objasnění nabídky č. 2“) navrhovatel zadavateli sdělil, že dle jeho přesvědčení dokládaná činnost odpovídá pojmu „správce stavby“ nebo „technický dozor investora“ jako celek, a tedy daná reference svojí celkovou hodnotou splňuje požadavek zadavatele. Navrhovatel dále uvedl, že vzhledem k povaze plnění, jež bylo pojato jako ucelený výkon inženýrských služeb, nebyly jednotlivé činnosti finančně rozděleny. Současně navrhovatel zadavateli doložil „pro vyloučení všech pochybností“ čestné prohlášení k další referenční zakázce:

· Referenční zakázka č. 3: „TR Bězděčín I a T402 (Výkon TDS v rámci kontrolní inženýrské činnosti)“, v jejímž případě navrhovatel v čestném prohlášení popsal činnosti, které byly předmětem této zakázky, jako: „komplexní inženýrská činnost“, která zahrnovala následující činnosti:

„Projektová příprava:

Součinnost při obstarání vstupních podkladů pro vypracovaní dokumentace k žádosti pro vydaní územního rozhodnuti (dále též DUR) a projektové dokumentace k žádosti pro vydaní stavebního povolení (dále též DSP), resp. dokumentace pro sloučené územní a stavební řízeni (dále též DUSR),
Součinnost vykonavatele s objednatelem a projektantem při detailním vymezení pozemku dotčených výstavbou a specifikace projektových podkladů a jejich časového sledu vypracovaní v rámci prací na DUR a DSP (DUSR) pro navazující řízení,
Součinnost vykonavatele s objednatelem při organizovaní kontrolních dnů, koordinačních jednáních, oponentním řízení (technicko-inženýrská oponentura projektových prací) v průběhu vstupní konzultace, průběžných konzultací a závěrečné konzultace v rámci zpracovaní DUR, DSP, resp. DUSR, a realizační projektové dokumentace (dále též RPO) akce a účast na těchto jednáních,
Součinnost při vlastním výběru projektanta DUR a DSP, RPO,
Projednaní DUR a DSP (DUSR) nebo jejich části s dotčenými organy statní správy (dále též DOSS) a ostatními subjekty nebo účastníky řízení a zajištěni vyjádřeni nebo rozhodnuti těchto DOSS a účastníku výstavby,
Součinnost. vykonavatele s projektantem při vypracovaní DUR a PDSP (DUSR) v oblasti projednávaní dokumentace s DOSS a účastníky řízení a zajišťování jejich stanovisek,
Zajištěni řádného převzetí vyhotovených projektových dokumentací od zhotovitelů.
Zajištění stanovisek dotčených orgánů a institucí pro vyřízení stavebního povolení stavby
Příprava a výběr zhotovitele díla:
Součinnost objednatele při zpracování struktury zadání pro výběrové řízení podle zákona č.137/2006 Sb.
Součinnost při vypracování vlastní zadávací dokumentace vč. výkazu výměr pro výběrové řízení akce
Součinnost v průběhu výběrového řízení podle zákona č.137/2006 Sb.

Realizace díla:

Předání staveniště realizátorům díla
Součinnost při koordinaci prací mezi vybranými zhotoviteli díla
Výkon funkce trvalého stavebního a technického dozoru s každodenní osobní účastí pověřených zaměstnanců vykonavatele na stavbě.
Organizace a účast na řídících a kontrolních dnech stavby
Spolupráce s projektantem a zhotovitelem při provádění nebo navrhování opatření na odstraňování vad projektové dokumentace
Kontrola dodržování technologických postupů dle ČSN, TN ČEPS a PD
Kontrola vedení stavebního deníku
Účast při provádění předepsaných zkoušek
Kontrola postupu prací a dodržování termínů podle časového plánu stavby
Kontrola realizovaného díla v souladu se schválenou PD
Účast při ostatních úkonech jako je přebírání jednotlivých částí díla, kontrola demontovaného materiálu, kontrola odstraňování vad a nedodělků

Kolaudace díla a podklady pro ukončení akce: veškerá součinnost při přípravě a kolaudaci díla.“

Současně navrhovatel uvedl, že „finanční výše za poskytnuté služby“ činila 10 970 000 Kč bez DPH (13 273 700 Kč vč. DPH), a potvrdil, že šlo o výstavbu zařízení v energetice, když zařízení bylo uvedeno do provozu dne 30. 9. 2015.

80. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl následující odůvodnění:

„Vzhledem k tomu, že [referenční zakázka č. 1], kterou Účastník doložil, neobsahovala údaje, ze kterých by bylo zřejmé, že jde o ukončenou zakázku, že činnost souvisela s výstavbou zařízení v energetice, a dále údaj, že cena za služby správce stavby nebo technického dozoru investora byla minimálně 10.000.000 Kč, vyzval zadavatel poprvé Účastníka k doplnění dokladů podle § 46 ZZVZ (dále jen ‚Výzva č. 1‘).

Účastník následně v reakci na Výzvu č. 1 doložil zadavateli doplněné čestné prohlášení o [referenční zakázce 1] ze dne 24. 6. 2025. Toto doplněné čestné prohlášení o [referenční zakázce č. 1] však nebylo možné považovat za významnou zakázku ve smyslu zadávací dokumentace, neboť cena služby technického dozoru investora nebo správce stavby nečinila minimálně 10.000.000 Kč, nadto čestné prohlášení obsahovalo také jiné činnosti mimo rámec správce stavby a technického dozoru stavby (např. projektovou přípravu, výběr zhotovitele). Z tohoto důvodu, vyzval zadavatel opětovně Účastníka k doplnění dokladů podle § 46 ZZVZ, kdy konkrétně zadavatel požadoval objasnění [referenční zakázky č. 1] tak, aby bylo zřejmé, jaká byla cena služby za toliko činnost správce stavby a technického dozoru stavby.

Účastník zadavateli dne 10. 7. 2025 zaslal objasnění a doplnění nabídky (…). Nad rámec tohoto odůvodnění zaslal Účastník zadavateli také nové čestné prohlášení o [referenční zakázce č. 3].

Zadavatel se neztotožňuje s vysvětlením Účastníka, podle něhož nebylo možné samostatně vyčíslit cenu za činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby, a považuje takové odůvodnění za nedostatečné. Velká část činností vyjmenovaných v [referenční zakázce č. 1] tvořila právě činnosti, které pod činnost technického dozoru investora nebo správce stavby podřadit nelze (projektová příprava, výběr zhotovitele). Zadavatel má za to, že pod požadované činnosti je možné podřadit až činnosti spojené s realizací díla. Technický dozor investora pravidelně kontroluje kvalitu a správnost stavebních prací. Odpovídá za technickou, finanční, časovou a administrativní správu stavby. Správce stavby, resp. technický dozor investora zajišťuje, aby realizace stavby probíhala podle plánu, byla v souladu s právními předpisy pro stavbu, byla kvalitní a bezpečná. Úlohou technického dozoru investora však nejsou činnosti spočívající s projektovou přípravou stavby, inženýringem stavby (činnosti potřebné při přípravě stavebního záměru a zajištění stavebního povolení) či výběrem zhotovitele stavby. Tyto činnosti spadají pod projektové či další činnosti, jejich poskytnutí není předmětem této veřejné zakázky a jejichž reference zadavatel nepožadoval.

Účastník však ani na opakovanou výzvu k objasnění nabídky a doplnění podkladů podle § 46 ZZVZ nedoložil realizaci významné zakázky spočívající v realizaci zakázky na technický dozor investora nebo správce stavby, jejichž hodnota činí minimálně deset (10) milionů Kč. Účastník doložil seznam provedených zakázek, kdy v případě [referenční zakázky č. 1] a [referenční zakázky č. 3] tyto v sobě zahrnovaly rovněž činnosti spočívající v projektové přípravě a inženýringu stavby či činností souvisejících s výběrem zhotovitele, avšak ani na opakovanou výzvu nedoložil, jaká byla hodnota části těchto významných zakázek spočívající právě v činnostech technického dozoru investora nebo správce stavby. Tuto skutečnost přitom mohl doložit např. podrobnějším rozpadem činností uvedeným v seznamu významných zakázek, uzavřenou smlouvou s objednatelem, vyúčtováním činností apod.

