číslo jednací: 45818/2025/500
spisová značka: S0739/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Operační chirurgický robot
• Účastníci:
  1. Oblastní nemocnice Příbram, a.s.
  2. PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 10. 12. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0739/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-45818/2025/500

Brno 24. 11. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 10. 2025 na návrh ze dne 2. 10. 2025, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram,
• navrhovatel – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 10. 2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou ev. č. ČAK 10325, se sídlem Příběnická 939/20, 130 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-037416, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2025 pod ev. č. 451472-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-037416, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2025 pod ev. č. 451472-2025, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 23. 9. 2025 o námitkách navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 – ze dne 8. 9. 2025, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, podrobně a srozumitelně nevyjádřil

-          k námitce jmenovaného navrhovatele, v níž navrhovatel prostřednictvím konkrétních věcných argumentů namítá, že zadavatel stanovil hodnocený parametr 5 „Možnost připojení nástroje pro sání s artikulujícím hrotem“ v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou transparentnosti a v rozporu s § 36 odst. 1 výše citovaného zákona, neboť jej stanovil takovým způsobem, aby bezdůvodně zvýhodňoval jednoho konkrétního dodavatele;

-          k námitce jmenovaného navrhovatele, v níž navrhovatel prostřednictvím konkrétních věcných argumentů namítá, že zadavatel stanovil hodnocený parametr 6 „Možnost zobrazení ultrazvukového obrazu“ v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou transparentnosti a v rozporu s § 36 odst. 1 výše citovaného zákona, neboť jej stanovil takovým způsobem, aby bezdůvodně zvýhodňoval jednoho konkrétního dodavatele;

čímž se odůvodnění rozhodnutí zadavatele ze dne 23. 9. 2025 o námitkách citovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 23. 9. 2025 o námitkách navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 – učiněné při zadávání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-037416, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2025 pod ev. č. 451472-2025, ve znění pozdějších oprav. 

III.

Zadavateli – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0739/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 – ze dne 2. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Operační chirurgický robot“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-037416, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2025 pod ev. č. 451472-2025, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se zadavateli – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 9. 7. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-037416, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2025 pod ev. č. 451472-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             Podle odst. 2.1 nedatované zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky dodávka a instalace robotického operačního systému dle technické specifikace, dodávka veškerého potřebného spotřebního materiálu a záruční a pozáruční servis.

3.             Podle odst. 1.4 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 205 000 000 Kč bez DPH.

4.             Zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 9. 9. 2025 do 10:00 hodin.

5.             Dne 8. 9. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 10. 2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou ev. č. ČAK 10325, se sídlem Příběnická 939/20, 130 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, které směřovaly proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6.             Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 23. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 3. 10. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 2. 10. 2025 (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace a rovněž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona. Navrhovatel uvedl, že většina hodnocených parametrů je nastavena nepřiměřeně a diskriminačně, neboť jejich splnění je možné pouze u jednoho přístroje na trhu. Navrhovatel je přesvědčen, že tento přístroj by jako jediný na trhu získal v kritériu kvalita plný počet bodů. Vzhledem k váze kritéria kvality je podle navrhovatele jisté, že vítězem bude dodavatel tohoto přístroje, tj. společnost Intuitive Surgical, a to i v případě, že by ostatní dodavatelé nabídli své přístroje za symbolickou cenu.

9.             Navrhovatel dále uvedl, že zadavatel jeho námitky odmítl s odkazem na zkušenosti jiných zadavatelů, s odkazem na již úspěšně ukončená zadávací řízení a s odkazem na rozhodnutí Úřadu v obdobných případech. Takové odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatel považuje za nedostatečné. Podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách neobjasnil důvody, které ho vedly ke stanovení daných hodnocených parametrů, ani neprokázal přiměřenost bodového nastavení hodnocených parametrů. Navrhovatel je toho názoru, že důvodnost a přípustnost omezujících zadávacích podmínek musí být dána pouze a výhradně legitimními potřebami zadavatele, nikoliv zkušenostmi či potřebami jiných zadavatelů.

10.         Dále je navrhovatel přesvědčen, že hodnocené parametry ve skutečnosti nepředstavují kritéria hodnocení, nýbrž skryté podmínky technické kvalifikace, neboť jejich nesplnění za všech myslitelných okolností efektivně znemožňuje šanci na úspěch jiného než zadavatelem preferovaného dodavatele. Navrhovatel k tomu odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-22941/2025/163 ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0051/2025/VZ (dále jen „rozhodnutí R51/2025“).

11.         Podle navrhovatele zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nevycházel z vlastních důvodných potřeb a požadavků na předmět plnění, nýbrž z potřeb a požadavků jiného zadavatele, a to Fakultní nemocnice Bulovka. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel doslova převzal zadávací dokumentaci tohoto zadavatele z obdobného zadávacího řízení.

12.         Dále navrhovatel podrobně rozvádí nepřiměřenost a diskriminační povahu jednotlivých technických požadavků a hodnocených parametrů, které dle navrhovatele zvýhodňují přístroj dodavatele Intuitive Surgical. Navrhovatel je přesvědčen, že tyto požadavky a hodnocené parametry nejsou odůvodněny legitimními potřebami zadavatele ani nejsou podloženy klinickými nebo odbornými důvody. Konkrétně navrhovatel napadá:

• technický požadavek B/B2/8: „Ruční 2D kamerová jednotka pro použití se standardními endoskopy včetně sterilizačního síta“;
• technický požadavek C/5: „Možnost fluorescenčního zobrazení v reálném čase v operační konzoli i na obrazovce věže zobrazovacího zařízení“;
• hodnocený parametr 2: „Přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm“
• hodnocený parametr 3: „Komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem“
• hodnocený parametr 5: „Možnost připojení nástroje pro sání s artikulujícím hrotem“
• hodnocený parametr 6: „Možnost zobrazení ultrazvukového obrazu“
• hodnocený parametr 7: „Možnosti ovládání“
• hodnocený parametr 8: „Ovládání integrovaného elektrochirurgického přístroje“
• hodnocený parametr 9: „Parametr systému“

13.         K problematice diskriminačně stanovených zadávacích podmínek navrhovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008.