Z tohoto důvodu nemohl zadavatel jednoznačně posoudit, zda cena služby technického dozoru investora nebo správce stavby činila požadovaných 10.000.000 Kč dle zadávací dokumentace.

Účastníkem poskytnutá [referenční zakázka č. 3] vykazovala totožné vady jako [referenční zakázka č. 1]. Ani [referenční zakázka č. 3] jednoznačně nedokládala, zda cena služby technického dozoru investora nebo správce stavby činila požadovaných 10.000.000 Kč.

Z výše uvedeného důvodu, rozhodl zadavatel o vyloučení účastníka zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ, neboť doklady předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly objasněny nebo doplněny na základě žádosti zadavatele podle § 46 ZZVZ.“

Právní posouzení

81. Předmětem vedeného správního řízení je posouzení otázky, zda zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, když k jeho vyloučení přistoupil s odkazem na § 48 odst. 2 písm. b) zákona, a to s odůvodněním, že navrhovatel ani na opakovanou výzvu k objasnění nabídky nedoložil vyhovující reference, tj. „minimálně dvě (2) zakázky na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice v minimální hodnotě jedné zakázky pětset (500) milionů Kč“, u nichž „cena služby za technický dozor investora nebo správce stavby na každé zakázce musí být minimálně deset (10) milionů Kč“. Dle zadavatele totiž navrhovatelem doložené referenční zakázky č. 1 a č. 3 zahrnovaly i činnosti spočívající v projektové přípravě, inženýringu stavby a činnosti související s výběrem zhotovitele, avšak ani na opakovanou výzvu navrhovatel nedoložil jaká byla hodnota části těchto referenčních zakázek spočívající ve výkonu technického dozoru investora nebo správce stavby. Z uvedeného důvodu údajně zadavatel nemohl jednoznačně posoudit, zda cena služby technického dozoru nebo správce stavby činila 10 mil. Kč.

82. Navrhovatel argumentuje tím, že doložil reference vyhovující znění předmětné zadávací podmínky, jež umožňovala i doložení zkušenosti se správou stavby, přičemž uvedená podmínka nevyžadovala, aby do referenční hodnoty správy stavby byly započteny pouze činnosti poskytované v rámci realizační fáze stavby, tj. aby nebyly započteny činnosti poskytované v předrealizační fázi stavby. Dle navrhovatele tak bylo povinností zadavatele zohlednit referenci na správu stavby v celém rozsahu, a to bez ohledu na to, jaká byla hodnota činností poskytovaných při samotné realizaci stavby.

83. Oproti tomu zadavatel je přesvědčen, že s ohledem na předmět veřejné zakázky, jímž je činnost technického dozoru investora ve fázi realizace stavby, mělo být zřejmé, že v případě prokazování kvalifikace zkušenostmi s výkonem správy stavby mají být doloženy a započteny pouze činnosti poskytované v rámci správy stavby, které se týkaly realizační fáze stavby.

84. Úřad nejprve obecně uvádí, že zákon dává zadavateli v § 48 oprávnění (a v některých případech přímo povinnost) vyloučit účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je však zároveň dle § 48 odst. 1 zákona v možnosti vyloučení ze zadávacího řízení limitován, a to tak, že k němu může přistoupit výlučně z důvodů zákonem aprobovaných. Mezi tyto zákonné důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanové lhůtě nedoložil. Rovněž tak může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení z důvodu uvedeného v § 48 odst. 2 písm. b) zákona, jestliže předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

85. Při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) je zároveň povinností zadavatele dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, tj. i zásadu transparentnosti. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti přitom obstojí pouze takový postup zadavatele při vyloučení účastníka zadávacího řízení, který je předvídatelný, čitelný a přezkoumatelný. Důvody pro vyloučení tak musí mít oporu v zadávací dokumentaci a musí být objektivně ověřitelné.

86. Z rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že jsou dány důvody pro vyloučení předvídané v zadavatelem uplatněném ustanovení zákona. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku tak musí být zřejmé, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení skutečně existují. Vyloučení účastníka ze zadávacího řízení totiž představuje jeden z nejzávažnějších zásahů do průběhu zadávacího řízení spojený se zcela zásadními důsledky ve sféře vyloučeného účastníka, a proto jsou v souvislosti s tímto úkonem kladeny na soulad postupu zadavatele se zákonem značně vysoké nároky.

87. V kontextu uvedeného přistoupil Úřad k posouzení otázky, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení.

K výkladu řešené zadávací podmínky

88. Úřad nejprve vzal v úvahu, jak byl řešený požadavek definován v zadávací dokumentaci.

89. Ze znění zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel požadoval, aby dodavatelé k prokázání technické kvalifikace doložili zkušenost s realizací alespoň 2 zakázek na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice v hodnotě min. 500 mil. Kč pro každou takovou realizaci. Současně zadavatel požadoval, aby cena služby za technický dozor investora nebo správce stavby na každé takové realizaci dosahovala finanční hodnoty min. 10 mil. Kč. Zadavatel k tomu v zadávací dokumentaci upřesnil, že dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního požadavku předložením čestného prohlášení, v němž bude u každé reference uveden její rozsah a základní parametry, doba a místo provedení, datum uvedení zařízení do provozu a kontaktní údaje na objednatele pro možnost ověření reference.

90. Zadávací dokumentace tedy umožňovala doložit danou kvalifikační zkušenost prostřednictvím zakázek na technický dozor investora anebo zakázek na správu stavby, pakliže byla každá taková služba realizována při výstavbě zařízení v energetice v hodnotě min. 500 mil. Kč a cena za technický dozor investora či za správu stavby činila min. 10 mil. Kč.

91. Je tedy zřejmé, že z věcného hlediska zadavatel připustil i možnost doložit zkušenost se správou stavby.

92. Bližší definici pojmu „správce stavby“ zadavatel součástí zadávací dokumentace neučinil. Zadavatel tedy nijak nespecifikoval, v jaké konkrétní fázi stavebního projektu měla (anebo nesměla) být referenční správa stavby vykonávána. Stejně tak zadavatel nijak nespecifikoval, jaké konkrétní činnosti měly (anebo naopak nesměly) být v rámci referenční správy stavby obsaženy. Zadavatel si tedy nevyhradil, aby se reference na správu stavby vztahovala pouze k vlastní realizaci stavby, resp. aby se nevztahovala i k předrealizační fázi stavby. Z formulace dané zadávací podmínky ani nevyplývá, že by součástí reference na správu stavby nemohly být činnosti správce stavby související s projektovou přípravou a s výběrem zhotovitele stavby.

93. Z finančního hlediska měla požadovaná hodnota referenční správy stavby činit min. 10 mil. Kč.

94. Úřad k tomu zdůrazňuje, že zadavatel nespecifikoval, zda má jít o hodnotu 10 mil. Kč bez DPH anebo 10 mil. Kč včetně DPH. Z uvedené formulace tak nelze dovodit, že by referenční správa stavby musela být dodavatelem poskytnuta za cenu min. 10 mil. Kč bez DPH, resp. že by nemohla dostačovat cena min. 10 mil. Kč včetně DPH.

95. Současně zadavatel v zadávací dokumentaci nijak nespecifikoval, z jaké konkrétní fáze stavebního projektu měla (anebo nesměla) být odvozena referenční hodnota správy stavby. Stejně tak zadavatel nijak nespecifikoval, jaké konkrétní činnosti obsažené v referenční správě stavby měly (anebo naopak neměly) být zahrnuty do hodnoty takové reference. Zadavatel si tedy nevyhradil, aby se referenční hodnota v případě správy stavby odvozovala pouze od hodnoty činností vztahujících se k vlastní realizaci stavby, resp. aby se hodnota činností poskytovaných v rámci předrealizační fáze stavby do hodnoty referenčního plnění nezapočítávala. Z formulace dané zadávací podmínky ani nevyplývá, že by od hodnoty reference na správu stavby měla být odečtena hodnota činností souvisejících s projektovou přípravou a výběrem zhotovitele stavby.