14.         Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Dále navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli zakázal do pravomocného skončení správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu, aby Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení a aby Úřad navrhovateli vrátil složenou kauci.

III.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 3. 10. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

16.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

17.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 6. 10. 2025.

18.         Rozhodnutím ze dne 10. 10. 2025 Úřad zamítl žádost navrhovatele o nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

19.         Usnesením ze dne 15. 10. 2025 Úřad zadavateli stanovil dodatečnou lhůtu k zaslání dokumentace o zadávacím řízení nebo k jejímu zpřístupnění.

20.         Dne 16. 10. 2025 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k návrhu ze dne 14. 10. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dne 17. 10. 2025 dokumentaci o zadávacím řízení. Současně byla dokumentace o zadávacím řízení Úřadu zpřístupněna v certifikovaném elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu

21.         Zadavatel setrvává na svých závěrech uvedených v rozhodnutí o námitkách a považuje svůj postup za zákonný.

22.         Zadavatel uvádí, že zákaz diskriminace dle § 6 zákona nelze vykládat tak, že by měl přizpůsobovat své provozní potřeby schopnostem účastníků trhu. Technické a kvalifikační požadavky jsou podle zadavatele vždy diskriminační, avšak zákonem zakázaná je pouze diskriminace nedůvodná, která není dána objektivními potřebami zadavatele.

23.         Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že technické požadavky byly „okopírovány“ od jiného zadavatele. Zadavatel připustil, že při zpracování zadávacích podmínek a při administraci zadávacího řízení vycházel ze zkušeností jiných nemocnic, avšak technické požadavky definoval na základě vlastních provozních potřeb. Cílem zadavatele bylo pořízení robotického systému umožňujícího provádění co největšího počtu operačních úkonů hlavním chirurgem přímo z operační konzole, tedy nikoli tak, aby značnou část operačního výkonu bylo nutné provádět přímo u pacienta klasickou laparoskopií (a to buď hlavním operatérem, který opustí operační konzoli, nebo méně zkušeným asistentem). To zadavatel považuje za legitimní požadavek, který odpovídá smyslu samotné robotické operativy i stávajícímu trendu nedostatku odborného personálu.

24.         Zadavatel uvádí, že i přes závěry předsedy Úřadu obsažené v jeho rozhodnutí R51/2025 zvolil cestu specifikace většiny klíčových technických požadavků, které představují provozně výhodnější a kvalitativně lepší řešení, formou hodnocených parametrů. Zadavatel je přesvědčen, že ty dodavatele, kteří nesplňují jen některé požadavky, tímto způsobem ze zadávacího řízení nevyloučil. Zadavatel připustil, že ve vztahu k navrhovateli může nastavení kritérií hodnocení působit tak, že fakticky představují podmínky účasti v zadávacím řízení, neboť jeho systém neumožňuje provádět celou řadu operačních zákroků pomocí hlavního operatéra, a tedy nesplňuje velké množství hodnocených parametrů. Z tohoto důvodu nelze absenci namítaných hodnocených parametrů u navrhovatele nahradit nízkou cenou systému. Zadavatel ale nemůže dle svého vyjádření předem vyloučit, že se zadávacího řízení zúčastní jiní dodavatelé, kteří větší část uvedených požadavků budou splňovat.

25.         Zadavatel zdůraznil, že v šetřeném případě nebyla cena klíčovým kritériem, neboť prioritou bylo naplnění deklarovaného medicínského cíle, tedy dodání robotického systému umožňujícího v co nejvyšší míře provádění operačních zákroků prostřednictvím tohoto systému, tedy hlavním chirurgem přímo z operační konzole.

26.         Zadavatel uvádí, že jelikož Fakultní nemocnice Bulovka vycházela při specifikaci zadávacích podmínek a technických požadavků na pořízení operačního chirurgického robota ze stejných premis, podmínek a potřeb jako zadavatel, nebylo dle zadavatele důvodu, aby při zadávání veřejné zakázky postupoval významně odlišně.

27.         Při stanovení počtu bodů u jednotlivých hodnocených parametrů zadavatel dle svého vyjádření zohledňoval zejména své provozní potřeby. To znamená, že parametr týkající se funkcionality, jejíž využití připadá v úvahu u vyššího počtu pacientů, byl hodnocen větším počtem bodů.

28.         K jednotlivým navrhovatelem namítaným technickým požadavkům a hodnoceným parametrům zadavatel uvádí, že každý z nich představuje objektivně lepší a provozně výhodnější řešení, které směřuje k naplnění deklarovaného cíle, tedy zajištění možnosti provádění robotické operativy pomocí hlavního chirurga přímo z operační konzole. Dále se zadavatel podrobně vyjadřuje ke každému namítanému technickému požadavku a hodnocenému parametru zvlášť.