96. Lze tedy shrnout, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel omezil možnost doložit reference i správou stavby, která byla vykonávána i v předrealizační fázi stavby a která jako taková zahrnovala i činnosti týkající se projektové přípravy a výběru zhotovitele stavby, resp. že by zadavatel omezil možnost započítat do hodnoty reference na správu stavby i hodnotu činností vykonávaných v předrealizační fázi stavby, tj. i hodnotu činností souvisejících s projektovou přípravou a výběrem zhotovitele stavby.

97. Úřad dále řešil, zda pro přiměřeně odborně zdatné dodavatele působící na relevantním trhu bylo možné dojít k odlišnému výkladu daného požadavku, než jaký plynul z jeho znění v zadávací dokumentaci. Úřad tedy posuzoval, zda mohl vyplynout z příslušných právních norem či z odborné terminologie a běžné praxe na daném trhu i užší výklad daného požadavku, tj. že hodnota referenční správy stavby má odrážet pouze hodnotu činností správce stavby vykonávaných jen ve fázi realizace stavby, a tedy bez započtení hodnoty činností týkajících se projektové přípravy a výběru zhotovitele.

98. Úřad se tak blíže zabýval výkladem pojmu „správa stavby“.

99. Zatímco v případě technického dozoru stavebníka vyplývá ze zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), že vykonává dozor nad prováděním stavby a že jde tedy o dozorové činnosti při realizaci stavby, v případě správce stavby není mezi zadavatelem a navrhovatelem sporu o tom, že tento pojem není definován žádným právním předpisem, a že tedy neexistuje žádná závazná definice daného pojmu. Stejně tak není mezi zadavatelem a navrhovatelem sporu o tom, že role správce stavby se odvíjí od smluvních ujednání dle libovolné volby konkrétního objednatele. Zadavatel i navrhovatel shodně uvádějí, že správce stavby může být zasmluvněn pro výkon různého spektra činností, a tedy v praxi rozsah jeho činností plně závisí na obsahu konkrétní smlouvy.

100. Jak přitom lze dovodit z veřejných zdrojů[2], obecně řečeno je i s odkazem na mezinárodní smluvní vzory FIDIC podstatou činnosti správce stavby správa stavebního projektu, dozor nad kvalitou, náklady a časem, řešení změn stavby, nároků zhotovitele a případných sporů a komunikace mezi zúčastněnými subjekty. Správce stavby tedy koordinuje, kontroluje a zajišťuje hladký průběh stavebního projektu v souladu s projektovou dokumentací, časovým harmonogramem, rozpočtem i právními předpisy a smlouvami. Jeho role v praxi není nijak ohraničená a může se překrývat s funkcemi technického dozoru investora i projektového manažera, resp. tyto funkce může v sobě zahrnovat. Správa stavby tak může představovat nejen samotný dozor nad realizací stavby, nýbrž i výkon jiných činností, a lze tedy uvést, slovy zadavatele, že správa stavby je „nadmnožinou“ technického dozoru stavby. Pojem „správa stavby“ lze tak nepochybně považovat za pojem obsahově širší než pojem „technický dozor stavby“, přičemž činnosti technického dozoru stavby jsou ve správě stavby rovněž obsaženy.

101. Úřad nezpochybňuje tvrzení zadavatele vyplývající z jeho vyjádření k návrhu, že v praxi nemusí správa stavby zahrnovat vždy výkon činností i v rámci předrealizační fáze, tedy že může být správce stavby sjednán pouze na koordinaci prací na stavbě a technický dohled, tj. pro výkon činností spojených s vlastní realizací stavby. Správce stavby tedy nepochybně může vykonávat pouze činnosti ve fázi realizace stavby (kontrolu kvality a správnosti stavebních prací dle plánů, smluv a předpisů), tj. činnosti fakticky odpovídající technickému dozoru investora, a v předrealizační fázi výstavbového projektu nemusí vůbec působit.

102. Zároveň je však zřejmé, že v praxi není nikterak neobvyklé, a to ani u smluv dle mezinárodních smluvních vzorů FIDIC, že správce stavby vykonává kompletní správu projektu vč. jeho přípravy (spolupráce na zadání stavby a výběru projektanta, kontrola projektové dokumentace, rozpočtu a harmonogramu, spolupráce při výběrovém řízení na dodavatele a zajištění potřebných povolení), dále organizaci a řízení vlastní výstavby (koordinace dodavatelů, dozoru a projektanta, kontrola plnění termínů, rozpočtu a kvality prováděných prací a použitých materiálů, sledování změn projektu a jejich dopadů na ceny a čas), technický a administrativní dozor (kontrola dodržování stavebních předpisů a norem, vedení stavebního deníku, účast na kontrolních dnech, příprava podkladů pro kolaudaci), finanční a smluvní kontrola (kontrola fakturace a schvalování plateb, řešení víceprací a méněprací, kontrola čerpání rozpočtu), rozhodování o nárocích zhotovitele, řešení sporů atd.[3] Lze říci, že taková účast správce stavby na celém projektu vč. předrealizační fáze projektu může mít své opodstatnění zejména u větších a složitějších staveb, kdy jeho přítomnost v projektu již od jeho počátku může představovat určitou záruku, že z titulu své odbornosti přispěje ke kvalitnímu nastavení podkladů pro hladký průběh celého projektu a že si fakticky vytvoří nástroje sám pro sebe, pomocí kterých bude budoucí výstavbu bezproblémově řídit[4].

103. Uvedený závěr vyplývá i z vyjádření Úřadem oslovených subjektů působících v oboru stavebnictví, tj. správcovství stavby „může zahrnovat činnosti jak v přípravné, tak i v realizační fázi projektu“ (dodavatel Hroší stavby Morava a.s.), tedy „správce stavby může působit nejen ve fázi realizace stavby, ale také ve fázi její přípravy“ (Svaz podnikatelů ve stavebnictví).

104. Ostatně i sám zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že sice nelze učinit obecný závěr, že správa stavby standardně zahrnuje vedle činností odpovídajících technickému dozoru stavby i činnosti v rámci předrealizační fáze projektu, nicméně zároveň je z jeho vyjádření patrné, že možnosti působení správce stavby i v přípravné fázi stavebního projektu si je vědom. Stejně tak ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel uvádí, že správa stavby může zahrnovat i předrealizační činnosti a je „nadmnožinou“ technického dozoru stavby.

105. Dle Úřadu tedy nemůže být pochyb o tom, že rozptyl působení správce stavby v projektu z pohledu rozsahu jeho činností v rámci různých fází projektu může být obecně značný, přičemž nelze konstatovat, že by některá forma účasti správce stavby na projektu byla na daném trhu standardní. Je tedy zřejmé, že nelze jednoznačně definovat, které činnosti v rámci jaké fáze stavebního projektu do činnosti správce stavby standardně (automaticky) patří a které nikoliv. Úřad opakuje, že v praxi může existovat mnoho možných forem výkonu správy stavby, přičemž vždy záleží na konkrétních požadavcích objednatele. Správce stavby tedy běžně může působit pouze v realizační fázi projektu při samotné realizaci stavby, stejně tak však může působit i v přípravné fázi projektu a v jejím rámci spolupracovat na projektové přípravě i výběru zhotovitele.

106. Úřad tak má za to, že ani z běžné praxe na příslušném trhu jednoznačně nevyplývá, že by správa stavby vždy zahrnovala jen činnosti týkající se vlastní realizace stavby a že by nikdy nezahrnovala i přípravné činnosti prováděné v předrealizační fázi výstavbového projektu, tj. spolupráci na projektové přípravě a na výběru zhotovitele stavby.

107. Dále se Úřad blíže zabýval výkladem pojmu „výstavba“.

108. Úřad má sice za to, že požadoval-li zadavatel doložit zkušenost se zakázkami „na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice“, směřovalo použití pojmu „při výstavbě“ v této souvislosti k tomu, aby se příslušná zkušenost týkala energetického zařízení.

109. Nicméně i přesto Úřad zkoumal, zda použití pojmu „při výstavbě“ nemohlo v souvislosti se správou stavby vést k výkladu, že referenční správa stavby musela být realizována výhradně při vlastní realizaci stavby, resp. že její hodnota měla být odvozena od hodnoty správy stavby při vlastní realizaci stavby.

110. Z vyjádření Úřadem oslovených subjektů působících v oboru stavebnictví lze shrnout, že pod pojmem „výstavba“ lze rozumět komplexní proces zahrnující všechny fáze stavebního projektu od přípravy projektu, přes realizační činnosti až po uvedení do provozu. Oslovení dodavatelé shodně definovali, že výstavba je proces vzniku stavby se všemi fázemi a činnostmi souvisejícími s celým stavebním projektem, tj. s činnostmi, které jsou nutné pro řádnou realizaci stavby a přímo souvisejí se samotnou realizací. Dle oslovených subjektů tedy výstavba není omezena pouze na realizaci vlastní stavby, tj. na vlastní stavebně-montážní činnosti spjaté s místem realizace stavby, jejichž přímým výsledkem je hmotná stavba, nýbrž jde o širší spektrum činností počínající projektovou přípravou, přes zajištění potřebných povolení, majetkoprávní přípravu, výběr zhotovitele, vlastní realizaci stavebních prací, zkušební provoz až po kolaudaci a případně určité fáze po kolaudaci (odstraňování vad, opakované zkoušky atp.). Je tedy zřejmé, že za součást výstavby je obecně považována i předrealizační fáze projektu, přičemž konkrétní výčet činností se může různit s ohledem na podstatu a charakter stavby. Výstavbou se tak dle vnímání oslovených subjektů rozumí nejen samotné stavební a montážní práce, ale rovněž činnosti organizační, technické a právní povahy, které jsou nutné pro řádnou realizaci stavby a s touto realizací souvisejí a mají k ní určitou vazbu. Uvedený výklad lze dovodit i ze stavebního zákona, např. s přihlédnutím k § 155 stavebního zákona.

111. Dle Úřadu tak lze uzavřít, že pojem „výstavba“ je možné chápat jako veškeré činnosti během veškerých fází výstavbového projektu, tedy i činnosti vykonávané v předrealizační fázi projektu, a to i související činnosti technického a právního charakteru, za něž mohou být považovány i projektová příprava a dle většinového názoru oslovených subjektů i výběr zhotovitele (pouze dodavatel POHL cz a.s. uvádí, že on sám výběr zhotovitele za součást výstavby nepovažuje, nicméně jeho zařazení do procesu výstavby připouští).

112. Úřad tak má za to, že ani z formulace, že zadavatel požadoval zkušenost se zakázkami „na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice“, nevyplývá, že by se referenční správa stavby musela týkat pouze vlastní realizace stavby a že by nemohla zahrnovat i přípravné činnosti prováděné v předrealizační fázi výstavbového projektu, tj. i spolupráci na projektové přípravě a na výběru zhotovitele.

113. Souhrnně tak Úřad uzavírá, že ani ze znění řešené zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci ani z jejího možného výkladu vycházejícího z výkladů pojmu „správce stavby“ a „správce stavby při výstavbě zařízení v energetice“ tak, jak jsou běžně v praxi na příslušném trhu chápány, nebylo možné dojít k výkladu, že bylo povinností dodavatelů doložit v případě prokazování zkušeností prostřednictvím správy stavby pouze takovou správu stavby, která byla vykonávána výhradně při vlastní realizaci stavby, resp. že do referenční hodnoty mohly být započítány výhradně činnosti správce stavby realizované při vlastní realizaci stavby, nikoliv v předrealizační fázi výstavbového projektu (tj. cena za spolupráci na projektové přípravě a na výběru zhotovitele).

114. Uvedený závěr ohledně výkladu řešené zadávací podmínky podporují rovněž vyjádření Úřadem oslovených subjektů působících v oboru stavebnictví. Z jejich vyjádření lze shrnout, že správce stavby může na rozdíl od technického dozoru investora, jehož činnost se vztahuje k realizaci stavby, působit nejen ve fázi realizace stavby, ale rovněž ve fázi její přípravy. Z uvedeného důvodu tak dle oslovených subjektů s ohledem na zadavatelem definovaný požadavek mohly předkládané reference „zahrnovat i činnosti správce stavby realizované v přípravné fázi projektu“ (Svaz podnikatelů ve stavebnictví v České republice), přičemž „pro ověření schopnosti dodavatele plnit daný předmět veřejné zakázky nemělo být podstatné, zda bylo referenční správcovství stavby realizováno výhradně ve fázi realizace, nebo zda bylo poskytnuto jak ve fázi realizace, tak v rámci předrealizační fáze daného projektu“ (dodavatel PORR a.s.), tedy referenční správa mohla být poskytována i v rámci předrealizační fáze projektu, neboť „i předrealizační fáze je součástí výstavby“ (dodavatel POHL cz a.s.) a zadavatel by měl „uznat veškerou technickou kvalifikaci splňující tuto definici, tedy i v rámci předrealizační fáze projektu“ (dodavatel METROSTAV DIZ s.r.o.). Z vyjádření dodavatele SWIETELSKY stavební s.r.o. sice vyplývá, že dle jeho názoru, má-li vybraný dodavatel poskytovat své služby při realizaci stavby, měly by se reference vztahovat rovněž k realizační fázi projektu, nicméně zároveň z jeho vyjádření plyne, že v případě reference, která se vztahuje k celému výstavbovému projektu, v níž jsou v ní obsaženy i služby týkající se realizační fáze projektu, může být taková reference relevantní z pohledu schopnosti prokázat kvalifikaci dodavatele poskytovat služby v realizační fázi projektu. Ani z vyjádření tohoto dodavatele tedy nevyplývá, že by neměla hodnota reference na správu stavby zahrnovat hodnotu činností v předrealizační fázi, pakliže současně byla vykonávána správa stavby i ve fázi realizace stavby.

115. Dodavatel Hroší stavby Morava a.s. vyjádřil názor, že při posuzování referencí je „vhodné zohlednit věcný obsah vykonávaných činností, nikoli pouze formální označení role nebo fázi projektu“. Z tohoto vyjádření tedy vyplývá, že by nebylo dostatečné ani vycházet pouze z fáze projektu a zadavatel by měl spíše definovat požadavek na referenční správu stavby z hlediska konkrétního obsahu jeho činností, tj. nastavit řešenou zadávací podmínku jinak. K tomu Úřad nicméně uvádí, že je právem a odpovědností zadavatele stanovit požadavek na doložení referencí dle svého uvážení (k tomu blíže dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž předmětem vedeného správního řízení není posouzení otázky, zda byla daná zadávací podmínka nastavena vhodně, nýbrž jak má být vykládána. Z tohoto pohledu tudíž nejsou uvedené úvahy o vhodnosti nastavení požadavku na kvalifikaci pro posouzení zde šetřeného případu věcně relevantní, a ani tak nejsou nikterak v rozporu s jednoznačnými závěry vyplývajícími ze stanovisek ostatních dodavatelů.

116. V šetřené věci tedy zadavatel žádnou zužující podmínku součástí kvalifikačního požadavku neučinil, a byť daný kvalifikační požadavek nastavil ve výsledku skutečně značně široce a možná způsobem neodpovídajícím jeho původnímu úmyslu, jak nyní tvrdí, bylo jeho povinností přijmout i nabídky odpovídající širšímu výkladu dané zadávací podmínky, byť původně nezamýšlenému. Zároveň nelze dovodit, že by jeho šíře způsobila nejasnost dané zadávací podmínky ve smyslu § 36 odst. 3 zákona, jež by bránila dodavatelům v podání nabídek a jež by znemožňovala průměrně odborně zdatnému dodavateli danému požadavku porozumět či by na něj kladla nepřiměřené požadavky pro jeho pochopení.