29.         Zadavatel uzavírá, že technické požadavky a preferované parametry byly stanoveny na základě provozních a medicínských potřeb, že představují výhodnější řešení a že je tedy nelze považovat za nedovolenou diskriminaci. Navrhuje proto, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť není důvod pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

30.         Usnesením ze dne 20. 10. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které provede zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

31.         Usnesením ze dne 22. 10. 2025 Úřad stanovil navrhovateli lhůtu ke sdělení, zda zařízení (operační chirurgický robot), jehož dodavatelem je navrhovatel, splňuje technický požadavek C.5 „Možnost fluorescenčního zobrazeni v reálném čase v operační konzoli i na obrazovce věže zobrazovacího zařízení“ uvedený v příloze č. 3 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace.

32.         Dne 27. 10. 2025 Úřad obdržel odpověď navrhovatele k usnesení ze dne 22. 10. 2025, ve které uvedl, že jím nabízený chirurgický operační robot předmětný požadavek splňuje.

33.         Usnesením ze dne 29. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani navrhovatel se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

34.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení rozhodl o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

35.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel"). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

36.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

37.         Podle § 242 odst. 4 věty první zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odstavce 3 zákona.

38.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li
k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

39.         Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

40.         Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

41.         V příloze č. 9 zadávací dokumentace „Hodnocené parametry“ je k hodnocenému parametru 5 „Možnost připojení nástroje pro sání s artikulujícím hrotem“ (dále jen „hodnocený parametr 5“) uvedeno:

5. Možnost připojení nástroje pro sání s artikulujícím hrotem
Popis	Počet bodů
K nabízené sací a irigační pumpě není možné připojit nástroj pro sání s artikulujícím hrotem (45°). Tento nástroj nelze ovládat ovládacími prvky na operační konzoli a nelze ho připojit na robotická ramena.  Tento nástroj není součástí nabídky.	0
K nabízené sací a irigační pumpě je možné připojit nástroj pro sání s artikulujícím hrotem (45°). Tento nástroj lze ovládat ovládacími prvky na operační konzoli a lze ho připojit na robotická ramena. Tento nástroj je součástí nabídky.	3

42.         V příloze č. 9 zadávací dokumentace „Hodnocené parametry“ je k hodnocenému parametru 6 „Možnost zobrazení ultrazvukového obrazu“ (dále jen „hodnocený parametr 6“) uvedeno:

5. Možnost zobrazení ultrazvukového obrazu
Popis	Počet bodů
Nabízený robotický operační systém neumožňuje na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje.	0
Nabízený robotický operační systém umožňuje na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje.	2

Obsah námitek

43.         Navrhovatel v námitkách namítal, že zadavatel stanovil zadávací podmínky diskriminačně a nepřiměřeně tak, aby zvýhodňovaly jednoho konkrétního dodavatele na relevantním trhu. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel při definování zadávacích podmínek porušil ustanovení § 36 odst. 1 zákona, jakož i zásadu zákazu diskriminace a přiměřenosti uvedené v § 6 zákona.

44.         Dále navrhovatel v námitkách uvedl konkrétní technické podmínky a hodnocené parametry, které jsou dle jeho názoru stanoveny diskriminačně a nepřiměřeně.

45.         Ohledně hodnoceného parametru 5 navrhovatel v námitkách uvedl, že kladně hodnocen bude pouze takový systém, který umožňuje k nabízené sací a irigační pumpě připojit nástroj pro sání s artikulujícím hrotem (45°) a současně umožňuje ovládání tohoto nástroje ovládacími prvky na operační konzoli a lze tento nástroj připojit na robotická ramena. Navrhovatel k tomu v námitkách uvedl, že „tento parametr nezvyšuje užitnou hodnotu ani kvalitu přístroje, neboť jeho rutinní využití při běžných robotických operacích je diskutabilní vzhledem k tomu, že zpravidla jsou využívána 3 pracovní ramena, přičemž pro možnost využití nástroje pro sání je nutno vždy jedno pracovní rameno vyjmout a vyměnit nástroj za nástroj se sáním a opět ho zandat, což zásadním způsobem prodlužuje a komplikuje operační výkon. Běžným standardem je, že pro odsávání je využívána standardní manuální odsávací pumpa chirurgem asistentem, což je daleko praktičtější a rychlejší řešení“. Navrhovatel je tak přesvědčen, že bodové nastavení hodnoceného parametru č. 5, v jehož rámci je kladně ohodnoceno pouze řešení s možností připojit k nabízené sací a irigační pumpě nástroj pro sání s artikulujícím hrotem (45°), kdy tento nástroj lze ovládat ovládacími prvky na operační konzoli a lze ho připojit na robotická ramena, nemá žádné klinické či praktické opodstatnění a je nastaveno účelově tak, aby zvýhodňovalo pouze dodavatele přístroje od jednoho konkrétního výrobce, a to Intuitive Surgical.

46.         Ohledně hodnoceného parametru 6 navrhovatel v námitkách uvedl, že kladně hodnocen bude pouze takový systém, který umožňuje na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje v reálném čase „metodou picture-in-picture“, kdy je ultrazvukový obraz integrován přímo na obrazovku operační konzole. Navrhovatel uvedl, že tomuto požadavku vyhoví pouze technická řešení „uzavřené operační konzole“, což dle navrhovatele nedůvodně zvýhodňuje výrobce nabízející toto řešení. Navrhovatel nesouhlasí se zadavatelem, že by řešení, která využívají „otevřenou konzoli“ způsobovalo nižší plynulost, rychlost či bezpečnost operace. „Otevřená konzole“ dle navrhovatele umožňuje mít libovolně velký monitor s ultrazvukovým obrazem přímo vedle hlavního chirurgického monitoru konzole. Přínosem tohoto řešení je dle navrhovatele také to, že oba obrazy (na obrazovce konzole a ultrazvukovém monitoru) jsou velké a nesnižuje se jejich čitelnost a přehlednost. Navrhovatel je toho názoru, že navrhovatelem upřednostňovaná metoda „picture-in-picture“ má naopak za důsledek zmenšení obou obrazů a snížení jejich čitelnosti pro operatéra.  Navrhovatel je tak přesvědčen, že bodové nastavení hodnoceného parametru 6, v jehož rámci je kladně hodnoceno pouze řešení s funkcí „picture-in-picture uzavřených konzolí“, nemá žádné klinické či praktické opodstatnění a je nastaveno účelově tak, aby zvýhodňovalo výrobce uzavřených konzolí.