117. I z tohoto pohledu tedy je nutné vykládat danou zadávací podmínku optikou jejího „širokého“ nastavení v zadávací dokumentaci, tedy že nebylo nutné doložit v případě prokazování zkušenosti prostřednictvím správy stavby pouze takovou zkušenost se správou stavby, která byla vykonávána výhradně při vlastní realizaci stavby, resp. že nebylo nutné, aby referenční hodnota odrážela činnosti správce stavby týkající se výhradně vlastní realizace stavby a nezahrnovala i hodnotu za činnosti při projektové přípravě a na výběru zhotovitele. Uvedený výklad je zároveň možné považovat za racionální a z pohledu subjektů působících na daném trhu za srozumitelný a běžný, jak dokládá i Úřadem provedené šetření na trhu.

118. Úřad poznamenává, že nepřehlédl, že předmětem řešené veřejné zakázky je pouze výkon činnosti technického dozoru investora ve fázi realizace stavby, jehož podstatou má být koordinace řízení stavebně-montážních prací a kontrola jejich provádění, tedy výkon činností při vlastní realizaci a dokončení stavby.

119. Staví-li však zadavatel svou argumentaci o výkladu dané zadávací podmínky právě na účelu a předmětu veřejné zakázky s tím, že již na základě předmětu veřejné zakázky mělo být dle jeho názoru zřejmé, že mají být předkládány pouze reference, „jejichž předmětem byl výkon činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby v rámci realizační fáze díla“, a že tedy „zahrnovala-li jedna služba činnosti v rámci realizační fáze díla i v rámci předrealizační fáze díla, je nezbytné, aby cena za výkon činností v rámci realizační fáze činila nejméně deset milionů korun českých“, pak k tomu uvádí Úřad následující.

120. Platí, že je to zadavatel, kdo má výlučné právo koncipovat zadávací podmínky (požadavky na technickou kvalifikaci a způsoby jejího prokázání nevyjímaje) zcela dle svého uvážení, aby co nejlépe reflektovaly jeho konkrétní potřeby, a závisí tedy výhradně na jeho úvaze, v jaké konkrétní podobě zadávací podmínky vymezí, pokud při jejich stanovení postupuje v souladu se zákonem.

121. Zároveň však platí, že jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení je řádné stanovení zadávacích podmínek, přičemž právě na zadavateli leží plná odpovědnost za jejich nastavení. Zadavatel tedy nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak plyne explicitně z § 36 odst. 3 zákona. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plynerovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel tedy musí vymezit zadávací podmínky, tj. i požadavky na prokázání technické kvalifikace, dostatečně podrobně v nezbytnostech pro zpracování nabídky, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad či nevyvolávaly pochybnosti o správnosti jejich výkladu, a aby na jejich základě mohli dodavatelé řádně zpracovat nabídky, které budou vzájemně porovnatelné.

122. V případě požadavků na technickou kvalifikaci musí zadavatel dle § 73 odst. 6 zákona stanovit minimální úroveň pro její splnění přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, tedy v podobě, která je nezbytná pro ověření, zda bude dodavatel schopen zakázku řádně a v požadované kvalitě splnit. Zároveň však nelze dovozovat, že požadavky na obsah referencí musí být vždy zcela totožné s předmětem veřejné zakázky, takový postup by ani nemusel být z pohledu dodržení zásady zákazu diskriminace vždy správný. Naopak, zadavateli může postačovat doložení zkušeností s obdobnými či srovnatelnými plněními, která mohou být obsahově či rozsahově odlišná než předmět veřejné zakázky, pakliže takové požadavky zadavatel odůvodněně vyhodnotí jako relevantní pro ověření schopnosti dodavatele zakázku splnit. Ostatně, pakliže by se obsah požadavků na reference měl automaticky odvozovat výhradně od předmětu veřejné zakázky, nemusel by již zadavatel technickou kvalifikaci vůbec definovat.

123. Byť lze nepochybně souhlasit s tím, že při výkladu požadavku na technickou kvalifikaci má být přihlíženo i k širšímu kontextu požadovaného kritéria, tj. i k předmětu a účelu veřejné zakázky, zdůrazňuje Úřad znovu to, že požadavky na technickou kvalifikaci musí být formulovány jasně, srozumitelně a jednoznačně. Není pak přípustné, aby zadavatel spoléhal na to, že si dodavatelé sami dovodí, co měl zadavatel na mysli. Výklad kvalifikačního požadavku tedy sice může být podpůrně odvozen od předmětu veřejné zakázky, avšak nemůže být na obsahu předmětu veřejné zakázky založen výlučně, zejména pokud ze samotného znění požadavku vyplývá výklad širší či odlišný. Obecně totiž platí, že předmět veřejné zakázky má sloužit jako jeden z aspektů pro možný výklad požadavku na kvalifikaci, avšak nelze odhlédnout od toho, že danou zadávací podmínku je nutné vykládat i jazykově, systematicky a logicky, a to z pohledu průměrně odborně zdatného dodavatele, a rovněž se zohledněním praxe obvyklé v daném odvětví trhu, to vše ve vzájemné souvislosti[5]. Současně platí, že je třeba v pochybnostech zadávací podmínky vykládat k tíži zadavatele, potažmo ve prospěch hospodářské soutěže[6]. Pakliže tedy existuje vícero možných racionálních výkladů dotčené kvalifikační podmínky, a nejde pouze o evidentní „mezeru“ či formulační nedokonalost zadávacích podmínek, jež by mohla vést ke zcela iracionálnímu výkladu jdoucímu proti racionálně očekávatelnému úmyslu zadavatele, je nezbytné zvolit takový výklad, který poskytne možnost účasti v zadávacím řízení co nejširšímu okruhu dodavatelů.

124. Pokud tedy zadavatel připustí doložení referencí, které přesahují rámec samotného předmětu veřejné zakázky, není možné zpětně zužovat výklad takového požadavku pouze na to, co je předmětem veřejné zakázky, a tvrdit, že jiný výklad je vyloučen, obzvláště v situaci, kdy existují jiné racionální výkladové indicie, které svědčí výkladu širšímu.

125. Pakliže tedy bylo v daném případě dovozeno, že ze znění řešené kvalifikační podmínky bylo možné dojít k závěru, že mohou být předkládány i reference na správu stavby vykonávanou i v předrealizační fázi stavby, resp. že hodnota dané reference nemá být vyčíslena pouze za správu stavby vykonávanou během vlastní realizace stavby, a rovněž bylo dovozeno, že takový výklad odpovídá i způsobu výkladu daného požadavku na příslušném trhu, pak nemůže odkaz zadavatele na předmět veřejné zakázky jako na výlučné výkladové vodítko daného požadavku dle přesvědčení Úřadu obstát.

126. Bylo-li záměrem zadavatele, jak uvádí ve svém vyjádření k návrhu, aby mu dodavatelé předkládali referenční zakázky, „jejichž předmětem byl výkon činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby v rámci realizační fáze díla“, přičemž „zahrnovala-li jedna služba činnosti v rámci realizační fáze i v rámci předrealizační fáze díla, je nezbytné, aby cena za výkon činností v rámci realizační fáze“ činila nejméně 10 000 000 Kč bez DPH, nepromítl tento svůj požadavek takto do zadávací dokumentace, resp. jej nepromítl takto dostatečně jednoznačně a určitě do zadávací dokumentace, aby mohl vyžadovat jeho splnění v této podobě.

127. Zdůrazňuje-li zadavatel, že v šetřené veřejné zakázce jde o technologicky mimořádně složité energetické dílo s vysokými nároky na technickou odbornost a kontrolní činnost, tím spíše bylo na místě věnovat vymezení požadavku na prokázání technické kvalifikace v otázce referencí zvýšenou pozornost.

128. Zadavatel přitom nepochybně mohl formulovat dotčený kvalifikační požadavek přesněji a jednoznačněji již v zadávací dokumentaci, a to způsobem obdobným jako ve svém vyjádření k návrhu, když je právě z jeho vyjádření k návrhu zřejmé, že přesnější vymezení požadovaného obsahu reference nebylo objektivně nemožné, resp. jeho přesnější vymezení nepředstavovalo nikterak složitý či technicky náročný úkon.

129. Zároveň je z vyjádření zadavatele k návrhu zřejmé, že si byl vědom toho, že správce stavby může působit i v rámci předrealizační fáze stavebních projektů, a tedy si mohl (a měl) být vědom možného (širšího) výkladu daného kvalifikačního požadavku, přesto jej v zadávacích podmínkách nijak neupřesnil.

130. Pakliže tedy zadavatel neformuloval předmětný kvalifikační požadavek tak, aby odrážel jeho skutečný záměr, jak nyní tvrdí, tj. aby byly předkládány pouze reference takového výkonu správy stavby, v jejímž případě byly v rámci realizační fáze stavby vykonány činnosti v minimální hodnotě 10 000 000 Kč bez DPH, nebylo možné uvedené klást k tíži dodavatelů. Nebylo tedy možné při posuzování splnění dané kvalifikační podmínky hodnotit, zda cena za referenční správu stavby činila 10 000 000 Kč bez DPH bez zohlednění ceny za projektovou přípravu a za výběr zhotovitele.

131. Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že i v tom případě, jednalo-li by se o situaci, že by daná zadávací podmínka zadavatelem prezentovaný zužující výklad rovněž umožňovala, tak zároveň platí, že při výkladu zadávacích podmínek je třeba v případě existence vícero možných (smysluplných a racionálních) způsobů zvolit takový výklad, který podporuje širší soutěž mezi dodavateli, tj. má být preferována interpretace výhodná pro dodavatele, a tedy přísnější vůči zadavateli ve smyslu akceptace více možných řešení.

K posouzení splnění řešené zadávací podmínky

132. V návaznosti na vše dosud uvedené Úřad přistoupil k řešení otázky, zda zadavatel postupoval při posouzení splnění technické kvalifikace navrhovatele v otázce referencí v souladu s podobou dané zadávací podmínky.

133. Úřad předně rekapituluje, jakým způsobem probíhalo posuzování splnění kvalifikace.

134. V rámci nabídky navrhovatel předložil referenční zakázku č. 1 týkající se „technického dozoru stavebníka“ (s věcným popisem: „předání staveniště realizátorům díla, součinnost při koordinaci prací mezi vybranými zhotoviteli díla, výkon funkce trvalého stavebního dozoru s každodenní osobní účastí pověřených zaměstnanců vykonavatele na stavbě, organizace a účast na řídících a kontrolních dnech stavby, spolupráce s projektantem a zhotovitelem při provádění nebo navrhování opatření na odstraňování vad projektové dokumentace, kontrolo dodržování technologických postupů dle ČSN, TN ČEPS a PD, kontrola vedení stavebního deníku, účast při provádění předepsaných zkoušek“), a to bez uvedení ceny služby. Zadavatel vyzval navrhovatele žádostí o objasnění č. 1 o potvrzení, že šlo o ukončenou zakázku a že se daná činnost týkala výstavby zařízení v energetice, a dále o potvrzení, že cena za danou službu činila min. 10 000 000 Kč. K tomu navrhovatel v rámci objasnění nabídky č. 1 doplnil podrobnější rozpis činností, které souhrnně označil jako „komplexní inženýrská činnost“ a rozčlenil do kategorií „projektová příprava“, „příprava a výběr zhotovitele“ a „realizace díla“, a dále potvrdil, že šlo o ukončenou zakázku a že šlo o výstavbu zařízení v energetice. Rovněž uvedl cenu poskytnuté služby 9 990 000 Kč bez DPH, tj. 12 087 900 Kč vč. DPH. Zadavatel vyzval navrhovatele žádostí o objasnění č. 2 o uvedení ceny služby za činnost technického dozoru nebo správce stavby v referenční zakázce č. 1 s upozorněním, že hodnota celé reference činila 9 990 000 Kč bez DPH, přičemž zahrnovala nejen činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby, ale rovněž projektovou přípravu a přípravu a výběr zhotovitele, v důsledku čehož nebylo dle zadavatele možné zjistit cenu technického dozoru investora nebo správce stavby. Navrhovatel k tomu zadavateli v rámci objasnění nabídky č. 2 sdělil, že veškeré činnosti v referenční zakázce č. 1 považuje za činnosti technického dozoru investora nebo správce stavby, když vzhledem k povaze plnění, které bylo pojato jako ucelený výkon inženýrských služeb, nebyly v dané zakázce jednotlivé činnosti finančně rozděleny.

135. Dále navrhovatel v rámci nabídky předložil referenční zakázku č. 2 týkající se „stavebního a technického dozoru“ (s věcným popisem: „kontrola množství, druhu a kvality prováděných prací a jejich soulad s platnou projektovou dokumentací. Podílení se a účast na vzájemných konzultacích mezi zhotovitelem a generálním projektantem stavby, kontrola postupu prací dle harmonogramu výstavby a dle limitních termínů smluv, jednání s úřady objednatele, zpracování pravidelných zpráv o stavbě s materiálnem a plnění harmonogramu výstavby, jakož i vyhodnocení průběhu stavby“), a to za cenu 23 293 627 Kč. Zadavatel vyzval navrhovatele žádostí o objasnění č. 1 o potvrzení, že šlo o ukončenou zakázku a že se daná činnost týkala výstavby zařízení v energetice. K tomu navrhovatel v rámci objasnění nabídky č. 1 potvrdil, že šlo o ukončenou zakázku a že šlo o výstavbu zařízení v energetice.

136. Dále pak navrhovatel v rámci objasnění nabídky č. 2 předložil „pro vyloučení všech pochybností“ referenční zakázku č. 3 týkající se „komplexní inženýrské činnosti“ rozčleněné do kategorií „projektová příprava“, „příprava a výběr zhotovitele“ a „realizace díla“, u níž uvedl, že šlo o ukončenou zakázku a že šlo o výstavbu zařízení v energetice, k čemuž uvedl cenu poskytnuté služby 10 970 000 Kč bez DPH, tj. 13 273 700 Kč vč. DPH. Navrhovatel však zároveň vyjádřil své přesvědčení, že i referenční zakázka č. 1 vyhověla požadavku zadavatele na doložení požadované významné služby.

137. Úřad nejprve zdůrazňuje, že zadavatel musí při posuzování splnění zadávacích podmínek ze strany účastníků zadávacího řízení postupovat striktně v rozsahu jejich obsahu, přičemž nelze z pohledu práva veřejných zakázek oprávněně po dodavatelích požadovat něco, co zadávací podmínky nevyžadují. Zadavatel tedy může ověřovat splnění zadávacích podmínek ze strany účastníka zadávacího řízení pouze u takových podmínek a v takovém rozsahu, v jakém jejich splnění po uchazečích v zadávací dokumentaci vyžadoval.

138. Zákon sice umožňuje zadavateli v § 46 zákona požadovat pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili předložené údaje či doklady anebo aby doplnili další či chybějící doklady, avšak účelem takového postupu musí být pouze ověření toho, zda účastník zadávacího řízení splňuje či nesplňuje již stanovené zadávací podmínky. Zadavatel tedy může institutu objasnění nabídky použít pouze v situaci, kdy na základě dosud získaných informací či dokladů z nabídky účastníka zadávacího řízení nelze přesvědčivě učinit závěr, že zadávací podmínky byly splněny. Možnost vyžadovat objasnění předložených údajů a dokladů či doplnění údajů a dokladů dalších je tedy třeba vykládat tak, že se požadované vysvětlení či doplnění musí vztahovat pouze k zadávacím podmínkám – nemohou tedy být vyžadovány další doklady nad rámec dokladů potřebných k prokázání již stanovených zadávacích podmínek. Institut objasnění nabídky dle § 46 zákona tak nesmí sloužit k rozšiřování zadávacích podmínek, a to ani z rozhodnutí zadavatele, ale ani z popudu dalších účastníků zadávacího řízení.

139. Zároveň platí, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek pouze v případech, kdy nebyly doloženy (vůbec anebo dostatečně) údaje, doklady, vzorky či modely, jejichž doložení bylo vyžadováno v zadávací dokumentaci. Vyloučení pro nesplnění dalších skutečností, které však v zadávacích podmínkách stanoveny nebyly, by nemohlo být považováno za postup souladný se zákonem. Úřad podotýká, že opačný výklad by fakticky znamenal pro zadavatele možnost bezbřehým způsobem dodatečně rozšiřovat zadávací podmínky a mohl by i vést ke svévolnému zasahování do výběru žádoucího dodavatele.