Obsah rozhodnutí o námitkách

47.         Zadavatel je přesvědčen, že jeho postupem nedošlo k neodůvodněné či zákonem zakázané diskriminaci dodavatelů, tedy ani k porušení zásad uvedených v § 6 zákona nebo k porušení § 36 odst. 1 zákona.

48.         Dále zadavatel uvedl, že má i za cenu zvýšených pořizovacích nákladů zájem získat pro poskytování jeho služeb technicky nejvýhodnější řešení dané technologie. Zadavatel je přesvědčen, že jím preferovaná technická řešení představují objektivně technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení.

49.         Zadavatel uvedl, že při specifikaci preferovaných technických kritérií vycházel ze zkušeností lékařského i nelékařského personálu a odborníků s jednotlivými typy technických řešení a z odborných doporučení, jakož i ze zkušeností jiných zadavatelů. Při stanovení technických podmínek zadavatel dle svého vyjádření vycházel rovněž ze závěrů obsažených v rozhodnutí Úřadu (rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-11955/2025/500 ze dne 1. 4. 2025, sp. zn. ÚOHS-S0089/2025/VZ, ve spojení s rozhodnutím předsedy Úřadu R0051/2025) či rozsudku Krajského soudu v Brně (č. j. 31 Af 44/2020-88). Zadavatel k tomu uvedl, že technické podmínky pro účast v zadávacím řízení i kritéria hodnocení byla stanovena v podstatě totožně jako v případech jiných veřejných zakázek již prověřených ze strany dohledových orgánů.  

50.         Podle zadavatele navrhovatel v podaných námitkách v zásadě opakuje podněty a výhrady, které již uvedl v rámci svých dotazů podaných v průběhu lhůty pro podání nabídek, a proto zadavatel nepovažuje za efektivní, aby svá vyjádření v rozhodnutí o námitkách dále opakoval. Zadavatel uvedl, že v rámci jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace podrobně osvětlil důvody, pro které požaduje příslušné technické řešení. V každém z namítaných případů jde dle zadavatele o objektivně funkčně i provozně výhodnější řešení, které zajistí nejen nižší personální zatížení, ale i větší komfort pro pacienty.

51.         K hodnocenému parametru 5 zadavatel uvedl, že jde o objektivně přínosnější řešení zvyšující jak efektivitu provozu přístroje z hlediska jeho obsluhy, tak i okruh a efektivitu zákroků, které prostřednictvím něj bude možné provádět.

52.         K dalším namítaným hodnoceným parametrům a technickým požadavkům se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nijak blíže nevyjádřil.

Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3

53.         Ve vysvětlení a změně zadávací dokumentace č. 3 ze dne 7. 8. 2025 (dále jen „vysvětlení ZD 3“) je k hodnocenému parametru č. 5 uveden následující dotaz (dotaz č. 7): „(…) tento parametr je typickou vlastností nástroje výrobce Intuitive Surgical, domníváme se, že se jedná o účelové nastavení hodnoceného parametru. Přehodnotí zadavatel požadavek na tento parametr?“

54.         Jako odpověď na dotaz č. 7 je ve vysvětlení ZD 3 uvedeno: „Hodnocené parametry slouží k rozlišení a zhodnocení úrovně a možností technických řešení přístrojů jednotlivých dodavatelů a odráží medicínské a provozní potřeby zadavatele. Zadavatel preferuje přístroj vyšší kvality a užitné hodnoty, což je i v souladu s rozhodovací praxí dozorových orgánů v obdobných případech. Uvedený požadavek nebrání jiným dodavatelům v účasti v zadávacím řízení, jde pouze o vyjádření technických preferencí zadavatele“.

55.         Ve vysvětlení ZD 3 je k hodnocenému parametru 6 uveden následující dotaz (dotaz č. 15): „Tento parametr je typickou vlastností, který vyplývá jako nutnost z koncepce s uzavřenou konzolí a jako takový je pro výrobce systémů s otevřenou konzolí diskriminační. Zobrazení tzv. picture in picture zmenšuje oba dva obrazy, snižuje přehlednost zobrazení operačního pole i ultrazvukového obrazu. Námi nabízený systém má otevřenou konzoli a tudíž má možnost mít libovolně velký monitor s ultrazvukovým obrazem přímo vedle hlavního chirurgického monitoru (…) Zváží zadavatel vyjmutí tohoto hodnoceného parametru?“

56.         Jako odpověď na dotaz č. 15 je ve vysvětlení ZD 3 uvedeno: „Zadavatel a zejména odborný lékařský personál, v požadovaném řešení spatřuje provozní výhodu, proto byl uvedený technický parametr jako eventualita (nikoliv povinné technické řešení) pouze zvýhodněn v rámci hodnocení“.

Právní posouzení

57.         Před tím, než Úřad přistoupil k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele, se nejprve zabýval tím, zda zadavatel vyřídil námitky navrhovatele v souladu se zákonem.

58.         Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

59.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

60.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč daná námitka není důvodná. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

61.         Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

62.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

63.         Požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat i dle judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 mj. uvádí, že „[n]ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“

64.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

65.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

66.         Úřad předně konstatuje, že v šetřeném případě je z obsahu námitek patrné, že tyto směřují proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které mají být dle navrhovatele stanoveny v rozporu se zákonem, neboť mají zvýhodňovat jednoho konkrétního dodavatele na relevantním trhu. Navrhovatel v námitkách vyjmenovává jednotlivé technické podmínky a hodnocené parametry, které jsou dle jeho názoru stanoveny diskriminačně a nepřiměřeně, tj. jsou stanoveny účelově tak, aby zvýhodnily jednoho konkrétního dodavatele.

67.         Jedním z hodnocených parametrů, které jsou dle navrhovatele stanoveny diskriminačně a nepřiměřeně, je hodnocený parametr 5. Navrhovatel k němu namítal, že bodové zvýhodnění přístroje splňujícího technický požadavek uvedený u hodnoceného parametru 5[1] nemá žádné klinické či praktické opodstatnění. Hodnocený parametr 5 je dle navrhovatele nastaven účelově tak, aby zvýhodňoval pouze dodavatele přístroje od jednoho konkrétního výrobce. Navrhovatel je přesvědčen, že splnění požadavku uvedeného u hodnoceného parametru 5 nijak nezvyšuje užitnou hodnotu ani kvalitu daného přístroje, neboť využití tohoto parametru při běžných robotických operacích je diskutabilní. Navrhovatel k tomu v námitkách vysvětlil, že při operacích jsou zpravidla využívána 3 pracovní ramena, přičemž pro možnost využití nástroje pro sání je nutno vždy jedno pracovní rameno vyjmout a vyměnit nástroj za nástroj se sáním a opět ho zandat, což dle navrhovatele prodlužuje a komplikuje operační výkon. Pro odsávání se dle navrhovatele běžně využívá manuální odsávací pumpa, což navrhovatel považuje za daleko praktičtější a rychlejší řešení.

68.         Jako další hodnocený parametr, který je dle navrhovatele stanoven diskriminačně a nepřiměřeně, navrhovatel v námitkách uvedl hodnocený parametr 6. Navrhovatel k němu namítal, že bodové zvýhodnění přístroje splňujícího technický požadavek uvedený u hodnoceného parametru 6[2] nemá žádné klinické či praktické opodstatnění. Podle navrhovatele je hodnocený parametr 6 nastaven tak, aby bezdůvodně zvýhodnil výrobce
tzv. uzavřených operačních konzolí. Navrhovatel nesouhlasí se zadavatelem, že by řešení využívající tzv. otevřené konzole (které by bylo hodnoceno počtem bodů 0 – pozn. Úřadu) způsobovalo nižší plynulost, rychlost či bezpečnost operace. Otevřené konzole mají dle navrhovatele naopak výhodu v tom, že oba obrazy (na obrazovce konzole a ultrazvukovém monitoru) jsou velké a nesnižuje se jejich čitelnost a přehlednost. Oproti tomu řešení využívající uzavřené konzole dle navrhovatele způsobují zmenšení obou obrazů a snížení jejich čitelnosti pro operatéra.

69.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl ke všem namítaným technickým požadavkům a parametrům hodnocení souhrnné vyjádření. Zadavatel zde uvedl, že jím preferovaná technická řešení představují technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení. Dále zadavatel uvedl, že při specifikaci preferovaných technických kritérií vycházel ze zkušeností lékařského i nelékařského personálu a odborníků s jednotlivými typy technických řešení, ze zkušeností jiných zadavatelů a ze závěrů vyplývajících z rozhodovací praxe Úřadu a soudů. Zadavatel k tomu dodal, že technické podmínky i kritéria hodnocení stanovil v podstatě totožně jako v případech jiných veřejných zakázek, které již byly prověřeny ze strany dohledových orgánů.

70.         Ohledně jednotlivých namítaných technických požadavků a hodnocených parametrů zadavatel pouze uvedl, že argumentace navrhovatele uvedená v námitkách je v podstatě shodná s argumentací, kterou navrhovatel již uvedl ve svých dotazech k zadávacím podmínkám. Zadavatel uvedl, že je přesvědčen, že v rámci odpovědi na tyto dotazy podrobně osvětlil důvody, pro které požaduje příslušné technické řešení, a že tedy nepovažuje za efektivní, aby je v rozhodnutí o námitkách opakoval. Ohledně parametru 5 zadavatel pouze dodal, že jde o objektivně přínosnější řešení zvyšující jak efektivitu provozu přístroje z hlediska jeho obsluhy, tak i okruh a efektivitu zákroků, které prostřednictvím něj bude možné provádět.