140. S ohledem na výše dovozený výklad dotčené zadávací podmínky Úřad konstatuje následující.

141. Z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by zadavatel rozporoval navrhovatelem předloženou referenční zakázku č. 2, tedy je zřejmé, že tuto referenci vyhodnotil jako vyhovující vymezenému referenčnímu požadavku, resp. na otázce prokázání splnění kvalifikačních podmínek touto referenční zakázkou není přezkoumávané vyloučení navrhovatele založeno.

142. Pakliže navrhovatel doložil zadavateli (již v nabídce a v objasnění nabídky č. 1) referenční zakázku č. 1, jejímž obsahem byly činnosti spadající pod obecně chápanou definici pojmu „správce stavby“, byť zahrnující i činnosti správce stavby vykonávané v předrealizační fázi stavby, a to s celkovou hodnotou nad 10 000 000 Kč, nebyl dán důvod, aby zadavatel tuto referenci neakceptoval, neboť odpovídala znění jím vymezeného referenčního požadavku. Úřad podotýká, že zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval, aby referenční hodnota činila min. 10 000 000 Kč bez DPH, a tedy i v tomto ohledu referenční zakázka č. 1, která dosahovala hodnoty 12 087 900 Kč vč. DPH, požadavku zadavatele vymezenému v zadávací dokumentaci vyhověla.

143. Pokud zadavatel přesto referenční zakázku č. 1 neuznal a navrhovatele vyzval žádostí o objasnění č. 2 k jejímu dalšímu doplnění či objasnění, konkrétně fakticky o uvedení ceny za správu stavby bez ceny za projektovou přípravu a za výběr zhotovitele, pak dle přesvědčení Úřadu nepostupoval v souladu s požadavky vyplývajícími se stanovené zadávací dokumentace. Nevyplývala-li totiž z dané kvalifikační podmínky povinnost dodavatele doložit v případě prokazování zkušenosti prostřednictvím správy stavby pouze takovou zkušenost se správou stavby, která byla vykonávána výhradně při vlastní realizaci stavby, resp. povinnost, aby referenční hodnota správy stavby odrážela činnosti týkající se výhradně vlastní realizace stavby, nebyl navrhovatel povinen zadavateli uvádět cenu za referenční správu stavby bez ceny za projektovou přípravu a za výběr zhotovitele, resp. prokazovat, že cena za referenční správu stavby činila 10 000 000 Kč bez započtení ceny za projektovou přípravu a za výběr zhotovitele. Pakliže zadavatel přesto navrhovatele o objasnění nabídky o tyto údaje u referenční zakázky č. 1 požádal, je nutné nahlížet na takovou žádost jako na překračující rámec zadávací dokumentace.

144. A zároveň, pokud navrhovatel na uvedenou žádost zadavatele reagoval pouze tak, že vyjádřil své přesvědčení, že daná reference svojí celkovou hodnotou splňuje požadavek zadavatele, k čemuž doplnil, že cenové rozložení ani vzhledem k poskytování daného plnění jako uceleného celku poskytnout nelze, pak dle názoru Úřadu není správné takové objasnění pokládat za nedostatečné, a tedy konstatovat, že doklady k prokázání kvalifikace v otázce referencí nebyly objasněny či doplněny.

145. Stejně tak, pakliže navrhovatel doložil zadavateli referenční zakázku č. 3 (v rámci objasnění nabídky č. 2), jejímž obsahem byly činnosti spadající pod obecně chápanou definici pojmu „správce stavby“, byť zahrnující i činnosti správce stavby vykonávané v předrealizační fázi stavby, a to s celkovou referenční hodnotou nad 10 000 000 Kč, nebyl dán důvod, aby zadavatel tuto referenci neakceptoval, neboť odpovídala znění jím vymezeného referenčního požadavku.

146. Úřad podotýká, že i pokud by z pohledu ceny měla být referenční zakázka č. 1 vnímána jako nedostatečná, když její hodnota bez DPH činila pouze 9 990 000 Kč (což však Úřad nedovodil), referenční zakázka č. 3 výši požadované ceny splnila, a tedy minimálně referenční zakázka č. 3 měla být (společně s referenční zakázkou č. 2, vůči níž neměl zadavatel výhrady) zadavatelem akceptována. Úřad připomíná, že zadavatel požadoval doložit zkušenost se dvěma příslušnými zkušenostmi.

K důvodu vyloučení

147. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odkázal na § 48 odst. 2 písm. b) zákona, a to s odůvodněním, že navrhovatel ani na opakovanou výzvu k objasnění nabídky nedoložil vyhovující reference. Dle zadavatele totiž navrhovatel doložil referenční zakázku č. 1 a referenční zakázku č. 3, které zahrnovaly i činnosti spočívající v projektové přípravě, inženýringu stavby a činnosti související s výběrem zhotovitele, avšak ani na opakovanou výzvu nedoložil jaká byla hodnota části těchto referenčních zakázek spočívající ve výkonu technického dozoru investora nebo správce stavby, což dle zadavatele mohl doložit např. cenovým rozpadem, smlouvou, vyúčtováním atd. Z uvedeného důvodu údajně zadavatel nemohl jednoznačně posoudit, zda cena služby technického dozoru nebo správce stavby činila 10 mil. Kč. Zadavatel tak rozhodl s odkazem na § 48 odst. 2 písm. b) zákona o vyloučení navrhovatele, neboť dle zadavatele doklady předložené navrhovatelem nebyly objasněny nebo doplněny na základě žádosti zadavatele dle § 46 zákona.

148. Dle přesvědčení Úřadu však zadavatelem tvrzený důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nemůže obstát.

149. Úřad nejprve posuzoval zadavatelem použitou právní kvalifikaci důvodu vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, když zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že došlo k naplnění důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona.

150. K tomu Úřad předně podotýká, že k vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona by mělo být přistoupeno v situaci, kdy účastník požadované objasnění či doplnění nabídky k žádosti zadavatele dle § 46 zákona ve stanovené lhůtě neposkytne. Ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona by tak nemělo být aplikováno v situaci, kdy účastník ve lhůtě objasnění poskytne, avšak toto objasnění není zadavatelem vyhodnoceno jako dostatečné k prokázání souladu nabídky se zadávacími podmínkami – na takový případ dopadá ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona[7].

151. V daném případě je přitom zřejmé, že navrhovatel zadavateli v případě referenční zakázky č. 1 objasnění nabídky poskytl, byť jeho obsahem bylo pouze konstatování, že považuje žádost zadavatele o rozložení ceny referenční zakázky č. 1 za překračující rámec zadávací dokumentace, a dále že rozložení ceny není v jeho možnostech, neboť zakázka byla poskytována jako ucelený celek. V případě referenční zakázky č. 3 zadavatel navrhovatele o objasnění nabídky dle § 46 zákona vůbec nepožádal.

152. Úřad tak má za to, že nebylo na místě konstatovat naplnění důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, jak to v rozhodnutí o vyloučení učinil zadavatel.

153. Pokud zadavatel nepovažoval navrhovatelem předložené objasnění nabídky v případě referenční zakázky č. 1 za dostatečné, měl přistoupit k vyloučení navrhovatele z důvodu dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. A stejně tak, pokud zadavatel nepovažoval v případě referenční zakázky č. 3 její obsah za vyhovující referenčnímu požadavku, měl přistoupit k vyloučení navrhovatele z důvodu dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Ostatně sám zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí nově odkazuje právě na toto zákonné ustanovení.

154. Je tedy zřejmé, že zadavatel nezvolil správnou právní kvalifikaci důvodu pro vyloučení navrhovatele dle zákona. I přes popsaný nedostatek rozhodnutí o vyloučení však je zřejmé, že v rozhodnutí o vyloučení byl důvod vyloučení fakticky a materiálně skutkově popsán (tj. neprokázání splnění technické kvalifikace v otázce referencí, a to ani na základě žádosti o objasnění nabídky), a navrhovatel jej v tomto smyslu pochopil, což jasně vyplývá z jeho námitkové i návrhové argumentace. Vzhledem k uvedenému Úřad neshledal, že by pochybení zadavatele spočívající v nesprávné právní kvalifikaci důvodu pro vyloučení navrhovatele představovalo nedodržení zásady transparentnosti[8], přičemž ani neshledal že by mohlo mít zároveň vliv na posouzení dané věci.