71.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel na argumentaci navrhovatele ohledně jednotlivých technických požadavků a hodnocených parametrů, které mají být dle navrhovatele stanoveny diskriminačně a nepřiměřeně, neboť jimi zadavatel bezdůvodně zvýhodnil jednoho konkrétního výrobce, reagoval v rozhodnutí o námitkách pouhým obecným konstatováním, že jím stanovené technické požadavky a parametry hodnocení představují technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení a že při jejich stanovení vycházel ze zkušeností svého personálu a odborníků s jednotlivými typy technických řešení, ze zkušeností jiných zadavatelů a ze závěrů vyplývajících z rozhodovací praxe Úřadu a soudů. Ke konkrétním skutečnostem, které navrhovatel uvedl k jednotlivým namítaným technickým podmínkám a hodnoceným parametrům a kterými zdůvodňoval, proč považuje tyto technické podmínky a hodnocené parametry za diskriminační a nepřiměřené, se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nijak nevyjádřil a pouze odkázal na svá vysvětlení zadávací dokumentace, kde má být dle zadavatele uvedeno odůvodnění stanovení těchto technických požadavků a hodnocených parametrů. Úřad se proto dále zaměřil na to, jaké vysvětlení k jednotlivým technickým požadavkům a hodnoceným parametrům zadavatel uvedl ve svých vysvětleních zadávací dokumentace; pokud by totiž argumentace navrhovatele uvedená v námitkách byla shodná s argumentací, kterou navrhovatel uvedl již dříve ve svých dotazech k zadávacím podmínkám, a zadavatel by se v odpovědích na tyto dotazy poskytnutých ve vysvětleních zadávací dokumentace s navrhovatelovou argumentací dostatečně podrobně a srozumitelně vypořádal, pak by dle Úřadu bylo možné postup zadavatele, který v rozhodnutí o námitkách pouze odkáže na svá vysvětlení zadávací dokumentace, považovat za souladný se zákonem, resp. nebylo by v takovém postupu možno dle Úřadu spatřovat porušení § 245 odst. 1 zákona.

72.         Po prostudování jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace Úřad konstatuje, že hodnoceného parametru 5 se týká dotaz č. 7 uvedený ve vysvětlení ZD 3, ve kterém bylo dodavatelem upozorněno na to, že technický požadavek bodově ohodnocený v rámci parametru 5 je typickou vlastností nástroje výrobce Intuitive Surgical, a že se tedy jedná o účelové nastavení hodnoceného parametru. Zadavatel jako odpověď na tento dotaz uvedl, že preferuje přístroj vyšší kvality a užitné hodnoty, což je dle zadavatele v souladu s rozhodovací praxí dozorových orgánů v obdobných případech. Podle zadavatele uvedený požadavek nebrání jiným dodavatelům v účasti v zadávacím řízení, neboť jím zadavatel pouze vyjadřuje své technické preference.

73.         Na základě výše uvedeného Úřad musí konstatovat, že zadavatel se s argumentací navrhovatele uvedenou v námitkách, v rámci níž navrhovatel uvedl konkrétní skutečnosti související s provozem poptávaného přístroje, z nichž dovozuje, že hodnocený parametr 5 stanoven diskriminačním a nepřiměřeným způsobem zvýhodňujícím jednoho konkrétního dodavatele, aniž by pro takové zvýhodnění existoval oprávněný důvod, v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách a ve vysvětlení ZD 3 pouze velmi obecně uvedl (stejně jako k ostatním namítaným technickým podmínkám a hodnoceným parametrům), že v případě přístroje disponujícího funkcionalitou, za jejíž splnění mají být v rámci hodnoceného parametru 5 přiděleny body, se jedná o přístroj vyšší kvality a užitné hodnoty a že tedy takový přístroj představuje technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení. Avšak vysvětlení, v čem konkrétně pro zadavatele spočívá vyšší kvalita a užitná hodnota takového přístroje, tj. proč je pro zadavatele přínosné, aby bylo možné
k nabízené sací a irigační pumpě připojit nástroj pro sání s artikulujícím hrotem (45°), aby bylo možné tento nástroj ovládat prvky na operační konzoli a aby bylo možné připojit ho na robotická ramena, nicméně zadavatel v rozhodnutí o námitkách ani ve vysvětlení ZD 3 neuvedl. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k parametru 5 sice dodal, že jde o objektivně přínosnější řešení zvyšující jak efektivitu provozu přístroje z hlediska jeho obsluhy, tak i okruh a efektivitu zákroků, které prostřednictvím něj bude možné provádět, ovšem bližší vysvětlení, jaký konkrétní přínos přinese zadavateli přístroj splňující předmětný požadavek, tj. jak konkrétně dojde ke zvýšení efektivity provozu přístroje z hlediska jeho obsluhy a ke zvýšení okruhu a efektivity prováděných zákroků, zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách neuvedl. Navrhovatel v námitkách zadavateli představil konkrétní argumentaci, proč nepovažuje řešení, kterému by byly v rámci hodnocení parametru 5 přiděleny body, za přínosnější. Navrhovatel zde dokonce uvedl, že řešení, kterému mají být dle zadávací dokumentace v rámci hodnocení parametru 5 přiděleny body, může být pro zadavatele naopak nevýhodné (navrhovatel v námitkách uvedl, že pro možnost využití nástroje pro sání je vždy nutné jedno pracovní rameno vyjmout a vyměnit nástroj za nástroj se sáním a opět ho zandat, což dle navrhovatele prodlužuje a komplikuje operační výkon). Navrhovatel v námitkách zadavateli navrhl i alternativu (manuální odsávací pumpa), která je dle jeho názoru praktičtější a rychlejší než navrhovatelem upřednostňovaná varianta. Na tuto argumentaci navrhovatele nicméně zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec věcně nereagoval. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách tedy nijak neplyne, z jakých konkrétních věcných důvodů zadavatel preferuje přístroj disponující funkcionalitou, za niž mají být v rámci hodnocení parametru 5 přiděleny body, a proč tedy takový přístroj pro zadavatele představuje technicky, provozně i uživatelsky lepší řešení.

74.         Dále Úřad s ohledem na to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na jím poskytnutá vysvětlení zadávací dokumentace, přezkoumal, jaké odpovědi na dotazy dodavatelů zadavatel poskytl k hodnocenému parametru 6. Hodnoceného parametru 6 se týká dotaz č. 15 uvedený ve vysvětlení ZD 3, ve kterém bylo dodavatelem upozorněno na to, že technický parametr přístroje, za jehož splnění mají být dle zadávací dokumentace v rámci hodnocení parametru 6 přiděleny body, je typickou vlastností přístrojů s uzavřenou konzolí, a že tedy takto stanovený hodnocený parametr 6 diskriminuje výrobce systémů s otevřenou konzolí. Dále bylo v dotazu č. 15 uvedeno, že zobrazení „picture in picture“ (tj. zobrazení, které je typické pro uzavřené konzole) zmenšuje oba dva obrazy, snižuje přehlednost zobrazení operačního pole i ultrazvukového obrazu. Oproti tomu systém s otevřenou konzolí má dle tvrzení dodavatele uvedeného v dotazu č. 15 možnost mít libovolně velký monitor s ultrazvukovým obrazem přímo vedle hlavního chirurgického monitoru. Zadavatel jako odpověď na tento dotaz č. 15 uvedl, že on i lékařský personál spatřují v řešení s uzavřenou konzolí provozní výhodu, a proto bylo toto řešení zvýhodněno v rámci hodnoceného parametru 6.

75.         Z výše uvedeného vyplývá, že ani s argumentací navrhovatele uvedenou v námitkách, v rámci níž navrhovatel uvedl konkrétní skutečnosti související s provozem poptávaného přístroje, z nichž dovozuje, že hodnocený parametr 6 byl stanoven diskriminačním a nepřiměřeným způsobem zvýhodňujícím jednoho konkrétního dodavatele, aniž by pro takové zvýhodnění existoval oprávněný důvod, se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze velmi obecně ke všem hodnoceným parametrům a technickým požadavkům společně uvedl, že jím preferovaná technická řešení (tj. i parametr hodnocený v rámci hodnoceného parametru 6) představují technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení. Ve vysvětlení ZD 3, na které zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje, pak zadavatel ohledně hodnoceného parametru 6 pouze konstatoval, že on i lékařský personál spatřují v řešení s uzavřenou konzolí provozní výhodu. Konkrétní odůvodnění, proč systém s uzavřenou konzolí pro zadavatele představuje technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení a v čem konkrétně spočívá provozní výhoda takového přístroje pro zadavatele, nicméně zadavatel v rozhodnutí o námitkách ani ve vysvětlení ZD 3 neuvedl. Navrhovatel v námitkách uvedl konkrétní argumenty, proč se domnívá, že přístroj disponující funkcionalitou, za niž mají být v rámci hodnocení parametru 6 přiděleny body, nepředstavuje pro zadavatele výhodnější řešení, a popsal, v čem podle něj naopak spočívá výhoda otevřených konzolí (oba obrazy – na obrazovce konzole a ultrazvukovém monitoru – jsou velké a nesnižuje se jejich čitelnost a přehlednost). Zadavatel však v odůvodnění rozhodnutí o námitkách na tuto argumentaci nijak věcně nereagoval. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách nijak neplyne, z jakého konkrétního důvodu nejsou pro zadavatele výhody tzv. otevřené konzole důležité a z jakých konkrétních důvodů naopak upřednostňuje systém uzavřené konzole. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách tedy nijak neplynou věcné důvody, pro něž řešení využívající uzavřené konzole představuje pro zadavatele technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení, a proč tedy zadavatel tomuto řešení v rámci hodnocení parametru 6 přiděluje body.

76.         Ze všeho výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel navrhovateli v odůvodnění rozhodnutí o námitkách neobjasnil konkrétní věcné důvody, proč pro něj přístroj, který splňuje technické požadavky uvedené u hodnoceného parametru 5 a hodnoceného parametru 6 a kterému by tedy byly v rámci hodnocení těchto parametrů přiděleny body, představuje výhodnější řešení. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl pouze obecné tvrzení, že jím preferované řešení představuje technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení, aniž by blíže vysvětlil, v čem konkrétně spočívá výhoda přístroje splňujícího dané požadavky a proč je to pro zadavatele přínosné. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách tedy nijak neplyne, proč zadavatel považuje námitky navrhovatele ohledně nepřiměřenosti a diskriminační povahy hodnocených parametrů 5 a 6 za neopodstatněné. Není to přitom zřejmé ani z vysvětlení ZD 3, na které zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách odkazuje. Z toho plyne, že navrhovatel v okamžiku podání návrhu neznal argumentaci zadavatele, na základě které námitky navrhovatele týkající se hodnocených parametrů 5 a 6 odmítl, tj. neznal konkrétní věcné důvody, pro které zadavatel považuje technické řešení splňující požadavky uvedené v rámci hodnoceného parametru 5 a hodnoceného parametru 6 za výhodnější.

77.         Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že netvrdí, že by přístroj, který splňuje požadavek uvedený u hodnoceného parametru 5 a požadavek uvedený u hodnoceného parametru 6, nemohl pro zadavatele skutečně představovat technicky, provozně i uživatelsky lepší řešení. Úřad si je vědom toho, že je v dané věci nutné přihlédnout ke specifikům veřejné zakázky, tj. k tomu, že se jedná o veřejnou zakázku v oblasti zdravotnictví. Jak uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí R51/2025, „(…) pro oblast zdravotnictví lze pak zmínit, že právě u zdravotnických prostředků je možné zásadu přiměřenosti posuzovat v určitých ohledech mírněji, zejména s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých dílčích relevantních trhů zdravotnických přístrojů, v čemž se odráží i základní veřejný zájem státu na ochranu veřejného zdraví, jakož i individuální ústavní právo jedince na poskytnutí bezplatné zdravotní péče v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem“. Úřad tedy připouští, že v oblasti zdravotnictví lze v jistých případech přiměřenost zadávacích podmínek posuzovat mírněji, resp. při posuzování přiměřenosti určité zadávací podmínky je nutné přihlédnout rovněž i k dalším skutečnostem, jako je například ochrana zdraví pacientů nebo uživatelská přívětivost daného přístroje pro lékaře, kteří je budou prakticky používat. Zadavatel však musí být vždy schopen prokázat, tj. zdůvodnit, proč je plnění, které v rámci hodnocení nabídek bonifikuje, konkrétně pro něj objektivně lepší. Pokud tedy zadavatel obdržel od navrhovatele námitky, ve kterých navrhovatel uvedl konkrétní argumenty, proč považuje některé hodnocené parametry přístroje za diskriminační a nepřiměřené, byl povinen se v rozhodnutí o námitkách s touto argumentací navrhovatele řádně vypořádat, tj. uvést konkrétní věcné skutečnosti související s jeho provozem a s užíváním daného přístroje, z nichž bude jednoznačně zřejmé, proč mu přístroj splňující konkrétní technický požadavek přináší výhodu. To však zadavatel v nyní šetřeném případě ve vztahu k hodnocenému parametru 5 a hodnocenému parametru 6 neučinil.