155. I bez ohledu na nesprávnou právní kvalifikaci důvodu vyloučení je totiž Úřad zároveň přesvědčen, že by nemohl obstát ani důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jehož aplikace by byla v dané situaci na místě.

156. Jak totiž bylo podrobně dovozeno již výše, s ohledem na způsob stanovení předmětné kvalifikační podmínky nebyl dán důvod, aby zadavatel referenční zakázku č. 1 a referenční zakázku č. 3 neakceptoval, neboť nelze dojít k závěru, že by neodpovídaly stanovenému referenčnímu požadavku. Vzhledem k tomu, že navrhovatel tedy splnil požadavek na doložení minimálně dvou příslušných zkušeností, nebyl dle přesvědčení Úřadu naplněn ani důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení předvídaný v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, tj. nedošlo k nesplnění zadávacích podmínek.

157. S ohledem na vše uvedené tak Úřad dochází k závěru, že nebyl naplněn důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ani dle § 48 odst. 2 písm. a) ani dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Přistoupil-li přesto zadavatel k vyloučení navrhovatele, postupoval v rozporu se zákonem.

K další argumentaci zadavatele

158. K argumentaci zadavatele v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že umožnil prokázat danou kvalifikaci „referencemi na technický dozor investora nebo správce stavby při výstavbě zařízení v energetice v minimální hodnotě jedné zakázky 500 milionů Kč, kdy tato částka v sobě mohla zahrnovat jak předrealizační, tak realizační fázi stavby. Jelikož je ale předmětem plnění veřejné zakázky technický dozor investora v realizační fázi stavby, požadoval zadavatel, aby činnosti, které budou předmětem plnění zakázky, byly prokázány zakázkou, kdy cena služby za tyto požadované činnosti (výkon technického dozoru investora v rámci realizační fáze stavby) činila minimálně 10 milionů Kč.“, uvádí Úřad následující.

159. Dle přesvědčení Úřadu takový výklad daného kvalifikačního požadavku ze zadávací dokumentace dovodit nelze.

160. Jak Úřad podrobně výše odůvodnil, zadavatel nijak nespecifikoval, zda může reference na správu stavby v sobě zahrnovat realizační i předrealizační činnosti, a to ani ve vztahu k celkového hodnotě projektu výstavby zařízení v energetice, ani ve vztahu k ceně za výkon služby správce stavby. Z výše odůvodněného výkladu dané zadávací podmínky tak bylo možné dojít k závěru, že není vyloučeno, aby byly v hodnotě reference započteny i činnosti správce stavby vykonávané v předrealizační fázi projektu. Pokud tedy nyní zadavatel tvrdí, že v případě celkové hodnoty projektu výstavby zařízení v energetice tyto činnosti započítány být mohly, zatímco v případě ceny za správu stavby nikoliv, tím spíše není Úřadu zřejmé, z jaké konkrétní skutečnosti měl tento rozdílný výklad vyplývat. Odkazuje-li dále zadavatel na to, že cena referenční služby měla odrážet cenu za výkon technického dozoru investora v rámci realizační fázi stavby, pak Úřad opakovaně zdůrazňuje, že taková formulace v daném kvalifikačním požadavku obsažena nebyla. Zadavatel totiž výslovně připustil i to, aby cena referenční služby odrážela cenu za výkon správce stavby, přičemž nijak neomezil fázi stavebního projektu, v níž byl výkon správy stavby vykonáván.

161. Úřad znovu opakuje, pakliže bylo záměrem zadavatele, aby mu byly předkládány reference v takové podobě, měl předmětný kvalifikační požadavek přesně v takové jednoznačné podobě definovat, což však neučinil. Pokud však daný požadavek takto neformuloval, nýbrž jej vymezil v podobě, která připouštěla výklad jiný, resp. širší, nemůže se až nyní dovolávat aplikace výkladu jiného.

162. K argumentaci zadavatele v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že navrhovatel mohl požádat o vysvětlení zadávací dokumentace či vznést námitky proti danému kvalifikačnímu požadavku, pakliže jej považoval za nejasný či nepřiměřený, když však dle zadavatele namísto toho začal jeho nejasnost napadat až po vyloučení zadávacího řízení, uvádí Úřad následující.

163. Navrhovatel v řešené věci napadá výklad, jenž zadavatel aplikoval při posuzování jeho technické kvalifikace, kterýžto považuje za neodpovídající znění řešené zadávací podmínky. Navrhovatel tak nenapadá nejasnost či nepřiměřenost technické kvalifikace, nýbrž pouze argumentuje tím, že zadavatelem použitý (zúžený) výklad ze znění zadávací dokumentace nevyplýval, a tudíž neměl být na jeho základě navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení.

164. Obecně přitom navíc platí, že podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace či podání námitek proti zadávacím podmínkám patří k oprávněním, nikoliv k povinnostem dodavatelů, jichž mohou využít v případě, kdy mají pochybnosti o interpretaci zadávacích podmínek či o jejich stanovení v souladu se zákonem. O takovou situaci se však v daném případě nejednalo.

Závěr

165. Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele, a to alespoň v potenciální rovině, neboť zákon je konstruován tak, že k naplnění této podmínky stačí i pouhá potencialita ovlivnění výběru dodavatele.

166. Úřad konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít minimálně potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl by se stát vybraným dodavatelem, s nímž by mohla být uzavřena smlouva na veřejnou zakázku.

167. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

168. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v rozporu se zákonem, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

169. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

170. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

171. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí a oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a současně i všechny navazující úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, tedy aby opětovně posoudil splnění řešené podmínky účasti v zadávacím řízení ze strany navrhovatele a následně vybral pro uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku takového dodavatele, jehož nabídka bude dle stanovených kritérií hodnocení vyhodnocena jako nejvhodnější.

172. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku

173. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

174. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

175. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí a oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech navazujících úkonů, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

176. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

177. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí a oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech souvisejících úkonů, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

178. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000639.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Mgr. Josef Vacek, advokát, VSP advokátní kancelář, s.r.o., Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha

2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Zientek & Olivík, advokátní kancelář, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Svaz podnikatelů ve stavebnictví v České republice; EUROVIA CS, a.s.; dodavatel METROSTAV a.s.; dodavatel STRABAG a.s.; dodavatel PORR a.s.; dodavatel OHLA ŽS, a.s.; dodavatel FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.; dodavatel POHL cz, a.s.; dodavatel Hroší stavby Morava a.s.; dodavatel SWIETELSKY stavební s.r.o.; dodavatel Skanska a.s.

[2] Např. https://rowan.legal/spravce-stavby-klicovy-subjekt-standardizovanych-fidic-smluv/, https://sfdi.gov.cz/wp-content/uploads/2024/06/2018-metodika-spravce-stavby.pdf, https://centroprojekt.cz/zastupovani-investora-ve-funkci-inzenyra-spravce-stavby/, https://stavba.tzb-info.cz/hruba-stavba/26336-spravce-stavby-a-klicove-smlouvy-fidic

[3] Např. https://smlouvy.gov.cz/smlouva/32127200?backlink=nem4v, https://smlouvy.gov.cz/smlouva/34657761?backlink=z3vgu,

https://smlouvy.gov.cz/smlouva/34168125?backlink=fzhcd

[4] https://www.dozory-stavebni.cz/spravce-stavby-sps/

[5] viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0097/2023/VZ, č. j. ÚOHS-15629/2023/500, ze dne 25. 4. 2023

[6] Viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0601/2023/VZ, č. j. ÚOHS-47228/2023/500, ze dne 27. 11. 2023

[7] PODEŠVA, Vilém a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI].

[8] Viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0141/2021/VZ, č. j. ÚOHS-19952/2021/500/AIv, ze dne 15. 6. 2021.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 44852/2025/500spisová značka: S0639/2025/VZ