78.         Podle Úřadu je nutné rovněž zdůraznit, že přínosnost určitého technického požadavku pro zadavatele je nutné posuzovat pouze ve vztahu ke konkrétnímu zadavateli. Pokud je totiž určitý technický parametr přínosný nebo nezbytný pro jednoho zadavatele, ještě to neznamená, že musí být stejně přínosný nebo stejně nezbytný pro jiného zadavatele. Konkrétní preference a požadavky jednotlivých zadavatelů jsou bezpochyby různé, což zajisté platí i pro různé nemocnice. Pokud tedy zadavatel ospravedlňuje nastavení svých technických požadavků a hodnocených parametrů tím způsobem, že je nastavil prakticky shodně jako jiný zadavatel (nemocnice) a že Úřad tomuto zadavateli potvrdil jeho postup jako zákonný, nelze takové zdůvodnění a priori požadovat za dostatečné. To, že jiný zadavatel ve správním řízení před Úřadem prokázal, že jím stanovené technické požadavky či hodnocené parametry pro něho skutečně představují výhodnější řešení, ještě automaticky neznamená, že tyto technické parametry jsou stejně výhodné i pro zadavatele v nyní šetřeném případě. Oprávněnost stanovených zadávacích podmínek tedy musí každý zadavatel prokázat sám za sebe, neboť by to bylo či mohlo být nejen v rozporu se základními zásadami uvedenými v § 6 zákona, ale i zásadami 3E, kdyby zadavatel nezohledňoval a případně následně neobhajoval své vlastní potřeby v případě zpochybnění jejich relevantnosti.

79.         Úřad dodává, že si je vědom toho, že zadavatel v rámci svého vyjádření k návrhu poskytl mnohem obsáhlejší odůvodnění jednotlivých namítaných technických podmínek a hodnocených parametrů, tj. i hodnoceného parametru 5 a hodnoceného parametru 6, než jak tomu bylo v rozhodnutí o námitkách. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách nicméně zadavatel na takové odůvodnění rezignoval. Úřadu přitom není známa žádná skutečnost, která by zadavateli bránila v tom, aby tuto argumentaci uvedl již v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, chtěl-li zadavatel i v této části námitky odmítnout, aby se s ní navrhovatel mohl seznámit a na základě této argumentace se rozhodnout, zda podá k Úřadu návrh na zahájení správního řízení či nikoliv. Současně Úřad poukazuje na to, že nepřehlédl, že zadavatelovo odůvodnění týkající se výhodnosti řešení bonifikovaného v rámci namítaných hodnocených parametrů, jež uvedl ve svém vyjádření k návrhu, se na řadě míst doslovně shoduje s pasážemi rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-11955/2025/500 ze dne 1. 4. 2025, které se týkalo veřejné zakázky na pořízení operačního chirurgického robota, jejímž zadavatelem byla Fakultní nemocnice Bulovka. V těchto pasážích Úřad shrnoval obsah vyjádření Fakultní nemocnice Bulovka k návrhu, v němž Fakultní nemocnice Bulovka odůvodňovala jednotlivé namítané hodnocené parametry. Je tedy otázkou, zda lze vůbec za legitimní zdůvodnění stanovení jistého hodnoceného parametru považovat takové zdůvodnění, které se důvodně jeví jako zkopírované z veřejně dostupného rozhodnutí Úřadu, které se týkalo postupu jiného zadavatele.

80.         Úřad tedy shrnuje, že zadavatel nedodržel svou povinnost vyplývající z § 245 odst. 1 zákona, neboť se v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně a srozumitelně k námitkám navrhovatele týkajícím se nezákonnosti stanovených hodnocených parametrů 5 a 6.

81.         Vzhledem k tomu, že zadavatel v tomto případě nedostál zákonem stanoveným kvalitativním požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

82.         Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

83.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele, kterým tyto odmítl, podrobně nevyjádřil ke vzneseným námitkám navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je odůvodnění předmětného rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

84.         Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

85.         Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu

86.         Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

87.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

88.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

89.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

90.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

91.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000739.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      Oblastní nemocnice Příbram, a.s., Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram

2.      Mgr. Martina Slaninová, advokátka, se sídlem Příběnická 939/20, 130 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Tj. požadavek, aby bylo možné k nabízené sací a irigační pumpě připojit nástroj pro sání s artikulujícím hrotem (45°) a současně aby bylo možné tento nástroj ovládat prvky na operační konzoli a aby bylo možné připojit ho na robotická ramena.

[2] Tj. požadavek, aby nabízený robotický systém umožňoval na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje